EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006DC0014

Pracovní dokument Komise o akčním plánu Společenství pro ochranu a dobré životní podmínky zvířat 2006-2010 - Strategický základ navrhovaných kroků {SEC(2006) 65}

/* KOM/2006/0014 konecném znení */

52006DC0014

Pracovní dokument Komise o akčním plánu Společenství pro ochranu a dobré životní podmínky zvířat 2006-2010 - Strategický základ navrhovaných kroků {SEC(2006) 65} /* KOM/2006/0014 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.01.2006

KOM(2006) 14 v konečném znění

PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE

o akčním plánu Společenství pro ochranu a dobré životní podmínky zvířat 2006–2010

Strategický základ navrhovaných kroků {SEC(2006) 65}

OBSAH

1. 1. KROK – Zvýšení stávajících minimálních standardů ochrany zvířat a jejich dobrých životních podmínek. 3

1.1. Souvislosti 3

1.2. Dobré životní podmínky zvířat jako základ politik Společenství 4

1.3. Klíčová role dobrých životní podmínek zvířat v rámci reformované společné zemědělské politiky (SZP) 5

2. 2. KROK – dát vysokou prioritu podpoře budoucího výzkumu ochrany zvířat a jejich dobrých životních podmínek a uplatnění zásady tří „R“ 7

2.1. Souvislosti 7

2.2. Evropské centrum nebo laboratoř na ochranu zvířat a jejich dobré životní podmínky 8

2.3. Aplikace nových praktických nástrojů pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat 8

2.4. Aplikace zásady tří „R“ na zvířata používaná při pokusech 9

3. 3. KROK – Zavedení normalizovaných ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat 10

3.1. Souvislosti – integrovaný přístup 10

3.2. Značka EU pro dobré životní podmínky zvířat – klasifikace chovatelských systémů podle toho, jaké požadavky na dobré životní podmínky zvířat byly uplatněny 11

4. 4. KROK – Zajistit, aby se chovatelé zvířat / další osoby, které se zvířaty zacházejí, a také široká veřejnost více zajímali a byli lépe informováni o současných standardech ochrany zvířat a jejich dobrých životních podmínkách a aby byla plně uznána jejich role při prosazování ochrany zvířat a jejich dobrých životních podmínek 12

4.1. Souvislosti – změna postoje veřejnosti 12

4.2. Čeho již bylo dosaženo 12

4.3. Informovaný chovatel zvířat (osoba zacházející se zvířaty) a široká veřejnost: nejlepší ochránci dobrých životních podmínek zvířat 12

5. 5. KROK – i nadále podporovat a podněcovat další mezinárodní iniciativy na rozšíření povědomí o dobrých životních podmínkách zvířat a dosáhnout shody v této oblasti 13

5.1. Souvislosti 13

5.2. Spolupráce s Mezinárodním úřadem pro nákazy zvířat – OIE 14

5.3. Podpora dobrých životních podmínek zvířat v bilaterálních a multilaterálních vztazích EU 15

5.4. Rozšiřování vědomostí o dobrých životních podmínkách zvířat v rozvojových zemích a vytváření možností pro obchod 16

1. 1. KROK – ZVÝšENÍ STÁVAJÍCÍCH MINIMÁLNÍCH STANDARDů OCHRANY ZVÍřAT A JEJICH DOBRÝCH žIVOTNÍCH PODMÍNEK.

1.1. Souvislosti

Přestože teprve v posledních letech došlo k značným pokrokům v oblasti zajištění dobrých životních podmínek zvířat, společnosti si po řadu generací uvědomovaly své povinnosti v oblasti péče o zvířata, která měly na starosti, a mnoho zemí má dlouhodobé právní předpisy o ochraně zvířat a prevenci krutosti vůči nim. První právní úprava dobrých životních podmínek zvířat na úrovni ES byla přijata v roce 1974 a týkala se ochrany zvířat při porážce[1]. Z bodů odůvodnění této směrnice je zřejmé, jaká důležitost byla již tehdy připisována dobrým životním podmínkám zvířat i prevenci zbytečného utrpení:

„Vzhledem k tomu, že Společenství by rovněž mělo učinit kroky vedoucí obecně k vyloučení všech forem krutosti vůči zvířatům; vzhledem k tomu, že jako první krok je žádoucí, aby tyto kroky spočívaly ve stanovení podmínek, které vyloučí všechno zbytečné utrpení zvířat během porážky.“

V uplynulých letech se nahromadila řada právních předpisů Společenství zaměřená na ochranu zvířat. Povinností Komise je zajistit, aby nové právní předpisy o standardech životních podmínek zvířat byly založeny na současném stavu vědeckého poznání, odborných znalostech a praktických zkušenostech. Vzhledem ke své úloze strážkyně smluv ES je Komise rovněž odpovědná za zajišťování řádného provádění a prosazování právních předpisů Společenství a inspekční služba Komise (Potravinový a veterinární úřad (FVO)) hraje při plnění tohoto úkolu důležitou roli. Vědecký základ těchto politik byl rovněž podporován činností po sobě následujících poradních institucí: Vědecký veterinární výbor[2], Vědecký výbor pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty[3], Skupina poradců pro etiku v biotechnologii (GAIEB) a v poslední době Evropský úřad pro bezpečnost potravin[4].

Pokud se jedná o hospodářská užitková zvířata, doposud vypracované právní předpisy stanoví jen minimální pravidla pro jejich ochranu. Podrobnější pravidla jsou stanovena pro chování jen několika druhů zvířat (telata, prasata a nosnice), zatímco pro jiné druhy zvířat, jako např. krávy pěstované na maso a dojnice, ovce, krůty, kachny atd., jsou stanoveny pouze obecné požadavky. Nedostatek konkrétních standardů životních podmínek zvířat pro většinu chovaných druhů je dnes těžko obhajitelný vzhledem k dostupným vědeckým důkazům a k pokroku dosaženému na mezinárodních fórech pro řešení těchto otázek[5], jako je Rada Evropy. Přibývá informací o vnímání ryb a to je otázka, kterou se již zabývala Rada Evropy. Směrnici pro dobré zacházení s farmovými rybami připravuje Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE).

