(1)

Na žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2020/1351 (2) Lotyšsku finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 192 700 000 EUR s maximální průměrnou splatností 15 let a s obdobím dostupnosti v délce 18 měsíců s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Lotyšska při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčku mělo Lotyšsko použít k financování režimů zkrácené pracovní doby, podobných opatření a opatření souvisejících se zdravím podle článku 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

(3)

Na druhou žádost Lotyšska ze dne 11. března 2021 poskytla Rada prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2021/677 (3), kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/1351, Lotyšsku další finanční pomoc ve výši 112 500 000 EUR navýšením maximální výše půjčky na 305 200 000 EUR s maximální průměrnou splatností 15 let a s obdobím dostupnosti v délce 18 měsíců s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Lotyšska při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(4)

Dodatečnou půjčku mělo Lotyšsko použít k financování režimů zkrácené pracovní doby, podobných opatření a opatření souvisejících se zdravím podle článku 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1351.

(5)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Lotyšsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k opakovanému náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Lotyšsku, pokud jde o opatření uvedená v čl. 3 písm. a), c), d), g), h), f) a i) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

(6)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Lotyšsko provedlo v letech 2020, 2021 a 2022 s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. V roce 2020 Lotyšsko vykazovalo schodek veřejných financí ve výši 4,5 % hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh ve výši 43,3 % HDP, což se ke konci roku 2021 zvýšilo na 7,3 % a 44,8 %. Podle prognózy Komise z jara 2022 se očekává, že Lotyšsko má ke konci roku 2022 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 7,2 % HDP a veřejný dluh ve výši 47,0 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise z léta 2022 se předpokládá, že se HDP Lotyšska v roce 2022 zvýší o 3,9 %.

(7)

Dne 6. října 2022 Lotyšsko požádalo Unii o další finanční pomoc ve výši 167 607 000 EUR, která by dále doplňovala jeho vnitrostátní úsilí vyvinuté v letech 2020, 2021 a 2022, pokud jde o řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reakci na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Lotyšsko zejména dále zavedlo nebo upravilo řadu režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření uvedených v 8. až 12. bodě odůvodnění.

(8)

Uvedený režim pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, se vztahuje na společnosti, osoby samostatně výdělečně činné a plátce licenčního poplatku, jejichž příjmy z hospodářské činnosti klesly ve srovnání se srpnem až říjnem 2020 v průměru nejméně o 20 %. Z režimu se vyplácejí náhrady zaměstnancům, kterým bylo nařízeno nucené volno, nebo osobám samostatně výdělečně činným, přičemž uvedené náhrady odpovídají odpovídající 50 % nebo 70 % jejich platů nebo příjmů, a to v závislosti na daňovém režimu, v němž působí. Minimální výše podpory je stanovena na 500 EUR a maximální výše na 1 000 EUR na zaměstnance a kalendářní měsíc. Režim je stanoven nařízením vlády č. 709 (přijatým dne 24. listopadu 2020 (4) a pozměněným dne 12. ledna 2021 (5), 19. ledna 2021 (6), 4. února 2021 (7) a 26. února 2021 (8)) nazvaným „nařízení týkající se příspěvku na dobu, kdy nevykonávali pracovní činnost, pro daňové poplatníky na podporu pokračování jejich činnosti v období krize COVID-19“. Opatření rozšiřuje režim uvedený v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351 na osoby zaměstnané v kosmetickém průmyslu, umožňuje osobám, které změnily své daňové zacházení od roku 2021, aby byly způsobilé pro podporu, zlepšuje podmínky způsobilosti pro plátce paušální daně a příjemcům umožňuje zvolit si mezi dvěma kvalifikačními kritérii pro podání žádosti o podporu.

