25.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 162/35

1.1

Výroční zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2006 upozorňuje na změny, které proběhly ve vnitřním uspořádání tohoto sektoru a v pracovních metodách Komise, a popisuje způsob, jakým Komise zajišťuje soudržnost struktury řízení evropského hospodářství při plnění cílů Lisabonské strategie.

2.1.1

Pokuty jsou pro Komisi rozhodujícím prvkem pro odrazování společností od porušování pravidel hospodářské soutěže.

Byla přijata nová prahová hodnota pro ochranu před pokutami a snížení pokut v případě kartelů. Při výpočtu výše pokut na základě nových pravidel bude částka rovna podílu ročních tržeb z výrobku (až do výše 30 %) vynásobenému počtem let během nichž podnik jednal protiprávně (tento podíl může při opakovaném protiprávním jednání dosáhnout až 100 %).

2.1.2

Za účelem zvýšení účinnosti metody kontroly byla přijata zelená kniha Žaloby o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o ES. Tato zelená kniha v Evropě rozpoutala horlivou debatu a jednotlivé evropské země předložily prostřednictvím vlád, orgánů pro hospodářskou soutěž, podniků, spotřebitelských organizací, právníků a vysokých škol více než 150 příspěvků.

Po rozsáhlé diskusi také EHSV ve svém stanovisku k této zelené knize (3) uvítal iniciativu Komise.

2.1.3

V rámci opatření týkajících se kartelů Komise vydala sedm konečných rozhodnutí, v nichž uložila 41 podnikům pokuty v celkové výši 1 846 milionů EUR (v porovnání s 33 podniky a celkovou výší pokut 683 milionů EUR v roce 2005).

2.2.1

Komise s využitím veřejných konzultací vypracovala zlepšení pokynů k jurisdikčním otázkám  (5), které mohou být podle nařízení o spojování obvykle vzneseny během kontroly spojování (6).

Nové oznámení nahradí stávající jurisdikční oznámení a jeho přijetí bylo původně plánováno na rok 2007.

2.2.2

Uplatnění pravidel zvýšilo počet spojení oznámených Komisi v roce 2006 na 356. Komise přijala celkem 352 konečných rozhodnutí, z nichž 207 na základě zjednodušeného postupu.

2.3.1

Komise zjednodušila schvalování regionální podpory přijetím nařízení o blokové výjimce  (7), podpory výzkumu, vývoje a inovací (R,D&I) přijetím nového rámce (8), přímé podpory na podporu investic do malých a středních podniků usnadněním přístupu MSP k financování (9) a podpory ve prospěch ochrany životního prostředí.

Komise přijala rovněž nové nařízení de minimis  (10), na jehož základě nebudou považovány za státní podporu částky do výše 200 000 EUR (11) poskytnuté v průběhu tří fiskálních let.

2.3.2

Komise v souvislosti s uplatňováním pravidel v roce 2006 prošetřila 921 případů státní podpory (nárůst o 36 % v porovnání s předchozím rokem). Komise přijala 710 konečných rozhodnutí a ve velké většině (91 % všech rozhodnutí) podporu schválila bez oficiálního šetření s tím, že je slučitelná s režimem volné hospodářské soutěže.

2.3.3

V tomto rámci Komise uznala podporu na vzdělávání za užitečnou, jelikož je ve společném evropském zájmu, ale k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích byla nepřívětivá a uznala ji za oprávněnou pouze za přísných podmínek (12).

3.1.1

Závěrečná zpráva o energii, kterou Komise přijala dne 10. ledna 2007 (13), ukazuje, že velkoobchodní ceny zemního plynu a elektrické energie v Evropě stále rostou a odběratelé mají relativně omezený výběr v důsledku překážek pro vstup energetických produktů na trh.

3.1.2

Komise zahájila několik šetření v oblasti antimonopolních pravidel týkajících se hromadění kapacity sítě a skladovací kapacity, dlouhodobých rezervací kapacity, rozdělování trhu a dlouhodobých smluv mezi velkoobchodníky/maloobchodníky a konečnými odběrateli.

