52007DC0502

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 5.9.2007

KOM(2007) 502 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

EVROPA PŘINÁŠEJÍCÍ VÝSLEDKY – UPLATŇOVÁNÍ PRÁVA SPOLEČENSTVÍ

SDĚLENÍ KOMISE

EVROPA PŘINÁŠEJÍCÍ VÝSLEDKY – UPLATŇOVÁNÍ PRÁVA SPOLEČENSTVÍ [1]

I. ÚVOD

Evropská unie má právní základ, řadu svých politik realizuje prostřednictvím právních předpisů a je vázána dodržováním zásady právního státu. Úspěch EU při dosahování řady cílů vyplývajících ze Smluv a z dalších právních předpisů závisí na účinném uplatňování práva Společenství v jednotlivých členských státech. Právní předpisy neplní svůj účel, pokud nejsou řádně uplatňovány a vymáhány. Rozsah právní úpravy je značný – více než 9 000 právních opatření, z nichž téměř 2 000 představují směrnice, které v rámci provádění do vnitrostátního a regionálního práva jednotlivě vyžadují přijetí mezi 40 a 300 opatření. EU představuje 27 vnitrostátních administrativ a více než 70 autonomních regionů. Více než 500 milionů Evropanů využívá možnosti vymáhat svá práva v rámci těchto předpisů. Je třeba splnit očekávání občanů týkající se výhod, které by měla EU přinést. Z tohoto důvodu je v rámci plnění cílů v oblasti „zlepšování právní úpravy“ zapotřebí, aby bylo uplatňování práva vysoce prioritní, aby se zdůvodnil případný vznik problémů při provádění a vymáhání právních předpisů a aby se posoudila skutečnost, zda lze stávající přístup k řešení otázek v oblasti uplatňování a vymáhání práva zlepšit. Proto je výzvou udržet tempo s měnící se realitou a zároveň naplňovat očekávání občanů a reagovat na požadavky v oblasti zlepšování právní úpravy.

Neschopnost reagovat na tuto výzvu by oslabila základy Evropské unie. Není-li právo řádně uplatňováno, existuje riziko, že nebude dosaženo cílů evropské politiky a že svobod, které zaručují Smlouvy, bude možné využít jen částečně. Pokud nebude legislativní proces strategicky veden, případům porušení právních předpisů týkajících se prioritních oblastí nebude věnována dostatečná pozornost a řešení stížností občanů může trvat mnohem delší dobu. Je naprosto nutné tato rizika omezit na minimum.

Evropské orgány a členské státy by měly i nadále rozvíjet své činnosti tak, aby zajistily řádné uplatňování a provádění práva Společenství a správné vyřizování žádostí a stížností občanů. Bude to vyžadovat větší spolupráci při předcházení vzniku problémů, při účinnějším řešení problémů, které vznikly, a při rychlejším vyřizování některých případů porušení práva, a to za současného posilování transparentnosti a výměny informací. Rovněž to bude představovat lepší integraci úvah týkajících se provádění a vymáhání práva v rámci celého cyklu tvorby politiky, tj. od návrhu právního předpisu přes jeho schvalování až k vyhodnocení dosažených výsledků. Jasné označení výzev souvisejících s prováděním právních předpisů je zcela nezbytné k tomu, aby se v zájmu občanů a podniků právní předpisy zdokonalily a aby se plnily cíle v oblasti zlepšování právní úpravy, jako např. zjednodušení a snížení administrativního zatížení.

Toto sdělení navrhuje, jak zdokonalit uplatňování práva Společenství. Vychází ze sdělení z roku 2002 o kvalitnějším monitorování aplikace práva Společenství a sleduje základní směry vytyčené strategickým přezkumem zlepšování právní úpravy v Evropské unii z roku 2006[2]. Rovněž reaguje na hlavní politické otázky, které byly zmíněny v usnesení Parlamentu z května 2006[3].

