This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32014R1253
Commission Regulation (EU) No 1253/2014 of 7 July 2014 implementing Directive 2009/125/EC of the European Parliament and of the Council with regard to ecodesign requirements for ventilation units Text with EEA relevance
Nařízení Komise (EU) č. 1253/2014 ze dne 7. července 2014 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign větracích jednotek Text s významem pro EHP
Nařízení Komise (EU) č. 1253/2014 ze dne 7. července 2014 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign větracích jednotek Text s významem pro EHP
Úř. věst. L 337, 25.11.2014, p. 8–26
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force: This act has been changed. Current consolidated version: 30/07/2020
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Corrected by | 32014R1253R(01) | (FI) | |||
Corrected by | 32014R1253R(02) | (FR) | |||
Corrected by | 32014R1253R(03) | (CS, ET, FR, HR, IT, LV, NL, RO, SL, SV) | |||
Modified by | 32016R2282 | Nahrazení | příloha VI | 09/01/2017 | |
Modified by | 32020R1000 | Nahrazení (SV) | příloha I bod 1 bod 9 | 30/07/2020 | |
Modified by | 32020R1000 | Nahrazení (MT) | článek 1 odstavec 2 písmeno (h) | 30/07/2020 | |
Modified by | 32020R1000 | Nahrazení (SV) | příloha V bod 1 písmeno (o) | 30/07/2020 | |
Modified by | 32020R1000 | Nahrazení (SV) | příloha IV bod 1 písmeno (o) | 30/07/2020 | |
Modified by | 32020R1000 | Nahrazení (BG, ES, CS, DA, ET, EL, DE, HR, IT, LT, LV, HU, MT, NL, PL, SK, FI, SL, SV) | článek 1 odstavec 2 písmeno (g) | 30/07/2020 |
25.11.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 337/8 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1253/2014
ze dne 7. července 2014,
kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign větracích jednotek
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle směrnice 2009/125/ES se má na výrobky spojené se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí v Unii a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů, vztahovat prováděcí opatření nebo samoregulační opatření týkající se požadavků na ekodesign. |
(2) |
Komise posoudila technické, environmentální a ekonomické aspekty větracích jednotek. Z tohoto posouzení vyplynulo, že větrací jednotky jsou uváděny na trh Unie ve velkém množství. Nejvýznamnějším environmentálním aspektem větracích jednotek je spotřeba energie ve fázi používání, která má významný potenciál k nákladově efektivním úsporám energie a snížení emisí skleníkových plynů. |
(3) |
Důležitou součástí větracích jednotek jsou ventilátory. Obecné požadavky na minimální energetickou účinnost ventilátorů jsou stanoveny v nařízení Komise (EU) č. 327/2011 (2). Minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené ve zmíněném nařízení se vztahují na spotřebu energie u větracích funkcí ventilátorů, které jsou součástí větracích jednotek, avšak řada větracích jednotek užívá ventilátory, na něž se zmíněné nařízení nevztahuje. Je proto nutné zavést prováděcí opatření pro větrací jednotky. |
(4) |
Je třeba rozlišovat mezi opatřeními vztahujícími se na větrací jednotky pro obytné budovy a opatřeními vztahujícími se na větrací jednotky pro jiné než obytné budovy na základě jejich individuálního průtoku vzduchu, protože v praxi se užívají dva různé soubory norem měření. |
(5) |
Od požadavků tohoto nařízení, kromě požadavků na informace, by měly být osvobozeny malé větrací jednotky s elektrickým příkonem nižším než 30 W na jeden proud vzduchu. Uvedené jednotky jsou určeny pro řadu různých použití, fungují většinou přerušovaně a pouze s doplňkovými funkcemi, například v koupelně. Jejich zahrnutí by představovalo značnou administrativní zátěž z hlediska dozoru nad trhem, vzhledem k tomu, že objem jejich prodeje je velký, avšak podíl na potenciálu úspor energie je jen malý. Avšak vzhledem k tomu, že mají podobné funkce jako ostatní větrací jednotky, je třeba řešit jejich případné zahrnutí do působnosti tohoto nařízení v rámci jeho přezkumu. Vyňaty by měly být rovněž větrací jednotky speciálně určené k provozování výlučně pro nouzové účely nebo ve výjimečných nebo nebezpečných prostředích, protože jsou využívány jen výjimečně a po krátkou dobu. Výjimky rovněž objasňují, že jsou vyloučeny multifunkční jednotky, které převážně vytápějí nebo chladí, a kuchyňské sporákové odsavače par. Komise vypracovala přípravné studie, které analyzují technické, environmentální a ekonomické aspekty větracích jednotek pro obytné a pro jiné než obytné budovy. Studie byly zpracovány ve spolupráci se zúčastněnými a zainteresovanými stranami z Unie i třetích zemí a jejich výsledky byly zveřejněny. |