(9)

K režimu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, je přidružen přídavek na děti pro pracovníky, jak je uvedeno v čl. 3 písm. c) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351, pro který Lotyšsko žádá o dodatečnou podporu. Přídavek ve výši 50 EUR měsíčně na dítě poskytuje dodatečnou podporu pracovníkům na nucené dovolené, kteří mají nárok na úlevu na dani z příjmu za vyživované osoby. Podpůrné opatření bylo dále rozšířeno vyhláškou vlády č. 706 ze dne 1. prosince 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ (9)“ a vyhláškou vlády č. 15 ze dne 11. ledna 2021„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ (10)“. Opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(10)

Režim mzdových dotací poskytuje podporu zaměstnavatelům, kteří čelí poklesu příjmů z jakékoli hospodářské činnosti nejméně o 20 %. Částka v rámci režimu činí 50 % průměrné měsíční hrubé mzdy, nejvýše však 500 EUR za kalendářní měsíc. Zaměstnavatelé, kteří jsou příjemci podpory, jsou povinni zachovat zaměstnanost podporovaných pracovníků a navýšit mzdovou dotaci na plnou pravidelnou mzdu. Režim byl zaveden nařízením vlády č. 675 o „nařízeních k poskytování podpory daňovým poplatníkům, aby mohli pokračovat ve své činnosti v období krize COVID-19“, (které bylo přijato dne 10. listopadu 2020 (11) a změněno dne 12. ledna 2021 (12), 1. dubna 2021 (13), 26. října 2021 (14), 9. listopadu 2021 (15), 30. listopadu 2021 (16), 7. prosince 2021 (17), 23. prosince 2021 (18) a 11. ledna 2022 (19) a vyhláškou vlády č. 128 „o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ “ (20). Opatření prodlužuje období podpory režimu uvedené v čl. 3 písm. d) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351 a rozšiřuje rozsah způsobilosti tím, že příjemcům umožňuje, aby si pro podání žádosti o podporu zvolili mezi dvěma kvalifikačními kritérii, odstraňuje riziko nadměrné kompenzace, objasňuje omezení způsobilosti pro plátce paušální daně a omezuje způsobilost pro podporu od října 2021 do února 2022 na osoby vlastnící certifikát COVID-19 potvrzující očkování proti onemocnění COVID-19 nebo prodělání tohoto onemocnění.

(11)

Režim dávek nemocenského pojištění souvisejících s onemocněním COVID-19 stanoví dávky v nemoci vyplácené státem osobám, které nemohly pracovat kvůli povinnosti zůstat v izolaci nebo karanténě, přestože se obvykle na části dávky v nemoci podílí zaměstnavatel. Režim je zaveden novelou zákona „o pojištění v mateřství a nemocenském pojištění“ (přijatou dne 20. března 2020 (21) a pozměněnou dne 12. listopadu 2020 (22) ,4. listopadu 2021 (23) a 13. ledna 2022 (24)). Opatření stanoví prodloužení doby podpory u dávek v nemoci souvisejících s onemocněním COVID-19, jak je uvedeno v čl. 3 písm. g) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351, a zároveň zužuje rozsah způsobilosti podpory pro osoby, které jsou držiteli certifikátu o očkování proti onemocnění COVID-19 nebo certifikátu o onemocnění COVID-19 nebo které obdržely stanovisko o potřebě odložit očkování proti onemocnění COVID-19, a stanoví případy a podmínky, kdy by zaměstnavatelé měli zaměstnanci poskytnout jakoukoli placenou nemocenskou dovolenou bez státní podpory.

(12)

