52007DC0651

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.11.2007

KOM(2007) 651 v konečném znění.

SDĚLENÍ KOMISE

o posilování bezpečnosti výbušnin

{SEK(2007) 1421}{SEK(2007) 1423}

SDĚLENÍ KOMISE

o posilování bezpečnosti výbušnin(Text s významem pro EHP)

Úvod

Evropská unie se více otevírá, je oblastí, ve které jsou vnitřní a vnější hlediska bezpečnosti úzce propojena. Je prostorem zvyšující se vzájemné provázanost, který umožňuje volný pohyb osob, myšlenek, technologií a zdrojů. V důsledku toho je však také prostorem, který mohou teroristé zneužívat ke sledování svých cílů a který již takto zneužit byl. Na hrozící nebezpečí upozornily překažené pokusy o útok v Londýně a v Glasgow ve dnech 29. a 30. června i zatýkání osob podezřelých z terorismu, ke kterým došlo v Německu, Dánsku a Rakousku. V této souvislosti je pro boj proti terorismu nezbytné koordinované a společné evropské opatření v duchu solidarity.

Výbušná zařízení jsou nejpoužívanějšími zbraněmi teroristických útoků a mají na svědomí naprostou většinu obětí teroristických útoků během posledních 50 let. V důsledku toho bylo posilování bezpečnosti výbušnin a ztížení výroby výbušných zařízení pro teroristy prioritou Evropské unie a nadále jí i zůstává.

V reakci na bezprostřední následky útoků v Madridu přijala Evropská rada dne 25. března 2004 prohlášení o boji proti terorismu a jako prioritu v něm stanovila potřebu „zajistit, aby byly teroristické organizace a skupiny zbaveny nástrojů, které používají pro svou činnost“. Evropská rada především zdůraznila, že „existuje potřeba zajistit vyšší bezpečnost zbraní, výbušnin, zařízení na výrobu bomb a technologií, které přispívají k páchání teroristických zločinů“.

Komise dne 18. července 2005 schválila v reakci na prohlášení Evropské rady sdělení o „opatřeních k zajištění větší bezpečnosti výbušnin, rozbušek, materiálů k výrobě bomb a střelných zbraní“[1]. Jedním z hlavních opatření, které bylo v tomto sdělení navrženo, byl záměr Komise vypracovat akční plán EU na posílení bezpečnosti výbušnin vycházející z doporučení skupiny odborníků.

Dialog se všemi zúčastněnými stranami jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru probíhal v rámci Pracovní skupiny odborníků pro bezpečnost výbušnin, kterou tvořili zástupci příslušných zúčastněných stran, včetně průmyslu a veřejných orgánů. Činnost Pracovní skupiny odborníků, která byla rozdělená do čtyř oddělených pracovních skupin, se soustředila na otázky prekurzorů, dodavatelského řetězce, detekce a veřejné bezpečnosti a vyvrcholila v červnu 2007 předložením zprávy uvádějící 50 doporučení, která se týkala opatření určených ke zvýšení bezpečnosti výbušnin v EU.

Komise v reakci na zprávu Pracovní skupiny odborníků vypracovala komplexní „akční plán pro posilování bezpečnosti výbušnin“, který se věnuje všem aspektům bezpečnosti a ve velké míře navrhuje v duchu dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o otázkách bezpečnosti spolupráci těchto sektorů. Vzhledem k tomu, že je v některých oblastech zapotřebí činnosti veřejného a soukromého sektoru jasně oddělit, obsahuje akční plán rovněž nové nástroje spolupráce mezi specializovanými službami v členských státech.

Cíl

Strategickým cílem akčního plánu pro posilování bezpečnosti výbušnin je bojovat proti používání výbušných zařízení teroristy v rámci EU, chránit tak společnost před hrozbami útoků využívajících výbušná zařízení, a zároveň brát ohled na řadu oblastí hospodářských činností, při nichž se výbušniny a jejich prekurzory využívají ku všeobecnému prospěchu.

Oblast působnosti

Akční plán se primárně zaměřuje na otázky bezpečnosti. I když se akční plán nemá věnovat obecným bezpečnostním rizikům, některé z činností, jež upravuje, by mohly mít rovněž pozitivní vliv na obecnou bezpečnost.

Vzhledem k tomu, že je pro reakci na hrozbu terorismu zapotřebí komplexní přístup k bezpečnosti výbušnin, věnuje se akční plán jak samotným výbušninám, tak jejich prekurzorům. Rovněž se zaměřuje na legálně i nezákonně vyrobené výbušniny.

Struktura

Boj proti terorismu vyžaduje komplexní přístup a úplné zapojení veřejného i soukromého sektoru.

Pilíře přístupu EU k bezpečnosti výbušnin by měly tvořit prevence, detekce a reakce. Tyto pilíře by měly zahrnovat konkrétní opatření týkající se prekurzorů výbušnin, dodavatelského řetězce (skladování, doprava, vysledovatelnost) a detekce. Měl by je současně doplňovat a posilovat horizontální soubor opatření týkajících se veřejné bezpečnosti.

Přijetí specifických legislativních opatření, která mohou vyplývat z provádění akčního plánu, bude záviset na dalším podrobném zvážení a kladném posouzení nákladů a přínosů těchto opatření.

Prekurzory

Prekurzory výbušnin obecně obsahují jakoukoli chemickou sloučeninu nebo prvek, který lze pomocí chemické reakce nebo řady reakcí přeměnit na výbušnou sloučeninu. Existuje řada prekurzorů, jimž je třeba věnovat prioritní pozornost. V současné době mezi ně patří:

aceton | kyselina citrónová | peroxid vodíku | chlorečnan draselný & perchlorát (perchlorečnan/chloristan) |

dusičnan amonný (hnojivo) | hexamin | kyselina dusičná | dusičnan draselný |

dusičnan amonný (technický) | kyselina chlorovodíková | nitromethan | chlorečnan sodný |

kyselina sírová |

Seznam prekurzorů by měl být podle potřeby doplňován.

HORIZONTÁLNÍ OPATřENÍ

Bezpečnost EU a jejích občanů a rezidentů závisí na účinné spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, orgány EU a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud jde o bezpečnost výbušnin, bylo již dosaženo značného pokroku na úrovni členských států i EU. V oblastech, jako je posilování výměny informací, šíření osvědčených postupů, zavádění kontrolních mechanismů a provádění společných opatření v konkrétních záležitostech, však lze dosáhnout více. Jedná se o oblasti, v nichž může EU poskytnout členským státům v otázkách bezpečnosti značnou podporu.

V oblasti bezpečnosti výbušnin existují dvě horizontální priority:

- zlepšit včasnou výměnu informací a osvědčených postupů;

- zintenzívnit výzkum v oblasti výbušnin.

Zlepšení včasné výměny informací a osvědčených postupů

Základem úsilí EU v oblasti zvýšení bezpečnosti výbušnin musí být sdílení informací a osvědčených postupů mezi členskými státy.

Nejprve by měl být zřízen systém včasného varování (Early Warning System – EWS) v oblasti výbušnin, který by příslušným orgánům v členských státech poskytoval informace o bezprostředních hrozbách, krádežích výbušnin, krádežích rozbušek, krádežích některých prekurzorů, podezřelých transakcích a o zjištění nových způsobů jednání.

