52004PC0497

V Bruselu dne 14.7.2004

KOM(2004) 497 v konečném znění

2004/0169 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

Evropský rybářský fond

(předložená Komisí){SEK(2004) 965}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Právním základem pro činnost Společenství v rámci společné rybářské politiky je Hlava II Smlouvy o založení Evropského společenství, a zejména článek 37 této smlouvy.

Proto měla společná rybářská politika již od svého vzniku výraznou strukturální složku. Během uplynulých dvaceti let se odvětví rybolovu jako celek, díky strukturální rybářské politice, modernizovalo. V tomto úsilí je třeba pokračovat, zejména v nových členských státech, se zvláštním důrazem na udržení kvalitních pracovních příležitostí a uspokojivou úroveň ekonomického vývoje v odvětví, přizpůsobení kapacity na dostupné rybolovné zdroje, hledání jakostních produktů, zavedení technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zdrojům, se stálým zřetelem k pokračujícímu zlepšování životních a pracovních podmínek.

Ekonomické, sociální, environmentální a politické podmínky se neustále mění. Nástroje Společenství poskytující pomoc se musí přizpůsobit v souvislosti s pro ně vyhrazenými úkoly, aby udržovaly tempo s požadavky vyplývajícími ze změn v odvětví rybolovu a akvakultury, na světovém trhu, ve využití nových technologií, v souvislosti s mizejícími zdroji rybolovu, s potřebou udržitelného rybolovu šetrného k životnímu prostředí, se zhoršující se kvalitou akvakulturních vod, s politikami regionálního rozvoje a se spotřebitelskou poptávkou.

Při plnění konkrétních cílů společné rybářské politiky musí Společenství zajistit dlouhodobou budoucnost rybolovných činností a udržitelné využívání zdrojů, což znamená provést základní strukturální úpravy pro dosažení rovnováhy mezi zdroji a rybolovnou kapacitou. Společenství potřebuje prostředky, aby byla urychleno odstranění nadbytečné kapacity. Prioritou číslo jedna je dohled tím, aby plány na obnovu či řízení populací ryb a jiná nouzová opatření byly prováděny ekonomicky účinným a sociálně spravedlivým způsobem.

Společenství bude rozhodněji podporovat rozvoj a rozšiřování takových rybolovných technik, které jsou více v souladu s mořským prostředím a zdroji rybolovu, podporovat investice do selektivních lovných zařízení, zřizovat oblasti nebo jiné soukromé či společné iniciativy na podporu selektivního rybolovu, který by byl ještě selektivnější, než stanovují pravidla Společenství.

Rozvoj odvětví akvakultury také představuje skutečný potenciál pro vytváření finančně výnosných zaměstnání a nových hospodářských aktivit. Odvětví akvakultury by mělo být zahrnuto do plánů na udržitelný rozvoj jakostních produktů se souběžným zajištěním snížení dopadu na životní prostředí.

S ohledem na ochranu rybolovných zdrojů by měla být přidána úlovkům a dalším produktům co nejvyšší možná hodnota, spolu se snížením plýtvání a omezení výmětů, pomocí moderních postupů uvádění na trh a díky rozvoji místních zařízení na zpracování produktů rybolovu a akvakultury. Podpora Společenství, jejímž cílem je co nejvíce zvýšit množství produktů vhodných pro lidskou spotřebu, bude zaměřena na velmi malé a malé podniky.

V této době velkých změn v odvětví rybolovu je nutno podniknout kroky nejenom na ochranu lidského kapitálu v rybolovném průmyslu, ale také si osvojit všechny nové postupy a know-how nebytné pro zajištění udržitelného využívání zdrojů rybolovu a pro rozvoj akvakultury, zejména celoživotním vzděláváním osob, které jsou do odvětví rybolovu nějakým způsobem zapojeny, přilákáním mladších lidí a podporou rovných příležitostí pro muže i ženy.

Socioekonomická struktura pobřežních oblastí, které jsou zapojeny do rybolovu, bude ovlivněna a tyto oblasti se budou muset vyrovnat s omezeními vyplývajícími mimo jiné ze změn v odvětví rybolovu a akvakultury, z vývoje na světových trzích, úbytku rybolovných zdrojů a z potřeby využívat přírodních zdrojů a životního prostředí udržitelným způsobem s tím, že největší pozornost bude věnována jakosti rybolovných a akvakulturních vod. V souvislosti s přeměnou oblastí postižených restrukturalizací odvětví rybolovu musí být Společenství schopno učinit doprovodná opatření. Nicméně, bude nutné omezit oblasti, které budou mít na takovou pomoc nárok: fond není určen na pomoc všem pobřežním a jezerním oblastem ve Společenství.

S cílem více zohlednit zvláštní povahu rybolovné činnosti související se sociální strukturou odvětví rybolovu a strukturálními a přírodními rozdíly mezi různými oblastmi, které se rybolovem zabývají, měl by být Evropský rybářský fond schopen poskytovat více přímé pomoci tam, kde je to nutné podle politiky udržitelného ekonomického rozvoje pobřežních oblastí, plně v souladu s dalšími nástroji Společenství a jako doplněk k těmto nástrojům, zejména k fondům zaměřeným na strukturální změny a sbližování.

Vzhledem k rozdílnosti situací a oblastí v různých místech Společenství a s ohledem na zásadu subsidiarity, bude muset být pomoc fondu poskytovaná pro rozvoj pobřežních oblastí začleněna do integrovaného místního přístupu zaměřeného na příslušnou územní strategii a přizpůsobena situaci v daném místě. Její forma a realizace budou do nejvyšší možné míry decentralizovány a bude preferováno zapojení soukromých subjektů a přístup zdola nahoru.

Evropský rybářský fond, stejně jako FNOR (Finanční nástroj pro orientaci rybolovu) má hrát při přidávání hodnoty Společenství dvojí roli. Zaprvé má jako finanční nástroj tvořící nedílnou součást společné rybářské politiky doprovázet opatření na řízení zdrojů a pomáhat s úpravami struktur výrobního odvětví a nástrojů sledování společné rybářské politiky. Zadruhé se bude nadále starat o soudržnost obyvatel a oblastí, které jsou zapojeny do rybolovných činností.

Podle tohoto návrhu bude Evropský rybářský fond schopen hrát větší roli v rozvoji a udržování ekonomického a sociálního uspořádání obcí, které se na rybolovu podílejí a které mají omezené hospodářské alternativy, ale zároveň bude plnit cíle, které pro společnou rybářskou politiku stanovuje smlouva.

Fond bude dodržovat stejné zásady a principy jako jiné strukturální fondy, jako je víceleté programování a dohled, partnerství, spolufinancování, subsidiarita a soustředění na ty nejvíce znevýhodněné regiony a na ty, které jsou nejvíce ohroženy důsledky opatření na obnovu rybích populací.

Každý členský stát vytvoří vnitrostátní strategický plán, v němž stanoví své konkrétní cíle a priority pro činnost fondu s ohledem na strategické zásady Společenství pro společnou rybářskou politiku. Tento strategický plán, který určuje pomoc a finanční příspěvky z fondu a další potřebné zdroje, bude sloužit jako referenční rámec pro vytváření operačních programů.

Aby byla činnost fondu efektivnější je navrhovaný přístup založen na zjednodušených nástrojích s jediným nařízením a jediným fondem, který hradí pomoc Společenství. Operační programy se také soustředí na omezený počet priorit a vynechají veškeré technické detaily, které by mohly působit obtíže při jejich dodržování a provádění.

Pěti prioritními osami jsou „opatření na přizpůsobení rybářského loďstva Společenství” „akvakultura, zpracování a prodej produktů rybolovu a akvakultury”, „opatření ve společném zájmu”, „udržitelný rozvoj pobřežních rybářských zón” a „technická pomoc”.

Fond bude prováděn formou sdíleného řízení, jak je definováno ve finančním nařízení a vychází s principu proporcionality a subsidiarity. Hlavní složky zjednodušení a decentralizace jsou obsaženy v návrhu, a jsou to zejména:

Současný třístupňový programovací proces je nahrazen dvoustupňovým přístupem, z nichž první stupeň je strategický a druhý operační. Kromě toho operační programy již nebudou doprovázeny programovými doplňky, které uvádějí detailní opatření, jako tomu bylo doposud, ale stanoví pouze hlavní priority pomoci.

Pro finanční řízení byl zjednodušen systém plateb a platby budou prováděny pouze na úrovni priorit a nikoli již na úrovni opatření. Spolufinancování bude zavedeno také na úrovni priorit.

Komise může od členských států pouze požadovat, aby stanovily, co je nezbytné pro přiměřené zajištění řádného finančního řízení, což jí umožní převzít odpovědnost za zpracování rozpočtu Společenství. Proporcionalita je také zohledňována při hodnocení, kontrole, podávání zpráv a členství výboru.

Pravidla způsobilosti se stanoví na úrovni státu, kromě krátkého seznamu zákazů. Návrh také zavádí možnost částečného uzavření.

V konečném důsledku je rámec předpisů významně zjednodušen, protože tato předloha nařízení nahradí nebo změní ustanovení současných nařízení (ES) č. 1260/1999, (ES) č. 1263/1999, (ES) č. 2792/1999, (ES) č. 366/2001.

Finanční příspěvky pro fond podle finančního výhledu navrhovaného Komisí pro období 2007 až 2013[1] jsou 4 963 milionů EUR pro rozšířenou Evropu čítající 27 členů, což přibližně odpovídá částce přidělené pro patnáctičlennou Evropu pro období 2000-2006 (3 700 milionů EUR). Komise zamýšlí použít pro rozdělení finančních zdrojů mezi členské státy metodu založenou na objektivních kritériích použitých na zasedání Rady v Berlíně v roce 1999 pro cíl „sbližování“ tak, že vezme v úvahu potřebu zachovat se spravedlivě k regionům postiženým „statistickými důsledky“ rozšíření. Zdroje přidělené regionům, které nespadají do cíle sbližování, budou Komisí rozděleny mezi členské státy na základě následujících objektivních kritérií: velikost odvětví rybolovu v dotčeném členském státě, rozsah nezbytných úprav intenzity rybolovu, úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu a návaznost probíhajících akcí.

Konzultace veřejnosti a zainteresovaných osob o budoucím nástroji pro rybolov v letech 2007-2013 se konaly na Evropské konferenci konané od 27. do 29. května 2004 v Bundoranu v Donegalském hrabství v Irsku. Tato konference umožnila asi 300 účastníkům vyjádřit své názory. Zastupovali nejenom celé odvětví a příslušná vládní ministerstva, ale také spotřebitele a nevládní organizace. Závěry konference byly, pokud to bylo možné, zahrnuty do tohoto návrhu nařízení.

V hodnocení dopadu návrhu se konstatuje očekávání, že pomoc Evropského rybářského fondu přispěje zejména k úsilí o dosažení rovnováhy mezi dostupnými zdroji a mírou rybolovu, k rozšíření odškodnění za socioekonomické problémy způsobené trendy v činnosti v sektoru a restrukturalizací, kterou musí provádět, a k ochraně mořského prostředí a zlepšení selektivnosti lovných zařízení, zvýšení bezpečnosti na plavidlech, pracovních podmínek, zdraví a jakosti produktů.

2004/0169 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

Evropský rybářský fond

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[5],

vzhledem k těmto důvodům :

Rozvoj rybářského loďstva Společenství musí být regulován zejména podle rozhodnutí, která mají Rada a Komise přijmout na základě kapitoly II nařízení Rady (ES) 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky [6].

Cílem společné rybářské politiky by mělo být stanovení udržitelného využívání živých vodních zdrojů a akvakultury v kontextu udržitelného rozvoje s tím, že bude vyváženě přihlédnuto k ekonomickým a sociálním hlediskům a k hledisku životního prostředí.

Rozsah společné rybářské politiky se rozšiřuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů a akvakultury a také na zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, pokud jsou tyto činnosti provozovány na území členských států, ve vodách Společenství nebo rybářskými plavidly Společenství nebo příslušníky členských států.

Podle čl. 33 odst. 2 smlouvy je třeba přihlížet ke zvláštní povaze činnosti, vyplývající ze sociální struktury odvětví a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými oblastmi, které jsou do rybolovných činností zapojeny.

Prvek udržitelného rozvoje společné rybářské politiky byl integrován do pravidel, kterými se od roku 1993 řídí strukturální fondy. O jeho provádění by se mělo usilovat v kontextu udržitelného rozvoje prostřednictvím Evropského rybářského fondu.

Udržitelný rozvoj jako cíl společné rybářské politiky nemůže být členskými státy odpovídajícím způsobem splněn vzhledem k strukturálním problémům, s nimiž se potýkají při rozvoji odvětví rybolovu, a k omezeným finančním zdrojům, které mají členské státy v rozšířené Evropě k dispozici. Lépe ho lze dosáhnout na úrovni Společenství tak, že je poskytováno vícezdrojové financování na úrovni Společenství zaměřené na důležité priority. Podle principu subisidiarity zakotveného v článku 4 smlouvy, může Společenství vydávat opatření.

Společná rybářská politika musí zahrnovat priority Společenství v otázkách udržitelného rozvoje, jak byly definovány na zasedáních Evropské rady v Lisabonu a Göteborgu.

Programování by mělo zajistit koordinaci fondu s dalšími fondy zaměřenými na udržitelný rozvoj a se strukturálním fondem a Evropskou investiční bankou, přičemž tato koordinace by se měla týkat také kombinování grantů a půjček.

Činnost fondu a operace, které pomáhá financovat, by měly být slučitelné s jinými politikami Společenství a měly by být v souladu se všemi právním předpisy Společenství.

Činnost Společenství by měla doplňovat činnost členských států nebo se snažit k ní přispět a za účelem zajištění vysoké přidané hodnoty by mělo být posíleno partnerství. To se týká regionálních a místních úřadů, dalších příslušných úřadů včetně těch, které odpovídají za životní prostředí a za podporu rovnosti mezi muži a ženami, ekonomických a sociálních partnerů a jiných příslušných orgánů. Dotčení partneři by měli být zapojeni do přípravy, sledování a hodnocení pomoci.

Společenství může přijmout opatření podle zásady subsidiarity stanovené v článku 5 smlouvy a podle zásady proporcionality stanovené v tomtéž článku. Toto nařízení nestanovuje nic víc, než co je požadováno pro dosažení uvedeného cíle.

Pro zjednodušení provádění fondů a vyjasnění odpovědnosti členských států a Komise může existovat odlišení mezi zdroji používanými Komisí a členskými státy.

Podle článku 274 smlouvy, spolupracují členské státy spolupracovat s Komisí, aby zajistily soulad se zásadami řádného finančního řízení. V této souvislosti nařízení určuje podmínky, které Komisi umožňují vykonávat její povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

Pokud mají být činnosti fondu efektivní a transparentní, musí být odpovědnosti členských států a Společenství přesně definovány. Tyto odpovědnosti by měly být specifikovány pro každou fázi programování, sledování, hodnocení a kontroly. V souladu se zásadou subsidiarity a aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi, by kontrola a provádění pomoci měly být především odpovědností členských států.

Články 2 a 3 smlouvy zaručují odstranění nerovností a podporu rovného zacházení pro muže a ženy.

Komise by měla pomocí objektivní a transparentní metody s důrazem na regiony spadající do konvergenčního cíle, vytvořit orientační rozdělení přidělených položek závazků vyhrazených na závazky.

Prostředky, které jsou dostupné ve fondu by měly být pro programování indexovány na paušálním základě a tato indexace by měla být v případě potřeby předmětem technických úprav nejpozději do 31. prosince 2010.

Pro posílení pákového účinku zdrojů Společenství co největším upřednostněním soukromých zdrojů financování a pro zdůraznění ziskovosti operací, by měly být formy pomoci, kterou mohou fondy poskytovat, obměňovány a výše pomoci by měla být různá s cílem podporovat zájmy Společenství, podporovat využití široké škály finančních zdrojů a omezit příspěvek fondů podporou využití vhodných forem pomoci.

Pro posílení strategického obsahu společné rybářské politiky v souladu s prioritami Společenství týkajícími se udržitelného rozvoje rybolovu a akvakultury, by Rada jednající na návrh Komise měla přijmout strategické zásady definující intervenční priority v souladu se společnou rybářskou politikou.

Pro zefektivnění programovacích postupů musí být povinnosti Komise odlišeny od povinností členských států. Proto je třeba stanovit, že Komise, která jedná na návrh členských států, přijme strategie a rozvojové priority, dle nichž se má řídit programování, jakož i výše finančního příspěvku Společenství a s tím související prováděcí pravidla, zatímco členské státy by si měly rozhodnout o jejich použití.

Za účelem potřeby zjednodušení a decentralizace by mělo být programování a finanční řízení prováděno na úrovni samotných priorit s tím, že programové doplňky a systémy podpory Společenství již nebudou pokračovat.

Systém programování by se měl zjednodušit díky použití jednotného programovacího období v délce sedmi let. V té souvislosti by mělo dojít ke snížení počtu forem pomoci a počtu asistenčních programů a jako obecné pravidlo by měly mít formu jednoho operačního programu na jeden členský stát.

Měla by být stanovena kritéria pro definování oblastí, které mají nárok na podporu. V této souvislosti by měla identifikace prioritních regionů a oblastí na úrovni Společenství vycházet ze společného systému klasifikace regionů stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) [7].

Potřeba zavést doprovodná opatření pro SRP, zejména za účelem snížení jejího socioekonomického dopadu při provádění politiky rozvoje pobřežních oblastí.

S ohledem na rozdílnost situací a oblastí v rámci Společenství a na zásadu subsidiarity, měla by politika rozvoje pobřežních rybářských oblastí být součástí integrovaného přístupu soustředěného na příslušnou územní strategii a přizpůsobeného místnímu prostředí, měla by být co nejvíce decentralizovaná, upřednostňovat účast těch, kteří se pohybují v daném prostředí, měla by být založena na přístupu zdola nahoru, umožňovat málo rozsáhlé operace a zajišťovat významnou účast představitelů soukromého sektoru.

Přijetí víceletých plánů obnovy je pro Radu absolutní prioritou a tyto plány by měly být doprovázeny plány na úpravu intenzity rybolovu v rámci fondu.

Neobnovení dohody o rybolovu mezi Společenstvím a třetí zemí nebo podstatné snížení rybolovných práv podle mezinárodní dohody, by také mělo dát vzniknout víceletým plánům řízení intenzity rybolovu s cílem přizpůsobit loďstvo nové situaci.

Měla by být přijata ustanovení o úpravě intenzity rybolovu v souvislosti s přijetím nouzových opatření členskými státy nebo Komisí, jak je stanoveno v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Mělo by být omezeno loďstvo Společenství, aby se přizpůsobilo dostupným a přístupným zdrojům.

Pro provádění restrukturalizace rybářského loďstva budou nezbytná doprovodná socioekonomická opatření.

