19.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 41/64

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“(KOM(2007)0160),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Regionální spolupráce v oblasti Černého moře: současný stav, vyhlídky pro činnost EU podporující další rozvoj“(KOM(1997)0597),

—

s ohledem na sdělení Komise o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726),

—

s ohledem na akční plán evropské politiky sousedství (EPS), který byl přijat s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, a na dohody o partnerství a spolupráci (DPS), které byly s těmito státy uzavřeny a jejichž platnost skončí v roce 2008 nebo 2009,

—

s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997 a jež vypršela v roce 2007,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/35/ES ze dne 23. ledna 2006 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem (1)(„přístupové partnerství“),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice, Ruské federaci, Turecku Ukrajině a jižním Kavkazu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o ztroskotání lodí v Kerčském průlivu v Černém moři a následných ropných znečištěních (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o účinnější politice EU pro jižní Kavkaz: od slibů k činům (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 s názvem „Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií“ (5),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0510/2007),

A.

vzhledem k tomu, že oblast Černého moře se nachází na křižovatce mezi Evropou, střední Asií a Blízkým východem a vyznačuje se úzkými historickými a kulturními vazbami a velkým potenciálem, ale i obrovskými rozdíly; vzhledem k tomu, že do této oblasti patří členské státy EU Bulharsko, Řecko a Rumunsko, kandidátská země Turecko a partneři EPS Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina, jakož i Ruská federace, s níž se EU dohodla na strategickém partnerství založeném na čtyřech společných prostorech,

B.

vzhledem k tomu, že se vstupem Bulharska a Rumunska do EU se Černé moře stalo do jisté míry vnitřním mořem EU, a nabylo proto pro EU nového rozměru strategického významu, v důsledku čehož se znásobil počet společných úkolů a cílů a byly obnoveny možnosti užší spolupráce mezi EU a zeměmi této oblasti, která by měla vést k vytvoření skutečného prostoru bezpečnosti, stability, demokracie a prosperity,

C.

vzhledem k tomu, že možnosti spolupráce při rozvoji a řízení synergií v oblasti Černého moře je třeba vymezit na pozadí velkého počtu stávajících politik, formátů a přístupů k této oblasti,

D.

vzhledem k tomu, že původní strategii v oblasti Černého moře navrhla Komise ve svém výše zmíněném sdělení o regionální spolupráci v černomořské oblasti z roku 1997,

E.

vzhledem k tomu, že specifickými rysy politiky EU pro oblast jižního Kavkazu se zabývá výše zmíněné usnesení z 17. ledna 2008 na toto téma,

1.

vítá sdělení Komise s názvem „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ a záměr posílit spolupráci s oblastí Černého moře a v rámci této oblasti nahrazením stávajících dvoustranných politik novým regionálním přístupem; poukazuje zejména na to, že otázky energetické bezpečnosti a jednání o přistoupení Turecka, stejně jako nadcházející vypršení platnosti DPS a jednání o jejich budoucnosti řadí regionální spolupráci v oblasti Černého moře mezi nejvýznamnější priority programu zahraniční politiky Unie; domnívá se, že budoucímu rozvoji černomořského regionu by v dlouhodobém horizontu velice napomohla samostatná černomořská strategie;

2.

zdůrazňuje, že oblast Černého moře vyžaduje soudržnější, udržitelnější a strategičtější reakci vedoucí k vytvoření politiky v oblasti Černého moře, vedle politiky Severní dimenze a evropsko-středomořského partnerství;

3.

domnívá se, že k přijetí soudržné a účinné regionální politiky zaměřené na výsledky je třeba, aby po sdělení následovaly další důsledné kroky ze strany EU, jež by podpořily skutečné regionální hledisko vytvořené konkrétně pro tuto oblast; je rovněž znepokojen skutečností, že výsledky černomořské regionální strategie uplatňované od roku 1997 nebyly řádně vyhodnoceny; vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladné hodnocení předchozích a stávajících činností a aby jeho výsledky předložila Evropskému parlamentu;

