52007DC0632

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 25.10.2007

KOM(2007) 632 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2006

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2006

OBSAH

1. Úvod 3

2. Nové žádosti obdržené v roce 2006 3

3. Žádosti obdržené v roce 2005 6

4. Zvláštní otázka: používání směnných kurzů mimo eurozónu 7

5. Financování 7

6. Monitorování 8

7. Ukončení 8

8. Návrh nového nařízení o Fondu solidarity 9

9. Závěry 10

Annex 1 European Union Solidarity Fund applications received or completed in 2006 12

Annex 2 Criteria to mobilise the EU Solidarity Fund 13

Annex 3 Determination of the amount of aid 14

Annex 4 Thresholds for major disasters applicable in 2006 15

1. ÚVOD

Fond solidarity Evropské unie byl zřízen dne 15. listopadu 2002[1]. Článek 12 nařízení o Fondu solidarity stanoví, že Evropskému parlamentu a Radě má být každoročně předložena zpráva o činnosti fondu v předcházejícím roce. Tato zpráva představuje činnosti fondu v roce 2006, a to stejně jako v předchozích zprávách ve třech oblastech: řešení nových žádostí obdržených v průběhu roku 2006, kontrola probíhajícího provádění finanční pomoci a hodnocení zpráv o provádění za účelem ukončení této pomoci.

Tato zpráva navíc představuje pokrok, jehož bylo dosaženo ohledně návrhu nového nařízení o Fondu solidarity pro období po skončení finančního výhledu na období 2000-2006, který předložila Komise dne 6. dubna 2005.

2. NOVÉ žÁDOSTI OBDRžENÉ V ROCE 2006

V roce 2006 Komise obdržela čtyři nové žádosti o pomoc z Fondu solidarity. Příloha 1 obsahuje podrobný přehled o jednotlivých případech. Ty byly posouzeny na základě kritérií stanovených v nařízení a informací, které byly žádající státy schopny poskytnout.

Spojené království

Dne 17. února 2006 předložilo Spojené království žádost o pomoc z Fondu solidarity v souvislosti s výbuchem a požárem ve skladišti ropy Buncefield v Hertfordshire, k němuž došlo dne 11. prosince 2005. Výbuch způsobil škody na majetku, infrastruktuře a životním prostředí a vedl k přerušení provozu. Ze svých domovů bylo dočasně evakuováno 2000 osob. Celkové přímé škody způsobené katastrofou dosáhly 730 milionů EUR. Počet obyvatel v postižené oblasti činí 138 000 osob, přičemž podle odhadu orgánů Spojeného království bylo postiženo nejvýše 10 000 osob.

Nařízení v čl. 2 odst. 1 uvádí, že se vztahuje zejména na závažné přírodní katastrofy[2]. Ačkoliv nevylučuje způsobilost technologických katastrof, ty lze považovat za způsobilé pouze ve výjimečných případech[3].

Obvyklou prahovou hodnotou pro uvolnění pomoci z FSEU ve Spojeném království v roce 2006 byla částka ve výši 3,203 miliardy EUR (tj. 3 miliardy EUR v cenách roku 2002). Jelikož přímé škody výbuchu byly podstatně nižší než obvyklá prahová hodnota pro uvolnění pomoci z FSEU, Spojené království předložilo žádost na základě kritérií pro „mimořádnou regionální katastrofu“ uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení, který umožňuje využít FSEU, je-li splněna řada velmi konkrétních podmínek[4]. Nařízení vyžaduje, aby Komise tyto podmínky uplatňovala „co nejpečlivěji“.

Z posouzení žádosti vyplynulo, že ačkoliv výbuch místně způsobil značné škody, žádost nesplnila podmínky, které nařízení stanoví pro uvolnění pomoci z fondu. Škoda byla významně nižší než obvyklá prahová hodnota pro uvolnění pomoci z fondu (méně než 23 % této prahové hodnoty) a zasažena byla pouze velmi malá část obyvatelstva regionu. Na základě těchto skutečností se orgány Spojeného království rozhodly žádost stáhnout dopisem, který Komise obdržela dne 22. března 2006.