(6) |
Environmentálním parametrem zahrnutých výrobků, který je pro účely tohoto nařízení považován za nejvýznamnější, je spotřeba energie ve fázi jejich používání. Roční spotřeba elektrické energie v Unii byla v roce 2010 u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, odhadnuta na 77,6 TWh. Tyto výrobky zároveň šetří 2 570 PJ energie na vytápění prostor. Celková energetická bilance při užití převodního koeficientu primární energie 2,5 pro elektřinu činila v roce 2010 1 872 PJ ročních úspor primární energie. Bez přijetí zvláštních opatření se nárůst celkové úspory v roce 2025 odhaduje na 2 829 PJ. |
(7) |
Z přípravných studií vyplývá, že spotřebu energie u výrobků podléhajících tomuto nařízení lze výrazně snížit. Předpokládaným výsledkem kombinovaného účinku požadavků na ekodesign stanovených v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1254/2014 (3) je celkové zvýšení úspor o 1 300 PJ (45 %) na 4 130 PJ v roce 2025. |
(8) |
Z přípravných studií vyplývá, že požadavky týkající se ostatních parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES nejsou pro větrací jednotky potřebné, vzhledem k tomu, že spotřeba energie ve fázi jejich používání je zdaleka nejdůležitějším environmentálním parametrem. |
(9) |
Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby měli výrobci dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků, na něž se toto nařízení vztahuje. Časový rámec by měl zohlednit dopad na náklady pro konečné uživatele a výrobce, zejména malé a střední podniky, a zároveň bez zbytečného odkladu zajistit zlepšení vlivu větracích jednotek na životní prostředí. |
(10) |
Měření a výpočty parametrů výrobků by měly být prováděny za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují uznávané nejnovější metody měření a výpočtů, včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány na žádost Komise v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (4), jsou-li k dispozici. |
(11) |
V prováděcím opatření by měly být na základě informací získaných během přípravy opatření určeny referenční hodnoty pro aktuálně dostupné typy větracích jednotek s vysokou energetickou účinností, aby výrobci mohli použít toto posouzení k vyhodnocení alternativních návrhových řešení a dosaženého vlivu výrobku na životní prostředí v porovnání s referenčními hodnotami. To přispěje k zajištění široké dostupnosti údajů a usnadní přístup k nim, zejména pro malé a střední podniky a velmi malé podniky, což dále usnadní integraci nejlepších konstrukčních technologií a vývoj účinnějších výrobků za účelem snižování spotřeby elektrické energie. |
(12) |
Bylo konzultováno konzultační fórum uvedené v článku 18 směrnice 2009/125/ES. |
(13) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES. |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na větrací jednotky a stanoví požadavky na ekodesign pro jejich uvádění na trh nebo do provozu.
2. Toto nařízení se nevztahuje na větrací jednotky, které:
a) |
jsou jednosměrné (odvádějí nebo přivádějí vzduch) s elektrickým příkonem menším než 30 W, s výjimkou požadavků na informace; |
b) |
jsou obousměrné s celkovým elektrickým příkonem ventilátorů menším než 30 W na jeden proud vzduchu, s výjimkou požadavků na informace; |
c) |
jsou pouze axiálními nebo radiálními ventilátory vybavenými krytem ve smyslu nařízení (EU) č. 327/2011; |
d) |
jsou výlučně specifikovány jako provozované v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES (5); |
e) |
jsou výlučně specifikovány jako provozované pro nouzové použití, pro krátkodobý provoz, a které jsou v souladu se základními požadavky na stavby s ohledem na požární bezpečnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (6); |
f) |
jsou výlučně specifikovány jako provozované:
|
g) |
zahrnují výměník tepla a tepelné čerpadlo pro zpětné získávání tepla nebo umožňují, aby přenos nebo odvádění tepla doplňovaly systém zpětného získávání tepla, s výjimkou přenosu tepla pro ochranu před mrazem nebo odmrazování; |
h) |
jsou klasifikovány jako sporákové odsavače par, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 66/2014 (7) o kuchyňských přístrojích. |
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„větrací jednotkou“ elektricky poháněný spotřebič vybavený alespoň jedním oběžným kolem, jedním motorem a skříní určený k nahrazování použitého vzduchu v budově nebo v její části venkovním vzduchem; |
2) |
„větrací jednotkou pro obytné budovy“ větrací jednotka, jejíž:
|
3) |
