24.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/44

(1)

Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti („Global Monitoring for Environment and Security“, dále jen „GMES“) byla iniciativa monitorování Země, která se pod vedením Unie prováděla na základě partnerství s členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou (dále jen „ESA“). Počátky GMES se datují do května roku 1998, kdy orgány zapojené do rozvoje kosmických aktivit v Evropě vydaly společné prohlášení známé jako „Manifest z Bavena“. Manifest vyzval k přijetí dlouhodobých závazků, pokud jde o rozvoj služeb v oblasti monitorování životního prostředí z vesmíru s využitím a dalším rozvojem evropských dovedností a technologií. V roce 2005 učinila Unie strategické rozhodnutí vybudovat společně s agenturou ESA nezávislou evropskou kapacitu pro pozorování Země, která by poskytovala služby v oblasti životního prostředí a bezpečnosti.

(2)

Z uvedené iniciativy vycházelo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 (3), kterým byl zřízen Evropský program monitorování Země (GMES) a stanovena pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností.

(3)

Zatímco program zřízený nařízením (EU) č. 911/2010 by měl podle nového víceletého finančního rámce na období 2014-2020, stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (4), pokračovat, zkratka „GMES“ by měla být v zájmu usnadnění komunikace s veřejností nahrazena názvem „Copernicus“. Komise si zaregistrovala ochrannou známku, aby mohla být používána orgány Unie a vyhrazena jiným zúčastněným uživatelům, zejména poskytovatelům základních služeb.

(4)

Program Copernicus je založen na partnerství mezi Unií, agenturou ESA a členskými státy. Měl by proto využívat stávajících evropských a vnitrostátních kapacit a doplňovat je o nové, společně vyvíjené prostředky. V zájmu provedení tohoto přístupu by Komise měla usilovat o zachování dialogu s agenturou ESA a členskými státy, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a prostředky in situ.

(5)

Při dosahování těchto cílů by měl program Copernicus zajistit nezávislou kapacitu Unie pro pozorování z vesmíru a poskytovat provozní služby v oblasti životního prostředí, civilní ochrany a civilní bezpečnosti, při plném zohlednění vnitrostátních mandátů upravujících úřední varování. Měl by rovněž využít dostupných přispěvatelských misí a dat in situ poskytovaných zejména členskými státy. Program Copernicus by měl v co největší možné míře využívat kapacity pro pozorování z vesmíru a služby členských států. Měl by rovněž využívat kapacity obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k vytváření životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Kromě toho by v zájmu dalšího posílení kapacit v reakci na rostoucí poptávku uživatelů po datech v téměř reálném čase měly být prosazovány systémy pro optimalizaci přenosu dat.

(6)

Za účelem propagace a usnadnění používání technologií pro pozorování Země ze strany místních orgánů a malých a středních podniků je třeba podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat z programu Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány.

(7)

Cílem programu Copernicus by mělo být poskytování přesných a spolehlivých informací v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, které by byly přizpůsobeny potřebám uživatelů a podporovaly by i jiné politiky Unie, zejména pokud jde o vnitřní trh, dopravu, životní prostředí, energetiku, civilní ochranu a civilní bezpečnost, spolupráci se třetími zeměmi a humanitární pomoc.

(8)

Program Copernicus by měl být chápán jako evropský příspěvek k vybudování Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS) vyvíjené v rámci Skupiny pro pozorování Země (GEO).

(9)

Program Copernicus by se měl provádět v souladu s dalšími příslušnými nástroji a činnostmi Unie, zejména s opatřeními v oblasti životního prostředí a změny klimatu a s nástroji v oblasti bezpečnosti, ochrany osobních údajů, konkurenceschopnosti a inovací, soudržnosti, výzkumu, dopravy, hospodářské soutěže a mezinárodní spolupráce a s evropskými družicovými navigačními systémy (Galileo a EGNOS). Data z programu Copernicus by měla být v souladu s referenčními prostorovými daty členských států, jakož i s prováděcími pravidly a technickými pokyny týkajícími se infrastruktury pro prostorové informace v Unii zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (5). Program Copernicus by měl rovněž doplňovat systém sdílení informací o životním prostředí (SEIS), ve smyslu sdělení Komise ze dne 1. února 2008 nazvaného „Směrem ke sdílenému informačnímu systému o životním prostředí (Shared Environmental Information System – SEIS)“, a činnosti Unie v oblasti reakce na mimořádné události. Program Copernicus by měl být prováděn v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (6) o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterými jsou zejména transparentnost, vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb, a přispívání k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst. Data z programu Copernicus a informace z programu Copernicus by měly být volně dostupné a bez omezení s cílem podpořit Digitální agendu pro Evropu, jak je vymezena ve sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvaném „Digitální agenda pro Evropu“.

(10)

Program Copernicus náleží do rámce strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (dále jen „strategie Evropa 2020“). Měl by být využíván širokou škálou politik Unie a přispívat k dosažení cílů strategie Evropa 2020, zejména prostřednictvím rozvoje účinné politiky v oblasti vesmíru, která poskytne nástroje k vyřešení některých klíčových globálních problémů a splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetické udržitelnosti. Program Copernicus by měl rovněž podporovat provádění evropské politiky pro oblast vesmíru, jakož i růst evropských trhů zaměřených na data a služby týkající se vesmíru.