II. UPLATňOVÁNÍ PRÁVA SPOLEčENSTVÍ VE STÁLE ROZMANITěJšÍ EVROPSKÉ UNII

Uplatňování a vymáhání práva Společenství se týká mnoha zúčastněných subjektů – orgánů Evropské unie, členských států, a to včetně místních a regionálních orgánů a soudů. Rozsah a druh záležitostí, kterými se tyto subjekty zabývají, se mění podle předmětu a povahy vzniklých práv.

Členské státy primárně odpovídají za správné a včasné uplatňování Smluv a právních předpisů EU[4]. Odpovídají za přímé uplatňování práva Společenství, za uplatňování právních předpisů, kterými se do vnitrostátního práva provádí právo Společenství, a za řadu administrativních rozhodnutí schválených na základě těchto předpisů. Vnitrostátní soudy rovněž hrají zásadní roli při zajišťování dodržování práva, včetně případného předkládání některých záležitostí Soudnímu dvoru v rámci řízení o předběžné otázce.

Komise plní odlišné úlohy. Zaprvé, v rámci své zákonodárné iniciativy odpovídá za předkládání návrhů nových i pozměňujících právních předpisů. Komise zvláště odpovídá za uplatňování zásad zlepšování právní úpravy, a to v rámci návrhů nových právních předpisů, které zohledňují provádění a vymáhání, a úpravy stávajících právních předpisů, aby se usnadnilo jejich zdokonalené uplatňování. Parlament a Rada následně mají zásadní úlohu při schvalování konečných opatření.

Zadruhé, Komise v rámci řízení aplikace práva úzce spolupracuje s členskými státy, a to prostřednictvím kontaktů, sítí v různých odvětvích a pravidelných jednání národních odborníků. Tato činnost vede k účinnému uplatňování práva, technické aktualizaci a vzniku představ o dalším vývoji práva.

Zatřetí, Komise má jako strážkyně Smluv pravomoc a odpovědnost zajišťovat dodržování práva Společenství[5] tím, že ověřuje, jak členské státy respektují pravidla vyplývající ze Smluv a z právních předpisů Společenství. Prostřednictvím kontaktů, korespondence a jednání s členskými státy Komise kontroluje, jak provádějí právo Společenství. Komise může zahájit řízení pro porušení právních předpisů a požadovat tak po členském státu, aby napravil chybějící nebo nesprávné provedení právního předpisu Společenství do vnitrostátního práva či nesprávné uplatňování práva. Komise může věc předložit Soudnímu dvoru[6] a požadovat, aby rozhodl, že členský stát porušil právo Společenství[7]. Může se také na Soudní dvůr obrátit podruhé a požadovat uložení finančních sankcí do doby, než bude plně respektováno první rozhodnutí Soudního dvora[8].

Komise každoročně podává Radě a Parlamentu zprávy o uplatňování a vymáhání práva. Na žádost Parlamentu i veřejného ochránce práv poskytuje informace.

V souvislosti s uplatňováním práva nevyhnutelně vzniká mnoho různých otázek a problémů. Na konci roku 2006 Komise řešila více než 3 200 spisů, včetně stížností a případů zahájení řízení z vlastní iniciativy[9], a značnou řadu otázek a dotazníků požadujících vysvětlení nebo poradenství v právních otázkách[10].

Pro vznik těchto případů existuje mnoho důvodů. Členské státy možná nevěnují dostatečnou pozornost správnému výkladu a uplatňování práva nebo mají zpoždění při provádění předpisů do vnitrostátního práva a oznamování příslušných vnitrostátních opatření. Členské státy mohou narazit na obtíže při výkladu a volbě procesních variant. Mohou provést směrnici do vnitrostátního práva nebo vyložit nařízení způsobem, který není v souladu s příslušným opatřením Společenství. Tyto rozdíly a obtíže při výkladu se pak mohou opětovně vyskytnout na regionální a místní úrovni. V některých případech mohou být právní předpisy příliš vágní nebo obtížně proveditelné. Vysoká míra případů souladu s konkrétními právními předpisy nebo jejich porušení v řadě členských států může odrážet dalekosáhlý dopad nebo rozsah působnosti nástroje nebo vysoký zájem zúčastněných stran, ale může rovněž naznačovat, že k řádnému provádění těchto předpisů, jejich uplatňování nebo jejich pochopení musí členské státy vynaložit zvláštní úsilí.

