20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/129

(1)

Aby bylo možno v souladu s cíli strategie Evropa 2020 dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a stimulovat vytváření pracovních míst, potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.

(2)

Vytvoření Nástroje pro propojení Evropy na základě tohoto nařízení má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru, při současném zvýšení právní jistoty a dodržování zásady technologické neutrality. Nástroj pro propojení Evropy by měl umožnit plné využívání synergie mezi odvětvím dopravy, telekomunikací a energetiky, čímž se zvýší účinnost opatření přijímaných na úrovni Unie a umožní se optimalizace nákladů na provádění.

(3)

Komise odhaduje výši potřebných investic do transevropských sítí v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky v období do roku 2020 na 970 miliard EUR.

(4)

Toto nařízení stanoví pro provádění Nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 finanční krytí ve výši 33 242 259 000 EUR v běžných cenách, které má pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částkou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 Interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení ze dne (4).

(5)

V zájmu optimalizace využívání rozpočtových finančních prostředků vyčleněných na Nástroj pro propojení Evropy by Komise v návaznosti na hodnocení tohoto nástroje v polovině období měla být s to navrhnout přesunutí prostředků mezi odvětvími dopravy, telekomunikací a energetiky. Tento návrh by měl být předmětem ročního rozpočtového procesu.

(6)

Částka 11 305 500 000 EUR v běžných cenách převedená z Fondu soudržnosti, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (5) by měla být využívána pro vázání rozpočtových zdrojů k finančním nástrojům podle tohoto nařízení až od 1. ledna 2017.

(7)

Vytvoření účinných sítí dopravní a energetické infrastruktury je jedním z dvanácti klíčových opatření, jež Komise uvedla ve sdělení ze 13. dubna 2011 nazvaném „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst“.

(8)

Komise se zavázala systematicky zohledňovat ve výdajových programech Unie změnu klimatu a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle s ní související. Je důležité zajistit, aby se zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně, jakož i předcházení rizikům a řízení rizik podpořilo v rámci přípravy, návrhu a realizace projektů společného zájmu. Investice do infrastruktury, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly pomoci podpořit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, která bude odolná vůči změně klimatu a katastrofám, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám přírodně a demograficky znevýhodněných regionů, zejména nejvzdálenějších a ostrovních regionů. Nástroj pro propojení Evropy by měl zejména v odvětvích dopravy a energetiky přispívat k plnění střednědobých a dlouhodobých cílů Unie týkajících se snižování emisí uhlíku.

(9)

Evropský parlament v usnesení ze dne 8. června 2011 s názvem „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“ (6) zdůraznil význam zajištění rychlého provádění Digitální agendy Evropské unie a pokračujícího úsilí o splnění cílů, jimiž je do roku 2020 umožnit přístup k vysokorychlostnímu internetu všem občanům Unie, a to i v méně rozvinutých regionech. Evropský parlament zdůraznil, že investice do efektivní dopravní infrastruktury hrají klíčovou úlohu v tom, aby Evropa mohla obhájit svou konkurenceschopnost a připravit cestu pro dlouhodobý ekonomický růst po krizi, a že transevropská dopravní síť („TEN-T“) je nezbytná pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu i poskytování důležité evropské přidané hodnoty. Evropský parlament rovněž uvedl, že se domnívá, že by TEN-T měla být klíčovou prioritou víceletého finančního rámce a že je nezbytné finanční prostředky pro TEN-T ve víceletém finančním rámci zvýšit. Kromě toho Evropský parlament zdůraznil potřebu maximalizovat dopady financování Unií a možnosti, jež při financování klíčových projektů rozvoje vnitrostátní a přeshraniční energetické infrastruktury, které jsou pro Evropu prioritní, nabízejí Fond soudržnosti a evropské strukturální a investiční fondy i finanční nástroje, a dále zdůraznil potřebu přidělit na finanční nástroje v této oblasti významné prostředky z rozpočtu Unie.

(10)

Pro účely financování infrastruktury v přeshraničních regionech v rámci rozvoje sítí jako celku by měla být podporována synergie mezi finančními nástroji Nástroje pro propojení Evropy a jinými finančními prostředky Unie.

(11)

Dne 28. března 2011 přijala Komise bílou knihu nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (dále jen „bílá kniha“). Bílá kniha si klade za cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů v odvětví dopravy alespoň o 60 % v porovnání s hodnotami z roku 1990. Pokud jde o infrastrukturu, zaměřuje se bílá kniha na vytvoření plně funkční a celounijní multimodální „hlavní sítě“ TEN-T do roku 2030. Interoperabilita by mohla být posílena inovačními řešeními, která zlepší vzájemnou slučitelnost dotčených systémů. Záměrem bílé knihy je také optimalizovat výkonnost multimodálních logistických řetězců, včetně většího využívání energeticky účinnějších druhů dopravy. Proto také pro politiku TEN-T stanoví následující relevantní cíle: 30 % objemu silniční nákladní dopravy na vzdálenosti větší než 300 km by mělo být do roku 2030 převedeno na jiné druhy dopravy, a do roku 2050 by to mělo být více než 50 %; délka stávajících vysokorychlostních železničních sítí by se měla do roku 2030 ztrojnásobit a do roku 2050 by měla většina objemu přepravy cestujících na střední vzdálenost probíhat po železnici; do roku 2050 by měla všechna letiště hlavní sítě být napojena na železniční síť a všechny námořní přístavy na železniční nákladní dopravu a tam, kde je to možné, i na vnitrozemské vodní cesty.

(12)

Evropský parlament v usnesení ze dne 6. července 2010 o udržitelné budoucnosti pro dopravu (7) zdůraznil, že účinná politika v oblasti dopravy vyžaduje vhodný finanční rámec s ohledem na současné výzvy a že je k tomu třeba zvýšit stávající zdroje určené pro dopravní odvětví a mobilitu; dále se domníval, že existuje potřeba vytvořit nástroj na koordinaci a optimalizaci využívání různých zdrojů financování dopravy a veškerých finančních prostředků a mechanismů dostupných na úrovni Unie.