Environmentální politiky EU zahrnují od roku 1980 právní předpisy, které v rámci harmonizace jednotného trhu podporují zlepšování životních podmínek zvířat. Díky zavedení článku 175 začaly právní předpisy Společenství upravovat další oblasti ochrany zvířat a dobrého zacházení s nimi. Politiky životního prostředí Komise zahrnují například otázky norem humánního lovu do pastí, obchodu s volně žijícími zvířaty, držení zvířat v zoologických zahradách a dovozu kožek mláďat některých tuleňů atd. Jedním z konkrétních cílů akčního program EU pro životní prostředí s názvem Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba , který pokrývá období od roku 2001 do roku 2010, je ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na mezinárodní scéně Společenství například dosáhlo smlouvy s Kanadou a Ruskou federací o stanovení mezinárodních norem upravujících metody humánního zacházení při lovu kožešinových zvířat a v zásadě podobná smlouva – formou dohodnutého zápisu – byla ujednána s USA.

V oblasti ochrany zvířat používaných při pokusech Komise již v roce 1985 předložila návrh směrnice pro ochranu zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely. Kromě toho rozhodnutím Rady 1999/575/ES se Společenství stalo smluvní stranou Úmluvy Rady Evropy ETS 123 na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely. Tím je dále posílen závazek prosazovat snahy o nahrazení zvířat používaných při pokusech a o zlepšení způsobu zacházení se zvířaty, která jsou nadále při pokusech používána. V EU je ročně použito na výzkum a testování přibližně 10 milionů zvířat. Z toho je téměř 25 % považováno za testy vyplývající ze zákonných opatření, které zahrnují zkoušky nezávadnosti, testování potravin a kontrolu léčiv. Míra využívání zvířat v průmyslu a výzkumu se donedávna snižovala převážně spíše vlivem používání nových účinných látek a výzkumných metod, než díky nahrazování pokusů na zvířatech při testech vyplývajících ze zákonných opatření.

1.2. Dobré životní podmínky zvířat jako základ politik Společenství

Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat připojený ke Smlouvě o ES Amsterodamskou smlouvou vymezuje klíčové oblasti působení, ve kterých Společenství a členské státy při stanovování a provádění politik mají brát plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky všech zvířat. Občané EU v různých průzkumech vyjádřili rostoucí zájem o vysoké standardy životních podmínek zvířat, které mohou mít přímý i nepřímý dopad na jakost a bezpečnost potravin. Je tedy důležité, aby se regulační a podpůrné systémy v zemědělství přizpůsobily těmto trendům. Komise uznala souvislosti mezi bezpečností potravin a dobrými životními podmínkami zvířat ve své Bílé knize o bezpečnosti potravin a také tím, že zajistila integrovaný přístup ke kontrolám zdraví zvířat, dobrého zacházení s nimi a bezpečnosti potravin v celém potravinovém řetězci, a to zejména nařízením (ES) č. 882/2004[6]. Toto nařízení rovněž specifikuje pořádání školení pro pracovníky příslušných orgánů členských států s cílem vyvinout v členských státech harmonizovaný přístup k úředním kontrolám. Tato školení lze však považovat za doplněk spíše než za náhradu vlastního školení v jednotlivých členských státech. Pro členské státy by rovněž mohlo být vytvořeno fórum, ve kterém by si mohly vyměňovat zkušenosti s prováděním opatření na podporu dobrých životních podmínek zvířat, čímž bude usnadněno rozšíření osvědčených postupů. Za účelem minimalizace nákladů spojených s přenosem, omezení překrývání a zvýšení efektivity administrativní práce, je třeba zvážit způsob využití moderních technologií a využití elektronické veřejné správy k provádění úkolů spojených s přenosem a zpracováním informací.

Rozhodnutí Rady 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti stanoví, že Společenství se účastní provádění informační politiky v oblasti ochrany zvířat tak, že poskytuje finanční příspěvek a zajistí provádění studií nutných pro přípravu a rozvoj právních předpisů v oblasti ochrany zvířat. Měla by též být zvážena možnost využít nástroje, které poskytuje rozhodnutí Rady 90/424 o finanční podpoře hlavních iniciativ nastíněných v akčním plánu, který je připojen k tomuto pracovnímu dokumentu.

Mezi odpovědnosti Společenství patří ochrana zvířat chovaných pro pokusné účely, validace metod alternativních k testování na zvířatech, způsoby odchytu do pastí, dobré zacházení se zvířaty v zoologických zahradách, obchod s volně žijícími živočichy a ohrožené druhy. Ostatní politiky, jako je zachování ohrožených druhů, udržení biologické a genetické rozmanitosti a pokroky v oblasti biotechnologie, např. klonování zvířat, vyžadují zvážení možných dopadů na dobré životní podmínky zvířat. V rámci společné rybářské politiky přijala Komise strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury,[7] která zdůrazňuje potřebu zlepšit životní podmínky farmových ryb a také vzít v úvahu doporučení organizací, jako je Rada Evropy, ohledně přípravy právních předpisů pro ochranu zvířat vztahujících se na farmové ryby.

Ve vztahu k ochraně pokusných zvířat připravuje Komise v současné době revizi směrnice 86/609/EHS. Jejím cílem je posílit právní úpravu v oblasti pokusů se zvířaty v EU a zajistit, aby se zvířatům, která jsou doposud používána při pokusech, dostalo příslušné péče a humánního zacházení. Revize se zaměří zejména na požadavky kladené na schvalování pokusů, pracovníků, kteří je provádějí, a zařízení, v kterých jsou prováděny. Dále se zaměří na inspekci zařízení, v kterých jsou laboratorní zvířata chována, z kterých jsou dodávána anebo ve kterých jsou používána. Rovněž bude zaveden systém kontroly dodržování etických zásad.

Součinnost různých generálních ředitelství Komise a dalších orgánů, do jejichž kompetence spadá ochrana zvířat, jistě zjednoduší roli Komise při plnění požadavků protokolu Smlouvy. Rozdělení kompetencí by mělo být organizováno systematičtěji, aby byla zajištěna řádná kontrola plnění dlouhodobějších strategií a aby bylo vyhověno rostoucím požadavkům ze strany občanů EU na vyšší standardy ochrany zvířat.

1.3. Klíčová role dobrých životní podmínek zvířat v rámci reformované společné zemědělské politiky (SZP)

Reforma SZP, která proběhla v nedávné době, zavedla od roku 2007 princip souladu s různými normami pro příjemce přímých plateb, včetně standardů životních podmínek zvířat. V případě porušení normy bude uvalena sankce, která bude spočívat buď ve snížení dotací nebo jejich zrušení, přičemž velikost sankce je úměrná závažnosti porušení normy.

