Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52009IE1697

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vliv komunikačních a interaktivních sociálních sítí na občany a spotřebitele (stanovisko z vlastní iniciativy)

    Úř. věst. C 128, 18.5.2010, p. 69–73 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    18.5.2010   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 128/69


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vliv komunikačních a interaktivních sociálních sítí na občany a spotřebitele

    (stanovisko z vlastní iniciativy)

    (2010/C 128/12)

    Zpravodaj: pan Jorge PEGADO LIZ

    Na plenárním zasedání, které se konalo dne 26. února 2009, se Evropský hospodářský a sociální výbor v souladu s čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

    Vliv komunikačních a interaktivních sociálních sítí na občany a spotřebitele.

    Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 12. října 2009.

    Na 457. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. listopadu 2009 (jednání dne 4. listopadu), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 108 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

    1.   Závěry a doporučení

    1.1   EHSV uznává kulturní, politický a sociální význam internetových komunikačních sociálních sítí jakožto nástroje pro komunikaci a interakci mezi lidmi v rámci výkonu základního práva na svobodu slova.

    1.2   EHSV zároveň konstatuje, že s rozvojem sociálních sítí je spojen ekonomický zájem, konkrétně jde o jejich potenciál, co se týče nejrůznějších obchodně komunikačních a marketingových činností.

    1.3   EHSV zdůrazňuje pozitivní stránky rozvoje sociálních sítí, a zejména jejich podíl na zaručení a výkonu svobody slova v některých politických kontextech, na tvorbě a propojování internetových společenství, na setkávání přátel a příbuzných či jejich shledání po delší době, prevenci situací nebezpečných pro nezletilé, na možnostech nezletilých požádat jejich prostřednictvím o pomoc a sdílení informací v oblasti zdravotnictví.

    1.4   EHSV se zároveň přidává k těm organizacím a sdružením občanské společnosti, rodinám a řadovým občanům, kdo vyjadřují odůvodněné znepokojení, pokud jde o rizika nezákonného a neoprávněného využívání sociálních sítí, při kterém jsou porušována některá základní lidská práva.

    1.5   EHSV upozorňuje především na rizika spojená s využíváním sociálních sítí nezletilými a ostatní zranitelnou veřejností, zejména lidmi s minimální počítačovou gramotností, kteří se často stávají oběťmi nezákonného jednání, jež uráží jejich osobní důstojnost a ohrožuje jejich fyzické či duševní zdraví, či dokonce život.

    1.6   EHSV vítá nedávné iniciativy Komise, a především iniciativy generálního ředitelství pro informační společnost a média a generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, pokud jde o usměrňování provozovatelů těchto sítí prostřednictvím kodexů chování a osvědčených postupů.

    1.7   EHSV má však za to, že je zapotřebí zvýšit aktivitu EU a členských států, co se týče informování všech občanů o rizicích spojených s využíváním sociálních sítí a rovněž o osvědčených postupech, které by se měly používat.

    1.8   EHSV se rovněž domnívá, že je třeba vyvinout další úsilí zaměřené na podrobnější vzdělávání mladých lidí již od prvních školních let, významnější podporu rodin – vzhledem k důležitosti přítomnosti rodičů a jejich dohledu při tom, když mladí lidé používají internet –, rozvoj technických nástrojů pro blokování a filtraci přístupů, větší prevenci rizik a účinnější potírání nezákonných nebo škodlivých praktik v této oblasti.

    1.9   EHSV v tomto ohledu zastává názor, že je třeba mladé lidi přímo zapojit do definování provozní koncepce a zmírňování a řešení problémů spojených se sociálními sítěmi, jelikož pravděpodobně právě oni budou schopni nejrychleji a nejefektivněji pochopit vzniklé problémy a navrhnout správná řešení.