Poměrně malá část problémů, které vzniknou, vyžaduje k vyřešení rozsudek Soudního dvora. Přibližně 70 % případů stížností lze uzavřít ještě před zasláním dopisu s úředním oznámením; asi 85 % případů je uzavřeno před vydáním odůvodněného stanoviska a přibližně 93 % případů je uzavřeno před tím, než Soudní dvůr vydá ve věci rozhodnutí. Tyto údaje potvrzují vysokou míru dobrovolného souladu s právními předpisy, posilující porozumění a podporu těmto předpisům, rostoucí potenciál pro budoucí řádné uplatňování práva a naplňování záměrů zákonodárců EU.

Tento proces však může být zdlouhavý. K uzavření případu stížnosti před zasláním dopisu s úředním oznámením je v průměru zapotřebí 19 měsíců. Pokud je případ uzavřen v období mezi zasláním dopisu s úředním oznámením a vydáním odůvodněného stanoviska, trvá to asi 38 měsíců, a 50 měsíců, pokud je případ uzavřen po vydání odůvodněného stanoviska, ale před tím, než je případ předložen Soudnímu dvoru, což dohromady představuje průměrnou délku všech případů 26 měsíců[11].

Zpoždění nebo chyby při uplatňování práva Společenství oslabují samotný systém, snižují možnosti dosažení cílů, které sleduje, a zbavují občany a podniky výhod, které jim z tohoto systému vyplývají. Orgány EU obecně a především Komise a členské státy mají zájem na tom, aby se tento jev omezil na minimum. Následující části naznačují, jak lze tento systém zlepšit.

III. OBLASTI PRO ZLEPšENÍ

Komise spatřuje prostor pro zlepšení v těchto čtyřech hlavních oblastech:

1. prevence : zvýšená pozornost věnovaná provádění práva v rámci cyklu tvorby politiky;

2. účinná a efektivní reakce: zlepšení výměny informací a řešení problémů;

3. zlepšení pracovních postupů: stanovení priorit a zrychlení správy případů porušení právních předpisů;

4. posilování dialogu a transparentnosti: mezi evropskými orgány a zlepšení informovanosti veřejnosti.

PREVENCE

Zvýšená pozornost věnovaná provádění práva v rámci cyklu tvorby politiky

Maximální úsilí by se mělo věnovat zajištění jasnosti, jednoduchosti, funkčnosti a vymahatelnosti právních předpisů. Zvýšenou pozornost je třeba zaměřit na aspekty provádění, správy a vymáhání při přípravě návrhů právních předpisů, především na stádium posuzování dopadů, a to v průběhu celého cyklu tvorby politiky. Posuzování dopadů by mělo přezkoumat možnosti provádění právního předpisu a jeho důsledky, jakož i volbu právního nástroje s ohledem na maximální usnadnění efektivity opatření. Nařízení by se měla pro prováděcí opatření používat, kdykoli je to vhodné a v maximální možné míře[12].

Návrhy Komise předkládané Radě a Parlamentu normálně doprovází doporučení vycházející z hodnocení rizik a určená k usnadnění včasného provedení předpisu. Rozsah příprav na provádění nového právního předpisu závisí na povaze povinností, které z něj vyplývají, souvislostech a předchozích zkušenostech. Ty mohou být omezeny v případě, kdy se jedná o technické opatření v dobře zavedeném rámci. V ostatních případech by však Komise mohla například navrhnout přípravu pokynů, organizovat setkání skupin odborníků k provádění předpisů, zahájit administrativní spolupráci a podobně k tomu, aby připravila půdu pro řádné uplatňování právního předpisu. Komise bude systematicky vyžadovat jmenování kontaktních bodů a bude poskytovat podrobnosti ohledně sítě (sítí) zřízené (zřízených) k výměně informací v důsledku přijetí jednotlivých nových opatření. Komise rovněž oznámí, jak hodlá následně sledovat řádné uplatňování právního předpisu (např. plánovaný přezkum posouzení souladu, zprávy nebo studie, kontroly).

