This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32009O0020
Guideline of the European Central Bank of 31 July 2009 on government finance statistics (recast) (ECB/2009/20)
Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 31. července 2009 o vládní finanční statistice (přepracování) (ECB/2009/20)
Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 31. července 2009 o vládní finanční statistice (přepracování) (ECB/2009/20)
Úř. věst. L 228, 1.9.2009, p. 25–45
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV) Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání
(HR)
No longer in force, Date of end of validity: 31/08/2014; Zrušeno 32013O0023
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Repeal | 32005O0005 |
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Repealed by | 32013O0023 |
1.9.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/25 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 31. července 2009
o vládní finanční statistice
(přepracování)
(ECB/2009/20)
(2009/627/ES)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 5.1 a 5.2, článek 12.1 a článek 14.3 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1),
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obecné zásady ECB/2005/5 ze dne 17. února 2005 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech pro výměnu statistických informací v rámci Evropského systému centrálních bank v oblasti vládní finanční statistiky (3) byly několikrát změněny. Vzhledem k tomu, že je nyní třeba provést další změny, měly by být tyto obecné zásady v zájmu srozumitelnosti a transparentnosti přepracovány. |
(2) |
K plnění svých úkolů potřebuje Evropský systém centrálních bank (ESCB) ucelenou (tj. zahrnující všechny transakce včetně těch, v nichž sektor vládních institucí jedná jako zástupce orgánů Evropské unie) a spolehlivou vládní finanční statistku pro potřeby ekonomické a měnové analýzy. |
(3) |
Postupy stanovené v těchto obecných zásadách nemají vliv na úkoly a pravomoci na úrovni členských států a Společenství. |
(4) |
Je nezbytné zavést účinné postupy pro výměnu vládní finanční statistiky v rámci ESCB s cílem zajistit, aby ESCB měla aktuální vládní finanční statistiku, která splňuje potřeby ESCB a aby tato statistika byla v souladu s prognózami stejných proměnných, jež vypracovaly národní centrální banky, bez ohledu na to, zda tuto statistiku sestavují národní centrální banky nebo příslušné vnitrostátní orgány. |
(5) |
Část informací nezbytných ke splnění statistických požadavků ESCB v oblasti vládní finanční statistiky sestavují příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky. Některé z úkolů, které mají být podle těchto obecných zásad vykonávány, proto vyžadují spolupráci mezi ESCB a příslušnými vnitrostátními orgány. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (4) vyžaduje, aby si členské státy samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB. |
(6) |
Zdroje statistických informací založené na nařízení Rady (ES) č. 479/2009 a Evropském systému národních a regionálních účtů (dále jen „ESA 95“) (5) nesplňují potřeby ESCB, pokud jde o pokrytí a včasnost statistiky veřejného dluhu, statistiky souladu schodku a dluhu a statistiky transakcí mezi členskými státy a rozpočtem EU. Další sestavování statistických informací ze strany příslušných vnitrostátních orgánů je proto nezbytné. |
(7) |
Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Definice
Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
1) |
„zúčastněným členských státem“ členský stát, který přijal euro; |
2) |
„nezúčastněným členských státem“ členský stát, který nepřijal euro. |
Článek 2
Statistické zpravodajské povinnosti národních centrálních bank
1. Národní centrální banky vykazují vládní finanční statistiku Evropské centrální bance (ECB), jak je uvedeno v příloze I, v ročním vyjádření. Údaje musí být v souladu se zásadami a definicemi nařízení (ES) č. 479/2009 a ESA 95, jak je podrobněji uvedeno v příloze II.
2. Úplný soubor údajů zahrnuje všechny kategorie, které jsou v příloze I označeny jako hlavní nebo vedlejší v rámci statistiky příjmů a výdajů, statistiky souladu schodku a dluhu a statistiky dluhu. Dílčí soubory údajů zahrnují alespoň hlavní kategorie statistiky příjmů a výdajů, statistiky souladu schodku a dluhu nebo statistiky dluhu.