Řecko

Dne 22. března 2006 předložily řecké orgány žádost o finanční pomoc v souvislosti s povodněmi, k nimž došlo v březnu 2006 v okolí řeky Evros u východní hranice Řecka. V červenci a listopadu 2006 byly poskytnuty doplňující informace; překlad těchto informací z řečtiny způsobil značnou prodlevu při posuzování žádosti. Jednalo se o druhou žádost v rozmezí 13 měsíců týkající se povodní v okolí řeky Evros. První žádost, která byla předložena v roce 2005, nebyla shledána za způsobilou a byla zamítnuta[5].

Povodně v roce 2006 způsobily přímé škody ve výši přibližně 372 milionů EUR, což je téměř trojnásobek výše škody způsobené v předchozím roce, stále je to však méně, než je obvyklá prahová hodnota pro poskytnutí pomoci z Fondu solidarity ve výši 1,004 miliardy EUR, tj. 0,6 % hrubého národního důchodu (HND) Řecka. Žádost byla proto přezkoumána na základě kritérií pro mimořádné regionální katastrofy.

Bylo zjištěno, že přímo bylo postiženo 70 % z přibližně 180 000 obyvatel v zaplavené oblasti. Značná škoda způsobená na sítích a infrastruktuře v oblasti paralyzovala hospodářskou činnost v regionu. Podél řek bylo zaplaveno přibližně 100 milionů m² zemědělské půdy a uhynulo odhadem 2 000 kusů dobytka. Záplavy zcela zničily zemědělskou produkci a pomalé vysoušení zaplavených oblastí vyloučilo možnost nové výsadby. Díky nedostatku zemědělské produkce se velká část místního průmyslu nemohla zapojit do žádné zemědělské, zpracovatelské ani obchodní činnosti v oblasti, ve které převážná část obyvatel (90 %) pracuje v zemědělství. V důsledku rozsáhlých škod na zavlažovacích soustavách a vodovodních sítích bylo v mnoha obcích třeba distribuovat balenou vodu. Opravy vodovodních sítí, označení alternativních vrtů nezasažených kontaminací povodí řeky a hledání nových pramenů způsobí podle očekávání kritickou situaci v širší oblasti po dobu delší než jeden rok. Rovněž bylo uvedeno, že nepříznivý dopad na hospodářskou činnost v důsledku záplav považovaných za nejhorší za minulých 50 let zasáhl oblast, která již byla vážně zasažena záplavami v roce 2005. Tento kumulativní dopad vážně narušil stabilitu místního hospodářství.

Počátkem roku 2007 proto Komise rozhodla, že navrhne uvolnění pomoci z fondu a poskytne finanční pomoc ve výši 9,3 milionu EUR.

Maďarsko

Po povodních, které zasáhly Maďarsko v dubnu/květnu 2006, předložily dne 9. června maďarské orgány Komisi žádost o pomoc z Fondu solidarity. Žádost byla podána v angličtině, takže před jejím posouzením útvary Komise nebyl nutný překlad. Dne 21. září byly poskytnuty dodatečné informace, které Komise požadovala a které byly nezbytné pro provedení posouzení. Povodně byly hodnoceny jako závažná katastrofa ve smyslu nařízení, jelikož přímé škody ve výši přibližně 560 milionů EUR překročily prahovou hodnotu pro uvolnění pomoci z fondu (459,494 milionu EUR, tj. 0,6 % HND Maďarska).

Katastrofa postihla více než 1,5 milionu obyvatel v 8 z celkem 20 maďarských žup v povodí řek Dunaje a Tisy. Maďarské orgány ohlásily velké škody na infrastruktuře, zejména v oblasti vodovodních a kanalizačních sítí (136 milionů EUR), ochrany proti záplavám (85 milionů EUR), dopravy (93 milionů EUR) a zemědělství (více než 61 milionů EUR), a škody na kulturním dědictví a v několika přírodních parcích.

