(1)

V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada má přijmout na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) se požaduje, aby byla s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), přijata opatření pro zachování zdrojů.

(3)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo druh rybolovu, s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(4)

Celkové přípustné odlovy (TAC) by měly být stanoveny na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a současně by měly odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené při konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních dotčených poradních sborů.

(5)

V případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto odlovu. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.

(6)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (2) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nevztahují články 3 nebo 4 uvedeného nařízení, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden další mechanismus meziroční flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu racionálního a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 měly použít na analytický TAC pouze tehdy, pokud není využita meziroční flexibilita stanovená v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(7)

Povinnost vykládky uvedená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 je zaváděna individuálně pro jednotlivé druhy rybolovu. V regionech, na které se vztahuje toto nařízení, by měly být od 1. ledna 2019 vykládány všechny druhy, jichž se týká omezení odlovu. V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že je-li zavedena povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, mají být rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že se ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků. Nicméně v souladu s čl. 15 odst. 4 až 7 uvedeného nařízení jsou uděleny zvláštní výjimky z povinnosti vykládky. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 uvedeného nařízení Komise přijala řadu nařízení v přenesené pravomoci, kterými se pro počáteční období nejvýše tří let s možností prodloužení o další celkové období tří let stanoví zvláštní plány výmětů, čímž se provádí povinnost vykládky.

(8)

Rybolovná práva by měla být v souladu s mezinárodními dohodami a zásadami, například s dohodou OSN o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 (3) a podrobnými zásadami řízení stanovenými v mezinárodních pokynech Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008, podle nichž by měl regulační orgán zejména zvýšit obezřetnost v případech, kdy jsou informace neurčité, nespolehlivé nebo nedostatečné. Nedostatek odpovídajících vědeckých informací by neměl být použit jako důvod pro odklad nebo nepřijetí opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(9)

Při stanovování TAC a kvót Unie pro tkaničnici tmavou ve vodách Unie a v mezinárodních vodách oblastí 5, 6, 7 a 12 by se měl brát ohled na skutečnost, že dochází k odlovu této populace ze strany třetích zemí a že Unie by měla disponovat rybolovnými právy odpovídajícími podílu historického odlovu této populace.

(10)

S ohledem na doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) týkající se snížení rybolovných práv, na vysoké čerpání kvót, jakož i na zavedení povinnosti vykládky v roce 2019 pro všechny druhy je vhodné, aby nebyl dovolen cílený lov pilonoše rodu Beryx v podoblastech 3 až10, 12 a 14 (Severním moři, severozápadních vodách a jihozápadních vodách) a aby se pro něj TAC vztahoval pouze na vedlejší úlovky.

(11)

Podle doporučení ICES prokazují omezená pozorování na palubách plavidel, že procentní podíl hlavouna severního byl nižší než 1 % vykázaných úlovků hlavouna tuponosého. Na základě výše uvedeného ICES doporučuje, aby již nebyl prováděn cílený lov hlavouna severního a vedlejší úlovky byly započteny do TAC pro hlavouna tuponosého s cílem minimalizovat potenciál pro nesprávné vykazování druhů. ICES uvádí, že existují značné řádové rozdíly (více než desetinásobné) mezi relativními podíly hlavouna tuponosého a hlavouna severního vykazovanými v oficiálních záznamech o vykládkách a mezi pozorovanými úlovky a vědeckými průzkumy v oblastech, ve kterých se v současnosti lov hlavouna severního provádí. O tomto druhu jsou k dispozici jen velmi omezené informace a některé z vykazovaných údajů o vykládkách považuje ICES za případy nesprávného vykazování druhů. V důsledku toho není možné zjistit přesnou statistiku dosavadního odlovu hlavouna severního. V souladu s vědeckými doporučeními by proto měly být veškeré vedlejší úlovky hlavouna severního omezeny na 1 % kvóty pro hlavouna tuponosého každého členského státu a do této kvóty započteny. Je-li hlavoun severní považována za pouze vedlejší úlovek hlavouna tuponosého a patří do téhož TAC, nebude již docházet k nesprávnému vykazování.