3. Národní centrální banky vykazují v souladu s metodickými definicemi, které jsou stanoveny v oddílu 1 přílohy II těchto obecných zásad, pokud jde o sektory a subsektory, a v oddílu 2 uvedené přílohy, pokud jde o
a) |
„statistiku příjmů a výdajů“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 1A, 1B a 1C přílohy I; |
b) |
„statistiku souladu schodku a dluhu“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 2A a 2B přílohy I; |
c) |
„statistiku dluhu“ která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 3A a 3B přílohy I. |
4. Údaje pokrývají období od roku 1995 do roku, kterého se přenos týká (rok t – 1).
5. S údaji o schodku nebo přebytku, dluhu, příjmech, výdajích a nominálním hrubém domácím produktu (HDP) se uvádí odůvodnění revizí, pokud změna schodku nebo přebytku způsobená revizí představuje alespoň 0,3 % HDP, nebo pokud změna dluhu, příjmů, výdajů nebo nominálního HDP způsobená revizí představuje alespoň 0,5 % HDP.
Článek 3
Statistické zpravodajské povinnosti ECB
1. Na základě údajů vykázaných národními centrálními bankami spravuje ECB „databázi vládní finanční statistiky“, jež zahrnuje souhrny za eurozónu a EU. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky národním centrálním bankám.
2. Národní centrální banky označí své statistické informace tak, aby bylo zřejmé, komu je lze zpřístupnit. Při poskytování databáze vládní finanční statistiky ECB toto označení zohlední.
Článek 4
Lhůty
1. Národní centrální banky vykazují úplné soubory údajů dvakrát ročně, a to před 15. dubnem a před 15. říjnem.
2. Národní centrální banky vykazují z vlastní iniciativy dílčí soubory údajů v období mezi dvěma termíny uvedenými v odstavci 1, pokud jsou k dispozici nové informace. Vykazují-li národní centrální banky dílčí soubory údajů, které pokrývají pouze hlavní kategorie, mohou poskytnout rovněž odhady týkající se vedlejších kategorií.
3. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky národním centrálním bankám nejméně jednou měsíčně, nejpozději v pracovní den ECB následující poté, co ukončí přípravu údajů pro zveřejnění.
Článek 5
Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány
1. Pokud jsou zdroji některých nebo všech údajů uvedených v článku 2 příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky, usilují národní centrální banky o zavedení vhodné formy spolupráce s těmito orgány, aby zajistily stálou strukturu přenosu údajů za účelem splnění standardů a požadavků ESCB, pokud téhož výsledku není dosaženo již na základě vnitrostátních právních předpisů.
2. Pokud národní centrální banka není v rámci této spolupráce schopna splnit požadavky uvedené v článcích 2 a 4, protože jí příslušný vnitrostátní orgán neposkytl nezbytné informace, projednají ECB a národní centrální banka s tímto orgánem, jak by tyto informace mohly být zpřístupněny.
Článek 6
Standardy přenosu a kódování
K přenosu a kódování údajů uvedených v článcích 2 a 3 použijí národní centrální banky a ECB standardy uvedené v příloze III. Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté náhradní řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.
Článek 7
Kvalita
1. ECB a národní centrální banky sledují a podporují kvalitu údajů vykazovaných do ECB.
2. Výkonná rada ECB podává Radě guvernérů ECB každoročně zprávu o kvalitě roční vládní finanční statistiky.
3. Zpráva se zabývá alespoň pokrytím údajů, mírou souladu údajů s příslušnými definicemi a rozsahem revizí.
Článek 8
Zjednodušený postup provádění změn
S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že tyto změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž.
Článek 9
Vstup v platnost a zrušení obecných zásad ECB/2005/5
1. Tyto obecné zásady vstupují v platnost druhým dnem po jejich přijetí.
2. Obecné zásady ECB/2005/5 se zrušují.
3. Odkazy na obecné zásady ECB/2005/5 se považují za odkazy na tyto obecné zásady.
Článek 10
Určení
Tyto obecné zásady se vztahují na všechny centrální banky Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. července 2009.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Jean-Claude TRICHET
(1) Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.