(13)

Rada v závěrech ze dne 11. června 2009 o přezkumu politiky TEN-T potvrdila, že je zapotřebí nadále investovat do dopravní infrastruktury s cílem zajistit odpovídající rozvoj TEN-T pro všechny druhy dopravy, a poskytnout tak základ pro vnitřní trh a konkurenceschopnost, hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie a její propojení se sousedními zeměmi, přičemž je třeba se zaměřit na evropskou přidanou hodnotu, kterou by to přineslo. Rada též zdůraznila, že je nutné, aby Unie dala k dispozici finanční zdroje nezbytné k podpoře investic do projektů TEN-T, a že je zejména nutné vyvážit potřebu vhodné finanční podpory z rozpočtu TEN-T na prioritní projekty, které se týkají příslušných přeshraničních úseků a jejichž realizace by přesáhla rok 2013, s institucionálními omezeními plánování ve víceletém finančním rámci. Podle Rady by měly být přístupy partnerství veřejného a soukromého sektoru v této souvislosti tam, kde je to vhodné, dále rozvíjeny a podporovány.

(14)

Na základě cílů určených bílou knihou vymezují hlavní směry pro síť TEN-T, jak jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (8), infrastrukturu sítě TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splnit, a stanoví pravidla jejich uplatňování. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury, ale i zásadní modernizací a rekonstrukcí infrastruktury stávající.

(15)

Na základě analýzy plánů dopravní infrastruktury členských států Komise odhaduje, že objem investic potřebných v oblasti dopravy na období 2014–2020 činí 500 miliard EUR v celé síti TEN-T, z čehož odhadem 250 miliard EUR bude potřeba investovat do hlavní sítě TEN-T.

(16)

Pokud je to vhodné, měl by být zajištěn soulad mezi zeměpisným vytyčením koridorů pro železniční nákladní dopravu stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (9) a koridorů hlavní sítě uvedených v části I přílohy I tohoto nařízení, přičemž je třeba zohlednit cíle daných nástrojů, aby se snížila administrativní zátěž a zefektivnil rozvoj a využívání železniční infrastruktury. Koridory pro železniční nákladní dopravu by se měly řídit pouze nařízením (EU) č. 913/2010, a to i pokud jde o změny v jejich vytyčení.

(17)

V rámci přezkumu politiky TEN-T zahájeného v únoru roku 2009 byla zřízena specializovaná odborná skupina, jež měla podpořit Komisi a zaměřit se na otázku strategie a vyhlídek financování TEN-T. Odborná skupina č. 5 čerpala ze zkušeností externích odborníků z různých oblastí: provozovatelů infrastruktur, plánovačů infrastruktur, celostátních, regionálních a místních zástupců, odborníků na životní prostředí, akademiků a zástupců soukromého sektoru. Závěrečná zpráva odborné skupiny č. 5 (10) přijatá v červenci roku 2010 obsahuje 40 doporučení, z nichž některá byla v tomto nařízení zohledněna. V uvedené zprávě se mimo jiné doporučuje, aby Komise poskytla standardní rámec pro kombinování grantů Unie a partnerství veřejného a soukromého sektoru v TEN-T, který by zahrnoval finanční prostředky z politiky soudržnosti i rozpočet na TEN-T.

(18)

Zkušenosti s víceletým finančním rámcem na období 2007–2013 ukazují, že některé členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám, které brání včasné realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí s vysokou evropskou přidanou hodnotou, jakož i účinnému využívání prostředků Unie. Proto pro zlepšení realizace dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních, s vysokou evropskou přidanou hodnotou by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti 11 305 500 000 EUR) přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti nebo dopravních projektů souvisejících s horizontálními prioritami členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Výběr projektů způsobilých pro financování by měl v počáteční fázi respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Komise by měla podporovat členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti v jejich úsilí při tvorbě vhodného seznamu projektů, a to zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy a organizováním dalších výzev k předkládání návrhů při současném zajištění transparentního procesu výběru projektů.

(19)

Částka 11 305 500 000 EUR převedená z Fondu soudržnosti, která má být vynaložena výhradně v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, by neměla být využívána na financování opatření se synergií mezi odvětvími dopravy, telekomunikací a energetiky přispívajícími k projektům společného zájmu na základě víceodvětvové výzvy k předkládání návrhů.

(20)

Institucionální a správní kapacita je zásadním předpokladem účinného dosahování cílů Nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla pokud možno nabízet vhodné prostředky podpory, aby bylo možné v dotčených členských státech navrhovat a realizovat projekty.

(21)

Komise ve sdělení ze dne 17. listopadu 2010 nazvaném „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ vymezila prioritní koridory, jež jsou nezbytné pro to, aby Unie mohla splnit své náročné cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2020 pro účely dokončení vnitřního trhu s energií, zajištění bezpečnosti dodávek, umožnění zapojení obnovitelných zdrojů energie a přípravy sítí na další snížení emisí uhlíku v energetickém systému po roce 2020.

(22)

K modernizaci a rozšiřování evropské energetické infrastruktury, přeshraničního propojení a odstraňování energetické izolace členských států tak, aby byly nákladově efektivním způsobem splněny cíle politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu z hlediska konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek, je zapotřebí velkých investic. Komise odhaduje objem investic potřebných v oblasti energetické infrastruktury do roku 2020 na 1 bilion EUR, včetně investic ve výši přibližně 200 miliard EUR na infrastrukturu pro přenos a skladování elektřiny a zemního plynu, která má evropský význam. Jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Investiční potřeby a požadavky na financování energetické infrastruktury“, předloženém Radě, u projektů evropského významu hrozí, že investice ve výši přibližně 100 miliard EUR nebudou uskutečněny z důvodů překážek spojených s udílením povolení, regulací a financováním.

(23)

Naléhavá potřeba vybudovat energetickou infrastrukturu budoucnosti a významně zvýšit objem investic oproti minulým trendům vyžaduje zásadní změnu přístupu k podporování energetické infrastruktury na úrovni Unie. Rada v závěrech ze dne 28. února 2011 potvrdila, že energetické koridory jsou pro Evropu prioritou.