„větrací jednotkou pro jiné než obytné budovy“ větrací jednotka, jejíž maximální průtok přesahuje 250 m3/h, a v případě, že se maximální průtok pohybuje mezi 250 a 1 000 m3/h, výrobce nedeklaroval její zamýšlené použití výhradně pro potřeby větrání v obytných budovách; |
4) |
„maximálním průtokem“ deklarovaný maximální objemový průtok vzduchu větrací jednotky, kterého lze dosáhnout s integrovanými nebo samostatnými společně dodávanými ovládacími prvky za standardních vlastností vzduchu (20 °C) a 101 325 Pa, je-li jednotka instalována kompletně (např. včetně čistých filtrů) a v souladu s pokyny výrobce, přičemž u větracích jednotek pro obytné budovy připojených k potrubí se maximální průtok vztahuje k průtoku vzduchu při 100 Pa rozdílu vnějšího statického tlaku a u bezpotrubních větracích jednotek pro obytné budovy se vztahuje k průtoku vzduchu při nejnižším dosažitelném rozdílu celkového tlaku, který bude vybrán ze souboru hodnot 10 (minimum)–20–50–100–150–200–250 Pa podle toho, která se rovná hodnotě naměřeného rozdílu tlaku nebo je bezprostředně nižší; |
5) |
„jednosměrnou větrací jednotkou“ větrací jednotka, která vytváří proud vzduchu pouze v jednom směru, a to buď z vnitřního do vnějšího prostoru (odvádění) nebo z vnějšího do vnitřního prostoru (přivádění), kde je mechanicky vytvářený proud vzduchu vyrovnáván opatřeními pro přirozené přivádění nebo odvádění vzduchu; |
6) |
„obousměrnou větrací jednotkou“ větrací jednotka, která vytváří proud vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostorem a je vybavena ventilátory odvádějícími i přivádějícími vzduch; |
7) |
„rovnocenným modelem větrací jednotky“ větrací jednotka, která má podle platných požadavků na informace o výrobku tytéž technické vlastnosti, ale je uváděna na trh jako jiný model větrací jednotky týmž výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo dovozcem. |
Další definice pro účely příloh II až IX jsou uvedeny v příloze I.
Článek 3
Požadavky na ekodesign
1. Od 1. ledna 2016 musí větrací jednotky pro obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze II bodě 1.
2. Od 1. ledna 2016 musí větrací jednotky pro jiné než obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze III bodě 1.
3. Od 1. ledna 2018 musí větrací jednotky pro obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze II bodě 2.
4. Od 1. ledna 2018 musí větrací jednotky pro jiné než obytné budovy splňovat zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze III bodě 2.
Článek 4
Požadavky na informace
1. Od 1. ledna 2016 musí výrobci větracích jednotek pro obytné budovy, jejich zplnomocnění zástupci a dovozci splňovat požadavky na informace stanovené v příloze IV.
2. Od 1. ledna 2016 musí výrobci větracích jednotek pro jiné než obytné budovy, jejich zplnomocnění zástupci a dovozci splňovat požadavky na informace stanovené v příloze V.
Článek 5
Posuzování shody
1. Výrobci větracích jednotek provádějí posuzování shody uvedené v článku 8 směrnice 2009/125/ES pomocí systému interní kontroly návrhu stanoveného v příloze IV uvedené směrnice nebo systému řízení stanoveného v příloze V uvedené směrnice.
Pro účely posuzování shody větracích jednotek pro obytné budovy se výpočet požadavku na specifickou spotřebu energie provede v souladu s přílohou VIII tohoto nařízení.
Pro účely posuzování shody větracích jednotek pro jiné než obytné budovy se měření a výpočty zvláštních požadavků na ekodesign provedou v souladu s přílohou IX tohoto nařízení.
2. Technická dokumentace sestavená v souladu s přílohou IV směrnice 2009/125/ES obsahuje kopii informací o výrobku uvedených v přílohách IV a V tohoto nařízení.
Jestliže byly informace uvedené v technické dokumentaci ke konkrétnímu modelu větrací jednotky získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací údajů od jiných větracích jednotek, případně oběma těmito metodami, obsahuje technická dokumentace následující informace:
a) |
podrobnosti o těchto výpočtech nebo extrapolacích či obou těchto metodách; |
b) |
podrobnosti o zkouškách provedených výrobci za účelem ověření přesnosti těchto výpočtů a extrapolací; |
c) |
seznam všech ostatních modelů větracích jednotek, u kterých byly informace uvedené v technické dokumentaci získány stejným způsobem; |
d) |
seznam rovnocenných modelů větracích jednotek. |
Článek 6
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Orgány členských států použijí při provádění dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování popsaný v příloze VI tohoto nařízení za účelem splnění požadavků stanovených pro větrací jednotky pro obytné budovy v příloze II tohoto nařízení a pro větrací jednotky pro jiné než obytné budovy v příloze III tohoto nařízení.