Dávky v nemoci pro rodiče a pečovatele poskytují podporu zaměstnancům, kteří nemohou pracovat na dálku a musí pečovat o děti mladší 10ti let nebo o osoby se zdravotním postižením, jsou-li školy a střediska denní péče kvůli rozšíření onemocnění COVID-19 zavřeny. Opatření lze považovat za podobné opatření jako režimy zkrácené pracovní doby uvedené v nařízení (EU) 2020/672, protože poskytuje podporu příjmu rodičům a pečovatelům a napomáhá zachování pracovních míst tím, že chrání rodiče a pečovatele, kteří musí pečovat o své děti nebo o osoby se zdravotním postižením, jsou-li školy a střediska denní péče zavřeny, před nutností ukončit pracovní poměr. Dávky v nemoci jsou stanoveny změnou zákona o „pojištění v mateřství a nemocenském pojištění“ ze dne 26. listopadu 2020 (25) a ve vyhlášce vlády č. 707 ze dne 1. prosince 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ (26)“ a ve vyhlášce vlády č. 13 ze dne 11. ledna 2021„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ (27)“. Lotyšsko žádá o dodatečnou podporu pro toto stávající opatření, jak je uvedeno v čl. 3 písm. h) prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/677.

(13)

Lotyšsko rovněž dále prodloužilo a upravilo řadu opatření souvisejících se zdravím s cílem řešit šíření onemocnění COVID-19. Těmi jsou zejména opatření uvedená v 14. až 15. bodě odůvodnění.

(14)

Předpokládají se výdaje související se zdravím na osobní ochranné prostředky pro zaměstnance veřejného sektoru s cílem zajistit bezpečné pracovní prostředí pro osoby, které jsou vystaveny nákaze virem COVID-19. Režim je zaveden nařízením vlády č. 380 o „nařízeních o zdrojích na zajištění potřeb epidemiologické bezpečnosti pro instituce zařazené na seznam prioritních institucí a potřeb“ (přijatým dne 9. června 2020 (28)). Lotyšsko žádá o dodatečnou podporu pro stávající opatření, jak je uvedeno v čl. 3 písm. f) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

(15)

Příplatky pro lékaře a zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na zvládání krize COVID-19, ve výši 20 % až 100 % měsíčních odměn za práci vykonanou v podmínkách zvýšeného rizika a pracovní zátěže, jak stanoví vyhlášky vlády č. 136 ze dne 27. března 2020 (29) a č. 656 ze dne 6. listopadu 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ “ (30), vyhláška vlády č. 743 ze dne 8. prosince 2020„změny vyhlášky vlády č. 655 ze dne 6. listopadu 2020 o vyhlášení nouzového stavu“ (31) a vyhláška vlády č. 37 ze dne 21. ledna 2021„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ “ (32). Těmito příplatky se doplňuje maximální příplatek stanovený „zákonem o odměňování úředníků a zaměstnanců orgánů státní správy a místních samospráv“. Opatření podporuje zaměstnanost tím, že zajišťuje bezpečnost zdraví zaměstnanců a kontinuitu základních veřejných služeb. Lotyšsko žádá o dodatečnou podporu pro stávající opatření, jak je uvedeno v čl. 3 písm. i) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

(16)

Lotyšsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Lotyšsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 508 124 069 EUR v důsledku vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť to souvisí s rozšířením nebo úpravou stávajících vnitrostátních opatření přímo souvisejících s režimem zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, která se vztahují na značnou část podniků a pracovní síly v Lotyšsku. Lotyšsko hodlá pokrýt 35 317 069 EUR vlastním financováním.

(17)

V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672 Komise Lotyšsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 6. října 2022.

(18)

Opatření související se zdravím, která jsou uvedena v žádosti Lotyšska ze dne 6. října 2022 a v 14. až 15. bodě odůvodnění, jsou vyčíslena na 70 921 236 EUR.

(19)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Lotyšsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, výše a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(20)

Vzhledem k tomu, že období dostupnosti uvedené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/1351 skončilo, je zapotřebí stanovit nové období dostupnosti dodatečné finanční pomoci. Období dostupnosti finanční pomoci v délce 18 měsíců poskytnuté prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1351 by mělo být prodlouženo o 21 měsíců, a v důsledku toho by celková doba dostupnosti měla činit 39 měsíců počínaje prvním dnem po nabytí účinnosti prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

(21)

Lotyšsko a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(22)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(23)

Lotyšsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Lotyšsko tyto výdaje provedlo.

(24)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Lotyšska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,