(24)

Pokud jde o odvětví energetiky, Evropská rada dne 4. února 2011 vyzvala Komisi, aby zjednodušila a zlepšila schvalovací postupy a prosadila regulační rámec, který přiláká investice. Zdůraznila, že většinu nákladů na investice v oblasti infrastruktury bude muset financovat trh, přičemž návratnost nákladů bude zajištěna prostřednictvím tarifů. Evropská rada uznala, že pro projekty nezbytné z hlediska bezpečnosti dodávek či solidarity, jež nejsou schopny přilákat tržní financování, je zapotřebí veřejných financí. Dále zdůraznila potřebu modernizace a rozšiřování evropské energetické infrastruktury a přeshraničního propojení sítí s cílem zajistit funkční solidaritu mezi členskými státy, alternativní trasy pro dodávky nebo tranzit a alternativní zdroje energie a potřebu rozvíjet obnovitelné zdroje energie v soutěži s tradičními zdroji. Trvala na tom, že by vnitřní trh s energií měl být dokončen do roku 2014, aby byl umožněn volný tok plynu a elektrické energie, a že po roce 2015 by žádný členský stát neměl být izolován od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí ani by energetická bezpečnost žádného členského státu neměla být ohrožena nedostatkem vhodného propojení. První dva roční pracovní programy přijaté podle tohoto nařízení by měly věnovat pozornost především projektům společného zájmu a souvisejícím opatřením, jejichž cílem je odstranit energetickou izolaci a úzká místa v oblasti energetiky, a tím se přiblížit dotvoření vnitřního trhu s energií.

(25)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (11) určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné provést do roku 2020 tak, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, stanoví pravidla pro vymezení projektů společného zájmu, jež jsou k provádění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření v oblasti udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů čerpat finanční pomoc Unie.

(26)

Telekomunikace se stále více mění v internetové infrastruktury, přičemž infrastruktura širokopásmových sítí podporuje používání digitálních služeb u širokého spektra činností ve společnosti. Internet se stává dominantní platformou pro komunikaci, podnikání, poskytování veřejných i soukromých služeb i pro sociální a kulturní soudržnost. Navíc se objevují nová paradigmata v oblasti počítačových technologií, jako jsou cloud computing a software jako služba. Pro hospodářský růst i jednotný trh je tedy zásadní, aby rychlé připojení k internetu a inovativní digitální služby byly dostupné všude po celé Unii.

(27)

Moderní rychlé internetové sítě jsou infrastrukturou s klíčovým významem pro budoucnost, pokud jde o konektivitu evropských společností, zejména malých a středních podniků, které si přejí využívat cloud computing s cílem zlepšit efektivitu nákladů. S cílem zabránit zdvojení infrastruktury a odlivu soukromých investic a posílit budování kapacit za účelem vytvoření nových investičních příležitostí a podpory provádění opatření na snížení nákladů je třeba přijmout opatření ke zlepšení koordinace podpory Unie pro širokopásmové připojení z Nástroje pro propojení Evropy a podpory širokopásmového připojení ze všech dalších dostupných zdrojů, a to i prostřednictvím vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení.

(28)

Strategie Evropa 2020 vyzývá k provádění Digitální agendy pro Evropu, jíž se zavádí stabilní právní rámec, který má stimulovat investice do otevřené a konkurenceschopné infrastruktury pro vysokorychlostní internet a do souvisejících služeb. Mělo by se docílit toho, aby Evropa měla do roku 2020 nejrychlejší širokopásmové připojení na světě využívající nejmodernějších technologií.

(29)

Dne 31. května 2010 Rada dospěla k závěru, že by Unie měla vynaložit potřebné zdroje na vytvoření jednotného digitálního trhu, který bude založen na rychlém a ultrarychlém internetu a interoperabilních aplikacích, a uznala, že efektivní a konkurenceschopné investice do širokopásmových sítí nové generace budou nezbytné pro inovace, nabídku pro spotřebitele i pro konkurenceschopnost Unie a že mohou zajistit lepší kvalitu života díky lepší zdravotní péči, bezpečnější dopravě, novým příležitostem v oblasti médií a snadnějšímu přístupu ke zboží, službám a znalostem, zejména přes hranice.

(30)

Vedoucí úlohu při zavádění a modernizaci širokopásmových sítí by měl hrát soukromý sektor, přičemž podporou by mu měl být regulační rámec podporující hospodářskou soutěž a investice. V případě, kdy objem soukromých investic není dostatečný, by měly členské státy podniknout nezbytné kroky k dosažení cílů Digitální agendy. Veřejná finanční podpora pro širokopásmové sítě by měla být omezena na finanční nástroje pro programy nebo iniciativy zaměřené na projekty, které nemohou být financovány pouze soukromým sektorem, což musí být doloženo hodnocením ex ante, kterým se zjistí nedostatky trhu či suboptimální investiční situace.

(31)

Z tohoto důvodu je zásadní stimulovat instalaci rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí v celé Unii – při zachování zásady technologické neutrality – a usnadňovat zřizování a využívání transevropských digitálních služeb. Veřejné investice do rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí prostřednictvím finančních nástrojů nesmějí vést k narušení trhu ani odrazovat od investic. Měly by být používány k povzbuzení soukromých investic a pouze v případech, kdy o investice není dostatečný komerční zájem.

(32)

K podnícení soukromých investic a k reakci na zvláštní potřeby jednotlivých projektů je zapotřebí několika metod realizace, které ke zvýšení účinnosti a dopadu finanční pomoci Unie vyžadují různou míru financování a různé finanční nástroje.

(33)

V nařízení o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury budou určena kritéria, podle kterých mohou být finančně podporovány projekty společného zájmu na základě tohoto nařízení.

(34)

Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (12) se bude zaměřovat kromě jiného na řešení společenských problémů (například prostřednictvím inteligentní, zelené, dostupné a integrované dopravy, bezpečné, čisté a účinné energie a zdraví, správy a udržitelného rozvoje prostřednictvím informačních a komunikačních technologií), aby tak bylo možné přímo reagovat na problémy zjištěné ve strategii Evropa 2020 tím, že se podpoří činnosti pokrývající celé spektrum od výzkumu až po trh. Horizont 2020 bude podporovat všechny fáze inovačního řetězce, zejména činnosti blíže k trhu, včetně inovativních finančních nástrojů. S cílem zajistit větší dopad financování Unie a s cílem zajistit soudržnost vytvoří Nástroj pro propojení Evropy úzkou synergii s Horizontem 2020.