(11)

Program Copernicus by měl také těžit z výsledků Horizontu 2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7), a to zejména prostřednictvím svých výzkumných a inovačních činností v oblasti budoucích technologií a aplikací pro pozorování Země využívajících technologií dálkového průzkumu Země, technologií pořizujících data z atmosféry i technologií in situ a dat pro reakci na velké společenské výzvy. Je třeba, aby Komise v souvislosti s jednotlivými aspekty programu Copernicus zajistila odpovídající součinnost, transparentnost a jasnost.

(12)

Vývoj kosmické složky programu Copernicus by měl vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně veřejných zakázek ze strany vnitrostátních/veřejných misí a komerčních poskytovatelů v Evropě, specifikací nových zvláštních misí, mezinárodních dohod zajišťujících přístup k jiným než evropským misím a evropského trhu v oblasti pozorování Země.

(13)

V zájmu přehlednosti a snazší kontroly nákladů by maximální částka přidělená Unií pro provádění činností v rámci programu Copernicus měla být rozdělena do několika kategorií. Komise by však měla mít možnost přesouvat prostředky z jedné kategorie do druhé, aby byla zajištěna flexibilita a bezproblémové fungování programu Copernicus.

(14)

Poskytování provozních služeb závisí na správném fungování, nepřetržité dostupnosti a bezpečnosti kosmické složky programu Copernicus. Vážnou hrozbou pro kosmickou složku programu Copernicus je rostoucí riziko střetu s jinými družicemi a kosmickým odpadem. Činnosti programu Copernicus by tudíž měly zahrnovat ochranu jeho kosmické složky a její fungování, a to i při vypouštění družic. Poměrný příspěvek na náklady související se službami, které tuto ochranu mohou zajistit, by proto mohl být financován z rozpočtu přiděleného na program Copernicus v mezích dostupnosti dané přísnou kontrolou nákladů a při plném dodržení maximální částky 26,5 milionu EUR v běžných cenách stanovené v tomto nařízení. Tento příspěvek by měl být použit pouze pro účely poskytování dat a služeb, a nikoli pořízení infrastruktury.

(15)

S cílem zlepšit provádění programu Copernicus a jeho dlouhodobé plánování by Komise měla přijmout roční pracovní program zahrnující plán provádění činností nezbytných pro naplnění cílů programu Copernicus. Tento plán provádění by měl být orientován na budoucnost a měl by popisovat činnosti nezbytné pro provádění programu Copernicus se zřetelem k vyvíjejícím se potřebám uživatelů a k technologickému vývoji.

(16)

Provádění složky služeb programu Copernicus by mělo být vzhledem ke komplexní povaze programu Copernicus a k přiděleným zdrojům založeno na technických specifikacích. Tím by bylo rovněž usnadněno přijímání služeb ze strany veřejnosti, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráce s členskými státy a dalšími stranami. Komise by tudíž měla přijmout a dle potřeby aktualizovat technické specifikace pro všechny služby programu Copernicus, v nichž budou upraveny aspekty jako rozsah, architektura, portfolia technických služeb, orientační rozpis nákladů a plánování, úrovně výkonnosti, potřeby týkající se přístupu k datům z vesmíru a k datům in situ, vývoj, normy, archivace a šíření dat.

(17)

Provádění kosmické složky programu Copernicus by mělo být vzhledem ke komplexní povaze a k přiděleným zdrojům programu Copernicus založeno na technických specifikacích. Komise by tudíž měla přijmout a dle potřeby aktualizovat technické specifikace, v nichž budou podrobně popsány činnosti podporované v rámci kosmické složky programu Copernicus a související orientační rozpis nákladů a plánování. Vzhledem k tomu, že program Copernicus by měl vycházet z investic Unie, agentury ESA a členských států v kontextu Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti, měly by činnosti prováděné v rámci kosmické složky programu Copernicus v příslušných případech zohledňovat prvky dlouhodobého scénáře agentury ESA, což je dokument vypracovaný a aktualizovaný agenturou ESA a představuje celkový rámec kosmické složky programu Copernicus.

(18)

Copernicus by měl vycházet z potřeb uživatelů, a tedy vyžadovat trvalé, účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a vyhodnocování požadavků kladených na služby.

(19)

Mezinárodní rozměr programu Copernicus je důležitý zejména při výměně dat a informací jakož i při přístupu k infrastruktuře pro pozorování. Taková výměna je nákladově efektivnější než režimy nákupu dat a posiluje globální rozměr programu Copernicus.

(20)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (EHP) a rámcové dohody s kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidáty stanoví možnost účasti těchto zemí v programech Unie. Účast dalších třetích zemí a mezinárodních organizací by měla být umožněna uzavřením příslušných mezinárodních dohod.

(21)

Členské státy, třetí země a mezinárodní organizace měly mít možnost na základě příslušných dohod do programů přispět.

(22)

Celkovou odpovědnost za program Copernicus by měla mít Komise. Ta by měla určit priority a zajistit celkovou koordinaci a kontrolu programu Copernicus. V rámci této činnosti by měla také vyvíjet zvláštní úsilí s cílem zvýšit informovanost veřejnosti o významu kosmických programů pro evropské občany. Měla by Evropskému parlamentu a Radě včas poskytovat veškeré relevantní informace týkající se programu Copernicus.