Komise bude i nadále do nových právních předpisů zapracovávat ustanovení týkající se hodnocení, čímž vytvoří jednotný rámec pro posuzování skutečnosti, zda právní předpisy mají předpokládaný dopad a zda jsou opatření k jejich vymáhání dostatečná. Komise v rámci probíhajících hodnotících činností prověří stávající právní úpravu, a to především s ohledem na označené problémy při provádění, aby zjistila, kde je třeba vyvinout další úsilí nebo přijmout změny. Komise bude v případech, kdy jsou pravidla Společenství přímo použitelná, i nadále aktivní při sledování zásad vyplývajících ze Smlouvy a nařízení, a to zejména v případech, kdy nebyla přijata specifická opatření k provádění práva a kdy se jedná o dodržování pravidel a příslušné judikatury Soudního dvora. Opatření směřující k označení problémů budou vycházet z hodnocení rizik a budou se pohybovat v rozmezí od sledování trhu po dialog se zúčastněnými stranami a vnitrostátními zákonodárci a opatření navazující na rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce. V rámci všech těchto činností usnadní zdokonalený tok informací mezi EU a vnitrostátními orgány ohledně provádění právních předpisů EU předvídání problémů a jejich řešení.

Srovnávací tabulky

Srovnávací tabulky představují významný zdroj informací dokládající, jak jsou směrnice Společenství uplatňovány v právních předpisech členských států. Tyto tabulky jsou součástí stávajících legislativních procesů v řadě členských států. Poskytují cenné informace při minimální ceně a zatížení. Přispívají k transparentnosti a dostupnosti práva, jakož i jeho lepšímu chápání a uplatňování, včetně jeho výkladu soudy.

Komise bude v každém novém návrhu směrnice i nadále systematicky ukládat povinnost připravit srovnávací tabulky. Bude na splnění této povinnost trvat v průběhu celého legislativního procesu. Po přijetí každé směrnice zašle členským státům vzor srovnávací tabulky a požádá je, aby ji vyplnily a Komisi vrátily s údaji o prováděcím opatření. Komise bude rovněž po Radě a členských státech požadovat vyjádření obecného závazku poskytovat komplexní srovnávací tabulky.

Vzdělávání v oblasti práva Společenství

Náležité uplatňování práva Společenství závisí na tom, zda vnitrostátní orgány přijímají správná rozhodnutí. Komise požádá členské státy, aby jí potvrdily možnost počátečního a celoživotního vzdělávání v oblasti práva Společenství určeného pro státní úředníky a soudce a označily dodatečné vzdělávání, které by mohla podporovat EU[13]. Komise bude i nadále podporovat dostupnost databází s rozhodnutími vnitrostátních soudů, která se týkají práva Společenství. Uveřejní vysvětlující dokument o judikatuře Soudního dvora v oblasti nároků na náhradu škody způsobené porušením práv vyplývajících z práva Společenství.

ZLEPšENÍ VÝMěNY INFORMACÍ A řEšENÍ PROBLÉMů

Současná situace

Řada žádostí a stížností občanů a podniků týkajících se práva Společenství by měla být efektivně vyřešena prostřednictvím původní výměny informací a řešení problémů v rámci spolupráce. Komise v současné době využívá jiné mechanismy pro reakce na podněty občanů. Obecné žádosti se vyřizují prostřednictvím služby Europe Direct, tzv. občanského rozcestníku (Citizen's Signpost), evropských podnikatelských center apod. Členské státy spolupracují, aby vyřešily přeshraniční problémy na vnitřním trhu prostřednictvím systému SOLVIT[14].

