23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/11

(1)

V souladu se směrnicí 95/46/ES jsou členské státy povinny zajistit, aby k předávání osobních údajů do třetí země docházelo, pouze pokud dotyčná třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany a pokud budou před předáním údajů dodržovány právní předpisy členských států provádějící ostatní ustanovení směrnice.

(2)

Komise může dospět k závěru, že třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Takové zemi mohou členské státy předávat osobní údaje, aniž by byly nutné dodatečné záruky.

(3)

V souladu se směrnicí 95/46/ES má být úroveň ochrany údajů hodnocena s ohledem na všechny okolnosti související s předáním nebo předáváním údajů, a to se zvláštním zřetelem na celou řadu podmínek týkajících se předávání a uvedených v článku 25 této směrnice.

(4)

S ohledem na rozdíly v přístupu třetích zemí k ochraně údajů by mělo být dbáno na to, aby hodnocení odpovídající úrovně této ochrany a uplatňování všech rozhodnutí na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES nebyla svévolně nebo neodůvodněně diskriminační vůči třetím zemím, kde jsou obdobné podmínky, nebo mezi nimi, a aby nevytvářela skrytou překážku obchodu s ohledem na stávající mezinárodní závazky Evropské unie.

(5)

Ústava Uruguayské východní republiky přijatá v roce 1967 výslovně neuznává právo na soukromí ani právo na ochranu osobních údajů. Seznam základních práv však není konečný, jelikož v článku 72 ústavy je stanoveno, že „uvedení práv, povinností a záruk v ústavě nevylučuje ostatní práva, povinnosti a záruky, jež jsou neodmyslitelně spjaty s osobností člověka nebo které vyplývají z republikánské formy vlády“. Paragraf 1 zákona č. 18.331 o ochraně osobních údajů a opravném prostředku „Habeas Data“ ze dne 11. srpna 2008 (Ley No 18.331 de Protección de Datos Personales y Acción de „Habeas Data“) jednoznačně uvádí, že „člověku je vlastní právo na ochranu osobních údajů, a je proto obsaženo v článku 72 ústavy republiky“. V článku 332 ústavy je uvedeno, že uplatňování pravidel obsažených v této ústavě, která uznávají práva jednotlivců, jakož i pravidel přiznávajících práva a ukládajících povinnosti orgánům veřejné správy, by nemělo být znemožněno neexistencí příslušných předpisů, nýbrž tyto budou nahrazeny použitím základů podobných zákonů, právních zásad a obecně uznávaných doktrín.

(6)

Právní normy ochrany osobních údajů v Uruguayské východní republice vycházejí především ze standardu stanoveného směrnicí 95/46/ES a jsou uvedeny v zákoně č. 18.331 o ochraně osobních údajů a opravném prostředku „Habeas Data“ (Ley No 18.331 de Protección de Datos Personales y Acción de „Habeas Data“) ze dne 11. srpna 2008. Tento zákon se vztahuje jak na fyzické, tak na právnické osoby.

(7)

Tento zákon je dále doplněn vyhláškou č. 414/009 ze dne 31. srpna 2009, která byla přijata za účelem vyjasnění některých aspektů zákona a stanovení podrobné úpravy organizace, pravomocí a fungování orgánu dohlížejícího na ochranu údajů. V preambuli vyhlášky se uvádí, že v této věci je vhodné přizpůsobit vnitrostátní právní systém nejuznávanějšímu srovnatelnému právnímu režimu, a to v zásadě režimu stanovenému evropskými zeměmi prostřednictvím směrnice 95/46/ES.

(8)

Ustanovení o ochraně údajů jsou obsažena rovněž v řadě zvláštních právních předpisů, kterými je upraveno vytváření a správa databází, zejména v právních předpisech, které upravují určité veřejné rejstříky (veřejných listin, průmyslového vlastnictví a obchodních značek, osobních úkonů, nemovitostí, těžebních práv, nebo úvěrové solventnosti). Ve smyslu článku 332 ústavy se zákon č. 18.331 dodatečně k těmto předpisům používá ve vztahu k těm otázkám, jež nejsou upraveny zvláštními právními předpisy.

(9)

Právní normy o ochraně údajů uplatňované v Uruguayské východní republice obsahují všechny základní zásady nezbytné pro zajištění odpovídající úrovně ochrany fyzických osob a současně stanoví výjimky a omezení pro ochranu důležitých veřejných zájmů. Do těchto právních norem o ochraně údajů a výjimek se promítají zásady stanovené ve směrnici 95/46/ES.

(10)

Uplatňování právních norem o ochraně údajů je zaručeno správními a soudními opravnými prostředky, zejména žalobou „habeas data“, která subjektu údajů umožňuje pohnat správce údajů před soud za účelem vymožení svého práva na přístup k údajům, jejich opravu a výmaz, a dále nezávislým dohledem prováděným orgánem dozoru (Útvar pro regulaci a kontrolu osobních údajů, Unidad Reguladora y de Control de Datos Personales (URCDP)), který je vybaven pravomocí vyšetřovat, zasahovat a sankcionovat v souladu s článkem 28 směrnice 95/46/ES, a který koná zcela nezávisle. Kterákoli zainteresovaná strana má navíc právo vymáhat soudní cestou náhradu škody, kterou utrpěla v důsledku protiprávního zpracování jejích osobních údajů.