    1.10   EHSV vyzývá Komisi, aby pokračovala v hloubkové analýze fenoménu sociálních sítí, aby jej bylo možné dokonale prozkoumat, zejména pak jeho kulturní, sociální a ekonomické dopady, stejně jako jeho možné využití při propagaci širší diskuse o tak důležitých tématech, jako je změna klimatu nebo iniciativa „informovat o Evropě“.

    1.11   EHSV doporučuje Komisi, aby osvědčené postupy samoregulace doplnila o analýzu možnosti zavést mechanismy společné regulace, jež by umožnily účinnou kontrolu uzavřených dohod o osvědčených postupech, a zaručily tak prevenci zneužívání, potírání porušování předpisů a účinné trestání těch, kdo je porušují. V případě trestných činů spáchaných současně ve všech členských státech prostřednictvím informačních technologií by Unie mohla od nynějška směřovat k harmonizovanému systému žalob a sankcí, který budou koordinovaným způsobem spravovat zodpovědné vnitrostátní orgány.

    1.12   V tomto smyslu EHSV navrhuje Komisi, aby v návaznosti na veřejnou konzultaci, kterou provedla v červenci 2008, vypracovala zelenou knihu o sociálních sítích; ta by měla definovat hlavní možnosti budoucí práce, obsahovat analýzu příslušných dopadů a v rámci její přípravy by mělo být dáno slovo zainteresovaným organizacím a sdružením občanské společnosti.

    1.13   EHSV doporučuje, aby byla prostudována možnost rozšíření a integrace kompetencí existujících orgánů Společenství ve smyslu vytvoření funkce ochránce práv (ombudsmana) na úrovni Společenství pro všechny otázky související s obranou lidské důstojnosti, soukromí a s ochranou údajů v odvětví elektronické audiovizuální komunikace, jenž by měl zvláštní pravomoci v oblasti sociálních sítí.

    1.14   EHSV doporučuje členským státům, aby posílily koordinaci svých vnitrostátních politik a zavedly ucelený právní rámec řešení těchto situací, přičemž by měly stávajícím vnitrostátním regulačním orgánům udělit pravomoci, jež budou vykonávány koordinovaným způsobem, nebo vytvořit odpovídající regulační mechanismy.

    1.15   EHSV apeluje především na poslance Evropského parlamentu, aby si tyto nové skutečnosti zapsali do svých politických programů jako prioritní, a reagovali tak na stoupající znepokojení občanské společnosti.

    2.   Úvod

    2.1   Předmětem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je vliv sociálních sítí na občany a spotřebitele; tyto sítě by se daly charakterizovat jako internetové služby, jejichž cílem je vytvářet a provázat společenství osob, které mají stejné zájmy nebo se věnují stejným aktivitám nebo prostě chtějí poznávat zájmy a aktivity jiných lidí, a jež poskytují soubor funkcí umožňujících interakci mezi uživateli (http://www.saferinternet.org/ww/en/pub/insafe/safety_issues/faqs/social_networking.htm).

    2.2   Sociální sítě se rychle rozšiřují (uvádí se, že 211 milionů lidí, tedy přibližně tři čtvrtiny uživatelů internetu odhadovaných na 282,7 milionu, pravidelně vyhledává tyto internetové služby); jsou využívány převážně mladými lidmi nad 16 let, avšak věrnost uživatelů je u nich v případě některých služeb relativně nízká. Podle odhadů Komise (1) navštěvuje v Evropě sociální sítě pravidelně asi 40 milionů uživatelů, přičemž si zasluhuje zmínky to, že v loňském roce vzrostl jejich počet přibližně o 35 % a předpokládá se, že do roku 2012 se počet uživatelů více než zdvojnásobí a dosáhne 107,4 milionu.

    2.3   Také nadnárodní značky se připojily k tomuto novému fenoménu a inzerují zde své produkty a služby, někdy za využití nekalých praktik. Od kampaně prezidenta Obamy se také politické strany rozhodly začít využívat těchto nových služeb, jak se potvrdilo v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Dokonce i Vatikán se přihlásil na Facebook (http://pope2you.net/).

