52007DC0354

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 29.6.2007

KOM(2007) 354 v konečném znění

ZELENÁ KNIHA KOMISE PŘEDLOŽENÁ RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU {SEK(2007) 849}

ZELENÁ KNIHA KOMISE PŘEDLOŽENÁ RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU (Text s významem pro EHP)

Obsah

1. Zohlednění přizpůsobení se a zmírňování 3

2. Důvody pro celosvětové obavy 4

3. Evropa nebude ušetřena 4

4. Evropa se musí přizpůsobit – naléhavé úkoly pro evropskou společnost a evropskou veřejnou politiku 9

5. Zaměření na opatření EU – Prioritní možnosti pružného čtyřrozměrného přístupu 14

5.1. První pilíř: Včasná opatření v rámci EU 14

5.1.1. Začlenění přizpůsobení do provádění stávajících a budoucích právních předpisů a politik 14

5.1.2. Začlenění přizpůsobení do stávajících programů Společenství na financování 19

5.1.3. Vývoj nových politických opatření 20

5.2. Druhý pilíř: Začlenění přizpůsobení do vnějších akcí EU 21

5.3. Třetí pilíř: Snižování nejistoty pomocí rozšiřování znalostní základny na základě integrovaného výzkumu klimatu 24

5.4. Čtvrtý pilíř: Zapojení evropské společnosti, podnikatelského a veřejného sektoru do přípravy koordinovaných a komplexních strategií pro přizpůsobení 26

6. Další kroky 27

Přílohy

Poznámka: všechny obrázky a mapy v tomto dokumentu musí být vytištěny barevně

1. ZOHLEDNěNÍ PřIZPůSOBENÍ SE A ZMÍRňOVÁNÍ Změna klimatu dnes představuje dvojí náročný úkol. Zaprvé, vážným změnám klimatu lze předejít pouze včasným a radikálním snížením emisí skleníkových plynů. Rychlý přechod k celosvětovému nízkouhlíkovému hospodářství je proto ústředním pilířem integrované politiky EU pro změnu klimatu a energii, aby mohlo být dosaženo cíle EU udržet celosvětový růst průměrné teploty pod 2 ºC ve srovnání s hodnotami před industrializací. |

Pokud by teplota vzrostla o víc než 2°C, riziko nebezpečné a nepředvídatelné změny klimatu se značně zvyšuje a náklady na přizpůsobení rostou. Proto je zmírňování pro celosvětové společenství tak důležité a proto hlavy států a vlád EU na Radě konané na jaře 2007 jednomyslně souhlasily se snížením svých emisí skleníkových plynů nejméně o 20 % do roku 2020, v případě celosvětové všeobecné dohody o 30 % do roku 2020 a požadovaly celosvětové snížení až o 50 % do roku 2050 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Zadruhé, protože se změna klimatu již projevuje, musí se společnosti na celém světě vyrovnat s podobným úkolem přizpůsobit se jejím dopadům, neboť změna klimatu je v průběhu tohoto století a v dalších letech do určité míry nevyhnutelná, i kdyby celosvětové úsilí o zmírnění bylo úspěšné. Třebaže se tak snahy o přizpůsobení staly nevyhnutelným a nezbytným doplňkem úsilí o zmírňování, nejedná se o alternativu snižování emisí skleníkových plynů. Přizpůsobení má své hranice. Jakmile dojde k překročení určitých teplotních limitů, stanou se některé dopady (např. rozsáhlé stěhování obyvatelstva) vážnými a nezvratnými. | [pic] |

Evropská unie musí řešit náročný úkol přizpůsobení na základě partnerských vztahů s členskými státy a s partnerskými zeměmi na celém světě. Evropský přístup je nezbytný pro zajištění správné koordinace a účinnosti politik, které se dopady klimatické změny zabývají. Opatření pro přizpůsobení musí být v souladu s opatřeními pro zmírnění a naopak. Jsou zároveň nezbytná pro zajištění výhod plynoucích z Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Tato zelená kniha zkoumá dopady změny klimatu v Evropě, důvody pro přijetí opatření a důsledky pro politiky EU. Zaměřuje se na úlohu EU, ale bere v úvahu i zásadní roli, kterou v každé efektivní strategii hrají členský stát a regionální a místní orgány. Protože přizpůsobení je svou podstatou celosvětovým úkolem, zabývá se zelená kniha i vnějším rozměrem a věnuje pozornost evropským opatřením pro přizpůsobení, která by se dala uplatnit i v jiných částech světa, a příležitosti pro Evropu zaujmout v této oblasti vedoucí postavení. Nedávné vrcholné setkání skupiny G8 v Heiligendammu uvítalo přijetí pracovního programu pro přizpůsobení v Nairobi a zdůraznilo závazek účastníků k posílení spolupráce s rozvojovými zeměmi a jejich podpory v této oblasti. |

2. DůVODY PRO CELOSVěTOVÉ OBAVY

Mnoho oblastí na světě se již nyní potýká s nepříznivými účinky zvýšení celosvětových průměrných teplot o 0,76 °C od roku 1850. Bez účinné politiky zmírňování celosvětové změny klimatu se nejoptimističtější odhady celosvětového oteplování uvedené ve 4. hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC 4AR, pracovní skupina I) pohybují od 1,8 °C do 4 °C do roku 2100 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 (viz přílohu 1). To představuje tři až šestinásobné zvýšení teploty, kterou zeměkoule zažila od předindustriálních období. Dokonce i méně dramatický vývoj by za současného stavu představoval nárůst teploty od předindustriálního období o více než 2 °C. Změny teploty a celosvětové dopady jsou podrobněji popsány v příloze 2.

Během tří posledních desetiletí již změna klimatu poznamenala mnoho fyzikálních a biologických systémů na celém světě:

- Voda: Změna klimatu dále omezí přístup k zdravotně nezávadné pitné vodě. Tající ledovce jsou v současnosti zdrojem vody pro více než miliardu lidí; jakmile zmizí, bude obyvatelstvo vystaveno tlaku a je pravděpodobné, že se bude přesouvat do jiných regionů světa, což způsobí místní, nebo dokonce celosvětový otřes a nejistotu. Zvýší se pravděpodobně počet oblastí postižených suchem.

- Ekosystémy a biologická rozmanitost: Přibližně 20–30 % doposud popsaných rostlinných a živočišných druhů bude pravděpodobně vysoce ohroženo vyhynutím, pokud celosvětový nárůst průměrné teploty překročí 1,5–2,5 °C.

- Potraviny: Očekává se, že změna klimatu zvýší hrozbu hladu; další počet ohrožených lidí by se mohl zvýšit na několik stovek milionů.

- Pobřeží: Zvýšení hladiny moře ohrozí deltu Nilu, deltu Gangy/Brahmaputry a deltu Mekongu a do roku 2050 přinutí více než 1 milion lidí v každé deltě k vystěhování. Malé ostrovní státy jsou ohroženy již dnes.

- Zdraví: Změna klimatu bude mít přímé i nepřímé účinky na zdraví lidí a zvířat. K nejdůležitějším rizikům, která je potřeba vzít v úvahu, patří vlivy extrémních výkyvů počasí a nárůst výskytu infekčních onemocnění. Onemocnění způsobená klimatem patří na celém světě mezi nejsmrtelnější. Průjmová onemocnění, malárie a nedostatek proteinů ve výživě samy o sobě způsobily v roce 2002 na celém světě více než 3,3 miliony úmrtí, přičemž ke 29 % těchto úmrtí došlo v Africe.

3. EVROPA NEBUDE UšETřENA

Účinky změny klimatu v Evropě a v Arktidě jsou již významné a měřitelné. Změna klimatu těžce zasáhne přírodní prostředí Evropy a téměř všechny oblastí společnosti a hospodářství. V důsledku nelineárního průběhu klimatických dopadů a citlivosti ekosystémů mohou mít na ekosystémy velmi značný vliv i malé změny teploty. Dopady v nejdůležitějších zeměpisných regionech Evropy jsou popsány v příloze 3.

Podnebí Evropy se během minulého století oteplilo o téměř 1 °C, rychleji, než je celosvětový průměr. Teplejší atmosféra obsahuje více vodní páry, avšak nové srážkové modely se mezi regiony velmi různí. V severní Evropě se značně zvýšily dešťové a sněhové srážky , zatímco v jižní Evropě jsou nyní častěji zaznamenávána sucha. Současné teplotní extrémy, jako rekordní vlna veder v létě v roce 2003, souvisí se změnou klimatu způsobenou činností člověka. Zatímco jednotlivé výkyvy počasí nelze přisuzovat jediné příčině, statistické analýzy prokázaly, že riziko podobných výkyvů se v důsledku klimatické změny již značně zvýšilo. Existují ohromující důkazy, že většina přírodních, biologických a fyzikálních procesů reaguje na klimatické změny v Evropě a na celém světě (např. stromy kvetou dříve, ledovce tají). Do roku 2080 by mohla být zranitelná nebo ohrožená více než polovina rostlinných druhů v Evropě.