(3) Úř. věst. L 109, 29.4.2005, s. 81.
(4) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
(5) Příloha A nařízení (ES) č. 2223/96.
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ
Hlavní kategorie jsou označeny tučným písmem, ostatní kategorie jsou vedlejší. Není-li uvedeno jinak, týkají se kategorie sektoru vládních institucí. „Dluh, z toho pohyblivá úroková sazba“ znamená dluh ve formě těch finančních nástrojů, jejichž kupónové výnosy nejsou předem stanoveným procentem z jistiny, ale závisí na nějaké jiné úrokové sazbě nebo míře výnosnosti anebo na jiném ukazateli.
Statistika příjmů a výdajů
Tabulka 1A
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Schodek (–) nebo přebytek (+) |
1 = 2 – 5 |
Celkové příjmy |
2 = 3 + 4 |
Celkové běžné příjmy |
3 = 11 |
Celkové kapitálové příjmy |
4 = 33 |
Celkové výdaje |
5 = 6 + 7 |
Celkové běžné výdaje |
6 = 23 |
Celkové kapitálové výdaje |
7 = 35 |
Primární schodek (–) nebo přebytek (+) |
8 = 9 + 10 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) |
9 = 1 |
Placené úroky |
10 = 28 |
Celkové běžné příjmy |
11 = 12 + 15 + 17 + 20 + 22 |
Přímé daně |
12 |
z toho poplatníkem podniky |
13 |
z toho poplatníkem domácnosti |
14 |
Nepřímé daně |
15 |
z toho daň z přidané hodnoty (DPH) |
16 |
Sociální příspěvky |
17 |
z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů |
18 |
z toho sociální příspěvky zaměstnanců |
19 |
Ostatní běžné příjmy |
20 |
z toho přijaté úroky |
21 |
Prodej |
22 |
Celkové běžné výdaje |
23 = 24 + 28 + 29 + 31 |
Běžné transfery |
24 = 25 + 26 + 27 |
Sociální platby |
25 |
Placené dotace |
26 |
Ostatní placené běžné transfery |
27 |
Placené úroky |
28 |
Náhrady zaměstnancům |
29 |
z toho mzdy a platy |
30 |
Mezispotřeba |
31 |
Hrubé úspory |
32 = 11 – 23 |
Celkové kapitálové příjmy |
33 |
z toho kapitálové daně |
34 |
Celkové kapitálové výdaje |
35 = 36 + 37 + 38 |
Investice |
36 |
Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv |
37 |
Placené kapitálové transfery |
38 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) |
39 = 1 = 40 + 41 + 42 + 43 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí |
40 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí |
41 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí |
42 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení |
43 |
Doplňkové (memo) položky |
|
Skutečné sociální příspěvky |
44 |
Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery |
45 |
Tabulka 1B
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Platby členského státu do rozpočtu Evropské unie |
1 = 2 + 4 + 5 + 7 |
Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU |
2 |
z toho DPH zaplacená do rozpočtu EU |
3 |
Běžná mezinárodní spolupráce placená vládními institucemi do rozpočtu EU |
4 |
Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU |
5 |
z toho čtvrtý vlastní zdroj EU |
6 |
Kapitálové transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU |
7 |
Výdaje EU v členském státě |
8 = 9 + 10 + 11 + 12 + 13 |
Dotace placené z rozpočtu EU |
9 |
Běžné transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím |
10 |
Běžné transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám |
11 |
Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím |
12 |
Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám |
13 |
Čisté příjmy z rozpočtu EU (netto příjemce +, netto plátce –) |
14 = 8 – 1 |
Doplňková (memo) položka |