Měla by být stanovena prováděcí pravidla pro přidělování příspěvků a finančních vyrovnání rybářům a vlastníkům plavidel v případech dočasného zastavení činnosti nebo technických omezení uplatněných na některé vybavení na plavidlech nebo na některé metody rybolovu.

Pro odvětví rybolovu je zcela nezbytné, aby byla dosažena udržitelná rovnováha mezi vodními zdroji a jejich využitím s ohledem na dopad na životní prostředí. Měla by proto být zavedena vhodná opatření nejenom na ochranu potravního řetězce, ale také na ochranu akvakultury a zpracovatelského průmyslu.

Měla by být stanovena podrobná pravidla pro poskytování podpory pro akvakulturu, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh tak, aby byla zajištěna ekonomická životaschopnost těchto odvětví; za tímto účelem je nezbytné identifikovat omezený počet prioritních cílů pomoci a zaměřit strukturální pomoc na velmi malé a malé podniky.

V opatřeních fondu by měla být zahrnuta také kolektivní akce prováděné výrobním odvětvím.

Fond by měl formou technické pomoci poskytovat pomoc při hodnocení, studiích, pilotních projektech a výměně zkušeností za účelem podpory novátorských přístupů a postupů pro jednoduché a transparentní provádění.

Takové decentralizované provádění operací fondu členskými státy by mělo poskytnout dostatečné záruky, pokud jde o podrobnosti a kvalitu provádění, výsledků operací a jejich hodnocení a řádného finančního řízení a dohledu nad ním.

Účinnost a vliv operací strukturálních fondů také závisí na zdokonaleném a důkladnějším hodnocení. V této souvislost by měly by být stanoveny povinnosti členských států a Komise a opatření, která by zajistila spolehlivost hodnocení.

Je vhodné hodnotit pomoc při její přípravě, přezkumu a hodnocení jejího vlivu a zahrnout proces hodnocení také do fáze následující po poskytnutí příspěvku; v této souvislosti je třeba definovat cíle a obsah každé fáze hodnocení.

V zájmu dobrého pracovního partnerství a řádné propagace pomoci Společenství bylo by třeba zajistit co možná nejširší publicitu a informovanost. Orgány odpovědné za řízení pomoci by měly být odpovědné za toto hledisko a za informování Komise o přijatých opatřeních.

Pro zajištění účinného a správného provádění pomoci by měly být stanoveny povinnosti členských států v otázkách systémů řízení a dohledu, ověřování výdajů a prevence, nalézání a odstraňování odchylek od práva Společenství a jeho porušování.

Pro každý balíček pomoci by měl být jmenován řídící orgán, ověřovací orgán a kontrolní orgán a měly by být upřesněny jejich povinnosti. Povinnosti by se měly týkat především správného finančního využití podpory, organizace hodnocení, ověřování nákladů, které příjemcům podpory skutečně vznikly, kontroly a plnění povinností týkajících se publicity a povinností vyplývajících z právních předpisů Společenství. Je třeba organizovat pravidelné schůzky Komise a vnitrostátních orgánů, které jsou pověřené dohledem nad pomocí.

Bylo by třeba stanovit, že řídící výbor je orgánem jmenovaným členským státem, který na pomoc dohlíží, kontroluje, jak je řízena řídícím orgánem, zajišťuje plnění vlastních zásad a prováděcích pravidel a přezkoumává hodnocení.

Ukazatele a výroční prováděcí zprávy jsou pro dohled nezbytné a měly by být lépe definovány, aby spolehlivě odrážely vývoj intervenčních programů a kvalitu programování.

Aniž jsou dotčeny stávající pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, je třeba posílit spolupráci mezi členskými státy a Komisí v této oblasti.

Pravidla a postupy, kterými se řídí závazky a platby by měly být zjednodušeny tak, aby rozpočtové závazky musely být stanovovány pouze jednou za rok podle víceletého finančního výhledu a podle plánu financování pomoci, zatímco platby by měly být prováděny ve formě zálohy, která je pak refundována podle skutečně vzniklých nákladů. Podle ustálené judikatury by měly být veškeré úroky získané ze záloh považovány za zdroje pro dotčený členský stát a pro posílení vlivu fondů by měly být použity pro ty samé účely jako samotná záloha.

Řádné finanční řízení by mělo být zajištěno ustanovením, že výdaje musí být oprávněné a ověřené, a podmíněním plateb splněním základních povinností týkajících se sledování programování, finančních kontrol a dodržování právních předpisů Společenství.

Pro zajištění řádného finančního řízení zdrojů Společenství by bylo třeba zlepšit odhadování a provádění výdajů. V té souvislosti by měly členské státy pravidelně posílat Komisi své odhady využití zdrojů Společenství a veškerá zpoždění ve finanční plnění by měla vyústit ve vrácení záloh a automatické zrušení závazku.

Jeden způsob zajištění toho, že operace strukturálního fondu jsou účinné je efektivní dohled. Dohled by se měl zdokonalit a příslušné povinnosti by měly být lépe vymezeny. Zejména by měl být stanoven rozdíl mezi funkcemi řídícími a sledovacími.

Pro efektivnost opatření spolufinancovaných fondem, by podle dostupnosti měla být v průběhu dvou let poskytnuta záloha ve výši 7 %.

V zájmu řádného finančního řízení a výkonnosti by mělo být použito pravidlo zrušení závazku (N+2).

Podle článku 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[8], by mělo být přijato opatření nezbytné pro provádění tohoto nařízení buď poradním postupem podle článku 3 uvedeného rozhodnutí, nebo, v případě řídících opatření, podle řídícího postupu v článku 4.

Měla by být ustanovena podrobná přechodná ujednání, která by umožnila přípravu nového programování okamžitě po vstupu tohoto nařízení v platnost a která by zajistila, že pomoc členským státům nebude přerušena do doby, než budou vytvořeny plány a programy pomoci podle nového systému.

Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 a (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu a akvakultury a zpracování a uvádění jejich produktů na trh, jakož i ostatní ustanovení by měla být zrušena. Avšak pro řádné provádění pomoci, operací a projektů schválených do 31. prosince 2006 by měla zůstat zrušená ujednání v uvedených souvislostech v platnosti,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA POMOCI

KAPITOLA IOblast působnosti a definice

Článek 1

Oblast působnosti

Tímto nařízením se zakládá Evropský rybářský fond (dále v tomto nařízení pouze „fond”) a definuje rámec podpory Společenství pro udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a pobřežních rybolovných zón.

Článek 2

Zeměpisná oblast působnosti

Opatření v tomto nařízení jsou použitelná na celém území Evropské unie.

Odchylně od odstavce 1 si členské státy, na základě kritérií stanovených v čl. 42 odst. 3 a 4 vyberou oblasti, které mají nárok na pomoc poskytovanou podle kapitoly IV hlavy IV o udržitelném rozvoji pobřežních rybolovných zón.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

„odvětvím rybolovu“ rozumí hospodářské odvětví včetně veškerých činností výroby, zpracování a uvádění rybářské produkce na trh;

„rybářem“ rozumí každá osoba, která provádí svou hlavní pracovní činnost, jak je chápána daným členským státem, na palubě činného rybářského plavidla;

„osobou zaměstnanou v odvětví rybolovu“ rozumí každá osoba, která provádí svou hlavní pracovní činnost v odvětví rybolovu tak, jak je definováno v článku 1;

„rybářským plavidlem“ rozumí rybářské plavidlo ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002;

„akvakulturou“ rozumí chov a kultivace vodních organismů s využitím technik určených pro zvýšení produkce příslušných organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí; organismy zůstávají po dobu růstu a kultivace majetkem fyzických nebo právnických osob až do výlovu a včetně doby výlovu;

„velmi malými podniky a malými podniky“ rozumí velmi malé podniky a malé podniky, jak jsou definované v doporučení Komise 2003/361/ES ze 6. května 2003 o definici velmi malých, malých a středních podniků [9];

„operačním programem“ (OP) rozumí jediný dokument vytvořený členským státem a schválený Komisí, obsahující logický soubor priorit;

„programováním“ rozumí proces organizace, rozhodování a financování v několika fázích s cílem realizovat během několika let společnou akci Společenství a členských států za účelem dosažení prioritních cílů fondu;

„prioritní osou“ rozumí jedna z priorit strategie operačního programu obsahující skupinu opatření, která jsou definována v strategických zásadách Společenství;

„opatřením“ rozumí soubor činností zaměřených na realizaci prioritní osy;

„operací“ rozumí projekt realizovaný jedním nebo více příjemci;

„příjemcem“ rozumí provozovatel, orgán nebo firma, soukromá nebo veřejná, která je odpovědná za zahájení a/nebo provádění operací. V kontextu programů pomoci podle článku 87 smlouvy jsou příjemci veřejné nebo soukromé firmy, které provádějí jednotlivou akci a dostávají veřejnou podporu;

„veřejnými výdaji“ rozumí veškeré veřejné výdaje státních úřadů, územních úřadů nebo výdaje ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství nebo jakékoli podobné výdaje včetně výdajů vynaložených orgány řízenými veřejným právem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES[10];

„konvergenčním cílem“” rozumí cíl definovaný v čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. ...../2004, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se strukturálních fondů a kohezního fondu. [11]

KAPITOLA II

Cíle a úkoly

Článek 4

Cíle

Pomoc poskytovaná fondem se zaměří na:

podporu společné rybářské politiky tak, aby bylo zajištěno využití živých vodních zdrojů způsobem, který vytváří podmínky nezbytné pro udržitelnost v ekonomických a sociálních podmínkách a v podmínkách životního prostředí;

prosazování udržitelné rovnováhy mezi zdroji a kapacitou loďstva Společenství;

posílení konkurenceschopnosti provozních struktur a rozvoj ekonomicky perspektivních společností v odvětví rybolovu;

podporu ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů;

podporu udržitelného rozvoje a zlepšování kvality života v oblastech v blízkosti moře či jezer, které jsou ovlivněny lovnými a akvakulturními činnostmi;

prosazování rovnosti mezi muži a ženami při rozvoji odvětví rybolovu a pobřežních rybářských oblastí.

Článek 5

Úkoly

Evropský rybářský fond (dále pouze fond nebo ERF) bude podporovat odvětví rybolovu. Opatření učiněná podle tohoto nařízení přispějí k dosažení obecných cílů stanovených v článku 33 smlouvy a cílů definovaných jako součást společné rybářské politiky. Dle potřeby doplní ostatní nástroje a politiky Společenství.

KAPITOLA III

Zásady pomoci

Článek 6

Doplňkovost, soudržnost a soulad

Fond poskytne takovou pomoc, která doplní státní, regionální a místní opatření a včlení do nich priority Společenství.

Komise a členské státy zajistí, aby byla pomoc od fondů odpovídala činnostem, politikám a prioritám Společenství.

Členské státy zajistí, aby operace financované fondem byly v souladu s ustanoveními smlouvy a sousisejícími akty a s politikou a akcemi Společenství, zejména v souvislosti s pravidly hospodářské soutěže a udělováním veřejných zakázek a ochraně a zlepšování životního prostředí.

Operace financované fondem nepřispějí přímo ani nepřímo ke zvýšení intenzity rybolovu.

Použijí se ujednání článku 16 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 7

Státní podpora

Aniž je dotčen odstavec 2, platí pro podporu poskytnutou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu články 87, 88 a 89 smlouvy.

Články 87, 88 a 89 smlouvy se nepoužijí na povinné finanční příspěvky od členských států na opatření spolufinancovaná Společenstvím a ustanovená jako součást operačního programu, jak je definován v kapitole 1 hlavy III.

Opatření týkající se financování z veřejných prostředků, která přesahují ustanovení tohoto nařízení týkající se povinných finančních příspěvků podle odstavce 2, budou chápána jako celý balíček na základě odstavce 1.

Článek 8

Partnerství

O pomoci z fondu rozhodne Komise v rámci systému blízké spolupráce, dále jen „partnerství“, mezi Komisí a členským státem. Členský stát vstupuje podle stávajících vnitrostátních pravidel a postupů do partnerství s úřady a orgány, které si určí, zejména pak :

s příslušnými regionálními, místními a jinými veřejnými úřady;

hospodářskými a sociálními partnery;

jakýmkoli vhodným orgánem zastupujícím občanskou společnost, partnery ve sféře životního prostředí, nevládní organizace a orgány odpovědné za prosazování rovné zacházení pro muže a ženy.

Členský stát jmenuje nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v ekonomické a sociální a jiné sféře (dále pouze „partnery”). Členský stát vytvoří podle vnitrostátních pravidel a postupů podmínky pro široké a efektivní zapojení všech vhodných orgánů s tím, že přihlédne k potřebě prosazování rovného zacházení pro muže a ženy a udržitelný rozvoj, prostřednictvím integrace požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí.

Partnerství bude probíhat plně v souladu s příslušnou institucionální, zákonnou a finanční soudní pravomocí každé skupiny partnerů.

Partnerství se bude týkat přípravy a sledování vnitrostátního strategického plánu podle článku 15 a přípravy, provádění a sledování operačních programů. Členské státy zapojí každého vhodného partnera do různých fází přípravy programu v časovém limitu vymezeném pro každou fázi.

Článek 9

Subsidiarita a proporcionalita

Za provádění operačních programů odpovídají členské státy. Tato povinnost bude vykonávána na příslušné územní úrovni podle požadavků na řízení a kontrolu stanovených v tomto nařízení.

Prostředky používané Komisí a členskými státy se mohou lišit podle výše příspěvku Společenství. Takové rozdíly platí zejména pro prostředky používané k hodnocení, kontrole a účasti Komise ve sledovacích výborech podle článku 61 a pro výroční zprávy o operačních programech.

Článek 10

Sdílené řízení

Rozpočet Společenství přidělený fondu, bude prováděn v rámci systému sdíleného řízení, na kterém se podle článku 53 nařízení Rady (ES) č. 1605/2002 podílejí členské státy a Komise. Avšak rozpočet pro technickou pomoc podle čl. 45 odst. 1 je prováděn Komisí v rámci systému přímého řízení. Členské státy a Komise zajistí plnění zásad řádného finančního řízení podle článku 274 smlouvy.

Komise vykoná své povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropských společenství následujícími způsoby:

Komise zkontroluje existenci a řádné fungování systémů řízení a kontroly v členských státech podle hlavy VII kapitoly I.

Komise přeruší, odepře nebo pozastaví všechny platby nebo jejich část v souladu s články 84, 85 a 86, pokud vnitrostátní systém řízení a kontroly nefunguje, a použije jakýkoli jiný požadovaný finanční opravný prostředek postupem podle článků 97 a 98.

Komise zkontroluje refundaci plateb předběžného financování a automaticky zruší rozpočtové závazky podle čl. 78 odst. 2 a článků 87 a 91.

Použití těchto opatření umožní Komisi přesvědčit se, že členské státy využívají fondy zákonným a správným způsobem a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článků 27 a 28 nařízení Rady (ES) č. 1605/2002.

Pro pomoc poskytnutou fondem se použijí ustanovení hlavy II druhé části nařízení (ES) č. 1605/2002.

Článek 11

Rovné zacházení pro muže a ženy

Členské státy a Komise zajistí, aby bylo během jednotlivých fází provádění pomoci fondu prosazováno rovné zacházení pro muže a ženy a aby byl integrován pohled z hlediska rovných příležitostí pro muže a ženy, a to včetně fáze návrhu, provádění, dohledu a hodnocení.

Členské státy zajistí, aby byly podporovány akce na podporu role žen v odvětví rybolovu.

KAPITOLA IV

Finanční rámec

Článek 12

Zdroje a soustředění

Zdroje, které jsou ve fondu k dispozici pro období 2007 až 2013, dosahují výše 4 963 milionů EUR v cenách roku 2004 s tím, že roční rozpis je uveden v příloze I.

0,8 % zdrojů uvedených v předchozím odstavci se využije na technickou pomoc pro Komisi, jak je uvedeno v článku 45.

Pro účely programování a následné zahrnutí do souhrnného rozpočtu Evropských společenství, se částky uvedené v odstavci 1 indexují k datu [….] na [….] ročně.

Rozpis rozpočtových zdrojů podle odstavce 1 a nepřidělených podle odstavce 2 je takový, aby bylo dosaženo významného soustředění v regionech, kterých se týká konvergenční cíl.

Komise zajistí, aby celkové roční příděly z fondu pro jakýkoli členský stát podle tohoto nařízení a z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu podle nařízení (ES) č. (....) včetně příspěvku Evropského fondu regionálního rozvoje na financování přeshraničních pobřežních zón v rámci Aktu o evropském sousedství a partnerství podle nařízení (ES) č. (...) a Nástroje pro předvstupní období podle nařízení (ES) č. (...) a příspěvku Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) podle nařízení (ES) č. (...), který vznikl v orientační sekci EAGGF (Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu) přispívající ke konvergenčnímu cíli, nepřekročily 4 % HDP daného členského státu, podle jeho odhadu v době přijetí interinstitucionální dohody.

Nařízení uvedených finančních nástrojů, s výjimkou Evropského rybářského fondu, obsahují podobné ustanovení.

Článek 13

Rozdělení finančních prostředků

Komise provede podle jednotlivých členských států orientační rozdělení vyčleněných prostředků, které jsou k dispozici pro programovací období 2007 až 2013, přičemž vyčlení část pro konvergenční cíl, a k rozdělení použije následující objektivní kritéria: velikost odvětví rybolovu v členském státě, potřebný rozsah úpravy intenzity rybolovu, úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu a spojitost stávajících opatření.

HLAVA II

STRATEGICKÉ ZÁSADY

KAPITOLA I

STRATEGICKÉ ZÁSADY

Článek 14

Strategické zásady Společenství

Strategické zásady Společenství pro rozvoj společné rybářské politiky stanovují rámec pro přípravu a využití fondu. Poskytují referenční rámec pro příspěvek fondu do provádění vnitrostátního strategického plánu uvedeného v článku 15.

Rada přijme na úrovni Společenství strategické zásady pro udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury a pro pobřežní rybářské oblasti Společenství pro období od roku 2007 do roku 2013.

Tyto zásady definují priority pro pomoc v rámci této osy definované v hlavě IV tohoto nařízení.

Strategické zásady Společenství se přijmou postupem podle článku 37 smlouvy nejpozději tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Zásady budou, v případě potřeby, na základě strategického hodnocení podle čl. 48 odst. 4 v polovině období přezkoumány.

KAPITOLA II

Vnitrostátní strategický plán

Článek 15

Vnitrostátní strategický plán

Do tří měsíců od přijetí strategických zásad před předložením operačního programu přijme každý členský stát vnitrostátní strategický plán pro odvětví rybolovu.

Po důkladné konzultaci s partnery bude vnitrostátní strategický plán předložen Komisi s tím, že se přihlédne k závěrům hodnocení podle článku 47.

