Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52009DC0451

    Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o použití ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření v období 2005-2008

    /* KOM/2009/0451 konecném znení */

    52009DC0451

    Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o použití ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření v období 2005-2008 /* KOM/2009/0451 konecném znení */


    [pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

    V Bruselu dne 4.9.2009

    KOM(2009) 451 v konečném znění

    ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

    o použití ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření v období 2005–2008

    ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

    o použití ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření v období 2005–2008

    1. Úvod

    Členské státy ES si navzájem poskytují pomoc při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření. Příslušné právní předpisy byly původně stanoveny ve směrnici Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976[1]. Tato směrnice byla nahrazena směrnicí 2008/55/ES ze dne 26. května 2008[2]. Podle těchto právních předpisů je Komise povinna pravidelně vypracovat zprávu o používání ustanovení o vzájemné pomoci. První zpráva (KOM(2006)43) byla zveřejněna dne 8. února 2006. Poskytla přehled o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek v letech 2003 a 2004. Tato zpráva se týká pomoci při vymáhání pohledávek v období 2005–2008. Rovněž se zabývá současnými iniciativami Komise v této oblasti.

    2. ANALÝZA VYUžÍVÁNÍ OPATřENÍ VZÁJEMNÉ POMOCI V OBDOBÍ 2005–2007

    2.1. Úvodní poznámka

    Ve své předchozí zprávě Komise naznačila, že statistické údaje různých členských států obsahovaly některé nepřesnosti. Jejich míra ve statistických údajích týkajících se počtu žádostí podaných v období 2005–2007 obecně výrazně poklesla, a to i přesto, že počet žádostí se výrazně zvýšil.

    Z toho lze usoudit, že členské státy věnovaly vypracování správných statistických údajů větší pozornost. Přijetí přesných pokynů týkajících se povinnosti vykazovat statistické údaje, ke kterému došlo dne 5. prosince 2005, bezpochyby přispělo ke zlepšení přesnosti statistických údajů. Vedle toho byly ve Výboru pro vymáhání pohledávek pečlivě zváženy dotazy členských států vznesené k této problematice, což vnitrostátním orgánům umožnilo snížit míru případných rozdílných názorů, které by mohly vést k nepřesnostem ve vykazovaných statistických údajích.

    2.2. Zvýšené využívání žádostí o vzájemnou pomoc ES

    Statistické údaje poskytnuté členskými státy vykazují zvyšující se počet žádostí o pomoc na základě směrnice ES ( první sloupec v níže uvedeném grafu).

    Rovněž je patrné, že členské státy ES využívají právní rámec ES mnohem více, než kteroukoliv jinou dohodu či ujednání o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek. Používání jiných ujednání o vzájemné pomoci ( druhý sloupec v níže uvedeném grafu) se u členských států v období 2005–2008 snížilo. (K dispozici jsou pouze údaje o používání jiných ujednání o vzájemné pomoci v období 2005 až 2008)[3].

    2.2.1. Vývoj žádostí o informace

    [pic]

    2.2.2. Vývoj žádostí o doručení

    [pic]

    2.2.3. Vývoj žádostí o vymáhání pohledávek

    [pic]

    2.2.4. Povaha pohledávek, v jejichž případě bylo požádáno o pomoc při jejich vymáhání

    Povaha pohledávek (v procentech celkových částek všech pohledávek) je graficky znázorněna takto[4]:

    - [pic] žádosti související s pohledávkami týkajícími se DPH (čl. 2 písm. e) směrnice 2008/55/ES) tvoří většinu žádostí o vymáhání pohledávek: jejich podíl se zvýšil ze 43 % v roce 2005 na 57 % v roce 2007; v roce 2008 se snížil na 34 %;

    - [pic] žádosti týkající se daní z příjmu a z majetku (čl. 2 písm. g) směrnice) jsou druhou nejvýznamnější skupinou žádostí. Jejich podíl na celkových žádostech se snížil z 37 % v roce 2005 na 26 % v roce 2007; v roce 2008 se 50 % všech žádostí týkalo pohledávek v této kategorii;

    - [pic] žádosti týkající náhrad, intervencí a dalších opatření, které jsou součástí financování Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, dávek a jiných poplatků stanovených v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru, dovozních a vývozních cel (čl. 2 písm. a) až d) směrnice) tvoří přibližně 10 % všech žádostí;

    - [pic] žádosti týkající se spotřebních daní (čl. 2 písm. f) směrnice) rovněž tvoří přibližně 10 % všech žádostí (s výjimkou roku 2007, kdy se jejich podíl snížil na 4 %);

    - [pic] žádosti týkající se daní z pojistného (čl. 2 písm. h) směrnice) představují pouze velmi malou část všech žádostí. V roce 2008 dokonce nebyly podány žádné žádosti týkající se těchto daní.