Článek 7
Referenční hodnoty
Referenční hodnoty uvedené v části 3 bodě 2 přílohy I směrnice 2009/125/ES, které mají být použity pro větrací jednotky, jsou uvedeny v příloze VII tohoto nařízení.
Článek 8
Přezkum
Komise přezkoumá s ohledem na technologický pokrok potřebu stanovit požadavky na velikost průtoku vzduchu netěsnostmi a výsledky tohoto posouzení předloží konzultačnímu fóru do 1. ledna 2017.
Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technologický pokrok a výsledky tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru do 1. ledna 2020.
V rámci přezkumu se posoudí:
a) |
možné rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na jednosměrné jednotky s elektrickým příkonem menším než 30 W a obousměrné jednotky s celkovým elektrickým příkonem ventilátorů menším než 30 W na jeden proud vzduchu; |
b) |
odchylky při ověřování uvedené v příloze VI; |
c) |
vhodnost zohlednění účinků filtrů s nízkou spotřebou energie na energetickou účinnost; |
d) |
potřeba stanovit další fázi se zpřísněnými požadavky na ekodesign. |
Článek 9
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. července 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW (Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 8).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1254/2014 ze dne 11. července 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích větracích jednotek pro obytné budovy (viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(5) Směrnice 94/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(7) Nařízení Komise (EU) č. 66/2014 ze dne 14. ledna 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign trub, varných desek a sporákových odsavačů par pro domácnost (Úř. věst. L 29, 31.1.2014, s. 33).
PŘÍLOHA I
Definice
Definice použitelné pro účely příloh II až IX tohoto nařízení:
1. |
Definice:
|
2. |
Definice pro větrací jednotky pro jiné než obytné budovy doplňující definice uvedené v příloze I části 1:
|
PŘÍLOHA II
Zvláštní požadavky na ekodesign větracích jednotek pro obytné budovy podle čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 3
1.
Od 1. ledna 2016:
— |
SEC, vypočtená pro průměrné klimatické podmínky, nesmí být vyšší než 0 kWh/(m2.a). |
— |
Bezpotrubní jednotky včetně větracích jednotek, které mají být vybaveny jedním připojením na potrubí buď na straně přiváděného, nebo na straně odváděného vzduchu, musí mít maximální LWA ve výši 45 dB. |
— |
Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami. |
— |
Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít zařízení umožňující tepelný obtok. |
2.
Od 1. ledna 2018:
— |
SEC, vypočtená pro průměrné klimatické podmínky, nesmí být vyšší než – 20 kWh/(m2.a). |
— |
Bezpotrubní jednotky včetně větracích jednotek, které mají být vybaveny jedním připojením na potrubí buď na straně přiváděného, nebo na straně odváděného vzduchu, musí mít maximální LWA ve výši 40 dB. |
— |
Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami. |
— |
Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít zařízení umožňující tepelný obtok. |
— |
Větrací jednotky s filtrem musí být vybaveny vizuálním signálem upozorňujícím na nutnost výměny filtru. |
PŘÍLOHA III
Zvláštní požadavky na ekodesign větracích jednotek pro jiné než obytné budovy podle čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 4
1.
Od 1. ledna 2016:
— |
Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami. |
— |
Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít systém zpětného získávání tepla. |
— |
Systém zpětného získávání tepla musí mít zařízení umožňující tepelný obtok. |
— |
Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu všech systémů zpětného získávání tepla s výjimkou oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 67 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,67) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 67 %, jinak E = 0. |
— |
Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 63 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,63) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 63 %, jinak E = 0. |
— |
Minimální účinnost ventilátoru pro jednosměrné větrací jednotky (ην u) je:
|
— |
Maximální vnitřní měrný příkon ventilátoru větracích součástí (SFPint_limit ) ve W/(m3/s) činí:
|
2.