Nejzranitelnějšími oblastmi v Evropě jsou (viz obrázek 1 a 2):

- jižní Evropa a celé Středomoří z důvodu kombinovaného vlivu velkého zvýšení teplot a nižších srážek v oblastech, které se již nyní potýkají s nedostatkem vody;

- horské oblasti, zejména Alpy, kde teploty rychle rostou a vedou k rozsáhlému tání sněhu a ledu, které mění toky řek;

- pobřežní zóny z důvodu stoupání hladiny moře a zvýšeného rizika bouří;

- hustě osídlené záplavové oblasti z důvodu zvýšeného rizika bouří, intenzivních srážek a přívalů vody vedoucích k rozsáhlým škodám v zastavěných oblastech a na infrastruktuře;

- Skandinávie, kde se očekává mnohem více srážek, a to dešťových místo sněhových;

- oblast Arktidy, kde budou změny teploty vyšší než kdekoli jinde na Zemi.

Mnoho hospodářských odvětví je silně závislých na klimatických podmínkách a přímo pocítí následky změny klimatu na svých aktivitách a obchodní činnosti: zemědělství, lesnictví, rybolov, přímořský cestovní ruch a cestovní ruch v lyžařských střediscích a zdravotnictví. Snížená dostupnost vody, škody způsobené větrem, vyšší teploty, více požárů křovinatých porostů a vyšší výskyt chorob povedou k poškození lesů. Častější výskyt a vyšší intenzita extrémních výkyvů počasí, např. bouří, prudkých a vydatných srážek, mořských záplav a přívalových povodní, sucha, lesních požárů a sesuvů půdy budou způsobovat škody na budovách a dopravní a průmyslové infrastruktuře, a nepřímo tak ovlivní oblast finančních služeb a pojišťovnictví. Dokonce i škody způsobené mimo EU by mohly mít výrazný dopad na její hospodářství, např. následkem snížení dodávek dřeva pro evropský zpracovatelský průmysl.

Měnící se klimatické podmínky ovlivní například odvětví energetiky a modely spotřeby energie několika způsoby:

- V regionech, ve kterých dojde k omezení dešťových srážek nebo ve kterých se začnou častěji vyskytovat suchá léta, se sníží průtok vody potřebné na chlazení tepelných a jaderných elektráren a na výrobu vodní energie. Zároveň se v důsledku obecného oteplování vody sníží její chladící kapacita a může dojít k překročení limitů výpustí.

- V důsledku měnících se srážkových modelů a úbytku ledové a sněhové pokrývky v horských oblastech dojde ke změnám říčních toků. Následkem zvýšené půdní eroze může ve větší míře docházet k zanášení přehrad vodních elektráren.

- Poptávka po teple klesne, může však docházet k častějším přerušením dodávek elektřiny, protože v důsledku vysokých teplot vzroste poptávka po klimatizaci, což způsobí zvýšení poptávky po elektřině.

- Větší riziko výskytu bouřek a záplav může ohrozit energetickou infrastrukturu.

Hlavní dopravní infrastruktura s dlouhou životností, jako silnice, železnice, vodní cesty, letiště, přístavy a železniční stanice, jejich provoz a související dopravní prostředky jsou citlivé na počasí a klima, a proto podléhají vlivům měnícího se klimatu. Například:

- Zvýšení hladiny moře sníží ochranný účinek vlnolamů a pobřežních zdí.

- Obecně lze očekávat, že se zvýší nebezpečí poškození a protržení hrází v důsledku bouří a záplav, ale i vln horkého počasí, požárů a sesuvů půdy .

Z toho je patrné, že zatímco změna klimatu může mít i některé pozitivní stránky (např. zemědělská produkce v některých omezených částech Evropy), negativní dopady nad nimi výrazně převažují.

[pic]

Obrázek 1: Změna průměrné roční teploty na konci tohoto století[1]

Teplota: změna průměrné roční teploty [°C]

[pic]

Obrázek 2: Změna průměrných ročních srážek na konci tohoto století

Srážky: změna ročního množství [%]

[pic]

4. EVROPA SE MUSÍ PřIZPůSOBIT – NALÉHAVÉ ÚKOLY PRO EVROPSKOU SPOLEčNOST A EVROPSKOU VEřEJNOU POLITIKU

Důvody opatření – úspora budoucích nákladů

V závěru Sternovy studie[2] o ekonomických důsledcích změny klimatu se uvádí, že přizpůsobení by mohlo snížit náklady za předpokladu, že budou zavedeny politiky na překonání překážek kladených soukromé činnosti. Není pravděpodobné, že by tržní síly samy o sobě vedly k účinnému přizpůsobení, a to z důvodu určitého stupně nejistoty klimatických odhadů a nedostatku finančních zdrojů. Nákladově efektivní přizpůsobení se je proto tím nejvhodnějším řešením.

Předběžné odhady Sternovy studie naznačují, že pokud celosvětová průměrná teplota vzroste o 3–4 °C, dodatečné náklady na přizpůsobení infrastruktury a budov by mohly dosáhnout 1–10 % z celkových nákladů investovaných do výstavby v zemích OECD. Dodatečné náklady na novou infrastrukturu a budovy odolnější vůči změně klimatu v zemích OECD by mohly dosahovat 15–150 miliard USD ročně (0,05–0,5 % HDP). Pokud připustíme zvýšení teplot o 5–6 °C, je pravděpodobné, že náklady na opatření pro přizpůsobení prudce vzrostou a jejich relativní účinnost se následně sníží.

Jak je patrné na obrázku 3, škody způsobené zvýšením hladiny moře mohou být bez přizpůsobení až čtyřikrát vyšší než náklady na dodatečné zábrany proti záplavám. Nepodnikneme-li žádné kroky, náklady na likvidaci škod v letech 2020 až 2080 prudce vzrostou.

Kdy se přizpůsobit?

Včasná opatření přinesou jasné ekonomické výhody, protože umožní předvídat možné škody a snižovat hrozby pro ekosystémy, lidské zdraví, hospodářský vývoj, majetek a infrastrukturu. Kromě toho by mohly evropské společnosti, které zaujímají vedoucí postavení ve vývoji a zavádění strategií a technologií v oblasti přizpůsobení, získat konkurenční výhody.

Při stanovování priorit jsou důležité dostatečné vědomosti o časových rozměrech dopadů. Přesná úroveň zvýšení teploty není jistá a bude také záviset na celosvětových opatřeních pro zmírňování přijatých na celém světě během několika příštích desetiletí. To platí zejména o dlouhodobých časových rámcích, u nichž je stupeň nejistoty vyšší.

Pokud nedojde k žádné včasné politické reakci, může se stát, že EU a členské státy budou nuceny k následnému neplánovanému přizpůsobování, často probíhajícímu náhle v reakci na stále častější krize a pohromy, což se ukáže být daleko nákladnějším a ohrozí rovněž sociální a ekonomické systémy v Evropě a její bezpečnost. U dopadů, pro které máme dostatečně důvěryhodné prognózy, musíme proto začít s přizpůsobováním ihned.

Obrázek 3: Dopad opatření pro přizpůsobení na škody vzniklé z důvodu nízkého a vysokého zvýšení hladiny moře. Náklady v případě opatření pro přizpůsobení („ano“) a bez opatření pro přizpůsobení („ne“)[3].

[pic]

Jak by se měli Evropané přizpůsobit?

Soukromý sektor v EU, podniky, odvětví průmyslu a služeb i jednotliví občané budou muset čelit důsledkům změny klimatu a mohou se významně podílet na opatřeních pro přizpůsobení. Konkrétní opatření mohou zahrnovat širokou škálu, například:

- jemná, relativně nenákladná opatření, jako je např. ochrana vody, změna ve střídání plodin, dat setby a použití odrůd odolných proti suchu, veřejné plánování a zvyšování informovanosti;

- nákladná obranná a relokalizační opatření, např. zvýšení hrází, přemístění přístavů, průmyslu a celých měst a vesnic z nízko položených pobřežních oblastí a záplavových oblastí a budování nových elektráren z důvodu selhávání vodních elektráren.

Opatření musí přijmout veřejný sektor, např. tím, že se přizpůsobí územní plánování a plány na využívání půdy rizikům přívalových povodní; přizpůsobí se stavební předpisy, aby zajišťovaly, že dlouhodobá infrastruktura bude odolná vůči budoucím klimatickým hrozbám; aktualizují se strategie pro zvládání katastrof a systémy včasného varování v případě záplav a lesních požárů.