Pomocí těchto mechanismů však nelze vyřešit některé žádosti nebo stížnosti týkající se uplatňování práva Společenství. Pokud jsou tyto žádosti nebo stížnosti předloženy Komisi, příslušný útvar poskytne vysvětlení týkající se právních předpisů a v případě potřeby požádá členský stát, aby dané skutečnosti potvrdil a vysvětlil svůj postoj. Potřebě rychlých a konstruktivních řešení se nevěnuje dostatečná pozornost. Ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku, především díky zobecnění tzv. „zasedání o souborech témat“, při němž Komise s členským státem přezkoumává všechny aktuální spisy týkající se daného odvětví, o některých záležitostech probíhá mezi Komisí a členskými státy dlouhodobá diskuse. Značný počet případů se vyřeší až po zahájení řízení pro porušení právních předpisů.

Zlepšení pracovních postupů

Komise se domnívá, že za účelem rychlejšího řešení problémů a dokonalejšího zvládání a řízení stávajících postupů lze současné pracovní metody zlepšit[15]. Žádosti a stížnosti, které se týkají správného uplatňování práva Společenství zasílané Komisi by, jak je tomu v současné době, byly i nadále evidovány a brány na vědomí a Komise by poskytovala vysvětlení týkající se práva Společenství. Pokud by záležitost vyžadovala objasnění faktického nebo právního stanoviska členského státu, byla by předána příslušnému členskému státu. Pokud by naléhavost případu nevyžadovala okamžitou akci a pokud by se Komise domnívala, že kontakt s členským státem může přispět účinnému vyřešení případu, byla by členskému státu stanovena krátká lhůta k tomu, aby občanům nebo podnikům přímo poskytl všechna nezbytná vyjasnění, informace a řešení a aby o tom informoval Komisi. Pokud daná věc představuje porušení práva Společenství, očekává se, že by členský stát v rámci stanovené lhůty záležitost napravil nebo nápravu nabídl. Pokud by nebylo nabídnuto žádné řešení, Komise by se v souladu se stávající praxí případu ujala a přijala nějaké další opatření, včetně možnosti zahájit řízení pro porušení právních předpisů.

Členské státy by tak měly možnost vyřešit vzniklé problémy v rámci stanoveného rámce, který by s ohledem na vnitrostátní a organizační souvislosti fungoval co nejblíže občanům, a to v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Společenství. V případě přijetí tohoto nezbytného závazku by bylo možné včas dovést žádosti a stížnosti do konce.

Mezi Komisí a členskými státy by se zřídil mechanismus předávání. Ústřední kontaktní místo v příslušném členském státě by muselo zpracovávat příchozí žádosti a odesílané odpovědi. Toto kontaktní místo by pobízelo příslušný orgán v členském státě, aby odpověděl konstruktivně, poskytl informace, problém vyřešil nebo alespoň uvedl své stanovisko.

Výsledek případů by byl zaznamenán pro účely poskytování zpráv o činnosti a navazujících opatření, včetně evidence a zahájení řízení pro porušení právních předpisů. Ve zprávách by se uváděly informace o rozsahu, povaze a závažnosti problémů, které nebyly vyřešeny, a naznačovalo se, zda je zapotřebí přijmout dodatečný specifický mechanismus pro řešení problémů nebo odvětvové iniciativy navržené na míru[16].

Všechna tato opatření by měla přispět k snížení počtu řízení pro porušení právních předpisů a k lepší efektivitě při jejich správě. Komise navrhuje první pilotní akci, která se bude v roce 2008 týkat některých členských států a která by mohla být – po vyhodnocení prvního roku fungování – rozšířena na všechny členské státy. Při testování těchto opatření se Komise zaměří na to, aby nedocházelo k opakovaným konzultacím členských států, a bude i nadále využívat své právo přijmout následná opatření v případě nevyřešených otázek.