4.

vítá záměr Komise provést v roce 2008 první hodnocení černomořské synergie a vyzývá ji, aby na základě tohoto hodnocení předložila konkrétní návrhy na posílení regionální spolupráce v oblasti Černého moře, při zohlednění doporučení vyplývajících z tohoto i dalších příslušných usnesení přijatých Evropským parlamentem; vyzývá Komisi, aby při budoucích přezkumech nebo rozšiřování strategie v oblasti Černého moře využila zkušeností získaných v rámci Severní dimenze;

5.

zdůrazňuje, že přístup k regionální politice v oblasti Černého moře nesmí sloužit jako alternativa ke členství v EU ani určovat definitivní hranice EU; domnívá se však, že cíle, jež jsou zde uvedeny, by měly představovat integrovanou a soudržnou součást širší zahraniční politiky EU vůči sousedním státům a vůči zemím, které se podílejí na černomořské regionální strategii;

6.

domnívá se, že regionální spolupráce v oblasti Černého moře by jako rovnoprávné partnery měla zahrnovat EU, země EPS, kandidátskou zemi Turecko, a rovněž Rusko; je přesvědčen, že plně využít možností plynoucích ze zapojení Evropy v této oblasti bude možné, pouze pokud černomořské země postupně přijmou pocit spoluzodpovědnosti za společné problémy v regionu, včetně otázky bezpečnosti; vyzývá Radu a Komisi, aby do politiky aktivně zapojovaly všechny státy v oblasti Černého moře;

7.

domnívá se, že nový regionální přístup by měl být zaměřen na řadu prioritních oblastí, pro něž by Komise měla vypracovat podrobný akční plán obsahující konkrétní cíle, referenční kritéria a následné kroky, který bude základem pro zapojení EU v této oblasti a spolupráci uvnitř regionu; zdůrazňuje, že se EU musí zaměřit na omezený okruh priorit a zabránit rozptylování nebo zdvojování úsilí;

8.

zdůrazňuje, že čtyři nevyřešené konflikty přetrvávající v oblasti Černého moře jsou do značné míry překážkou pro dosažení stability a udržitelný rozvoj této oblasti a výrazně narušují proces podpory regionální spolupráce; vyzývá proto EU, aby se aktivněji a všestranněji zapojila do stávajícího úsilí o vyřešení těchto konfliktů v souladu s mezinárodním právem a zásadami územní nedotknutelnosti a aby se v řešení konfliktů a v mírových operacích více angažovala; domnívá se, že EU musí rozhodujícím způsobem přispět ke kultuře založené na porozumění, dialogu a budování důvěry v této oblasti;

9.

bere na vědomí významnou vojenskou přítomnost Ruska v této oblasti v podobě černomořského loďstva umístěného v krymském přístavním městě Sevastopol; zdůrazňuje, že dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 1997 o umístění černomořského loďstva vyprší v roce 2017; konstatuje, že tento doposud nevyřešený problém již vyvolal určité napětí mezi vládami Ruska a Ukrajiny; vyzývá EU, aby se v této strategicky významné otázce angažovala a s vládami Ruska a Ukrajiny více spolupracovala;

10.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU v rámci černomořské synergie definovala pevné priority v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, které by se zaměřily na sladění a kompatibilitu celých oblastí politiky;

11.

s ohledem na vysoké vízové poplatky, které platí pro některé sousední země po rozšíření schengenského prostoru k 21. prosinci 2007, vyzývá Radu a Komisi, aby tyto poplatky přezkoumaly a snížily je na úroveň přijatelnou pro řadové občany zemí, jež se účastní EPS nebo strategického partnerství s EU;

12.