Dne 1. prosince 2006 Komise rozhodla o uvolnění pomoci z Fondu solidarity a navrhla poskytnout finanční pomoc ve výši 15 milionů EUR. V roce 2007 byl po posouzení řecké žádosti předložen příslušný návrh opravného rozpočtu, který zahrnoval případ Maďarska i Řecka.

Španělsko

Po lesních požárech, které v srpnu 2006 postihly Galícii, předložily dne 6. října španělské orgány Komisi žádost o pomoc z Fondu solidarity. Žádost byla podána ve španělštině a překlad trval déle než 4 týdny.

Podle informací poskytnutých španělskými orgány způsobily požáry celkovou škodu ve výši přibližně 91 milionů EUR, což je méně než 3 % obvyklé prahové hodnoty pro uvolnění pomoci z Fondu solidarity platné pro Španělsko (3,203 miliardy EUR, tj. 3 miliardy EUR v cenách roku 2002). Jelikož celková škoda byla nižší než obvyklá prahová hodnota pro uvolnění pomoci z Fondu solidarity, žádost byla přezkoumána na základě kritérií pro „mimořádné regionální katastrofy“.

Španělská žádost se týkala celé Galície s celkovým počtem obyvatel 2,760 milionu osob. Celkem bylo zaznamenáno 1908 požárů, k nimž došlo na území 128 obcí převážně v západní části Galície s 1,5 milionu obyvatel, včetně velkých měst jako Santiago de Compostela, Ourense a Vigo. Ačkoliv byly k dispozici důkazy o rozsáhlých škodách na lesních porostech a životním prostředí, v žádosti bylo předloženo jen málo důkazů o škodách postihujících přímo obyvatelstvo. Předložené důkazy Komisi neumožnily učinit závěr, že přímo zasažena byla podstatná část obyvatelstva regionu, na nějž se žádost vztahuje.

Možnost (na niž bylo poukázáno v žádosti), že řada požárů nebyla přírodního původu, nebyla dále zkoumána.

Ve svém hodnocení Komise dospěla k závěru, že ačkoliv z důkazů, které španělské orgány předložily, vyplývá, že došlo k závažným následkům pro životní prostředí, které by mohly nepříznivě ovlivnit rovněž životní podmínky, katastrofa nezasáhla podstatnou část obyvatelstva a neexistovaly žádné důkazy o trvalých následcích pro hospodářskou stabilitu regionu. Toto dokládala skutečnost, že škody představovaly pouze 0,2 % HDP Galície.

Dne 20. února 2007 proto Komise rozhodla o zamítnutí žádosti a v souladu s tím informovala španělské orgány.

3. ŽÁDOSTI OBDRžENÉ V ROCE 2005

Posouzení rakouské žádosti (na základě kritérií pro mimořádné regionální katastrofy) ze dne 19. října 2005 v souvislosti s povodněmi, které postihly spolkové země Vorarlbersko a Tyrolsko v srpnu 2005, bylo dokončeno po obdržení dodatečných informací od rakouských orgánů dne 12. ledna 2006.

Celkové přímé škody byly odhadnuty na 591,94 milionu EUR, což představuje zhruba 0,27 % HND Rakouska, resp. 45 % obvyklé prahové hodnoty pro uvolnění pomoci z FSEU v případě Rakouska (0,6 % HND). Bylo zjištěno, že záplavami bylo vážně zasaženo více než 60 % z 98 000 obyvatel v dotčené oblasti.

Z důkazů vyplynulo, že povodně způsobily závažné a trvalé poškození infrastruktury, zejména v oblasti dopravy, vodovodních a kanalizačních sítí s trvalými následky ve všech odvětvích hospodářské činnosti, včetně zemědělství. Škody v soukromém sektoru se vyznačovaly vysokým počtem zničených domů (více než 1200 v samotném Tyrolsku) a vážnými škodami způsobenými podnikům, zejména v odvětví cestovního ruchu, což je hlavní zdroj příjmů regionu. Očekávalo se, že důsledky povodní budou pociťovány po dobu delší než jeden rok. Vzhledem k mimořádné škodě nebylo možno důsledky povodní v tomto regionu s téměř 100 000 obyvateli považovat za pouze místní. Komise proto vyvodila závěr, že by měla být uvolněna pomoc z Fondu solidarity, a navrhla poskytnutí finanční pomoci ve výši 14,8 milionu EUR.