Cílem změny pracovního postupu je poskytnout občanům a podnikům rychlejší reakci a řešení problémů, včetně nápravy protiprávního jednání. Všechny členské státy musí vynaložit maximální úsilí, aby vyřešily stížnosti v souladu s právem Společenství a aby v rámci řešení všech záležitostí dodržovaly krátké lhůty. To bude vyžadovat ze strany Komise i členských států silnou politickou podporu a zapojení dostatečných zdrojů. Tato doporučení, která by vyžadovala změnu sdělení z roku 2002 o správě stížností[17], budou dále rozvinuta na základě diskuse s členskými státy a ve světle pokračujícího interinstitucionálního dialogu.

Komise se rovněž věnuje doplňkovým činnostem, které mají zdokonalit vyřizování žádostí. Zabývá se zlepšením přístupu občanů ke stávajícím nástrojům pro poskytování informací, a to vytvořením jediné přijímací kanceláře („single front office“), která by fungovala on-line. Komise rovněž prověří možnost zapojení svých jednotlivých zastoupení do procesu řešení problémů.

Je třeba uvést, že stěžovatelé by v některých případech mohli vymáhat svá práva přímo na vnitrostátní úrovni a účinnějším způsobem. Pouze vnitrostátní soud může uložit taková opatření, jako např. zákazy určené správním orgánům, zrušení vnitrostátních rozhodnutí, náhradu škody apod.

SNAHA O ÚčINNěJšÍ SPRÁVU řÍZENÍ PRO PORUšENÍ PRÁVNÍCH PřEDPISů

Zásadní úlohou řízení pro porušení právních předpisů je zaručit správné uplatňování práva Společenství. Potřebu využít řízení pro porušení právních předpisů lze omezit opatřeními zaměřenými na řešení problémů a preventivními opatřeními, která byla popsána výše. To pak povede k účinnější správě a řešení případů porušení právních předpisů.

Správné uplatňování práva lze rovněž zlepšit stanovením priorit v rámci správy případů[18].

Všem stížnostem a případům porušení práva bude věnována pozornost. Stanovení priorit znamená, že se Komise bude věnovat některým případům dříve a s větší intenzitou než jiným.

Priorita by měla být stanovena u těch případů porušení právních předpisů, které představují největší riziko, mají rozsáhlý dopad na občany a podniky a podle Soudního dvora působí dlouhodobě. Tyto kategorie představují:

- neoznámení vnitrostátních opatření, kterými se provádějí směrnice do vnitrostátního práva, nebo nesplnění jiných oznamovacích povinností;

- porušení práva Společenství, včetně případů nesouladu, které se týkají zásad nebo mají dalekosáhlý negativní dopad na občany, jako např. záležitosti týkající se uplatňování zásad vyplývajících ze Smlouvy a hlavních prvků rámcových nařízení a směrnic;

- dodržování rozhodnutí Soudního dvora, kterými prohlásil existenci porušení právních předpisů (článek 228 Smlouvy o ES).

Tyto kategorie jsou uvedeny v komplexnějším souboru priorit, který byl schválen v roce 2002[19]. Rozsah první a třetí kategorie je jasný. Definici relevantních zásad a hodnocení rozsahu dopadu specifických záležitostí ve druhé kategorii lze provést pouze podle jednotlivých odvětví, v závislosti na dostupnosti zdrojů, jako se například plánuje v připravovaném sdělení o oblasti životního prostředí. Komise ve svých výročních zprávách popíše a vysvětlí své činnosti týkající se těchto priorit, a to počínaje rokem 2008.

Na sledování pokroku v těchto případech by se měla uplatnit specifická měřítka:

- Pokud jde o případy neoznámení prováděcích opatření, cíl by měl představovat maximálně 12 měsíců, které uplynou od zaslání dopisu s úředním oznámením do vyřešení případu nebo jeho předání Soudnímu dvoru.

- S ohledem na specifické okolnosti výjimečných případů by měla být přiměřená lhůta v řízeních, které mají zajistit dodržování dřívějšího rozsudku Soudního dvora, v průměru 12 až 24 měsíců.

Pro ostatní případy je obtížné stanovit smysluplné obecné měřítko, protože se značně liší, a to jak ve svém obsahu, tak v souvislostech. Na tyto případy se uplatní zvláštní správa, která zabezpečí jejich rychlý postup.