(35)

Komise ve sdělení ze dne 20. července 2010 nazvaném „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ vytvořila rámec pro politická opatření zaměřená na bezpečnou infrastrukturu jako klíčový prvek snah o snížení počtu obětí silničních nehod do roku 2020 o 50 %. Nástroj pro propojení Evropy by proto měl zajistit, aby žádosti o financování ze zdrojů Unie byly v souladu s požadavky, doporučeními a cíli v oblasti bezpečnosti stanovenými ve všech příslušných právních předpisech Unie týkajících se bezpečnosti silničního provozu. Při hodnocení výsledků Nástroje pro propojení Evropy by mělo být přihlíženo k tomu, do jaké míry se podařilo snížit počet obětí silničních nehod v rámci Unie.

(36)

Unie a většina členských států jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, zatímco ve zbývajících členských státech probíhá proces ratifikace této úmluvy. Je důležité, aby při realizaci příslušných projektů byla v projektových specifikacích zohledněna přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, jak je uvedeno v této úmluvě.

(37)

Přestože významnou část objemu investic v rámci strategie Evropa 2020 lze získat na trhu a prostřednictvím regulačních opatření, výzvy v oblasti financování mohou vyžadovat veřejné zásahy a podporu Unie formou grantů a inovativních finančních nástrojů.

(38)

V zájmu optimalizace využívání rozpočtu Unie by měly být granty zaměřeny na ty projekty, které nejsou dostatečně financovány ze soukromého sektoru.

(39)

Železniční projekty by ze získávání grantů podle tohoto nařízení neměly být vyloučeny pouze z toho důvodu, že na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (13) vytvářejí příjem z povinných poplatků.

(40)

Fiskální opatření v mnoha členských státech přimějí nebo už přiměla veřejné orgány k tomu, aby přehodnotily své programy investic do infrastruktur. V této souvislosti byla partnerství veřejného a soukromého sektoru pokládána za účinný způsob, jak uskutečnit projekty infrastruktury, které zajistí dosažení takových cílů politiky, jako jsou boj proti změně klimatu, podpora alternativních zdrojů energie, jakož i účinné využívání energie a zdrojů, podpora udržitelné dopravy a zavádění širokopásmových sítí. Komise se ve sdělení ze dne 19. listopadu 2009 nazvaném „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru“ zavázala, že zlepší přístup partnerství veřejného a soukromého sektoru k finančním prostředkům rozšířením oblasti působnosti stávajících finančních nástrojů.

(41)

Komise ve sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ zdůraznila, že pravidlem pro projekty s dlouhodobým komerčním potenciálem by mělo využívání finančních prostředků Unie v partnerství s finančním a bankovním sektorem, zejména Evropskou investiční bankou a veřejnými finančními institucemi členských států, ale také ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a soukromým finančním sektorem, a to i na celostátní a regionální úrovni.

(42)

Finanční nástroje by měly být používány k řešení konkrétních potřeb trhu a na opatření s jasnou evropskou přidanou hodnotou, která jsou v souladu s cíli Nástroje pro propojení Evropy, a neměly by vytlačovat financování ze soukromých zdrojů. Měly by zlepšovat pákový účinek čerpání rozpočtu Unie a posílit multiplikační účinek, pokud jde o získání úvěru ze soukromých zdrojů. To je důležité zejména v souvislosti s obtížným přístupem k úvěrům, současnou napjatou situací v oblasti veřejných financí a s ohledem na potřebu podpořit oživení evropského hospodářství. Před rozhodnutím o použití finančních nástrojů by měla Komise provést hodnocení ex ante příslušného nástroje, jak vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (14).

(43)

Ve strategii Evropa 2020 se Komise zavázala mobilizovat finanční nástroje Unie jako součást jednotné strategie financování, jež pro účely infrastruktur spojí finanční prostředky Unie a veřejné i soukromé finanční prostředky členských států. Vychází se z toho, že v mnoha případech lze neoptimální investiční situace a nedokonalosti trhu řešit účinněji finančními nástroji než granty.

(44)

Nástroj pro propojení Evropy by měl stanovit finanční nástroje, které v oblasti investování do infrastruktury podpoří významnou účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní zátěže, ale měly by být zároveň schopné pružně reagovat na zjištěné potřeby financování. Podoba uvedených nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů během víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF), Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond Marguerite“) a iniciativa projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020.

(45)

Měl by být prozkoumán potenciál inovativních finančních nástrojů, jako jsou projektové dluhopisy, podpořit financování dopravní infrastruktury s evropskou přidanou hodnotou v souladu s výsledky hodnocení ex ante a dalších souvisejících hodnocení, zejména nezávislého hodnocení iniciativy projektových dluhopisů Evropa 2020 v roce 2015.

(46)

V zájmu optimalizace využívání rozpočtových finančních prostředků vyčleněných na Nástroj pro propojení Evropy by Komise měla zajistit kontinuitu všech finančních nástrojů vytvořených na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 (15) a nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (16) v rámci jejich návazných dluhových a kapitálových finančních nástrojů podle tohoto nařízení, a to na základě hodnocení ex ante stanoveného v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(47)

Při výběru nejúčelnější formy finanční pomoci by měly být náležitě zváženy vlastnosti způsobilých projektů specifické pro jednotlivá odvětví a projekty. V zájmu co nejúčinnějšího využívání rozpočtu Unie a v zájmu posílení multiplikačního účinku finanční pomoci Unie v odvětví energetiky by Komise v co nejvyšší možné míře a s ohledem na tržní využití měla ve vhodných případech usilovat o upřednostnění využívání finančních nástrojů a přitom dodržovat stropy pro využívání finančních nástrojů v souladu s tímto nařízením. Předkladatelé projektů v oblasti energetiky by měli být vybízeni, aby prozkoumali možnost využití finančních nástrojů, než na práce požádají o granty. V tomto ohledu by Komise měla poskytnout přiměřenou podporu za účelem maximalizace využívání finančních nástrojů.