Pro případné zlepšení dobrých životních podmínek zvířat jsou však důležitější nová opatření plánovaná v rámci politik rozvoje venkova. Podpora investic v zemědělských podnicích, resp. zpracování a odbyt zemědělských produktů mohou být zajištěny s cílem zlepšit životní podmínky zvířat. Agro-environmentální opatření kromě toho nabízejí možnost zahrnout respektování příslušné právní úpravy dobrých životních podmínek zvířat mezi kvalifikační podmínky, které musí členské státy splnit.

Byla rovněž zavedena následující doprovodná opatření:

- agro-environmentální kapitola byla rozšířena o opatření na podporu zemědělců, kteří uplatňují chovatelské postupy tak dobře, že přesahují standardy správných postupů chovu zvířat,

- v kapitole „plnění norem“ jsou zavedena opatření poskytující finanční pomoc na krytí provozních výdajů zemědělců spojených s jejich přizpůsobováním se náročným normám založeným na právních předpisech Společenství v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Kromě toho je možno podpořit „poradenské služby pro zemědělce“, čímž se zemědělcům usnadní provádění příslušných norem,

- podle kapitoly „jakost potravin“ je poskytována podpora na účast v programech jakosti potravin (včetně programů založených na vysokých standardech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat), a pro sdružování producentů, kteří se účastní informačních, propagačních a reklamních činností zaměřených na programy jakosti, včetně těch, které se zakládají na zlepšování životních podmínek zvířat.

Je tedy zřejmé, že díky novému rámci reformované SZP má Komise i členské státy k dispozici více nástrojů umožňujících vyhovět poptávce společnosti po udržitelnější výrobě a vyšších standardech životních podmínek zvířat. Například v Evropském akčním plánu pro potraviny pocházející z ekologického zemědělství a pro ekologické zemědělství[8] Komise zdůraznila, že ekologické zemědělství hraje dvojí společenskou roli: chrání životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat a zároveň uspokojuje poptávku spotřebitelů[9]. V tomto akčním plánu se Komise zavázala blíže specifikovat tyto veřejné statky tím, že zařadila metody ochrany vysoké kvality životních podmínek zvířat mezi cíle ekologického zemědělství. Tento konkrétní krok byl nyní vzat v úvahu v návrhu (nového) nařízení Rady o ekologické produkci a označování ekologických výrobků. Tento návrh stanoví zásadu, že ekologické zemědělství musí dodržovat nejvyšší úroveň dobrých životních podmínek zvířat.

2. 2. KROK – DÁT VYSOKOU PRIORITU PODPOřE BUDOUCÍHO VÝZKUMU OCHRANY ZVÍřAT A JEJICH DOBRÝCH žIVOTNÍCH PODMÍNEK A UPLATNěNÍ ZÁSADY TřÍ „R“

2.1. Souvislosti

V souladu s povinnostmi plynoucími z protokolu připojeného ke Smlouvě o ES je do provádění výzkumných politik financovaných Společenstvím začleněna potřeba zohlednění dobrých životních podmínek zvířat i etických otázek. Pro řešení etických aspektů nových technologií je důležité, aby vývoj v oblasti dobrých životních podmínek zvířat stál na pevném vědeckém základě. To se vztahuje nejen na případy, kdy nové biotechnologie (jako je klonování zvířat) mohou mít vliv na dobré životní podmínky zvířat, ale i na vývoj některých současných systémů zemědělského hospodaření, jako je extenzivní nebo ekologická výroba. Politiky a doporučení vztahující se na dobré životní podmínky zvířat by měly vzít v potaz i nejnovější vědecké informace. Obdobně pokud v některé oblasti není k dispozici dostatek objektivních informací potřebných k vypracování příslušných politik a doporučení, mělo by to být podnětem k zahájení nového výzkumu a určení jeho priorit.

Komise podpořila řadu výzkumných projektů o dobrých životních podmínkách hospodářských zvířat[10], od sociologických studií o chování spotřebitelů až po zemědělské studie o dobrých životních podmínkách drůbeže i telat[11] a v rámci řešení jakosti a bezpečnosti potravin Komise v současnosti podporuje integrovaný projekt zaměřený na „začlenění otázek dobrých životních podmínek zvířat do řetězce potravinové jakosti: od zájmu veřejnosti ke zlepšeným životním podmínkám zvířat a transparentní jakosti“[12]. Byla a je též podporována celá řada projektů zaměřených na etické, právní a sociální aspekty chovu hospodářských zvířat a jejich reprodukce (včetně nových reprodukčních postupů jako je klonování). Kromě toho je podporován výzkum zaměřený na inteligentní testovací strategie chemikálií (v rámci tématu Globální změna a ekosystémy), výzkum prediktivního testování in vitro pro ohrožení člověka chemickými látkami (v rámci tématu Genomika a biotechnologie pro zdraví) a jsou také podporovány projekty o toxikologii a o účincích chemikálií, které způsobují endokrinní poruchy.

V současnosti se připravuje Sedmý rámcový program pro výzkum a technický rozvoj[13] který se má vztahovat na období mezi lety 2007 až 2013. Jeho návrh v rámci 2. tématu “Potraviny, zemědělství a biotechnologie“ programu vzájemné spolupráce, jako součást strategie zaměřené na vytvoření znalostního biologického hospodářství, zdůrazňuje dobré životní podmínky hospodářských zvířat. Výzkum probíhající podle rámcových programů je zaměřen na zvýšení evropské konkurenceschopnosti a na plnění příslušných evropských politik. Výzkum zaměřený na podpůrné politiky je specifikován v rámcovém programu a existuje konzultační systém, který určuje priority tohoto výzkumu ve vztahu k politice generálních ředitelství. Tyto konzultace poslouží ke stanovení priorit příslušného výzkumu dobrých životních podmínek zvířat v Sedmém rámcovém programu. Činnosti v rámci uplatňování zásady tří „R“ budou podporovány ve čtyřech z devíti tematických priorit: 1. Zdraví, 2. Potraviny, zemědělství a biotechnologie, 4. Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie a 6. Životní prostředí (včetně změny klimatu). Kromě toho budou pro zlepšení životních podmínek zvířat značným přínosem výzkumné platformy zaměřené na globální zdraví zvířat, chov hospodářských zvířat a jejich reprodukci .

