E

=

celkové emise z používání paliva (g CO2eq/MJ paliva)

e i

=

e pružné vstupy + e pevné vstupy – e předchozí použití: emise z dodávky vstupů (g CO2eq/MJ paliva)

e pružné vstupy

=

emise z pružných vstupů (g CO2eq/MJ paliva)

e pevné vstupy

=

emise z pevných vstupů (g CO2eq/MJ paliva)

e předchozí použití

=

emise ze stávajícího používání nebo rozpadu vstupů (g CO2eq/MJ paliva)

e p

=

emise ze zpracování (g CO2eq/MJ paliva)

e td

=

emise z přepravy a distribuce (g CO2eq/MJ paliva)

e u

=

emise ze spalování paliva při jeho konečném užití (g CO2eq/MJ paliva)

e ccs

=

úspory emisí ze zachycování a geologického ukládání uhlíku (g CO2eq/MJ paliva)

—

částí procesu, která je založena na konvenčním vstupu, a

—

částí procesu, která je založena na kapalných a plynných palivech z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku, za předpokladu, že části procesu jsou jinak totožné.

E

=

celkové emise z používání kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaného v odvětví dopravy nebo recyklovaného paliva s obsahem uhlíku.

EF

=

celkové emise z referenčního fosilního paliva.

a)

podíl kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy se určí vydělením příslušného vstupu energie z obnovitelných zdrojů do procesu celkovými příslušnými vstupy energie do procesu;

b)

podíl recyklovaného paliva s obsahem uhlíku se určí vydělením příslušného vstupu energie do procesu, který je klasifikován jako zdroj pro výrobu recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, celkovými příslušnými vstupy energie do procesu.

a)

hodnoty emisí skleníkových plynů se přiřadí podle části C této přílohy. Tím není dotčeno posouzení podle pravidel státní podpory;

b)

hodnoty emisí skleníkových plynů se přiřadí v závislosti na počtu hodin plného zatížení zařízení vyrábějícího kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku. Je-li počet hodin plného zatížení roven počtu hodin, pro něž byla v předchozím kalendářním roce, pro který jsou k dispozici spolehlivé údaje, zařízeními vyrábějícími elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo jadernými elektrárnami stanovena marginální cena elektřiny, nebo je-li tento počet hodin nižší, přiřadí se elektřině odebrané z rozvodné sítě použité v procesu výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku nulová hodnota emisí skleníkových plynů (v g CO2eq/MJ). Je-li tento počet hodin plného zatížení překročen, elektřině z rozvodné sítě použité při procesu výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se přiřadí hodnota emisí skleníkových plynů ve výši 183 g CO2eq/MJ; nebo

c)

lze použít hodnotu emisí skleníkových plynů marginální jednotky vyrábějící elektřinu v době výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy v dané nabídkové zóně, pokud vnitrostátní provozovatel přenosové soustavy tuto informaci zveřejní.

a)

emise přiřazené dodávkám pevných vstupů se stanoví vynásobením ztráty produkce elektřiny, tepla nebo jiných produktů příslušným emisním faktorem. V případě úbytku výroby elektřiny se uplatní emisní faktory na výrobu elektřiny z rozvodné sítě v zemi, kde k odklonu došlo, stanovené podle příslušné metodiky uvedené v bodech 5 nebo 6. V případě materiálu, u něhož došlo k odklonu od předchozího využívání, se emise přiřazené náhradnímu materiálu vypočtou stejně jako u materiálových vstupů v této metodice. Během prvních 20 let od zahájení výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se ztráta produkce elektřiny, tepla a materiálu určí na základě průměrného množství elektřiny a tepla, které bylo vyrobeno z daného pevného vstupu za poslední tři roky před zahájením výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku. Po 20 letech výroby se úbytek výroby elektřiny, tepla nebo jiných produktů určí na základě norem minimální energetické náročnosti předpokládaných v příslušných závěrech o nejlepší dostupné technologii (BAT). Není-li pro daný proces k dispozici nejlepší dostupná technologie, vychází se při odhadu ztráty produkce ze srovnatelného procesu, při kterém se používá nejmodernější technologie;