(48)

Projekty společného zájmu v oblasti elektřiny, zemního plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro finanční pomoc Unie na studie a za určitých podmínek i na práce ve formě grantů nebo inovativních finančních nástrojů. To zajistí cílenou podporu těch projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné za stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. V oblasti energetiky je důležité předejít tomu, aby zejména mezi projekty, které přispívají k realizaci téhož prioritního koridoru Unie, docházelo k narušování podmínek hospodářské soutěže. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost s evropskými strukturálními a investičními fondy, které budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Na investice do projektů společného zájmu se uplatňuje logická rovnice o třech stupních. Zaprvé, trh by měl mít při investování přednost. Zadruhé, nevyvolá-li příslušné investice trh, je třeba přezkoumat regulační řešení, a je-li to nezbytné, příslušný regulační rámec by měl být přizpůsoben a mělo by být zajištěno řádné uplatňování příslušného regulačního rámce. Zatřetí, nejsou-li první dva kroky dostatečné pro přilákání nezbytných investic do projektů společného zájmu, mohla by být poskytnuta finanční pomoc Unie, pokud daný projekt společného zájmu splňuje platná kritéria způsobilosti.

(49)

Podle článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013 jsou všechny projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v bodech 1, 2 a 4 přílohy II uvedeného nařízení způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů. Granty na práce je možné využít v případě opatření přispívajících k těmto projektům společného zájmu, které v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 347/2013 vykazují zejména významné pozitivní externality a které nejsou obchodně životaschopné podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři, věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány.

(50)

Pro zajištění odvětvové diverzifikace příjemců finančních nástrojů i pro povzbuzení postupné zeměpisné diverzifikace mezi členskými státy a se zvláštním zaměřením na členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti by měla Komise v partnerství s Evropskou investiční bankou prostřednictvím společných iniciativ, například Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) a Společné pomoci na podporu projektů v evropských regionech (Jaspers), poskytovat členským státům podporu při rozvoji odpovídajícího seznamu projektů, u kterých by financování přicházelo v úvahu.

(51)

Finanční nástroje podle tohoto nařízení by se měly řídit pravidly stanovenými v hlavě VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (17) a měly by být v souladu s osvědčenými postupy, které lze uplatnit na finanční nástroje.

(52)

Vzhledem k podmínkám pro finanční nástroje by mohla vyvstat nutnost zařadit do pracovních programů další požadavky, například za účelem zajištění hospodářské soutěže na trzích s ohledem na vývoj politik Unie, technický rozvoj a jiné faktory, jež se mohou ukázat jako relevantní.

(53)

Víceleté plánování podpory z Nástroje pro propojení Evropy by se mělo zaměřit na podporu priorit Unie tím, že zajistí dostupnost nezbytných finančních zdrojů a soudržnost, transparentnost a kontinuitu společného postupu Unie a členských států. U návrhů podaných po provedení prvního víceletého pracovního programu v odvětví dopravy by měly být způsobilými náklady vzniklé počínaje 1. lednem 2014 tak, aby byla zajištěna kontinuita projektů, na které se již uplatňuje nařízení (ES) č. 680/2007.

(54)

Vzhledem ke značné výši rozpočtu, jehož je k realizaci některých projektů infrastruktury zapotřebí, by měla být stanovena možnost rozdělit rozpočtové závazky týkající se finanční pomoci na některá opatření do ročních splátek.

(55)

Vzhledem ke zdrojům dostupným na úrovni Unie je pro dosažení požadovaného výsledku nezbytné soustředit se na projekty s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou. Podpora by se tudíž měla zaměřit na hlavní síť a na projekty společného zájmu v oblasti systémů řízení dopravy, zejména na systémy uspořádání letového provozu vyplývající z evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), které vyžadují zdroje z rozpočtu Unie v hodnotě přibližně 3 miliard EUR, jakož i na inteligentní dopravní systémy (ITS), kontrolní a informační systémy pro provoz plavidel (VTMIS), říční informační služby (RIS) a evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS). V odvětví energetiky by se finanční pomoc měla zaměřit na dokončení vnitřního trhu s energií, zajištění bezpečnosti dodávek, prosazování udržitelnosti, mimo jiné zajištěním přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst koncentrace poptávky a skladování, a na přilákání veřejných a soukromých investic. V odvětví telekomunikací by finanční pomoc měla být zacílena především na projekty, které vytvoří poptávku po širokopásmovém připojení, včetně vybudování evropské infrastruktury pro digitální služby, což by mělo následně stimulovat investice do zavádění širokopásmových sítí.

(56)

V odvětví energetiky by měl být předpokládaný rozpočet v prvé řadě přidělen ve formě finančních nástrojů, za předpokladu využití na trhu. Projekty společného zájmu v odvětví telekomunikací by měly být způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů a zadávání veřejných zakázek na platformy hlavních služeb, obecné služby a horizontální opatření. Opatření v oblasti zavádění širokopásmových sítí včetně opatření ke zvýšení poptávky po širokopásmovém připojení by měla být způsobilá pro finanční pomoc Unie ve formě finančních nástrojů.

(57)

Podle analýzy provedené v posouzení dopadu v souvislosti s nařízením (EU) č. 347/2013 se počet projektů společného zájmu přispívajících nejvíce k zavádění strategických prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury odhaduje na přibližně 100 v oblasti elektřiny a 50 v oblasti zemního plynu. Na základě očekávané převahy elektřiny v evropském energetickém systému v průběhu následujících dvou desetiletí se dále odhaduje, že pomoc pro projekty společného zájmu v oblasti elektřiny bude představovat podstatnou část finančního krytí určeného na energetiku v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla vzít na vědomí, že se tento odhad změní, až bude k dispozici více informací, měla by myslet na to, že je nutné zajistit soulad s nařízením (EU) č. 347/2013, a měla by věnovat náležitou pozornost projektům v oblasti elektřiny, aby byla v letech 2014 až 2020 pro tyto projekty dostupná podstatná část finanční pomoci, za předpokladu využití na trhu, dále kvalitě a připravenosti navrhovaných opatření a jejich požadavkům na financování. Tímto cílem není dotčeno jakékoli možné přerozdělení dostupných finančních prostředků na projekty v oblasti energetiky.