připomíná, že je zapotřebí řešit problémy spojené s mezinárodním zločinem a nelegálním obchodem a přistěhovalectvím, přičemž musí být řádně dodržována zásada nenavracení; zdůrazňuje, že opatření v této oblasti musí být doprovázena kroky na posílení mobility, která podpoří osobní kontakty, a přispěje tak k šíření evropských demokratických hodnot, zásad právního státu a lidských práv; naléhavě proto žádá Radu a Komisi, aby se zeměmi černomořské oblasti, s nimiž tak ještě neučinila, uzavřela dohody o usnadnění udělování víz a dohody o zpětném přebírání osob a rovněž aby veškerými dostupnými prostředky podporovala mobilitu, včetně uzavření dohod o mobilitě se zeměmi EPS; zdůrazňuje, že je zapotřebí především provést účinné kroky, které usnadní udělování víz u malého přeshraničního styku i pro určité skupiny obyvatelstva, jako jsou studenti, obchodníci a subjekty občanské společnosti;

13.

zdůrazňuje, že je zapotřebí dále rozvíjet přeshraniční spolupráci i spolupráci v oblasti hraniční správy, aby bylo možno splnit cíle s ohledem na bezpečnost a na pohyblivost obyvatelstva; domnívá se, že mise EU pro pomoc na hranicích vyslaná do Moldavské republiky a na Ukrajinu (EUBAM) představuje významnou zkušenost při řešení problémů bezpečnosti prostřednictvím vícestranné spolupráce, a domnívá se, že by tato mise měla být dále posílena a dávána za příklad pohraniční spolupráce;

14.

zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladně posoudit konkrétní bezpečnostní situaci i problémy, kterým v tomto ohledu čelí jednotlivé černomořské státy; podporuje návrh, podle něhož by měl Europol získat mandát a prostředky k vypracování analytické studie týkající se tohoto regionu, a to zejména v otázce migrace;

15.

domnívá se, že nová politika v oblasti Černého moře se nemůže omezovat pouze na hospodářskou spolupráci, nýbrž by měla být rovněž zaměřena na vytvoření prostoru vyznačujícího se udržitelnou demokracií, dobrou veřejnou správou a dodržováním zásad právního státu, a podtrhuje zejména význam politické a soudní reformy a účinného plnění závazků; zdůrazňuje, že jedním ze základních pilířů vnější politiky EU je podpora dodržování lidských práv, demokracie a základních svobod, a podtrhuje, že je třeba se na tyto hodnoty náležitě zaměřit jak ve dvoustranných vztazích, tak i v rámci regionálního přístupu, bez ohledu na to, jakou ochotu prokáží vlády partnerských zemí; vyzývá Evropskou unii, aby řešila otázky týkající se regionální spolupráce v těchto oblastech prostřednictvím dialogu a konzultací o lidských právech s černomořskými zeměmi a rovněž v rámci vícestranných fór; podporuje Komisi v tom, aby plně využívala evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a černomořskou synergii s cílem podpořit regionální spolupráci mezi občanskými společnostmi;

16.

vítá iniciativu usilující o vytvoření euroregionu Černé moře za účelem posílení spolupráce subjektů na regionální a místní úrovni; zdůrazňuje význam projektů iniciovaných zdola a přeshraniční spolupráce na místní úrovni v procesu budování skutečného prostoru demokracie a efektivní správy věcí veřejných v černomořské oblasti;

17.

zdůrazňuje, že je zásadní vytvářet a rozvíjet dobré sousedské vztahy mezi zeměmi černomořské oblasti a mezi těmito zeměmi a jejich sousedy na základě vzájemného respektu, územní nedotknutelnosti, nezasahování do vnitřních věcí státu a rovněž zákazu použití síly či hrozby použití síly jako hlavních zásad k podpoře regionální spolupráce; podtrhuje význam intenzivního dialogu s občanskou společností a mezikulturního dialogu v této oblasti a vyzývá Komisi, aby takový dialog nadále podporovala, zejména v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu, jímž byl vyhlášen rok 2008, s cílem vytvářet kulturu vyznačující se vzájemnou tolerancí, respektováním rozmanitosti a regionálním dialogem a spoluprací;