2.2. Evropské centrum nebo laboratoř na ochranu zvířat a jejich dobré životní podmínky

V souladu s vývojem dobrých životních podmínek zvířat, jakožto dobře zavedenou vědeckou disciplínou, je třeba se plně soustředit na založení evropského centra nebo laboratoře na ochranu zvířat a jejich dobré životní podmínky. Tomuto evropskému centru nebo laboratoři by bylo možno svěřit řadu klíčových úkolů spojených s rozpracováním tohoto akčního plánu. Konkrétně by se mohlo / mohla zabývat normalizačním / certifikačním procesem pro nové ukazatele dobrých životních podmínek zvířat, které budou vyhovovat provádění 3. kroku (Normalizované ukazatele dobrých životních podmínek zvířat). Kromě toho by centrum mohlo koordinovat a iniciovat výzkum za účelem novelizace stávajících norem a podporovat další průzkum základních souvislostí mezi zdravím zvířat a jejich dobrými životními podmínkami. Tento aspekt je důležitý pro probíhající i budoucí diskuse o dobrých životních podmínkách zvířat v rámci EU i na mezinárodní úrovni. Centrum by mohlo rovněž hostit „středisko excelence“, čímž by se posílila aktivní výměna informací ve všech oblastech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat. To by se mohlo uskutečnit několika různými způsoby: od schématického členění, přes cílený vědecký výzkum dobrých životních podmínek zvířat, výměnné programy, podporu využívání nahrazování pokusů na zvířatech (alternativy k pokusům na zvířatech), až po formálnější platformu nebo referenční středisko pro výměnu informací a shromažďování a podporu osvědčených postupů. Centrum by rovněž mohlo usnadňovat založení evropské značky pro dobré životní podmínky zvířat (viz kapitola 3.2) zavedením harmonizovaného evropského souboru norem a standardů založeného na vědeckém poznání. Centrum by se rovněž mohlo zabývat přípravou sociálně-ekonomických studií a hodnocením vlivu ve vztahu k provádění nových hlavních opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

2.3. Aplikace nových praktických nástrojů pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat

Výzkum by se měl rostoucí měrou soustředit na vývoj monitorovacích systémů pro realizaci požadavků na dobré životní podmínky zvířat tak, aby úřední kontroly fungovaly účinně a proaktivně. Konkrétním příkladem je ochrana zvířat během přepravy, která by měla spočívat v prevenci nevhodných podmínek přepravy, spíše než v administrativních pokutách uložených v případě porušení právních předpisů ES, které je často zjišťováno až na konci cesty. To je ve skutečnosti přístup, který uplatňovaly právní předpisy přijaté v poslední době (nařízení Rady (ES) 1/2005). Provádění těchto pravidel však bude vyžadovat další snahu příslušných orgánů členských států. Možnosti využití nové technologie (systémy sledování, komunikační nástroje a elektronická identifikace) by měly být dále zkoumány tak, aby byly nalezeny metody, které usnadní příslušným orgánům jejich práci.

2.4. Aplikace zásady tří „R“ na zvířata používaná při pokusech

Směrnice 86/609/EHS, která se zabývá pokusy na zvířatech, podpořila vývoj metod nahrazujících pokusy na zvířatech a v roce 1991 bylo založeno Evropské středisko pro validaci alternativních metod (ECVAM). Toto středisko přímo přispívá k dobrým životním podmínkám zvířat prostřednictvím uplatňování zásady tří „R“ (Replacement, Reduction and Refinement, tj. nahrazení (pokusů na živých zvířatech), snížení (počtu používaných pokusných zvířat) a zdokonalení (metod pokusů)) a také validací alternativních metod. To přináší horizontální podporu provádění politiky a monitorování v různých oblastech ochrany spotřebitele a zkoušek nezávadnosti u chemikálií, kosmetických přípravků, pesticidů, potravin, biologických látek a zdravotnických prostředků. Nahrazování pokusů se zvířaty hraje stále významnější roli při provádění příslušných právních předpisů, ačkoli tlak ze strany veřejnosti i tlak politický, stejně tak jako dostupnost alternativních metod, jsou v různých odvětvích velmi proměnlivé. Kromě zlepšení dobrých životních podmínek zvířat mohou alternativní metody poskytovat množství informací pomocí nejmodernějších testů s ověřenou kvalitou, které jsou rychlejší a méně nákladné než klasické testy využívající zvířata. Bylo například odhadnuto, že potřeba (nákladů a zvířat) na testování metodou REACH[14] může být snížena až o 70 %, pokud jsou využity inteligentní testovací strategie: dostupné a slíbené informace, (Q)SARs ((kvantitativní) vztahy struktura / účinek), seskupování, použití převzatých dat atd. (zdroj: Evropský chemický úřad a Německý federální ústav pro hodnocení rizik, aniž by se tím snižovala vědecká hodnota získaných dat. V této souvislosti je důležité poznamenat, že pojem zásady tří „R“ se již stal nedílnou součástí přístupu Společenství k využívání zvířat v pokusech. Konečným cílem je nahradit pokusy na zvířatech metodami, při kterých zvíře nemusí být použito. U pokusů, u kterých i nadále musí být používána živá zvířata, je cílem snížit počet těchto zvířat a zjemnit metody tak, aby zvířatům působily méně bolesti, utrpení a stresu. Za účelem posílení úplného provádění zásady tří „R“ ve všech oblastech, kde se zvířata využívají, je třeba vykonat další práci, zajistit soulad směrnice 86/609/EHS s právními předpisy, které požadují pokusy na zvířatech a také detailněji prozkoumat vzájemnou přijatelnost dat a vzájemné uznání smluv jako prostředku pro snížení počtu zvířat používaných při pokusech. Referenční laboratoř Společenství pro validaci alternativních metod by měla dále zvýšit kvalitu alternativních testovacích metod a urychlit proces validace.

V rámci nové iniciativy místopředseda Komise Günter Verheugen a komisař Janez Potočnik uspořádali dne 7. listopadu 2005 v Bruselu Konferenci o alternativních přístupech k pokusům na zvířatech, která byla výchozím bodem pro evropské partnerství mezi Komisí a průmyslem zaměřeným na prosazování alternativních přístupů k pokusům na zvířatech. Prostřednictvím tohoto partnerství Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC), Evropská asociace na ochranu úrody (ECPA), Evropská asociace pro bioprůmysl (EuropaBio), Sdružení evropských svazů výrobců kosmetických prostředků (COLIPA), Mezinárodní sdružení pro mýdla, detergenty a údržbové prostředky v Evropě (A.I.S.E.) a Evropská federace farmaceutických průmyslů a asociací výrobců (EFPIA) se dohodly na tzv. Bruselské deklaraci tří „R“. Na základě této deklarace bude vytvořena pracovní skupina zúčastněných stran, která během prvního čtvrtletí 2006 vypracuje akční program, jenž stanoví konkrétní krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé činnosti. Jejím úkolem bude zjišťovat překážky pokroku a navrhovat jejich vhodná řešení tak, aby byl podporován vývoj, validace a právní uznání alternativních přístupů, např.