(58)

Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle Nástroje pro propojení Evropy a priority strategie Evropa 2020 provést hodnocení v polovině období a hodnocení následné a o výsledcích těchto hodnocení by měla informovat Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Komise by měla zveřejnit informace o konkrétních projektech v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Tyto informace by měly být každoročně aktualizovány.

(59)

Pokud jde o dopravu a energetiku, na základě hlavních směrů pro konkrétní odvětví stanovených v nařízeních (EU) č. 1315/2013 a (EU) č. 347/2013 byly vypracovány seznamy projektů, prioritních koridorů a oblastí, na něž by se toto nařízení mělo vztahovat, které by měly být zahrnuty do přílohy tohoto nařízení. Pokud jde o dopravu, měla by být za účelem zohlednění možných změn v politických prioritách a technologických možnostech i dopravních tocích na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o přijímání změn části I přílohy I a podrobné uvádění priorit financování způsobilých opatření podle čl. 7 odst. 2, které se mají zohlednit v pracovních programech.

(60)

Za účelem zohlednění skutečné úrovně poptávky po financování v rámci konkrétních cílů v oblasti dopravy a faktického zohlednění výsledků hodnocení v polovině období by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu orientačních procentních podílů u jednotlivých konkrétních cílů v oblasti dopravy v případě, že se jeví jako nutné odchýlit se od částky přidělené na konkrétní cíl v oblasti dopravy podle části IV přílohy I tohoto nařízení o více než 5 procentních bodů. Orientační příděly finančních prostředků na konkrétní cíle v oblasti dopravy nebrání tomu, aby byla částka 11 305 500 000 EUR převedená z Fondu soudržnosti vynaložena výhradně na projekty, které směřují k realizaci hlavní sítě, nebo na projekty a horizontální priority uvedené v části I přílohy I tohoto nařízení.

(61)

Za účelem zohlednění závěrů vyvozených z provádění Nástroje pro propojení Evropy, včetně závěrů obsažených v hodnocení v polovině období, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu obecných směrů, které je třeba zohlednit při stanovování kritérií pro udělení pomoci.

(62)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(63)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o víceleté a roční pracovní programy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18).

(64)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Evropský parlament by měl být o takovýchto opatřeních informován.

(65)

V zájmu zajištění široké a spravedlivé hospodářské soutěže u projektů financovaných z prostředků v rámci Nástroje pro propojení Evropy by forma smlouvy měla odpovídat cílům a okolnostem projektu. Měly by být vypracovány takové smluvní podmínky, aby byla rizika spojená se smlouvou spravedlivě rozdělena, s cílem maximalizovat nákladovou účinnost a umožnit, aby smlouva byla plněna co nejúčinněji. Tato zásada by měla platit bez ohledu na to, zda je použit vnitrostátní, nebo mezinárodní vzor smlouvy.

(66)

Některé projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury se možná budou muset napojit na sousední, předvstupní a jiné třetí země a procházet jimi. Nástroj pro propojení Evropy by měl nabídnout zjednodušený způsob, jak tyto infrastruktury propojit a financovat tak, aby se zajistila soudržnost mezi vnitřními a vnějšími nástroji rozpočtu Unie.

(67)

Pokud se na opatřeních přispívajících k projektům společného zájmu podílejí třetí země a subjekty usazené ve třetích zemích, mělo by být možné granty udělit, pouze pokud je nepravděpodobné, že tato opatření získají odpovídající podporu prostřednictvím jiných forem finanční pomoci v rámci Nástroje pro propojení Evropy nebo jiných programů Unie.

(68)

Obecný směr, na jehož základě má Komise zohlednit sociální dopad a dopad z hlediska klimatu a životního prostředí, jak je podrobně uvedeno v části V přílohy I tohoto nařízení, by se neměl uplatňovat v oblasti energetiky, a to v souladu s přístupem přijatým v čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013.

(69)

V odvětví telekomunikací by se měl obecný směr, na jehož základě má být zohledněn stimulační účinek podpory Unie na veřejné a soukromé investice, uplatňovat pouze u těch infrastruktur pro digitální služby, jejichž cílem je aktivovat další investice.

(70)

Obecný směr, na jehož základě má být zohledněn přeshraniční rozměr, by se neměl uplatňovat ve vztahu k širokopásmovým sítím, protože veškeré investice do širokopásmových sítí, včetně těch, které se uskuteční uvnitř jednotlivých členských států, zlepší propojení transevropských telekomunikačních sítí.

(71)

Účast států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), na Nástroji pro propojení Evropy by měla být v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP. Pro tento účel by se mělo každé odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, považovat za samostatný program. Účast států ESVO na Nástroji pro propojení Evropy by měla být stanovena zejména v oblasti telekomunikací.

(72)

Pokud jde o dopravu, pro účely způsobilosti projektu společného zájmu ve třetích zemích podle tohoto nařízení by měly platit orientační mapy obsažené v příloze III nařízení (EU) č. 1315/2013 Ve třetích zemích, pro něž uvedené nařízení orientační mapy neobsahuje, by měly být projekty společného zájmu způsobilé, pokud existuje vzájemná spolupráce, jejímž cílem je se na těchto orientačních mapách dohodnout.

(73)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž koordinovaného rozvoje a financování transevropských sítí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu potřeby koordinování může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(74)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (19) by měla být z důvodu přehlednosti zrušena.