(12)

S ohledem na doporučení ICES je vhodné, aby se TAC pro růžichu šedou v podoblastech ICES 6, 7 a 8 (severozápadní vody) i nadále vztahoval pouze vedlejší úlovky.

(13)

Odlov růžichy šedé se provádí v příslušných oblastech Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) a Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), které hraničí s podoblastí ICES 9. Vzhledem k tomu, že údaje ICES pro tyto přilehlé oblasti jsou neúplné, by měl rozsah TAC zůstat omezen na podoblast ICES 9. Nicméně aby se zajistilo, že se bude při přijímání rozhodnutí v oblasti řízení vycházet z nejlepšího dostupného základu, byla vypracována ustanovení k vykazování údajů v daných přilehlých podoblastech.

(14)

Pro růžichu šedou v podoblasti ICES 10 nebylo poskytnuto doporučení ICES na rok 2020. Nicméně rybolovná práva by měla být stanovena jak pro rok 2019, tak 2020. Je možné, že po vydání vědeckého doporučení na rok 2020 bude zapotřebí rybolovná práva stanovená nařízením příslušně upravit.

(15)

Vzhledem k nízkému čerpání kvóty a s ohledem na skutečnost, že nedochází k cílenému rybolovu této populace, by již neměl být stanoven TAC pro tkaničnici tmavou v podoblastech ICES 1 až 4 (Severní moře a Skagerrak).

(16)

Dále by již neměly být stanoveny TAC pro hlavouna tuponosého v podoblastech ICES 1, 2 a 4 (Severní moře) a mníkovce velkookého v podoblastech ICES 1–10, 12 a 14. Z doporučení ICES vyplývá, že absencí TAC by nevzniklo žádné riziko neudržitelného využívání nebo by toto riziko bylo nízké.

(17)

ICES doporučuje, aby až do roku 2020 nebyl prováděn odlov červenice obecné. Odlov tohoto druhu a jeho uchovávání na palubě, překládku a vykládku je vhodné zakázat, protože tato populace je vyčerpaná a neobnovuje se. ICES připomíná, že od roku 2010 není červenice obecná v severovýchodním Atlantiku plavidly Unie cíleně lovena.

(18)

Dle doporučení ICES by měla být úmrtnost hlubinných druhů žraloků při rybolovu minimalizována a neměl by být povolen žádný cílený rybolov. Hlubinné druhy žraloků jsou dlouhověkými druhy s nízkou mírou reprodukce, jejichž populace začaly být rychle nadměrně využívány. Rybolovná práva pro tyto druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů. Při cíleném drobném hlubinném rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr navíc nevyhnutelně dochází k vedlejším úlovkům hlubinných druhů žraloků, kteří jsou v současnosti vhazováni mrtví zpět do moře. Dlouhé lovné šňůry jsou v rámci tohoto rybolovu považovány za selektivní rybolovné zařízení. Ukázalo se, že i s tímto zařízením nevyhnutelně dochází k náhodnému odlovu hlubinných druhů žraloků. Restriktivní TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky těchto druhů v rámci cíleného rybolovu tkaničnice tmavé za použití dlouhých lovných šňůr by proto měl zůstat zachován. Dotčené členské státy by měly dále rozpracovat regionální opatření pro řízení rybolovu tkaničnice tmavé s cílem snížit množství vedlejších úlovků hlubinných druhů žraloků. Kromě toho by měly k zajištění důkladného monitorování těchto populací zavést opatření v oblasti shromažďování údajů specificky zaměřená na hlubinné druhy žraloků. Stanovením unijního povolení vedlejších úlovků hlubinných druhů žraloků ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 5–9, ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblasti ICES 10 a ve vodách Unie oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 není dotčena zásada relativní stability, pokud jde o hlubinné druhy žraloků v uvedených oblastech.

(19)

Aby nedošlo k přerušení rybolovných činností a aby byla zajištěna obživa rybářů v Unii, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2019. Aby mohly členské státy zajistit včasné uplatňování tohoto nařízení, mělo by vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,