Vnitrostátní strategický plán je předmětem dialogu mezi členským státem a Komisí.

Vnitrostátní strategický plán se týká všech hledisek společné rybářské politiky a stanoví priority, cíle a konečné termíny pro jeho provádění, se zvláštním zřetelem k :

omezení intenzity rybolovu a kapacity a identifikace zdrojů a konečných termínů pro dosažení cíle pro rybolov a dotčené rybářské loďstvo;

rozvoji odvětví akvakultury, zpracovatelského průmyslu a uvádění na trh;

prováděcímu postupu pro plnění požadavků na kontrolu a řízení rybolovných činností a sběr údajů a informací o společné rybářské politice;

strategii dodávek produktů rybolovu a rozvoji rybolovných činností mimo vody Společenství;

plánu rozvoje pobřežní zóny a kritériím pro definování takových zón.

Článek 16

Obsah vnitrostátního strategického plánu

Vnitrostátní strategický plán obsahuje souhrnný popis :

stavu odvětví rybolovu jako celku;

stanovení vlivu na životní prostředí ;

orientační přidělení veřejných finančních zdrojů, které jsou k dispozici pro provádění společné rybářské politiky s uvedením vnitrostátní priority pro pomoc a v případě potřeby část spolufinancovanou z fondu a část financovanou z veřejných prostředků státu.

KAPITOLA III

Strategický dohled

Článek 17

Strategická zpráva Komise a členských států

Do 30. dubna 2011 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění vnitrostátního strategického plánu se shrnutím hlavních pokroků, trendů a úkolů včetně těch, které se týkají provádění strategických zásad.

Do 31. října 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění vnitrostátních strategických plánů a strategických zásad Společenství.

Komise informuje výbor fondu ustanovený článkem 100.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o fondu

Článek 18

Obsah operačního programu

Operační programy obsahují strategii, priority a konkrétní cíle týkající se společné rybářské politiky a dalších společných politik.

Pomoc musí mít formu operačních programů. Členské státy vytvoří, po ukončení konzultací s regionálními, místními, hospodářskými a sociálními partnery v odvětví rybolovu a všemi dalšími příslušnými orgány podle jejich institucionální struktury, operační program na úrovni státu.

Každý operační program obsahuje:

priority, jak jsou definované ve strategických zásadách, jejich konkrétní cíle a pokud to jejich povaha dovoluje tak kvantifikované, očekávaný dopad a soulad s vnitrostátním strategickým plánem;

souhrnný popis nejdůležitějších opatření předpokládaných pro provádění priorit;

doplňkovost s akcemi plánovanými v rámci fondu zemědělského rozvoje a jiných strukturálních fondů;

plán financování se dvěma tabulkami:

v první tabulce se podle článku […] uvede rozdělení částky celkového finančního přídělu, pro který se předpokládá příspěvek z fondu na jednotlivé roky. Plán financování uvede odděleně v rámci celého příspěvku z fondu částky vyčleněné pro konvergenční cíl. Celkový příspěvek z fondu je v souladu s příslušným finančním výhledem;

ve druhé tabulce je pro celé programovací období a pro každou prioritu konkrétně uvedena výše finančního přídělu, pro který se předpokládá příspěvek Společenství a vnitrostátní veřejné příspěvky, sazba příspěvku fondu pro každou prioritu a částka přidělená pro technickou pomoc. V nutných případech uvede tabulka odděleně příspěvek fondu určený pro regiony, kterých se týká konvergenční cíl, společně s vnitrostátními veřejnými protějšky.

Operační programy budou vytvořeny podle strategických zásad a vnitrostátního strategického plánu.

Článek 19

Prováděcí ustanovení pro operační programy

Každý členský stát zahrne do programu příslušná prováděcí ustanovení, zejména pak:

jmenování všech orgánů podle článku 57 členskými státy;

popis postupů pro řízení operačních programů podle článku 58;

akce zaměřené na zlepšování a modernizaci správních struktur pro provádění společné rybářské politiky a posilování správní kapacity pro řízení a kontrolu fondu;

popis systémů pro hodnocení a sledování a ustavení sledovacího výboru podle článků 46 a 61 až 63;

postupy kontroly provádění operačního programu podle článku 60;

definice postupů pro mobilizaci a oběh finančních toků za účelem zajištění jejich průhlednosti;

v souladu s článkem 50 postupy pro zajištění zveřejnění operačních programů;

popis postupů sjednaných Komisí a členskými státy pro výměnu elektronických informací za účelem splnění platebních, sledovacích a hodnotících požadavků stanovených v tomto nařízení;

Jmenování nezávislého kontrolního orgánu podle čl. 69 odst. 3.

Pro každou z forem pomoci podle hlavy IV stanoví členské státy ve svých operačních programech podmínky a postupy jejich použití. Program zejména jasně stanoví účel každého plánovaného opatření.

Článek 20

Příprava a schválení

Každý členský stát vytvoří po důkladných konzultacích s partnery operační program na vnitrostátní úrovni. Členský stát předá do tří měsíců od doby, kdy přijme vnitrostátní strategický plán, program Komisi.

Komise navrhovaný operační program zhodnotí a stanoví, zda přispívá k cílům a prioritám definovaným ve strategických zásadách Společenství a ve vnitrostátním strategickém plánu s tím, že přihlédne k ex ante hodnocení podle článku 47.

Pokud se Komise domnívá, že operační program není v souladu se strategickými zásadami Společenství nebo s vnitrostátním strategickým plánem, požádá členský stát, aby navrhovaný program odpovídajícím způsobem upravil.

Komise schválí každý operační program nejpozději pět měsíců po jeho oficiálním předložení členským státem za předpokladu, že operační program je vytvořen podle článku 18.

Článek 21

Trvání a přezkum

Operační programy se týkají období mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2013.

Každý operační program je třeba přezkoumat v případě, že se vyskytnou obtíže při jeho provádění, nebo pokud dojde k zásadním strategickým změnám, nebo kvůli řádnému řízení, a v případě potřeby jej přepracovat na zbytek období z podnětu členského státu nebo Komise po schválení sledovacím výborem podle článku 61. Při přepracování se přihlíží zejména k výročním zprávám Komise a ke všem závěrům ročního přezkoumání, zejména při přepracování nebo posilování priorit společné rybářské politiky a ke zjištěním a závěrům hodnocení v polovině období podle článku 48.

Komise přijme rozhodnutí, že na žádost přezkoumá operační programy do tří měsíců od oficiálního předložení žádosti členským státem.

Článek 22

Kumulace a překrývání se

Během způsobilého období má operace nárok pouze na příspěvek z jednoho fondu nebo z jednoho finančního nástroje Společenství. Členské státy zajistí, aby bylo toto ustanovení dodržováno.

HLAVA IV

PRIORITNÍ OSY

KAPITOLA I

PRIORITNÍ OSA 1 OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE PŘIZPŮSOBENÍ RYBÁŘSKÉHO LOĎSTVA SPOLEČENSTVÍ

Článek 23

Oblast působnosti

Fond přispěje k financování:

veřejné podpory pro vlastníky lodí a posádky dotčené vnitrostátními plány na úpravu intenzity rybolovu, pokud jsou tyto plány součástí:

plánů obnovy uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

nouzových opatření uvedených v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 2371/2002;

vnitrostátních plánů na úpravy intenzity rybolovu spočívající v neobnovování dohod o rybolovu uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí, nebo ve významném snížení rybolovných práv na základě mezinárodní dohody a jiné dohody;

plány řízení podle článku 6 nařízení (ES) č. 2371/2002;

vnitrostátní plány pro výstup z loďstva s maximálním trváním dva roky jako součást povinností uvedených v článcích 11 až 16 nařízení (ES) č. 2371/2002 o úpravě kapacity loďstva Společenství,

investice do plavidel podle článku 27,

socioekonomické vyrovnání na podporu řízení loďstva včetně odborného vzdělávání.

Článek 24

Programování úpravy intenzity rybolovu

Každý členský stát si ve svém vnitrostátním strategickém plánu stanoví svou politiku úpravy intenzity rybolovu. Prioritou je financování operací uvedených v čl. 23 písm. a) první odrážce.

Vnitrostátní plány na úpravu intenzity rybolovu podle první odrážky čl. 23 písm. a) obsahují opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností v souladu s článkem 25.

V souladu s článkem 26 a se všemi dalšími příslušnými opatřeními v této kapitole mohou také obsahovat dočasná opatření na zastavení rybolovných činností.

V regionech, na které se vztahuje konvergenční cíl, musí vnitrostátní plány úpravy intenzity rybolovu obsahovat socioekonomické vyrovnání podle článku 28.

V regionech, na které se konvergenční cíl nevztahuje, se od členských států požaduje, aby vnitrostátní socioekonomická podpůrná opatření byla zahrnuta do vnitrostátních plánů na úpravu intenzity rybolovu.

Doba trvání vnitrostátních plánů na úpravu intenzity rybolovu uvedených v čl. 23 písm. a) nepřesáhne dva roky.

V případech stanovených v čl. 23 odst. a) první, druhé a čtvrté odrážce přijmou členské státy vnitrostátní plány do dvou měsíců po datu vydání rozhodnutí Rady nebo Komise.

V případech stanovených v čl. 23 písm. a) třetí odrážce přijmou členské státy do dvou měsíců od oznámení od Komise resktrukturalizační plány pro dotčená plavidla a rybáře.

Článek 25

Veřejná podpora v případě trvalého zastavení činnosti

Fond poskytne příspěvek pro spolufinancování trvalého zastavení rybolovné činnosti plavidel za předpokladu, že je tento krok součástí plánu na úpravu intenzity rybolovu uvedeného v čl. 23 písm. a). Trvalé odstavení plavidla z rybářské činnosti může být dosaženo pouze vrakováním plavidla nebo jeho převedením na činnost pro neziskové účely.

Veřejná podpora pro trvalé odstavení z činnosti poskytnutá vlastníkům plavidel se použije na rybolovnou kapacitu plavidla a případně na rybolovná práva s ní spojená.

Pro zjednodušení provádění vnitrostátních plánů na úpravu intenzity rybolovu mohou členské státy vypsat výběrová řízení nebo vyzvat k předkládání nabídek.

Členské státy mohou také stanovit míru veřejné podpory s tím, že přihlédnou k nejlepšímu poměru nákladů a účinnosti na základě jednoho nebo více následujících objektivních kritérií :

cena rybářského plavidla zaznamenaná na vnitrostátním trhu nebo jeho pojistná hodnota;

obrat plavidla;

stáří plavidla a jeho prostornost vyjádřená v GT nebo výkon motoru vyjádřený v kW.

Každý rok uvede členský sdělí ve výroční prováděcí zprávě podle článku 65 výsledky dosažené při realizaci jeho vnitrostátního plánu na úpravu intenzity rybolovu. Výsledky se měří pomocí příslušných ukazatelů stanovených v operačních programech.

Článek 26

Veřejná podpora v případě dočasného zastavení činnosti

V kontextu vnitrostátních plánů na úpravu intenzity rybolovu podle čl. 23 písm. a) první, druhé a čtvrté odrážky může fond přispívat na financování opatření na podporu v případě dočasného zastavení rybolovné činnosti pro rybáře a vlastníky plavidel po dobu maximálně jednoho roku, která může být ještě o jeden rok prodloužena.

Tato opatření pro dočasné zastavení činnosti doprovází plán na úpravu intenzity rybolovu, který do dvou let zajistí trvalé snížení kapacity nejméně ve stejném rozsahu jako snížení intenzity rybolovu následkem dočasného zastavení činnosti.

Fond může po dobu nejvýše šesti měsíců přispívat na financování dávek vyplácených rybářům a vlastníkům plavidel při dočasném zastavení činnosti v důsledku živelní pohromy nebo jiné výjimečné události, která nevyplývá z opatření na ochranu zdrojů.

Každý rok uvedou členské státy ve výroční prováděcí zprávě podle článku 65 výsledky dosažené při provádění opatření dočasného zastavení činnosti.

Opakující se sezónní pozastavení rybolovu neopravňuje k přidělení dávek nebo plateb podle tohoto nařízení.

Článek 27

Investice do rybářských plavidel a do selektivnosti.

Fond může přispět na financování vybavení:

podle čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

které umožní, aby byly na palubě drženy úlovky, jejichž vyhození zpět do moře již není dále povoleno;

které je součástí pilotních projektů zahrnujících přípravu nebo testování nových technických opatření na omezenou dobu, která mají být stanovena Radou nebo Komisí;

které sníží dopad rybolovu na přirozené prostředí a na mořské dno a na nekomerční živočišné druhy kromě lovných zařízení.

Fond může přispět na financování investic určených pro dosažení selektivnosti lovných zařízení za předpokladu, že daného plavidla se týká plán obnovy podle čl. 23 písm. a) první odrážky, že dané plavidlo mění metodu rybolovu a opouští dotčené loviště za účelem přesunu do jiného loviště, kde stav zdrojů umožňuje rybolov, a že jde pouze o první výměnu lovného zařízení.

Kromě případů popsaných v odstavci 2 může fond přispět na financování první výměny lovného zařízení za předpokladu, že nové zařízení je selektivnější a splňuje uznaná kritéria životního prostředí a postupy, jež přesahují stávající povinnosti vyplývající z právních předpisů.

Článek 27a

Drobný pobřežní rybolov

Pro účely tohoto článku se „drobným pobřežním rybolovem“ rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce nižší než 12 metrů, která nepoužívají tažná zařízení uvedená v tabulce 2 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářských plavidel Společenství([12]).

Pokud fond financuje opatření podle článku 27 tohoto nařízení ve prospěch drobného pobřežního rybolovu, sníží se o 20 % sazba soukromé finanční účasti uvedená ve skupině 2 tabulky v příloze II .

Pokud fond financuje opatření podle článku 28 tohoto nařízení použijí se sazby uvedené ve skupině 3 přílohy II.

Fond může přispět na výplaty prémií pro rybáře a vlastníky plavidel, kteří se podílejí na drobném pobřežním rybolovu za účelem:

zlepšení řízení a kontroly podmínek přístupu do některých oblastí rybolovu;

podpory organizace výrobního, zpracovatelského a marketingového řetězce pro produkty rybolovu;

podpory dobrovolných kroků zaměřených na snížení intenzity rybolovu s cílem zachování zdrojů;

využití technologických novinek (selektivnějších lovných technik, které přesahují příslušné zákonné požadavky), které nezvyšují intenzitu rybolovu.

Použijí se sazby uvedené ve skupině 3 tabulky přílohy II tohoto nařízení.

Článek 28

Socioekonomické vyrovnání za správu loďstva

Fond může přispět na financování socioekonomických opatření navržených členskými státy pro rybáře, jichž se dotýkají změny v odvětví rybolovu, která zahrnují:

diverzifikaci činností s cílem podporovat vícenásobná zaměstnání pro osoby aktivně zaměstnané v odvětví rybolovu;

programy rekvalifikace v zaměstnáních mimo odvětví námořního rybolovu;

předčasný odchod z odvětví rybolovu, včetně předčasného odchodu do důchodu.

Fond může také přispět na financování vzdělávacích opatření a pobídek pro mladé námořníky, kteří se poprvé chtějí stát vlastníky rybářských plavidel.

KAPITOLA II

PRIORITNÍ OSA 2 AKVAKULTURA, ZPRACOVÁNÍ PRODUKTŮ RYBOLOVU A AKVAKULTURY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

Článek 29

Investice do akvakultury

Fond může podporovat investice do akvakultury na základě konkrétních cílů, které jsou zahrnuty do vnitrostátních strategických plánů podle článku 15.

Takové investice se mohou týkat výstavby, rozšíření, vybavení a modernizace výrobních zařízení, zejména s cílem zlepšit hygienické podmínky, zdraví osob a zvířat a jakosti výrobků nebo snížit nepříznivý dopad na životní prostředí. Převod vlastnictví firmy neopravňuje k získání podpory Společenství.

Pokud se investice uskutečňují z důvodu zajištění shody s normami Společenství přijatými v poslední době, které se týkají životního prostředí, zdraví osob a zvířat, hygieny nebo dobrých životních podmínek zvířat, může být podpora s cílem zajistit splnění těchto nových norem přidělena pouze v rámci lhůt stanovených právními předpisy Společenství.

Fond se nepodílí na investicích zaměřených na zvyšování výroby produktů, které nenaleznou normální odbytové možnosti, nebo které by mohly nepříznivě působit na politiku na zachování zdrojů rybolovu.

Podpora se neposkytuje projektům podle přílohy II směrnice 85/337/EHS[13], jichž se netýkají informace uvedené v příloze IV uvedené směrnice.

Článek 30

Způsobilá opatření

Fond podpoří investice, které pomáhají plnit jeden nebo více z následujících cílů:

zvyšování počtu živočišných druhů a produkce druhů s dobrými vyhlídkami na trhu;

provádění metod chovu, které ve srovnání s normální praxí v odvětví rybolovu výrazně snižují dopad na životní prostředí;

podpora tradičních akvakulturních činností důležitých pro ochranu jak ekonomické, tak i sociální struktury a životního prostředí;

opatření ve společném zájmu týkající se akvakultury podle kapitoly III této hlavy a odborného vzdělávání;

vyrovnání za využívání takových akvakulturních výrobních metod, které pomáhají chránit životní prostředí a přírodu;

provádění opatření na ochranu veřejného zdraví a zdraví zvířat.

Investiční pomoc je vyhrazena pro velmi malé a malé podniky.

Článek 31

Podpora opatření na ochranu vodního prostředí

Fond může pomáhat při poskytování vyrovnání za využití akvakulturních výrobních metod, které pomáhají zlepšovat životní prostředí a přírodu, za účelem splnění cílů Společenství týkajících se rybolovu a životního prostředí.

Cílem pomoci je podpora:

takových forem akvakultury, které chrání a zlepšují životní prostředí, přírodní zdroje a genetickou rozmanitost, a řídí krajinné a tradiční rysy akvakulturních zón;

účasti v programu Společenství zaměřeném na ekologické řízení a kontrolu, který byl vytvořen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001[14];

organické akvakultury ve smyslu nařízení (EHS) č. 2092/91[15].

Chtějí-li předkladatelé projektů získat granty podle tohoto článku, musejí se zavázat plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí, které přesahují pouhé použití běžných řádných akvakulturních postupů. Přínos takových závazků se musí projevit v ex ante hodnocení, které provádí orgán jmenovaný členským státem.

Maximální roční výši veřejné podpory přidělené jako vyrovnání za činnost přispívající k ochraně vodního prostředí určuje členský stát každý rok ve svém operačním programu na základě těchto kritérií:

ušlé příjmy;

dodatečné náklady, které jsou možná způsobeny použitím metod chránících vodní prostředí, a

potřeba poskytnutí finanční podpory pro uskutečnění projektu.