Přizpůsobování rovněž přinese nové hospodářské příležitosti, např. nová pracovní místa a trhy s inovačními produkty a službami, například:

- nové trhy pro stavební postupy, materiály a produkty odolné vůči klimatu;

- přímořský cestovní ruch by se v zemích Středozemí, kde mohou být v rekreačních oblastech v letních obdobích příliš vysoké teploty, mohl pravděpodobně přesunout do jarních a podzimních období, zatímco příjemné klimatické podmínky v letních měsících by mohly učinit z Atlantického oceánu a Severního moře potenciální nové turistické destinace pro dovolenou u moře;

- ve Skandinávii přizpůsobení místních zemědělských postupů delším vegetačním obdobím;

- v odvětví pojišťovnictví by mohly vzniknout nové produkty pro snížení rizik a zranitelnosti před vypuknutím katastrofy; pojistné by v očekávání změny klimatu mohlo nabízet pobídky pro jednotlivce k přijetí opatření pro přizpůsobení.

Úloha členských států, regionálních a místních orgánů

Přizpůsobení je složitý problém, protože závažnost dopadů se bude lišit region od regionu v závislosti na fyzické zranitelnosti, stupni sociálně-ekonomického rozvoje, přírodní a lidské schopnosti přizpůsobit se, zdravotnických službách a mechanismech kontroly katastrof.

Na významu začíná v oblasti přizpůsobení se změnám klimatu nabývat správa na více úrovních, která si žádá zapojení všech, od jednotlivých občanů a orgánů veřejné správy až po opatření na úrovni EU. Opatření je třeba přijmout na nejvhodnější úrovni a zajistit, aby se v rámci společného partnerství vzájemně doplňovala. Rozdělení pravomocí mezi státy a jejich regiony se v rámci EU významně liší a následující příklady je tedy třeba přizpůsobit situaci v jednotlivých státech. Mnohé z těchto příkladů v každém případě vyžadují úzkou spolupráci a účast vnitrostátních, regionálních, místních a dalších orgánů, jako je například správa povodí řek.

- Vnitrostátní úroveň

Zlepšení zvládání přírodních katastrof nebo řešení krizí

Častost výskytu a intenzita velkých rozsáhlých katastrof, např. požárů, sesuvů půdy, období sucha, vln horkého počasí, záplav nebo vypuknutí epidemií, bude stále vyšší. Předcházení katastrofám, připravenost, reakce a obnova by se měly dostat do popředí zájmu členských států. Schopnost rychlé reakce na změnu klimatu by měla být doprovázena strategií pro prevenci katastrof a varování před nimi jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni.

Nástroje řízení rizik by se mohly dále posílit a mohly by se vyvinout nové nástroje: například mapování zranitelných oblastí podle druhů dopadů, vývoj postupů a modelů, posuzování a předpovídání nebezpečí, posuzování zdravotních, ekologických, hospodářských a sociálních dopadů, satelitní pozorování a pozorování Země na podporu technologií používaných k řízení rizik. Zkušenosti a osvědčené postupy včetně krizového plánování by bylo možné sdílet.

Vypracování strategií pro přizpůsobení

Zkušenosti a odborné znalosti v oblasti vývoje účinných strategií pro přizpůsobení a provádění politik jsou stále omezené. Sdílení informací o následných opatřeních pro přizpůsobení by mohlo značně snížit náklady na získávání informací v členských státech, regionech, obcích a komunitách.

Změny budou více postihovat chudší složky společnosti. Je proto potřeba věnovat pozornost sociálním aspektům přizpůsobení, včetně ohrožení zaměstnanosti a dopadu na slušné životní a bytové podmínky. Například malé děti a starší lidé jsou více vystaveni účinkům vln horkého počasí.

- Regionální úroveň

Přizpůsobení se změně klimatu představuje výzvu pro plánovací orgány v Evropě, zejména na regionální úrovni. Územní plánování je mezioborová záležitost, a je proto vhodným nástrojem pro stanovení opatření pro přizpůsobení na základě účinnosti vynaložených nákladů. Minimální požadavky na územní plánování, využívání půdy a jeho změnu, pokud jde o přizpůsobení, by mohly hrát rozhodující úlohu při zlepšování povědomí veřejnosti, rozhodujících činitelů a odborníků a zaujetí iniciativnějšího přístupu na všech úrovních. Mohlo by se zvážit vypracování zvláštních technických pokynů a případových studií a osvědčených postupů. Regionům by pro účely výměny osvědčených postupů mohla být poskytnuta podpora EU pro provádění.

- Místní úroveň

Mnohá rozhodnutí ovlivňující přímo či nepřímo přizpůsobení se změně klimatu jsou přijímána na místní úrovni. Tam lze také získat podrobné znalosti o místních přírodních podmínkách a životě lidí. Proto mají místní orgány důležitou úlohu. Změna chování ve společnosti a užších společenstvích závisí z velké části na uvědomělosti. Občané a aktéři procesu si možná zatím neuvědomují rozsah a význam toho, co nás čeká, ani to, jakým způsobem mohou ovlivnit svou činnost.

Například ve spolupráci se zemědělci lze zkoumat podrobné postupy používané při hospodaření s půdou a jejím využívání, aby se zabránilo erozi půdy a aby proudy bahna nezasáhly domy a obydlená území. Některé obce v jižní Evropě ve spolupráci se zemědělci vyvinuly iniciativy pro šetření vodou, v jejichž rámci se plodiny zavlažují elektronicky řízenými systémy rozvodu vody.

V regionech s rostoucím množstvím srážek a delšími deštivými obdobími by bylo možné zvážit zřízení samostatných sběrných systémů na odpadovou a dešťovou vodu, aby se tak snížila stoupající potřeba zvyšování kapacit kanalizační sítě.

Proč je třeba přijmout opatření na úrovni EU?

Integrovaný, koordinovaný způsob řešení problematiky přizpůsobení na úrovni EU má jasné výhody. Fyzikální, biologické a lidské systémy Evropy jsou ve své rozmanitosti velmi bohaté a změna klimatu tuto rozmanitost ještě zvýší. Přestože „univerzální přístup“ k přizpůsobení zcela zřejmě není vhodný, změna klimatu se projeví všude a její důsledky se nebudou držet správních hranic. V mnoha oblastech bude přizpůsobení vyžadovat přeshraniční přístup, např. v povodích řek a v biologicko-zeměpisných regionech. Třebaže bude nutné přijmout opatření na vnitrostátní nebo místní úrovni, pokud jsou k dispozici provozní kapacity, je nezbytné, aby byl postup koordinovaný s ohledem na účinnost vynaložených nákladů. Bude potřeba mobilizovat hybné síly na všech úrovních.

Některá odvětví (zemědělství, vodohospodářství, biologická rozmanitost, rybolov a energetické sítě) jsou kromě toho do značné míry integrována na úrovni EU v rámci jednotného trhu a společných politik a je logické zahrnout cíle přizpůsobení přímo do nich. Bylo by možné rovněž zvážit, jak zohlednit přizpůsobení ve výdajových programech EU (např. v oblasti výzkumu, soudržnosti, transevropských sítí, rozvoje venkova, zemědělství, rybolovu, sociálního fondu, vnějších akcí a v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj). Přizpůsobení bude vyžadovat solidaritu mezi členskými státy EU, aby bylo zajištěno, že chudší a znevýhodněné regiony a regiony, které budou změnou klimatu zasaženy nejhůře, budou schopny přijmout nezbytná opatření.

Politiky přizpůsobení vznikají téměř ve všech členských státech. Je nezbytné podělit se o zkušenosti z přijímání včasných opatření pro přizpůsobení a o výsledky výzkumu. V procesu přizpůsobování se změně klimatu lze těžit ze zkušeností nabytých v reakci na extrémní klimatické události a z provádění zvláštních a proaktivních plánů řízení rizik v oblasti přizpůsobení.

Evropa má lidské kapacity, technické dovednosti a finanční zdroje, aby se mohla pevně ujmout vedoucí role. Přizpůsobení je z velké části otázkou politické soudržnosti, výhledového plánování a důsledné a koordinované činnosti. Evropská unie by měla ukázat, jak je třeba zohlednit přizpůsobení ve všech příslušných politikách EU. EU tedy může být příkladem a posílit spolupráci se svými partnery na celém světě v otázce přizpůsobování se této celosvětové hrozbě.