    2.4   Ve stručnosti můžeme říci, že základními charakteristickými rysy sociálních sítí jsou všeobecná bezplatnost služby, rychlý exponenciální růst počtu uživatelů, výjimečné ekonomické zhodnocení, snadné používání a nabídka funkcí, jež umožňují interakci mezi uživateli služby.

    2.5   Toto stanovisko obsahuje přehled nejnovějších iniciativ přijatých na úrovni Společenství, hodnotí stávající právní rámec, posuzuje příležitosti a rizika spojená s využíváním sociálních sítí a předkládá doporučení a návrhy týkající se opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti a důvěry uživatelů těchto sítí.

    3.   Vliv sociálních sítí a související rizika

    3.1   Služby internetových sociálních sítí jsou novým společenským fenoménem, jehož technologická složka se neustále vyvíjí a který má nepochybně vliv na způsob, jakým se po internetu navazují a rozvíjejí mezilidské vztahy.

    3.2   Abychom měli pojem o rozsahu tohoto fenoménu, uveďme, že podle analýzy, kterou provedla společnost ComScore, jen sociální síť Facebook, šestou nejnavštěvovanější internetovou stránku na světě, navštíví asi 275 milionů lidí měsíčně. V Evropě navštívilo službu Facebook v průběhu února 2009 přibližně 100 milionů osob, přičemž na ni připadají 4 minuty z každých 100 minut strávených na internetu a více než 30 % celkového času stráveného na stránkách sociálních sítí, oproti pouhým 12 % z loňského roku.

    3.3   Pozitivní aspekty spojené s rozvojem sociálních sítí jsou nesporné, především tento jejich přínos:

    i)

    záruka a výkon svobody slova v některých společenských a politických kontextech;

    ii)

    vytváření a propojování internetových společenství;

    iii)

    setkávání přátel a příbuzných či shledání po delší době a možnost vzájemné komunikace mezi nimi;

    iv)

    prevence situací nebezpečných pro nezletilé a možností nezletilých požádat jejich prostřednictvím o pomoc;

    v)

    podpora produktů a služeb a nárůst elektronického obchodu.

    3.4   Aniž by tím byly dotčeny výše uvedené pozitivní aspekty, rizika spojená s využíváním sociálních sítí pro nezákonné či škodlivé účely je třeba mít na paměti, a to zejména ta, která se týkají zdravého vývinu nezletilých (2), z nichž lze například uvést:

    i)

    výskyt psychologických traumat způsobených urážkami adresovanými prostřednictvím těchto sítí;

    ii)

    sexuální obtěžování dětí a mládeže;

    iii)

    uveřejňování fotografií a videozáznamů s nahými či polonahými adolescenty, ať už vlastních či cizích;

    iv)

    nepokrytě formulované reklamy na prostituci a „doprovodné“ (eskortní) služby;

    v)

    opakované narušování soukromí a urážení osobní cti a důstojnosti;

    vi)

    útok na fyzické a duševní zdraví uživatelů;

    vii)

    výzvy k násilí, rasismu a xenofobii;

    viii)

    šíření totalitních ideologií fašistického rázu nebo obhajoba nacismu;

    ix)

    sebevraždy mladých lidí údajně v důsledku zveřejnění některých intimních informací prostřednictvím těchto sítí.

    3.5   Bude také třeba vzít v úvahu novou generaci technologií souvisejících se sociálními sítěmi, konkrétně aplikace, které umožňují určení zeměpisné polohy uživatelů těchto sítí, aplikace, jež využívají technologie rozpoznávání obličeje, což umožňuje jejich propojení s profily na sociálních sítích, a nové možnosti interakce s mobilními telefony poslední generace.

    3.6   Navíc může být tento typ sítí velmi jednoduše využíván pro šíření virů, jako např. v případě aplikace Twitter, která byla během víkendu 11 a 12. dubna 2009 napadena virem, jenž automaticky vygeneroval více než 100 000 zpráv, a poškodil tak blíže neurčený počet profilů.