(23)

Komise by se při provádění programu Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezivládní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o agenturu ESA pro účely technické koordinace kosmické složky programu Copernicus, vymezení její architektury, vývoje a zadávání zakázek v oblasti družicových systémů, přístupu k datům a provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) pro účely provozování zvláštních misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem.

(24)

S ohledem na partnerský charakter programu Copernicus a s cílem vyhnout se zdvojování technických odborných znalostí by měly být prováděním programu Copernicus pověřeny subjekty s vhodnou technickou a odbornou způsobilostí. Tyto subjekty by měly být motivovány k tomu, aby provádění těchto úkolů až do patřičné úrovně zpřístupňovaly hospodářské soutěži v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) (dále jen „finanční nařízení“).

(25)

Program Copernicus by měl obsahovat složku služeb zajišťující dodávání informací v oblastech monitorování atmosféry, mořského prostředí, území, změny klimatu, podpory krizového řízení a bezpečnosti. Program Copernicus by měl zejména přinášet informace o stavu atmosféry na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni; informace o stavu oceánů, mimo jiné prostřednictvím vytvoření specializovaného evropského uskupení pro monitorování mořského prostředí; informace v rámci podpory při monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a evropských politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu krizového řízení, mimo jiné prostřednictvím prevence, a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.

(26)

Při provádění složky služeb programu Copernicus, v případech, kdy je to řádně odůvodněno zvláštní povahou činnosti a specifickou odbornou úrovní, se Komise může případně obrátit na příslušné subjekty, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) a Satelitní středisko Evropské unie (SATCEN), Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), další příslušné agentury, uskupení nebo konsorcia vnitrostátních subjektů, nebo na kterýkoli příslušný subjekt, který je potenciálně způsobilý k pověření v souladu s článkem 58 finančního nařízení. Volba subjektu by měla náležitě zohlednit nákladovou efektivnost při pověřování dotčenými úkoly a dopad na správní strukturu subjektu a na jeho finanční a lidské zdroje.

(27)

Společné výzkumné středisko (JRC) Komise se aktivně podílelo na iniciativě GMES a provádění počátečních provozních činností GMES zřízených podle nařízení (EU) č. 911/2010. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technickou podporu JRC pro účely provádění programu Copernicus.

(28)

Zadávání veřejných zakázek subjekty, kterým bylo svěřeno provádění programu Copernicus, by mělo být slučitelné s pravidly Unie nebo s rovnocennými mezinárodními normami v rozsahu, který je v souladu ustanoveními finančního nařízení o veřejných zakázkách. V příslušných pověřovacích dohodách je třeba vymezit konkrétní úpravy nezbytné s ohledem na tato pravidla, jakož i ujednání pro prodloužení platnosti stávajících smluv. Prvořadým cílem by mělo být získání hospodářsky nejvýhodnějšího řešení, kontrola nákladů, zmírňování rizik, zlepšení účinnosti a snížení závislosti na jediném dodavateli. Je třeba, aby byla zajištěna otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž v celém dodavatelském řetězci umožňující vyváženou účast různých průmyslových odvětví na všech úrovních, zejména nových účastníků a malých a středních podniků. Je třeba zabránit možnému zneužití dominantního postavení jediného dodavatele a dlouhodobé závislosti na něm. S cílem zmírnit rizika programů, zabránit závislosti na jediném dodavateli a zajistit lepší celkovou kontrolu programu Copernicus, jeho nákladů a harmonogramu realizace je třeba, aby ve vhodných případech byly dodávky zajišťovány z více zdrojů. Ve všech oblastech týkajících se pozorování Země by navíc v souladu s mezinárodními dohodami, jichž je Unie stranou, měl být chráněn a podporován rozvoj evropských podniků.

(29)

Nebezpečí nedostatečného plnění zakázky nebo jejího neplnění je třeba co nejvíce zmírnit. Zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel by za tímto účelem měli prokázat udržitelnost svého smluvního plnění, pokud jde o přijaté závazky a dobu trvání smlouvy na danou zakázku. Veřejný zadavatel by proto měl v případě potřeby upřesnit požadavky týkající se spolehlivosti dodávek a poskytování služeb. Veřejný zadavatel kromě toho může v případě nákupu zboží a služeb citlivé povahy podmínit tento nákup zvláštními požadavky, zejména za účelem zajištění bezpečnosti informací. Průmyslová odvětví Unie by měla mít možnost využívat v případě určitých prvků a služeb i zdrojů mimo území Unie v případě prokazatelných zásadních výhod, pokud jde o kvalitu a náklady, ovšem při zohlednění strategické povahy programu Copernicus a požadavků Unie na bezpečnost a kontrolu vývozu. Je třeba využít investic i získaných zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti průmyslu a zároveň zajistit, že nedojde k narušení pravidel pro výběrová řízení.

(30)

Pro lepší odhad celkových nákladů spojených se zadávaným produktem, službou nebo prací, včetně souvisejících dlouhodobých provozních nákladů, je třeba při zadávání zakázek ve vhodných případech, pokud se jedná o zadávání zakázek založené na kritériu hospodářsky nejvýhodnější zakázky, zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti zadávaného výrobku, služby nebo práce, a to za použití přístupu založeného na nákladové efektivnosti, jako je zjištění nákladů v průběhu životního cyklu. Veřejný zadavatel by pro tento účel měl zajistit, aby metoda, která má být použita pro výpočet nákladů spojených s dobou životnosti výrobku, služby nebo práce, byla výslovně uvedena v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce a aby umožňovala ověřit přesnost informací poskytovaných zhotovitelem.