(75)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby bylo možné včas přijmout akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty stanovené v tomto nařízení,

1)

„projektem společného zájmu“ projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, nařízení (EU) č. 347/2013 nebo v nařízení o hlavních směrech pro transevropské sítě v oblasti telekomunikační infrastruktury;

2)

„přeshraničním úsekem“ v odvětví dopravy úsek zajišťující kontinuitu projektu společného zájmu mezi nejbližšími městskými uzly na obou stranách hranice dvou členských států nebo mezi členským státem a sousední zemí;

3)

„sousední zemí“ země, na niž se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství, či politika rozšíření, nebo která patří do Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu;

4)

„třetí zemí“ každá sousední země a každá další země, se kterou Unie popřípadě spolupracuje za účelem dosažení cílů tohoto nařízení;

5)

„pracemi“ nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;

6)

„studiemi“ činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné studie, mapování, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i ve formě softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

7)

„podpůrnými opatřeními programu“ na úrovni Nástroje pro propojení Evropy veškerá doprovodná opatření, která jsou nezbytná pro jeho provádění a pro provádění jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví, například služby, zvláště poskytování technické pomoci včetně pro využívání finančních nástrojů, jakož i přípravné činnosti, činnosti ke zjištění proveditelnosti, ke konzultaci zúčastněných stran a koordinační, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, jichž je bezprostředně třeba k řízení tohoto nástroje a k dosažení jeho cílů. Podpůrná opatření programu zahrnují zejména studie, zasedání, mapování infrastruktury, informování, opatření v oblasti šíření, komunikace a zvyšování povědomí, výdaje související s nástroji a sítěmi IT, jež se soustředí na výměnu informací o Nástroji pro propojení Evropy, spolu se všemi dalšími výdaji souvisejícími s technickou a administrativní pomocí, které vzniknou Komisi a jež si řízení tohoto nástroje nebo provádění jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví může vyžádat. Podpůrná opatření programu zahrnují rovněž činnosti nutné k usnadnění přípravy projektů společného zájmu, zejména v členských státech způsobilých čerpat prostředky z Fondu soudržnosti, s cílem získat finanční prostředky na základě tohoto nařízení nebo na finančním trhu. Podpůrná opatření programu ve vhodných případech zahrnují rovněž úhradu nákladů na výkonnou agenturu, již Komise pověřila prováděním konkrétních částí Nástroje pro propojení Evropy (dále jen „výkonná agentura“);

8)

„opatřením“ jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu společného zájmu;

9)

„způsobilými náklady“ způsobilé náklady ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

10)

„příjemcem“ členský stát, mezinárodní organizace anebo veřejný nebo soukromý podnik či orgán, jenž byl vybrán pro příjem finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení a v souladu s pravidly stanovenými v příslušném pracovním programu uvedeném v článku 17;

11)

„prováděcím orgánem“ veřejný nebo soukromý podnik nebo orgán označený příjemcem pro účely provedení daného opatření, přičemž příjemcem je členský stát nebo mezinárodní organizace. O tomto označení rozhodne příjemce na vlastní odpovědnost, a pokud vyžaduje zadání veřejné zakázky, učiní tak v souladu s příslušnými pravidly Unie a vnitrostátními pravidly pro zadávání veřejných zakázek;

12)

„globální sítí“ dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly II nařízení (EU) č. 1315/2013

13)

„hlavní sítí“ dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1315/2013;

14)

„koridory hlavní sítě“ nástroj usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedenou v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013; seznam těchto koridorů je obsažen v části I přílohy I tohoto nařízení;

15)

„úzkým místem“ v odvětví dopravy fyzická, technická nebo funkční překážka, jejímž důsledkem je narušení systému, které nepříznivě ovlivňuje kontinuitu dálkových nebo přeshraničních toků, a již lze překonat vytvořením nové infrastruktury nebo podstatnou modernizací infrastruktury stávající, což by mohlo vést ke značným zlepšením, která vyřeší omezení související s úzkým místem;

16)

„prioritou“ kterýkoliv z prioritních koridorů pro přenos elektřiny, prioritních koridorů pro přepravu zemního plynu a prioritních tematických oblastí vymezených v nařízení (EU) č. 347/2013;

17)

„telematickými aplikacemi“ aplikace definované v nařízení (EU) č. 1315/2013;

18)

„energetickou infrastrukturou“ infrastruktura definovaná v nařízení (EU) č. 347/2013;

19)

„meziodvětvovou synergií“ stav, kdy v alespoň dvou z odvětví dopravy, telekomunikací a energetiky existují podobná či vzájemně se doplňující opatření, což může díky sdružení finančních, technických nebo lidských zdrojů umožnit optimalizaci nákladů nebo výsledků;

20)

„izolovanou sítí“ železniční síť některého z členských států nebo její část, jak je definována v nařízení (EU) č. 1315/2013.

a)

přispívat v souladu se strategií Evropa 2020 k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které zohlední očekávané budoucí dopravní toky, což přinese výhody pro celou Unii, pokud jde o zlepšení konkurenceschopnosti na světovém trhu a hospodářskou, sociální a územní soudržnost v rámci vnitřního trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé, veřejné či veřejno-soukromé investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie v případě, že pro projekty lze kombinaci nástrojů využít, a vhodným využitím meziodvětvové synergie.

Dosažení tohoto cíle se měří objemem soukromých, veřejných nebo veřejno-soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem soukromých investic do projektů společného zájmu dosažených prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení. Zvláštní důraz se klade na účinné využití veřejných investic;

b)

umožnit Unii dosáhnout cílů udržitelného rozvoje včetně minimálně 20 % snížení emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990, 20 % zvýšení energetické účinnosti a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 % do roku 2020, čímž se přispěje k plnění střednědobých a dlouhodobých cílů Unie v oblasti snižování emisí uhlíku, při současném zajištění větší solidarity mezi členskými státy.

a)

odstranění úzkých míst, zlepšení interoperability železnic, doplnění chybějících spojení, a zejména zlepšování přeshraničních úseků. Dosažení tohoto cíle se měří:

b)

zajištění dlouhodobě udržitelných a účinných dopravních systémů v rámci přípravy na očekávané budoucí dopravní toky, jakož i umožnění snížení emisí uhlíku u všech druhů dopravy prostřednictvím přechodu na inovativní nízkouhlíkové a energeticky účinné dopravní technologie při současné optimalizaci bezpečnosti. Dosažení tohoto cíle se měří:

c)

optimalizace integrace a propojení druhů dopravy a zlepšení interoperability dopravních služeb při zajištění dostupnosti dopravních infrastruktur. Dosažení tohoto cíle se měří:

a)

zvýšení konkurenceschopnosti posilováním další přeshraniční integrace vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperability elektrické a plynárenské sítě; Dosažení tohoto cíle se měří ex post:

b)

zvýšení bezpečnosti dodávek energie v rámci Unie;