Dále by měl být vytvořen Evropský systém s údaji o bombách, který by měl být podporován jako společný nástroj umožňující příslušným vládním orgánům na úrovni EU i členských států přístup k informacím o výbušninách a o nehodách způsobených výbušninami.

Systém by měl být v provozu nepřetržitě. Přístup do systému by měly mít tyto služby (v závislosti na rozdělení vnitrostátních pravomocí): policie, celní služba, pohraniční služba, bezpečnostní služby, armáda / vnitrostátní obranné síly. Na úrovni členských států by mělo jako národní kontaktní místa fungovat 27 vnitrostátních center s údaji o bombách.

Všechny příslušné subjekty, jichž se bezpečnost výbušnin týká, by měly pokračovat ve sdílení zkušeností, znalostí a osvědčených postupů. V návaznosti na to by se měla každé dva roky uskutečnit konference o bezpečnosti výbušnin zahrnující všechny relevantní otázky.

Rovněž by měl být zahájen dialog o bezpečnosti výbušnin s vnějšími partnery. Opatření, jako je například sdílení osvědčených postupů a podpora zpřísňování bezpečnostních norem mimo EU, by měla představovat důležitý prvek úsilí EU při zajišťování bezpečnosti výbušnin. Vnější spolupráce by se měla převážně zaměřit na země, které se EU sousedí.

Intenzivnější výzkum v oblasti výbušnin

Výzkum v oblasti výbušnin má zásadní úlohu při posilování schopnosti EU reagovat na bezpečnostní rizika. Investice do výzkumu by proto měly být považovány za prioritu.

V současné době již lze uvést řadu výzkumných priorit:

- improvizovaná výbušná zařízení a jejich vlastnosti;

- detekce výbušnin a prekurzorů, a to i s využitím přísad. To by mělo zahrnovat výzkum v oblasti posilování zjistitelnosti (před výbuchem) a přísad pro účely vysledovatelnosti (po výbuchu i před ním);

- mobilní soupravy na testování výbušnin;

- detekce improvizovaných výbušných zařízení na letištích. Zvláštní pozornost se věnuje detekci kapalných výbušnin, a to s ohledem na rozvoj detekčních technik, které by umožnily postupné zavádění nových detekčních zařízení určených pro zjištění nebezpečné kapaliny bez ohledu na její množství;

- hledání technických řešení ve prospěch orgánů členských států, která se týkají rušení signálů mobilních telefonů v ohrožených oblastech. Vzhledem k tomu, že byla potvrzena možnost použít mobilní telefony jako odpalovací zařízení, mělo by být možné dočasně přerušit signály mobilních telefonů v dotčených oblastech tak, aby se předešlo odpálení výbušniny na dálku;

- přiřazení inhibitorů k prekurzorům výbušnin.

Výzkum v oblasti bezpečnosti výbušnin by se neměl omezovat na výše uvedené body. Je zapotřebí provádět pravidelný přezkum priorit. Je třeba navíc zlepšit výměnu informací mezi členskými státy tak, aby se předešlo zbytečnému zdvojování úsilí.

Je třeba vždy důsledně posoudit citlivost výzkumu s ohledem na to, kdo by měl mít přístup k jeho výsledkům. V některých oblastech bude maximálně nutné přiznat údajům důvěrný charakter.

Prevence

Při posilování bezpečnosti výbušnin mají hlavní úlohu preventivní opatření. V oblasti prevence lze na úrovni EU i na úrovni členských států provádět celou řadu preventivních opatření.

Pokud jde o prekurzory, patří mezi prioritní opatření zlepšování kontrol některých chemikálií, zvyšování povědomí příslušných zaměstnanců a označování podezřelých transakcí.

V oblasti výbušnin je obecně zapotřebí věnovat pozornost bezpečnosti v rámci celého dodavatelského řetězce. K výrobě, skladování, dopravě a vysledovatelnosti výbušnin je třeba přistupovat jako k naléhavé záležitosti s cílem snížit pravděpodobnost výskytu nebo omezit dopady zneužívání, zpronevěry nebo krádeží výbušných materiálů a zařízení. V této oblasti se již provádí řada opatření, které je zapotřebí sjednotit pomocí opatření, jež bude specificky zaměřeno na bezpečnost.

Pokud jde tedy o prevenci, klíčové priority obsahují:

- zlepšování povědomí zaměstnanců ohledně prekurzorů;

- zlepšování regulace v oblasti prekurzorů dostupných na trhu;

- zlepšování kontroly transakcí, které souvisejí s prekurzory;

- zlepšování kontroly nad výbušninami a pyrotechnickými výrobky, které jsou dostupné na trhu;

- zlepšování bezpečnosti zařízení pracujících s výbušninami;

- zlepšování bezpečnostních prověrek zaměstnanců;

- zlepšování bezpečnosti dopravy výbušnin;

- snižování počtu a kvality informací o nezákonné výrobě výbušnin.

Zlepšování povědomí zaměstnanců ohledně prekurzorů

Praktické zkušenosti donucovacích orgánů dokládají, že pracovníci informovaní i rizicích představují nejefektivnější obranu proti nezákonnému jednání, především při zjišťování podezřelých transakcí a krádeží.

Podniky a veřejné orgány by se měly primárně zaměřit na to, aby osoby, které s prekurzory nakládají, byly o bezpečnostních otázkách informovány. Zvyšování povědomí zaměstnanců ohledně rizik v rámci celého dodavatelského řetězce mezi producenty, výrobci přípravků, distributory a maloobchodními prodejci by mělo probíhat prostřednictvím k tomu určené kampaně.

Zlepšování regulace v oblasti prekurzorů dostupných na trhu

Druhá priorita v oblasti prevence se týká zlepšování regulace prekurzorů dostupných na trhu, a to prostřednictvím změn nebo omezení povahy příslušných chemikálií. Je zapotřebí přijmout opatření, aby ze ztížilo využívání některých prekurzorů při výrobě improvizovaných výbušných zařízení a aby se předešlo jejich využívání, alespoň ze strany méně teroristů a amatérských výrobců bomb používajících méně propracované metody.

Měl by se proto vytvořit systém, v jehož rámci se zváží a připraví regulace prekurzorů výbušnin dostupných na trhu. V rámci systému by se měl zřídit Stálý výbor odborníků, jehož úkolem by bylo označovat rizika spojená s různými prekurzory, doporučovat Komisi vhodná opatření a zároveň zohledňovat přiměřenost jednotlivých opatření a náklady na ně. Tato doporučení by se mohla týkat omezování koncentrací některých prekurzorů, zákazů prodeje, zjišťování alternativ k látkám vyvolávajícím obavy a výzkumných priorit.

Úkolem Stálého výboru by rovněž bylo podrobně zvážit následující záležitosti a případně sledovat provádění specifických opatření:

1. Rozvoj vhodných přísad a podpora využití těchto přísad u prekurzorů, pokud je to technicky možné, aby se předešlo jejich využívání při výrobě výbušnin.