18.

poukazuje na to, že oblast Černého moře jakožto prostor, kde se vyrábí a přepravuje energie, má zásadní význam pro diverzifikaci a zabezpečení dodávek energie pro EU; vyzývá Radu a Komisi, aby neprodleně uvážily zvýšení praktické podpory projektů v oblasti infrastruktury, které jsou strategicky významné; opakuje svou podporu vytvoření nové infrastruktury a realizovatelných dopravních koridorů, které by zajistily rozmanitost dodavatelů i tras, jako je energetický koridor vedoucí přes Kaspické a Černé moře, plynovod Nabucco a ropovody Constanța–Terst a AMBO, jakož i další plánované projekty pro přepravu ropy a plynu přes Černé moře a projekty INOGATE (mezistátní přeprava ropy a plynu do Evropy) a TRACECA (dopravní koridor Evropa–Kavkaz–Střední Asie) spojující černomořskou oblast s oblastí Kaspického moře; požaduje, aby bylo provedeno hodnocení dopadů výstavby těchto nových přepravních infrastruktur na životní prostředí a sociální sféru;

19.

je přesvědčen, že černomořská synergie by měla vytvořit vhodný rámec pro podporu reforem trhu v této oblasti s cílem vytvořit konkurenceschopné, předvídatelné a transparentní trhy s energií;

20.

domnívá se, že k regionální soudržnosti by významně přispěly iniciativy, které posílí fyzické vazby mezi státy na pobřeží Černého moře; je přesvědčen, že spolupráce v oblasti dopravy a životního prostředí by se neměla omezovat pouze na otázky spojené s energetikou, nýbrž by měla poskytnout komplexní přístup zohledňující potřeby této oblasti; bere na vědomí plány na výstavbu okružní dálnice kolem Černého moře; zdůrazňuje význam, jenž pro danou oblast mají Černé moře a Dunaj jakožto strategické přepravní trasy;

21.

zdůrazňuje význam Dunaje, který je jednou z hlavních přepravních os a hospodářských tepen spojujících EU a oblast Černého moře; domnívá se proto, že udržitelný rozvoj Dunaje a jeho hospodářský potenciál pro spojení zemí kolem Černého moře by měl patřit mezi priority EU v této oblasti; žádá Komisi, aby předložila studii, která prověří konkrétní možné související iniciativy, včetně problémů v oblasti životního prostředí; trvá na tom, že pokud mají být plně využívány výhody, které plynou EU z přístupu k Černému moři, je nezbytné rozšířit přístavní infrastrukturu náležející přístavům EU v Černém moři (Burgas, Constanța, Mangalia a Varna) a rovněž infrastrukturu v přístavech nacházejících se v ústí Dunaje, s cílem zajistit kombinovanou dopravu;

22.

je hluboce znepokojen stavem životního prostředí v černomořské oblasti, zejména stavem Černého moře, na který negativně působí nekontrolované znečišťování a řada ekologických havárií, a stavem Dunaje a jeho ústí; zdůrazňuje, že je v tomto regionu zapotřebí lépe provádět vícestranné dohody v oblasti životního prostředí a v rámci regionálních projektů provádět hodnocení dopadu na životní prostředí, a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a zeměmi černomořské oblasti za účelem řešení řady environmentálních problémů v regionu;

23.

je znepokojen zejména nekontrolovaným znečišťováním ropou a jeho důsledky na volně žijící živočichy; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupracovat nad rámec podpory poskytované Komisí prostřednictvím monitorovacího a informačního střediska, zejména v oblasti prevence ropného znečištění, a to se zvláštním důrazem na posílení bezpečnosti námořní dopravy zajišťované tankery;

24.

upozorňuje, že ústí Dunaje je jedinečným přirozeným prostředím pro řadu rostlinných a živočišných druhů; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné provést hodnocení dopadu na životní prostředí u takových infrastruktur, jako je kanál Bystroje mezi Rumunskem a Ukrajinou;