    3.7   V rámci iniciativy nazvané Fórum pro bezpečnější internet 2008 (3) předložila Komise k veřejné konzultaci (4) dotazník, který se zabýval tematikou sociálních sítí; z obdržených příspěvků (5) lze vyvodit, že za největší a nejčastější nebezpečí pro děti využívající sociální sítě je považována „internetová šikana“ (cyberbullying), narušování soukromí a tzv. grooming.

    3.8   Co se týče internetové šikany (6), ukazuje se, že 54 % evropských rodičů se obává, že by se jejich děti mohly stát oběťmi této praktiky. Více než 80 % rodičů z Francie, Řecka a Portugalska se obává, že by se jejich děti mohly stát oběťmi šikany při používání internetu nebo mobilního telefonu. Větší důvěru v bezpečnost svých dětí využívajících internet se zdají mít rodiče ze zemí se silnou tradicí ochrany dětských práv a vzdělávání dětí, jako jsou např. Dánsko, Švédsko a Finsko, vzhledem k tomu, že 69 % z nich se necítí být znepokojeno touto možností.

    3.9   Ve Spojeném království byl nedávno proveden průzkum, v němž bylo dotázáno 2 000 mladých lidí ve věku mezi 11 a 18 lety; vyplynulo z něj, že každý třetí mladý člověk je obětí internetové šikany prostřednictvím sociálních sítí a SMS zpráv, přičemž u dívek je pravděpodobnost, že se stanou oběťmi takovéhoto zneužívání, čtyřikrát vyšší než u chlapců.

    3.10   Ochrana soukromí je jedním z dalších významných problémů souvisejících s využíváním sociálních sítí. Na 30. mezinárodní konferenci orgánů pro ochranu údajů a soukromí, jež se konala ve Štrasburku ve dnech 15. až 17. října 2008, bylo přijato usnesení o ochraně soukromí v rámci sociálních sítí (7), jehož doporučení stojí za zvláštní zmínku a zvážení.

    3.11   Také v dohodě o samoregulaci s názvem Safer Social Networking principles for the EU (Zásady bezpečnějšího rozvoje sociálních sítí v EU), která byla dne 10. února 2009 (8) uzavřena mezi provozovateli hlavních sociálních sítí fungujících v Evropě a jež v současné době čítá 20 signatářů, jsou jasně stanovena potenciální nebezpečí, jež hrozí dětem do 18 let, které tyto stránky navštěvují: obtěžování (obtěžování dětí na internetových stránkách nebo SMS zprávami), psychologická manipulace (navazování přátelství dospělého s dítětem za účelem sexuálního zneužití dítěte) a riziková chování, jako např. nedovolené odhalování osobních údajů za nezákonnými účely.

    4.   Slyšení s podporou EHSV

    4.1   Povaha tohoto sociálního fenoménu a jeho rychlý vývoj byly důvodem pro to, aby bylo v rámci přípravy tohoto stanoviska uspořádáno slyšení, které se konalo v prostorách EHSV a jehož se zúčastnily některé z nejreprezentativnějších zainteresovaných stran z oblasti provozování a používání sociálních sítí, nevládní organizace a spotřebitelé a rovněž zástupci Rady, Komise, organizace ENISA, evropského inspektora ochrany údajů a relevantních vnitrostátních orgánů.

    4.2   Písemné odpovědi na otázky z předem zaslaného dotazníku, rozmanité vyjádřené názory a živá konfrontace nápadů a návrhů (shrnutí je k dispozici na internetové stránce EHSV: http://www.eesc.europa.eu/sections/ten/index_en.asp? id =7000tenen) přispěly zásadním a velmi pozitivním způsobem ke znění tohoto stanoviska a byly nezvratným důkazem významu tohoto typu přímé konzultace zúčastněných stran z řad občanské společnosti při formulaci návrhů a doporučení pro politické činitele a v případě sociálních sítí i pro samy provozovatele a uživatele.