2. Omezování koncentrací některých prekurzorů, pokud jde o prodej konečným uživatelům.

3. Úplný zákaz uvádění koncentrovaných silných kyselin na spotřebitelské trhy EU (neprofesionální trhy), pokud je dostupná jejich náhrada, zejména v případě kyseliny sírové, chlorovodíkové a dusičné.

4. Zavedení systému dohledu nad trhem s hnojivy obsahujícími dusičnan amonný a omezení prodeje hnojiv s vysokým obsahem dusíku široké veřejnosti.

5. Omezování dostupnosti čistého nitromethanu pro širokou veřejnost. Prostřednictvím systému kvalifikovaných zákazníků by měl být dostupný pro průmyslové spotřebitele.

6. Omezení dostupnosti neflegmatizovaného chlorečnanu sodného (určeného k hubení plevele) pro širokou veřejnost.

7. Proveditelnost a přidaná hodnota zavedení úplného zákazu prodeje některých prekurzorů nezletilým osobám.

Na základě práce Stálého výboru v oblasti omezení prodeje určitého množství a/nebo koncentrací prekurzorů může být zavedena povinnost zaznamenávat totožnost kupujícího. V souladu s příslušnými pravidly o ochraně údajů by tyto informace byly k dispozici donucovacím orgánům.

V neposlední řadě by měla být ve formě vhodného kodexu stanovena evropská minimální norma a průmyslové pokyny pro bezpečné skladování prekurzorů výbušnin.

Zlepšování kontroly transakcí, které souvisejí s prekurzory

Třetí priorita se týká zavedení kontrol nad transakcemi, které by mohly mít nekalý účel. Stálý výbor v oblasti prekurzorů výbušnin by měl rovněž zvážit níže uvedená opatření.

V každém členském státě by měl existovat jednoduchý mechanismus včasného varování, který by umožňoval všem osobám v dodavatelském řetězci informovat příslušné vnitrostátní orgány o podezřelých transakcích nebo krádežích. Měl by se vytvořit systém pro podávání zpráv o podezřelých transakcích, podobný stávajícím systémům o prekurzorech drog nebo podezřelých finančních transakcích. Mohl by se zřídit závazný systém pro oznamování všech transakcí týkajících se prekurzorů, které lze považovat za podezřelé, příslušným vnitrostátním orgánům. Je zapotřebí vypracovat „kodex chování“ pro průmysl a maloobchod, který by se podobal kodexu pro prekurzory drog a který by definoval typy chování vyvolávající podezření.

Měly by se posoudit výhody vytvoření systému pro jednotlivé prekurzory, s nimiž se v rámci maloobchodu nakládá. V rámci tohoto systému by byla veškerá balení označena kódem uvádějícím, že prodej příslušné látky může být zaznamenáván. Lze zvážit možnost vypracovat návrh evropského symbolu, který by označoval, že se maloobchodní prodej daného produktu zaznamenává.

Zlepšování kontroly nad výbušninami, které jsou dostupné na trhu, a pyrotechnickými výrobky

V současné době mají všechny členské státy v případě podniků, které nakládají s výbušninami, zaveden systém pro schvalování. Systém pro schvalování týkající se nakládání s výbušninami, které nemá obchodní povahu, však často chybí. V důsledku toho je třeba zajistit, aby každý členský stát zavedl formální systém pro schvalování, regulaci a udělování licencí v případě výroby, skladování, prodeje, využívání a držby výbušnin, i pokud jsou tyto činnosti vykonávány soukromými osobami. Tento systém by se měl vztahovat jak na obchodní společnosti, tak na činnosti neobchodní povahy.

Pokud budou objeveny výbušniny, jež nebyly schváleny, je zapotřebí co nejrychleji identifikovat jejich posledního oficiálního vlastníka. Z těchto důvodů by pro potřeby donucovacích orgánů členských států bylo velmi prospěšné sjednotit evropské označování všech výbušnin. Komise v současné době tento systém sjednoceného označování připravuje a je pravděpodobné, že předloží návrh směrnice o identifikaci a vysledovatelnosti výbušnin pro civilní použití. Podle navrhované směrnice by všechny výbušniny byly označeny sjednocenou značkou uvedenou jak ve formátu pro čtení, tak ve formátu čárového nebo matricového kódu. K zavedení tohoto systému by mělo dojít co nejrychleji.

Měla by být rovněž přezkoumána rizika, která vyvolávají pyrotechnické výrobky. Vzhledem k tomu, že je možné tyto výrobky použít jako improvizované výbušniny, je třeba zlepšit jejich kontrolu. I když se pyrotechnické výrobky dosud k teroristickým útokům nevyužívaly, dochází k jejich využití při páchání trestné činnosti (například jako části improvizovaných trubicových bomb). Dne 16. dubna 2007 Rada schválila novou směrnici EU o pyrotechnických výrobcích[2]. Tento nástroj se zaměřuje především na otázky zabezpečení, i když má určitý dopad i v oblasti bezpečnosti.

Vzhledem k tomu, že přístup k systémům udělování licencí určených k nakládání s velkým množstvím pyrotechnických výrobků není v současné době harmonizován, je v některých členských státech možné nakládat s velkým množstvím pyrotechnických látek bez regulačního dohledu pouze za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné požadavky týkající se skladování a dopravy. Tento nedostatek by měl být odstraněn zavedením harmonizovaných požadavků EU v oblasti udělování licencí a nakládání s velkým množstvím pyrotechnických výrobků.

Zlepšování bezpečnosti zařízení pracujících s výbušninami

Pokud jde o bezpečnost zařízení pracujících s výbušninami, mají členské státy různé zkušenosti a přístupy Ze skutečnosti, že v posledních deseti letech došlo v Evropě k velkým krádežím výbušnin, však vyplývá, že je třeba vyvíjet další úsilí. Je třeba dále pracovat na slaďování úrovní bezpečnosti zařízení pracujících s výbušninami v EU a na případném vytvoření společných minimálních norem v této oblasti.

Ve všech zařízeních pracujících s výbušninami (výroba, skladování, distribuce a použití) by měly v první řadě fungovat efektivní bezpečnostní plány / systémy řízení bezpečnosti. Tyto bezpečnostní plány / systémy řízení bezpečnosti musí vycházet z rizik a v jejich důsledku musí být zavedena provozní bezpečnostní opatření. V bezpečnostních plánech / systémech řízení bezpečnosti by měly být uvedeny osoby označené jako „odpovědná osoba“ a „bezpečnostní manažer“. Vnitrostátní orgány by měly mít možnost stanovit výjimku pro malé uživatele. Pokud jde o stálá zařízení pro skladování, měly by úroveň nezbytného zákazu vstupu a předpisy o detekci být přiměřené rizikům a měla by se na ně uplatňovat standardní klasifikace.

Zadruhé, by pro příslušné vnitrostátní orgány měla být zavedena povinnost neustále informovat výrobce a distributory o rizicích na regionální úrovni. Měly by se vytvořit plány reakce, které by byly uzpůsobeny stávajícím varovným úrovním.

Zatřetí, je třeba zlepšit evidenci surovin využívaných při výrobě sypkých výbušnin a konečných výrobků. Systémy pro evidenci a slaďování již existují. Je však zapotřebí zajistit, aby byly krádeže a nesrovnalosti zjišťovány co nejrychleji.