Tato zelená kniha se zaměřuje na první a nejnaléhavější skupinu možností prioritních opatření na úrovni Společenství, která spadají do jeho pravomoci. V této souvislosti lze zvážit čtyři směry činnosti.

- Tam, kde jsou současné vědomosti dostačující, je třeba vypracovat strategie pro přizpůsobení, aby bylo možné stanovit nejvhodnější rozdělení zdrojů a jejich účinné využití, jimiž se budou řídit opatření na úrovni EU, prostřednictvím odvětvových a jiných politik EU a dostupných fondů Společenství.

- EU musí určit vnější rozměr dopadů a přizpůsobení a vybudovat nové svazky se svými partnery na celém světě a zejména v rozvojových zemích. Opatření pro přizpůsobení by měla EU koordinovat se svými sousedy a zároveň je potřeba dále upevnit spolupráci s mezinárodními organizacemi.

- Tam, kde máme ve vědomostech stále značné nedostatky, by měly snížit nejistotu a rozšířit znalostní základnu výzkum Společenství, výměna informací a přípravná opatření. Mělo by být posíleno začleňování výsledků výzkumu do politiky a praxe.

- Koordinované strategie a opatření by se měly mimo jiné dále analyzovat a projednávat v evropské poradní skupině pro přizpůsobení se změně klimatu v rámci Evropského programu pro změnu klimatu.

V rámci každého z těchto čtyř hlavních okruhů je k dalšímu zvážení níže nastíněna řada nejdůležitějších možností opatření na úrovni EU.

[pic]

5. ZAMěřENÍ NA OPATřENÍ EU – PRIORITNÍ MOžNOSTI PRUžNÉHO čTYřROZMěRNÉHO PřÍSTUPU

5.1. První pilíř: Včasná opatření v rámci EU

Včasná opatření zahrnují možnosti politik v následujících oblastech:

- Začlenění přizpůsobení do provádění a úprav stávajících a budoucích právních předpisů a politik

- Začlenění přizpůsobení do stávajících programů Společenství na financování

- Vývoj nových politických opatření

5.1.1. Začlenění přizpůsobení do provádění stávajících a budoucích právních předpisů a politik

Přizpůsobení se změně klimatu ovlivní mnoho oblastí politiky EU. Následující přehled poskytuje úvodní informace o tom, jak přizpůsobení se změně klimatu bylo nebo může být v těchto politikách zohledněno. Protože mnoho těchto politik je založeno na rámcových právních předpisech, úspěch přístupu EU k přizpůsobení závisí na posílené spolupráci v průběhu provádění mezi členskými státy a mezi EU a členskými státy.

Zemědělství a rozvoj venkova

Evropské zemědělství bude v nadcházejících letech čelit mnoha problémům, jako je mezinárodní konkurence, další liberalizace obchodní politiky a úbytek obyvatelstva. K těmto tlakům se přidá změna klimatu, která způsobí, že uvedené problémy budou ještě složitější a nákladnější. Předpokládané změny klimatu ovlivní výnosy sklizní, chov hospodářských zvířat a umístění produkce, což bude znamenat značná rizika pro příjmy zemědělců a opouštění půdy v určitých částech Evropy. V některých částech Evropy by se mohlo stát problémem ohrožení produkce potravin, protože vlny horkého počasí, sucha a škůdců by mohly zvýšit riziko neúspěšné sklizně zemědělských plodin. Vyšší proměnlivostí výnosů zemědělských plodin budou ve stále větší míře ohroženy celosvětové zásoby potravin. V této souvislosti je třeba posoudit, jaký dopad může mít na celosvětové zásoby potravin zvyšující se využívání biomasy pro výrobu energie.

V měnícím se klimatu získá na důležitosti role zemědělství a lesnictví v rámci EU jakožto poskytovatelů služeb v oblasti životního prostředí a ekosystémů. Zemědělské a lesní hospodářství hraje hlavní roli, mimo jiné pokud jde o hospodárné využívání vody v suchých regionech, ochranu vodních toků proti nadměrnému přítoku živin, zlepšování řízení povodňových rizik, udržování a obnovu multifunkčních krajin, jako jsou travnaté porosty vysoké přírodní hodnoty, které poskytují útočiště mnoha druhům a pomáhají jim při migraci. Podpora lesního hospodářství odolnějšího vůči klimatu, opatření půdního hospodářství pro zachování organického uhlíku (půda se např. vůbec neobdělává, nebo se obdělává co nejméně) a ochrana trvalých travnatých porostů jsou zmírňující opatření, která by také měla pomoci přizpůsobení se rizikům změny klimatu.

Podpora, kterou Společenství poskytuje zemědělství, lesnictví a rozvoji venkova hraje významnou roli v produkci potravin, udržování venkovské krajiny a poskytování služeb v oblasti životního prostředí. Nedávné reformy společné zemědělské politiky (SZP) jsou prvním krokem směřujícím k rámci pro udržitelný rozvoj zemědělství EU. Budoucí úpravy SZP a „kontrola stavu“ v roce 2008 by se mohly stát příležitostí k prozkoumání možností, jak lépe začlenit přizpůsobení se změně klimatu do programů na podporu zemědělství. Mělo by se například zvážit, do jaké míry může SZP podpořit osvědčené zemědělské postupy, které jsou slučitelné s novými klimatickými podmínkami a které aktivně přispívají k zachování a ochraně životního prostředí.

Průmysl a služby

Odvětví průmyslu a služeb EU se bude muset vypořádat jak s potřebou přizpůsobit se změně klimatu, tak s příležitostmi uvést na trh produkty a služby, které tomuto procesu budou napomáhat. Změna klimatu ovlivní průmyslová odvětví a služby, např. výstavbu a cestovní ruch, může vést k restrukturalizaci a způsobit škody v průmyslové infrastruktuře. Společnosti se budou muset přizpůsobit měnícím se podmínkám, například začleněním potřeb přizpůsobení se změně klimatu do svých obchodních plánů. Zároveň je třeba využívat společných výhod opatření pro zmírňování a přizpůsobení. Například investice do izolace nejen sníží potřebu vytápění během zimy, ale také chrání proti horku a snižují potřebu klimatizace během léta.

V následujícím střednědobém přezkoumání Komise prozkoumá, jak může průmyslová politika přispět k úsilí o přizpůsobení. Po tomto přezkumu bude na začátku roku 2008 následovat akční plán.

Energie

Měnící se klimatické podmínky otevřou nové příležitosti, např. pro solární a fotovoltaickou energii. Na druhé straně by delší a sušší léta mohla mít vliv na jiné zdroje energie, např. jadernou energii a vodní energii, a zároveň by mohla vést ke zvýšení potřeby elektrické energie využívané pro klimatizaci. To zvýrazňuje potřebu diverzifikace zdrojů energie, rozvoje obnovitelných zdrojů energie, řízení, které reaguje na zvýšenou poptávku, a distribuční soustavu, která se dokáže vyrovnat s většími výkyvy v poptávce po elektřině i v její výrobě. Komise vypracovává strategický plán pro energetické technologie, který se zaměří na zrychlení inovace energetických technologií tak, aby vyhovovaly dvojímu úkolu v souvislosti se změnou klimatu, tj. zmírňování a přizpůsobení. Hlavním problémem jsou budovy. Jsou nejlepším příkladem naléhavé potřeby přizpůsobení, aby se v nich v teplejším podnebí dalo lépe žít a aby byly méně náročné na energii, což se týká také zmírňování. Komise zahájí v blízké budoucnosti přezkum příslušného předpisového rámce, zejména směrnice o energetické náročnosti budov.

Doprava

Přizpůsobení stávající dopravní infrastruktury měnícím se klimatickým podmínkám a zároveň zajištění její další provozuschopnosti a bezpečnosti bude vyžadovat značné další investice. Nová dopravní infrastruktura a s ní související dopravní prostředky by měly být navrhovány tak, aby byly odolné proti klimatu již od raných stadií konstrukčního vývoje. Například proměnlivost vodních režimů a výšky hladin na splavných řekách již ovlivňuje konstrukci vnitrozemských plavidel. Rozumné plánování, včetně územních hledisek výběru místa, by mělo zohlednit očekávané budoucí klimatické podmínky. Prospěšné pro přizpůsobení takové infrastruktury by byly také směrnice pro výklad stávajícího rámce Společenství pro přístavní orgány a řídící pracovníky vodní infrastruktury.

