Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019D2251

    Prováděcí Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2251 ze dne 19. prosince 2019 o mechanismu náhrad pro členský stát, jehož národní člen byl zvolen předsedou Eurojustu

    ST/14742/2019/INIT

    Úř. věst. L 336, 30.12.2019, p. 310–311 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2019/2251/oj

    30.12.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 336/310


    PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/2251

    ze dne 19. prosince 2019

    o mechanismu náhrad pro členský stát, jehož národní člen byl zvolen předsedou Eurojustu

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    V souladu s nařízením (EU) 2018/1727 a s jednacím řádem Eurojustu vykonává národní člen, který byl zvolen předsedou Eurojustu, i další pravomoci.

    (2)

    Výkon pravomocí předsedy Eurojustu ovlivňuje pracovní zátěž zástupce a asistenta z členského státu, jehož národní člen byl zvolen předsedou, a dotčený členský stát má možnost vyslat jinou vhodně kvalifikovanou osobu, aby po dobu trvání funkčního období předsedy posílila národní zastoupení.

    (3)

    V čl. 11 odst. 7 nařízení (EU) 2018/1727 se mimo jiné stanoví, že pokud členský stát vyšle jinou vhodně kvalifikovanou osobu, je oprávněn požádat o náhradu.

    (4)

    Mechanismus náhrad by měl zajistit rovnost zacházení, pokud jde o skutečnou úhradu životních nákladů a dalších souvisejících výdajů, mezi národním členem zvoleným předsedou a jinou vhodně kvalifikovanou osobou vyslanou dotčeným členským státem.

    (5)

    Dánsko není vázáno nařízením (EU) 2018/1727, a neúčastní se tedy přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí nařízení (EU) 2018/1727.

    (6)

    Irsko a Spojené království jsou vázány nařízením (EU) 2018/1727, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí nařízení (EU) 2018/1727.

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    1.   Členský stát, jehož národní člen byl zvolen předsedou Eurojustu a jenž do svého národního zastoupení z tohoto důvodu vyslal jinou osobu a jenž je tudíž oprávněn podle čl. 11 odst. 7 nařízení (EU) 2018/1727 požádat kolegium Eurojustu (dále jen „kolegium“) o náhradu pro tuto jinou osobu, uvede ve své žádosti tyto informace:

    a)

    rozhodnutí dotčeného členského státu o vyslání uvedené osoby,

    b)

    zdůvodnění potřeby posílit národní zastoupení na základě zvýšení pracovní zátěže,

    c)

    podrobnosti o národní měsíční hrubé mzdě vyslané osoby,

    d)

    podrobnosti o veškerých životních nákladech a dalších souvisejících výdajích, které se vyslané osobě hradí podle vnitrostátních právních předpisů,

    e)

    údaje o účtu, na který má být částka náhrady převedena.

    2.   Dotčený členský stát zašle kolegiu žádost o náhradu do šesti měsíců od rozhodnutí o vyslání osoby.

    Článek 2

    1.   Kolegium rozhodne o poskytnutí náhrady do tří měsíců od obdržení žádosti.

    2.   Dotčený stát má nárok na náhradu po dobu, kdy jeho národní člen vykonává funkci předsedy, a po odpovídající dobu vyslání dotčené osoby.

    Článek 3

    1.   V souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1727 vyplatí Eurojust dotčenému členskému státu náhradu:

    a)

    50 % národní měsíční hrubé mzdy vyslané osoby a

    b)

    životní náklady a další související výdaje, které dotčenému členskému státu skutečně vznikly v souvislosti s vyslanou osobou.

    2.   Náhrada za výdaje uvedené v odst. 1 písm. b) se vyplácí pouze tehdy, pokud má vyslaná osoba podle vnitrostátních právních předpisů nárok na jakýkoli z druhů příspěvků nebo výdajům odpovídajících plateb, které jsou ze své povahy srovnatelné s těmi, jež jsou stanoveny v příloze VII služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) (2), jako jsou: rodinné přídavky, příspěvek za práci v zahraničí, náhrada výdajů spojených s nástupem do zaměstnání, včetně příspěvku na zařízení, příspěvku na znovuusídlení, cestovních výdajů, výdajů na stěhování a denních příspěvků.

    3.   Eurojust vyplatí dotčenému členskému státu náhradu podle podmínek a finančních omezení platných v daném členském státě. Náhrada v žádném případě nepřekročí maximální výši příspěvků nebo výdajům odpovídajících plateb, jak je stanoveno v příloze VII služebního řádu.

    Článek 4

    Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

    V Bruselu dne 19. prosince 2019.

    Za Radu

    předsedkyně

    K. MIKKONEN


    (1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138.

    (2)  Nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s.1).


    Top