|
Náklady na získání vlastních zdrojů |
15 |
Tabulka 1C
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Výdaje na konečnou spotřebu |
1 = 2 + 3 = 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 – 10 |
Výdaje na individuální spotřebu |
2 |
Výdaje na kolektivní spotřebu |
3 |
Náhrady zaměstnancům |
4 = [1A.29] (1) |
Mezispotřeba |
5 = [1A.31] |
Naturální sociální transfery poskytované prostřednictvím tržních výrobců |
6 |
Spotřeba fixního kapitálu |
7 |
Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace |
8 |
Čistý provozní přebytek |
9 |
Prodej |
10 = [1A.22] |
Doplňková (memo) položka |
|
Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku |
11 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) |
12 = [1A.1] |
Placené úroky |
13 = [1A.10] |
Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře |
14 |
Schodek (–) nebo přebytek (+) pro účely postupu při nadměrnému schodku |
15 = 12 + 13 – 14 |
Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů |
16 |
Dluh |
17 = [3A.1] |
Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách |
18 |
HDP v cenách předchozího roku |
19 |
Investice vládních institucí v cenách předchozího roku |
20 |
Statistika souladu schodku a dluhu
Tabulka 2A
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Schodek (–) nebo přebytek (+) |
1 = [1A.1] |
Úprava mezi finančními a nefinančními účty |
2 = 1 – 3 |
Čisté transakce s finančními aktivy a závazky |
3 = 4 – 15 |
Transakce s finančními aktivy (konsolidované) |
4 = 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 13 |
Transakce s oběživem a vklady |
5 |
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé a dlouhodobé cenné papíry |
6 |
Transakce s finančními deriváty |
7 |
Transakce s úvěry |
8 |
Transakce s akciemi a ostatními majetkovými účastmi |
9 |
Privatizace |
10 |
Kapitálové injekce |
11 |
Ostatní |
12 |
Transakce s ostatními finančními aktivy |
13 |
z toho naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky |
14 |
Transakce se závazky (konsolidované) |
15 = 16 + 17 + 18 + 19 + 20 + 22 |
Transakce s oběživem a vklady |
16 |
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé cenné papíry |
17 |
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobé cenné papíry |
18 |
Transakce s finančními deriváty |
19 |
Transakce s úvěry |
20 |
z toho úvěry od centrální banky |
21 |
Transakce s ostatními závazky |
22 |
Transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) = výpůjční požadavek vládních institucí |
23 = 16 + 17 + 18 + 20 23 = 25 + 26 + 27 23 = 2 – 1 + 4 – 19 – 22 |
Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji |
24 |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně |
25 |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně zúčastněného členského státu (2) |
26 |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně nezúčastněného členského státu |
27 |
Ostatní toky |
28 = 29 + 32 |
Účinky oceňování na dluh |
29 = 30 + 31 |
Zisky a ztráty z držby deviz |
30 |
Ostatní účinky oceňování – nominální hodnota |
31 |
Ostatní změny výše dluhu |
32 |
Změna dluhu |
33 = 23 + 28 33 = 2 – 1 + 4 – 19 – 22 + 28 |
Tabulka 2B
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Transakce s dluhovými nástroji – nekonsolidované |
1 = 2 + 3 + 4 + 5 + 6 |
Transakce s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidované |
2 |
Transakce s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované |
3 |
Transakce s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované |
4 |
Transakce s úvěry od centrální banky |
5 |
Transakce s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidované |
6 |
Konsolidační transakce |
7 = 8 + 9 + 10 + 11 |
Konsolidační transakce – oběživo a vklady |
8 = 2 – [2A.16] |
Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry |
9 = 3 – [2A.17] |
Konsolidační transakce – dlouhodobé cenné papíry |
10 = 4 – [2A.18] |
Konsolidační transakce – úvěry |
11 = 6 – ([2A.20] – [2A.21]) |
Statistika dluhu
Tabulka 3A
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Dluh |
1 = 2 + 3 + 4 + 5 + 6 = 7 + 12 = 13 + 14 + 15 = 16 + 17 = 19 + 20 + 22 = 24 + 25 + 26 + 27 |
Dluh – oběživo a vklady (závazky) |
2 |
Dluh – krátkodobé cenné papíry (závazky) |
3 |
Dluh – dlouhodobé cenné papíry (závazky) |
4 |
Dluh – úvěry od centrální banky (závazky) |
5 |
Dluh – ostatní úvěry (závazky) |
6 |
Dluh v držbě rezidentů členského státu |
7 = 8 + 9 + 10 + 11 |
Dluh v držbě centrální banky |
8 |
Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí |
9 |
Dluh v držbě ostatních finančních institucí |
10 |
Dluh v držbě ostatních rezidentů členského státu |
11 |
Dluh v držbě nerezidentů členského státu |
12 |
Dluh denominovaný v národní měně |
13 |
Dluh denominovaný v cizí měně zúčastněného členského státu |
14 |
Dluh denominovaný v cizí měně nezúčastněného členského státu |
15 |
Krátkodobý dluh |
16 |
Dlouhodobý dluh |
17 |
z toho pohyblivá úroková sazba |
18 |
Dluh se zbytkovou splatností do 1 roku |
19 |
Dluh se zbytkovou splatností nad 1 rok a do 5 let |
20 |
z toho pohyblivá úroková sazba |
21 |
Dluh se zbytkovou splatností nad 5 let |
22 |
z toho pohyblivá úroková sazba |
23 |
Složka dluhu připadající na ústřední vládní instituce |
24 = [3B.7] – [3B.15] |
Složka dluhu připadající na národní vládní instituce |
25 = [3B.9] – [3B.16] |
Složka dluhu připadající na místní vládní instituce |
26 = [3B.11] – [3B.17] |
Složka dluhu připadající na fondy sociálního zabezpečení |
27 = [3B.13] – [3B.18] |
Doplňkové (memo) položky |
|
Průměrná zbytková splatnost dluhu |
28 |
Dluh – bezkupónové dluhopisy |
29 |
Tabulka 3B
Kategorie |
Číslo a lineární vztah |
Dluh (nekonsolidovaný) |
1 = 7 + 9 + 11 + 13 |
Konsolidační prvky |
2 = 3 + 4 + 5 + 6 = 8 + 10 + 12 + 14 = 15 + 16 + 17 + 18 |
Konsolidační prvky – oběživo a vklady |
3 |
Konsolidační prvky – krátkodobé cenné papíry |
4 |
Konsolidační prvky – dlouhodobé cenné papíry |
5 |
Konsolidační prvky – úvěry |
6 |
Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi |
7 |
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
8 |
Dluh emitovaný národními vládními institucemi |
9 |
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
10 |
Dluh emitovaný místními vládními institucemi |
11 |
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
12 |
Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení |
13 |
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí |
14 |
Doplňkové (memo) položky |
|
Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí |
15 |
Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí |
16 |
Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí |
17 |
Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí |
18 |
(1) [x.y] odkazuje na číslo kategorie y v tabulce x.
(2) Vykazuje se za roky před tím, než se členský stát stal zúčastněným členským státem.