Konečně, je třeba plnit úkol spočívající ve zlepšování bezpečnosti mobilních jednotek na výrobu výbušnin (MEMU). V současné době se v členských státech řada výbušnin pro civilní použití vyrábí v těchto MEMU. V porovnání s výrobou výbušnin v továrnách a následným zajišťování jejich dopravy vede výroba v MEMU ke značnému zvyšování bezpečnosti. Pokud jde o bezpečnost MEMU, je však zapotřebí provést některá zlepšení. Množství výbušnin vyráběných v MEMU by mělo být zaznamenáváno alespoň dvěma nezávislými systémy. Každá jednotka MEMU by měla být vybavena bezpečnostními zámky, které zamezí jejímu neoprávněnému užití, a není-li používána, měla by být zaparkována na místě, které hlídáno a sledováno.

Zlepšování bezpečnostních prověrek zaměstnanců

Je zapotřebí provádět bezpečnostní kontroly všech zaměstnanců, kteří se profesně podílí na nakládání s výbušninami, a to v rámci celého dodavatelského řetězce (výroba, skladování, doprava a užití). To se vztahuje i na zaměstnance společností, které mají licenci k nakládání s výbušninami, jakož i na zaměstnance společností poskytujících služby. V důsledku toho všichni zaměstnanci, kteří se podílejí na výrobě, skladování, distribuci a užití výbušnin a kteří mají k výbušninám přístup, by měly být prověřeni a měli by získat formální povolení umožňující přístup k výbušninám.

Zlepšování bezpečnosti dopravy výbušnin

Doprava výbušnin představuje vysoce citlivou činnost, neboť v jejím průběhu hrozí přímý útok nebo nezákonné odklonění směrem k jinému místu určení, než bylo původně zamýšleno. Přísná bezpečnostní opatření týkající se dopravy výbušnin proto musí být hlavním aspektem obecného zvyšování bezpečnosti výbušnin. V důsledku toho musí být v případě vozidel typu EX/II a EX/III[3] přepravujících výbušniny zavedena řešení posilující bezpečnost.

Měla by být zahájena diskuse o potřebě revidovat klasifikaci „znecitlivělých výbušnin“. Znecitlivělé výbušniny obsahují vysoce výbušné látky, jako RDX (cyklotrimethylentrinitramin) a PETN (pentaerytritol tetranitrát), které jsou běžně zařazeny do třídy 1 v rámci doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, ale pokud jsou smíchány se znecitlivělými látkami, mohou být případně zařazeny do třídy 4.1 těchto doporučení. Vzhledem k tomu, že hrozí, že rizika týkající se třídy 1 nejsou procesem znecitlivění zcela odbourána, je zapotřebí posoudit, zda by tyto „znecitlivělé výbušniny“ měly být zařazeny do třídy 1 nebo raději do třídy 4.1. Je proto třeba provést včasnou revizi klasifikací těchto látek.

Snižování počtu a kvality informací o nezákonné výrobě výbušnin

Využívání internetu k šíření informací o výrobě bomb by mělo být podrobně prozkoumáno. Internet poskytuje na jedné straně přístup k řadě cenných informací, které jsou přínosem pro všechny, ale na straně druhé jej lze zneužít k šíření informací, které mohou být využívány k nekalým záměrům. Je zapotřebí bojovat proti nezákonnému šíření informací a materiálů o výrobě bomb prostřednictvím internetu, ale zároveň je třeba zcela respektovat svobodu tisku, slova a svobodu informací. Mělo by se zvážit zavedení společných minimálních trestních sankcí za šíření zkušeností s výrobou bomb na internetu. Komise se této problematice již věnuje, a to v rámci přezkumu rámcového rozhodnutí o boji proti terorismu[4].

Detekce

Pokud byla opatření v oblasti prevence neúspěšná nebo byla obejita, je zapotřebí využít detekční nástroje a postupy, aby se minimalizovalo riziko využití výbušnin k nekalým účelům teroristy nebo jinými pachateli trestné činnosti. V důsledku toho je třeba vyvinout účinné a přesné nástroje určené k detekci výbušnin.

Detekce vyžaduje komplexní přístup. Existuje řada detekčních technik, které lze v případě výbušnin využívat. Patří sem systémy detekce výbušnin (EDS), rentgenové systémy, psi vycvičení ke zjišťování výbušnin a systémy pro stopovou a pachovou detekci. Praxe však ukázala, že využití jediné detekční techniky nemusí vést k uspokojivým výsledkům. Proto může být zapotřebí uvedené metody vzájemně kombinovat.

Mezi klíčové priority patří:

- vymezit priority v detekční činnosti na základě případových studií;

- vytvořit minimální detekční normy;

- zlepšit výměnu informací;

- zavést režimy pro certifikaci, testování a zkoušení;

- lépe využívat detekční technologie v konkrétních oblastech.

Komise již podniká významné kroky v oblasti letecké bezpečnosti. Tyto kroky představují stanovení povinných norem týkajících se jak provozních požadavků na zařízení určená k detekci výbušnin, tak jejich využití. Činnost tohoto druhu by měla pokračovat.

Vymezení pracovních priorit v oblasti detekce na základě případových studií

Zlepšování detekce výbušnin představuje složitý a časově náročný proces, na němž se musí aktivně podílet řada zúčastněných stran.

Hlavní výzvou v oblasti detekce výbušnin je sladit požadavky donucovacích orgánů a stávající technologie a výrobky. Tento proces lze zjednodušit zavedením přístupu na základě případových studií, v rámci něhož se vymezí priority v detekční činnosti. Vymezení příslušných případových studií a technologií, které jsou k jejich provádění k dispozici, představuje hlavní krok ke stanovení priorit pro budoucí opatření. Tyto případové studie by napomohly zaměřit zdroje a výzkum, soustředit diskuse na konkrétní otázky a problémy a posílit pochopení problémů jednotlivých zúčastněných stran v rámci celé EU, včetně výzev souvisejících s včasnou detekcí a s výskytem planých / skutečných poplachů. Celý proces by usnadnilo zřízení pracovní skupiny, jejímž úkolem by bylo vymezit a projednat jednotlivé případové studie a příslušné požadavky na detekci. Vzhledem k citlivé povaze projednávaných otázek by tuto skupinu tvořili zástupci členských států a Komise. Zástupci soukromého sektoru a výzkumní pracovníci by však byli v případě potřeby přidruženi k některým činnostem skupiny. V takovém případě by musely být zajištěny příslušné bezpečnostní podmínky, jako například prověrky účastníků nebo využití zabezpečených prostor.

Vytváření minimálních detekčních norem

Vytvoření norem představuje nákladově efektivní a účinný prostředek určený ke zlepšení výkonu detekčních zařízení. Bez ohledu na opatření, která již byla v oblasti letecké bezpečnosti přijata, je třeba v EU vytvořit minimální detekční normy, které by byly aktualizovány podle vývoje technologií. Vytváření norem může mít různou podobu, např. přijetím právních předpisů nebo prostřednictvím Evropského výboru pro normalizaci (CEN). Volba přístupu bude záviset na bezpečnostních požadavcích a na preferencích zúčastněných stran.