Posouzení dvou katastrof souvisejících s povodněmi, s ohledem na něž Rumunsko žádalo o finanční pomoc v roce 2005, bylo dokončeno počátkem roku 2006 poté, co rumunské orgány poskytly dne 29. prosince 2005 informace požadované Komisí. Dne 10. března Komise rozhodla o uvolnění pomoci z Fondu solidarity a navrhla poskytnutí pomoci ve výši 18,8 milionu EUR v souvislosti s jarními povodněmi a 52,4 milionu EUR v souvislosti s letními záplavami.

Již dne 23. prosince 2005 Komise navrhla poskytnout Bulharsku finanční pomoc v souvislosti se dvěma povodněmi, k nimž došlo na jaře a v létě 2005, ve výši 9,7 milionu EUR, resp. 10,6 milionu EUR.

Dne 27. dubna 2006 Rada a Evropský parlament přijaly návrh Komise na opravný rozpočet, který zahrnoval v jednom balíčku pět případů finanční pomoci pro Rakousko, Rumunsko a Bulharsko, a příslušná rozhodnutí o poskytnutí pomoci mohla být přijata dne 19. června pro Bulharsko, dne 29. června pro Rakousko a 26. července pro Rumunsko.

4. ZVLÁšTNÍ OTÁZKA: POUžÍVÁNÍ SMěNNÝCH KURZů MIMO EUROZÓNU

Nedávné žádosti o pomoc z Fondu solidarity předložené zeměmi, které nejsou členy eurozóny, vyvolaly otázku, jaký směnný kurz by se měl používat pro přepočet finanční pomoci na vnitrostátní měnu. Nařízení neobsahuje konkrétní ustanovení o používání eura.

Tato otázka vyvolává zvláštní problémy v případě kolísání směnných kurzů, např. mezi dnem podání žádosti, a dnem, kdy je částka finanční pomoci připsána na bankovní účet přijímajícího státu. Pokud je příslušným dnem pro přepočet datum podání žádosti a dojde-li v období do dne platby k zhodnocení vnitrostátní měny vůči euru, pak se výše pomoci ve vnitrostátní měně sníží. Možné účinky způsobené změnami směnného kurzu v období mezi podáním žádosti a dnem uskutečnění platby mohou být samozřejmě kladné i záporné.

Až dosud se ve všech případech přepočet na eura uskutečnil na základě směnného kurzu platného v době podání žádosti. V zájmu zjednodušení použití finanční pomoci Komise až dosud od přijímajících států požadovala, aby tento jediný směnný kurz používaly po celou dobu provádění a jako základ pro závěrečnou zprávu o provádění a prohlášení o použití finanční pomoci. Komise hodlá pokračovat ve stávající praxi v souladu se základní myšlenkou, že FSEU je nebyrokratický nástroj.

Komise mimoto hodlá pokračovat ve své praxi a požadovat od přijímajícího státu, aby používal jako referenční směnný kurz účetní kurz Komise. Kurzy, které mají být k tomuto účelu použity, budou zveřejněny v Úředním věstníku a jsou k dispozici na adrese:

http://europa.eu.int/comm/budget/inforeuro .

5. FINANCOVÁNÍ

Pět případů z roku 2005, u nichž nebyl do konce roku 2006 postup dokončen (povodně v Rumunsku, Bulharsku a Rakousku), bylo řešeno jedním opravným rozpočtem. Předběžný návrh opravného rozpočtu č. 1/2006[6] byl rozpočtovým orgánem schválen dne 27. dubna 2006. Platby bylo možno provést po přijetí rozhodnutí o poskytnutí pomoci a po podepsání prováděcí dohody. Ve všech pěti případech byly platby opožděny kvůli tomu, že přijímající státy předložily pozdě návrhy na použití finanční pomoci, které musí být zahrnuty do prováděcí dohody (podrobnosti viz příloha 1).