Článek 32

Opatření na ochranu zdraví veřejnosti a zvířat

Fond může pomáhat:

při udělování finanční vyrovnání chovatelům měkkýšů a korýšů v případě dočasného přerušení sběru měkkýšů. Maximální doba, na kterou může být vyrovnání přiděleno je šest měsíců po celé období let 2007-2013. Vyrovnání může být poskytnuto v případech, kdy sběr musí být zastaven v zájmu ochrany veřejného zdraví kvůli kontaminaci měkkýšů způsobené rozšířením planktonu produkujícího toxiny nebo přítomností planktonu obsahujícího biotoxiny:

na dobu čtyř po sobě jdoucích měsíců;

pokud ztráta utrpěná následkem zastavení sběru přesahuje hodnotu 35 % ročního obratu dotčené firmy, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu firmy během předešlých tří let.

financování vymýcení patologických rizik v akvakultuře tam, kde Komise schválila plán usmrcení v souladu s podmínkami rozhodnutí 90/424/EHS[16].

Článek 33

Investice do zpracování a uvádění na trh

Fond může na základě konkrétních postupů, které jsou zahrnuty do vnitrostátních strategických plánů, podporovat investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury pro přímou lidskou spotřebu a do uvádění těchto produktů na trh. Tato pomoc je omezena na velmi malé a malé podniky.

Takové investice mohou zahrnovat výstavbu, rozšíření, vybavení a modernizaci podniků, zejména s cílem zlepšit podmínky související s hygienou, zdravím osob nebo zvířat a jakostí produktů nebo snížením nepříznivého vlivu na životní prostředí. Převod vlastnictví podniků neopravňuje k obdržení podpory Společenství.

Pokud jsou investice realizovány za účelem dosažení souladu s normami Společenství přijatými v nedávné době, které se týkají životního prostředí, zdraví osob nebo zvířat, hygieny nebo dobrých životních podmínek zvířat, může být podpora s cílem zajistit soulad s takovýmito novými normami přidělena pouze v rámci časových omezení stanovených právními předpisy Společenství.

Článek 34

Způsobilá opatření

Fond podpoří investice do výstavby, rozšíření, vybavení a modernizace firem v odvětví zpracování a uvádění na trh.

Investice podle odstavce 1 přispějí k ochraně nebo zvýšení zaměstnanosti v odvětví rybolovu a k dosažení jednoho nebo více z následujících cílů:

zlepšení pracovních podmínek a odborného vzdělávání;

zlepšení veřejného zdraví a hygienických podmínek nebo jakosti výrobků a dohled nad nimi;

snížení nepříznivého dopadu na životní prostředí;

širší využití málo využívaných živočišných druhů, vedlejších produktů a odpadu;

použití nových technologií nebo rozvoj elektronického obchodu;

uvádění na trh produktů, které zejména pocházejí z vykládek místního loďstva.

Na podporu Společenství nemají nárok investice do maloobchodu.

KAPITOLA III

PRIORITNÍ OSA 3 OPATŘENÍ VE SPOLEČNÉM ZÁJMU

Článek 35

Zásady pomoci

Fond může podpořit společné akce, které trvají po omezenou dobu, které by normálně nebyly podpořeny soukromým podnikem a které jsou prováděny za aktivní pomoci samotných provozovatelů nebo organizací zastupujících producenty, nebo jiných organizací, které uznal řídící orgán a které pomáhají splnit cíle společné rybářské politiky.

Článek 36

Společné akce

Fond podpoří společné akce, jejichž cílem je:

udržitelně přispět k lepšímu řízení nebo zachování zdrojů nebo k průhlednosti trhů s produkty rybolovu a akvakultury, nebo

použít kolektivní investice na rozvoj chovných stanic, na nákup výrobního, zpracovatelského a marketingového vybavení, nebo

podpořit partnerství mezi vědci a provozovateli v odvětví rybolovu, nebo

přispět k cílům stanoveným v čl. 27a odst. 4 tohoto nařízení.

Článek 37

Opatření na ochranu a rozvoj volně žijících vodních živočichů

Fond může podporovat akce, které jsou ve společném zájmu, jejichž cílem je ochrana a rozvoj volně žijících vodních živočichů kromě přímého doplnění populací. Akce musí přispívat ke zlepšování vodního prostředí.

Tyto akce se vztahují k instalaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji volně žijících vodních živočichů nebo k obnově vnitrozemských vodních cest včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb.

Akce musí být prováděny veřejnými nebo částečně veřejnými orgány, uznávanými obchodními organizacemi nebo jinými orgány, které jsou k tomuto účelu jmenovány řídícím orgánem.

Článek 38

Rybářské přístavy

Fond může podporovat investice v rybářských přístavech, které jsou v zájmu všech rybářů, kteří přístav používají, a které pomáhají zlepšovat služby nabízené rybářům.

Investice se musí týkat:

zlepšování podmínek za kterých jsou produkty rybolovu v přístavech vykládány na břeh, zpracovávány a skladovány;

zajištění paliva, ledu, vody a elektrické energie;

vybavení pro údržbu a opravy rybářských plavidel;

zdokonalování přístavišť, s cílem zvýšit bezpečnost během vykládání nebo nakládání produktů;

počítačového řízení rybolovných činností.

Článek 39

Podpora a rozvoj nových trhů

Fond může podporovat společné akce zaměřené na provádění politiky zvyšování jakosti a hodnoty, podporu a rozvoj nových trhů pro produkty rybolovu a akvakultury.

Akce nesmí být zaměřeny na obchodní značky ani nesmí odkazovat na konkrétní země nebo zeměpisné oblasti kromě akcí, které se týkají produktů povolených na základě podmínek nařízení Rady (EHS) č. 2081/92[17].

Investice se musí týkat:

vedení vnitrostátních a nadnárodních reklamních kampaní;

likvidace přebytku nebo málo využívaných druhů, které jsou vyhazovány nebo jsou jen málo obchodně zajímavé;

provádění jakostní politiky u produktů akvakultury a rybolovu;

propagace produktů získaných využíváním metod s malým vlivem na životní prostředí;

propagace produktů uvedených v podmínkách nařízení (EHS) č. 2081/92;

osvědčování jakosti;

označování produktů včetně označování produktů chycených pomocí metod šetrných k životnímu prostředí;

kampaně propagující výrobky nebo kampaně určené pro zlepšení obrazu odvětví rybolovu;

provádění průzkumů trhu.

Článek 40

Pilotní projekty

Fond může podporovat pilotní projekty zaměřené na získávání a šíření nových technických poznatků a prováděné ekonomickým subjektem, uznávaným obchodním sdružením nebo jiným příslušným orgánem, který pro daný účel jmenoval řídící orgán, ve spolupráci s vědeckým nebo technickým orgánem.

Pilotní projekty podle předchozího odstavce by měly:

testovat za podmínek blízkých podmínkám ve výrobním odvětví technickou nebo finanční realizovatelnost nové technologie s cílem získat a rozšířit technické nebo finanční poznatky o testované technologii;

umožnit, aby byly prováděny testy plánů řízení a plánů rozdělení intenzity rybolovu včetně, pokud je to potřeba, vytvoření zón se zákazem rybolovu, za účelem zhodnocení biologických a finančních následků a experimentálního doplnění populací.

Pro zajištění dobrých výsledků musí být vždy součástí pilotního projektu vhodný vědecký dohled.

Výsledky projektů financovaných podle odstavce 1 jsou obsaženy v technických zprávách, které jsou k dispozici veřejnosti.

Článek 41

Úprava a přeřazení rybářských plavidel

Fond může podporovat úpravy rybářských plavidel na plavidla určená výhradně pro vzdělávací nebo výzkumné účely v odvětví rybolovu prováděné veřejnými nebo částečně veřejnými orgány pod vlajkou členského státu.

Fond může podporovat trvalé přeřazení rybářského plavidla na neziskovou činnost mimo profesionální rybolov.

KAPITOLA IV

PRIORITNÍ OSA 4 UDRŽITELNÝ VÝVOJ POBŘEŽNÍCH RABOLOVNÝCH OBLASTÍ

Článek 42

Rozsah pomoci

Fond poskytne, spolu s jinými nástroji Společenství, pomoc na udržitelný rozvoj a zlepšování kvality života v oblastech, kde probíhá pobřežní rybolov, které jsou součástí celkové strategie, která se snaží podporovat provádění cílů společné rybářské politiky, zejména s přihlédnutím k socioekonomickým důsledkům.

Opatření pro udržitelný rozvoj oblastí, kde probíhá pobřežní rybolov usilují o:

udržení ekonomické a společenské prosperity těchto oblastí a hodnoty produktů rybolovu a akvakultury;

udržení a rozvíjení pracovních příležitostí v oblastech s pobřežním rybolovem podporou diverzifikace nebo ekonomické a sociální restrukturalizace oblasti, ve které se následkem změn v odvětví rybolovu vyskytly socioekonomické problémy;

podporu kvalitního životního prostředí v pobřežní oblasti;

podporu a rozvoj spolupráce mezi národními a nadnárodními pobřežními rybolovnými oblastmi.

Každý členský stát zahrne do svého operačního programu seznam oblastí, které mají nárok na podporu od fondu v rámci programu podpory udržitelného rozvoje pobřežních rybolovných oblastí.

Pobřežní rybolovná oblast je obecně menší než NUTS III (klasifikace územních statistických jednotek) s pobřežím moře nebo jezera nebo v okolí ústí řeky, které se využívají k rybolovu. Oblast by měla být dostatečně koherentní jak z pohledu zeměpisného a oceánografického, tak i ekonomického a sociálního.

Oblast by měla mít nízkou hustotu osídlení, významnou úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu, rybolov na sestupu a žádné město s více než 100 000 obyvateli.

Členský stát informuje Komisi o způsobilých oblastech podle odstavce 3.

Článek 43

Způsobilá opatření

Příspěvek na udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí může být poskytnut na:

restrukturalizaci a přesměrování ekonomických aktivit, zejména podporou ekologické turistiky za předpokladu, že tyto akce nemají za následek zvýšení intenzity rybolovu;

diverzifikaci činností prostřednictvím podpory vícečetné zaměstnanosti pro osoby aktivně zaměstnané v odvětví rybolovu vytvářením dalších pracovních příležitostí mimo odvětví rybolovu;

obchodní využití mořských živočichů v daném místě;

podporu zařízení souvisejících s drobným rybolovem a propagaci činností určených pro turisty;

ochranu mořského, jezerního a pobřežního prostředí za účelem jeho obnovy a udržení jeho přitažlivosti, za účelem rozvoje pobřežních vesniček a vesnic a ochrany a kapitalizace přírodního a architektonického dědictví;

obnovování výrobního potenciálu v odvětví rybolovu, pokud je tento poškozen přírodními nebo průmyslovými katastrofami;

podporu mezi-regionální a nadnárodní spolupráce mezi jednotlivými aktéry v pobřežních rybářských oblastech především prostřednictvím vzájemného propojování a šíření osvědčených postupů;

získávání organizačních a prezentačních dovedností pro přípravu a provádění místních plánů rozvoje.

Fond může na druhotném základě financovat až 15 % dotčené osy, opatření na podporu a zlepšování profesionálních dovedností, adaptability pracovníků a přístupu k pracovním místům, zejména pro ženy, za předpokladu, že taková opatření jsou nedílnou součástí plánu udržitelného rozvoje pobřežních oblastí a že jsou v přímém spojení s opatřeními popsanými v prvním odstavci.

Podpora udělená podle odstavce 1 nesmí zahrnovat obnovu nebo modernizaci rybářských plavidel.

Příjemci podpory podle prvního odstavce písmen a) a b) a druhého odstavce tohoto článku by měly být buď osoby zaměstnané v odvětví rybolovu nebo osoby, jejichž zaměstnání je na tomto odvětví závislé.

Pokud opatření podle tohoto článku má nárok na podporu také podle jiného nástroje podpory Společenství, členský stát vyjasní při vytváření svého programu, jestli je podporován fondem nebo jiným nástrojem podpory Společenství.

Článek 44

Účast na udržitelném rozvoji pobřežních rybolovných oblastí

Akce podporující udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí jsou prováděny na daném území skupinou místních veřejných nebo soukromých partnerů založenou pro tento účel, dále v tomto dokumentu nazývanou „pobřežní akční skupina” (PAS). Každá PAS, založená v souladu se zákony dotčeného členského státu, je vybrána průhledným postupem s veřejnou výzvou k předkládání nabídek.

U nejméně dvou třetin projektů nese za operace prováděné z iniciativy PAS odpovědnost soukromý sektor.

Pobřežní akční skupiny mohou mít nárok na podporu z fondu, pokud provádějí akce podporující integrovaný místní rozvoj, založené na principu postupu od zdola nahoru a prováděné na daném území nebo pro konkrétní kategorii osob či typ projektů. Členský stát zajistí, aby PAS měla dostatečné administrativní a finanční kapacity pro uplatnění forem pomoci a pro úspěšné dokončení plánovaných operací.

Území, na kterém PAS působí, by mělo být soudržné a mělo by mít dostatečnou kritické množství ve smyslu lidských, finančních a ekonomických zdrojů, nezbytných pro podporu realizovatelné rozvojové strategie.

PAS vytvoří v daném členském státě nebo oblasti, podle konkrétních požadavků institucionální struktury, sdružení se stanovami, které zaručí její řádné fungování.

KAPITOLA V

PRIORITNÍ OSA 5 TECHNICKÁ POMOC

Článek 45

Technická pomoc

Z podnětu Komise nebo z podnětu vedeného jejím jménem, při horní hranicí ročního přídělu 0,80 %, může fond financovat přípravnou, sledovací, administrativní a technickou pomoc, audit, hodnotící a kontrolní opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení. Tyto akce se provádějí podle čl. 53 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a jakýchkoli jiných opatření uvedeného nařízení a prováděcích pravidel použitelných na tuto formu plnění rozpočtu.

Tyto akce zahrnují:

studie spojené s vytvářením strategických zásad pro výroční zprávy Společenství a Komise;

hodnocení, zprávy odborníků, statistiky a studie včetně těch, které mají obecnou povahu, týkající se fungování fondů;

opatření zaměřená na partnery, příjemce pomoci z fondů a širokou veřejnost včetně informačních opatření;

opatření týkající se šíření informací, vytváření sítí, zvyšování informovanosti, podpory spolupráce a výměny zkušeností v rámci Společenství;

instalaci, provoz a propojování počítačových systémů pro řízení, dohled, kontrolu a hodnocení;

zdokonalování metod hodnocení a výměnu informací o postupech v tomto odvětví;

zakládání nadnárodních sítí a sítí Společenství, jejímiž členy jsou aktéři podílející se na udržitelném rozvoji pobřežních rybolovných zón, s cílem podporovat výměnu zkušeností a používání osvědčených postupů, stimulovat a provádět nadregionální a nadnárodní spolupráci a šíření informací.

Z podnětu členských států může fond financovat v rámci každého operačního programu akce týkající se přípravy, řízení, sledování, hodnocení, publicity a kontroly podpory operačních programů až do hranice 5 % z celkové částky operačního programu.

Z podnětu členského státu může také fond financovat akce podle každého operačního programu týkající se zlepšování správních funkcí všech členských států, jejichž regiony mají podle plánu sbližování nárok na podporu.

HLAVA V

ÚČINNOST POMOCI A JEJÍ PUBLICITA

KAPITOLA I

HODNOCENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Článek 46

Obecná ustanovení

Operační programy jsou podle ujednání článků 47 až 49 hodnoceny předem (ex ante), v mezidobí (uprostřed období) a následně (ex post).

Cílem hodnocení je zlepšit kvalitu a účinnost podpory fondu a provádění operačních programů. Také se hodnotí jejich vliv s ohledem na strategické zásady Společenství, vnitrostátní strategické plány a konkrétní problémy týkající se členských států s přihlédnutím k potřebám udržitelného rozvoje v odvětví rybolovu a k dopadu na životní prostředí.

Účinnost pomoci fondu se hodnotí na základě následujících kritérií:

celkový vliv fondu na cíle stanovené v článku 4 tohoto nařízení;

účinek priorit začleněných do programů.

Hodnocení činností podle odstavce 1 organizuje dle potřeby buď členský stát nebo Komise, v souladu s principem proporcionality a na základě partnerství mezi Komisí a členským státem.

Členské státy poskytnou lidské nebo finanční zdroje nezbytné pro provádění hodnocení, vytváření a shromažďování nezbytných údajů a využití různých typů informací poskytovaných systémem dohledu.

Komise rozhodne postupem podle čl. 100 odst. 3 o metodách a normách hodnocení, které se použijí.

Hodnocení provádí nezávislý odhadce. Výsledky se podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001[18] zveřejňují, pokud proti tomu orgán odpovědný za hodnocení výslovně neprotestuje.

Hodnocení se platí z rozpočtu pro technickou podporu operačních programů, pokud za jeho provedení odpovídají členské státy, a z rozpočtu na technickou pomoc Komise, pokud za jeho provedení odpovídá Komise.

Článek 47

Předběžné (ex ante) hodnocení

Cílem předběžného hodnocení je jednak zajistit spojitost mezi strategickými zásadami Společenství, vnitrostátními strategickými plány a operačními programy a jednak optimalizovat přidělení rozpočtových zdrojů operačním programům a zlepšit kvalitu programování.

Členské státy provádějí předběžné hodnocení na úrovni operačního programu podle zásady proporcionality, a v souladu s normami a metodami hodnocení definovanými postupem podle čl. 46 odst. 5.

Článek 48

Hodnocení v mezidobí

Cílem hodnocení v mezidobí je zhodnotit účinnost celého nebo části operačního programu se záměrem upravit ho tak, aby se zlepšila kvalita pomoci a jejího provádění.

V mezidobí se hodnotí operační program podle zásady proporcionality a na základě kalendáře, který umožňuje vzít v úvahu příslušné závěry v případě rozšíření programu.

Za zorganizování hodnocení v mezidobí odpovídají členské státy a je prováděno z podnětu řídících orgánů po poradě s Komisí podle norem a metod hodnocení, které se definují postupem podle čl. 46 odst. 5. Hodnocení je dále předáváno sledovacímu výboru pro operační program a Komisi.

Komise přistoupí k hodnocení v mezidobí, při němž hodnotí provádění strategických zásad Společenství podle kalendáře, který umožňuje použít výsledky hodnocení při každém rozhodnutí týkajícím se pokračování programování.

Článek 49

Následné (ex post) hodnocení

Následné hodnocení zkoumá stupeň využití zdrojů, účinnost a efektivitu operačního programu a jeho dopad v souvislosti s obecnými cíli uvedenými v článku 4 a ve strategických zásadách Společenství. Určí faktory, které přispěly k úspěchu nebo neúspěchu provádění operačních programů včetně hlediska udržitelnosti a osvědčených postupů.