25.

vyzývá Komisi, aby k vyřešení problémů v oblasti životního prostředí použila postup pracovní skupiny DABLAS (pro Dunaj a Černé moře), přičemž se zaměří nejen na povodí Dunaje, ale i na povodí Dněstru a Dněpru;

26.

poukazuje na to, že celá oblast se vyznačuje nerovnoměrným, třebaže rychlým hospodářským růstem, upozorňuje však na skutečnost, že tento růst je trvalejší v zemích vyvážejících ropu a zemní plyn; poukazuje na slabý soukromý sektor v mnoha zemích oblasti Černého moře; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat prostor pro hospodářské příležitosti a prosperitu pro obyvatele i obchodní partnery v oblasti Černého moře; zdůrazňuje potřebu zlepšit prostředí pro investice místních i nadnárodních firem, zejména posílením boje proti korupci a podvodům, a podpořit reformy směřující k tržnímu hospodářství, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost a hospodářskou atraktivitu přispívající ke vzniku různorodých ekonomik a zajišťující udržitelný růst, sociální spravedlnost a soudržnost; podporuje opatření zaměřená na harmonizaci a další liberalizaci a podporuje vznik oblasti volného obchodu v souladu se zásadami Světové obchodní organizace; je přesvědčen, že EU jako hlavní obchodní partner zemí černomořské oblasti musí hrát vedoucí úlohu při podpoře výše uvedených cílů a rovněž tuto oblast povzbuzovat, aby provedla nezbytná opatření;

27.

bere v úvahu významnou úlohu, kterou hraje v rozvoji černomořské oblasti přímořský a námořní cestovní ruch, pokud jde o obchod a hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet infrastrukturu cestovního ruchu a podporovat různorodost produktů cestovního ruchu, a tímto způsobem chránit tradiční způsoby obživy, lépe využívat přírodní zdroje (například termální prameny, které nabízejí významné obchodní příležitosti) a zabezpečovat lepší kvalitu života v této oblasti; zdůrazňuje, že usnadnění vízového režimu mezi sousedními zeměmi podpoří mobilitu a posílí obchod a hospodářskou činnost; domnívá se, že černomořská synergie by měla vytvořit vhodný rámec pro podporu rozvoje cestovního ruchu v oblasti Černého moře;

28.

bere na vědomí meziregionální iniciativy jako je projekt železnice Baku–Tbilisi–Kars; zastává názor, že tato iniciativa otvírá cestu k lepší hospodářské a politické integraci států této oblasti do evropské a mezinárodní ekonomiky a přispěje k rozvoji hospodářství a obchodu v této oblasti; zdůrazňuje však, že tento projekt obchází stávající a plně funkční železniční trasu v Arménii; naléhavě žádá státy jižního Kavkazu a Turecko, aby prováděly účinnou politiku regionální hospodářské integrace a aby se zdržely jakýchkoli krátkozrakých a politicky motivovaných regionálních projektů v oblasti energetiky a dopravy, které by byly v rozporu s pravidly EPS týkajícími se zdravého rozvoje;

29.

zdůrazňuje, že je třeba posílit mezikulturní dialog, a vyzývá Komisi, aby jej dále podporovala;

30.

zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit osobní kontakty podporou spolupráce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu pomocí stávajících a dostupných programů EU (Tempus, Erasmus Mundus, 7. rámcový program pro výzkum); vyzývá EU a země černomořské oblasti, aby posílily vzájemnou spolupráci v těchto oblastech;

31.

zdůrazňuje, že je třeba přilákat do EU výzkumné pracovníky ze zemí černomořské oblasti zjednodušením postupů při udělování pracovního povolení, mimo jiné prostřednictvím systému tzv. modrých karet;

32.