Částky pomoci pro každý jednotlivý případ byly stanoveny za základě standardní metodiky, kterou vypracovala Komise a podrobně ji vysvětlila ve výroční zprávě za období 2002/2003 (viz příloha 3 této zprávy). Komise v roce 2006 schválila tyto částky pomoci:

Příjemce | Katastrofa | Kategorie | Výše pomoci (v EUR) |

Rakousko | povodně | regionální | 14 798 589 |

Rumunsko | jarní povodně | závažná | 18 797 800 |

Rumunsko | letní povodně | závažná | 52 406 870 |

Bulharsko | jarní povodně | závažná | 9 722 183 |

Bulharsko | letní povodně | závažná | 10 632 185 |

Celkem | 106 357 627 |

Vzhledem k výši zdrojů potřebných pro pět případů souvisejících s povodněmi a nedostupnosti volných položek plateb v době rozpočtového procesu bylo zapotřebí zahrnout do předběžného návrhu opravného rozpočtu č. 1/2006 žádost o převedení dalších položek plateb.

S ohledem na žádosti Řecka a Maďarska obdržené v roce 2006 Komise předložila předběžný návrh opravného rozpočtu č. 2/2007[7], který rozpočtový orgán schválil dne 7. června 2007; ten bude zahrnut v příští výroční zprávě.

6. MONITOROVÁNÍ

V roce 2006 uskutečnila Komise sedm inspekcí: první inspekce v červnu se týkala Slovenska (vichřice v Tatrách) a druhá řada inspekcí se týkala čtyř zemí (Švédska, Estonska, Lotyšska a Litvy), které byly zasaženy velkou vichřicí v lednu 2005. Inspekce v Rumunsku a Bulharsku se uskutečnily v říjnu, resp. listopadu a obě se týkaly provádění finanční pomoci z Fondu solidarity po dvojích záplavách v roce 2005.

Stejně jako dříve byly tyto inspekce příslušnými orgány velmi uvítány a poskytly příležitost dořešit technické problémy spojené např. se způsobilostí výdajů a kontrolou. Slovenské orgány nadnesly otázku týkající se směnných kurzů, které mají používat příjemci mimo eurozónu. Dohodnuté řešení (viz bod 4 výše) se týkalo všech ostatních příjemců, kteří obdrželi finanční pomoc v roce 2005 a 2006, a posléze se uplatňovalo obecně. Inspekce Komisi rovněž umožnily získat představu o přínosech Fondu solidarity a shromáždit údaje o prováděcích systémech. Bylo shledáno, že se zavedené prováděcí systémy v jednotlivých zemích lišily, obecně je však bylo možno považovat za účinné a průhledné. Většina zemí přitom používá struktury a postupy, které již byly zavedeny pro strukturální fondy. Bylo zjištěno, že provádění postupuje uspokojivým tempem a většina zemí podnikla vhodná opatření k dodržení povinností v oblasti monitorování a kontroly. Pokud se zdálo, že tomu tak zcela není, Komise zopakovala, že je nutné, aby se monitorování a kontrola od samého počátku staly nedílnou součástí prováděcích systémů.

7. UKONčENÍ

Čl. 8 odst. 2 nařízení č. 2012/2002 stanoví, že nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku ode dne výplaty finanční pomoci předloží přijímající stát zprávu o použití finanční pomoci (dále jen „prováděcí zpráva“) s odůvodněním výdajů (dále jen „zdůvodnění oprávněnosti“). Na konci tohoto postupu Komise ukončí pomoc prostřednictvím fondu.

Pokud jde o ukončení pomoci ve dvou italských případech, o jejichž provádění byla obdržena zpráva dne 18. listopadu 2005 (zemětřesení v oblasti Molise/Puglia a výbuch Etny), Komise vzala na vědomí, že italské orgány použily celou částku pomoci z FSEU (tj. 16 798 000 EUR v souvislosti s výbuchem Etny a 30 826 000 EUR v souvislosti se zemětřesením v oblasti Molise/Puglia). Komise si od italských orgánů vyžádala řadu vysvětlení ohledně zdůvodnění oprávněnosti v souvislosti s použitím finanční pomoci (podle článku 9 prováděcí dohody), které byly obdrženy dne 22. listopadu 2006. Po důkladné analýze dodatečných informací Komise ukončila pomoc dne 30. dubna 2007.