Následné hodnocení se provádí z podnětu Komise, která je za něj také odpovědná, po konzultaci s členským státem a řídícím orgánem, který sbírá informace nezbytné k jeho provedení.

Následné hodnocení musí být dokončeno nejpozději do 31. prosince 2015.

KAPITOLA II

Poskytování informací a zveřejnění

Článek 50

Poskytování informací a zveřejnění

Členské státy poskytnou informace o spolufinancovaných programech a operacích a tyto informace zveřejní. Informace jsou určeny občanům Evropy. Jejich cílem je zdůraznit roli Společenství a zajistit, aby pomoc poskytovaná fondy byla průhledná.

Řídící orgán je povinen :

zajistit, aby byli o operačním programu informováni možní příjemci, obchodní sdružení, ekonomičtí a sociální partneři, organizace propagující rovnost práva a možností, nevládní organizace působící v oblasti ochrany životního prostředí a nevládní organizace zapojené do odvětví rybolovu. Řídící orgán je informuje o možnostech, které pomoc nabízí, a o pravidlech a metodách, kterými se řídí přístup k financím.

informovat příjemce o výši spolufinancování Společenství;

informovat evropské občany o roli, kterou v operačních programech a jejich výsledcích hraje Společenství a také zajistit, aby příjemci o takové úloze informovali občany Evropy.

Členské státy informují každý rok Komisi o iniciativách podnikaných podle tohoto článku.

HLAVA V

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK FONDU

KAPITOLA I

PŘÍSPĚVEK FONDU

Článek 51

Míra veřejné podpory

Maximální míra veřejné podpory je stanovena v tabulce přílohy II tohoto nařízení.

Článek 52

Příspěvek fondu

Rozhodnutí, kterým se přijímá operační program, stanoví pro každou prioritu maximální příspěvek fondu.

Příspěvek fondu je stanoven podle celkových výdajů z veřejných prostředků.

Příspěvek fondu se stanoví pro jednotlivé priority. Stanoveny jsou následující limity:

75 % výdajů z veřejných prostředků spolufinancovaných fondem v regionech spadajících do konvergenčního cíle;

50 % výdajů z veřejných prostředků pro operační programy v jiných regionech nespadajících do konvergenčního cíle;

85 % výdajů z veřejných prostředků pro ty operační programy týkající se nejvzdálenějších regionů a odlehlých řeckých ostrovů.

Odchylně od limitů uvedených v odstavci 3, bude pomoc fondu :

85 % výdajů z veřejných prostředků pro akce spadající pod čl. 23 písm. a) první odrážku v regionech, kterých se týká konvergenční cíl.

65 % výdajů z veřejných prostředků pro akce spadající pod čl. 23 písm. a) první odrážku pro regiony, kterých se konvergenční cíl netýká.

Minimální příspěvek fondu na jednu prioritu je 20 % výdajů z veřejných prostředků.

Opatření pro technickou pomoc prováděná z podnětu nebo jménem Komise mohou být financována ve výši 100 %.

Celková výše podpory poskytnuté na jednu operaci z fondu a z jiných příspěvků, které se udělují z rozpočtu Společenství, nesmí překročit 90 % pomoci na výdaje z veřejných prostředků přidělené dané operaci.

Článek 53

Nehromadění

Priorita nebo operace mohou během období, kdy mají nárok na podporu, těžit zároveň z podpory nejvýše jednoho fondu Společenství. Operace může zároveň využívat podporu pouze z jednoho operačního programu.

Článek 54

Způsobilost výdajů

Výdaje jsou způsobilé na příspěvek z fondu, pokud příjemci vznikly tyto výdaje v souvislosti s prováděním operace v době mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2015. U spolufinancovaných operací není možné, aby byly dokončeny před zahájení lhůty, kdy mají na pomoc nárok.

Výdaje mají nárok na příspěvek z fondu pouze pokud byly vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán na základě dotčeného operačního programu, nebo na vlastní odpovědnost v souladu s kritérii předem stanovenými sledovacím výborem.

Nový výdaj předložený během přezkumu operačního programu má nárok na podporu od data, kdy Komise přijme žádost o změnu operačního programu.

Pravidla, kdy výdaje mají nárok na příspěvek, se stanoví na úrovni státu, s výhradou výjimek stanovených v tomto nařízení.

Následující výdaje nemají na podporu nárok:

DPH;

úroky z půjček;

nákup půdy za částku vyšší než 10 % celkových výdajů na dotčenou akci, které nárok na podporu mají;

ubytování.

Ustanovení článku 45 jsou nedotčena ustanoveními odstavců 1 až 3 tohoto článku.

Článek 55

Trvání operací

Členský stát nebo řídící orgán zajistí, aby si operace ponechala příspěvek z fondů pouze tehdy, pokud dotčená operace neprojde během sedmi let od data, kdy příslušné státní orgány nebo řídící orgán rozhodnou o financování, zásadní změnou :

týkající se její povahy nebo prováděcích podmínek nebo udělující firmě nebo veřejnému orgánu nepatřičnou výhodu;

vycházející buď ze změny v povaze vlastnictví infrastrukturního předmětu nebo ukončení či přemístění výrobní činnosti.

Řídící orgán informuje Komisi o jakýchkoli změnách podle odstavce 1.

Nepatřičně zaplacené částky se vracejí podle hlavy VIII, kapitoly II.

Členský stát zajistí, aby podniky, od kterých jsou částky podle odstavce 3 vymáhány, nečerpaly příspěvky z fondu.

HLAVA VI

řÍZENÍ, DOHLED A KONTROLY

KAPITOLA I

Systém řízení a kontroly

Článek 56

Obecné zásady systémů řízení a kontroly

Systémy řízení a kontroly operačních programů stanovené členským státem zajistí:

jasné definování úkolů orgánů zapojených do řízení a kontroly a jasné rozdělení jejich úloh v rámci každého orgánu;

jasné oddělení úkolů a činností orgánů pro řízení, orgánů pro ověřování výdajů a orgánů pro kontrolu a rozdělení úkolů v rámci každého orgánu;

odpovídající zdroje pro každý orgán, k provádění funkcí, které mu byly přiděleny;

opatření pro efektivní interní audit;

spolehlivé systémy účetnictví, dohled a podávání zpráv o financích, které jsou počítačově zpracované;

efektivní systém podávání zpráv a dohledu, tam kde je plnění úkolů přenesené na jiný orgán;

příručky s postupy pro činnosti, které mají být prováděny;

efektivní programy pro kontrolu správného fungování systému;

systémy a postupy, které zajistí dostačující průběh auditů.

Opatření stanovená v bodech b), c), d) f) g) a h) musí být úměrná veřejným výdajům podle dotčeného operačního programu.

Článek 57

Jmenování orgánů

Členský stát jmenuje pro každý operační program :

a) řídící orgán : úřad nebo veřejný nebo soukromý, státní, regionální nebo místní orgán jmenovaný členským státem, nebo členský stát sám, když plní úkol spočívající v řízení operačního programu;

b) ověřovací orgán : orgán nebo regionální či vnitrostátní úřad určený členským státem pro ověřování prohlášení o výdajích a žádostí o platby před jejich odesláním Komisi ;

c) kontrolní úřad : orgán provozně nezávislý na řídícím orgánu a ověřovacím orgánu jmenovaný členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování správného chodu systému řízení a kontroly;

Kromě úřadů uvedených v odstavci 1, jmenuje členský stát také příslušný orgán pro příjem plateb provedených Komisí a orgán nebo orgány odpovědné za provádění plateb příjemcům.

Členský stát stanoví pravidla pro své vztahy s těmito orgány a úřady a pro jejich vztahy s Komisí. Aniž by bylo dotčeno toto nařízení, stanoví členský stát vzájemné vztahy těchto úřadů, které své úkoly plní zcela v souladu s institucionálními, zákonnými a finančními systémy dotčeného členského státu.

Podle čl. 56 odst. 1 písm. b) mohou být některé nebo všechny řídící, platební, kontrolní a ověřovací funkce prováděny jediným orgánem.

Článek 58

Úkoly řídícího orgánu

Řídící orgán odpovídá za výkonné, efektivní a správné řízení a provádění operačního programu a zejména za:

zajišťování toho, aby byly pro financování vybírány operace podle kritérií pro operační program, a aby byly po celé prováděcí období v souladu s příslušnými pravidly Společenství a státu;

potvrzování doručení spolufinancovaných produktů a služeb a potvrzování, že deklarované výdaje byly skutečně vynaloženy za operace a jsou v souladu s pravidly Společenství a státu;

zajišťování, že existuje systém elektronického zaznamenávání a ukládání podrobných účetních záznamů pro každou operaci v rámci operačního programu a že jsou shromažďovány údaje o provádění nezbytné pro finanční řízení, dohled, kontrolu a hodnocení;

zajišťování, že příjemci a jiné orgány podílející se na provádění operací vedou buď zvláštní systém účetnictví nebo mají odpovídající účetní kód pro všechny transakce týkající se operace;

zajišťování, že hodnocení operačních programů podle článku 46 jsou prováděna v časových limitech stanovených v tomto nařízení a že splňují jakostní normy dohodnuté Komisí a členským státem;

stanovování postupů, které zajistí, že všechny dokumenty týkající se výdajů a šeků, které jsou nezbytné k vytvoření odpovídajícího účetního protokolu pro potřeby auditu, jsou vedeny v souladu s požadavky článků 83 a 93;

zajišťování toho, že ověřující orgán obdrží k ověření veškeré nezbytné informace o postupech a kontrolách prováděných v souvislosti s výdaji;

vedení sledovacího výboru a poskytování mu dokladů nezbytných pro odsouhlasení kvality provádění operačního programu, který má být sledován s přihlédnutím k jeho konkrétním cílům;

vytváření výročních a závěrečných zpráv o provádění operace a po schválení sledovacím výborem, předložení těchto zpráv Komisi;

zajišťování souladu s požadavky na poskytování a zveřejňování podle článku 50.

Řídící výbor by měl provádět vnitřní kontrolu.

Článek 59

Úkoly ověřujícího orgánu

Ověřující orgán operačního programu odpovídá zejména za:

vytváření a překládání Komisi ověřených výkazů o výdajích a žádostí o platby v elektronické podobě;

ověřování, že:

výkaz výdajů je přesný, výsledky pocházejí ze spolehlivých účetních systémů a jsou založené na ověřitelných podpůrných dokumentech;

uvedené výdaje jsou v souladu s použitelnými pravidly Společenství a státu a byly vynaloženy v souvislosti s operacemi vybranými pro financování podle kritérií, která jsou použitelná pro program a jsou v souladu s použitelnými pravidly Společenství a státu;

zajištění, že pro potřeby ověřování obdržel odpovídající informace od řídícího orgánu o postupech a kontrolách prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými ve výkazech výdajů;

pro účely ověřování přihlédnutí k výsledkům všech auditů prováděných kontrolním úřadem nebo na jeho odpovědnost;

vedení účetních záznamů o výdajích, v elektronické podobě, předkládaných Komisi;

zajištění vymáhání všech částek fondů Společenství, u nichž se následkem odhalených neregulérností zjistilo, že byly vyplaceny nenáležitě, společně s úrokem, pokud byl nějaký účtován, vedení záznamů o navratitelných částkách a splacení znovuzískaných částek Komisi, pokud možno odečtením od dalšího prohlášení o výdajích.

Článek 60

Úkoly kontrolního úřadu

Inspekční orgán pro určitý operační program odpovídá zejména za:

zajištění, aby byly audity prováděny v souladu s mezinárodními auditorskými normami pro ověřování efektivního fungování systémů řízení a kontroly operačního programu;

zajištění, aby audity byly prováděny na vzorku vhodné pro ověření uvedených výdajů;

předložení Komisi, do šesti měsíců od schválení operačního programu, kontrolní strategie týkající se orgánů, které budou provádět audity podle písmen a) a b), metod, které budou používat, metod výběru vzorků pro kontroly operací a indikativního plánování kontrol tak, aby byla zajištěna kontrola hlavních orgánů a aby byly kontroly prováděny rovnoměrně v průběhu celého období programování;

pokud společné systémy platí ve více než jednom operačním programu, může být podle písmene c) předložena jediná kombinovaná kontrolní strategie;

do 30. června každého roku od roku 2008 do roku 2016:

(i) vytvoření výroční kontrolní zprávy, v níž budou uvedena závěry z kontrol provedených podle kontrolní strategie vážící se k operačnímu programu během předešlého roku a nedostatky odhalené v systémech řízení a kontroly programu. Informace týkající se let 2014 a 2015 mohou být zahrnuty do závěrečné zprávy, která bude doplňkem prohlášení o platnosti;

(ii) vydávání stanoviska týkajícího se účinnosti řídícího a kontrolního systému za účelem odpovídajícího potvrzení správnosti výkazů o výdajích předložených Komisi během daného roku a zákonnosti a správnosti nejdůležitějších transakcí;

poskytování informací o kontrolách a stanoviscích, tyto mohou být seskupeny do jediné zprávy, pokud pro několik operačních programů platí společný systém;

předložení prohlášení při ukončení programu; prohlášení zhodnotí platnost žádosti o zaplacení konečného zůstatku a zákonnost a správnost nejdůležitějších transakcí, kterých se týká závěrečné prohlášení o výdajích podepřené závěrečnou kontrolní zprávou.

Kde jsou kontroly podle písmen a) a b) prováděny jiným orgánem než kontrolním úřadem, zajistí kontrolní úřad, aby takové orgány byly skutečně nezávislé a aby byla kontrola prováděna podle mezinárodně přijímaných kontrolních norem.

KAPITOLA II

Dohled

Článek 61

Sledovací výbor

Členský stát vytvoří po dohodě s řídícím orgánem a po konzultaci s partnery pro každý operační program sledovací výbor. Každý sledovací výbor bude sestaven během tří měsíců od rozhodnutí o schválení operačního programu.

Vytvoří pravidla pro postupy v rámci institucionálního, právního a finančního rámce dotčeného členského státu a po dohodě s řídícím orgánem je přijme.

Článek 62

Složení

Sledovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu. Zástupce Komise se může ze svého vlastního podnětu účastnit práce sledovacího výboru jako poradce.

O složení rozhodne členský stát, přičemž účastnit se budou partneři uvedení v článku 8 a řídící orgán.

Řídící orgán koordinuje sledovací výbor.

Článek 63

Úkoly

Sledovací výbor se přesvědčí o účinnosti a kvalitě provádění operačních programů. V té souvislosti:

zvažuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací během čtyř měsíců od schválení operačního programu. Kritéria pro výběr se upravují podle potřeb vytvářeného programu;

na základě dokumentů předložených řídícím výborem pravidelně hodnotí pokroky v dosahování konkrétních cílů operačního programu;

prověřuje výsledky provádění programu, zejména jak jsou plněny cíle stanovené pro každou prioritu, a hodnocení v mezidobí uvedená v článku 48;

projednává a schvaluje výroční a závěrečné prováděcí zprávy uvedené v článku 65 před jejich odesláním Komisi;

je informován o zprávě z výroční kontroly a o jakýchkoli připomínkách, které Komise vznesla po prověření těchto zpráv;

z iniciativy členského státu může být informován o výroční zprávě uvedené v článku 17;

může navrhovat řídícímu orgánu jakékoli změny nebo revize operačního programu, které by pravděpodobně přispěly k dosažení cílů fondu nebo zlepšily jeho řízení, včetně řízení finančního;

projednává a schvaluje jakýkoli návrh na změnu obsahu rozhodnutí Komise o příspěvku fondu.

Článek 64

Opatření pro sledování

Řídící orgán a sledovací výbor zajišťují kvalitu provádění operačního programu.

Řídící orgán a sledovací výbor provádějí dohled se zřetelem k finančním ukazatelům a údajům o provádění, výsledkům a dopadu definovaném v operačním programu.

Kde to povaha pomoci dovoluje, dělí se statistika podle pohlaví příjemce a podle velikosti jeho podnikání.

Komise ve spolupráci s členským státem prověřuje ukazatele nezbytné pro sledování a hodnocení operačního programu.

Článek 65

Výroční a závěrečné zprávy

Poprvé v roce 2008 a pak do 30. června každého roku doručí řídící výbor Komisi výroční zprávu o provádění operačního programu. Do 30. června 2016 doručí řídící orgán Komisi závěrečnou zprávu o provádění operačního programu.

Výroční prováděcí zprávy a závěrečné zprávy obsahují následující prvky :

pokroky v provádění operačního programu a priorit v souvislosti s jejich konkrétními ověřitelnými cíli, včetně vyčíslení, kdykoli to jejich povaha umožňuje, finanční realizace, výsledku a ukazatelů dopadu priority;

změnu v celkové situaci, která má přímý vliv na provádění pomoci, zejména významný socioekonomický rozvoj, změny ve státní, regionální nebo odvětvové politice a pokud je to nutné, jejich dopad na shodu mezi pomocí z fondu a z jiných finančních nástrojů;

finanční realizaci operačního programu s tím, že u každé priority jsou podrobné údaje o výdajích zaplacených příjemcům, celkové platby obdržené od Komise a vyčíslení finančních ukazatelů uvedených v čl. 64 odst. 2;

finanční realizaci podle typu pomoci podle rozdělení priorit uvedeného v hlavě IV;

opatření přijatá řídícím orgánem a sledovacím výborem pro zajištění kvality a účinnosti provádění pomoci, zejména:

opatření týkající se sledování a hodnocení, včetně opatření pro shromažďování údajů;

shrnutí jakýchkoli důležitých problémů, které se vyskytly při provádění operačního programu, a veškerá přijatá opatření včetně reakce na připomínky podle článku 67;

využití technické pomoci.

opatření pro zajištění zveřejnění operačního programu;

prohlášení o shodě s politikou Společenství během realizace operačního programu a, je-li to možné, identifikace problémů, které se vyskytly, a opatření přijatá pro jejich řešení;

v nutných případech během období provádění operačního programu využití pomoci zaplacené řídícímu výboru nebo jinému veřejnému orgánu.

Zprávy se považují za přijatelné, pokud obsahují všechny informace uvedené v odstavci 2 a zřetelně objasňují provádění operačního programu.

Komise během dvou měsíců rozhodne o obsahu výroční prováděcí zprávy předložené řídícím orgánem. Pro závěrečnou zprávu o operačním programu je časová lhůta pět měsíců. Pokud Komise během stanovené lhůty nereaguje, považuje se zpráva za přijatou.

Článek 66

Výroční zpráva od Komise

Do 31. prosince doručí Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o skutečném provádění tohoto nařízení během předchozího roku. Tato zpráva shrnuje hlavní pokroky, trendy a výzvy související s prováděním operačních programů.

Zpráva vychází z přezkoumání provedeného Komisí a z hodnocení strategických výročních zpráv členských států uvedených v prvním odstavci článku 17 a jakýchkoli dalších dostupných informací. Zpráva uvádí další opatření přijatá, nebo která mají být přijatá členskými státy a Komisí, která umožní přiměřené ověření závěrů zprávy.