Zdraví

Je jasné, že změna klimatu má škodlivé účinky na zdraví v důsledku vln horka, přírodních katastrof, znečištění ovzduší a infekčních onemocnění přenášených vektory. Kromě toho mohou být změnou klimatu případně ovlivněna onemocnění, která se na lidi přenášejí vodou, potravinami nebo zvířaty. Tyto účinky mohou být zesíleny jinými zátěžovými faktory, např. vystavením ozónovému záření a jemným částicím během vln horka. Dlouhodobé vystavení jemným částicím v okolním vzduchu zhoršuje mnoho zdravotních problémů, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, které činí osoby vnímavějšími k dalším zátěžovým faktorům způsobovaným klimatem. Na účinky vln horkého počasí na lidské zdraví, reakci veřejného zdravotnictví, prevenci akutních zdravotních důsledků vyvolaných stavem počasí a strategie přizpůsobení v oblasti zdraví se zaměřily různé projekty vypracované v rámci programů EU pro financování (konkrétně program Společenství v oblasti veřejného zdraví a rámcové programy pro výzkum). Rovněž střednědobé přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004-2010 obsahuje doporučení pro vhodná opatření.

Zdraví zvířat bude pravděpodobně ovlivněno účinky na životní podmínky a možným nárůstem přenosných infekčních onemocnění. Změna klimatu může mít přímé i nepřímé důsledky na choroby zvířat přenášené vektory.

V reakci na změnu klimatu je přizpůsobení hlavní strategií, jak zajistit, že možné vlivy změny klimatu na zdraví budou sníženy a udržovány na minimu. Evropská komise uznává, že tyto vlivy rychle a nebezpečně rostou. Proto plánuje přijmout v roce 2008 sdělení, které se zvlášť zaměří na tuto problematiku a které zavede rámec pro řešení dopadů změny klimatu na zdraví člověka a zvířat. Sdělení se má zabývat různými aspekty úmrtnosti a nemocnosti v závislosti na změně klimatu, včetně změn způsobů přenosu některých infekčních onemocnění postihujících lidi a zvířata; změn v šíření alergenů přenášených vzduchem v důsledku atmosférických změn a rizik vyvolaných ultrafialovým zářením, protože změna klimatu zpomaluje obnovu ozónové vrstvy ve stratosféře.

Bude potřeba prověřit nařízení v oblasti ochrany spotřebitele, veřejného zdraví a potravin a krmiv a zajistit jejich odolnost vůči citlivosti na klima. Komise může vyzvat vědecké výbory a agentury EU, aby ji informovaly o konkrétních zdravotních rizicích souvisejících se změnou klimatu.

Voda

Rámcová směrnice o vodě poskytuje ucelený rámec pro integrované hospodaření s vodními zdroji. Nezabývá se však přímo změnou klimatu. Úkolem je začlenit opatření pro vyrovnání se se změnou klimatu do provádění této směrnice od prvního plánovacího cyklu pro rok 2009. Ve všech odvětvích, včetně domácností, dopravy, energetiky, zemědělství a cestovního ruchu, by se měly uplatňovat ekonomické nástroje a zásada „uživatel platí“. To bude představovat silnou pobídku ke snížení spotřeby vody a zvýšení jejího hospodárného využívání.

Komise připravuje sdělení o nedostatku vody a suchu, které úzce souvisí se změnou klimatu a přizpůsobením. Postižené budou některé regiony v jižní Evropě, kde již nyní mají malé zdroje sladké vody. Sucha se mohou v celé EU začít vyskytovat častěji a kvalita vody se zhorší. Udržitelné řízení poptávky je v celé EU nesmírně důležité. Neodpovídající ceny vody, nedůsledné plánování využití půdy a špatné přidělování vodních zdrojů automaticky vedou k nadměrné spotřebě. Uplatňování účinných oceňovacích politik, stanovení úspor vody za prioritu a zlepšení hospodárnosti ve všech odvětvích jsou již dnes základními prvky přístupu EU.

Podobně se navrhované právní předpisy o posuzování a zvládání záplav zaměří na předcházení, ochranu a připravenost. Provádění by mělo zahrnovat posouzení rozsahu možných extrémních jevů v budoucnosti, aby bylo možné omezit rizika. Přednost by měla mít jemná nestrukturální opatření, tj. maximální využívání přírodních procesů ke snížení nebezpečí záplav, např. využívání mokřadů, zvyšování zadržovacích kapacit u zdroje, udržitelné využívání půdy a územní plánování v zájmu omezení rizika zasažení a zranitelnosti. V boji s extrémními záplavami však budou i nadále důležité pevné stavební protizáplavové zábrany.

Moře a rybolov

V souvislosti s vypracováním námořní politiky EU se Komise bude podrobně zabývat problematikou změny klimatu. Námořní strategie a související právní předpisy, které budou tvořit pilíř námořní politiky ve vztahu k životnímu prostředí, začlení opatření týkající se klimatu a přizpůsobení do prováděcích programů a plánů.

Zajištění udržitelnosti rybolovných zdrojů je důležitým cílem společné rybářské politiky. Změna klimatu může ovlivnit modely šíření a početnost druhů od planktonu po nejvyšší predátory, což může vyvolat zásadní změny ve fungování ekosystémů a zeměpisném rozšíření populací. Významné změny teploty vody by mohly mít vliv na akvakulturu. Nezbytná opatření pro přizpůsobení by se měla plně odrazit v provádění současných programů.

Ekosystémy a biologická rozmanitost

Změna klimatu značně ovlivní hospodářství a společnost svými dopady na ekosystémy, přesněji na přírodní bohatství, biologickou rozmanitost a tok ekosystémových služeb v pevninských, sladkovodních a mořských ekosystémech. Je tomu tak proto, že změny klimatu působí na člověka z velké části prostřednictvím přírodních systémů. Zdravé ekosystémy budou odolnější vůči změně klimatu a tudíž schopnější zajišťovat dodávku ekosystémových služeb, na nichž závisí naše prosperita a blahobyt. Tvoří jádro každé politiky přizpůsobení. Následně se musí snížit „běžná“ zátěž, která způsobuje roztříštění, zhoršování stavu, nadměrné využívání a znečišťování ekosystémů (zajištění „odolnosti ekosystémů proti klimatu“).

Změna klimatu bude mít vážný dopad na fyzikální a biologické složky ekosystémů: vodu, půdu, vzduch a biologickou rozmanitost. Pro každou z těchto oblastí v EU existují nebo se připravují právní předpisy. Tyto právní předpisy se budou muset provádět podle časového plánu, což umožní přijetí včasných opatření na posílení odolnosti ekosystému vůči změně klimatu. Udržet zdravé a fungující ekosystémy však bude náročným úkolem, protože měnící se klima by mohlo oslabit minulé i současné snahy. Proto budou tyto politiky možná vyžadovat další úpravy.

K zachování a obnově biologické rozmanitosti významně přispěje účinné provádění sdělení o biologické rozmanitosti z roku 2006 a jeho „akční plán EU pro rok 2010 a další období“. Je třeba položit důraz na: zajištění celistvosti, soudržnosti a propojitelnosti sítě Natura 2000; zachování a obnovení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v otevřené krajině a v mořském prostředí; slučitelnost regionálního a územního rozvoje s biologickou rozmanitostí; snížení nechtěných dopadů způsobených invazivními cizími druhy.

Udržitelné využití znamená, že rozvoj a využívání by neměly vést k úbytku přírodního bohatství nebo omezení ekosystémových služeb. V této souvislosti jsou nezbytná kompenzační opatření, která mají zajistit, aby plány rozvoje zachovávaly přírodní bohatství. Komplexní analýzy nákladů a přínosů a posouzení dopadů by měly postupně a systematicky začleňovat ekologické náklady související s oslabením ekosystémů.

Další přírodní zdroje

Programy Forest Focus z období 2003–2006 zahrnují studie o předvídání změn v růstu lesa, zásob uhlíku a migrace druhů stromů. Je nutné podpořit programy sledování lesů a půdy v celém Společenství, protože jejich výsledky by měly být použity jako základ pro vývoj následných opatření. Akční plán pro lesnictví zahrnuje výzkum a školení v oblasti přizpůsobení, posouzení dopadů a výměnu postupů a podporuje lesní hospodářství, které zohledňuje význam uhlíku, podobně jako půdní hospodářství, pokud jde o zmírňování a přizpůsobení.

Cílem strategie pro půdu a souvisejících právních předpisů je chránit funkce půdy v celé EU. Bude potřeba určit oblasti, kde hrozí riziko ubývání organických látek, aby bylo možno přihlédnout ke změně klimatu v programech určených na zvrácení neudržitelných trendů. Čistá ztráta organických látek v půdě v oteplujícím se podnebí je velmi znepokojující, protože půda je největší suchozemskou zásobárnou uhlíku.