Zlepšení výměny informací

K rozvoji zdokonalených detekčních řešení je zapotřebí úzká spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Je třeba zlepšit výměnu informací mezi subjekty, které se na detekci podílejí, včetně výměny informací mezi donucovacími orgány a příslušnými bezpečnostními pracovníky, jejichž úkolem je skutečná detekce výbušnin v různých místech, a mezi donucovacími orgány a bezpečnostními pracovníky na jedné straně a výrobci detekčních zařízení na straně druhé.

Účinná detekce vyžaduje, aby byly bezpečnostním pracovníkům, jejichž úkolem je skutečná detekce výbušnin, poskytovány aktualizované a relevantní informace o hrozícím nebezpečí. Vzhledem k tomu, že teroristé mohou využívat řadu typů a forem výbušnin, bezpečnostní pracovníci by měli mít k dispozici aktuální informace o příslušných hrozbách a možných scénářích. To je především důležité pro pracovníky na letištích. Bezpečnostní pracovníci na letištích by měli mít nepřetržitě k dispozici aktuální informace o způsobu jednání teroristů a další informace o hrozícím nebezpečí. Při provádění tohoto postupu bude třeba zavést dostatečnou úroveň bezpečnostních prověrek.

Rozvoji lepších řešení by značně přispělo, pokud by výrobci detekčních zařízení měli k dispozici údaje o školeních a příslušné informace o některých typech výbušnin. Výrobci detekčních zařízení v řadě případů nemají k některým výbušninám nebo k dostatečnému množství těchto výbušnin přístup. Pokud by detekční řešení měla v některých situacích funkční nedostatky, sdělí se tato informace výrobci s cílem zlepšit detekční funkčnost. Tato výměna informací by mohla mít podobu specifické zpětné vazby a neměla by být zaměřena na to, aby příslušná osoba poskytující řešení úspěšně absolvovala příslušné testy.

Činnost odborníků v oblasti detekce by mohla být dále usnadněna vytvořením databáze, do níž by byl omezený přístup a která by obsahovala specifikace jednotlivých výbušnin uváděných na trh v EU. Databáze by obsahovala i takové specifikace výbušnin, které potřebují orgány činné v trestním řízení a odborníci v oblasti detekce. K tomuto účelu by mohly být využity stávající požadavky na vydávání licencí, a to s případným rozšířením požadavků na poskytování informací.

Mezi další opatření v oblasti detekce by mohla patřit příprava detekční příručky pro praktické uživatele (konečné uživatele) a zřízení sítě odborníků v oblasti detekce výbušnin.

Zavedení režimů pro certifikaci, testování a zkoušení určených pro systémy detekce výbušnin v EU

V rámci celé EU by se měly vytvořit režimy pro certifikaci, testování a zkoušení určené pro řešení v oblasti detekce výbušnin. Tyto režimy by představovaly značný přínos, pokud jde o náklady související se zdvojováním činností v členských státech, díky čemuž by se zamezilo plýtvání zdrojů pocházejících z veřejného i soukromého sektoru. Tyto systémy by navíc umožnily členským státům, které nemají vlastní nástroje pro certifikaci, získat přístup k příslušným informacím v oblasti certifikace. Společné režimy pro certifikaci, testování a zkoušení by snížily závislost veřejných orgánů na informacích, které jim poskytují výrobci detekčních zařízení, a při rozhodování by jim umožnily vycházet z objektivních výsledků. Tyto systémy by představovaly přínos i pro soukromý sektor, neboť by výrobcům umožňovaly účinnější uvádění jejich výrobků na trh. Mohla by se zvážit normalizace postupů při certifikaci, testování a zkoušení, aby se u všech zúčastněných subjektů zajistila jednotná úroveň kvality.

Pokud jde o certifikaci, je třeba zavést systém, pomocí něhož by mohlo být posuzováno, zda detekční řešení splňují některé schválené normy. Tento postup certifikace by v členských státech vedly akreditované laboratoře / organizace a byl by všemi členskými státy schválen.

Za účelem celkového posuzování výkonu jednotlivých detekčních řešení by měl být v rámci celé EU prováděn režim testování. Tento systém by představoval rámec pro výměnu výsledků testů mezi veřejnými orgány a příslušnými instituty v členských státech. Toto shromažďování informací o výsledcích detekčních řešení vyplývajících z nezávislých testů, by bylo jak prospěšné pro veřejné orgány a další zúčastněné subjekty, tak by usnadnilo rozhodování při výběrových řízeních.

V rámci celé EU by měl být vytvořen režim zkoušení určený pro detekční řešení, pomocí něhož by mohl být posuzován výkon řady nových detekčních technologií, a to za použití totožných nebo velmi podobných případových studií. Tento systém by usnadnil srovnání různých technologií pocházejících od jednotlivých osob poskytujících řešení. Cílem režimu pro zkoušení by bylo vymezit nadějná řešení a technologie a usnadnit jejich zavádění na trh.

Lepší využití detekčních technologií v konkrétních místech

V některých místech je zapotřebí detekční technologie lépe využívat. Jako prioritu je třeba podrobněji přezkoumat situaci na letištích a v dalších dopravních a veřejných zařízeních, které by mohly být případně považovány za kritickou infrastrukturu. V oblasti detekce výbušnin na konkrétních místech již bylo dosaženo značného pokroku, včetně vytvoření pravidel EU o výkonu a využití detekčních zařízení na letištích. Tuto činnost je třeba nepřetržitě podporovat, hodnotit a posilovat a v případě potřeby i aktualizovat. Je třeba rovněž zohlednit, že je nutné snížit na minimum dopad nových detekčních technologií na cestující a zároveň zajistit dostatečnou úroveň bezpečnosti. Na základě příslušných případových studií a posouzení rizika by se mělo zvážit provádění podobných činností v dalších rizikových oblastech, včetně ostatních druhů dopravy.

Připravenost a reakce

Pro případ, že by došlo k selhání prevence a včasné detekce, je třeba zavést vhodný a účinný systém reakce. Je zřejmé, že odpovědnost v oblasti reakce by byla na příslušných orgánech dotčených členských států. V některých oblastech by však zapojení EU znamenalo přínos, a to zejména výměnou informací a osvědčených postupů týkajících se opatření v oblasti připravenosti a reakce a informací nutných k tomu, aby byl pachatel spravedlivě potrestán.

Mezi klíčové priority v oblasti připravenosti a reakce patří:

- zlepšení výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy;

- příprava posuzování rizika;

- rozvoj specifických opatření v oblasti připravenosti a reakce na teroristické hrozby s využitím výbušnin.

Zlepšení výměny informací a osvědčených postupů mezi příslušnými orgány členských států

Měla by se vytvořit Evropská síť pro odstraňování výbušných zařízení (síť EOD), aby se posílila výměna informací a vzájemná důvěra. Její vytvoření by podpořilo šíření osvědčených postupů, organizování společných školení a poskytování aktuálních informací o současném vývoji všem zúčastněným stranám.