(11)

Uruguayské orgány na ochranu osobních údajů poskytly vysvětlení a záruky ohledně způsobu výkladu uruguayského práva a poskytly záruky ohledně provádění uruguayských předpisů na ochranu údajů v souladu s takovým výkladem. Uruguayské orgány na ochranu údajů vysvětlily, že podle článku 332 ústavy se zákon č. 18.331 používá dodatečně ke zvláštním právním předpisům, které upravují vytváření a správu specifických databází, ve vztahu k těm otázkám, které tyto zvláštní právní nástroje neupravují. Stejně tak vysvětlily, že pokud jde o seznamy uvedené v paragrafu 9 C) zákona č. 18.331, a které nevyžadují souhlas subjektu údajů se zpracováním, ze zákona se uplatňují také práva subjektů údajů, zejména zásady omezení účelu a přiměřenosti údajů, a že tato práva jsou pod dohledem orgánů pro ochranu údajů. Co se týče zásady transparentnosti, uruguayské orgány pro ochranu údajů informovaly, že ve všech případech se uplatňuje povinnost poskytnout subjektu údajů nezbytné informace. Pokud jde o právo na přístup k údajům, orgán na ochranu údajů vysvětlil, že při podání žádosti stačí, když subjekt údajů prokáže svou totožnost. Uruguayské orgány pro ochranu údajů objasnily, že výjimky týkající se zásady předávání údajů do jiných zemí, které jsou uvedeny v paragrafu 23 odst. 1 zákona č. 18.331, nelze chápat v tom smyslu, že mají širší uplatnění, než jaké je uvedeno v čl. 26 odst. 1 směrnice 95/46/ES.

(12)

Toto rozhodnutí přihlíží k uvedeným vysvětlením a zárukám a vychází z nich.

(13)

Uruguayská východní republika je také smluvní stranou Americké úmluvy o lidských právech (Pakt ze San José, Costa Rica) ze dne 22. listopadu 1969, která vstoupila v platnost dne 18. července 1978 (3). Článek 11 této úmluvy stanoví právo na soukromí a v článku 30 je uvedeno, že omezení uplatnění nebo využití práv či svobod, které úmluva uznává, lze použít podle této úmluvy pouze v souladu s právními předpisy přijatými v obecném zájmu a v souladu s účelem, pro který bylo takové omezení přijato (článek 30). Uruguayská východní republika se navíc podřizuje jurisdikci Meziamerického soudu pro lidská práva. Poté co příslušný poradní výbor vydal kladné stanovisko, vyzvali zástupci ministrů Rady Evropy na svém 1118. zasedání dne 6. července 2011 Uruguayskou východní republiku, aby přistoupila k Úmluvě o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů (ETS č. 108) a k jejímu dodatkovému protokolu (ETS č. 118) (4).

(14)

Uruguayskou východní republiku je proto třeba považovat za zemi zajišťující odpovídající úroveň ochrany osobních údajů podle směrnice 95/46/ES.

(15)

Toto rozhodnutí by se mělo týkat přiměřenosti ochrany zajištěné v Uruguayské východní republice s cílem splnit požadavky čl. 25 odst. 1 směrnice 95/46/ES. Nemělo by se týkat jiných podmínek či omezení, které provádějí jiná ustanovení zmíněné směrnice, a které se týkají zpracování osobních údajů v členských státech.

(16)

V zájmu transparentnosti, a aby příslušné orgány v členských státech zajistily ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů, je nezbytné uvést výjimečné okolnosti, za nichž může být odůvodněno pozastavení určitých toků údajů, bez ohledu na zjištění odpovídající úrovně ochrany.

(17)

Komise by měla sledovat, jak toto rozhodnutí funguje, a veškeré relevantní poznatky sdělovat výboru zřízenému podle článku 31 směrnice 95/46/ES. Sledování by se mělo zaměřit mimo jiné na režim předávání údajů, který Uruguayská východní republika používá v rámci mezinárodních smluv.

(18)

Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízená podle článku 29 směrnice 95/46/ES, předložila kladné stanovisko k úrovni ochrany osobních údajů, k němuž bylo přihlédnuto při přípravě tohoto rozhodnutí (5).

(19)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 31 odst. 1 směrnice 95/46/ES,

a)

pokud příslušný uruguayský orgán zjistí, že příjemce nedodržuje standardy uplatňované v oblasti ochrany, nebo

b)

pokud existuje důvodná pravděpodobnost, že normy ochrany jsou porušovány, a pokud se lze důvodně domnívat, že příslušný uruguayský orgán včas nepřijal nebo nepřijme odpovídající opatření nezbytná pro vyřešení dané věci; pokud by pokračování v předávání údajů vyvolalo bezprostřední riziko vzniku vážné újmy subjektům údajů a pokud příslušné orgány členského státu za daných okolností vyvinuly přiměřené úsilí o informování strany odpovědné za zpracování údajů usazené v Uruguayské východní republice a poskytly jí příležitost zaujmout stanovisko.