b)

v případě pevných vstupů, které jsou meziprodukty v průmyslových procesech, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn v ocelárnách nebo rafinérský plyn v ropných rafinériích, pokud nelze přímo měřit účinek odklonu od jejich využívání za účelem výroby paliva, se emise vzniklé v důsledku odklonu využívání vstupů stanoví na základě simulací provozu zařízení před jeho úpravou na výrobu recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a po ní. Způsobila-li úprava zařízení snížení výstupu některých produktů, zahrnou se do emisí přiřazených danému pevnému vstupu též emise spojené s nahrazením ztráty daných produktů;

c)

jsou-li v daném procesu využívány pevné vstupy z nových zařízení, jako je nová ocelárna využívající vlastní vysokopecní plyn k výrobě recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, bere se v úvahu dopad odklonu využívání daného vstupu od nejekonomičtějšího alternativního využití. Následně se důsledky emisí vypočtou podle norem minimální energetické náročnosti předpokládaných v příslušných závěrech o BAT. U průmyslových procesů, u nichž není BAT k dispozici, se ušetřené emise vypočítají na základě srovnatelného procesu, při kterém se používá nejmodernější technologie.

a)

CO2 byl zachycen z činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES, byl zohledněn během předchozí fáze výroby v rámci účinného systému stanovování cen uhlíku a je zahrnut do chemického složení paliva před rokem 2036. Toto datum se v jiných případech než v případě CO2 pocházejícího ze spalování paliv pro výrobu elektrické energie prodlužuje do roku 2041, nebo

b)

CO2 byl zachycen ze vzduchu, nebo

c)

zachycený CO2 pochází z výroby nebo spalování biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, která splňují kritéria udržitelnosti a úspory skleníkových plynů, a za zachycení CO2 nebyly získány kredity za úspory emisí v důsledku zachycení a náhrady CO2 stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001, nebo

d)

zachycený CO2 pochází ze spalování kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, která splňují kritéria úspory skleníkových plynů stanovená v čl. 25 odst. 2 a čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 a v tomto nařízení, nebo

e)

zachycený CO2 pochází z geologického zdroje CO2 a dříve se uvolňoval přirozenou cestou.

a)

přiřazení se provádí na konci procesu, při kterém vznikají druhotné produkty. Přiřazené emise zahrnují emise ze samotného procesu, jakož i emise připadající na vstupy daného procesu;

b)

takto přiřazované emise se počítají e i plus všechny podíly e p, e td a e ccs, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vznikají předmětné druhotné produkty, včetně tohoto kroku. Je-li vstup procesu sám o sobě druhotným produktem jiného procesu, provede se nejprve přiřazení v tomto jiném procesu, aby se určily emise, které mají být přiřazeny předmětnému vstupu;

c)

pokud některé zařízení v rámci příslušného projektu zpracovává pouze jeden z druhotných produktů daného projektu, pak se emise z tohoto zařízení v plné výši přiřadí tomuto druhotnému produktu;

d)

umožňuje-li daný proces měnit poměr vyráběných druhotných produktů, provede se přiřazení na základě fyzikální kauzality určením dopadu zvýšení výstupů pouze jednoho druhotného produktu na emise procesu při zachování ostatních výstupů na konstantní úrovni;

e)

je-li poměr produktů pevný a všechny druhotné produkty jsou paliva, elektřina nebo teplo, provede se přiřazení podle energetického obsahu. Pokud se přiřazení týká vyváženého tepla na základě energetického obsahu, lze zohlednit pouze užitečnou část tepla, jak je definována v příloze V části C bodě 16 směrnice (EU) 2018/2001;

f)

je-li poměr produktů pevný a některými druhotnými produkty jsou materiály bez energetického obsahu, provede se přiřazení podle ekonomické hodnoty daných druhotných produktů. Uvažovanou ekonomickou hodnotou je průměrná hodnota produktů při dodání k bráně závodu za poslední tři roky. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odhadne se hodnota z cen komodit po odečtení nákladů na přepravu a skladování (5).