Kromě toho také zahrnuje:

souhrnný přehled činností fondu sestavený členským státem včetně rozdělení přidělených a zaplacených dotací a využití technické pomoci Komisí a členskými státy;

hodnocení koordinace fondu se strukturálním fondem a Evropským fondem pro rozvoj zemědělství a zemědělských oblastí;

závěry z hodnocení podle článku 48, jakmile jsou k dispozici;

když je předložena čtvrtá výroční zpráva a znovu pak, když je předložena zpráva týkající se posledního roku programu, shrnutí výsledků kontrol systémů řízení a kontroly zavedených členskými státy a prováděných jménem Komise, a výsledků kontrol využívání pomoci fondu, které provádí členský stát, a pokud byly provedeny, tak i finanční opravy.

Článek 67

Roční prověřování programů

Každý rok, když se předkládají výroční prováděcí zprávy a zprávy o kontrolách podle článku 65 a čl. 60 odst. 4 a podle pravidel definovaných po dohodě s členským státem a dotčeným řídícím orgánem, prověří Komise a řídící orgán pokroky, k nimž došlo při provádění operačního programu, nejdůležitější výsledky dosažené v předchozím roce, finanční provádění a jiné faktory, s cílem zlepšit provádění kontroly včetně aspektů týkajících se fungování systémů řízení a kontroly.

Po takovém prověření sdělí Komise členskému státu a řídícímu orgánu své připomínky. Členský stát informuje Komisi o akcích podniknutých v souvislosti s jejími připomínkami.

Když jsou k dispozici výsledky následných hodnocení pomoci poskytnuté v letech 2000-2006 programovacího období, přezkoumají se celkové výsledky při příležitosti prvního výročního prověřování.

KAPITOLA III

Kontroly

ODDÍL 1

POVINNOSTI čLENSKÝCH STÁTů

Článek 68

Řádné finanční řízení

Členské státy odpovídají za zajištění správného finančního řízení operačních programů a zákonnosti a správnosti transakcí prováděných v rámci těchto programů.

Zajistí, aby řídící orgány, orgány udělující oprávnění, kontrolní orgány a jakékoli další zapojené orgány přijaly odpovídající opatření týkající se systémů řízení a kontroly podle článků 56 až 60 a zajistily tak, že budou finanční prostředky poskytnuté Společenstvím využity účinně a správně.

Členské státy zabrání chybám, odhalí je a napraví. Podle pravidel o nich informují Komisi a budou Komisi i nadále informovat o postupu administrativních a soudních řízení.

Pokud částky nepatřičně vyplacené příjemci nemohou být získány zpět, odpovídá za refundaci částky nepatřičně vyplacené z rozpočtu Evropských společenství členský stát, s výjimkou případů, kdy dokáže, že utrpěná ztráta nebyla způsobena jeho zanedbáním nebo nedbalostí.

Článek 69

Systémy řízení a kontroly

Před přijetím operačního programu, zajistí členské státy, aby podle článků 56 až 60 byly vytvořeny systémy řízení a kontroly operačních programů. Odpovídají za zajištění toho, že systémy fungují efektivně po celé období operačního programu.

Do tří měsíců od schválení každého operačního programu, předloží členský stát Komisi popis systémů týkající se konkrétní organizace a postupů řídících orgánů a orgánů udělujících oprávnění a zprostředkovatelských orgánů a interních kontrolních systémů, které fungují v těchto úřadech a orgánech, kontrolního úřadu a libovolného jiného orgánu, který provádí kontroly na svou vlastní odpovědnost.

Popis bude doplněn zprávou od nezávislého kontrolního orgánu, v níž budou uvedeny výsledky hodnocení systémů a uvedeno stanovisko týkající se jejich souladu s články 56 až 60. V případě, že stanovisko obsahuje výhrady, uvede zpráva nedostatky a údaj o jejich závažnosti. Členský stát vytvoří po dohodě s Komisí plán opravných opatření a časový harmonogram jejich realizace.

Nezávislý kontrolní orgán je jmenován nejpozději v době, když je přijat operační program. Komise může pro operační program přijmout kontrolní úřad jako nezávislý kontrolní orgán, pokud pro to má nezbytnou kapacitu. Nezávislý kontrolní orgán musí mít nezbytnou operační nezávislost a musí provádět svou práci podle mezinárodních kontrolních norem.

ODDÍL 2

POVINNOSTI KOMISE

Článek 70

Povinnosti Komise

Komise se postupem podle článku 69 na základě výročních kontrolních zpráv a svých vlastních kontrol přesvědčí, že členské státy vytvořily systémy řízení a kontroly a že systémy fungují během období provádění operačních programů efektivně.

Aniž by byly ovlivněny kontroly prováděné členskými státy, mohou úředníci Komise nebo oprávnění zástupci Komise provádět kontroly na místě za účelem ověření účinnosti fungování řídících a kontrolních systémů, které mohou zahrnovat také kontroly operací, jež jsou součástí operačního programu s tím, že svůj úmysl oznámí nejméně jeden pracovní den předem.

Komise může požadovat, aby členský stát provedl kontrolu na místě za účelem ověření správného fungování systémů nebo správnosti jedné nebo více transakcí. Úředníci Komise nebo oprávnění zástupci Komise se mohou takových kontrol účastnit

Článek 71

Spolupráce s kontrolními orgány členského státu

Komise spolupracuje s kontrolními úřady, které kontrolují operační programy, aby zkoordinovaly své plány kontrol a kontrolní metody a okamžitě se vymění výsledky kontrol provedených na kontrolních systémech za účelem co nejlepšího využití kontrolních zdrojů a vyhnutí se duplikaci práce. Komise a kontrolní úřady se pravidelně schází, většinou nejméně jednou za rok, aby společně prověřily výroční kontrolní zprávy předložené podle článku 60 a vyměnily si názory na další záležitosti týkající se řízení a kontroly operačních programů. Komise předloží své připomínky ke kontrolním postupům uvedeným v článku 60 nejpozději do tří měsíců, nebo na první schůzce následující po jejich přijetí.

Při stanovování své vlastní kontrolní strategie uvede Komise ty operační programy, u kterých je stanovisko o shodě se systémem podle článku 60 bez připomínek nebo kde byly připomínky staženy po přijetí opravných opatření, kde je kontrolní postup kontrolního úřadu uspokojivý a kde byla na základě výsledků kontrol provedených Komisí a členským státem dostatečně ujištěna, že systémy řízení a kontroly fungují efektivně.

U těchto programů může Komise upozornit dotčený členský stát, že, co se týká správnosti, zákonnosti a regulérnosti deklarovaných výdajů, se bude spoléhat především na stanovisko kontrolního úřadu a bude provádět své vlastní kontroly na místě pouze za výjimečných okolností.

HLAVA VIII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Finanční řízení

ODDÍL 1

ROZPOčTOVÉ ZÁVAZKY

Článek 72

Rozpočtové závazky

Rozpočtové závazky Společenství v operačních programech (dále jen „rozpočtové závazky“) se sjednávají každý rok v době od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. První rozpočtový závazek se vytvoří dříve než Komise přijme rozhodnutí schvalující operační program. Každý následující závazek stanoví Komise na základě rozhodnutí poskytnout příspěvek z fondu, podle článku 20.

ODDÍL 2

PLATBY

Článek 73

Společná pravidla pro platby

Platby příspěvku z fondu prováděné Komise probíhají podle rozpočtových závazků. Všechny platby se přiřazují k nejbližšímu otevřenému rozpočtovému závazku.

Platby mají formu předběžného financování, plateb v mezidobí a plateb zůstatku. Vyplácejí se orgánu určenému členským státem.

Nejpozději 31. ledna každého roku pošle členský stát Komisi aktualizovaný odhad platebních požadavků pro běžný finanční rok a následující finanční rok.

Všechny výměny týkající se finančních transakcí mezi Komisí a orgány jmenovanými členským státem budou prováděny elektronicky podle prováděcích pravidel přijatých Komisí postupem podle čl. 100 odst. 3.

Článek 74

Pravidla pro vypočtení plateb v mezidobí a plateb zůstatku

Platby v mezidobí a platby zůstatku se vypočítávají tak, že se sazba spolufinancování u každé priority použije na veřejné výdaje ověřené v rámci příslušné priority na základě výkazu výdajů ověřeného orgánem odpovědným za ověřování.

Článek 75

Výkaz výdajů

Všechny výkazy výdajů zahrnují pro každou prioritu výši výdajů vynaloženou příjemci při provádění operací a odpovídající příspěvek z veřejných fondů. Výdaje, které příjemci zaplatili, jsou podloženy přijatými fakturami nebo účetními dokumenty odpovídající důkazní hodnoty.

Co se týká programů pomoci ve smyslu článku 87 smlouvy, Komise považuje pouze ověřené výdaje za výdaje, které zaplatili příjemci a za které byla provedena platba orgánem poskytujícím pomoc.

Článek 76

Kumulace plateb předběžného financování a plateb v mezidobí

Celková kumulativní výše plateb předběžného financování a plateb v mezidobí nesmí překročit 95 % příspěvku na operační program.

Je-li tohoto stropu dosaženo, převádí ověřující úřad Komisi veškeré ověřené výdaje dne 31. prosince roku n a také částky pro fond získané zpět během daného roku, nejpozději do 31. ledna roku n+1.

Článek 77

Celistvost plateb příjemcům

Členské státy se přesvědčí, zda orgán odpovědný za provádění plateb zajišťuje, aby příjemci dostávali celou výši příspěvku z veřejných fondů v nejkratším možném čase a pokud možno vcelku. Z těchto částech se nic neodečítá ani nesráží, ani se nevybírají žádné další speciální poplatky nebo jiné poplatky se stejnou účinností, které by snížily výši částky přidělené příjemcům.

Oddíl 3

PřEDBěžNÉ FINANCOVÁNÍ

Článek 78

Platba

Na základě rozhodnutí Komise, kterým je schválen příspěvek z fondu na operační program, vyplatí Komise jedinou částku předběžné platby orgánu jmenovanému členským státem. Tato částka předběžné platby představuje 7 % příspěvku fondu na příslušný operační program.

Pokud není do dvaceti čtyř měsíců od data, kdy Komise zaplatila první splátku předběžné platby poslána žádost o platbu podle operačního programu, refunduje orgán jmenovaný členským státem Komisi celou částku vyplacenou jako předběžnou platbu.

Jakékoli úroky z částek předběžného financování se použijí na příslušný operační program a musí být odečteny z částky veřejných výdajů uváděných v závěrečném výkazu výdajů.

Částka zaplacená v rámci předběžného financování se po uzavření operačního programu z účtů odstraní.

ODDÍL 4

PLATBY V MEZIDOBÍ

Článek 79

Platby v mezidobí

Komise provede platby v mezidobí podle finančních prostředků, které jsou k dispozici a poté, až se jí dostane rozumného ujištění, že systémy řízení a kontroly vytvořené členskými státy pro operační programy jsou v souladu s články 56 až 60. Toto ujištění vychází ze zprávy nezávislého kontrolního úřadu uvedeného v čl. 69 odst. 3

Článek 80

Přijatelnost žádosti o platbu

Každá platba vyplacená Komisí v mezidobí je podmíněna splněním následujících podmínek:

Komisi musí být odeslána žádost o platbu a výkaz výdajů podle článku 73;

pro žádnou z priorit nemůže být přidělena vyšší částka než maximální částka pomoci z fondu v daném období;

řídící orgán musí do stanoveného termínu odeslat Komisi nejnovější prováděcí zprávu podle čl. 65 odst. 3;

nesmí dojít k žádnému přerušení nebo pozastavení plateb, jak je podrobně uvedeno v článku 84, ani žádnému vydání odůvodněného stanoviska Komise v souvislosti s přestupkem podle článku 226 smlouvy v souvislosti s operacemi, na které byly výdaje podle příslušné žádosti o platbu vynaloženy.

Podle dostupných finančních zdrojů provede Komise platbu v mezidobí nejpozději dva měsíce po datu, kdy byla žádost o platbu splňující výše uvedené podmínky registrována.

Členský stát a orgán udělující ověření odpovědný za provádění plateb bude co nejdříve informován Komisí, pokud není některá z podmínek uvedených v odstavci 1 splněna.

Článek 81

Postup při platbě

Komise provede platbu v mezidobí nejpozději 45 dnů po datu registrace žádosti o platbu splňující podmínky uvedené v předchozím článku.

Pokud není jedna z těchto podmínek splněna, členský stát a orgán udělující oprávnění, který je pověřen prováděním plateb, je Komisí co nejdříve informován.

Orgán udělující oprávnění zajistí, aby žádosti o platby v mezidobí pro operační programy byly shromážděny a poslány Komisi, pokud možno třikrát za rok. Pro platby, které má komise provést v běžném roce, je nejpozdější termín předložení žádosti o platbu 31. říjen.

Oddíl 5

PLATBA ZůSTATKU A UZAVřENÍ PROGRAMU

Článek 82

Podmínky pro platbu zůstatku

Komise zaplatí zůstatek, pokud do 30. června 2016 obdrží následující dokumenty:

žádost o platbu zůstatku a výkaz výdajů podle článku 65;

konečnou zprávu o provádění operačního programu včetně informací uvedených v článku 65;

prohlášení o platnosti přiložené k žádosti o platbu podle čl. 60 odst. 5 společně se zprávou o závěrečné kontrole;

Platba zůstatku je podmíněna přijetím závěrečné prováděcí zprávy a prohlášení o platnosti pro žádost o platbu zůstatku.

Neposlání některého z dokumentů uvedených v odstavci 1 Komisi nejpozději do 30. června 2016 automaticky vyústí v nepřidělení zůstatku podle článku 87.

Podle dostupných finančních zdrojů, uhradí Komise zůstatek nejvýše do 45 dnů od data, kdy obdržela závěrečnou zprávu a prohlášení o platnosti přiložené k žádosti o doplacení zůstatku. Aniž by byl dotčen odstavec 5, je zůstatek rozpočtového závazku zrušen šest měsíců po platbě.

Po 30. červnu 2016 nemohou být žádné další výdaje, které nebyly oprávněny před uvedeným datem, připojeny k žádnému výkazu výdajů.

Bez ohledu na výsledky jakýchkoli kontrol prováděných Komisí nebo Evropským účetním dvorem, zůstatek zaplacený Komisí na operační program může být změněn během devíti měsíců od data, kdy byl zaplacen, nebo v případě negativního zůstatku refundován členským státem během devíti měsíců od data, kdy byl dluhopis vydán.

Článek 83

Zachování dokumentů

Řídící orgán zajistí, aby všechny podpůrné dokumenty týkající se výdajů v rámci operačních programů a jejich kontrol byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru. Dokumenty budou ponechány k dispozici podle vnitrostátních ujednání o lhůtách pro uchovávání dokumentů a po dobu nejméně pěti let po uzavření operačního programu. Skladovány budou buď originály dokumentů nebo kopie, s potvrzením o tom, že odpovídají originálu, na běžně přijímaných datových nosičích. Tato lhůta bude přerušena buď v případě soudního řízení, nebo na žádost Komise, která uvede své důvody.

ODDÍL 6

PřERUšENÍ, ODEPřENÍ A POZASTAVENÍ PLATEB

Článek 84

Přerušení

Úředník udělující povolení z pověření ve smyslu finančního nařízení přeruší konečný lhůtu plateb na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud se objeví pochybnosti o řádném fungování systémů řízení a kontroly, nebo pokud tento úředník vyžaduje od vnitrostátních úřadů, které se podílejí na dohledu dodatečné informace ke komentářům uvedeným ve výročním přehledu. Komise bezodkladně informuje členský stát a orgán udělující oprávnění o důvodech přerušení. Členský stát co nejdříve podnikne kroky nezbytné k nápravě situace.

Kde se přijetí rozhodnutí podle článků 85 a 86 ukáže nezbytným, bude přerušení uvedené v předchozím odstavci prodlouženo na dobu trvající maximálně šest měsíců.

Článek 85

Odepření plateb

Komise rozhodne odepřít z plateb v mezidobí 20% částek určených pro refundaci Komisí, pokud jsou prováděny základní prvky plánu opravných akcí podle čl. 69 odst. 3 a byly odstraněny závažné nedostatky uvedené ve výroční zprávě kontrolního úřadu pro daný program podle čl. 60 odst. 4 písm. a), ale stále je ještě třeba provést změny, aby byla Komise dostatečně ujištěna o fungování systémů řízení a kontroly.

Komise přijme jakékoli rozhodnutí o odepření platby poté, co je členským státům nabídnuta možnost předložit do dvou měsíců své připomínky.

Zůstatek plateb v mezidobí je zaplacen po přijetí všech požadovaných opatření. Jinak může být podle článku 96 použita finanční oprava.

Článek 86

Pozastavení plateb

Všechny nebo část plateb v mezidobí na úrovni priorit nebo programů mohou být Komisí pozastaveny, pokud:

a) existují vážné nedostatky v systému řízení a kontroly programu, což ovlivňuje spolehlivost postupu při ověřování plateb ověřujícím úřadem a nebyla přijata žádná opravná opatření;

b) výdaje v ověřeném výkazu výdajů jsou spojeny se závažnou chybou, která nebyla opravena;

c) členský stát nesplnil své závazky podle článku 69.

Komise může rozhodnout pozastavit platby v mezidobí poté, co dá členskému státu možnost předložit do dvou měsíců své připomínky.

Komise ukončí pozastavení plateb v mezidobí, pokud již považuje opatření přijatá členským státem za dostačující pro zrušení pozastavení. Pokud členský stát opatření nepřijme, může Komise přijmout rozhodnutí podle článku 96 o snížení čisté částky nebo zrušit příspěvek Společenství na operační program.

oddíl 7

AUTOMATICKÉ ZRUšENÍ ZÁVAZKU

Článek 87

Zasady

Komise automaticky zruší jakoukoli část rozpočtového závazku v operačním programu, který nebyl použit na zaplacení předběžné platby nebo platby v mezidobí, nebo pro který neobdržela do 31. prosince druhého roku následujícího po roce daného rozpočtového závazku pro daný program přijatelnou žádost o zaplacení, jak je definována v článku 80.

Ta část závazků, které budou dne 31. prosince 2015 stále ještě otevřené, bude automaticky zrušena, pokud komise do 30. června 2016 neobdrží přijatelnou žádost o platbu.

Pokud toto nařízení vstoupí v platnost po 1. lednu 2007, lhůta po které může být provedeno první zrušení závazku podle odstavce 2, bude pro první přidělení prodloužena o počet měsíců mezi 1. lednem 2007 a datem prvního rozpočtového závazku.