3.1.3

Komise přijala mnoho opatření a rozhodnutí týkajících se spojování v energetice. Nejdůležitějšími případy byly DONG/Elsam/Energi E2  (14) a Gaz de France/Suez  (15).

3.1.4

Kontrola státní podpory ukázala, jakým způsobem smlouva mezi provozovateli veřejné sítě a výrobci vyřazuje v Maďarsku a Polsku významné části velkoobchodních trhů a jak snížené sazby pro některé společnosti v Itálii mění podmínky hospodářské soutěže. Významné je i rozhodnutí o státní podpoře obnovitelných energií, kterým je zajištěno, že veřejné financování se musí omezit na výjimečné případy a nesmí podporovat nezákonné podniky nebo činnosti.

3.2.1

Komise v roce 2005 zahájila šetření v odvětví retailového bankovnictví  (16), zaměřeného především na přeshraniční hospodářskou soutěž. Závěrečná zpráva byla zveřejněna 31. ledna 2007 a byly v ní uvedeny problémy spojené s překážkami vstupu na trh, roztříštěnost trhu, vysoký stupeň koncentrace mezi vydavateli platebních karet a zúčtovacími subjekty.

3.2.2

24. ledna 2007 zveřejnila Komise předběžnou zprávu o rozsáhlém odvětvovém šetření týkajícím se pojištění podnikatelů.

3.2.3

Komise také schválila velký počet spojení podniků v odvětví finančních služeb, např. v případě Talanx Aktiengesellschaft  (17).

3.2.4

Kontrola státní podpory zajistila podmínky hospodářské soutěže finančním službám, především novým konkurentům a zahraničním bankám, také tím, že byl zrušen lucemburský režim skrytých dotací holdingovým společnostem.

3.3.1

Velká většina poskytovatelů služeb elektronických komunikací působí v mezích regulačního rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Komise proto vydala doporučení ohledně 18 specifických velkoobchodních a maloobchodních trhů produktů a služeb, které mají být podle Komise regulovány ex ante vnitrostátními orgány (18). Jako příklad současného uplatnění sektorově specifické regulace ex ante a zákona o hospodářské soutěži ex post je možné uvést trhy pro širokopásmový přístup.

3.4.1

V odvětví informačních technologií Komise dále zajišťovala, aby nebyla narušena hospodářská soutěž na trhu, který je v současnosti charakterizován konvergencí v digitální oblasti a rostoucí interoperabilitou.

Nesmírně významným je v tomto ohledu případ společnosti Microsoft , které bylo uloženo penále za to, že zavčas neposkytla informace vyžádané Komisí. Microsoft se proti rozhodnutí Komise (19) odvolal, Soud první instance však toto odvolání v rozsudku ze dne 17. září 2007 (20) zamítl.

3.4.2

Komise v průběhu kontroly spojování schválila spojení společnosti Nokia s podnikem vyrábějícím zařízení sítě společnosti Siemens AG a stejně tak i fúzi společností Alcatel a Lucent Technologies s tím, že se domnívá, že dodávky zařízení optické sítě a řešení v oblasti širokopásmového přístupu nezaznamenaly snížení konkurenceschopnosti.

3.5.1

Cílem politiky hospodářské soutěže v odvětví sdělovacích prostředků je zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže, a to jak mezi různými komerčními provozovateli, tak mezi komerčními provozovateli a veřejně financovanými provozovateli.

3.5.2

V oblasti digitálního vysílání Komise zahájila řízení proti Itálii pro nesplnění povinností s cílem prošetřit, zda při přechodu na digitální vysílání byla v rozporu se směrnicí o hospodářské soutěži uložena omezení televizním stanicím a poskytnuty konkurenční výhody stávajícím provozovatelům analogového vysílání.

3.5.3

Komise navíc opakovaně zasáhla s cílem obnovit skutečnou hospodářskou soutěž v oblasti obsahu nejvyšší kvality (tzv. prémiového obsahu), dále zasáhla v oblasti státní podpory filmu a jiných audiovizuálních děl a správy práv.

3.6.1

Hlavní problémy představuje ochrana vnitrostátních trhů v odvětví silniční dopravy, nízká úroveň interoperability v odvětví železniční dopravy a chybějící transparentnost přístupu k přístavním službám.