( mapování výzkumných aktivit a současných strategií,

( spolupráce ve výzkumu zaměřená na posílení a rozšíření současných aktivit mezi partnery a ostatními zúčastněnými stranami,

( vývoj alternativních přístupů, včetně inteligentních testovacích strategií,

( praktický mechanismus na zlepšení procesu validace s využitím dostupných vědomostí,

( praktické mechanismy na usnadnění procesu začlenění alternativních přístupů do právního řádu.

Výroční zpráva partnerství pro provádění akčního programu bude předána Radě, Evropskému parlamentu a dalším zúčastněným stranám. První výroční zpráva by měla být vydána v prosinci 2006.

3. 3. KROK – ZAVEDENÍ NORMALIZOVANÝCH UKAZATELů DOBRÝCH žIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVÍřAT

3.1. Souvislosti – integrovaný přístup

Evropští spotřebitelé se dnes již nedívají na chov zvířat jako na pouhý prostředek výroby potravin. Namísto toho na něj nahlížejí jako na proces s významem pro ostatní klíčové sociální cíle, jako je jakost a bezpečnost potravin, ochrana životního prostředí, udržitelnost a zajištění řádného zacházení se zvířaty. Spojitost mezi dobrými životními podmínkami zvířat, zdravím zvířat a bezpečností potravin byla rovněž mezinárodně uznána[15]. Řádné a rovnoměrné prosazování právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat má zásadní důležitost. Vývoj přesných a měřitelných ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat tento proces usnadní a zároveň zvýší účinnost kontrol a použitých norem. V současné době jsou pozorovatelné dva trendy: koexistence povinných a dobrovolných programů, které převyšují minimální standardy stanovené v právních předpisech EU, a zároveň potvrzení tržních trendů, že zvyšování výnosů z udržitelně zpracovaných produktů je dosažitelné v mnohých zemích po celém světě. Oba tyto trendy jasně usnadňují pokračující zlepšování životních podmínek zvířat, přičemž poskytnutí doplňujících informací spotřebitelům je nutné, aby byla lépe pochopena přidaná hodnota standardů životních podmínek zvířat, která se vztahuje na každý produkt, a aby se usnadnila volba kupujících.

3.2. Značka EU pro dobré životní podmínky zvířat – klasifikace chovatelských systémů podle toho, jaké požadavky na dobré životní podmínky zvířat byly uplatněny

Maloobchodníci i výrobci si stále více uvědomují, že dobré životní podmínky zvířat jsou základním aspektem prezentace produktu i jeho jakosti. Tím vzniká potřeba spolehlivých systémů sledování dobrých životních podmínek zvířat v zemědělských podnicích stejně tak jako požadavek na poskytování záruk o patřičných podmínkách produkce. Nezávislé programy auditu z hlediska dobrých životních podmínek zvířat, propagované zpracovateli, maloobchodníky i mezinárodními společnostmi, jsou stále běžnější v EU i mimo ni. Různé dobrovolné programy zaměřené na označování produktů na základě splnění různých parametrů, včetně standardů dobrých životních podmínek zvířat, již běží v některých členských státech. Obchodní normy EU pro vajíčka a kuřecí maso již zahrnují různá pravidla pro označování dobrých životních podmínek zvířat.

Od 1. ledna 2004 musí být například stolní vejce označena rozlišovacím kódem, který mimo jiné vyznačuje způsob chovu drůbeže, který byl použit při produkci vajec. Pro informaci spotřebitele musí být u balených vajec uveden výklad tohoto kódu na obalu a u jednotlivě prodávaných vajec na samostatném oznámení. Členské státy zahájily informační kampaně, spolufinancované evropskou Komisí, na posílení povědomí spotřebitelů o významu tohoto kódu. Nařízení Komise (ES) 2295/2003 kromě toho stanoví, že „ údaje se orazítkují na vejce a umístí na balení tak, aby byly zřetelné a dobře čitelné v souladu s články 7 až 10 nařízení (EHS) 1907/90 ”. V případě stolních vajec dovážených ze třetích zemí, kromě zemí, které uzavřely smlouvu o ekvivalenci s ES, musí být vejce zřetelně a čitelně orazítkována v zemi původu kódem ISO země původu, před nímž je uvedeno: „ normy, které nejsou normami ES “.

Zavedení značky EU pro dobré životní podmínky zvířat je možnost, která by měla být prozkoumána v blízké budoucnosti. Tím by byly propagovány produkty vyrobené při splnění vysokých standardů dobrých životních podmínek zvířat a zároveň by se zjednodušila volba spotřebitele mezi produkty vyrobenými při splnění základních standardů dobrých životních podmínek zvířat (minimální standardy stanovené právními předpisy EU) nebo vyšších standardů dobrých životních podmínek zvířat (obsažené v dobrovolných seznamech zásad činnosti nebo v právních předpisech členských států, které přesahují minimální standardy EU).

Jasná značka určující, jaká byla úroveň životních podmínek zvířat, by se mohla stát účinným marketingovým nástrojem podobně jako značky, které jsou dnes používány pro rozpoznání jistých zemědělských produktů s konkrétními regionálními atributy. Takový systém klasifikace bude muset být založen na normalizovaných vědeckých ukazatelích uznaných v EU i mezinárodně a podepřen výzkumem, čímž se usnadní marketing těchto produktů. Má-li být rozšířena možnost volby spotřebitelů pomocí objektivních a vědecky podložených informací v době, kdy jsou používány četné značky a normy, které si někdy navzájem konkurují, a které jsou někdy i matoucí, měla by být vyvinuta evropská norma jakosti založená na výsledcích dnešního výzkumu.