PŘÍLOHA II
METODICKÉ DEFINICE
1. Definice sektorů a subsektorů
Sektory a subsektory v ESA 95
|
|
Veřejné |
Národní soukromé |
Pod zahraniční kontrolou |
Hospodářství celkem |
S.1 |
|
|
|
Nefinanční podniky |
S.11 |
S.11001 |
S.11002 |
S.11003 |
Finanční instituce |
S.12 |
|
|
|
Centrální banka |
S.121 |
|
|
|
Ostatní měnové finanční instituce |
S.122 |
S.12201 |
S.12202 |
S.12203 |
Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťoven a penzijních fondů |
S.123 |
S.12301 |
S.12302 |
S.12303 |
Pomocné finanční instituce |
S.124 |
S.12401 |
S.12402 |
S.12403 |
Pojišťovny a penzijní fondy |
S.125 |
S.12501 |
S.12502 |
S.12503 |
Vládní instituce |
S.13 |
|
|
|
Ústřední vládní instituce |
S.1311 |
|
|
|
Národní vládní instituce |
S.1312 |
|
|
|
Místní vládní instituce |
S.1313 |
|
|
|
Fondy sociálního zabezpečení |
S.1314 |
|
|
|
Domácnosti |
S.14 |
|
|
|
Neziskové instituce sloužící domácnostem |
S.15 |
|
|
|
Zbytek světa |
S.2 |
|
|
|
EU |
S.21 |
|
|
|
Členské státy EU |
S.211 |
|
|
|
Orgány EU |
S.212 |
|
|
|
Třetí země a mezinárodní organizace |
S.22 |
|
|
|
2. Definice kategorií (1)
Tabulka 1A:
1. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.1] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) sektoru S.13. |
2. |
Celkové příjmy [1A.2] se rovnají součtu celkových běžných příjmů [1A.3] a celkových kapitálových příjmů [1A.4]. |
3. |
Celkové běžné příjmy [1A.3] se rovnají celkovým běžným příjmům [1A.11]. |
4. |
Celkové kapitálové příjmy [1A.4] se rovnají celkovým kapitálovým příjmům [1A.33]. |
5. |
Celkové výdaje [1A.5] se rovnají součtu celkových běžných výdajů [1A.6] a celkových kapitálových výdajů [1A.7]. |
6. |
Celkové běžné výdaje [1A.6] se rovnají celkovým běžným výdajům [1A.23]. |
7. |
Celkové kapitálové výdaje [1A.7] se rovnají celkovým kapitálovým výdajům [1A.35]. |
8. |
Primární schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.8] se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) [1A.9] a placených úroků [1A.10]. |
9. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.9] se srovná schodku (–) nebo přebytku [1A.1]. |
10. |
Placené úroky [1A.10] se rovnají placeným úrokům [1A.28]. |
11. |
Celkové běžné příjmy [1A.11] se rovnají součtu přímých daní [1A.12], nepřímých daní [1A.15], sociálních příspěvků [1A.17], ostatních běžných příjmů [1A.20] a prodeje [1A.22]. |
12. |
Přímé daně [1A.12] se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
13. |
Přímé daně, z toho poplatníkem podniky [1A.13], se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektorů S.11 a S.12. |
14. |
Přímé daně, z toho poplatníkem domácnosti [1A.14], se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektoru S.14. |
15. |
Nepřímé daně [1A.15] se rovnají daním z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
16. |
Nepřímé daně, z toho daň z přidané hodnoty (DPH) [1A.16], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
17. |
Sociální příspěvky [1A.17] se rovnají sociálním příspěvkům (D.61), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
18. |
Sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů [1A.18], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům zaměstnavatelů (D.6111), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
19. |
Sociální příspěvky, z toho sociální příspěvky zaměstnanců [1A.19], se rovnají sociálním příspěvkům zaměstnanců (D.6112), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
20. |
Ostatní běžné příjmy [1A.20] se rovnají součtu důchodu z vlastnictví (D.4), náhrad z neživotního pojištění (D.72), běžné mezinárodní spolupráce (D.74) a jiných běžných transferů (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 s výjimkou úroků (D.41), jež jsou rovněž užitím sektoru S.13, plus získané ostatní dotace na výrobu (D.39), jež jsou užitím sektoru S.13. |
21. |
Ostatní běžné příjmy, z toho přijaté úroky [1A.21], se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití všech sektorů kromě sektoru S.13. |
22. |
Prodej [1A.22] se rovná součtu tržní produkce (P.11), produkce pro vlastní konečné užití (P.12) a plateb za jinou netržní produkci (P.131), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
23. |
Celkové běžné výdaje [1A.23] se rovnají součtu běžných transferů [1A.24], placených úroků [1A.28], náhrad zaměstnancům [1A.29] a mezispotřeby [1A.31]. |
24. |
Běžné transfery [1A.24] se rovnají součtu sociálních plateb [1A.25], placených dotací [1A.26] a ostatních placených běžných transferů [1A.27]. |
25. |
Sociální platby [1A.25] se rovnají součtu sociálních dávek jiných než naturální sociální transfery (D.62) a naturálních sociálních transferů týkajících se výdajů za výrobky dodávané domácnostem prostřednictvím tržních výrobců (D.6311 + D.63121 + D.63131), které se vykazují v užití sektoru S.13, plus jiné běžné transfery (D.75), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích sektoru S.15. |