přiklání se k tomu, aby členské státy EU ležící v této oblasti hrály vedoucí úlohu v podpoře užší spolupráce s touto oblastí i v jejím rámci; domnívá se že Rumunsko, Bulharsko a Řecko by jako členské státy EU z černomořské oblasti mohly a měly v této otázce hrát vedoucí úlohu; zdůrazňuje, že by tyto členské státy měly hrát zvláštní roli při předávání znalostí a know-how prostřednictvím twinningových programů a programů TAIEX a Sigma; je přesvědčen, že by mělo být plně využito zkušeností EU při podpoře regionální spolupráce v dalších přilehlých vnějších oblastech, zejména v rámci Severní dimenze, s cílem výměny postupů a nabytých zkušeností;

33.

zdůrazňuje význam postavení Ruska a Turecka v černomořské oblasti pro podporu regionální spolupráce; vedle zapojení všech ostatních okrajových států považuje pro úspěšnost spolupráce v oblasti Černého moře za důležité, aby byly konstruktivně zapojeny i tyto země;

34.

připomíná, že v oblasti Černého moře se již nachází řada mechanismů regionální spolupráce; zdůrazňuje proto, že je nutné, aby EU a černomořské země činnosti koordinovaly a vyvarovaly se zdvojení úsilí; domnívá se, že posílení různých regionálních organizací a iniciativ, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), Černomořské fórum pro partnerství a dialog, Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldávie (GUAM) a další odvětvové organizace, na základě jejich konkrétní odbornosti a posílení vzájemné spolupráce, pokud možno v rámci nové struktury, by mohlo poskytnout vhodný rámec pro vytvoření synergií; domnívá se, že by měl být rovněž dále rozvíjen politický rozměr dialogu a spolupráce se zeměmi v oblasti Černého moře i uvnitř tohoto regionu;

35.

vítá skutečnost, že Komise nedávno získala status pozorovatele BSEC, a bere na vědomí stávající vztahy mezi Evropským parlamentem a Parlamentním shromážděním BSEC; domnívá se, že je důležité více podporovat parlamentní hledisko spolupráce mezi Evropským parlamentem a parlamenty zemí černomořské oblasti;

36.

zdůrazňuje, že je zapotřebí rozvíjet spolupráci v oblasti Černého moře i na nevládní úrovni; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala ustavení platformy nevládních organizací pro černomořskou oblast s cílem vytvořit rámec pro výměny subjektů občanské společnosti v této oblasti, zvýšit povědomí o společných problémech a přispět k provádění a sledování politik EU v této oblasti;

37.

požaduje racionální využívání finančních nástrojů Společenství prostřednictvím lepší koordinace ENSP, strukturálních fondů a předvstupních fondů, které jsou tomuto regionu dostupné; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s přijímajícími státy stanovila obecný systém podávání zpráv před přidělením finančních prostředků, a to za účelem kontroly a posouzení toho, do jaké míry je využívání těchto zdrojů udržitelné, účinné a v souladu s obecnými cíly politiky EU;

38.

schvaluje, že v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENSP) byly zdvojnásobeny finanční zdroje určené na přeshraniční projekty; požaduje, aby se na vynakládání těchto finančních prostředků vztahovaly zásady správy strukturálních fondů, a to zejména zásada partnerství, udržitelnosti, účinnosti, nediskriminace a decentralizace; vyzývá Komisi, aby Parlamentu dvakrát ročně předkládala krátké zprávy, v nichž ho bude informovat o využívání těchto zdrojů a o dosaženém pokroku;

39.

vyzývá Komisi, aby pro projekty v oblasti přeshraniční spolupráce, které spojují obyvatele, zpřístupnila decentralizovaný finanční nástroj Fondu malých projektů a aby vynaložila zvýšené úsilí na podporu tohoto nástroje;

40.

zdůrazňuje, že je třeba posílit budování kapacit mezi místními a regionálními zúčastněnými stranami černomořské oblasti, pokud jde o plánování, přípravu a realizaci projektů, aby bylo zajištěno účinné řízení finančních nástrojů Společenství;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům všech černomořských zemí.