4. 4. KROK – ZAJISTIT, ABY SE CHOVATELÉ ZVÍřAT / DALšÍ OSOBY, KTERÉ SE ZVÍřATY ZACHÁZEJÍ, A TAKÉ šIROKÁ VEřEJNOST VÍCE ZAJÍMALI A BYLI LÉPE INFORMOVÁNI O SOUčASNÝCH STANDARDECH OCHRANY ZVÍřAT A JEJICH DOBRÝCH žIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH A ABY BYLA PLNě UZNÁNA JEJICH ROLE PřI PROSAZOVÁNÍ OCHRANY ZVÍřAT A JEJICH DOBRÝCH žIVOTNÍCH PODMÍNEK

4.1. Souvislosti – změna postoje veřejnosti

Postoj veřejnosti ke zvířatům a způsob, jakým na ně společnost nahlíží, se během posledních desetiletí značně změnil. Dobrý příklad této změny v přístupu poskytují evropští spotřebitelé. Mnozí spotřebitelé se stále více soustředí na „čisté a ekologické“ metody produkce a je pro ně přitažlivá jakost a bezpečnost potravin a zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky, které přinášejí nové výrobní systémy, jako je volná pastva nebo biologické zemědělství. Přístup spotřebitelů a výrobců prošel radikální změnou: od pouhé prevence krutosti a zbytečného utrpení zvířat se přeorientoval na prosazování pohody zvířat a plnění jejich nejdůležitějších potřeb.

4.2. Čeho již bylo dosaženo

Na posílení široce pojatého a diskusi otevřeného přístupu k formulaci politiky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat již bylo učiněno leccos. Například byly zahájeny konkrétní výzkumné projekty a průzkumy zaměřené na průzkum postoje spotřebitelů k dobrým životním podmínkám zvířat. V oblasti ochrany pokusných zvířat byly svolány pracovní skupiny expertů s účastí řady zúčastněných stran (vědci, nevládní organizace, zástupci průmyslu a vlád, atd.). Konaly se rovněž poradní schůzky na přípravu ostatních návrhů Komise, jako např. na ochranu brojlerů.

V oblasti problematiky hospodářských užitkových zvířat byla nedávno založena poradenská skupina pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a rostlin, která bude sloužit jako fórum pro diskuse zúčastněných stran o budoucí politice v jejím ranném stádiu. Proběhly rovněž otevřené internetové konzultace zaměřené na dobré životní podmínky hospodářských zvířat (např. přeprava zvířat) i o budoucí evropské politice v oblasti chemikálií a pokusů na zvířatech (REACH). V těchto aktivitách se potvrdila prospěšnost otevřeného dialogu se zúčastněnými stranami. Podobné konzultační iniciativy jsou plně v souladu se zásadami Bílé knihy o evropské správě. Pro uspokojení požadavků spotřebitelů jsou dnes prostřednictvím reforem SZP dobré životní podmínky zvířat plně integrovány do zemědělské politiky EU.

4.3. Informovaný chovatel zvířat (osoba zacházející se zvířaty) a široká veřejnost: nejlepší ochránci dobrých životních podmínek zvířat

Při formulaci politiky dobrých životních podmínek zvířat hrají důležitou roli postoje spotřebitelů a veřejnosti a jejich požadavky na vysoké standardy životních podmínek zvířat. Je však třeba, aby spotřebitelé pochopili, že zavádění vyšších standardů životních podmínek zvířat se může projevit dodatečnými náklady výrobců a případně vyššími výstupními cenami. Ze studií vyplývá, že mnozí spotřebitelé projevují ochotu platit vyšší cenu za produkty pocházející ze systému výroby, který je „šetrnější“ k dobrým životním podmínkám zvířat[16].

Řádné označování produktů a poskytnutí informací spotřebitelům hrají v tomto ohledu důležitou roli. Sociologická studie provedená v Evropě ukázala, že nedostatečné označování v rámci výrobního procesu skutečně bránilo spotřebitelům v tom, aby případně přešli k tomuto druhu produktů[17]. Je nutné dále zkoumat otázky zájmů spotřebitele a označování výrobků a také zvýšit povědomí široké veřejnosti o metodách produkce používaných při chovu hospodářských užitkových zvířat, o alternativních postupech, které zavádějí vyšší standardy dobrých životních podmínek zvířat a o důsledcích pro ekonomickou životnost zemědělských činností. Je také třeba vzít v úvahu konkurenční tlaky, kterým jsou vystaveni producenti v EU v době, kdy roste míra globalizace zemědělského obchodu.

Komise by měla – s podporou členských států a zúčastněných stran – bezodkladně stanovit vhodnou strategii na ochranu zvířat a jejich dobrých životních podmínek a předložit ji občanům. Komise rovněž zváží možnost založení informační platformy zaměřené na dobré životní podmínky zvířat, aby se tím posílil další dialog a výměna zkušeností mezi důležitými subjekty v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Ve vztahu k hospodářským užitkovým zvířatům nabízí taková iniciativa spojená s nástroji pro lepší informovanost spotřebitelů a jasnější označování produktů perspektivu účinného cyklu, kde spotřebitelé vytvářejí poptávku po potravinových produktech, které vznikly způsobem, jenž bere více ohled na dobré životní podmínky zvířat. Tato poptávka se dodavatelským řetězcem přenáší zpátky k primárnímu producentovi, který může získat prémiovou cenu za své produkty a tedy kompenzovat část výrobních nákladů spojených s touto produkcí.

5. 5. KROK – I NADÁLE PODPOROVAT A PODNěCOVAT DALšÍ MEZINÁRODNÍ INICIATIVY NA ROZšÍřENÍ POVěDOMÍ O DOBRÝCH žIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH ZVÍřAT A DOSÁHNOUT SHODY V TÉTO OBLASTI

5.1. Souvislosti

V současné době bylo ve vztahu k relativní důležitosti připisované dobrým životním podmínkám zvířat dosaženo mezinárodního konsenzu jen v omezené míře a současná opatření v EU se nemohou snadno porovnávat se standardy ve třetích zemích. Kromě toho je třeba vzít v úvahu různé kulturní faktory a tradiční postupy. Etické aspekty mají zjevně důležitý vliv na způsob hospodaření a chov zvířat. EU se aktivně účastnila různých mezinárodních fór, jako prostředku pro rozšiřování povědomí a hledání konsenzu o důležitosti dobrých životních podmínek zvířat. Od 60. let minulého století Rada Evropy v rámci různých úmluv usiluje aktivně o ochranu zvířat.[18] Společenství je smluvní stranou (nebo pozorovatelem) několika úmluv Rady Evropy, které jsou zaměřené na zlepšení životních podmínek zvířat, včetně pokusů na zvířatech, jejich přepravy, způsobu chovu a porážky. V Radě Evropy probíhá několik aktivit, ve kterých hraje Společenství aktivní roli.