    4.3   Je třeba upozornit na to, že přítomní zástupci Komise a evropského inspektora ochrany údajů souhlasili s většinou návrhů obsažených v tomto stanovisku; mimo to Komise již mezitím výrazně zapracovala na lepším vymezení některých cílů a na realizaci dalších v rámci probíhajících a chystaných iniciativ, na základě čehož lze do budoucna očekávat velmi plodnou institucionální spolupráci.

    5.   Nezbytná opatření a očekávané výsledky

    5.1   EHSV uznává a oceňuje práci, kterou Komise odvedla v oblasti ochrany dětí využívajících internet, a opakuje svůj postoj vyjádřený ve stanovisku k tehdy předkládanému návrhu na zavedení víceletého programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie (9).

    5.2   Uznává rovněž, že nastala vhodná příležitost k již zmiňované iniciativě samoregulace, z níž by vyzdvihla soubor opatření zaměřených na minimalizaci hlavních rizik, a že je tato iniciativa užitečná.

    5.3   Co se týče provádění programu pro bezpečnější internet (2009–2013), zdůrazňuje EHSV, že je důležité, aby byl zintenzivněn dialog s účastníky sociálních sítí, zejména s mladými lidmi, a aby se podporovalo jejich zapojování do diskuse a do hledání, koncipování a přípravy řešení pro bezpečnější využívání internetu.

    5.4   EHSV má za to, že mladé lidi je třeba přímo zapojit do definování provozní koncepce a zmírňování a řešení problémů spojených se sociálními sítěmi, jelikož pravděpodobně právě oni budou schopni nejrychleji a nejefektivněji pochopit vzniklé problémy a navrhnout správná řešení.

    5.5   EHSV také navrhuje, aby byla prostudována možnost vytvoření mezinárodního či evropského studijního plánu pro vzdělávání poradců a terapeutů specializovaných na pomoc obětem internetových praktik, především internetové šikany a groomingu. EHSV navrhuje, aby byly v rámci programu pro bezpečnější internet navrženy iniciativy pro poradenství, a zejména internetové poradenství, a zavedeny programy pro prevenci zaměřené na děti a adolescenty.

    5.6   Pokud jde o téma provádění programu pro bezpečnější internet (2009–2013), EHSV by ještě rád zdůraznil, že je důležité zahájit iniciativy na podporu digitální gramotnosti – zejména pokud jde o bezpečné využívání sociálních sítí –, které by byly určeny nejen dětem a adolescentům, ale veřejnosti obecně, zejména rodičům, kteří jsou zodpovědní za výchovu dětí, a starším lidem.

    5.7   Na druhou stranu se EHSV domnívá, že provozovatelé sociálních sítí musí i nadále používat samoregulační postupy, především v oblasti ochrany nezletilých, ovšem za předpokladu, že bude zajištěna nezávislá kontrola jejich skutečného provádění, přičemž by bylo možné zákonem stanovit minimální standardy ochrany.

    5.8   EHSV také podporuje vytvoření systémů samoregulace se záměrem dosáhnout společné regulace, ať už na úrovni Společenství, či na vnitrostátní úrovni, se zapojením regulačních orgánů za účelem zajištění skutečného plnění uzavřených dohod, prevence zneužívání, trestání porušování předpisů a trestání těch, kdo je poruší, jejich kolegy.

    5.9   EHSV vítá a akceptuje většinu doporučení uvedených v usnesení o ochraně soukromí na sociálních sítích, které bylo přijato dne 17. října 2008 na 30. mezinárodní konferenci orgánů pro ochranu údajů a soukromí (10), a v nedávném stanovisku (11) pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 k internetovým sociálním sítím a vyzývá Komisi, aby je převzala a prosadila jejich přijetí provozovateli.

