3.3.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 58/53

---

ROZHODNUTÍ RADY 2011/137/SZBP

ze dne 28. února 2011

o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie dne 23. února 2011 vyjádřila hluboké znepokojení nad vývojem situace v Libyi. Unie důrazně odmítla násilí a použití síly vůči civilistům a odsoudila represe proti poklidným demonstrantům.

(2)	Unie opětovně vyzvala k bezodkladnému skoncování s násilím a k učinění kroků řešících legitimní požadavky obyvatel.

(3)

Dne 26. února 2011 přijala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (dále jen „Rada bezpečnosti“) rezoluci 1970 (dále jen „rezoluce RB OSN č. 1970 (2011)“), jejímž prostřednictvím byla zavedena omezující opatření vůči Libyi a vůči osobám a subjektům podílejícím se na závažných porušeních lidských práv v Libyi, mimo jiné na útocích vůči civilnímu obyvatelstvu a zařízení a na porušování mezinárodního práva.

(4)	Unie se vzhledem k vážnosti situace v Libyi domnívá, že je nezbytné přijmout další omezující opatření.

(5)	K provedení některých opatření je dále nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Zakazuje se přímý i nepřímý prodej, dodávka nebo převod zbraní a souvisejícího materiálu všech typů včetně zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení a náhradních dílů k výše uvedenému, jakož i vybavení, které může být použito k vnitřním represím, do Libye státními příslušníky členských států nebo z území či přes území členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států či letadel těchto států, a to bez ohledu na to, zda výše uvedené věci pocházejí z území členských států či nikoli.

2.   Zakazuje se:

a)

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, výcvik či jinou pomoc, včetně poskytování vyzbrojených žoldnéřů, v souvislosti s vojenskými činnostmi nebo s poskytováním, údržbou a užíváním věcí uvedených v odstavci 1 jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Libyi nebo pro použití v této zemi;

b)	přímo či nepřímo poskytovat finanční pomoc v souvislosti s vojenskými činnostmi nebo s poskytováním, údržbou a užíváním věcí uvedených v odstavci 1 jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Libyi nebo pro použití v této zemi;

c)	vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo následkem je obcházení zákazů uvedených v písmenu a) nebo b).

Článek 2

1.   Článek 1 se nevztahuje na:

a)	dodávka, prodej nebo převod nesmrtonosného vojenského vybavení nebo vybavení, které může být použito k vnitřním represím, určeného výhradně pro humanitární nebo ochranné účely;

b)	jiné dodávky, prodeje nebo převody zbraní a souvisejícího materiálu;

c)	poskytování technické pomoci, výcviku nebo jiné pomoci, včetně personálu, souvisejících s takovým vybavením;

d)	poskytování finanční pomoci související s takovým vybavením;

jak bylo případně předem schváleno výborem ustaveným podle odstavce 24 rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) (dále jen „výbor“).

2.   Článek 1 se nevztahuje na dodávku, prodej nebo převod ochranných oděvů, včetně neprůstřelných vest a vojenských přileb, dočasně vyvážených do Libye pracovníky OSN, pracovníky Evropské unie nebo jejích členských států, zástupci sdělovacích prostředků a pracovníky humanitárních a rozvojových organizací a doprovodným personálem pouze pro jejich osobní potřebu.

Článek 3

Zakazuje se nákup věcí uvedených v čl. 1 odst. 1 z Libye státními příslušníky členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států nebo letadel těchto států bez ohledu na to, zda výše uvedené věci pocházejí z území Libye či nikoli.

Článek 4

1.   Členské státy kontrolují ve shodě se svými vnitrostátními orgány a v souladu se svými právními předpisy a s mezinárodním právem, zejména mořským právem a příslušnými mezinárodními dohodami v oblasti civilního letectví, na svém území, včetně námořních přístavů a letišť, každý náklad směřující do Libye a pocházející z této země, jestliže na základě informací, jež mají k dispozici, existují oprávněné důvody se domnívat, že náklad obsahuje věci, jejichž dodávka, prodej, převod či vývoz jsou podle tohoto rozhodnutí zakázány.

2.   Pokud členské státy objeví věci, jejichž dodávka, prodej, převod nebo vývoz jsou zakázány podle tohoto rozhodnutí, zajistí je a odstraní (například zničením, znehodnocením, uskladněním nebo převozem do státu, který není státem původu ani určení).

3.   Členské státy v souladu se svými právními předpisy spolupracují na kontrolách a odstranění prováděných v souladu s odstavci 1 a 2.

4.   Na letadla a plavidla přepravující náklad do Libye nebo z této země se vztahuje povinnost poskytnout před příjezdem a před odjezdem doplňující informace o veškerém zboží, které je přiváženo do některého členského státu nebo je z něj vyváženo.