Nakládání s velkým množstvím chemických látek, které byly nalezeny během vyšetřování, může pro méně zkušené členské státy představovat výzvu. Zlepšení výměny informací by bylo pro odborníky v oblasti odstraňování výbušnin v těchto zemích přínosem, neboť některé z těchto zemí nejsou pro nakládání s velkým množstvím nevybuchlých výbušnin vybaveny natolik, aby je zabezpečily a aby odebraly vzorky pro laboratorní vyšetření a identifikaci.

Příprava posuzování rizika

Členské státy by měly zvážit potřebu specializovaného posuzování rizika v oblasti výbušnin. Pokud jde o jednotlivé otázky teroristických útoků, pravidelně se připravují různá posouzení rizik. Bylo by třeba dále prozkoumat, zda existuje potřeba specifického posouzení rizika v oblasti výbušnin.

Rozvoj specifických opatření v oblasti připravenosti a reakce na teroristické hrozby s využitím výbušnin

Teroristé mohou k odpálení výbušného zařízení používat mobilní telefony. Členské státy by v důsledku toho měly zajistit, aby měly donucovací orgány možnost požádat operátory o přerušení mobilních služeb v určitých lokalitách.

Sledování

Sledování by mělo představovat klíčovou součást posuzování pokroku dosaženého při provádění akčního plánu EU pro posilování bezpečnosti výbušnin. Jednotlivé členské státy by měly každoročně Komisi poskytovat informace o pokroku dosaženém při provádění tohoto akčního plánu. Komise na základě zpráv jednotlivých členských států pravidelně posoudí pokrok dosažený při provádění akčního plánu a zaměří se na identifikaci opatření, která je třeba přijmout, a na volbu nových priorit.

Aby se posoudilo provádění akčního plánu a posílila se výměna osvědčených postupů, je zapotřebí zorganizovat srovnávací hodnocení (tzv. „peer review“).

Financování

Bezpečnost výbušnin představuje pro Komisi prioritu a bude způsobilá pro financování z prostředků EU. V rámci programu „Prevence trestné činnosti a boj proti ní“ a v 7. rámcovém programu pro výzkum (7. RP) se vytvoří příležitosti pro specifické financování činností souvisejících s bezpečnostní výbušnin.

Výzkumné projekty týkající se detekce a identifikace výbušnin jsou financovány v rámci 7. RP – tématu 10, které se zabývá výzkumem v oblasti bezpečnosti. Navíc se plánuje, že v rámci tématu 10 bude financován demonstrační projekt o chemických, biologických, radiologických, jaderných látkách a výbušninách (CBRNE). Současně bylo zřízeno Evropské fórum pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti (ESRIF)[5], které bude rozvíjet střednědobý a dlouhodobý Společný program výzkumu v oblasti bezpečnosti, jenž zapojí všechny evropské zúčastněné subjekty představující jak stranu dodávky, tak stranu poptávky. Tento program by měl obsahovat plán v oblasti výzkumu vycházející z budoucích potřeb veřejných i soukromých konečných uživatelů a ze současného stavu bezpečnostních technologií. Komise zajistí, aby byly vytvořeny nezbytné vazby mezi činnostmi pro posílení bezpečnosti výbušnin a příslušnými pracovními skupinami ESRIF.

Rada Evropské unie schválila dne 12. února 2007 specifický program „Prevence trestné činnosti a boj proti ní“ na období 2007–2013 s přibližným rozpočtem 745 milionů EUR.

Z tohoto programu se financují činnosti spadající do hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, které se týkají všech druhů trestných činů (především terorismu, obchodu s lidmi, trestných činů proti dětem, obchodu s drogami, obchodu se zbraněmi, korupce a podvodu). Jednou ze specifických oblastí, na něž se program vztahuje, je bezpečnost v oblasti výbušnin.

Financovány budou specifické priority, které Komise každoročně vymezí.

Závěr

I nadále bude boj proti užívání výbušných zařízení teroristy prioritou Komise v oblasti bezpečnosti. K dosažení tohoto cíle značně přispěje akční plán o posílení bezpečnosti výbušnin.

Všem opatřením vymezeným v akčním plánu bude v nadcházejících letech věnována pozornost. Řadu těchto opatření bude zapotřebí realizovat jako prioritní záležitost, včetně zřízení:

- Evropské sítě pro odstraňování výbušných zařízení;

- systému včasného varování v oblasti výbušnin;

- Evropského systému s údaji o bombách;

- Stálého výboru odborníků v oblasti prekurzorů;

- Pracovní skupiny v oblasti detekce.

Zřízení Evropské sítě pro odstraňování výbušných zařízení, systému včasného varování v oblasti výbušnin a Evropského systému s údaji o bombách bude financováno z prostředků EU s cílem co nejrychleji posílit výměnu informací v oblasti výbušnin mezi členskými státy.

Zřízení Stálého výboru odborníků v oblasti prekurzorů a Pracovní skupiny v oblasti detekce musí být rovněž realizováno jako prioritní záležitost tak, aby mohli příslušní odborníci zahájit debaty o podrobných opatřeních, které je třeba v oblasti prekurzorů výbušnin a detekčních systémů přijmout.

Komise současně s prováděním tohoto akčního plánu poskytne finanční prostředky na činnosti v oblasti výbušnin.

Annex 1 – Action Plan on Enhancing the Security of Explosives

Horizontal measures

No. | Measure/Action | Competent body | Deadline | Status/Observations |

Priority 1: Improve the exchange of timely information and best practices |

1.1.1 | Establish an Early Warning System concerning explosives Such a system would be used in order to exchange information concerning: Immediate threats; Theft of explosives (any kind); Theft of detonators; Theft of precursors; (to be discussed) Suspicious transactions; Discovery of new modi operandi. The system should be available in particular to Member States public security authorities (national contact points), Europol and all operational EOD units. | MS/Europol/Commission | End 2008 | Task Force Recommendation No. 39 and 40 |

1.1.2 | Create a European Bomb Data System The system should provide a common EU instrument enabling authorised governmental bodies at EU and Member States level to have 24/7 access to relevant information on incidents involving explosive devices. At least all operational EOD units in the Member States should have access to the database. Other competent authorities in the Member States should also be given access in line with national law. Competent units or bodies of the Member States should be strongly obliged to provide all necessary information for inclusion in the database. | Europol/MS/Commission | End 2008 | Task Force Recommendation No. 35, 36, 37 |

1.1.3 | Regularly (every two years) organise an event on the security of explosives covering all relevant issues. Such an event/conference should involving officials from both the public and private sectors. | Commission | Ongoing every two years | Task Force Recommendation No. 50 |

1.1.4 | Engage in dialogue and exchange of best practices with external partners The raising of security standards outside of the EU, in particular in ENP countries, should be encouraged. | MS/Commission | Ongoing |

Priority 2: Step-up explosives-related research |

1.2.1 | Improve the aggregation and spread of research results both at EU level as well as at national level across the EU Member States | MS/Commission | ongoing | Task Force Recommendation No. 49 |

1.2.2 | Perform further research on improvised explosive devices and their properties | MS/Commission | ongoing | Task Force Recommendation No. 47 |

1.2.3 | Perform further research on the detection of explosives and precursors including through the use of additives Enhancing both detectability and traceability should be considered. | MS/Commission | ongoing | Task Force Recommendation No. 47 |