    [pic]

    2.3. Zvýšený počet vymožených částek

    2.3.1. Globální vývoj vymožených částek

    Ve vývoji skutečně vymožených částek lze rovněž zaznamenat vzestupnou tendenci. Ve srovnání s částkami vymoženými v roce 2003 (100 %) vzrostl počet vymožených částek na míru přesahující 600 % v roce 2006 a 2008[5].

    [pic]

    2.3.2. Rozdělení vymožených částek určených jiným členským státům podle roků, ke kterým se dotčené žádosti vztahují

    Trvá určitý čas, než jsou opatření k vymáhání pohledávek učiněna a než je jejich účinek znatelný. Například navrácené částky vymáhané dožádaným členským státem v roce 2008 se budou týkat jen částečně žádostí obdržených v roce 2008; vedle toho se tyto částky budou rovněž týkat žádostí obdržených v předchozích letech. Pokud jde o skutečně vymožené částky v letech 2005–2008, znázorňuje následující graf, kterých let se dotčené žádosti týkají. Z těchto statistických údajů je patrné, že (více než) 80 % částek vymožených v tomto období se týká žádostí podaných ve stejném roce (v grafu znázorněno znaménkem „=“) nebo ve dvou předchozích kalendářních letech (v grafu znázorněno jako „-1“ a „-2“).

    [pic]

    2.4. Nedostatečná účinnost

    Ze statistických údajů o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek za období 2005–2008 vyplývá, že vymožené částky značně vzrostly. Avšak počet žádostí a částky, při jejichž vymáhání se žádá o pomoc, rovněž stoupají. Mezi výší částek, v jejichž případě se žádá o pomoc, a výší skutečně vymožených částek prostřednictvím vzájemné pomoci tak existuje i nadále značný rozdíl.

    Jak již bylo uvedeno v bodu 2.3.2., opatření k vymáhání pohledávek učiněná při vyřizování žádosti obdržené v určitém roce nevedou k okamžitému vymožení v ten samý rok. Pro léta předcházející roku 2005 nebyly statistické údaje týkající se tohoto prodlení u opatření k vymáhání pohledávek k dispozici. Proto nyní není možné získat přesnou představu o procentuálním podílu skutečně vymožených částek ve srovnání s částkami, při jejichž vymáhání bylo v daném roce požádáno o pomoc. Avšak z nyní dostupných částečných informací je jasné, že v případě žádostí o vymáhání u členských států ES lze nyní odhadnout míru globálního vymožení na výši přibližně 5 %[6].

    S ohledem na zvýšený počet žádostí a zvýšené množství částek, při jejichž vymáhání se žádá o pomoc, je zapotřebí zvláštního úsilí s cílem zlepšit účinnost této pomoci. Tyto snahy je třeba vyvinout na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství:

    - jednotlivé členské státy musí posílit nástroje k vymáhání, které jsou k dispozici v jejich vnitrostátních právních předpisech, a

    - Evropské společenství musí posílit a usnadnit vzájemnou pomoc při vymáhání pohledávek mezi členskými státy.

    3. Nové iniciativy Společenství zaměřené na posílení vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek

    3.1. Nová směrnice Rady

    Původní směrnice o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření – směrnice 76/308/EHS – byla několikrát změněna. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti byla uvedená směrnice kodifikována. Nová směrnice Rady 2008/55/ES byla přijata dne 26. května 2008 a vstoupila v platnost dne 30. června 2008.

    3.2. Nové nařízení Komise usnadňující výměnu žádostí o pomoc

    Dne 28. listopadu 2008 přijala Komise nařízení (ES) č. 1179/2008, které od 1. ledna 2009 nahradilo směrnici Komise 2002/94/ES. Tento nový právní předpis, který stanoví prováděcí pravidla k směrnici Rady, usnadňuje vzájemnou pomoc v praxi, zejména komunikaci mezi příslušnými orgány různých členských států. Tento postup je vzhledem k neustále se zvyšujícímu počtu žádostí skutečně nezbytný.

    Podle nových pravidel se u všech typů žádostí o vzájemnou pomoc žádosti a odpovědi v zásadě sdělují elektronicky. K rychlejší komunikaci mezi žadatelem a dožádaným orgánem přispívají i nové standardní formuláře žádostí.