Článek 5

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zamezení vstupu na jejich území nebo průjezdu přes ně:

a)	osobám uvedeným v příloze I rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) a dalším osobám určeným Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s odstavcem 22 rezoluce RB OSN č. 1970 (2011), jak jsou uvedeny v příloze I;

b)

osobám, na něž se nevztahuje příloha I, zapojeným do vydávání rozkazů, dozoru nebo jiného způsobu vedení v souvislosti se závažnými porušeními lidských práv v Libyi nebo figurujícím jako spoluúčastníci takovéhoto jednání, včetně zapojení do plánování, velení, vydávání rozkazů nebo vedení útoků nebo včetně spoluúčasti na takovémto jednání, a to v rozporu s mezinárodním právem, včetně leteckých útoků vůči civilnímu obyvatelstvu a zařízení, nebo osob, jež jednají pro tyto osoby či jejich jménem nebo na jejich pokyn, jak jsou uvedeny v příloze II.

2.   Odstavec 1 nezavazuje členské státy k odmítnutí vstupu svých státních příslušníků na své území.

3.   Ustanovení odst. 1 písm. a) se nepoužijí, stanoví-li výbor, že:

a)	cesta dotčené osoby je odůvodněná na základě humanitárních potřeb, včetně náboženských povinností; nebo

b)	výjimka by přispěla k cílům dosažení míru a národního smíření v Libyi a stability v regionu.

4.   Ustanovení odst. 1 písm. a) se nepoužijí, pokud

a)	vstup na území nebo průjezd přes ně jsou nezbytné pro uskutečnění soudního řízení; nebo

b)	členský stát v jednotlivých případech stanoví, že tento vstup nebo průjezd je nezbytný k prosazování míru a stability v Libyi, a o tomto rozhodnutí do 48 hodin od přijetí informuje výbor.

5.   Ustanovením odst. 1 písm. b) nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:

a)	jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace,

b)	jako hostitelská země mezinárodní konference svolané OSN nebo konané pod její záštitou,

c)	podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)	podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.

6.   Odstavec 5 se vztahuje také na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

7.   Rada musí být řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 5 nebo 6.

8.   Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odst. 1 písm. b), pokud je cesta dotyčné osoby odůvodněna naléhavými humanitární potřebami nebo účastí na mezivládních zasedáních, včetně zasedání podporovaných Unií nebo zasedání, jejichž hostitelem je členský stát vykonávající předsednictví úřadu OBSE, je-li politický dialog veden tak, že přímo podporuje demokracii, lidská práva a právní stát v Libyi.

9.   Členský stát, který si přeje udělit výjimky podle odstavce 8, tuto skutečnost písemně oznámí Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady vznese námitku, může o udělení navrhované výjimky rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou.

10.   Pokud členský stát podle odstavců 5, 6 a 8 povolí osobám uvedeným v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je povolení omezeno na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, kterých se týká.

Článek 6

1.   Veškeré finanční prostředky, jiná finanční aktiva a hospodářské zdroje, jež jsou vlastněny nebo kontrolovány, a to přímo či nepřímo:

a)

osobami nebo subjekty uvedenými v příloze II rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) a dalšími osobami a subjekty určenými Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s odstavcem 22 rezoluce RB OSN č. 1970 (2011), nebo osobami a subjekty jednajícími jménem těchto osob nebo na jejich pokyn, nebo subjekty, jež jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, uvedenými v příloze III;

b)

osobami a subjekty, na něž se nevztahuje příloha III, zapojenými do vydávání rozkazů, dozoru nebo jiného způsobu vedení v souvislosti se závažnými porušeními lidských práv v Libyi nebo figurujícími jako spoluúčastníci takovéhoto jednání, včetně zapojení do plánování, velení, vydávání rozkazů nebo vedení útoků nebo včetně spoluúčasti na takovémto jednání, a to v rozporu s mezinárodním právem, včetně leteckých útoků vůči civilnímu obyvatelstvu a zařízení, nebo osobami či subjekty, jež jednají jejich jménem nebo na jejich pokyn, nebo subjekty, jež jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, uvedenými v příloze IV,

se zmrazují.

2.   Žádné finanční prostředky, jiná finanční aktiva nebo hospodářské zdroje se nezpřístupní fyzickým či právnickým osobám nebo subjektům uvedeným v odstavci 1, a to přímo ani nepřímo ani v jejich prospěch.

3.   Výjimky lze učinit v případě finančních prostředků, finančních aktiv a hospodářských zdrojů, jež jsou:

a)	nezbytné pro úhradu základních výdajů, včetně plateb za potraviny, nájemné nebo splátek hypotéky, plateb za léčivé přípravky a lékařskou péči, daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony a k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb v souladu s vnitrostátními právními předpisy; nebo

c)	určené výlučně k úhradě poplatků, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků, jiné finanční pomoci a hospodářských zdrojů,

poté, co dotyčný členský stát tam, kde je to vhodné, oznámí výboru úmysl umožnit přístup k takovým finančním prostředkům, dalším finančním aktivům nebo hospodářským zdrojům, a pokud výbor do pěti pracovních dnů od tohoto oznámení nevydá zamítavé rozhodnutí.