(31)

Jestliže má jeden nebo více podniků již před nabídkovým řízením k dispozici informace o činnostech týkajících se tohoto nabídkového řízení, které jiné podniky nemají, měl by mít veřejný zadavatel možnost stanovit nové rovné podmínky hospodářské soutěže. Měl by též mít možnost zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo i určit minimální podíl, který má být zadán subdodavateli. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro program Copernicus charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto se jeví jako vhodné, aby byly smlouvy na zakázku uzavírány ve formě, kdy není stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(32)

V zájmu zachování programu Copernicus v mezích jeho maximální částky prostřednictvím co největšího snížení rizik spojených s technickými aspekty a s harmonogramem realizace a nákladů s těmito riziky spojených, jakož i v zájmu zajištění udržitelné spolehlivosti dodávek by program Copernicus měl v co největší míře využívat předchozích investic veřejného sektoru v oblasti financí a infrastruktury a také zkušeností a schopností v oblasti průmyslu získaných prostřednictvím těchto investic do GMES. Mělo by se to týkat zejména opakovaně se vyskytujících kosmických a pozemních složek vyvíjených agenturou ESA a jejími členskými státy v kontextu volitelného programu kosmické složky GMES za finanční účasti Unie. V posledně jmenovaném případě je třeba, aby veřejný zadavatel řádně uvážil použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce.

(33)

Aby bylo cílů programu Copernicus dosaženo na udržitelném základě, je nutné koordinovat činnosti partnerů, kteří jsou do něj zapojeni, a navrhnout, vytvořit a provozovat kapacitu pro služby a pozorování Země, která bude splňovat nároky uživatelů. V této souvislosti by měl být Komisi nápomocen při koordinaci příspěvků Unie, členských států a mezivládních organizací, jakož i soukromého sektoru do programu Copernicus výbor (dále jen „výbor pro program Copernicus“), přičemž se maximálně využije stávajících kapacit a určí se nedostatky, jež je třeba na úrovni Unie řešit. Výbor pro program Copernicus by měl Komisi rovněž pomáhat při sledování, zda je Copernicus prováděn konzistentně. V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programu Copernicus, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s plněním rozpočtu měli mít možnost podílet se na činnostech výboru pro program Copernicus jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru Copernicus pro program, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, mohli podílet i zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií. Tito zástupci by neměli být oprávněni podílet se na hlasování výboru pro program Copernicus.

(34)

Činnost subjektů, kterým Komise svěřila úkoly spojené s prováděním, by také měla být měřena na základě výkonnostních ukazatelů. To by poskytlo Evropskému parlamentu a Radě informaci o pokroku činností v rámci programu Copernicus a o provádění programu Copernicus.

(35)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 (9) stanovilo registrační a licenční podmínky pro uživatele GMES a určilo kritéria pro omezení přístupu ke zvláštním datům GMES a informacím služeb GMES.

(36)

Data a informace získané v rámci programu Copernicus by měly být za odpovídajících podmínek a omezení plně, volně a bezplatně zpřístupněny s cílem podpořit jejich využívání a sdílení a posílit evropský trh v oblasti pozorování Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst a vytváření pracovních míst.

(37)

Komise by měla spolupracovat s poskytovateli dat na tom, aby byly uzavřeny dohody o licenčních podmínkách pro data třetí strany s cílem usnadnit jejich využívání v rámci programu Copernicus v souladu s tímto nařízením a příslušnými právy třetí strany.

(38)

Je třeba zohlednit práva na přístup k datům z družice Sentinel programu Copernicus udělená v rámci kosmické složky programu GMES, jak je dne 24. září 2013 schválila programová rada agentury ESA pro pozorování Země.

(39)

Vzhledem k tomu, že program Copernicus je civilním programem pod civilní kontrolou, mělo by mít prioritu získávání dat a vytváření informací, včetně obrazových souborů ve vysokém rozlišení, jež nepředstavují riziko nebo hrozbu pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států. Protože však některá data z programu Copernicus a informace z programu Copernicus mohou vyžadovat ochranu, měli by všichni účastníci programu Copernicus v zájmu zajištění bezpečného šíření takových informací v oblasti působnosti tohoto nařízení zajistit stejný stupeň ochrany utajovaných informací EU, jaký je zajištěn bezpečnostními pravidly stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (10) a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí Rady 2013/488/EU (11).

(40)

Jelikož některá data z programu Copernicus a informace z programu Copernicus, včetně obrazových dat vysokého rozlišení, mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, měla by být Rada v řádně odůvodněných případech oprávněna k přijetí opatření, jimiž bude rizikům či hrozbám pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států zamezeno.

(41)

Unie by měla být vlastníkem veškerého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v rámci programu Copernicus. Za účelem plného respektování veškerých základních práv týkajících se vlastnictví je třeba uzavřít s existujícími vlastníky nezbytná ujednání. Mělo by být zřejmé, že ustanovení týkající se vlastnictví nehmotného majetku stanovená v tomto nařízení se nevztahují na nehmotná práva, která nejsou v rámci příslušných vnitrostátních předpisů převoditelná. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila. Unii by mělo být zejména umožněno převést vlastnictví nebo licenci k právům duševního vlastnictví, která vyplynou z činností vykonaných v rámci programu Copernicus, a umožnit tak následným uživatelům, aby ve velké míře využívali služeb programu Copernicus.