Co se týká pomoci poskytnuté Portugalsku (lesní požáry v roce 2003), o jejímž provádění byla obdržena zpráva v červnu 2005, Komise obdržela od portugalských orgánů dodatečné informace dne 8. května 2006 a 25. srpna 2006. Portugalské orgány uvedly, že byla použita částka ve výši 42 359 112,21 EUR (z celkové částky finanční pomoci ve výši 48 539 000 EUR). Bylo tudíž nutno vrátit zůstatek ve výši 6 179 887,79 EUR. V prohlášení o ukončení pomoci mimoto portugalské orgány uvedly, že na základě auditu nelze částku ve výši 211 613,80 EUR potvrdit jako způsobilou pro pomoc z Fondu solidarity. Tato částka bude proto rovněž navrácena. Na konci období, na něž se vztahuje tato výroční zpráva, však nebylo možno pomoc ukončit, jelikož dosud nebylo k dispozici potvrzení o odhadech škody uvedených v žádosti. V čl. 10 odst. 2 nařízení se uvádí, že v případě výrazně nižšího ohodnocení vzniklých škod zjištěného na základě nových skutečností Komise požaduje od přijímajícího státu náhradu odpovídající částky finanční pomoci. Portugalské orgány byly proto požádány, aby potvrdily výši přímých škod. Dopisem obdrženým dne 16. dubna 2007 portugalské orgány potvrdily výši přímých skutečně zjištěných škod (1302 milionů EUR v porovnání s odhadem ve výši 1228 milionů EUR uvedeným v žádosti). Celková částka, která má být navrácena, proto činí 6 391 501,59 EUR. Postupy pro vrácení této částky již byly zahájeny.

V roce 2006 Komise obdržela závěrečné zprávy o provádění finanční pomoci poskytnuté v roce 2004 od Španělska (lesní požáry na hranici s Portugalskem) a Malty (povodně). Byly obdrženy dodatečné informace ke zprávě o provádění pomoci poskytnuté po potopení tankeru „Prestige“ ve Španělsku. Na konci období, na něž se vztahuje tato výroční zpráva, nebylo dosud hotovo posouzení těchto prováděcích zpráv. Co týká pomoci ve výši 19,625 milionu EUR, která byla poskytnuta Francii v souvislosti s povodněmi v ústí řeky Rhôny v roce 2004, o jejímž provádění byla zpráva obdržena rovněž v roce 2006, pomoc byla ukončena dne 29. listopadu 2006. Jelikož částka ve výši 135 492,09 EUR nebyla využita, Komise zahájila postup pro její vrácení.

8. NÁVRH NOVÉHO NAřÍZENÍ O FONDU SOLIDARITY

Poté, co skupina finančních poradců Rady začala návrh Komise na nové nařízení o Fondu solidarity zkoumat za předsednictví Spojeného království v Radě, se v prvních měsících rakouského předsednictví v roce 2006 tato práce zintenzívnila. Zatímco námitky proti rozšíření oblasti působnosti tohoto nástroje vzneslo několik málo členských států, velká většina delegací vznesla výhrady téměř ke všem ostatním novým prvkům návrhu. Komise předložila řadu pracovních dokumentů s cílem prokázat, že tyto obavy (zejména v souvislosti s financováním revidovaného fondu) jsou neopodstatněné, nebylo však dosaženo žádného pokroku. Na zasedání dne 15. března rakouské předsednictví přijalo závěr, že se návrhem prozatím nebude dále zabývat.

Naopak Evropský parlament schválil dne 18. května velmi příznivou Berendovu zprávu, kterou vyhotovil výbor REGI. Ačkoliv byla požadována řada změn, zpráva obecně podpořila všechny prvky obsažené v návrhu Komise. Po přijetí Berendovy zprávy byl tento bod opět zařazen do programu jednání pracovní skupiny Rady dne 30. května, ačkoliv tato nová skutečnost nepřinesla žádnou změnu postoje členských států.