Od 1. ledna 2018:
— |
Všechny větrací jednotky, s výjimkou jednotek pro duální použití, musí být vybaveny vícerychlostním pohonem nebo pohonem s proměnnými otáčkami. Všechny obousměrné větrací jednotky musí mít systém zpětného získávání tepla. Systém zpětného získávání tepla musí mít zařízení umožňující tepelný obtok. |
— |
Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu všech systémů zpětného získávání tepla s výjimkou oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 73 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,73) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 73 %, jinak E = 0. |
— |
Minimální tepelná účinnost ηt_nrvu oběhových systémů zpětného získávání tepla obousměrných větracích jednotek musí být 68 % a bonus za účinnost E = (ηt_nrvu – 0,68) * 3 000, pokud tepelná účinnost ηt_nrvu činí nejméně 68 %, jinak E = 0. |
— |
Minimální účinnost ventilátoru pro jednosměrné větrací jednotky (ην u) je:
|
— |
Maximální vnitřní měrný příkon ventilátoru větracích součástí (SFPint_limit ) ve W/(m3/s) činí:
|
— |
Pokud je součástí konfigurace filtrační jednotka, je systém řízení výrobku vybaven vizuální nebo zvukovou signalizací, která se aktivuje, pokud tlaková ztráta filtru překročí maximální přípustnou konečnou tlakovou ztrátu. |
PŘÍLOHA IV
Požadavky na informace o větracích jednotkách pro obytné budovy podle čl. 4 odst. 1.
1.
Od 1. ledna 2016 musí být poskytovány následující informace o výrobku:
a) |
název nebo ochranná známka dodavatele; |
b) |
identifikační značka modelu používaná dodavatelem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele; |
c) |
specifická spotřeba energie (SEC) v kWh/(m2.a) pro každé použitelné klimatické pásmo; a třída SEC; |
d) |
deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 tohoto nařízení (větrací jednotka pro obytné budovy nebo větrací jednotka pro jiné než obytné budovy, jednosměrná nebo obousměrná); |
e) |
typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami); |
f) |
typ systému zpětného získávání tepla (rekuperační, regenerační, žádný); |
g) |
tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla); |
h) |
maximální průtok (v m3/h): |
i) |
elektrický příkon pohonu ventilátoru včetně zařízení pro ovládání motoru při maximálním průtoku (W); |
j) |
hladina akustického výkonu (LWA), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo; |
k) |
referenční průtok v m3/s; |
l) |
referenční tlakový rozdíl v Pa; |
m) |
SPI ve W/(m3/h); |
n) |
faktor řízení a typologie řízení v souladu s příslušnými definicemi a klasifikací uvedenými v příloze VIII tabulce 1; |
o) |
deklarované maximální vnitřní a vnější netěsnosti (%) u obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla) a vnější netěsnosti (%) u jednosměrných větracích jednotek vedených do potrubí; |
p) |
směšovací poměr bezpotrubních obousměrných větracích jednotek, které nejsou určeny k tomu, aby byly vybaveny připojením na potrubí na straně přívodu ani odvodu vzduchu; |
q) |
poloha a popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky; |
r) |
u jednosměrných větracích systémů návod k instalaci regulovaných přívodních/odvodních mřížek na fasádě pro přirozený přívod/odvádění vzduchu; |
s) |
internetová adresa návodu na demontáž v souladu s bodem 3; |
t) |
pouze u bezpotrubních jednotek: citlivost proudu vzduchu na kolísání tlaku při + 20 Pa a – 20 Pa; |
u) |
pouze u bezpotrubních jednotek: vnitřní/venkovní vzduchotěsnost v m3/h. |
2.
Informace uvedené v bodě 1) jsou k dispozici:
— |
v technické dokumentaci větracích jednotek pro obytné budovy; a |
— |
na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců. |
3.
Výrobce na svých volně přístupných internetových stránkách zveřejní podrobné pokyny, v nichž mimo jiné označí nástroje potřebné pro ruční demontáž motorů s trvalým magnetem a elektronických součástek (desek s plošnými spoji a displejů > 10 g nebo > 10 cm2), baterie a větší plastové díly (> 100 g) pro účely účinné recyklace materiálů, s výjimkou modelů, v jejichž případě se vyrábí méně než 5 jednotek ročně.
PŘÍLOHA V
Požadavky na informace o větracích jednotkách pro jiné než obytné budovy podle čl. 4 odst. 2.
1.