(42)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny během celého výdajového cyklu pomocí přiměřených opatření, jež zahrnují prevenci, zjišťování a vyšetřování nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků a případně i správní a finanční sankce podle finančního nařízení.

(43)

S ohledem komplexnost programu Copernicus by Komisi měli být nápomocni nezávislí odborníci z široké škály zúčastněných stran, zejména včetně odborníků navržených členskými státy pro oblast bezpečnostních otázek, zástupců příslušných vnitrostátních subjektů odpovědných za činnosti týkající se vesmíru a uživatelů programu Copernicus, aby Komisi poskytovali nezbytné technické a vědecké poznatky a poskytovali jí interdisciplinární a meziodvětvovou perspektivu, s ohledem na příslušné existující iniciativy na úrovni Unie i na vnitrostátní a regionální úrovni.

(44)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o přijímání ročního pracovního programu, technických specifikací pro složku služeb a kosmickou složku, bezpečnostní aspekty a opatření na podporu sbližování členských států při používání dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus a jejich přístupu k technologiím a vývoji v oblasti pozorování Země, by prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(45)

Vzhledem k tomu, že program Copernicus vychází z potřeb uživatelů, vyžaduje trvalé a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a vyhodnocování požadavků kladených na služby. V zájmu zvýšení hodnoty pro uživatele by měly být informace od nich aktivně získávány prostřednictvím pravidelných konzultací s koncovými uživateli z veřejného i soukromého sektoru. Za tímto účelem je třeba zřídit pracovní skupinu („fórum uživatelů“), která bude výboru pro program Copernicus nápomocna při určování požadavků uživatelů, ověřování souladu služeb a koordinaci uživatelů z veřejného sektoru.

(46)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o požadavky na data nezbytná pro vývoj provozních služeb, o podmínky a postupy týkající se přístupu k datům z programu Copernicus a informacím z programu Copernicus, jejich registrace a používání, o specifická technická kritéria nutná pro zamezení narušení dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus a kritéria pro omezení získávání nebo šíření těchto dat nebo informací v důsledku kolidujících práv. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci příprav vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(47)

Činnosti financované v rámci tohoto nařízení by měly být sledovány a hodnoceny, aby bylo možné je upravovat a rozvíjet. V hodnocení by se měly posuzovat zejména dopady datové a informační politiky z programu Copernicus a informací z programu Copernicus na zúčastněné strany a navazující uživatele, jakož i vliv na podniky a na státní i soukromé investice do infrastruktur pro pozorování Země. Hodnocení by se mělo zaměřit také na možnost budoucího zapojení příslušných evropských agentur, například Agentury pro evropský GNSS (GSA). V zájmu maximálního využití výsledků a zhodnocení poznatků a odborných znalostí získaných v průběhu prováděcích fází programu Copernicus je třeba posoudit nové organizační modely pro budoucí plánování, a zajistit tak dlouhodobý hospodářský závazek.

(48)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení programu Copernicus, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť tento program bude také zahrnovat celoevropskou kapacitu a bude záviset na koordinovaném poskytování služeb v členských státech, které je třeba koordinovat na úrovni Unie, ale spíše jej z důvodu rozsahu činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(49)

Toto nařízení stanoví finanční krytí, které představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (13).

(50)

Je vhodné uvést dobu financování podle tohoto nařízení do souladu s dobou financování podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013. Proto by se toto nařízení mělo použít ode dne 1. ledna 2014.

(51)

Je proto rovněž nutné zrušit nařízení (EU) č. 911/2010, aby bylo možné stanovit vhodný rámec pro řízení a financování a zajistit plnou funkčnost programu Copernicus. Veškerá opatření přijatá na základě nařízení (EU) č. 911/2010 by měla zůstat v platnosti za účelem zajištění jejich kontinuity,

a)

složku služeb zajišťující přístup k informacím v těchto oblastech: monitorování atmosféry, monitorování mořského prostředí, monitorování území, změna klimatu, krizové řízení a bezpečnost;

b)

kosmickou složku zajišťující udržitelná pozorování z vesmíru pro oblasti služeb uvedené v písmenu a);

c)

složku in situ, která prostřednictvím instalací umístěných ve vzduchu, v moři a na zemi zajišťuje koordinovaný přístup k pozorování pro oblasti služeb uvedené v písmenu a).