    5.10   EHSV má rovněž za to, že je zapotřebí dalšího úsilí o zlepšení informování a prohloubení vzdělávání již od prvních školních let, aby tak byla posílena prevence rizik a zlepšeno využívání těchto socializačních stránek; za tímto účelem je třeba zahájit osvětové kampaně na úrovni Společenství a v jednotlivých členských státech. V tomto smyslu by bylo velmi užitečné doplnit iniciativy prováděné v rámci programu pro bezpečnější internet portálem typu „eYouGuide“ orientovaným výhradně na uživatele sociálních sítí, který by se zabýval právy uživatelů těchto služeb a na kterém by bylo možné informovat o zneužívání a řešit spory na celoevropské úrovni; jednalo by se tedy o jediné místo, kde by byla „spravována“ práva uživatelů, vyhodnocována koordinace na úrovni Společenství, diskutovaly se formy opatření a politiky a hodnotila spolupráce mezi vnitrostátními orgány.

    5.11   EHSV je také názoru, že výzkumné a rozvojové programy jednotlivých členských států i Společenství a sami provozovatelé musí více investovat do rozvoje a zdokonalování technických nástrojů pro filtraci a blokování, jež by rodinám umožnily obezřetně, avšak konzistentně aplikovat zásadu předběžné opatrnosti.

    5.12   S ohledem na povahu tohoto fenoménu a jeho proměnlivý a dynamický charakter by EHSV uvítal zelenou knihu Komise, která by zohlednila výsledky veřejné konzultace provedené v červenci 2008, definovala hlavní možnosti budoucího vývoje, obsahovala analýzu příslušných dopadů a v rámci jejíž přípravy by bylo dáno slovo zainteresovaným podnikům, odborníkům, znalcům a organizacím a sdružením občanské společnosti.

    5.13   V tomto kontextu by bylo na místě zvážit možnost zavedení konzistentního právního rámce platného v celé EU, který by vycházel z užší spolupráce a koordinace politik jednotlivých členských států. Zvláštní pozornost si zaslouží otázka smluvních podmínek pro registraci na těchto sítích, u nichž se zpravidla vyskytují nepřiměřené podmínky, zejména pokud jde o použitelné právo a soudní příslušnost.

    Vzhledem k tomu, že se v zásadě jedná o fenomén mezinárodního charakteru, a hlavní provozovatelé jsou tedy v jurisdikci států mimo EU, považuje EHSV za zásadní účinně prosazovat následující opatření:

    5.14.1   definování zásad a pravidel jednání sociálních sítí – zejména těch, jež se obracejí na nezletilé – na mezinárodní úrovni;

    5.14.2   institucionalizace mechanismů pro dohled nad dodržováním těchto pravidel, jež musí mít vzhledem k povaze těchto služeb nutně přeshraniční charakter;

    5.14.3   posílení a zrychlení spolupráce Evropské unie se třetími zeměmi – evropskými i neevropskými – na politické a operativní úrovni, v oblasti zjišťování rizik a problémů souvisejících s využíváním sociálních sítí, při hledání nejlepších řešení těchto situací a při účinném odstraňování stavů, kdy jsou porušována práva občanů nebo spotřebitelů, za předpokladu, že to umožňuje mezinárodní právní rámec.

    5.15   EHSV také podtrhuje, že je nezbytná účinná mezinárodní spolupráce a koordinace mezi různými zúčastněnými stranami, a to za účelem maximalizace dopadu nezbytných opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti využívání internetu (12); je rovněž zapotřebí proaktivnější mezinárodní přístup, aby tak bylo zajištěno šíření a výměna znalostí, koordinace tvorby a uplatňování zákonů a nezbytné finanční prostředky pro provádění potřebných opatření, jak uvnitř EU, tak mimo ni.

    5.16   EHSV rovněž konstatuje, že je zapotřebí, aby členské státy ratifikovaly úmluvy Rady Evropy o počítačové trestné činnosti a o ochraně dětí před pohlavním vykořisťováním a zneužíváním (13), což bude významným krokem vpřed v tom směru, aby mohla Evropská unie na mezinárodní scéně jednat jako celistvý blok.