Od 1. ledna 2016 musí být poskytovány následující informace o výrobku:
a) |
název nebo ochranná známka výrobce; |
b) |
identifikační značka modelu používaná výrobcem, tj. kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model větrací jednotky pro jiné než obytné budovy od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele; |
c) |
deklarovaná typologie v souladu s článkem 2 (větrací jednotky pro obytné budovy, větrací jednotky pro jiné než obytné budovy, jednosměrné větrací jednotky, obousměrné větrací jednotky); |
d) |
typ pohonu, který je instalován nebo má být instalován (vícerychlostní pohon nebo pohon s proměnnými otáčkami); |
e) |
typ systému zpětného získávání tepla (oběhový, jiný, žádný); |
f) |
tepelná účinnost zpětného získávání tepla (v % nebo „nepoužije se“, pokud výrobek nemá žádný systém zpětného získávání tepla); |
g) |
jmenovitý průtok větracích jednotek pro jiné než obytné budovy v m3/s; |
h) |
efektivní elektrický příkon (kW); |
i) |
SFPint v W/(m3/s); |
j) |
účinná nátoková rychlost v m/s při konstrukčním průtoku; |
k) |
jmenovitý vnější tlak (Δps, ext) v Pa; |
l) |
vnitřní tlaková ztráta větracích součástí (Δps,int) v Pa; |
m) |
volitelně: vnitřní tlaková ztráta jiných než větracích součástí (Δps,add) v Pa; |
n) |
statická účinnost ventilátorů použitých v souladu s nařízením (EU) č. 327/2011; |
o) |
deklarovaná maximální vnější netěsnost (%) skříní větracích jednotek; a deklarovaná maximální vnitřní netěsnost (%) obousměrných větracích jednotek nebo přenesení (pouze u regeneračních výměníků tepla); v obou případech se měří nebo vypočítává zkušební metodou přetlakování nebo sledovacího plynu při deklarovaném tlaku v systému; |
p) |
energetická náročnost, pokud možno energetická klasifikace, filtrů (deklarované informace o vypočítané roční spotřebě energie); |
q) |
popis vizuálního upozornění na výměnu filtru u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy určených pro použití s filtrem, včetně textu poukazujícího na důležitost pravidelné výměny filtru pro výkon a energetickou účinnost jednotky; |
r) |
hladina akustického výkonu skříně (LWA) zaokrouhlená na nejbližší celé číslo, v případě větracích jednotek pro jiné než obytné budovy určených k použití ve vnitřních prostorách; |
s) |
internetová adresa návodu na demontáž v souladu s bodem 3. |
2.
Informace uvedené v bodě 1 písm. a) až s) jsou k dispozici:
— |
v technické dokumentaci větracích jednotek pro jiné než obytné budovy; a |
— |
na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců. |
3.
Výrobce na svých volně přístupných internetových stránkách zveřejní podrobné pokyny, v nichž mimo jiné označí nástroje potřebné pro ruční předběžnou montáž/demontáž motorů s trvalým magnetem a elektronických součástek (desek s plošnými spoji a displejů > 10 g nebo > 10 cm2), baterie a větší plastové díly (> 100 g) pro účely účinné recyklace materiálů, s výjimkou modelů, v jejichž případě se vyrábí méně než 5 jednotek ročně.
PŘÍLOHA VI
Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
Pro účely kontroly splnění požadavků stanovených v přílohách II až V orgány členského státu odzkouší jednu větrací jednotku. Pokud naměřené hodnoty nebo hodnoty vypočtené na základě naměřených hodnot neodpovídají hodnotám uváděným výrobcem podle článku 5, s výhradou přípustných odchylek uvedených v tabulce 1:
— |
u modelů, které se vyrábějí v množství menším než 5 ročně, se daný model považuje za nevyhovující tomuto nařízení, |
— |
u modelů, které se vyrábějí v množství větším než 5 ročně, odzkouší orgán dohledu nad trhem namátkově další 3 jednotky. |
Pokud aritmetický průměr hodnot naměřených u těchto jednotek nesplňuje požadavky, s výhradou přípustných odchylek stanovených v tabulce 1, má se za to, že daný model i všechny ostatní rovnocenné modely nejsou v souladu s požadavky příloh II až V.
Orgány členského státu poskytnou výsledky zkoušek a jiné příslušné informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce poté, co bylo přijato rozhodnutí o nesouladu daného modelu.
Orgány členských států použijí metody měření a výpočtu stanovené v přílohách VIII a IX a uplatní pouze odchylky uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
Parametr |
Přípustné odchylky při ověřování |
SPI |
Naměřená hodnota nesmí být více než 1,07 násobkem maximální deklarované hodnoty |
Tepelná účinnost větracích jednotek pro obytné budovy a větracích jednotek pro jiné než obytné budovy |
Naměřená hodnota nesmí být méně než 0,93 násobkem minimální deklarované hodnoty |
SFPint |
Naměřená hodnota nesmí být více než 1,07 násobkem maximální deklarované hodnoty |
Účinnost ventilátoru jednosměrných větracích jednotek pro jiné než obytné budovy |
Naměřená hodnota nesmí být méně než 0,93 násobkem minimální deklarované hodnoty |
Hladina akustického výkonu větracích jednotek pro obytné budovy |
Naměřená hodnota nesmí být více než maximální deklarovaná hodnota plus 2 dB |
Hladina akustického výkonu větracích jednotek pro jiné než obytné budovy |
Naměřená hodnota nesmí být více než maximální deklarovaná hodnota plus 5 dB |
Výrobce ani dovozce nepoužije přípustné odchylky při ověřování ke stanovení hodnot v technické dokumentaci nebo k interpretaci těchto hodnot s cílem dosáhnout shody.