Tematická strategie o udržitelném využívání přírodních zdrojů se v rámci přístupu na základě životního cyklu zaměřuje na snížení negativních dopadů využívání zdrojů v rostoucím hospodářství a na zlepšení účinnosti zdrojů. V důsledku změny klimatu se přírodní zdroje stávají vzácnějšími, což zhoršuje dopady využívání zdrojů na životní prostředí. Připravovaný akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu se bude zabývat opatřeními pro zlepšení soudržnosti stávajících politik a omezení využívání zdrojů a energie.

Otázky společného zájmu

Do směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a do směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí musí být začleněno zajištění odolnosti vůči klimatu. Posuzování vlivů na životní prostředí, strategické posuzování vlivů na životní prostředí a posouzení dopadů politiky se musí zabývat dopady na ekosystémy za podpory nástrojů, které přihlédnou k nákladům na škody na přírodním bohatství a ekosystémových službách.

Mechanismy civilní ochrany členských států a EU by se měly více zaměřit na prevenci, včasné varování a připravenost.

Doporučení pro integrovanou správu pobřežních oblastí (ICZM) požaduje strategický přístup k plánování a správě pobřežních oblastí. Pobřežní zóny jsou stále více vystaveny rizikům změny klimatu a měly by stát v ohnisku opatření pro zmírňování a přizpůsobení. Soudržný a integrovaný přístup k plánování a správě pobřežních oblastí by se měl stát rámcem součinnosti a zabývat se možnými nesrovnalostmi mezi hospodářským rozvojem těchto oblastí a nezbytným přizpůsobením na změnu klimatu. Je třeba vypracovat pokyny pro plánování a řízení a při vývoji přístupů a strategií by se měly použít nejlepší zásady a osvědčené postupy.

5.1.2. Začlenění přizpůsobení do stávajících programů Společenství na financování

Členské státy by při přípravě svých programů určených pro podporu Společenství do nich měly začlenit činnosti nezbytné pro přizpůsobení. To platí zejména pro projekty infrastruktury. Životnost hlavních prvků infrastruktury, jako jsou mosty, přístavy a silnice, je 80 až 100 let, takže dnešní investice musí plně počítat s podmínkami, které budou podle předpokladů panovat na konci století. Také budovy a další prvky infrastruktury, které mají životnost 20 až 50 let, budou muset odolávat budoucím klimatickým podmínkám. Investice, které jsou optimální za stávajících podmínek, nemusí být nutně ekonomicky životaschopné za budoucích klimatických podmínek, nebo přihlédneme-li k jejich dopadům na zdraví ekosystémů. Proto by měly být střednědobé a dlouhodobé investice odolné vůči klimatu. Například v Nizozemsku se při navrhování infrastruktury již počítá se současnými technickými znalostmi o vlivech změny klimatu na zvyšování hladiny říčních toků a moře. Ve Spojených státech architekti při projektování mostů v pobřežních oblastech počítají s vzestupem hladiny moře o jeden metr.

Čtvrtá zpráva o soudržnosti položila důraz na význam změny klimatu v politice soudržnosti EU[4]. Komise bude zkoumat, jak se odolnost vůči klimatu může projevit a uplatnit v programech a projektech přijatých v rámci fondu soudržnosti, fondu pro regionální rozvoj (např. jako součást regionálních inovačních strategií), předvstupních nástrojích, programech transevropských sítí a opatřeních pro infrastrukturu v rámci fondu pro rozvoj venkova.

Evropský sociální fond uvádí širokou škálu opatření, která hrají důležitou roli ve zvyšování informovanosti veřejnosti o změně klimatu, budování kapacit, školení a kdykoli budou lidé nuceni se stěhovat. Příkladem těchto akcí mohou být školicí programy pro architekty o zajišťování odolnosti budov vůči klimatu, nové pracovní příležitosti pro mladé lidi v nízkouhlíkovém hospodářství nebo preventivní zdravotní péče pro děti a starší občany v případě vln veder. Členské státy by již měly pro zahrnutí těchto opatření využívat současných operačních programů.

Strukturální rybářský fond stanovuje priority politiky a podmínky podpory odvětví rybolovu a akvakultury. Je určen jako pomoc pro dosažení cílů společné rybářské politiky prostřednictvím strukturální pomoci. Posiluje proto konkurenceschopnost operačních struktur a rozvoj ekonomicky životaschopných podniků. Stále více by se mělo přihlížet k dopadům změny klimatu.

Iniciativa LIFE+ by měla financovat pilotní projekty podporující přizpůsobování přes hranice států, například pokud představují nákladově efektivní technologie pro přizpůsobení, inovační přístupy, územní plánování pro přizpůsobení a výměnu osvědčených postupů. Kromě toho by měla podporovat udržitelnou komunikaci a zvyšovat informovanost veřejnosti o dopadech klimatu a o přizpůsobování.

Tato zelená kniha je příležitostí k prozkoumání otázky, do jaké míry se změnou klimatu, a zejména potřebami přizpůsobení, zabývají stávající programy pro financování.

5.1.3. Vývoj nových politických opatření

Existuje několik politik Společenství, které budou přímo či nepřímo ovlivněny účinky změny klimatu a pro které EU teprve musí vypracovat vhodné způsoby reakce. Pro účely těchto politik by Komise měla zvážit poskytnutí přiměřených pobídek pro nákladově efektivní přizpůsobení. Do konce roku 2009 by měla být provedena systematická kontrola toho, jak změna klimatu ovlivní všechny oblasti politiky a právní předpisy Společenství, po níž budou následovat konkrétní akce.

Je například zapotřebí cíleného postupu v oblasti stavebních předpisů a metod a plodin odolných vůči klimatu. Přizpůsobení je také příležitostí pro inovaci a nové technologie a rozšiřování možností vývozu technologických řešení vyvinutých v EU. Tyto možnosti by se měly prozkoumat v úzké spolupráci se soukromým sektorem

Změna klimatu a účinky, které vyvolá v oblasti škod na majetku, přerušení podnikatelské činnosti a lesních požárů, představují podstatné finanční riziko pro jednotlivce, společnosti a finanční sektor. Finanční služby a pojistné trhy budou muset hledat novátorská řešení jak účinně reagovat na stále větší působení rizik souvisejících s klimatem. Na trhu se již objevují nové finanční produkty, jako jsou např. derivativy na počasí a dluhopisy na katastrofy, a je potřeba je dále rozvíjet. Mělo by dojít k další integraci začlenění evropských pojistných trhů v rámci politiky finančních služeb EU a směrnice o kapitálové přiměřenosti II, neboť se tak vytvoří další příležitosti jak v oblasti nabídky pojišťovacích produktů, tak v oblasti poptávky po nich. Kromě toho je potřeba posoudit strukturu budoucích rizik stávajících veřejných a soukromých fondů pro přírodní katastrofy, včetně fondu solidarity EU.

Územní plánování by mohlo poskytnout integrovaný rámec pro propojení posouzení zranitelnosti a rizik se schopnostmi přizpůsobit se a s následnými opatřeními pro přizpůsobení, což by umožnilo určení možností politik a nákladově efektivních strategií. Je třeba zvážit zavedení inovačních finančních opatření určených na přizpůsobení s cílem podpořit provádění koordinovaných strategií pro přizpůsobení, zejména v nejzranitelnějších regionech a částech společnosti v Evropě. EU se podílí na zavádění a koordinování posuzovacích rámců a platforem nebo sítí pro výměnu informací.

[pic]

5.2. Druhý pilíř: Začlenění přizpůsobení do vnějších akcí EU

Rostoucí obavy z dopadů změny klimatu a z toho plynoucí potřeby přizpůsobení ovlivní vztahy EU se třetími zeměmi. S rozvojovými, sousedními i průmyslovými zeměmi musí být zahájen dialog a partnerství na téma přizpůsobení. Přestože rozdíly v ekonomické, politické, sociální a environmentální situaci partnerských zemí vyžadují zvláštní strategie pro přizpůsobení, mnohá opatření pro přizpůsobení jsou ve všech zemích podobná, a poskytují tak velkou příležitost ke spolupráci.

V posilování schopnosti EU, pokud jde o prevenci a řešení konfliktů, jako jsou hraniční spory a napětí v otázkách přístupu k přírodním zdrojům a v důsledku přírodních katastrof umocněných změnou klimatu, i jejich možných následků, např. nucené migrace a vnitřního přesídlování obyvatel, hraje významnou úlohu společná zahraniční a bezpečnostní politika EU (SZBP). Je třeba, aby se dopady změny klimatu zabývala také migrační politika EU, zejména v oblasti řízení migrace.