    Na elektronické verzi těchto nových formulářů žádostí, která umožňuje automatický překlad, se nyní pracuje. Zkušební fáze používání těchto elektronických formulářů byla zahájena dne 1. června 2008. Jsou do ní zapojeny orgány ze 6 členských států. Očekává se, že všechny členské státy budou moci používat nové elektronické formuláře v průběhu roku 2010.

    3.3. Návrh nových právních předpisů Rady

    Dne 2. února 2009 předložila Komise návrh KOM(2009)28, jehož nová ustanovení mají nahradit směrnici Rady 2008/55/ES s cílem posílit pomoc při vymáhání pohledávek.

    Hlavní cíle a prvky tohoto návrhu se týkají:

    - rozšíření oblasti působnosti na dávky, které doposud nejsou upraveny stávajícími právními předpisy ES, jelikož konkurenceschopnost a daňová neutralita vnitřního trhu je ovlivněna nejen neplacením daní, které nyní spadají do oblasti působnosti směrnice 2008/55/ES. K narušení podmínek vnitřního trhu, jakož i ohrožení finančních zájmů Společenství a členských států může dojít i v důsledku podvodů týkajících se jiných daní;

    - preferenčního používání právních předpisů ES pro všechny žádosti o vzájemnou pomoc při vymáhání pohledávek mezi členskými státy ES. Tak by se dotčení úředníci mohli vyhnout nesnázím, které vznikají v důsledku používání několika dohod a ujednání obsahujících různé možnosti, podmínky, způsoby a metody komunikace;

    - posílení možností při podávání žádostí o vzájemnou pomoc a jejich urychleném vyřizování. To má zásadní význam, jelikož vyhlídky na úspěšné vymáhání pohledávek jasně souvisí se stářím pohledávky. S cílem zlepšit úspěšnost vymáhání pohledávek nabízí Komise tato opatření:

    - možnost požádat o opatření k vymáhání, i když v dožadujícím členském státu nebyly provedeny všechny příslušné kroky k vymáhání;

    - spontánní výměna informací v některých kategoriích;

    - možnost, aby úředníci vymáhající pohledávky byli přítomni ve správních prostorách a mohli se podílet na správních šetřeních v jiném členském státu;

    - zjednodušení postupu používaného při oznamování dokumentů zavedením metody jednotného oznamování za použití standardního formuláře;

    - vývoj jednotných nástrojů Společenství, které umožňují prosazování předpisů či provádění preventivních opatření, a je tak díky nim možné vyhnout se problémům s překladem a uznáváním nástrojů z jiných členských států.

    4. Závěry a doporučení

    4.1. Závěry

    Z nárůstu počtu žádostí o pomoc je patrné, že členské státy pociťují potřebu navzájem úzce spolupracovat v boji proti daňovým podvodům.

    Ačkoliv se míra vymožených částek v období 2005–2008 zvýšila, je zapotřebí dále posílit stávající právní předpisy v této oblasti s cílem přizpůsobit se narůstajícímu počtu žádostí o pomoc a zlepšit účinnost pomoci při vymáhání pohledávek.

    4.2. Doporučení

    Členské státy se naléhavě vyzývají, aby posílily nástroje k vymáhání, které jsou k dispozici v jejich vnitrostátních právních předpisech.

    Rada a Parlament se vyzývají, aby urychleně přijaly návrh, který Komise předložila dne 2. února 2009 za účelem posílení vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek.

    [1] Úř. věst. L 73, 19.3.1976, s. 18.

    [2] Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 28.

    [3] Informace podle statistických údajů sdělených dožádanými členskými státy.

    [4] Statistické údaje vycházejí z průměrného počtu obdržených a zaslaných žádostí. Statistické údaje za rok 2005 jsou založeny na údajích vykázaných 17 členskými státy; za rok 2006 na údajích vykázaných 20 členskými státy; za rok 2007 na údajích vykázaných 24 členskými státy a za rok 2008 na údajích vykázaných 25 členskými státy.

    [5] Statistické údaje vykázané dožádanými členskými státy jako vymožené na žádost jiného členského státu.

    [6] Je však třeba mít na paměti, že celková výše částek uvedených v žádostech o vymáhání nemusí nutně odpovídat skutečně dlužným částkám; např. stejná pohledávka může být předmětem několika žádostí určených různým členským státům; či žádosti mohou být později staženy, protože pohledávky jsou zaplaceny dobrovolně nebo jejich napadení bylo úspěšné. Dostupné statistické údaje v současnosti neumožňují zohlednit všechny tyto situace.

    Top