3.6.2

V odvětví silniční dopravy Komise pokračovala ve schvalování jak státní podpory určené na podporu šíření technologií příznivých k životnímu prostředí, tak státní podpory pro závazky veřejné služby.

3.6.3

Menší význam nemělo ani rozhodnutí Komise v oblasti železniční dopravy týkající se státní pomoci pro železniční infrastrukturu považované za pravomoc veřejné správy a tudíž nespadající do státní podpory (21).

3.6.4

V odvětví námořní dopravy se Komise zavázala vydat pokyny o použití práva hospodářské soutěže, aby tak napomohla hladkému přechodu k režimu neomezené hospodářské soutěže. Co se týče státní pomoci Komise trvala na odstranění jakýchkoliv doložek o státní příslušnosti, které by osvobozovaly vlastníky lodí od placení příspěvků na sociální zabezpečení pro námořníky.

3.6.5

V oblasti letecké dopravy byla nařízením č. 1459/2006 (ES) zrušena počínaje 1. lednem 2007 výjimka ze zákazu podle čl. 81 odst. 1 SES vztahující se na tarify IATA osobní letecké dopravy na trasách v EU a výjimka týkající se mezipřistání a letového řádu.

3.7.1

Silný rozvoj trhu s poštovními službami přiměl Komisi na jedné straně k omezení služeb, na které byla poskytovatelům všeobecných služeb udělena monopolní práva, a na druhé straně k zachování hospodářské soutěže v liberalizovaných oblastech s cílem zabránit faktické monopolizaci.

3.7.2

Důležité je rozhodnutí Komise považovat náhradu za služby obecného zájmu za slučitelnou s pravidly státní podpory pouze tehdy, pokud nepřekročí náklady spojené se závazkem veřejné služby a pokud budou splněny také ostatní podmínky.

Komise dále zkoumala, zda poskytovatelé poštovních služeb nepožívají i jiných výhod, jako v případě Francie (22), kde doporučila, aby byla do konce roku 2008 ukončena neomezená státní záruka pro francouzský poštovní úřad jakožto veřejný subjekt.

4.1

Rok 2006 byl významným z hlediska dalšího zlepšení systému vytvořeného nařízením č. 1/2003 (ES) a posílení spolupráce jednak mezi členy Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, tj. mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, a Komisí a také mezi vnitrostátními soudy a Komisí.

4.2

Spolupráce mezi členy Evropské sítě pro hospodářskou soutěž je založena na dvou hlavních povinnostech ze strany vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, tj. informovat Komisi o nově otevřených případech, a to před vydáním konečného rozhodnutí. Komisi bylo předloženo 150 šetření prováděných vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, z nichž ve 125 případech Komise vyjádřila své stanovisko nebo poskytla těmto orgánům poradenství.

4.3

Význam spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž se projevil mimo jiné také tím, že se uskutečnilo setkání generálního ředitele GŘ pro hospodářskou soutěž se všemi odpovědnými vnitrostátními orgány, na němž byl schválen vzorový program shovívavosti Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž se kromě toho sešly a projednaly obecné otázky související s antimonopolní politikou, odvětvovými šetřeními nebo konkrétními odvětvími.

4.4.1

Čl. 15 odst. 1 nařízení č. 1/2003 (ES) umožňuje soudcům členských států požádat Komisi o stanovisko nebo o informace, které má k dispozici. Stejný článek navíc ukládá členským státům, aby předaly Komisi kopie všech rozsudků vnitrostátních soudů.

4.4.2

Stálé odborné vzdělávání vnitrostátních soudců je ústředním prvkem pro rozvoj znalosti práva hospodářské soutěže EU. Komise za tímto účelem každoročně spolufinancuje projekty odborného vzdělávání ve všech členských státech.

5.1

Během příprav na vstup Rumunska a Bulharska do EU Komise přispívala k širšímu vynucování pravidel hospodářské soutěže v těchto zemích, což nyní dělá i v případě Chorvatska a Turecka.

5.2

Kromě kontaktů s USA, Kanadou a Japonskem byl posílen bilaterální dialog mezi Komisí a mnoha vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž. GŘ pro hospodářskou soutěž navíc pomohlo při vypracování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v Číně a Rusku.