Nedávné rozšíření EU i její budoucí rozšiřování vyžadují bedlivou pozornost z hlediska důsledků pro politiky Společenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Je třeba zahájit na toto téma dialog zeměmi jako je Bulharsko, Rumunsko, Turecko a Chorvatsko, s dalšími zeměmi západního Balkánu a také se zeměmi zapojenými do evropské politiky sousedských vztahů (ENP). K usnadnění provádění pravidel Společenství přistupujícími zeměmi jsou k dispozici různé nástroje (např. semináře v rámci kanceláře pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX), které poskytují technickou pomoc a výměnu informací a také usnadňují sdílení zkušeností a znalostí).

Klíčovou otázkou sdělení Komise z roku 2002[19] o právních předpisech o dobrých životních podmínkách zvířat a situaci ve třetích zemích bylo, zda rozdíly v opatřeních souvisejících s dobrými životními podmínkámi zvířat vedou k nevýhodám v hospodářské soutěži. Na základě předpokladu, že narušení hospodářské soutěže (ať už ku prospěchu nebo ke škodě producentů EU) způsobené rozdílnostmi norem je zřejmě schopné narušit vyšší kvalitu životních podmínek zvířat, zpráva zkoumá řadu cest, jak takovémuto vývoji zabránit, jako např. tržní mechanismy, dialog vedený na mezinárodní úrovni, prosazování standardů životních podmínek zvířat do obchodních ujednání, zlepšování způsobu označování, posilování úlohy dobrých životních podmínek zvířat v zemědělské politice EU atd.

Co se týče strategických cest vyjmenovaných v této zprávě, EU značně pokročila. Tyto cesty přinesly konkrétní výsledky a jsou i velmi užitečné pro mezinárodní rozšiřování povědomí o dobrých životních podmínkách zvířat a usnadnění zavádění vyšších standardů životních podmínek zvířat v EU. Je zřejmé, že je zapotřebí nástroj pro sledování, aby bylo možno porovnávat povinné standardy životních podmínek zvířat platné v EU se standardy platnými ve třetích zemích tak, aby bylo možno analyzovat všechny případné tržní účinky. Existuje riziko, že náročné standardy životních podmínek zvířat v některých zemích mohou vést k tomu, že některé činnosti budou přemístěny do zemí, kde platí nižší standardy, nebo že by tyto země mohly získat neoprávněnou výhodu v soutěži.

5.2. Spolupráce s Mezinárodním úřadem pro nákazy zvířat – OIE

OIE je vzhledem k jeho globální členské základně, kterou tvoří 167 zemí, dlouhodobé činnosti v oblasti vývoje norem pro zdraví zvířat a hlubokému propojení mezi zdravím zvířat a jejich dobrými životními podmínkami, vhodnou institucí pro budování mezinárodního konsenzu v otázkách dobrých životních podmínek zvířat. Členské země OIE požadovaly, aby OIE vypracoval vizi dobrých životních podmínek zvířat a strategii k jejich dosažení a udržení. Proto byla v květnu 2002 přijata konkrétní rezoluce, která pověřuje OIE k vypracování doporučení a standardů životních podmínek zvířat založených na vědeckém poznání. Mezi důležité události z poslední doby patří první Globální konference OIE o dobrých životních podmínkách zvířat konaná v únoru 2004, přijetí hlavních zásad pro dobré životní podmínky zvířat v květnu 2004 a přijetí konkrétních směrnic pro dobré životní podmínky zvířat v květnu 2005.

Jak vyplývá z rezoluce Zemědělské rady ministrů přijaté v prosinci 2002, OIE je orgánem příslušným pro vypracování mezinárodních standardů a směrnic pro kvalitu životních podmínek zvířat a záměrem Společenství je aktivně podporovat vývoj globálních standardů a směrnic pro kvalitu životních podmínek zvířat. OIE svou rezolucí č. XVII z roku 2004 rovněž založil Fond zdraví a řádného zacházení se zvířaty, jehož účelem je provádět akční, vědecké a vzdělávací programy, pořádat semináře, konference a workshopy, vytvářet informační media a podporovat strategické plány OIE a činnosti rozvojových zemí v těchto oblastech v rámci kompetence OIE, včetně prosazování dobrých životních podmínek zvířat.

5.3. Podpora dobrých životních podmínek zvířat v bilaterálních a multilaterálních vztazích EU

V oblasti obchodu a vnějších vztahů Komise podporuje pohled EU na důležitost dobrých životních podmínek zvířat, a to i prostřednictvím konkrétních podání WTO o dobrých životních podmínkách zvířat a zemědělském obchodu[20]. Dobré životní podmínky zvířat se výslovně neuvádějí v dohodě GATT 1994, ani v jiných smlouvách WTO, a doposud v rámci procedury řešení sporů nebylo vydáno rozhodnutí, které by objasňovalo úlohu dobrých životních podmínek zvířat v rámci WTO. V podání EU se mimo jiné uvádí, že „ cílem ES při otevírání otázek dobrých životních podmínek zvířat v kontextu jednání WTO není vytvořit základ pro zavedení nového typu celních překážek “ ale „ podpořit vysoké standardy životních podmínek zvířat, poskytovat jasné informace spotřebitelům, a zároveň udržet konkurenceschopnost zemědělství a potravinářského obchodu ES .“ Sdělení zdůraznilo, že by měl být vyloučen obchodní protekcionismus, pokud má dojít k ujištění, že obchod nezpochybňuje snahy EU podporovat a prosazovat dobré životní podmínky zvířat na svém vlastním území. Zatímco Dohoda o hygienických a rostlinolékařských opatřeních (SPS) se zabývá převážně šířením nemocí zvířat a rostlin a otázkami bezpečnosti potravin, Smlouva o technických překážkách obchodu (TBT) uvádí seznam legitimních cílů při přijímání opatření. Zdá se dost náročné posuzovat dobré životní podmínky zvířat v kontextu těchto smluv, pokud nebude jasně prokázána souvislost mezi dobrými životními podmínkami zvířat a ohrožením zdraví zvířat dovážející země. Relevance dobrých životních podmínek zvířat v rámci článku XX dohody GATT rovněž vyžaduje zhodnocení. Konkrétně pokud existuje riziko, že může být ohrožen přístup na trh v důsledku náročných standardů životních podmínek zvířat, hodnocení vlivu návrhů kterékoli relevantní politiky by mělo zahrnovat analýzu standardů životních podmínek zvířat a příslušných postupů uplatňovaných v třetích zemích, které pravděpodobně budou v takových situacích mít nějaké nedostatky. Jako obecné pravidlo je jasné, že člen WTO se může snažit o ochranu zvířat na svém vlastním území, ale obecně by neměl uplatňovat tato pravidla řádného zacházení se zvířaty na území exportujících zemí nebo zemí, které leží mimo oblast jeho územní pravomoci. Na jednáních WTO v Dohá zamýšlí EU otevřít otázku dobrých životních podmínek zvířat v rámci pilíře Domácí podpora. Nařízení EU o rozvoji venkova ES 1257/99 ve znění nařízení 1783/2003 podle reformy SZP v roce 2003 umožňuje platby zemědělcům za splnění vyšších standardů a může se používat od roku 2005/2006. Všechny takové platby zemědělcům musí být prováděny ve shodě s mezinárodními obchodními pravidly WTO.