Dosažení tohoto cíle se měří ex post,

c)

přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, mimo jiné zapojením energie z obnovitelných zdrojů do přenosové soustavy a rozvojem inteligentních energetických sítí a sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

Dosažení tohoto cíle se měří ex post:

a)

odvětví dopravy: 26 250 582 000 EUR, z nichž 11 305 500 000 EUR bude převedeno z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;

b)

odvětví telekomunikací: 1 141 602 000 EUR;

c)

odvětví energetiky: 5 850 075 000 EUR.

a)

opatřeními přispívajícími k projektům společného zájmu a podpůrnými opatřeními programu, jak je stanoveno v článku 7;

b)

podpůrnými opatřeními programu sestávajícími z výdajů na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení Nástroje pro propojení Evropy, včetně opatření nezbytných k zajištění přechodu mezi Nástrojem pro propojení Evropy a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 680/2007 až do výše 1 % finančního krytí; pod tento strop spadají i náklady na výkonnou agenturu.

a)

opatření směřující k realizaci hlavní sítě podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně zavádění nových technologií a inovací podle článku 33 uvedeného nařízení, a projekty a horizontální priority uvedené v části I přílohy I tohoto nařízení;

b)

opatření směřující k realizaci globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, pokud přispívají k doplnění chybějících spojení, usnadnění přeshraničních dopravních toků nebo odstranění úzkých míst a rovněž přispívají k rozvoji hlavní sítě nebo propojují koridory hlavní sítě, nebo pokud přispívají k zavedení ERTMS na hlavních trasách koridorů pro železniční nákladní dopravu, které jsou vymezeny v příloze nařízení (EU) č. 913/2010, a to až do výše 5 % finančního krytí pro dopravu ve smyslu článku 5 tohoto nařízení;

c)

studie na projekty společného zájmu definované v čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1315/2013;

d)

studie k přeshraničním prioritním projektům definovaným v příloze III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU (22);

e)

opatření na podporu projektů společného zájmu definovaných v čl. 8 odst. 1 písm. a), d) a e) nařízení (EU) č. 1315/2013;

f)

opatření směřující k realizaci dopravní infrastruktury v uzlech hlavní sítě včetně městských uzlů ve smyslu článku 41 nařízení (EU) č. 1315/2013;

g)

opatření na podporu systémů telematických aplikací v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1315/2013;

h)

opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1315/2013;

i)

opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy mimo jiné modernizací stávajícího vozového parku, a to i ve spolupráci se železničním průmyslem;

j)

podpůrná opatření programu;

k)

opatření na podporu bezpečné a chráněné infrastruktury v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1315/2013;

l)

opatření na podporu mořských dálnic podle článku 21 nařízení (EU) č. 1315/2013.

a)

obecné služby, platformy hlavních služeb a podpůrná opatření programu jsou financovány formou grantů nebo zadávání veřejných zakázek;

b)

opatření v oblasti širokopásmových sítí jsou financována formou finančních nástrojů.

a)

u grantů na studie: 50 % způsobilých nákladů;

b)

u grantů na práce:

c)

u grantů na systémy a služby telematických aplikací:

a)

u opatření v oblasti všeobecných služeb: 75 % způsobilých nákladů;

b)

u horizontálních opatření včetně mapování infrastruktury, párování a technické pomoci: 75 % způsobilých nákladů.

a)

studie,

b)

práce, pokud jde o:

c)

systémy a služby telematických aplikací:

d)

opatření na podporu nových technologií a inovací pro všechny druhy dopravy.

a)

stanovit konkrétní podmínky, například místo výkonu činností zadaných formou veřejné zakázky, jsou-li tyto podmínky řádně odůvodněny cíli opatření a nejsou-li v rozporu se zásadami Unie a vnitrostátními zásadami zadávání veřejných zakázek;

b)

v rámci jednoho řízení umožnit zadání většího počtu zakázek („zajištění z více zdrojů“).

a)

kapitálové nástroje, například investiční fondy, které se zaměřují na poskytování rizikového kapitálu na opatření, jež přispívají k projektům společného zájmu;

b)

půjčky nebo záruky, jejichž poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, včetně mechanismu úvěrového posílení poskytujícího záruky v souvislosti s jednotlivými projekty nebo portfolii projektů u projektových dluhopisů, které vydá finanční instituce na podkladě vlastních zdrojů s příspěvkem Unie na vytvoření rezerv nebo alokaci kapitálu.

a)

mít evropskou přidanou hodnotu;

b)

odpovídat cílům strategie Evropa 2020;

c)

mít pákový účinek, pokud jde o podporu Unie, tj. jejich cílem musí být mobilizace celkových investic převyšujících příspěvek Unie podle předem definovaných ukazatelů.

a)

aby projekty společného zájmu podle nařízení (EU) č. 1315/2013 mohly být plně nebo částečně realizovány v průběhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

b)

aby změny splňovaly kritéria způsobilosti uvedená v článku 7 tohoto nařízení;

c)

pokud jde o část I přílohy I tohoto nařízení, aby všechny oddíly zahrnovaly projekty infrastruktury, jejichž uskutečnění bude vyžadovat jejich zahrnutí do víceletého pracovního programu podle čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení, aniž by se měnilo vytyčení koridorů hlavní sítě.

a)

změny byly činěny v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, včetně hodnocení ex ante uvedeného v čl. 140 odst. 2 písm. f) zmíněného nařízení, a

b)

změny se omezily na:

i)

hodnocení pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů provedené v roce 2015 je pozitivní a

ii)

využití finančních nástrojů, pokud jde o smluvní závazky související s projektem, přesahuje 8 %.