1)

„zvláštními misemi“ vesmírné mise na pozorování Země určené pro použití a provozování v rámci programu Copernicus, zejména mise Sentinel;

2)

„přispěvatelskými misemi“ vesmírné mise na pozorování Země poskytující do programu Copernicus data, která doplňují data ze zvláštních misí;

3)

„daty ze zvláštních misí“ data ze zvláštních misí získaná při pozorování Země z vesmíru určená pro použití v rámci programu Copernicus;

4)

„daty z přispěvatelských misí“ data z přispěvatelských misí získaná při pozorování Země z vesmíru licencovaná či poskytnutá pro použití v rámci programu Copernicus;

5)

„daty in situ“ data z pozorování získaná z čidel umístěných na zemi, v moři či ve vzduchu, jakož i odkazy a přidružená data licencovaná či poskytnutá pro použití v rámci programu Copernicus;

6)

„daty a informacemi třetí strany“ data a informace vytvořené mimo oblast působnosti programu Copernicus, které jsou nezbytné pro uskutečnění jeho cílů;

7)

„daty z programu Copernicus“ data ze zvláštních misí, data z přispěvatelských misí a data in situ;

8)

„informacemi z programu Copernicus“ informace získané ze služeb programu Copernicus uvedených v čl. 5 odst. 1 v návaznosti na zpracování či modelování dat z programu Copernicus;

9)

„uživateli programu Copernicus“:

a)

monitorování Země s cílem podpořit ochranu životního prostředí a úsilí v oblasti civilní ochrany a civilní bezpečnosti;

b)

maximalizace socioekonomických přínosů a z toho plynoucí podpora strategie Evropa 2020 a jejích cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění prosazováním využívání pozorování Země v aplikacích a službách;

c)

podpora rozvoje konkurenceschopného evropského kosmického průmyslu a odvětví služeb a maximalizace příležitostí pro evropské podniky vyvíjet a poskytovat inovativní systémy pozorování Země a inovativní služby v této oblasti;

d)

zajištění autonomního přístupu ke znalostem z oblasti životního prostředí a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformačních služeb, díky čemuž se Evropa bude moci nezávisle rozhodovat a jednat;

e)

podpora evropských politik a přispívání k těmto politikám, jakož i podpora globálních iniciativ, jako je například GEOSS.

a)

na dlouhodobém a udržitelném základě poskytovat uživatelům programu Copernicus přesná a spolehlivá data a informace, které umožňují služby uvedené v čl. 5 odst. 1 a vyhovují požadavkům hlavních uživatelů programu Copernicus;

b)

poskytovat udržitelný a spolehlivý přístup k datům a informacím získaným na základě pozorování z vesmíru prováděného na základě autonomní kapacity Evropy pro pozorování Země, jež splňuje jednotné technické specifikace a buduje na stávajícím evropském a vnitrostátním vybavení a schopnostech Evropy, které v případě potřeby doplňuje;

c)

poskytovat udržitelný a spolehlivý přístup k datům in situ založený zejména na stávajících kapacitách provozovaných na evropské i vnitrostátní úrovni a na globálních systémech a sítích pro pozorování.

a)

daty z programu Copernicus a informacemi z programu Copernicus zpřístupněnými v souladu s příslušnými požadavky na úrovni služeb v oblasti životního prostředí, civilní ochrany a civilní bezpečnosti;

b)

zvýšenou poptávkou po datech z programu Copernicus a informacích z programu Copernicus, která se měří sledováním vývoje počtu uživatelů, objemu využitých dat a informací s přidanou hodnotou, zvýšeného počtu navazujících služeb a rozšiřování distribuce ve všech členských státech i v Unii;

c)

využíváním dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus v orgánech a institucích Unie, mezinárodních organizacích, evropských, regionálních či místních orgánech, a to i mírou využití dat uživateli a jejich spokojenosti a množstvím přínosů, které poskytují evropské společnosti;

d)

pronikáním na trh, mimo jiné rozšiřováním stávajících trhů a vytvářením trhů nových a konkurenceschopností evropských navazujících subjektů;

e)

trvalou dostupností dat z programu Copernicus podporujících služby tohoto programu.

a)

službu monitorování atmosféry, která zajišťuje informace o kvalitě ovzduší v evropském měřítku a o chemickém složení atmosféry v celosvětovém měřítku. Poskytuje obzvláště informace pro systémy monitorování kvality ovzduší provozované od místní po celostátní úroveň a měla by přispívat k monitorování klimatických proměnných složení atmosféry, pokud možno včetně interakce s lesním nadrostem;

b)

službu monitorování mořského prostředí, která poskytuje informace o stavu a dynamice fyzických ekosystémů oceánů a moří pro oblast světového oceánu i evropských regionálních mořských oblastí, na podporu námořní bezpečnosti, přispívá k monitorování odpadních toků, mořského prostředí, pobřežních a polárních regionů a mořských zdrojů, jakož i k meteorologickým předpovědím a monitorování změny klimatu;

c)

službu monitorování území, která poskytuje informace o využívání půdy, krajinném pokryvu, kryosféře, změně klimatu a biogeofyzikálních proměnných včetně jejich dynamiky, na podporu environmentálního monitorování biologické rozmanitosti, půdy, vnitrozemských i pobřežních vod, lesů a vegetace a přírodních zdrojů od celosvětové po místní úroveň, jakož i na celkovou podporu provádění politik v oblasti životního prostředí, zemědělství, rozvoje, energetiky, územního plánování, infrastruktury a dopravy;

d)

službu v oblasti změny klimatu, která poskytuje informace ke zvýšení znalostní základny na podporu politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování. Přispívá zejména k poskytování základních klimatických proměnných, klimatických analýz, předpovědí a ukazatelů v časovém a prostorovém měřítku, které se týkají strategií přizpůsobení a zmírňování dopadů pro různé oblasti odvětvových a společenských přínosů v rámci Unie;

e)

službu pro podporu krizového řízení, která poskytuje informace pro reakci v případě různých druhů katastrof, včetně nebezpečí způsobených počasím, geofyzikálních nebezpečí, úmyslných či neúmyslných katastrof způsobených člověkem a jiných humanitárních katastrof, jakož i pro prevenci, připravenost, reakci a obnovu činnosti;

f)

bezpečnostní službu, která poskytuje informace na podporu řešení problémů, jimž Evropa čelí v oblasti civilní bezpečnosti, čímž zlepšuje předcházení krizím, připravenost a schopnost reakce, zejména při kontrole hranic a dohledu nad mořským prostředím, ale též na podporu vnější činnosti Unie, aniž by byla dotčena ujednání o spolupráci, jež mohou být uzavřena mezi Komisí a různými subjekty společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména Satelitním střediskem Evropské unie.