Článek 88

Výjimky z časových lhůt pro zrušení závazku

Pokud se k oprávnění programu pomoci vyžaduje následné rozhodnutí Komise, běží lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v článku 87 od data rozhodnutí Komise, kterým schválila operační program. Částky, které jsou předmětem tohoto rušení, se stanoví na základě harmonogramu zaslaného členským státem s uvedením důvodů.

Článek 89

Přerušení lhůt pro soudní řízení a správní stížnosti

Lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v článku 87 bude přerušena po dobu trvání soudního jednání nebo správní stížnosti s pozastavujícím účinkem pro částku týkající se dotčených operací v případě, že členský stát pošle do 31. prosince roku n+2 Komisi informace, kde uvede příslušné důvody. Pro tu část závazků, které budou 31. prosince 2015 ještě otevřené, se lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2 přerušuje za stejných podmínek jako pro částky týkající se dotčených operací.

Článek 90

Výjimky z automatického rušení závazků

Následující fakta nebudou při výpočtu automatického rušení závazků brána v úvahu:

ta část rozpočtového závazku, na kterou byla vydána žádost o platbu, ale jejíž refundace byla Komisí dne 31. prosince roku n+2 přerušena, pozastavena nebo odepřena. Jestli jsou tyto částky nakonec vzaty v úvahu nebo nikoli závisí na řešení problému, který vedl k odepření, přerušení nebo pozastavení platby;

ta část rozpočtového závazku, na který byla vydána žádost o platbu, ale jejíž refundace byla ukončena zejména z důvodu nedostatku rozpočtových zdrojů;

ta část rozpočtového závazku, na který nebylo možno vystavit přijatelnou žádost o platbu z důvodu působení vyšší moci, která vážně ovlivnila provádění operačního programu. Vnitrostátní úřady, které vydávají prohlášení o působení vyšší moci, musí prokázat jeho přímé následky na provádění celého nebo části operačního programu.

Článek 91

Postup

Komise vždy včas podle odstavce 2 informuje členský stát a dotčené úřady o riziku provedení automatického zrušení závazku. Komise informuje členské státy a dotčené úřady na základě informací, které má k dispozici, o rozsahu automatického zrušení.

Členský stát má dva měsíce od data obdržení takové informace na vyjádření souhlasu nebo na předložení svých připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po lhůtě uvedené v článku 87.

Příspěvek fondu na operační program bude pro příslušný rok snížen o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vytvoří revidovaný finanční plán rozložení snížené podpory mezi priority operačního programu. Pokud tak neučiní, Komise sníží částky přidělené pro každou prioritu poměrnou částí.

ODDÍL 8

čÁSTEčNÉ UZAVřENÍ

Článek 92

Částečné uzavření

K částečnému uzavření operačních programů může dojít v obdobích vybraných členským státem. Částečné uzavření se týká uzavřených operací, na které již příjemce nejpozději 31. prosince roku n-1 obdržel závěrečnou platbu. Pro účely tohoto nařízení se uzavřenými operacemi rozumí takové operace, kde činnosti prováděné v rámci těchto operací již byly skutečně provedeny a příjemce obdržel závěrečnou platbu, nebo předložil řídícímu orgánu dokument s rovnocennou platností.

Výše plateb pro dokončené operace bude uvedena ve výkazech výdajů. Částečné uzavření bude provedeno pod podmínkou, že řídící orgán pošle Komisi do 30. června roku n následující dokumenty:

konečný výkaz výdajů pro příslušné operace;

prohlášení o platnosti vydané kontrolním úřadem pro program podle článku 60 s žádostí o závěrečnou platbu týkající se dokončených operací – ověřující legálnost a správnost transakcí provedených v rámci dané operace.

Článek 93

Dokumenty

Řídící orgán dá Komisi k dispozici seznam operací, které jsou částečně uzavřené, pro které již byla uhrazena závěrečná platba.

Řídící orgán zajistí, aby všechny podpůrné dokumenty týkající se výdajů a kontrol dotčených operací byly k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru. Dokumenty musí být k dispozici nejméně po dobu pěti let od roku, kdy došlo k částečnému uzavření bez ohledu na pravidla, kterými se řídí státní podpora. Dokumenty jsou skladovány ve formě originálů nebo kopií s ověřením jejich pravosti na běžně přijímaných datových nosičích. Toto období se přeruší buď v případě soudního řízení nebo na řádně opodstatněnou žádost Komise.

Jakékoli finanční opravy provedené v souladu s články 95 a 96 týkající se operací, které jsou předmětem částečného uzavření, budou považovány za čisté finanční opravy.

ODDÍL 9

POUžITÍ EURA

Článek 94

Použití eura

Rozhodnutí Komise o operačních programech, závazcích a platbách Komise a částkách ověřených výdajů a žádostí o platbu od členských států jsou vyjadřovány a placeny v eurech podle plánů vytvořených Komisí postupem podle čl. 100 odst. 3.

KAPITOLA II

Finanční opravy

ODDÍL 1

FINANčNÍ OPRAVY PROVÁDěNÉ čLENSKÝMI STÁTY

Článek 95

Finanční opravy prováděné členskými státy

Členské státy především nesou odpovědnost za vyšetřování chyb, jednání na základě důkazů o jakýchkoli významných změnách týkajících se povahy podmínek provádění pomoci nebo dohledu nad ní a provádění požadovaných finančních oprav.

Členský stát provede finanční opravy považované v souvislosti s individuálními nebo systémovými chybami uvedenými v operacích nebo operačních programech. Opravy prováděné členským státem spočívají v rušení všech nebo části příspěvků Společenství. Členské státy přihlédnou k povaze a závažnosti chyb a k finanční ztrátě fondu. Finance Společenství tímto způsobem uvolněné mohou být až do prosince 2015 členským státem znovu použity na příslušný projekt v souladu s opatřeními podle odstavce 3. Členské státy zahrnou do výroční prováděcí a kontrolní zprávy posílané Komisi podle článků 60 a 65 seznam řízení o rušení plateb zahájených v dotčeném roce.

Příspěvek fondu zrušený podle odstavce 2 nemůže být znovu použit na operaci nebo operace, které jsou předmětem opravy, ani u operací, kde se vyskytla systémová chyba a kde je z důvodu systémové chyby provedena finanční oprava. Členské státy informují ve zprávě uvedené v článku 65 Komisi o tom, jak se rozhodly, nebo navrhnou opětovné použití zrušených prostředků a bude-li to možné, změnu finančního plánu pro operační program

V případě systémových chyb rozšíří členský stát své šetření na všechny operace, které by mohly být chybou zasaženy.

Pokud mají být po zrušení podle odstavce 1 vymáhány částky, zahájí příslušná služba nebo orgán vymáhací řízení a informuje o tom ověřující a řídící orgán. O znovunabytých částkách se podává zpráva a tyto částky se vyúčtují.

ODDÍL 2

FINANčNÍ OPRAVY PROVÁDěNÉ KOMISÍ

Článek 96

Kritéria pro opravy

Komise může provést finanční opravy zrušením celého nebo části příspěvku Společenství pro operační program, kde po provedení přezkoumání dojde k závěru, že :

existují závažné nedostatky v systému řízení a kontroly programu, které ohrozily již zaplacený příspěvek Společenství;

výdaje uvedené v ověřeném výkazu výdajů jsou chybné a nebyly členským státem před zahájením opravného řízení dle tohoto odstavce opraveny;

členský stát nesplnil před otevřením opravného řízení své závazky podle článku 68.

Komise založí své finanční opravy na individuálních případech identifikovaných chyb s tím, že přihlédne k systémovosti chyb a určí, jestli se použije oprava paušální nebo extrapolovaná. Pokud se chyba týká výkazu výdajů, který byl již dříve schválen ve výroční kontrolní zprávě podle čl. 60 odst. 4 písm. a), předpokládá se systémová chyba a použije se paušální nebo extrapolovaná oprava, pokud členský stát nedokáže do dvou měsíců předložit doklad, který by tento předpoklad vyvrátil.

Komise přihlédne při rozhodování o výši opravy k důležitosti chyby a rozsahu finančních následků zjištěných nedostatků v příslušném operačním programu.

V případech, kdy Komise zakládá svůj názor na faktech získaných od jiných než svých auditorů, vyvodí své vlastní závěry týkající se jejich finančních následků po přezkoumání opatření přijatých dotčeným členským státem podle článku 69, zprávy předložené podle nařízení (ES) č. 1681/94 a odpovědí členského státu.

Článek 97

Postup

Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení tak, že informuje členský stát o svých prozatímních závěrech a požádá členský stát, aby do dvou měsíců předložil své připomínky.

Pokud Komise navrhne finanční opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát možnost prokázat přezkoumáním příslušných složek, že skutečný rozsah chyby je nižší než odhad Komise. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkoumání na vhodnou část nebo vzorek dotčených složek. Kromě řádně oprávněných případů nepřesáhne čas vymezený na toto přezkoumání dva měsíce po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené výše. Komise přihlédne ke všem důkazům, které členský stát během stanovené doby předloží.

Pokud členský stát nepřijme prozatímní závěry Komise, je členský stát pozván Komisí na jednání, na kterém budou obě strany partnersky spolupracovat a snažit se dosáhnout dohody ve věci připomínek a závěrů, které jsou z nich vyvozeny. V případě, že k dohodě nedojede, rozhodne Komise o finanční opravě během šesti měsíců od data jednání. Pokud žádné jednání neproběhne, začne šestiměsíční lhůta běžet od data obdržení odmítnutí členského státu dostavit se na slyšení.

Článek 98

Splacení

Jakákoli splátka, která má být zaplacena Komisi, musí být provedena před datem splatnosti uvedeným v příkazu k zaplacení [vytvořeným podle článku 72 prováděcích pravidel finančního nařízení použitelného pro souhrnný rozpočet Evropských společenství[19]. Toto datum splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po vydání příkazu.

V případě pozdního uhrazení platby vznikne úrok z prodlení, který se bude počítat ode dne splatnosti a skončí v den skutečného provedení platby. Sazba tohoto úroku bude o jedno a půl procenta vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou u jejích hlavních refinancovacích transakcí první den měsíce, na který připadá den splatnosti.

Článek 99

Povinnosti členských států

Finanční oprava provedená Komisí nemá žádný vliv na povinnost členského státu provádět splátky podle článku 96 a splatit státní pomoc podle článku 14 nařízení (ES) č. 659/1999.

HLAVA IX

VÝBOR

Článek 100

Výbor a postupy

Komisi je nápomocen Výbor pro evropský rybářský fond (dále jen „výbor”) .

Tento výbor je složený ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise. Je vytvořen pod záštitou Komise.

Odkazuje-li se na tento článek, použije se na řídící postup uvedený v článcích 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Délka období, na které se odkazuje v čl. 4 odst. 3 nařízení 1999/468/ES, je stanovena na jeden měsíc.

Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 101

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se stanoví postupem podle článku 100.

Typ opatření technické pomoci prováděných Komisí a stanovených v čl. 45 odst. 1 se stanoví postupem podle článku 100.

HLAVA X

ZÁVěREčNÁ USTANOVENÍ

Článek102

Přechodná ustanovení

Toto nařízení neovlivňuje pokračování nebo změny, včetně celkového nebo částečného zrušení, pomoci schválené Radou nebo Komisí na základě nařízení (EHS) č. 2052/88, (EHS) 4253/88, (ES) č. 1164/94, (ES) 1260/1999 a (ES) č. 2792/1999 nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se takové pomoci týkal do 31. prosince 2006.

Při přípravě pomoci Společenství, přihlédne Komise k opatřením již schváleným Radou a Komisí před vstupem tohoto nařízení v platnost a majícím finanční vliv v období, v němž probíhá daná pomoc.

Částečné částky určené jako podpora schválené Komisí v době mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006, na které nebyly dokumenty požadované pro uzavření pomoci nebyly zaslány Komisi do konečného termínu pro předložení závěrečné zprávy, budou automaticky odebrány Komisí nejpozději 31. prosince 2010 s tím, že budou muset být vráceny neprávem zaplacené částky. Dokumenty požadované pro uzavření pomoci jsou požadovány pro zaplacení zůstatku, závěrečná prováděcí a kontrolní zpráva a výkaz vytvoření osobou nebo oddělením, kteří mají jinou funkci než řídící orgán shrnující závěry z prováděných kontrol a hodnotící platnost žádostí o platby konečného zůstatku a zákonnosti a regulérnosti transakcí, kterých se týká konečné potvrzení o výdajích, který je uveden v čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/1999.

K částkám týkajícím se operací a programů, které byly zadrženy z důvodu soudních řízení nebo správních stížností, jejichž následkem je zadržení plateb, není při výpočtu částky přihlíženo a částka bude automaticky stržena.

Článek 103

Zrušení předchozích nařízení

Nařízení (ES) č. 1263/1999 a č. 2792/1999 se tímto zrušují s platností od 1. ledna 2007, aniž je dotčen článek 102.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 104

Ujednání o přezkumu tohoto nařízení

Na základě návrhu Komise, přezkoumá Rada toto nařízení nejpozději do 31. prosince 2013.

Článek 105

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Avšak článek 14 se použije s účinností od vstupu tohoto nařízení v platnost

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

[…]

PŘÍLOHA I

V souladu se stanoviskem k finančnímu výhledu přijatému Komisí dne 10. února 2004 je výroční rozvržení dotací pro Evropský rybářský fond v cenách roku 2004 následující:

milionů eur

+++++ TABLE +++++

Pro všechny regiony v 15 členských státech, kterých se týká konvergenční cíl, jsou dostupné zdroje pro období 2007-13 pro závazky v cenách roku 2004 2 015 milionů eur.

milionů eur

+++++ TABLE +++++

Musí být vynaloženo značné úsilí, aby byly soustředěny rozpočtové zdroje pro nové členské státy, kterých se týká konvergenční cíl. Zdroje, které jsou k dispozici těmto členským státům v cenách roku 2004, jsou 1 702 milionů eur pro období 2007-13.

milionů eur

+++++ TABLE +++++

75 % položek závazků, které má fond skutečně k dispozici, musí být přiděleno regionům, kterých se týká konvergenční cíl.

PŘÍLOHA IIMAXIMÁLNÍ SAZBY VEŘEJNÉ PODPORY

Sazby finančních příspěvků

Pro všechna opatření uvedená v hlavě IV, podléhají hranice finanční účasti Společenství (A), celkové finanční účasti (státní, regionální a jiných) dotčeného členského státu (B) a v případě potřeby finanční účasti soukromých příjemců (C) následujícím podmínkám vyjádřeným jako procento nákladů, na které existuje nárok.

Skupina 1: (nevýrobní investice)

Prémie v případě trvalého ukončení činnosti (článek 25), prémie v případě dočasného zastavení činnosti (článek 26); socioekonomické vyrovnání (článek 28); opatření pro udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí (článek 43); opatření týkající se ochrany vodního prostředí (článek 31); opatření na ochranu veřejného zdraví a zdraví zvířat (článek 32); společné akce (článek 36); opatření na ochranu a rozvoj volně žijících vodních živočichů (článek 37); zařízení pro rybářské přístavy (článek 38); podpora a rozvoj nových trhů (článek 39); pilotní projekty (článek 40); ůprava a přeřazení rybářských plavidel (článek 41); technická pomocu (článek 45).

Skupina 2: (výrobní investice)

Opatření pro udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí (článek 43); investice do rybářských plavidel (článek 27); investice do akvakultury (článek 30); investice do zpracování produktů rybolovu a jejich uvádění na trh (článek 34); podpora a rozvoj nových trhů (článek 39).

Skupina 3

- V rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle první odrážky čl. 23 písm. a):

- prémie v případě ukončení činnosti (článek 25) ;

- prémie v případě dočasného přerušení činnosti (článek 26) ;

- socioekonomické vyrovnání (článek 28).

- Opatření týkající se drobného pobřežního rybolovu podle čl. 27a odst. 3) a 4).

Skupina 4

Pilotní projekty kromě těch, které jsou prováděny veřejnými orgány (článek 40).

Míra podpory a sazby finančních příspěvků pro operace financované podle tohoto nařízení.

+++++ TABLE +++++

(*) Sazba soukromého sektoru pro opatření podle čl. 27a odst. 2) je snížena o 20%.

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE

+++++ TABLE +++++

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1 Enveloppe totale de l’action (partie B): millions d'euros en CE

2.2 Période d’application:

(années de début et d’expiration)

01 janvier 2007 au 31 décembre 2013.

2.3 Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Échéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Millions d'euros (à la 3e décimale)

+++++ TABLE +++++

b) Assistance technique et administrative (ATA) et dépenses d’appui (DDA) (cf. point 6.1.2)

+++++ TABLE +++++

+++++ TABLE +++++

c) Incidence financière globale des ressources humaines et autres dépenses de fonctionnement(cf. points 7.2 et 7.3)

+++++ TABLE +++++

+++++ TABLE +++++

2.4 Compatibilité avec la programmation financière et les perspectives financières

[X] Proposition compatible avec la programmation financière existante.

Cette proposition est compatible avec la proposition de la Commission pour les perspectives financières 2007-2013 (Com (2004) 101 final du 10.02.2004). Elle s’inscrit dans le cadre de la rubrique 2 « conservation et gestion des ressources naturelles ».

[…] Cette proposition nécessite une reprogrammation de la rubrique concernée des perspectives financières,

[…] y compris, le cas échéant, un recours aux dispositions de l’accord interinstitutionnel.

2.5 Incidence financière sur les recettes

[X] Aucune implication financière (concerne des aspects techniques relatifs à la mise en œuvre d'une mesure).

OU

[…] Incidence financière - L'effet sur les recettes est le suivant:

Millions d'euros (à la première décimale)

+++++ TABLE +++++

4. BASE JURIDIQUE

(Indiquer ici uniquement la base juridique principale.)

Articles 32 et 33 du Traité.

5. DESCRIPTION ET JUSTIFICATION

5.1 Nécessité d'une intervention communautaire[20]

5.1.1 Objectifs poursuivis

La présente proposition vise la mise en place d’un Fonds destiné à promouvoir le développement économique et social du secteur de la pêche, dans le cadre d’une gestion durable des ressources halieutiques conformément aux orientations arrêtées par la réforme de la politique commune de la pêche adoptée en Décembre 2002.

L’excès de capacité de flotte communautaire, en dépit des efforts entrepris dans le cadre des programmes structurels précédents (IFOP 1994-1999 et IFOP 2000-2006), demeure l’une des causes de la surexploitation de certains stocks. Le Fonds européen pour la pêche (FEP) devra désormais contribuer de manière décisive à la réduction nécessaire des capacités, notamment celles des flottes exerçant une pression sur les stocks menacés. Par ailleurs le Fonds devra accompagner la restructuration du secteur par un dispositif de mesures sociales et économiques de nature à limiter l’impact lié au déclin des activités de pêche ou aux mesures contraignantes prises en vertu de la politique de la conservation des ressources halieutiques.