5.3

V rámci mnohostranné spolupráce GŘ pro hospodářskou soutěž hraje velmi významnou úlohu v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž a je členem výboru pro hospodářskou soutěž OECD.

6.1

Evropský parlament vydává každoročně z vlastní iniciativy zprávu týkající se výroční zprávy Komise o politice hospodářské soutěže. Komisař odpovědný za politiku hospodářské soutěže pořádá pravidelné výměny názorů s Radou a příslušnými parlamentními výbory.

6.2

Je třeba zdůraznit, že Komise informuje Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů o hlavních iniciativách a především se účastní diskusí spojených s přijetím výročního stanoviska EHSV k výroční zprávě Komise o politice hospodářské soutěže.

7.1.1

Politika hospodářské soutěže hraje stále významnější úlohu v evropské hospodářské politice. Jak Komise (23), tak EHSV (24) v minulosti upozorňovaly na potřebu zavést nové nástroje hospodářské politiky za účelem namíření politiky hospodářské soutěže a průmyslové politiky k cíli větší hospodářské a sociální soudržnosti, ochraně zaměstnanosti (také prostřednictvím systémů kontroly státní podpory a způsobů relokace), ochraně životního prostředí a podpoře rozsáhlých náročných programů výzkumu a vývoje.

V současnosti je politika hospodářské soutěže úzce provázána s jinými politikami, např. s politikou vnitřního trhu a spotřebitelskou politikou, s cílem vytvořit lépe fungující trhy přinášející výhody spotřebitelům a evropské konkurenceschopnosti.

7.1.2

Na základě aktualizace údajů týkajících se sedmi největších členských států EU Komise předpokládala, že míra hospodářského růstu dosáhne v EU v roce 2007 2,8 % (2,5 % v eurozóně) (25). Přestože tyto předpoklady byly přezkoumány Mezinárodním měnovým fondem a odhad růstu v eurozóně následně snížen z 2,1 % na 1,6 %, EHSV se domnívá, že evropský růst by měl pokračovat, jelikož stojí na pevných základech a je podpořen příznivým celosvětovým klimatem.

7.1.3

EHSV považuje za důležité, aby se EU soustředila na vyvážený hospodářský růst a stabilní ceny; na vysoce konkurenceschopnou tržní sociální ekonomiku orientovanou na vzdělávání, úplnou zaměstnanost a sociální pokrok; na zvýšenou úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality.

7.1.4

Na trhu, na kterém budou mít stále vyšší váhu politiky hospodářské soutěže, jsou ekonomické, sociální a environmentální ukazatele základními faktory pro měření konkurenceschopnosti,a to nejen pro spotřebitele, ale především pro podniky.

7.1.5

EHSV se domnívá, že konkurenceschopnost evropských podniků a služeb by měla být chráněna systémem přesných pravidel založených na správném uplatňování politik hospodářské soutěže, v těsném spojení s obchodními politikami.

EU je dnes na celosvětové úrovni mnohem otevřenější zahraničnímu zboží. Zrušení nejzákladnějších antidumpingových opatření a dotací by zasáhlo bez výjimky všechny producenty v EU, kteří jednají v souladu s pravidly hospodářské soutěže a legálního obchodu a s pravidly EU pro státní podporu.

V této souvislosti EHSV apeluje na Komisi, aby byla na jedné straně důslednější při ohlašování případů nekalé mezinárodní hospodářské soutěže Světové obchodní organizaci a na straně druhé se zavázala začlenit do bilaterálních obchodních dohod klauzuli, která by obchodním partnerům ukládala povinnost respektovat pravidla hospodářské soutěže, včetně skutečné kontroly státní podpory.

7.2.1

EHSV oceňuje strategii Komise, jelikož modernizuje akční plán pro státní podporu založený za cílené státní podpoře, ekonomické analýze, účinných postupech a sdílené odpovědnosti mezi Komisí a členskými státy, a považuje za správný závěr Komise příznivě a odlišně posuzovat státní podporu v oblasti transferu technologií, inovační činnosti a víceodvětvového rámce pro velké investiční projekty.