4.   Výjimky lze učinit rovněž pro finanční prostředky a hospodářské zdroje, jež jsou:

a)	nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů, po případném oznámení dotyčného členského státu zaslaném výboru a po schválení výborem; nebo

b)

předmětem soudcovského, správního nebo rozhodčího zástavního práva nebo rozhodnutí; v takovém případě mohou být finanční prostředky, jiná finanční aktiva a hospodářské zdroje použity k výdajům souvisejícím s tímto zástavním právem nebo rozhodnutím, pokud bylo toto zástavní právo zřízeno nebo rozhodnutí vydáno přede dnem přijetí rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) a není ve prospěch osoby či subjektu uvedených v odstavci 1, a to po případném oznámení dotyčného členského státu zaslaném výboru.

5.   Odstavec 1 nebrání určeným osobám nebo subjektům provést platbu vyplývající ze smlouvy, jež byla uzavřena dříve, než byly tyto osoby nebo subjekty zařazeny na seznam, za předpokladu, že příslušný členský státy určil, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží osoba nebo subjekt uvedené v odstavci 1, a to poté, co dotyčný členský stát tam, kde je to vhodné, oznámí výboru úmysl provést nebo obdržet takovéto platby nebo umožnit uvolnění zmrazených finančních prostředků, jiných finančních aktiv nebo hospodářských zdrojů za tímto účelem, a toto oznámení výboru učiní deset pracovních dní před přijetím příslušného rozhodnutí.

6.   Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)	úroky nebo jiné výnosy splatné z těchto účtů; nebo

b)	platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které vznikly před datem, od nějž se na tyto účty vztahují omezující opatření,

za předpokladu, že se na takové úroky, jiné výnosy a platby i nadále vztahuje odstavec 1.

Článek 7

Osobám nebo subjektům uvedeným v přílohách I, II, III nebo IV ani jakékoli jiné osobě nebo subjektu v Libyi, včetně libyjské vlády, ani jakékoli osobě nebo subjektu, která vznese nárok prostřednictvím této osoby nebo subjektu nebo v její či jeho prospěch, se nepřiznají žádné nároky, a to ani kompenzace nebo jiný nárok tohoto druhu, jako je nárok na započtení pohledávek nebo nárok v rámci záruky v souvislosti s jakoukoli smlouvou nebo transakcí, jejíž plnění bylo přímo či nepřímo, zcela či částečně dotčeno z důvodu opatření, o nichž bylo rozhodnuto podle rezoluce RB OSN č. 1970 (2011), včetně opatření Unie nebo kteréhokoli členského státu k provedení příslušných rozhodnutí Rady bezpečnosti nebo opatření stanovených tímto rozhodnutím nebo v souladu nebo spojitosti s nimi.

Článek 8

1.   Rada provede změny příloh I a III na základě rozhodnutí přijatých Radou bezpečnosti nebo výborem.

2.   Rada na návrh členských států nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku stanoví seznamy uvedené v přílohách II a IV a přijímá jejich změny.

Článek 9

1.   Pokud Rada bezpečnosti nebo výbor zařadí na seznam určitou osobu nebo subjekt, Rada tuto osobu nebo subjekt zahrne do přílohy I nebo III.

2.   Pokud Rada rozhodne, že se na určitou osobu nebo subjekt budou vztahovat opatření uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. b), změní odpovídajícím způsobem přílohy II a IV.

3.   Rada sdělí osobě či subjektu uvedené v odstavcích 1 a 2 své rozhodnutí, včetně důvodů zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa adresa, nebo zveřejněním oznámení, a této osobě či subjektu umožní se k této záležitosti vyjádřit.

4.   Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí přezkoumá a dotčenou osobu či subjekt o této skutečnosti informuje.

Článek 10

1.   V přílohách I, II, III a IV jsou uvedeny důvody pro zařazení uvedených dotčených osob a subjektů na seznam, jak je stanovila Rada bezpečnosti nebo výbor s ohledem na přílohy I a III.

2.   V přílohách I, II, III a IV jsou rovněž uvedeny informace nezbytné k identifikaci dotčených osob nebo subjektů, poskytnuté Radou bezpečnosti nebo výborem s ohledem na přílohy I a III, pokud jsou tyto informace k dispozici. Pokud jde o osoby, mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně přezdívek, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. Pokud jde o subjekty, mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání. Přílohy I a III rovněž zahrnují datum určení Radou bezpečnosti nebo výborem.

Článek 11

Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí země v přijímání obdobných omezujících opatření.

Článek 12

1.   Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem přezkoumá, změní nebo zruší, zejména s ohledem na příslušná rozhodnutí Rady bezpečnosti.

2.   Opatření podle čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. b) jsou pravidelně a nejméně každých dvanáct měsíců přezkoumávána. Tato opatření přestávají pro dotčené osoby a subjekty platit, pokud Rada postupem podle čl. 8 odst. 2 stanoví, že již nejsou splněny podmínky pro jejich použití.

Článek 13

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

---

---

---

---