Komise učinila řadu pokusů, včetně na úrovni předsedy Komise, aby přesvědčila členské státy a zejména nadcházející finské a koncem roku 2006 německé předsednictví v Radě, aby obnovily diskusi o návrhu. Do konce roku 2006 však nebylo dosaženo žádného pokroku.

9. ZÁVěRY

V roce 2006 byly obdrženy celkem čtyři nové žádosti o pomoc z Fondu solidarity, což je nízký počet v porovnání s předchozími třemi roky. Jedinou žádostí, která se týkala závažné přírodní katastrofy (hlavní oblasti použití Fondu solidarity), byla žádost Maďarska, s ohledem na niž Komise mohla navrhnout uvolnění pomoci z fondu. Žádost byla následně schválena rozpočtovým orgánem.

Další tři žádosti byly předloženy na základě kritérií pro mimořádné regionální katastrofy, přičemž jedna žádost (týkající se výbuchu ve skladišti ropy Buncefield) byla vládou Spojeného království stažena vzhledem k pochybnostem o její přiměřenosti na základě kritérií stanovených v nařízení, které se obecně přiklánějí k vyloučení podpory v případě katastrof technologického původu (pozn.: návrh nového nařízení o Fondu solidarity výslovně odkazuje na technologické katastrofy). Mělo se za to, že informace poskytnuté na podporu řecké žádosti o pomoc v souvislosti s povodněmi v oblasti řeky Evros (druhé žádosti na základě kritérií pro regionální katastrofy v roce 2006) splňují kritéria, a proto bylo navrženo poskytnutí pomoci z fondu. Žádost v souvislosti s lesními požáry v Galícii byla zamítnuta kvůli nesplnění kritérií stanovených v nařízení.

S ohledem na žádosti předložené v roce 2006 Komise navrhla celkovou částku pomoci z Fondu solidarity ve výši 24,4 milionu EUR. Po roce 2004 to představuje druhou nejnižší roční částku od zřízení fondu v roce 2002.

Zkušenosti v roce 2006 potvrdily (i když v menším měřítku než v předchozích letech) obecnou tendenci, kdy většina žádostí o pomoc z Fondu solidarity není předložena v souvislosti se závažnými katastrofami, které představují hlavní oblast působnosti fondu, nýbrž na základě kritérií pro mimořádné regionální katastrofy. Tato kritéria (která je Komise podle nařízení povinna zkoumat „co nejpečlivěji“) je i nadále poměrně obtížné splnit. Míra neúspěšných žádostí na základě kritérií pro (mimořádné) regionální katastrofy je i nadále vysoká a činí přibližně 60 %. U žádostí v souvislosti se závažnými katastrofami, pro něž platí pouze jedno kvantitativní kritérium, byla až dosud všechna posouzení kladná.

Komise se i nadále domnívá, že by se použitím jediného kritéria pro poskytnutí pomoci z fondu s nižšími kvantitativními prahovými hodnotami, než se uplatňují dnes, na straně jedné a zrušením stávajících (nekvantitativních) kritérií pro „mimořádné regionální katastrofy“ na straně druhé zlepšilo účinné využívání Fondu soudržnosti. Současně by to pomohlo předejít zklamání, které následuje po zamítnutí žádostí, v důsledku toho, že kritéria pro výjimečné poskytnutí pomoci je velmi obtížné splnit.

Podle minulých zkušeností by takovéto změny byly obecně neutrální v tom smyslu, že by stejná rozhodnutí o uvolnění pomoci z fondu byla přijímána podle nových kritérií. Avšak vysvětlením kritérií a odstraněním méně jasných kritérií pro regionální katastrofy podle stávajícího nařízení by žádající státy měly jednoznačnější signál, pokud jde o to, zda investovat nemalé prostředky na vypracování žádostí o pomoc z FSEU, či nikoliv. Jako taková by nová kritéria konkrétně přispěla ke „zlepšování právní úpravy“.