7.2.2

Komise by při zkoumání případů státní podpory měla oprávnit zvláštní daňové systémy, které členské státy používají pro vzájemně prospěšné organizace, jako jsou družstva a podniky se silným sociálním dopadem.

7.3.1

EHSV podporuje zásahy Komise v oblasti kontroly současného vlastnictví více podniků a správy finančních produktů. V konkrétních případech došlo k tomu, že úvěrové instituce byly hlavními akcionáři (dohody odborů) průmyslových podniků, v důsledku čehož byly úvěry poskytnuté bankami použity na financování koupě kapitálového podílu těchto bank.

7.4.1

EHSV zdůrazňuje, že energetika není spojena pouze s obchodem, ale také s rozvojem, zaměstnaností a životním prostředím. EU dnes musí čelit novým konkurentům z celého světa (26) a nové tržní struktury musejí často zohlednit silové vztahy.

7.4.2

EHSV se domnívá, že při řešení otázky oddělení produkce od distribuce (unbundling) v odvětví zemního plynu bude třeba brát v úvahu specifické charakteristiky tohoto odvětví (27).

7.5.1

V odvětví médií EHSV doporučuje odlišovat mezi specifickými pravidly na ochranu plurality informací a obecnými antimonopolními pravidly a zdůrazňuje, že uplatňování pravidel hospodářské soutěže je základní podmínkou (zároveň ne však postačující) pro zaručení plurality.

7.5.2

Při nepodchycení této specifičnosti vzniká riziko současného oslabení účinnosti pravidel hospodářské soutěže a zásady plurality.

7.6.1

EHSV se domnívá, že funkční oddělení telekomunikačních sítí a zřízení evropské agentury v tomto odvětví by měly být posouzeny přiměřeně k jiným sektorům, jelikož investice do odvětví, které je klíčovým pro evropskou konkurenceschopnost, už jen vzhledem k rychlosti technologického vývoje, jsou zásadní pro rozvoj konkurenceschopnosti tohoto odvětví.

7.7.1

Pro zajištění účinného uplatňování pravidel je třeba zajistit stálou odbornou přípravu a průběžné informování vnitrostátních soudců a všech subjektů poskytujících právní služby o právu hospodářské soutěže.

V této souvislosti apeluje EHSV na Komisi, aby co nejdříve přijala pokyny k uplatnění článku 82 SES, především co se týče vyloučení.

7.7.2

EHSV kladně hodnotí spolufinancování projektů, které vypracovala Komise, domnívá se však, že kromě 15 vzdělávacích projektů spuštěných v roce 2006 pro 25 členských států, je možné a je třeba učinit více pro řešení výzev, které politika hospodářské soutěže přináší, a problémů, které vznikají ve vztazích mezi Komisí, podniky, sdruženími a spotřebiteli.

7.7.3

Především byly nedávno posíleny vztahy mezi EHSV a Evropskou komisí podpisem dodatku k protokolu o spolupráci z listopadu 2005 na plenárním zasedání EHSV ve dnech 30. a 31. května 2007 (28). Na základě této dohody je EHSV ústředním prvkem komunikační fáze díky svému privilegovanému postavení, které zaujímá v podpoře dialogu s občany.

7.7.4

EHSV vybízí Komisi a Evropský parlament, aby rozvinuly politiku interinstitucionální spolupráce, která by uvedla v soulad národní právní řády s evropskými právními předpisy.

EHSV podporuje postup přijetí nové Smlouvy (tzv. Lisabonské smlouvy), která by zjednodušila referenční právní rámec a reagovala na potřeby Unie skládající se z 27 členských států a umožnila jí dosáhnout dohod o nových politikách a přijmout rozhodnutí nezbytná k řešení nových výzev, před kterými stojí.

7.7.5

EHSV zdůrazňuje, že politiky hospodářské soutěže nesmí být spojovány s izolovanými cíly, ale musí i nadále být plně „činností“ Evropské komise (29).

S cílem přispět k transparentnosti své práce uspořádal EHSV ve svém sídle konferenci s názvem Mezivládní konference 2007 – názor organizované občanské společnosti na budoucnost Evropy, která se konala ve dnech 27. a 28. září a zaznamenala vysokou účast.