    5.17   Na závěr se EHSV dotazuje, zda by se zároveň s uvedenými iniciativami neměl zvážit návrh na rozšíření a integraci kompetencí existujících orgánů Společenství ve smyslu vytvoření funkce ochránce práv (ombudsmana) na úrovni Společenství pro všechny otázky související s odvětvím audiovizuální komunikace – otázku soukromí, ochrany údajů, lidské důstojnosti, práva na odpověď, svobody slova –, do jehož oblasti působnosti by spadaly komunikační sociální sítě, a to, z hlediska srovnávacího práva, podle vzoru kanadského „Privacy Commissioner“ (komisaře pro ochranu soukromí), o jehož zákroku – v rámci jeho rozsáhlých pravomocí – proti síti Facebook z důvodu údajného nedovoleného uchovávání osobních údajů se nedávno hovořilo v tisku (14).

    V Bruselu dne 4. listopadu 2009

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Mario SEPI


    (1)  IP/09/232 Brusel, 10. února 2009.

    (2)  K tomuto viz zejména zprávu ENISA (European Network and Information Security Agency, Evropská bezpečnostní agentura pro sítě a informace) Security Issues and Reccomendations for Online Social Network (Bezpečnostní otázky a doporučení pro internetové sociální sítě) na adrese: www.enisa.europa.eu/doc/pdf/deliverables/enisa_pp_social_networks.pdf.

    (3)  http://ec.europa.eu/information_society/activities/sip/events/forum/forum_sepet_2008/index_en.htm.

    (4)  http://ec.europa.eu/information_society/activities/sip/policy/consultations/ageverif_sns/index_en.htm.

    (5)  http://ec.europa.eu/information_society/activities/sip/docs/pub_consult_age_rating_sns/summaryreport.pdf.

    (6)  Flash Eurobarometer survey 2008: Towards a Safer Use of the Internet for children in the EU - a parents' perspective, http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_248_en.pdf.

    (7)  Resolution on Privacy Protection in Social Network Services, http://www.privacyconference2008.org./adopted_resolutions/STRASBOURG2008/resolution_social_networks_en.pdf.

    (8)  „Safer Social Networking principles for the EU“, k dispozici zde: http://ec.europa.eu/information_society/activities/social_networking/eu_action/selfreg/index_en.htm#self_decl.

    (9)  Viz také stanovisko k víceletému programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie bylo schváleno jednomyslně na plenárním zasedání dne 29. května 2008, hlavní zpravodajkou byla paní Sharma, stanovisko bylo zveřejněno v Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 61.

    (10)  Znění doporučení je k dispozici zde: http://www.privacyconference2008.org/adopted_resolutions/STRASBOURG2008/resolution_social_networks_en.pdf.

    (11)  Stanovisko č. 5/2009 k internetovým sociálním sítím, přijaté dne 12. června 2009.

    (12)  Tento názor obhajoval pan János Tóth, předseda specializované sekce TEN EHSV, v rámci iniciativy EHSV Public Presentation on Protecting children using the internet (veřejná prezentace na téma Ochrana dětí využívajících internet) dne 5. května 2009 (související informace k dispozici zde: http://www.eesc.europa.eu/sections/ten/index_en.asp? id =4300003tenen.

    (13)  http://conventions.coe.int/Treaty/Commun/QueVoulezVous.asp? NT =201 & CL = ENG.

    (14)  Na téma Office of the Privacy Commissioner of Canada (OPC) (kancelář kanadského komisaře pro ochranu soukromí) viz http://www.priv.gc.ca/aboutUs/mm_e.cfm#contenttop, k jeho nedávnému zákroku v souvislosti se sítí Facebook viz http://www.priv.gc.ca/media/nr/-c/2009/nr-c_090716_e.cfm.


    Top