a)

rozvojové činnosti zaměřené na zlepšení kvality a výkonnosti služeb, včetně jejich vývoje a přizpůsobování, na odstraňování nebo zmírňování provozních rizik, jakož i na využívání součinnosti se souvisejícími činnostmi, například v rámci programu Horizont 2020;

b)

podpůrné činnosti, které spočívají v opatřeních na podporu využívání dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus:

a)

pozorování z vesmíru, včetně:

b)

činnosti v reakci na vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně:

c)

ochranu družic proti riziku srážky při zohlednění rámce Unie pro podporu pozorování a sledování vesmíru;

d)

bezpečné vyřazení družic z provozu na konci jejich životnosti.

a)

poskytování dat in situ provozním službám, včetně dat in situ třetích stran na mezinárodní úrovni, a to na základě stávajících kapacit;

b)

koordinaci a harmonizaci shromažďování a poskytování dat in situ;

c)

technickou pomoc Komisi týkající se požadavků služeb na data in situ získaná pozorováním;

d)

spolupráci s provozovateli in situ za účelem podpory soudržnosti vývojových činností souvisejících s infrastrukturou a sítí pro pozorování in situ;

e)

zjišťování nedostatků při pozorování in situ, které nelze odstranit stávající infrastrukturou ani sítěmi, a to i na celosvětové úrovni, a řešení těchto nedostatků s ohledem na zásadu subsidiarity.

a)

na činnosti uvedené v článcích 5 a 7 se přidělí 897,415 milionů EUR;

b)

na činnosti uvedené v článku 6 se přidělí 3 394,065 milionů EUR, přičemž maximální částka na činnosti uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. c) činí 26,5 milionů EUR.

a)

technické specifikace pro složku služeb programu Copernicus podle čl. 5 odst. 1, pokud je o provádění této složky;

b)

technické specifikace pro kosmickou složku programu Copernicus podle článku 6, pokud jde o provádění této složky a její rozvoj na základě požadavků uživatelů.

a)

zajišťováním technické koordinace kosmické složky programu Copernicus;

b)

za koordinace Komise definováním celkové systémové architektury kosmické složky programu Copernicus a jejího rozvoje na základě uživatelských požadavků;

c)

spravováním přidělených finančních prostředků;

d)

zajištěním monitorovacích a kontrolních postupů;

e)

vyvíjením nových zvláštních misí;

f)

zajišťováním opakujících se zvláštních misí;

g)

provozováním zvláštních misí, s výjimkou misí provozovaných organizací EUMETSAT podle odstavce 2 tohoto článku;

h)

koordinací režimu přístupu služeb programu Copernicus k datům z přispěvatelských misí;

i)

zajišťováním přístupových práv a vyjednáváním podmínek používání dat z komerčních družic, jež jsou požadována službami programu Copernicus podle čl. 5 odst. 1.

a)

Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA);

b)

Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX);

c)

Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA);

d)

Satelitní středisko Evropské unie (SATCEN);

e)

Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF);

f)

další příslušné evropské agentury, sdružení či konsorcia vnitrostátních institucí.

a)

podporovat co nejrozsáhlejší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů v celé Unii, zejména nových účastníků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím podpory využívání subdodávek ze strany uchazečů;

b)

zabránit možnému zneužití dominantního postavení a závislosti na jednom dodavateli;

c)

využít předchozích investic veřejného sektoru a získaných zkušeností, jakož i odborných zkušeností a způsobilostí v oblasti průmyslu, a zároveň zajistit, aby byla v zadávacích řízeních dodržována pravidla hospodářské soutěže;

d)

ve vhodných případech usilovat o zajištění více zdrojů s cílem zabezpečit lepší celkovou kontrolu programu Copernicus, jeho nákladů a harmonogramu;

e)

ve vhodných případech zohlednit celkové náklady za celé užitné období daného zadávaného produktu, služby nebo práce.

a)

může tomuto hospodářskému subjektu přinést značné výhody ve smyslu výsadních informací, a může tudíž vést k obavám ohledně dodržování zásad rovného zacházení, nebo

b)

ovlivňuje běžné podmínky hospodářské soutěže nebo nestrannost a objektivitu zadávání či plnění zakázek.

a)

zakázka se týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značná technická rizika;

b)

činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není ještě možné stanovit pevnou a definitivní celkovou cenu, jelikož existují značná rizika nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na plnění jiných zakázek.