L’aquaculture et la transformation communautaires demeurent confrontées à des problèmes de compétitivité, de productivité et de durabilité, ces domaines devraient faire l’objet d’un soutien ciblé, permettant aux entreprises de s’adapter aux contraintes de marché, environnementales et réglementaires auxquelles elles sont confrontées.

Les problèmes liés à l’évolution du secteur et à la rareté de la ressource frappent l’ensemble des activités économiques des zones pêche, il convient donc de mettre en place une politique de développement des zones côtières de pêche qui s’inscrit dans une démarche intégrée autour d’une stratégie territoriale pertinente et adaptée au contexte local.

Enfin, conformément aux objectifs fixés la PCP réformée, il conviendra d’accorder une importance accrue à la prise en compte de la dimension environnementale dans toutes les interventions du Fonds.

L’analyse d’impact réalisée par la DG FISH et mentionnée au point 5.1.2 développe davantage les objectifs poursuivis par les interventions du Fonds

5.1.2 Dispositions prises relevant de l’évaluation ex ante

a) d'expliquer comment et quand l'évaluation ex ante a été effectuée (auteur, calendrier et si le(s) rapport(s) est/sont disponible(s) ou comment l'information correspondante a été collectée[21].

L’analyse d’impact de la présente proposition réalisée par la DG pêche a été rédigée sur la base des évaluations disponibles notamment

- l’évaluation ex post des programmes IFOP pour la période 1994-1999,

- l’évaluation à mi-parcours des programmes IFOP pour la période 2000-2006,

- l’étude de l’impact de l’IFOP sur l’industrie de la transformation 1994-1999.

D’autres documents stratégiques ont été également pris en compte pour l’élaboration de cette proposition en particulier,

- le Livre Vert sur l’avenir de la PCP (mars 2001),

- la Communication de la Commission intitulée « une stratégie pour le développement durable de l’aquaculture européenne » - COM (2002)511 final du 19.9.2002,

- la Communication de la Commission « plan d’action pour pallier les conséquences sociales, économiques et régionales de la restructuration du secteur de la pêche de l’UE » -COM (2002) 600 du 6.11.2002.

b) de décrire brièvement les constatations et enseignements tirés de l'évaluation ex ante.)

La gestion des interventions soutenues par le Fonds sera plus décentralisée vers les Etats membres,,,, par analogie avec les règles de gestion qui régiront les nouveaux Fonds structurels et de cohésion et le nouvel instrument de développement rural. Un autre élément de simplification réside dans le choix d’un Fonds unique couvrant tout le territoire communautaire, régit par un règlement unique simplifié, se limitant à définir les principes et les critères d’intervention.

Les responsabilités de la Commission et des Etats membres seront également mieux définies à chaque stade de la programmation, du suivi, de l’évaluation et du contrôle. Au niveau de la programmation, cette proposition adopte le principe d’une feuille de route déterminant les objectifs stratégiques tels que prévu dans les conclusions du 3ème rapport de la Commission sur la cohésion économique de 2004. Ainsi le Conseil dans un premier temps adopte, sur proposition de la Commission, après avis du Parlement, des orientations stratégiques définissant les priorités d’intervention de la PCP et servant de cadre de référence pour la programmation du Fonds par les Etats membres. Les Etats membres adoptent à leur tour des plans stratégiques nationaux conformes aux orientations du Conseil, qui portent sur l’ensemble des volets de la PCP et indiquent les priorités et les objectifs pour sa mise en œuvre. Les programmes opérationnels des Etats membre devront tenir compte.

Les ressources du Fonds seront concentrées sur un nombre limité de priorités de manière à améliorer la transparence financière, la qualité et l’efficacité des interventions et faciliter l’évaluation de la valeur ajoutée communautaire. Ainsi la concentration de l’effort financier sur l’ajustement des capacités de pêche et l’atténuation des impacts socio-économiques qui en découlent devraient mieux contribuer à la réalisation des objectifs d’une pêche responsable et durable sur le plan économique, social et environnemental.

5.1.3 Dispositions prises à la suite de l’évaluation ex post

(Dans le cas du renouvellement d’un programme, il s’agit aussi de décrire brièvement les enseignements à tirer d’une évaluation intérimaire ou ex post.)

L’évaluation ex-post de l’impact du soutien de l’IFOP sur la période 1994-1999 montre que cet instrument n’a pas été suffisant pour enrayer la réduction des surcapacités de pêche, du fait, en partie, que l’IFOP s’est avéré difficile à gérer et inadapté pour susciter le retrait des navires ciblant les stocks halieutiques les plus menacés.

L’évaluation ex-post de l’impact du soutien de l’IFOP reçu par l’industrie de la transformation pour la période 1994-1999 montre que, quoique la politique communautaire en matière d’aide au secteur de la transformation ait évolué, vers des mesures de restructuration et un encouragement à l’adoption de techniques de production améliorant la compétitivité, des progrès restent à faire non seulement au niveau de la définition des priorités mais aussi à celui de la simplification des mécanismes de mise en œuvre de l’IFOP.

L’évaluation a mi-parcours des programmes relevant de la période 2000-2006 suggère que la programmation devrait être élaborée de manière partenariale, qu’il convient d’éliminer les mesures contradictoires pour la flotte (construction, modernisation versus démolition et déclassement) et de soutenir d’avantage des activités intra sectoriels, pour combattre la fragmentation du secteur. En ce qui concerne la gestion et le suivi des programmes, il est recommandé d’améliorer la promotion pour attirer d’avantage des projets, de simplifier les procédures administratives et de mieux définir les indicateurs de suivi.

5.2 Actions envisagées et modalités de l'intervention budgétaire

- L’adaptation des capacités de pêche :

Le fonds devra répondre à l’une des priorités de la PCP à savoir l’exploitation durable des ressources halieutiques. Il devra par conséquent accompagner la gestion de la flotte communautaire, aujourd’hui encore sur capacitaire, en visant en premier lieu les flottes pêchant des ressources en dessous des limites biologiques raisonnable. Le Fonds pourra accorder des aides aux armateurs et équipages affectés par des mesures d’ajustement des efforts de pêche lorsque celles-ci s’inscrivent dans le cadre :

- De plans de reconstitution ou de gestion de la ressource adoptés par le Conseil,

- De mesures d’urgence adoptée par la Commission ou les Etats membres pour la conservation,

- De la non reconduction d’un accord de pêche avec un pays tiers ou d’un arrangement international,

- De plans de sortie de flotte adoptés par les Etats membres sur une base volontaire.

Ces plans d’adaptation des capacités devront inclure des actions d’arrêt définitif des activités de pêche et pourront inclure des mesures d’arrêt temporaire.

Les crédits non alloués au titre de la réserve feront l’objet d’une programmation classique pour tous les autres domaines d’intervention ci-après. Dans ce cadre, le fonds apportera un concours financier aux plans de sortie de flotte qui seraient adoptés par les Etats membres suite à la non reconduction d’un accord ou d’un arrangement international, ou en vue d’adapter les capacités de leur flotte de pêche aux ressources disponibles dans le cadre de plans d’une durée limitée adoptés volontairement par les Etats membre.

Un soutien approprié sera accordé au financement d’équipements visant à améliorer la sécurité à bord, d’hygiène, la qualité des produits et des conditions de travail, l’expérimentation de nouvelles mesures techniques dans le cadre de projets pilotes et ou permettant de conserver les captures à bord ou de réduite l’impact de la pêche sur l’environnement marin.

Au titre de cette priorité « ajustement des efforts de pêche », des compensations socio-économiques pourront être octroyées en faveur des pêcheurs affectés par l’évolution de l’activité de pêche pour leur reconversion, la diversification de leur activité ou leur départ anticipé du secteur.

- Développement durable des zones côtières de pêche :

Le Fonds interviendra en faveur du développement durable des zones côtières, qui devra s’appuyer sur une stratégie territoriale pertinente et adaptée au contexte local, visant le maintien ou l’amélioration de la prospérité économique et sociale, la promotion de la valeur ajoutée des activités de pêche et d’aquaculture, le soutien à la diversification et à la reconversion économique et la promotion de l’environnement côtier. Le public visé dans ce cadre sera l’ensemble des communautés côtières liées au secteur, allant ainsi au-delà des pêcheurs et armateurs. La délimitation des zones éligibles incombera aux Etats membres sur la base de critères homogènes pour toute la Communauté et définis par la présente proposition. Afin de donner une préférence à la participation des acteurs de terrain, et de garantir une démarche ascendante à partir de la base, les stratégies de développement des zones côtières de pêches seront élaborées et mises en oeuvre par des regroupements de partenaires locaux publics et privés, sélectionnés par les Etats membres par le biais d’appels à propositions.

- Aquaculture, transformation et commercialisation des produits de la pêche et de l’aquaculture :

Les investissements dans ces secteurs devront s’inscrire dans une perspective de développement durable et d’amélioration de la compétitivité des entreprises, notamment à travers l’adaptation des conditions de production, le respect de la santé humaine et animale, de la qualité des produits et la réduction de l’impact de ces activités sur l’environnement. Les aides aux investissement dans les entreprises de transformation ou de commercialisation seront néanmoins limitées aux micro et petites entreprises.

- Mesures d’intérêt collectif

Les mesures d’intérêt collectif mises en œuvre par les professionnels et destinées à la protection et au développement de la faune aquatique constituent un autre domaine d’intervention du Fonds. Ces actions doivent être mises en œuvre par des organismes publics ou parapublics ou des organisations professionnelles ou similaires reconnues. Les autres domaines d’intervention au titre des mesures collectives éligibles sont les investissements dans les ports de pêche contribuant à l’amélioration des services offerts aux pêcheurs, la promotion et la recherche de nouveaux débouchés pour les produits de la pêche et de l’aquaculture dans le respect du droit de la concurrence, les projets pilotes dans le but d’acquérir ou de diffuser de nouvelles connaissance techniques, la transformation des navires de pêche à des fins exclusives de formation ou de recherche.

- Assistance technique

Dans la limite de 5 % des programmes opérationnels, le Fonds pourra concourir au financement d’actions de préparation, de gestion, de suivi, d’évaluation, d’information, de contrôle et d’audit des interventions. Par ailleurs le Fonds pourra apporter un soutien au renforcement de la capacité administrative nécessaire pour la gestion de la PCP et du Fonds, des Etats membres dont la totalité des régions relèvent de l’objectif de convergence.

A son initiative et pour son compte, et dans la limite de 0,8% de la dotation totale du Fonds, la Commission peut financer au titre du Fonds des mesures de préparation, de suivi et de mise en œuvre, d’évaluation, de contrôle et d’audit nécessaire à la mise en œuvre du Fonds.

Bien que ne relevant plus de la politique de cohésion pour la période 2007-2013, les interventions du fonds en conserveront les mêmes fondements à savoir les principes de partenariat, de subsidiarité et de concentration en faveur des régions les plus défavorisées. A ce titre, les taux d’intervention différenciés pour les différentes régions de la Communauté en vigueur pour les autres Fonds structurels (FEDER et FSE) seront d’application.

5.3 Modalités de mise en œuvre

La mise en oeuvre du Fonds relève de la gestion partagée entre la Commission et les Etats membres conformément à l’article 53 du règlement (CE) n° 1605/2002 à l’exception de l’assistance technique à l’initiative de la Commission effectuée en gestion directe. La Commission, sur proposition des Etats membres adopte les stratégies et les priorités de développement de la programmation et la participation financière communautaire. La mise en œuvre du Fonds et leur contrôle, en application du principe de subsidiarité, relève de la responsabilité des Etats membres.

6. INCIDENCE FINANCIÈRE

6.1 Incidence financière totale sur la partie B (opérationnelle) (pour toute la période de programmation)

6.1.1 Intervention financière

Crédits d'engagement en millions d'euros (à la 3e décimale)

+++++ TABLE +++++

L’allocation financière pour le FEP dans le cadre des perspectives financières proposées par la Commission[22] pour la période 2007-2013 est de EUR 4,96 milliard pour une Europe élargie à 25, ce qui correspond approximativement aux montants alloués pour l’Europe de 15 lors de la période 2000-2006 (EUR 3.7 milliard).

6.1.2 Assistance technique et administrative (ATA), dépenses d'appui (DDA) et dépenses TI (crédits d’engagement)

+++++ TABLE +++++

6.2. Calcul des coûts par mesure envisagée en partie B (opérationnelle) (pour toute la période de programmation)[23]

(Dans le cas où il y a plusieurs actions, il y a lieu de donner, sur les mesures concrètes à prendre pour chaque action, les précisions nécessaires à l'estimation du volume et du coût des réalisations.)

Les programmes opérationnels qui seront élaborés par les Etats membres se déclineront en 5 axes prioritaires pour les Etats membres concernés par des mesures relatives à la flotte et 4 axes prioritaires pour les pays qui ne seront pas concernés par ces mesures.

Ces axes sont détaillés au titre IV de la présente proposition, il s’agit respectivement de l’adaptation de la flotte de pêche communautaire ; de l’aquaculture, de la transformation et de la commercialisation des produits,,,, des mesures d’intérêt collectif, du développement des zones côtières de pêche ; et de l’assistance technique .

La répartition des crédits à l’intérieur de chaque enveloppe est de la compétence des Etats membres, elle doit néanmoins être compatible avec les orientations stratégiques prévues à l’article 13 de la présente proposition.

7. INCIDENCE SUR LES EFFECTIFS ET LES DÉPENSES ADMINISTRATIVES

Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieure de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle.

L'allocation de postes dépendra d'une part de l'organisation interne de la prochaine Commission et d'autre part d'une éventuelle réallocation de postes entre services suite aux nouvelles perspectives financières.

7.1. Incidence sur les ressources humaines

+++++ TABLE +++++

7.2 Incidence financière globale des ressources humaines

+++++ TABLE +++++

Les montants correspondent aux dépenses totales pour 12 mois.

7.3 Autres dépenses de fonctionnement découlant de l’action

+++++ TABLE +++++

Les montants correspondent aux dépenses totales de l’action pour 12 mois.

(1) Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient :

+++++ TABLE +++++

8. SUIVI ET ÉVALUATION

8.1 Système de suivi

Un comité de pilotage est créé pour chaque programme opérationnel par l'État membre, en accord avec l'autorité de gestion après consultation des partenaires. Le comité de pilotage s'assure de l'efficacité et de la qualité de la mise en oeuvre de l'intervention. Il examine et approuve les critères de sélection des opérations financées, évalue périodiquementles progrès réalisés pour atteindre les objectifs spécifiques du programme opérationnel, examine les résultats de la mise en œuvre et examine et approuve le rapport annuel d'exécution et le rapport final d'exécution avant leur envoi à la Commission

L'autorité de gestion et le comité de pilotage assurent le suivi au moyen d'indicateurs de résultat, y compris les indicateurs physiques, d’impact et financiers définis dans le programme opérationnel. Ces indicateurs se réfèrent au caractère spécifique du secteur de l’Etat membre et aux objectifs poursuivis. La Commission en partenariat avec les Etats membres et en conformité avec le principe de proportionnalité examine les indicateurs nécessaires au suivi et à l’évaluation du programme opérationnel.

L'autorité de gestion envoie un rapport annuel d'exécution et de contrôle du programme opérationnel à la Commission, dans les six mois suivant la fin de chaque année civile entière de mise en oeuvre. Avant leur transmission à la Commission, chaque rapport est examiné et approuvé par le comité de pilotage.

8.2 Modalités et périodicité de l’évaluation prévue

Les programmes opérationnels des Etats membres pour la mise en œuvre du Fonds font l’objet d’une évaluation ex-ante, d’une évaluation intermédiaire et d’une évaluation ex-post conformément à des modalités convenues entre la Commission et les Etats membres. Le principe de proportionnalité est applicable aux évaluations.

L’évaluation ex-ante vise à assurer la cohérence entre les orientations stratégiques au niveau de la Communauté,,,, les plans stratégiques nationaux et les programmes opérationnels ainsi qu’à optimiser l’allocation des ressources budgétaires des programmes opérationnels et à améliorer la qualité de la programmation. Elle est conduite sous la responsabilité de l’Etat membre.

L’évaluation intermédiaire vise à examiner l’efficacité des programmes opérationnels en vue de leur adaptation pour améliorer la qualité des interventions et leur mise en œuvre. Elle est organisée à l’initiative de l’autorité de gestion, en concertation avec la Commission. Elle doit être conduite selon un calendrier permettant de tenir compte de ses conclusions en cas de reconduction du programme.

L’évaluation ex-post est conduite sous la responsabilité de la Commission en concertation avec l’Etat membre et l’autorité de gestion qui doit assurer la collecte des données nécessaires à sa réalisation. Elle est finalisée au plus tard deux ans à la fin de la période de programmation.

9. MESURES ANTIFRAUDE

La Commission s’assure de l’existence et du bon fonctionnement dans les Etats membres des systèmes de gestion et de contrôle. Elle se base également sur les rapports annuels de contrôle et sur ses propres contrôles sur place pour vérifier le bon fonctionnement des ces systèmes. La Commission coopère avec les autorités nationales d’audit des programmes opérationnels, avec lesquelles elles se réunit au moins une fois par an.

En cas de défaillance des systèmes de gestion et de contrôle nationaux, la Commission interrompt, retient ou réduit tout ou partie des paiements.

La Commission peut effectuer des corrections financière en annulant tout ou partie de la contribution communautaire pour un programme opérationnel lorsqu’elle constate qu’il existe des déficiences dans les systèmes de gestion et de contrôle qui mettent en péril les contributions communautaires déjà octroyées, que les déclarations des dépenses sont irrégulières et n’ont pas fait l’objet de mesures de correction par les Etats membres ou que les Etats membres n’ont pas donné suite aux observations formulées par la Commission sur le rapport annuel d’exécution et de contrôle établit par l’autorité de gestion.

[1] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Budování naší společné budoucnosti. Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007-2013. (KOM(2004) 101 v konečném znění ze dne 10. 2. 2004.

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[7] Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[8] Úř. věst. L184, 17.7.1999, s. 23.

[9] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

[10] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[11] Úř. věst. L […], […], s. […].

[12] Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

[13] Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/35/ES (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

[14] Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1.

[15] Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 392/2004 ze dne 24. února 2004 (Úř. věst. L 65, 3.3.2004).

[16] Rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti. Rozhodnutí naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/99 ze dne 17. listopadu 2003 (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).

[17] Nařízení ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských výrobků a potravin (Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[18] Úř. věst. L 145, 31.5.2003, s. 43.

[19] Nařízení (ES) č. 2352/2002, Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 29.

[20] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.

[21] Pour les informations minimales obligatoires à présenter en ce qui concerne les initiatives nouvelles, voir le document SEC(2000) 1051.

[22] Communication de la Commission au Conseil et au Parlement européen. Construire notre avenir commun. Défis politiques et moyens budgétaires de l’Union élargie – 2007-2013. Document COM(2004) 101 final du 10.2.2004.

[23] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.