Komise potvrzuje svůj závazek vyvíjet v návaznosti na prioritu případu svou činnost s větší intenzitou. Komise v případě většiny procesních kroků zavede častější přijímání rozhodnutí, které umožní rychlejší postup v případu.

POSILOVÁNÍ DIALOGU A TRANSPARENTNOSTI

Interinstitucionální dialog

Všechny orgány EU mají zájem na uplatňování práva Společenství. Posuzování způsobu uplatňování právních předpisů představuje významný přínos pro cyklus tvorby politiky. Diskuse mezi institucemi o dopadu právního předpisu Společenství, jeho provádění, správě a vymáhání a analýza základních příčin problémů mohou obohatit posuzování a rozvoj dané politiky.

Komise se ve svých výročních zprávách zaměří na strategické otázky, hodnocení stávajícího stavu právních předpisů v různých odvětvích, priority a tvorbu programů budoucích činností, včetně prověřování oblastí práva, v nichž nejčastěji dochází k porušení. To napomůže strategickému interinstitucionálnímu dialogu o rozsahu, v němž právo Společenství plní svoje cíle, o vzniklých problémech a řešeních, která lze případně uplatnit. Z tohoto druhu hloubkové analýzy by mohly čerpat diskuse v Parlamentu a v Radě.

Příloha tohoto sdělení uvádí některé oblasti práva nebo specifická opatření, o jejichž uplatňování by mohl být interinstitucionální dialog veden.

Větší transparentnost

Transparentnost a lepší komunikace jsou ve vztazích mezi evropskými orgány a širokou veřejností klíčové. Občané, podniky, občanská společnost, národní a regionální orgány, Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty se zajímají o uplatňování práva. Řadu informací již zveřejňuje Komise ve své výroční zprávě. Stěžovatelům poskytuje souhrnné informace o všech hlavních krocích, které byly v rámci jejich stížností přijaty, napomáhá petičnímu výboru, na základě žádosti informuje ostatní výbory Parlamentu a odpovídá na otázky a žádosti veřejného ochránce práv.

Komise bude i nadále zvyšovat transparentnost tím, že umožní přístup k obecným informacím v rámci uplatňování nového přístupu k vyřizování korespondence, žádostí a stížností. Zajistí, aby byly ohledně všech stádií řízení pro porušení právních předpisů, tj. od zaslání dopisu s úředním oznámením dále, zveřejněny souhrnné informace. K tomuto účelu bude přizpůsobena stávající databáze. V souladu s pravidly o přístupu k dokumentům a v souladu s potřebou zajistit efektivitu řízení pro porušení právních předpisů bude Komise i nadále zachovávat důvěrnost obsahu a časového harmonogramu kontaktů s členskými státy v době, kdy se ještě některé záležitosti vyšetřují.

Komise rovněž zveřejní další informace o blížících se lhůtách pro provedení předpisu a o postupu členského státu v jeho provádění a předávání srovnávacích tabulek. Komise zahájí akci, která umožní otevřený přístup do její elektronické databáze obsahující oznámení o prováděcích předpisech a srovnávací tabulky, a to v závislosti na přístupu k vnitrostátním databázím. Komise bude i nadále rozvíjet portál práva EU na internetové stránce Europa.

IV. ZÁVěR

Včasné a řádné uplatňování práva Společenství je nezbytné pro zachování silných základů Evropské unie a pro zajištění předpokládaného dopadu evropských politik, které přinášejí výhody občanům. Evropské orgány a členské státy sdílejí zájem na zachování pevnosti těchto základů a potřebu přijmout ještě silnější závazek, na základě něhož bude správnému uplatňování práva přiznána vysoká priorita.

Toto sdělení popisuje akce, které Komise přijme, aby zdokonalila uplatňování práva Společenství, jakož i příspěvky v tomto směru požadované od členských států, Parlamentu a Rady.