Komise proto doufá, že Rada bude ochotna znovu posoudit návrh Komise ze dne 6. dubna 2005 týkající se nového nařízení o Fondu solidarity, který obsahuje příslušná ustanovení. Rozšíření oblasti působnosti fondu na katastrofy, které nejsou přírodního původu, by kromě toho Společenství umožnilo projevit významným způsobem solidaritu v případě krizí, které nejsou přírodního původu.

Annex 1 European Union Solidarity Fund applications received or completed in 2006

Country | GNI 2004 | 0.6% of GNI | Major disaster threshold 2006 |

AT | ÖSTERREICH | 234 184 | 1 405.103 | 1 405.103 |

BE | BELGIQUE-BELGIË | 290 703 | 1 744.220 | 1 744.220 |

BG | BALGARIJA | 18 927 | 113.563 | 113.563 |

CY | KYPROS | 12 297 | 73.784 | 73.784 |

CZ | ČESKA REPUBLIKA | 82 560 | 495.358 | 495.358 |

DE | DEUTSCHLAND | 2 216 000 | 13 296.000 | 3 202.578* |

DK | DANMARK | 195 471 | 1 172.825 | 1 172.825 |

EE | EESTI | 8 456 | 50.733 | 50.733 |

EL | ELLADA | 167 356 | 1 004.137 | 1 004.137 |

ES | ESPAÑA | 827 642 | 4 965.852 | 3 202.578* |

FI | SUOMI/FINLAND | 149 197 | 895.182 | 895.182 |

FR | FRANCE | 1 657 132 | 9 942.792 | 3 202.578* |

HR | HRVATSKA | 27 623** | 165.739 | 165.739 |

HU | MAGYARORSZÁG | 76 582 | 459.494 | 459.494 |

IE | IRELAND | 125 714 | 754.285 | 754.285 |

IT | ITALIA | 1 343 620 | 8 061.718 | 3 202.578* |

LT | LIETUVA | 17 591 | 105.543 | 105.543 |

LU | LUXEMBOURG (G-D) | 22 643 | 135.855 | 135.855 |

LV | LATVIJA | 10 945 | 65.667 | 65.667 |

MT | MALTA | 4 203 | 25.220 | 25.220 |

NL | NEDERLAND | 489 791 | 2 938.746 | 2 938.746 |

PL | POLSKA | 186 029 | 1 116.176 | 1 116.176 |

PT | PORTUGAL | 140 465 | 842.788 | 842.788 |

RO | ROMÂNIA | 58 947** | 353.681 | 353.681 |

SE | SVERIGE | 281 444 | 1 688.665 | 1 688.665 |

SI | SLOVENIJA | 25 905 | 155.429 | 155.429 |

SK | SLOVENSKÁ REPUBLIKA | 32 790 | 196.738 | 196.738 |

TR | TÜRKIYE | 24 1373 | 1 448.237 | 1 448.237 |

UK | UNITED KINGDOM | 1 754 367 | 10 526.204 | 3 202.578* |

* ~ EUR 3 billion in 2002 prices

** GDP (GNI not available)

[1] Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, Úř. věst. L 311/3 ze dne 14.11.2002, dále jen „nařízení“.

[2] V čl. 2 odst. 1 se uvádí: „ Na žádost členského státu nebo státu, se kterým se jedná o přistoupení k Evropské unii (dále jen „přijímající stát“), může být pomoc z fondu uvolněna, pokud na jeho území dojde k závažné přírodní katastrofě s vážnými následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebo více regionech nebo v jednom nebo více státech.“

[3] Dosud bylo jediným případem, kdy byla uvolněna pomoc z FSEU v souvislosti s jinou než přírodní katastrofou, potopení ropného tankeru „Prestige“ u španělského pobřeží.

[4] „ …..mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, se závažnými a trvalými následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu“.

[5] odrobnosti viz výroční zpráva za rok 2005 KOM(2006)444 v konečném znění.

[6] SEK(2006)325 v konečném znění ze dne 10.3.2006.

[7] KOM(2007)148 v konečném znění ze dne 28.3.2007.