Rozvojové země

Změna klimatu je vážnou výzvou úsilí o snížení chudoby v rozvojových zemích a ohrožuje mnohé výsledky, kterých bylo v oblasti rozvoje dosaženo. Chudé společnosti v těchto zemích jsou velmi závislé na přímém využívání místních přírodních zdrojů. Mají omezené možnosti volby své obživy a nedostatečné možnosti jak se vypořádat s proměnlivostí klimatu a přírodními katastrofami. Nejhůře budou zasaženy nejméně rozvinuté země v Africe, částech Latinské Ameriky a Asie a malé ostrovní státy. Změna klimatu by mohla vést k dalekosáhlému přesídlování obyvatelstva, a to i do regionů v blízkosti Evropy.

Jelikož rozvinuté země odpovídají za většinu dosavadní akumulace emisí antropogenních skleníkových plynů v atmosféře, budou muset podpořit snahy o přizpůsobení v rozvojových zemích. Přizpůsobení bude zásadně důležité pro naplnění rozvojových cílů tisíciletí Organizace spojených národů po roce 2015, a to především v subsaharské Africe. Evropská unie musí dále posoudit, jak zahrnout přizpůsobení se změně klimatu do stávajících vnějších politik a nástrojů financování, a případně navrhnout politiky nové. EU by měla své zkušenosti s přijímáním opatření pro přizpůsobení předávat vládám rozvojových zemí a poskytovat jim pomoc při vypracování stejně komplexních přístupů. Přizpůsobení by rovněž mělo být začleněno do strategií na snížení chudoby (tj. do strategického dokumentu o snižování chudoby) i do plánování rozvoje a tvorby rozpočtu. Stávající partnerství, např. s Čínou, Indií a Brazílií, jsou dobrým základem pro rozšiřování spolupráce EU v problematice změny klimatu s rozvíjejícími se ekonomikami.

Politiky a programy pro přizpůsobení mohou mít v rozvojových zemích mnoho různých forem v závislosti na konkrétních potřebách těchto zemí, např. diverzifikace zemědělství nebo získávání obživy, lepší plánování využití půdy a zalesňování, posílení ochrany pobřeží pomocí mokřadů a pobřežních ekosystémů nebo posílení mechanismů na předcházení katastrofám. Snižování běžných zátěží ekosystémů a zvyšování jejich odolnosti vůči změně klimatu se musí stát východiskem důrazných opatření, stejně tak jako zajištění odolnosti vůči klimatu v zájmu udržitelnosti investic.

V rámci podpory přizpůsobení v rozvojových zemích by Evropská unie měla jednat na celosvětové i evropské úrovni:

- V souvislosti s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu bude EU i nadále prosazovat otázku přizpůsobení a podporovat začlenění přizpůsobení do vnitrostátních plánů rozvoje (např. prostřednictvím národních akčních programů pro přizpůsobení (NAPA) a také prostřednictvím pětiletého pracovního programu pro přizpůsobení nedávno přijatého v Nairobi). Vedoucí úloha EU bude nezbytná pro zajištění dostupnosti dostatečných finančních a technických zdrojů, včetně Fondu pro přizpůsobení v rámci Kjótského protokolu, Světového fondu pro životní prostředí a bilaterálních kanálů, pro provádění programů NAPA a podobných strategií.

- Akční plán pro změnu klimatu a rozvoj z roku 2004 již zahrnuje podpůrné strategie pro přizpůsobení v rozvojových zemích, které lze například podporovat v rámci tematického programu pro životní prostředí a přírodní zdroje a prostřednictvím zeměpisných fondů na úrovni země a regionu. Bude nutno posílit zahrnutí opatření pro přizpůsobení do zeměpisného programování. Další příležitostí je střednědobé přezkoumání strategií zemí a regionů v roce 2010. Pokračující hodnocení akčního plánu v polovině období poskytuje první příležitost pro přezkoumání plánu v souvislosti se zrychlující se změnou klimatu.

- Komise zkoumá, jak podpořit širší dialog a spolupráci mezi EU a rozvojovými zeměmi v oblasti změny klimatu založením globálního spojenectví pro změnu klimatu. Komise vyčlenila celkem 50 milionů EUR na období 2007–2010 na dialog s rozvojovými zeměmi a jejich podporu prostřednictvím cílených opatření pro zmírňování a přizpůsobování. Opatření by mohla zahrnovat akce navazující na národní akční programy pro přizpůsobení v podobě konkrétních pilotních projektů, zejména pokud jde o zahrnutí činností pro přizpůsobení do odvětvových politik. Připravovaná strategie EU pro snižování nebezpečí katastrof mimo to vytvoří spojení mezi přizpůsobením a reakcí na katastrofu.

Sousední země

EU by měla do úsilí o přizpůsobení zapojit Rusko, dálný sever Evropy, Grónsko, oblast Černého moře, Středomoří, Arktidu a alpský region. To se týká zvláště přeshraničních otázek, jako jsou regionální moře, správa povodí řek, fungování ekosystémů, výzkum, biologická rozmanitost a příroda, zvládání katastrof, lidské zdraví, hospodářská transformace, obchod a dodávky energie. Sousedním zemím by se mělo dostat povzbuzení a podpory při analýze dopadů, rizik, zranitelnosti a vhodných reakcí a při začleňování přizpůsobení do jejich plánů rozvoje. Společný postup se sousedy by měl vycházet z posilování stávající spolupráce, dialogů a procesů, konkrétně v kontextu evropské politiky sousedství, v jejímž rámci již probíhá pravidelný a konstruktivní dialog, zabývající se mimo jiné otázkami změny klimatu, a to na základě doposud přijatých a vzájemně dohodnutých akčních plánů. Evropský nástroj sousedství a partnerství by mohl podpořit projekty přizpůsobení zemí v rámci evropské politiky sousedství a Ruska. V kandidátských a potenciálních kandidátských zemích by bylo možné používat nástroj předvstupní pomoci.

Průmyslové země

Průmyslové regiony, které čelí podobným problémům, například jižní Evropa, jihovýchodní Austrálie a jihozápad Spojených států, by si měly vyměňovat analýzy dopadů a osvědčené postupy přizpůsobování. Strategie spolupráce s těmito zeměmi je třeba dále rozvíjet.

Posilování obchodu s udržitelným zbožím a službami

Komise usiluje o vytvoření celosvětového trhu s technologiemi, které jsou šetrné k životnímu prostředí, na podporu obchodu s udržitelným zbožím a službami a přenosu technologií, zejména mezi průmyslově vyspělými a rozvojovými zeměmi. Důležitým prostředkem k dosažení tohoto cíle je využívání našich mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání k projednávání otázky obchodu a investic v oblasti ekologických technologií, zboží a služeb na základě spolupráce a motivace.

[pic]

5.3. Třetí pilíř: Snižování nejistoty pomocí rozšiřování znalostní základny na základě integrovaného výzkumu klimatu

Spolehlivé vědecké výsledky jsou pro vývoj politik týkajících se klimatu vrcholně důležité. Ačkoli v pochopení klimatického systému země bylo dosaženo pozoruhodného pokroku, přetrvávají určité nejistoty, zejména pokud jde o přesnější a podrobnější předpovědi s ohledem na dopady změny klimatu na regionálních a místních úrovních a na náklady na opatření pro přizpůsobení a výhody z nich plynoucí na kratší časové úseky, například na období 2020–2030. Je třeba podporovat integrovaný, meziodvětvový a celostní přístup a začleňování environmentálních nákladů v důsledku zhoršení fyzikálních a biologických systémů. Výzkum by se měl zaměřit na komplexnost vzájemně spjatých faktorů, které nelze analyzovat nezávisle. Sedmý rámcový program EU pro výzkum (2007–2013) klade velký důraz na změnu klimatu ve smyslu prognostických schopností, vytváření modelů a strategií pro přizpůsobení. Hlavní projekty jsou popsány v příloze 4. Předmětem výzkumu by se v oblasti přizpůsobení a změny klimatu měly stát mimo jiné tyto úkoly:

- Vývoj komplexních a integrovaných metodik pro posouzení dopadů, zranitelnosti a nákladově efektivního přizpůsobení. Vývoj ukazatelů pro měření úspěchu reakcí. Zlepšení celoevropského posuzování rizik, dopadů a nákladů a přínosů opatření pro přizpůsobení ve srovnání s „nečinností“. Srovnání integrovaných reakcí v rámci EU s odvětvovými přístupy, včetně analýzy sociálních a hospodářských nákladů a výhod. Zlepšení integrovaného posouzení a vývoj a používání nástrojů pro prokázání ekonomických, ekologických a sociálních přínosů přizpůsobení v evropských regionech, které přesahují státní hranice.