Příloha: Oblasti práva Společenství, které byly vybrány pro hodnocení

[1] Vztahuje se na právo vycházející ze Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a z dalších mezinárodních nástrojů. Významná část právních předpisů vzniká zejména prostřednictvím přijímání rámcových rozhodnutí podle hlavy VI, čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU. Členské státy mají povinnost provést tyto právní předpisy do vnitrostátního práva, ačkoli k jejich vymáhání nelze použít řízení pro porušení Smlouvy. Toto sdělení se na tuto oblast práva EU nevztahuje.

[2] KOM(2002) 725 a KOM(2006) 689.

[3] EP č.: 2005/2150(INI) (v konečném znění A6-9999/2006).

[4] Článek 10 Smlouvy o ES.

[5] Článek 211 Smlouvy o ES.

[6] Poté, co Komise učinila první krok – zaslala dopis s úředním oznámením, a druhý krok – přijala odůvodněné stanovisko (článek 226 Smlouvy o ES). V některých oblastech, jakými jsou např. zemědělská politika a další programy financování, kde se uplatňují přímo použitelné předpisy, lze postup směřující k řízení pro porušení práva odvrátit mechanismy auditu a účetní závěrky.

[7] Rozsudek ze dne 10. dubna 2003 ve věci Komise v. Německo (C-20/01 a C28/01, Sb. rozh., s. I-3609) (viz body 29 a 30) a ve věci C-471/98 Komise v. Belgie (Sb. rozh. 2002, s. I-9861, bod 39).

[8] Článek 228 Smlouvy o ES a dokument SEK(2005)1658: Sdělení o použití článku 228 Smlouvy o ES.

[9] Přibližně 1000 případů řízení z vlastní iniciativy (30 %), téměř 1 700 případů souvisejících se stížnostmi (51 %) a téměř 600 případů týkajících se neoznámení přijatých opatření (19 %).

[10] Nedávná rozšíření EU a rozsah právních předpisů Společenství, které byly přijaty v posledních letech, představují potenciál nárůstu nových případů.

[11] Jedná se o poslední zpracované statistiky za rok 2005, které z velké části odpovídají statistikám za předchozí roky.

[12] Směrnice jsou členskými státy převedeny do vnitrostátního práva, aby byly zahrnuty do souvislostí vnitrostátního právního řádu. Nařízení jsou v jednotlivých členských státech přímo použitelná. Nahrazení směrnic nařízeními může, pokud je to z právního hlediska možné a politicky přijatelné, představovat zjednodušení, protože nařízení umožňují okamžité uplatňování a zúčastněné strany se jich mohou v soudním řízení přímo dovolávat.

[13] Mimo rámec stávajících akcí v oblasti trestního, občanského, obchodního práva, práva hospodářské soutěže a práva životního prostředí.

[14] http://ec.europa.eu/solvit/site/index-en.html.

[15] Aniž jsou tím dotčeny stávající systémy včasného varování, jedná se o mechanismus SOLVIT nebo oblasti přímo použitelného práva obsahující zvláštní ustanovení o rozdělení pravomocí mezi Komisi a členské státy pro účely uplatňování práva, jako např. finanční výlohy v oblasti zemědělství a hlavních fondy Společenství.

[16] Např. se jedná o síť EU tvořenou vnitrostátními orgány vyšetřování a donucovacími orgány podle nařízení 2006/2004.

[17] KOM(2002) 141.

[18] Rozsudek ze dne 10. dubna 2003 ve věci Komise v. Německo (C-20/01 a C28/01, Sb. rozh., s. I-3609) (viz body 29 a 30) a ve věci C-471/98 Komise v. Belgie (Sb. rozh. 2002, s. I-9861, bod 39).

[19] Tamtéž, sdělení z roku 2002 bod 3.1 a sdělení Komise o použití článku 228 Smlouvy o ES (SEK (2005) 1658), bod 16.4, které uvádí některé prvky týkající se označení dopadů porušení právních předpisů na obecný nebo jednotlivý zájem v souvislosti s koeficientem závažnosti.