Souběžně s iniciativou OIE začalo Společenství vyjednávat standardy životních podmínek zvířat, které mají být zahrnuty do dvoustranných dohod mezi EU a dodavateli zvířat a výrobků živočišného původu z třetích zemí (např. Chile a Kanada). EU též aktivně prosazuje, aby v rámci veterinárních smluv s dalšími obchodními partnery ze třetích zemí byla zohledněny dobré životní podmínky zvířat. Mezinárodně ujednané směrnice pro dobré životní podmínky zvířat OIE poskytují ideální základ pro diskusi a hledání konsenzu s těmito obchodními partnery. Například v souvislosti se smlouvou SPS mezi ES a Chile již byla sestavena pracovní skupina pro dobré životní podmínky zvířat. Jejím úkolem je usilovat o dosažení společné shody ohledně používání standardů životních podmínek zvířat, rozšiřovat poznání a vyměňovat odborné vědecké znalosti. K tomu účelu se konala řada vědeckých seminářů a plánují se další činnosti v oblasti znalostí / vzdělávání a vývoje budoucích strategií souvisejících s veterinárním vzděláváním, včetně elektronického učení.

5.4. Rozšiřování vědomostí o dobrých životních podmínkách zvířat v rozvojových zemích a vytváření možností pro obchod

Nedávno proběhlý seminář uspořádaný různými organizacemi na ochranu zvířat v rámci dialogu Komise s občanskou společností řešil otázku „ Udržitelné zemědělské produkce a ověřená praxe dobrých životních podmínek zvířat: možnosti pro obchod v rozvojových zemích[21].” V závěrech semináře a jeho doporučeních bylo konstatováno, že extenzivní a udržitelné zemědělské systémy s dobrými standardy životních podmínek zvířat představují doposud převážnou formu živočišné výroby v mnohých rozvojových zemích.

Podněty k dialogu se zeměmi, které uplatňují vysoké standardy životních podmínek zvířat, si zaslouží detailnější zvážení ze strany Společenství, má-li se vytvořit partnerství s vládami a dalšími zúčastněnými stranami. Nařízení (ES) 882/2004 doporučuje, aby se zástupci z rozvojových zemí účastnili školení pořádaného pro pracovníky orgánů členských států odpovědných za provádění pravidel Společenství, která upravují řádné zacházení se zvířaty. Většina smluv WTO obsahuje zvláštní ustanovení, která umožňují zvláštní a diferencované zacházení pro rozvojové země a nejméně rozvinuté země, a to poskytnutím (všude, kde je to možné) většího časového rámce pro provádění nových hygienických a rostlinolékařských opatření (SPS), která se dotýkají produktů, o něž mají zájem. V některých případech je toto zvláštní a diferencované zacházení zajištěno povolením výjimečného překročení lhůt pro plnění povinností uvedených ve smlouvách a poskytnutím technické pomoci v obchodních záležitostech (TRTA) s cílem udržet a zlepšit tržní příležitosti pro jejich vývoz. Komise se zapojila do projektů TRTA pro rozvojové země. Zprostředkovává účast expertů z rozvojových zemí na poradách organizací pro stanovení různých mezinárodních standardů uznaných WTO (WTO uznává OIE jako mezinárodní organizaci relevantní pro zdraví zvířat; OIE nedávno vypracovala směrnice pro dobré životní podmínky zvířat) a také vysílá experty z členských států do rozvojových zemí. Spolupráce a pořádání školení s účastí technických expertů rozvojových zemí je velmi žádoucí.

[1] Směrnice Rady 74/577/EHS.

[2] http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/oldcomm4/previous_en.html

[3] http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/index_en.html

[4] http://www.efsa.eu.int/

[5] http://www.coe.int/T/E/Legal_affairs/Legal_co-operation/Biological_safety,_use_of_animals/

[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady 882/2004/ES o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.

[7] KOM(2002) 511 v konečném znění.

[8] Sdělení Komise Radě a evropskému Parlamentu o Evropském akčním plánu pro potraviny pocházející z ekologického zemědělství a pro ekologické zemědělství (KOM(2004) 415 v konečném znění).

[9] Závěry zasedání Rady z října 2004 ke sdělení (2004) 415 v konečném znění.

[10] Viz http://europa.eu.int/comm/research/agriculture/index_en.html pro veškerý výzkum vztahující se k zemědělství.

[11] Viz http://europa.eu.int/comm/research/quality-of-life/animal-welfare/seminars/pdf/animal-welfare_en.pdf pro kontrolu.

[12] FOOD-CT-2004-506508, “dobré životní podmínky zvířat” viz www.welfarequality.net.

[13] http://europa.eu.int/comm/research/future/index_en.cfm

[14] Registrace, hodnocení, autorizace a omezování při nakládání s chemickými látkami.

[15] Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE) - Kodex zdraví suchozemských živočichů 2005 – příloha 3.7.1 - Hlavní zásady pro zdraví zvířat.

[16] http://europa.eu.int/comm/food/animal/welfare/euro_barometer25_en.pdf

[17] „Spotřebiteli záleží na dobrých životních podmínkách zvířat a jejich důsledcích pro volbu potravin“. EU FAIR-CT36-3678. Dr. Spencer Henson a Dr. Gemma Harper, Univerzita v Readingu.

[18] Evropské úmluvy o ochraně zvířat v zájmovém chovu, zvířat používaných pro pokusné účely, zvířat chovaných pro hospodářské účely, o ochraně při přepravě a o ochraně jatečných zvířat.

[19] http://europa.eu.int/comm/food/animal/welfare/references/2002_0626_en.pdf

[20] KOM(2002) 626 v konečném znění, viz příloha.

[21] http://trade-info.cec.eu.int/civilsoc/meetdetails.cfm?meet=11116#parts

Top