PŘÍLOHA VII
Referenční hodnoty
Větrací jednotky pro obytné budovy:
a) |
SEC: – 42 kWh/(m2.a) u obousměrných větracích jednotek a – 27 kWh/(m2.a) u jednosměrných větracích jednotek; |
b) |
zpětné získávání tepla ηt: 90 % u obousměrných větracích jednotek. |
Větrací jednotky pro jiné než obytné budovy:
a) |
SFPint: 150 W/(m3/s) pod limitem fáze 2 u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy s průtokem ≥ 2 m3/s a 250 W/(m3/s) pod limitem fáze 2 u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy s průtokem < 2 m3/s; |
b) |
zpětné získávání tepla ηt_nrvu : 85 %, a s oběhovými systémy zpětného získávání tepla 80 %. |
PŘÍLOHA VIII
Výpočet požadavku na specifickou spotřebu energie
Specifická spotřeba energie (SEC) se vypočítá podle této rovnice:
kde
— |
SEC je specifická spotřeba energie na větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy [kWh/(m2.a)], |
— |
ta je počet ročních provozních hodin [h/a], |
— |
pef je faktor primární energie pro výrobu a distribuci elektrické energie [–], |
— |
qnet je požadavek na čistou míru výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2], |
— |
MISC je souhrnný faktor obecné typologie, který zahrnuje faktory účinnosti větrání, netěsnosti potrubí a zvláštní infiltrace [–], |
— |
CTRL je faktor řízení větrání [–], |
— |
x je exponent, který zohledňuje nelinearitu mezi úsporou tepelné energie a elektrické energie v závislosti na vlastnostech motoru a pohonu [–], |
— |
SPI je měrný příkon [kW/(m3/h)], |
— |
th je celkové trvání otopného období v hodinách [h], |
— |
ΔΤh je průměrný rozdíl vnitřní (19 °C) a venkovní teploty v otopném období minus 3 K korekce o solární a vnitřní zisky [K], |
— |
ηh je průměrná účinnost vytápění prostor [–], |
— |
cair je měrná tepelná kapacita vzduchu při konstantním tlaku a hustotě [kWh/(m3 K)], |
— |
qref je referenční míra přirozené výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy [m3/h.m2], |
— |
ηt je tepelná účinnost zpětného získávání tepla [–], |
— |
Qdefr je tepelná energie ročně vynaložená na m2 vytápěné podlahové plochy [kWh/m2.a] za účelem odtávání, založená na variabilním elektrickém odporovém vytápění. , kde
Qdefr se vztahuje pouze na obousměrné jednotky s rekuperačním výměníkem tepla; pro jednosměrné jednotky nebo jednotky s regeneračními výměníky tepla platí, že Qdefr = 0. |
SPI a ηt jsou hodnoty odvozené ze zkoušek a metod výpočtu.
Další parametry a jejich výchozí hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Parametry výpočtu SEC
Obecná typologie |
MISC |
||||
Jednotky vedené do potrubí |
1,1 |
||||
Bezpotrubní jednotky |
1,21 |
||||
Řízení větrání |
CTRL |
||||
Ruční řízení (bez DCV) |
1 |
||||
Časové řízení (bez DCV) |
0,95 |
||||
Centrální řízení podle potřeby |
0,85 |
||||
Lokální řízení podle potřeby |
0,65 |
||||
Motor & pohon |
hodnota x |
||||
Zapnuto/vypnuto & jediná rychlost |
1 |
||||
2 rychlosti |
1,2 |
||||
více rychlostí |
1,5 |
||||
proměnné otáčky |
2 |
||||
Klima |
th v h |
ΔΤh v K |
tdefr v h |
ΔΤdefr v K |
Qdefr (*1) v kWh/m2.a |
Chladné |
6 552 |
14,5 |
1 003 |
5,2 |
5,82 |
Průměrné |
5 112 |
9,5 |
168 |
2,4 |
0,45 |
Teplé |
4 392 |
5 |
— |
— |
— |
Výchozí hodnoty |
hodnota |
||||
měrná tepelná kapacita vzduchu, cair v kWh/(m3K) |
0,000344 |
||||
čistý požadavek na větrání na m2 vytápěné podlahové plochy, qnet v m3/h.m2 |
1,3 |
||||
referenční míra přirozené výměny vzduchu na m2 vytápěné podlahové plochy, qref v m3/h.m2 |
2,2 |
||||
roční provozní hodiny, ta v h |
8 760 |
||||
faktor primární energie pro výrobu a distribuci elektrické energie, pef |
2,5 |
||||
účinnost vytápění prostor, ηh |
75 % |
(*1) Odtávání se týká pouze obousměrných jednotek s rekuperačním výměníkem tepla a vypočte se podle vzorce Qdefr = tdefr * Δtdefr * cair * qnet * pef. Pro jednosměrné jednotky nebo jednotky s regeneračním výměníkem tepla platí, že Qdefr = 0.