1.2.4 | Perform further research on mobile explosives testing kits | MS/Commission | ongoing | Task Force Recommendation No. 47 |

1.2.5 | Perform further research to find inhibitors which could be added to precursors to explosives to prevent them being used to manufacture explosive devices | MS/Commission | ongoing | Task Force Recommendation No. 48 |

1.2.6 | Perform further research concerning the detection of Improvised Explosive Devices at airports Special focus should be given to research on the detection of liquid explosives. | MS/Commission | Ongoing Progress to be assessed annually | Task Force Recommendation No. 31 |

1.2.7 | Support further research in order to find technical solutions for Member State authorities to jam mobile phone signals in threatened areas | MS/Commission | ongoing | Task Force Recommendation No. 45 |

Prevention measures

No. | Measure/Action | Competent body | Deadline | Status/Observations |

Priority 1: Improve staff awareness concerning precursors |

2.1.1 | Public authorities to provide security information to the entire precursor supply chain, from manufacturers to the retailers, first responders (police, fire-departments, bomb-squads) and educational establishments to focus attention on products of concern | MS | Ongoing | Task Force Recommendation No. 1 |

2.1.2 | Campaigns should be conducted to raise staff-awareness of the threat all along the supply chain amongst manufacturers, formulators, distributors and retailers of precursors. | MS | Ongoing | Task Force Recommendation No. 3 |

Priority 2: Improve the regulation of explosives precursors available on the market |

2.2.1 | The establishment of a system to consider measures and prepare recommendations concerning the regulation of explosives precursors available on the market Such a system should include the establishment of a Standing Committee of Experts tasked with identifying the risks associated with various precursors and recommending appropriate actions to the Commission. The Committee should consider and/or monitor the following issues: Development of suitable additives and promotion of the use of these additives to precursors in order to prevent their use in explosives, when it is technically possible. Restrictions on concentration concerning the sale of certain precursors to end-users. A complete ban on concentrated strong acids to EU consumer markets (non-professional markets) when a substitute giving an equal use is technically possible: sulphuric, hydrochloric and nitric acids in particular. Introduction of a voluntary market surveillance scheme for ammonium nitrate fertilizers and restricting the sale of high nitrogen fertilizers to the general public. Limiting the availability of pure nitromethane to the general public. It should be available to industrial customers via a suitable customer qualification scheme. Restrictions on access of the general public to unphlegmatized sodium chlorate (weed killer). The feasibility and added value of introducing a complete ban on selling certain precursors to minors. The work of the Committee should take into account the detailed measures proposed in the Explosives Security Experts Task Force report. In order to avoid duplicating existing measures or adding unnecessarily to the burden faced by legitimate business, it is important that account is also taken of existing controls on similarly sensitive items. Trading in explosive materials, such as acetone, hydrochloric and sulphuric acid is already covered by the existing Community drug precursor legislation. This legislation offers effective controls and must be taken into consideration before new mechanisms are proposed. To be effective controls will have to apply to imports, exports, transit and intra-Community movements. | Commission/MS | Start by end of 2007 Ongoing | Task Force Recommendation No. 4 |

2.2.2 | Introduce a system for the recording of the identity of the buyer of precursors above certain quantities and/or concentrations. The records should be available to the law enforcement authorities on request or provided to the national contact point in case of suspicious transactions. All relevant data protection rules should apply The relevant quantities and/or concentrations would be set based on the work of the Standing Committee of Experts. | Commission/MS | Start in 2008 Assess the need to setup a concrete system by end 2008 | Task Force Recommendation No. 7 |

2.2.3 | A European minimum standard and industrial guidance by way of an appropriate code should be defined concerning the security of storage of explosives precursors It should not be in conflict with other Regulations. | Commission/MS | End 2008 | Task Force Recommendation No. 8 |

Priority 3: Improve the control over transactions involving precursors |

2.3.1 | Establish a system of reporting suspicious transactions Simple means should exist for anyone within the supply chain to alert the relevant national authority if they see a transaction or theft which they suspect to have been made with the intention of illegally fabricating explosives. A binding system could be considered concerning the notification to the relevant national authority of any transactions involving the products on the list which can be considered suspicious. A “code of conduct”, similar to the EC code for drug precursors, should be developed, for industry and retailers, identifying the behaviours which may give rise to suspicion. | MS/Commission | Start in 2008 Assess the need to setup a concrete system by end 2008 | Task Force Recommendation No. 2, 5, 6 |

2.3.2 | Assessing the benefits of creating a scheme for each precursor handled by the retail sector, under which all packaging would be labelled with a code specifying that the purchase of the substance may be subject to registration The possibility of designing a European symbol to indicate that the product for retail sale is subject to registration could be considered. | MS/Commission | 2008 | Task Force Recommendation No. 9 |

Priority 4: Improve the control over explosives available on the market and pyrotechnic articles |

2.4.1 | Ensure that each Member States has formal systems for authorising, regulating and licensing the manufacture, storage, sale, use and possession of explosives including by private persons This shall apply to companies as well as to non-commercial activities. | MS | 2009 | Task Force Recommendation No. 21 |

2.4.2 | Ensure the identification and tracing of explosives based on the system proposed in the draft Commission Directive on the identification and traceability of explosives for civil use (Traceability Directive) | Commission/MS | End 2007 | Task Force Recommendation No. 22 |

2.4.3 | Harmonise EU requirements for the licensing and handling of large amounts of pyrotechnic articles The lack of any harmonised approach towards licensing schemes to handle large quantities of pyrotechnic articles means that it is possible to handle such materials without regulatory oversight as long storage and transport requirements are met. Such a security gap should be closed. | Commission/MS | End 2009 | Task Force Recommendation No. 43 |

Priority 5: Improve the security of explosives facilities |

2.5.1 | Introduce effective Security Plans/Security Management Systems at all explosives facilities (manufacturing, storing, distributing and using) Ensure that the levels of necessary access prevention and detection provisions in fixed storage facilities should be proportional to the risk and should be subject to a standard classification. | MS | Launch debate in 2008 Ongoing | Task Force Recommendation No. 12 and 14 |

2.5.2 | Introduce an obligation for the relevant national authorities to keep explosives manufacturers and distributors informed as to the regional threat at all times Response plans should be developed tuned to the level of alert present. | MS | Ongoing | Task Force Recommendation No. 13 |

2.5.3 | Raw materials used in the manufacture of bulk explosives and finished product should be periodically accounted for and reconciled as approved by the National Authorities This applies to all factories manufacturing bulk explosives. The relevant periods should not be long so that any losses, thefts and inconsistencies are recognized as quickly as possible. | MS | 2009 | Task Force Recommendation No. 20 |

2.5.4 | Improve the security of Mobile Explosive Manufacturing Units (MEMUs). Amend the European Agreement on the International carriage of dangerous goods by road (ADR) by end of 2009 The following specific actions should be undertaken: The amount of explosives produced on MEMUs should be ascertained by two independent systems. At least one of these should be fitted on the truck. Each MEMU should be fitted with process locks to prevent unauthorised use. Loaded MEMUs should be parked on a site which is guarded or monitored when they are not in use. | Commission/MS | End 2009 | Task Force Recommendation No. 15, 16, 17 |