- Zlepšení základního chápání a předvídání dopadů v Evropě, včetně severních oblastí Atlantického oceánu, Arktidy, Středozemí a Černého moře. Zmenšení rozsahu klimatických modelů a zlepšení předpovědí dopadů v regionálním a místním měřítku, včetně možných dopadů na odvětví vodního hospodářství a energetiky (snížená chladicí kapacita elektráren, dopady na energii z vodních zdrojů, zvýšení poptávky po chlazení budov), na dopravní infrastrukturu, průmysl a podnikatelskou sféru, plánování využití půdy, zemědělství a lidské zdraví.

- Objasnění očekávaných dopadů změny klimatu a úbytku ozónové vrstvy na ekosystémy a prozkoumání způsobů na posílení jejich odolnosti. To by mělo zahrnovat posouzení klimatických dopadů na zásoby uhlíku v půdě a v biosféře obecně a vodní ekosystémy, vlivu postupů ekologického zemědělství a posouzení nejohroženějších stanovišť, druhů a přírodních zdrojů.

- Vývoj dlouhodobých komplexních a celoevropských souborů dat a modelů s vysokým rozlišením. Zlepšení koordinace mezi datovými centry, informačními systémy a sítěmi.

- Zlepšení přístupu ke stávajícím datům a začlenění dat týkajících se přizpůsobení do INSPIRE (Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství), SEIS (Sdílený systém informací o životním prostředí) a GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti), včetně mimo jiné podstatně důkladnějšího dlouhodobého monitorování kvalitativních a kvantitativních aspektů přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb na místě.

- Je nutno podpořit využívání stávajících informačních systémů podporovaných Společenstvím, jako je např. Evropský systém varování před povodněmi, Evropský informační systém pro lesní požáry, Monitorovací a informační středisko pro civilní ochranu a Systém ES pro prognózu výnosu zemědělských plodin, a plně rozvinout jejich možnosti, např. jejich propojením do vhodné infrastruktury evropských meteorologických dat a zvláštních monitorovacích programů. Zlepšení informací, které jsou důležité pro politiku, o kvalitě ovzduší, přírodních zdrojích, lidské zdraví, produktech a odpadu z evropských datových center, a to z perspektivy životního cyklu.

- Každých 4 až 5 roků předkládání aktualizovaných syntetických zpráv o dopadech klimatu, přizpůsobení a zranitelnosti, které vypracuje Evropská agentura pro životní prostředí a Společné výzkumné středisko, a to na základě, mimo jiné, výsledků rámcových programů EU pro výzkum a vnitrostátních výzkumů.

- Podpůrný výzkum přizpůsobení pro obchod, služby a průmysl ve spolupráci se soukromým sektorem. Zahájení výzkumu v oblasti vývoje technologií a produktů pro přizpůsobení pro podněcování inovací v různých odvětvích (např. zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, energetice, stavebnictví, rybolovu a akvakultuře).

- Zahájení celoevropských studií současných a budoucích plánů pobřežních regionů na posílení ochrany pobřeží, nákladů na životní prostředí a ekonomických nákladů souvisejících s těmito plány a dopadů, které mohou mít na rozpočet společenství a na hospodářství pobřežních regionů. To by mělo zahrnovat posouzení souvisejících nákladů na přístavy a vodní cesty, aby i nadále plnily základní dopravní funkce.

- Zdokonalení znalosti o tocích a dostupnosti zdrojů na celém světě, včetně obnovitelných zdrojů energie. Poskytování nezávislých vědeckých posudků dopadů na životní prostředí v důsledku využívání přírodních zdrojů a na účinnost zdrojů. Měla by se co nejlépe využívat i analýza Mezinárodního panelu pro udržitelné využívání přírodních zdrojů a zprávy IPCC.

- Podpora spolupráce, partnerství a vytváření sítí s vědeckou komunitou v zemích EU i mimo EU, především v rozvojových zemích, u sousedů a klíčových partnerů, a sdílení výsledků výzkumů, klimatických modelů a dalších metodologických nástrojů, zejména v souvislosti s pětiletým pracovním programem pro přizpůsobení v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

- Poskytování podpory odborníkům z praxe za účelem orientace ve stávajících vědeckých vědomostech a opatřeních pro přizpůsobení, možnostech volby a nákladově efektivní analýze těchto možností. Podpora celoevropských sítí pro výměnu a sjednocování vědomostí, zkušeností a přizpůsobování v Evropě. Usnadnění přenosu vědomostí z výzkumné komunity mezi odborníky z praxe.

Moderní informační a komunikační technologie (IKT) a jejich další vývoj se stanou klíčovým nástrojem podpory v tomto procesu přizpůsobování, neboť umožní odpovídající, pružné a rychlé reakce na požadavky přizpůsobování, jako jsou např. monitorování změn životního prostředí, předvídání a posuzování rizik a řízení krizových situací.

[pic]

5.4. Čtvrtý pilíř: Zapojení evropské společnosti, podnikatelského a veřejného sektoru do přípravy koordinovaných a komplexních strategií pro přizpůsobení

Potřeba přizpůsobení by mohla v některých hospodářských odvětvích, která jsou zvláště závislá na počasí (např. zemědělství, lesnictví, obnovitelné zdroje energie, vodohospodářství, rybolov a cestovní ruch) nebo která jsou zvlášť vystavená změně klimatu (např. přístavy, průmyslová infrastruktura a městská sídliště v pobřežních oblastech, záplavové oblasti a pohoří) vyvolat významné restrukturalizace. Dotčené strany a občanská společnost by měly vést strukturovaný dialog v zájmu systematického zkoumání těchto problémů. Měly by si vyměňovat názory a poskytovat doporučení ohledně komplexních a koordinovaných strategií, včetně možných restrukturalizací a doprovodných opatření.

Komise v rámci Evropského programu pro změnu klimatu (ECCP) zváží vytvoření evropské poradní skupiny pro přizpůsobení se změně klimatu, která by měla fungovat jako odborná skupina Komise a měla by být složena z vybraných politických činitelů, předních vědců a organizací občanské společnosti. Tato skupina by se vyjadřovala k práci mnoha zvláštních pracovních skupin po dobu 12 měsíců počínaje listopadem 2007.

Předmětem tohoto procesu konzultací zúčastněných stran by se mohla stát následující témata: voda, biologická rozmanitost, zemědělství a lesnictví, mořské zdroje, průmysl, veřejné zdraví, doprava, energie, výzkum, technologie a inovace, finanční služby a pojištění, politika soudržnosti a regionální fondy, vnější akce a spolupráce se zeměmi mimo EU, využití nástrojů pro využívání půdy a územní plánování. Komise by mohla poskytnout sekretariát a předsedat různým pracovním skupinám. V polovině roku 2008 by evropská poradní skupina mohla předložit svou první zprávu, z níž by Komise mohla vycházet při vypracování svého sdělení o přizpůsobení, která má být předložena do konce roku 2008. [pic]

6. DALšÍ KROKY

Všechny části Evropy budou stále více pociťovat nepříznivé účinky změny klimatu. Je nutné zesílit snahy usilující o přizpůsobení na všech úrovních a ve všech politikách Společenství a je třeba je dobře koordinovat.

Žádáme veřejnost o sdělení názorů a připomínek v odpovědi na klíčové otázky uvedené v závěru hlavních kapitol této zelené knihy. Vyzýváme evropské instituce a všechny zúčastněné strany, organizace nebo jednotlivce, aby přispěly k veřejné celoevropské debatě, která bude zahájena přijetím této zelené knihy:

- Zelená kniha bude zveřejněna po svém přijetí v Bruselu.

- Do 30. listopadu 2007 bude zahájena veřejná internetová konzultace.

- V zájmu bezprostřednější výměny názorů Komise zorganizuje v několika členských státech a popřípadě v třetích zemích pracovní setkání na téma této zelené knihy.

Výsledky veřejné konzultace pomohou utvářet další činnost Komise, zejména pokud jde plánované sdělení Komise o přizpůsobení a další rozvoj ostatních politik Společenství a opatření v oblasti vnější politiky.

[1] Obrázky 1 a 2 vycházejí z varianty A2 zprávy IPCC SRES. Předpokládané klimatické dopady jsou odhadovány pro období 2071–2100 v porovnání s obdobím 1961–1990. Mapy jsou založeny na datech DMI/PRUDENCE (http://prudence.dmi.dk) a zpracovány Společným výzkumným střediskem (SVS) v rámci studie PESETA financované SVS (http://peseta.jrc.es).

[2] http://www.hm-treasury.gov.uk/independent_reviews/stern_review_economics_climate_change/stern_review_report.cfm

[3] Varianta A2 IPCC SRES; výše nákladů do roku 2100 v eurech (ceny z roku 1995). Výsledky studie PESETA SVS ES.

[4] http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/cohesion4/index_en.htm