PŘÍLOHA IX
Měření a výpočty u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy
Větrací jednotky pro jiné než obytné budovy se zkoušejí a výpočty se provádějí s použitím „referenční konfigurace“ výrobku.
Jednotky pro duální použití se zkoušejí a výpočty se provádějí v modu větrání.
1. TEPELNÁ ÚČINNOST SYSTÉMU ZPĚTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA PRO JINÉ NEŽ OBYTNÉ BUDOVY
Tepelná účinnost systému zpětného získávání tepla pro jiné než obytné budovy je definována jako
kde
— |
ηt je tepelná účinnost systému zpětného získávání tepla [–], |
— |
t2″ je teplota přiváděného vzduchu, který proudí ze systému zpětného získávání tepla do místnosti [°C], |
— |
t2′ je teplota vnějšího vzduchu [oC], |
— |
t1′ je teplota odváděného vzduchu, který proudí z místnosti do systému zpětného získávání tepla [°C]. |
2. KOREKCE FILTRU
V případě, že v porovnání s referenční konfigurací jeden nebo oba filtry chybí, použije se následující korekce filtru:
|
Od 1. ledna 2016:
|
|
Od 1. ledna 2018:
|
„Jemným filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje podmínky pro účinnost filtru podle následujících zkušebních a výpočtových metod, které udává dodavatel filtru. Jemné filtry se zkoušejí při průtoku vzduchu 0,944 m3/s a nátoková strana filtru měří 592 × 592 mm (instalační rám 610 × 610 mm) (účinná nátoková rychlost 2,7 m/s). Po řádné přípravě, kalibraci a kontrole rovnoměrnosti proudu vzduchu se měří počáteční účinnost filtru a tlaková ztráta čistého filtru. Filtr se postupně zatěžuje vhodným prachem, dokud se nedosáhne konečné tlakové ztráty filtru 450 Pa. Zpočátku se do generátoru prachu vloží 30 g a následně jsou provedeny nejméně 4 ekvidistantní kroky zatěžování prachem, dokud se nedosáhne konečného tlaku. Prach se do filtru podává při koncentraci 70 mg/m3. Účinnost filtru se měří pomocí kapiček zkušebního aerosolu (DEHS, diethylhexylsebakát) v rozsahu velikostí 0,2 až 3 μm při průtoku přibližně 0,39 dm3/s (1,4 m3/h). Částice se počítají optickým počítačem částic (OPC) třináctkrát po dobu minimálně 20 sekund postupně před a za filtrem. Stanoví se postupné hodnoty účinnosti filtru a tlakové ztráty. Vypočte se průměrná účinnost filtru v průběhu zkoušky pro různé třídy velikosti částic. Aby mohl být filtr zařazen do třídy „jemných filtrů“, měla by být jeho průměrná účinnost pro částice 0,4 μm vyšší než 80 % a jeho minimální účinnost by měla být vyšší než 35 %. Minimální účinnost je nejnižší hodnota účinnosti mezi účinností po vybití, počáteční účinností a nejnižší hodnotou účinnosti během zátěžového postupu zkoušení filtru. Zkouška účinnosti po vybití se do značné míry shoduje se zkouškou průměrné účinnosti uvedenou výše s tou výjimkou, že se plocha filtru použitého jako zkušební médium před provedením zkoušky elektrostaticky vybije pomocí isopropanolu (IPA).
„Středním filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje následující podmínky pro účinnost filtru: „středním filtrem“ se rozumí filtr vzduchu větrací jednotky, jehož filtrační parametry se zkoušejí a vypočtou obdobně jako u jemného filtru, avšak který splňuje podmínku, že jeho průměrná účinnost pro částice o velikosti 0,4 μm udávaná dodavatelem filtru by měla být vyšší než 40 %.