Priority 6: Improve the security vetting of personnel |

2.6.1 | All personnel employed in the manufacturing, storage, distribution and use of explosives, and who have access to explosives, should be vetted (external checks by relevant national authorities under applicable national regulations) and hold a formal authorisation to have access to explosives | MS | Ongoing | Task Force Recommendation No. 11 |

Priority 7: Improve the security of the transport of explosives |

2.7.1 | All EX/II and EX/III vehicles carrying explosives should be equipped with certain security enhancement solutions. Amend the European Agreement on the International carriage of dangerous goods by road (ADR) by end of 2009. These security solutions include: be fitted with 24 hour, remote monitoring systems (e.g. GPS based systems), that are monitored by an appropriately resourced monitoring station. The Monitoring systems (including the Monitoring Station) must reliably enable where technically possible: Vehicle location to be identified Alarm activation if vehicle is moved from specified location at certain times Alarm activation if specified compartments are opened at certain times and/or at unauthorised locations A duress and/or a panic alarm facility be capable of immobilising the engine remotely if safe and applicable subject to the Vienna Convention be fitted with an anti theft system have sufficiently secure compartments for explosives be fitted with a means of communication have a recognised marking affixed to the roof of the vehicle, to a specified size and description. | Commission/MS | 2009 | Task Force Recommendation No. 18 |

2.7.2 | Launch a debate on the need to review the classification of “desensitized explosives” This should be done with a view to making sure that future transport regulations (GHS-system) continue to cover such substances. | Commission/MS | Immediately End 2007 | Task Force Recommendation No. 19 |

Priority 8: Reduce the supply and quality of information on how to illicitly manufacture explosives |

2.8.1 | Limit the illicit spread of bomb-making information over the Internet | MS/Commission | ongoing | Task Force Recommendation No. 41 |

2.8.2 | Harmonize criminal sanctions for distributing bomb-making experience over the Internet | MS/Commission | End 2008 | Task Force Recommendation No. 41 |

Detection measures

No. | Measure/Action | Competent body | Deadline | Status/Observations |

Priority 1: Establish a scenario-based approach to identifying work priorities in the detection field |

3.1.1 | Setup a working group tasked with developing and discussing detection related scenarios, and then identifying detection technology requirements for the scenarios The working group would be composed of Member State and Commission representatives. | Commission/MS | As soon as possible | Task Force Recommendation No. 23 |

3.1.2 | Create a matrix of what is desired and of what is currently possible in terms of the detection of explosives for each of the scenarios created by the working group | Commission/MS | Ongoing | Task Force Recommendation No. 24 |

Priority 2: Developing minimum detection standards |

3.2.1 | Develop minimum detection standards based on relevant scenarios and threat assessment These standards should be updated as technology evolves | MS/Commission | Ongoing | Task Force Recommendation No. 25 |

Priority 3: Improving the exchange of information |

3.3.1 | Ensure that the security staff (in particular at airports) are provided on a continuous basis with up-to-date information on relevant parts of new terrorist modi operandi or other appropriate threat information For airport security, this should complement the obligations for training security staff set out in §12.2 of the Annex to the EU Regulation 2320/2002 establishing common rules in the field of civil aviation security. | MS | Ongoing | Task Force Recommendation No. 42 |

3.3.2 | Assess and improve where necessary the situation as regards the availability of training data and other information/feedback for manufacturers of detection solutions | Commission/MS | End 2009 | Task Force Recommendation No. 30 |

3.3.3 | Create a database containing the specifications of explosives produced within the EU The database(s) would target specifications of explosives needed by the forensic community and by the experts on detection. | Commission/MS | End 2010 | Task Force Recommendation No. 32 |

3.3.4 | Create a practitioner (end-user) focused handbook concerning detection The handbook would be classified at an appropriate level. | Commission/MS | End 2008 | Task Force Recommendation No. 33 |

3.3.5 | Create a network of experts on the detection of explosives | Commission/MS | End 2008 | Task Force Recommendation No. 34 |

Priority 4: Establish EU-wide certification, testing and trialling schemes for the detection of explosives |

3.4.1 | Create a European wide certification scheme for explosives detection solutions | Commission/MS | End 2009 | Task Force Recommendation No. 26 |

3.4.2 | Create a European wide testing scheme for explosives detection solutions Under the scheme relevant authorities and institutes would be able to exchange test results. | Commission/MS | End 2009 | Task Force Recommendation No. 27 |

3.4.3 | Create a European wide trialling scheme for explosives detection solutions Such a system should be supported by an EU programme and should allow for conducting performance trials under realistic conditions in same or similar scenarios. | Commission/MS | End 2009 | Task Force Recommendation No. 28 |

3.4.4 | Assess the need for the development of standardized procedures and processes concerning certification, testing and trialling processes | Commission/MS | End 2008 | Task Force Recommendation No. 29 |

Priority 5: Make better use of detection technologies in specific locations |

3.5.1 | Improve the use of detection technologies at airports, other modes of transportation and other public facilities Further developments in this field should be supported. The situation should be evaluated and assessed on a continuous basis, and updated as the need arises. | Commission/MS | Ongoing | Task Force Recommendation No. 31 |

Preparedness and response measures

No. | Measure/Action | Competent body | Deadline | Status/Observations |

Priority 1: Improve the exchange of information and best-practices among the relevant Member State authorities |

4.1.1 | Establish a European Explosive Ordnance Disposal Network (EOD Network) The system should facilitate information sharing and trust building. It should contribute to the identification of best practice, the organisation of joint training exercises, and keeping EOD units up to date concerning the latest developments of relevance to the sector. The network should be made available to all EOD-Units (police, governmental and military) dealing with explosives with the MS. The use of EU funding to establish the network should be assessed. | MS/Europol/Commission | End 2008 | Task Force Recommendation No. 38 |

4.1.2 | Exchange information and assistance on dealing with big amounts of chemicals found at a scene under investigation Such exchange would assist EOD experts and could take place through the EOD network. | MS | ongoing | Task Force Recommendation No. 47 |

Priority 2: Develop threat assessments |

4.2.1 | Consider developing specialised threat assessments on explosives | MS/Europol/Council | ongoing | Task Force Report section 4.10 |

Priority 3: Develop specific preparedness and response measures for terrorist threats using explosives |

4.3.1 | Create the possibility for relevant law enforcement authorities to request providers to shut down mobile phone antennas in the case of a threat of a terrorist attack In a situation where there are reasons to believe that mobile phones will be used as firing switches, the responsible law enforcement authorities should be able to request providers to shut down relevant antennas. Relevant experiences, skills and best practices should be exchanged among the Member States via the EOD-Units network in this area. | MS/(Commission) | Ongoing | Task Force Recommendation No. 44 and 46 |

[1] KOM(2005) 329 v konečném znění.

[2] Směrnice 2007/23/ES, Úř. věst. L 154, 14.6.2007, s. 1.

[3] Vozidla typu EX/II a EX/III jsou vozidla využíváná specificky pro přepravu nebezpečných věcí.

[4] Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu, Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s.3.

[5] Zřízení ESRIF bylo oznámeno ve sdělení Komise o dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti (KOM(2007)511 v konečném znění) ze dne 11. září 2007.