a)

typ zakázky, tedy zda se jedná o zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou v mezích maximálního cenového limitu;

b)

v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou prvky zakázky, které jsou předmětem nákladově stanovené ceny;

c)

výši maximálního cenového limitu;

d)

kritéria pro zadání zakázky, která musí umožnit vyhodnocení věrohodnosti odhadovaného celkového rozpočtu, uhraditelných nákladů, mechanismů určování těchto nákladů a zisku uvedeného v nabídce, která se hodnotí;

e)

mechanismy navýšení uvedené v odstavci 1, které se mají použít u přímých nákladů;

f)

pravidla a postupy pro určení způsobilosti nákladů, které uchazeč v souvislosti s plněním zakázky odhaduje, při dodržení zásad uvedených v odstavci 5;

g)

účetní pravidla, která uchazeč musí dodržovat;

h)

v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou, která má být změněna na zakázku s pevnou a konečnou cenou, parametry platné pro takovou změnu.

a)

jsou skutečně během doby trvání zakázky vynaloženy, s výjimkou nákladů na zařízení, infrastruktury a dlouhodobá nehmotná aktiva, která jsou pro plnění zakázky nezbytná a u kterých lze za způsobilé náklady považovat celou pořizovací cenu;

b)

jsou uvedeny v odhadovaném celkovém rozpočtu, který lze měnit prostřednictvím dodatků k původní zakázce;

c)

jsou pro plnění zakázky nezbytné;

d)

vyplývají z plnění zakázky a lze je plnění zakázky přičítat;

e)

jsou identifikovatelné, ověřitelné, zachycené v účetnictví zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele a stanoveny v souladu s účetními standardy uvedenými v dokumentaci k zadávacímu řízení a ve smlouvě o zakázce;

f)

splňují požadavky platných daňových a sociálních právních předpisů;

g)

neodchylují se od podmínek zakázky;

h)

jsou přiměřené, odůvodněné a splňují požadavky řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti.

a)

stanovení maximálního cenového limitu tak, aby byl co nejrealističtější a zároveň umožňoval flexibilitu nezbytnou pro zohlednění technických problémů;

b)

změnu zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou na zakázku se zcela pevnou a konečnou cenou, jakmile je během plnění zakázky tuto pevnou a konečnou cenu možné stanovit. Určit za tím účelem parametry pro změnu zakázky uzavřené s nákladově stanovenou cenou na zakázku s pevnou a konečnou cenou;

c)

zavedení opatření pro dohled a kontrolu, která stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů;

d)

určení vhodných zásad, nástrojů a postupů pro plnění zakázek, především pro určení a kontrolu způsobilosti nákladů zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele či jejich subdodavatelů v průběhu plnění zakázky a pro začlenění dodatků do zakázky;

e)

ověření toho, zda zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel a jejich subdodavatelé dodržují účetní standardy uvedené v zakázce a povinnost předložit účetní dokumenty poskytující věrný a poctivý obraz jejich účetnictví;

f)

zajištění toho, aby při plnění zakázky byla nepřetržitě sledována účinnost zásad, nástrojů a postupů uvedených v písmenu d).

a)

nemění předmět zakázky;

b)

nenarušuje ekonomickou rovnováhu zakázky;

c)

nezavádí podmínky, které by v případě, že by byly obsaženy v původní zadávací dokumentaci k zakázce, umožnily přijmout jiné uchazeče, než kteří byli původně přijati, nebo jinou nabídku, než která byla původně přijata.

a)

podpora využívání a sdílení dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus;

b)

posilování evropských trhů v oblasti pozorování Země, zejména navazujících odvětví, s cílem umožnit růst a tvorbu pracovních míst;

c)

přispívání k udržitelnosti a kontinuitě poskytování dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus;

d)

podpora evropských výzkumných, technologických a inovačních komunit.

a)

licenčních podmínek týkajících se dat a informací třetích stran;

b)

formátů, charakteristik a prostředků šíření;

c)

bezpečnostních zájmů a vnějších vztahů Unie nebo jejích členských států;

d)

rizik poruchy systému, který produkuje data a informace z programu Copernicus, z bezpečnostních nebo technických důvodů;

e)

zajištění spolehlivého přístupu k datům z programu Copernicus a informacím z programu Copernicus ze strany evropských uživatelů.

a)

podmínky a postupy související s přístupem k datům z programu Copernicus a informacím z programu Copernicus, a s jejich registrací a používáním, včetně prostředků šíření;

b)

konkrétní technická kritéria nezbytná k tomu, aby se zabránilo narušení dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus, včetně přednostního přístupu;

c)

kritéria a postupy pro omezení získávání nebo šíření dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus v důsledku kolidujících práv.

a)

technické specifikace pro předávání a používání dat ze zvláštních misí předávaných přijímacím stanicím nebo prostřednictvím specializovaných širokopásmových připojení (high bandwidth) stanicím, jež nejsou součástí programu Copernicus;

b)

technické specifikace pro archivaci dat z programu Copernicus a informací z programu Copernicus.

a)

země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvními stranami Dohody o EHP v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)

kandidátské země, jakož i potenciální kandidáti v souladu s příslušnými rámcovými dohodami nebo protokolem k dohodě o přidružení, který stanoví obecné zásady a podmínky pro účast těchto zemí v programech Unie;

c)

Švýcarská konfederace, ostatní třetí země neuvedené v písm. a) a b) a mezinárodní organizace v souladu s dohodami uzavřenými Unií s těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, které stanoví podmínky a podrobná pravidla jejich účasti.