(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Moldavskou republikou (dále jen „Moldavsko“) se dále rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Moldavsko přistoupilo k Východnímu partnerství v roce 2009 a poté následovala jednání o Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení“). Dohoda o přidružení, která zahrnuje postupné zavádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, byla podepsána dne 27. června 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)

Moldavské hospodářství bylo v roce 2020 významně zasaženo recesí způsobenou pandemií COVID-19, vleklou politickou patovou situací v zemi po prezidentských volbách v listopadu 2020 a nedávnou energetickou krizí. Tyto okolnosti přispěly ke značnému deficitu financování Moldavska, zhoršující se vnější pozici a rostoucím fiskálním potřebám.

(3)

Po parlamentních volbách v červenci 2021 prokázala nová moldavská vláda pevné odhodlání k provádění dalších reforem s ambiciózním programem nazvaným „Moldavsko v příznivém období 2021–2025“.Tento program se zaměřuje na klíčové oblasti politiky, mimo jiné na reformy soudnictví, boj proti korupci, řádnou správu věcí veřejných a právní stát.

(4)

Obnovený závazek k provedení těchto reforem a silná politická vůle vedly moldavské orgány k tomu, aby výrazně urychlily provádění reforem. To Moldavsku rovněž umožnilo úspěšně dokončit operaci makrofinanční pomoci v souvislosti s pandemií COVID-19 podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 (3), neboť byla splněna všechna reformní opatření dohodnutá s Unií v memorandu o porozumění, s výjimkou jednoho, týkajícího se navracení majetku, pro něž bylo uděleno zproštění povinnosti. Za tímto účelem Komise konzultovala výbor zástupců členských států a neobdržela žádné námitky.

(5)

Poté, co se proces přijetí nového programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyjednaného v roce 2020 pozastavil, obnovil MMF svou spolupráci s Moldavskem po parlamentních volbách v červenci 2021 a na technické úrovni bylo dosaženo dohody o programu v rámci rozšířené úvěrové facility a rozšířené finanční facility ve výši 564 milionů USD. Nový program byl přijat rozhodnutím Výkonné rady MMF dne 20. prosince 2021. Cílem tohoto programu je udržet hospodářské oživení Moldavska, zahájit ambiciózní program reforem v oblasti správy věcí veřejných a institucionálních reforem, posílit transparentnost a odpovědnost, zlepšit předvídatelnost veřejné politiky, posílit finanční instituce a podpořit deregulaci.

(6)

Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádalo Moldavsko Unii v listopadu 2021 o doplňující makrofinanční pomoc.

(7)

Orientační příspěvek Unie pro Moldavsko v rámci evropského nástroje sousedství na období 2014–2020 činil 518,15 milionů EUR, včetně rozpočtové podpory a technické pomoci. Jednotné rámce pro podporu na období 2014–2017 a 2017–2020 určily prioritní odvětví spolupráce s Moldavskem financované z evropského nástroje sousedství pro předchozí rozpočtové období. Priority na období 2021–2027 budou stanoveny v novém víceletém orientačním programu, který byl vypracován v úzké konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

(8)

Vzhledem k tomu, že Moldavsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, měla by být považována za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(9)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance příjemce.

(10)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Moldavska přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Moldavska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Moldavska a moldavský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(11)

Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být podpořit obnovení udržitelného stavu vnějšího financování Moldavska, a tím přispět k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(12)

Očekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet operace rozpočtové podpory v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (4).

(13)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Moldavska a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Moldavsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)

S ohledem na zbývající potřeby vnějšího financování Moldavska, na úroveň jeho hospodářského rozvoje posuzovanou podle příjmů na obyvatele a míry chudoby, na jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici, a na jeho schopnost splácet posouzenou na základě analýzy udržitelnosti dluhu by část pomoci měla být poskytnuta ve formě grantů.

(15)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Moldavsku. Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(17)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Moldavska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(18)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Moldavsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc v Moldavsku posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, řízení finančního sektoru a dohled nad ním a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a ESVČ by měly plnění uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(19)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Moldavsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se pomoci. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci.

(20)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(21)

Částky makrofinanční pomoci Unie poskytnuté formou grantů a částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci formou úvěrů by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(22)

Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).

(24)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s moldavskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup upravený nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Moldavsku poskytuje, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoliv snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,