26. |
Placené dotace [1A.26] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
27. |
Ostatní placené běžné transfery [1A.27] se rovnají součtu běžných daní z důchodu, kapitálu atd. (D.5), ostatních daní z výroby (D.29), důchodu z vlastnictví (D.4) s výjimkou úroku (D.41), čistého pojistného na neživotní pojištění (D.71), běžné mezinárodní spolupráce (D.74), jež se vykazují v užití sektoru S.13, a jiných běžných transferů (D.75), jež se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.15. |
28. |
Placené úroky [1A.28] se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13. |
29. |
Náhrady zaměstnancům [1A.29] se rovnají náhradám zaměstnancům (D.1), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
30. |
Náhrady zaměstnancům, z toho mzdy a platy [1A.30], se rovnají mzdám a platům (D.11), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
31. |
Mezispotřeba [1A.31] se rovná mezispotřebě (P.2), která se vykazuje v užití sektoru S.13. |
32. |
Hrubé úspory [1A.32] se rovnají rozdílu celkových běžných příjmů [1A.11] a celkových běžných výdajů [1A.23]. |
33. |
Celkové kapitálové příjmy [1A.33] se rovnají přijatým kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako placené kapitálové transfery ve všech sektorech kromě sektoru S.13. |
34. |
Celkové kapitálové příjmy, z toho kapitálové daně [1A.34], se rovnají kapitálovým daním (D.91), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13. |
35. |
Celkové kapitálové výdaje [1A.35] se rovnají součtu investic [1A.36], ostatních čistých pořízení nefinančních aktiv [1A.37] a placených kapitálových transferů [1A.38]. |
36. |
Investice [1A.36] se rovnají tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.51), jež se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13. |
37. |
Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv [1A.37] se rovná součtu změny stavu zásob (P.52), čistého pořízení cenností (P.53) a čistého pořízení nefinančních nevyráběných aktiv (K.2), jež se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13. |
38. |
Placené kapitálové transfery [1A.38] se rovnají placeným kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako přijaté kapitálové transfery ve všech sektorech kromě sektoru S.13. |
39. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.39] se rovná schodku (–) nebo přebytku (+) [1A.1], který se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) ústředních vládních institucí [1A.40], schodku (–) nebo přebytku (+) národních vládních institucí [1A.41], schodku (–) nebo přebytku (+) místních vládních institucí [1A.42] a schodku (–) nebo přebytku (+) fondů sociálního zabezpečení [1A.43]. |
40. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí [1A.40] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1311. |
41. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí [1A.41] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1312. |
42. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí [1A.42] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1313. |
43. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení [1A.43] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1314. |
44. |
Skutečné sociální příspěvky [1A.44] se rovnají skutečným sociálním příspěvkům (D.611), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13. |
45. |
Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery [1A.45] se rovnají sociálním dávkám jiným než naturální sociální transfery (D.62), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
Tabulka 1B:
1. |
Platby členského státu do rozpočtu EU [1B.1] se rovnají součtu nepřímých daní splatných do rozpočtu EU, běžné mezinárodní spolupráce (D.74) placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4], jiných běžných transferů (D.75) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.5] a kapitálových transferů (D.9) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7]. |
2. |
Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU [1B.2] se rovnají daním z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212. |
3. |
Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU, z toho DPH zaplacená do rozpočtu EU [1B.3], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212. |
4. |
Běžná mezinárodní spolupráce placená vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4] se rovná běžné mezinárodní spolupráci (D.74), která se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13. |
5. |
Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.5] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13. |
6. |
Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU, z toho čtvrtý vlastní zdroj EU [1B.6], se rovnají čtvrtému vlastnímu zdroji založenému na HNP (ESA 95, odstavec 4.138), který se vykazuje jako jiné běžné transfery (D.75) ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13. |
7. |
Kapitálové transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7] se rovnají placeným kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako přijaté kapitálové transfery v subsektoru S.212. |
8. |
Výdaje EU v členském státě [1B.8] se rovnají součtu dotací (D.3) placených z rozpočtu EU [1B.9], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.11], kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12] a kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13]. |
9. |
Dotace placené z rozpočtu EU [1B.9] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212. |
10. |
Běžné transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10] se rovnají součtu běžné mezinárodní spolupráce (D.74) a jiných běžných transferů (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití subsektoru S.212. |
11. |
Běžné transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.11] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují v užití subsektoru S.212 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13. |
12. |
Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12] se rovnají přijatým kapitálový transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a v rámci změn aktiv subsektoru S.212. |
13. |
Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13] se rovnají placeným kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn aktiv subsektoru S.212 a v rámci změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
14. |
Čisté příjmy z rozpočtu EU [1B.14] se rovnají součtu čistých příjmů vládních institucí z rozpočtu EU a čistých příjmů nevládních jednotek z rozpočtu EU. |
15. |
Náklady na získání vlastních zdrojů [1B.15] jsou částí tržní produkce (P.11), která se vykazuje ve zdrojích sektoru S.13 a kterou tvoří náklady na získání vlastních zdrojů placené z rozpočtu EU. |
Tabulka 1C:
1. |
Výdaje na konečnou spotřebu [1C.1] se rovnají výdajům na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
2. |
Výdaje na individuální spotřebu [1C.2] se rovnají výdajům na individuální spotřebu (P.31), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
3. |
Výdaje na kolektivní spotřebu [1C.3] se rovnají výdajům na kolektivní spotřebu (P.32), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
4. |
Náhrady zaměstnancům [1C.4] se rovnají kategorii [1A.29]. |
5. |
Mezispotřeba [1C.5] se rovná kategorii [1A.31]. |
6. |
Naturální sociální transfery poskytované prostřednictvím tržních výrobců [1C.6] se rovnají naturálním sociálním transferům souvisejícím s výdaji za výrobky dodávané domácnostem prostřednictvím tržních výrobců (D.6311 + D.63121 + D.63131), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
7. |
Spotřeba fixního kapitálu [1C.7] se rovná spotřebě fixního kapitálu (K.1), která se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13. |
8. |
Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace [1C.8] se rovná rozdílu plateb ostatních daní z výroby (D.29), které se vykazují v užití sektoru S.13, a získaných ostatních dotací na výrobu (D.39), které se vykazují v užití sektoru S.13. |
9. |
Čistý provozní přebytek [1C.9] se rovná provoznímu přebytku, očištěnému (B.2n) o sektor S.13. |
10. |
Prodej [1C.10] se rovná kategorii [1A.22]. |
11. |
Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku [1C.11] se rovnají zřetězenému objemu výdajů na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13, v cenách předchozího roku. |
12. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) [1C.12] se srovná schodku (–) nebo přebytku [1A.1]. |
13. |
Placené úroky [1C.13] se rovnají placeným úrokům [1A.10]. |
14. |
Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře [1C.14] se rovná úroku v souvislosti s postupem při nadměrném schodku (EDP) (EDP D.41), který se vykazuje v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě S.13. |
15. |
EDP schodek (–) nebo přebytek (+) [1C.15] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (EDP B.9) sektoru S.13 v rámci EDP. |
16. |
Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů [1C.16] se rovnají výtěžku z prodeje třetí generace licencí na mobilní telefony, který se v souladu s rozhodnutím Eurostatu o přiřazování licencí na mobilní telefony vykazuje jako zcizení nefinančních aktiv. |
17. |
Dluh [1C.17] se rovná dluhu definovanému v nařízení (ES) č. 479/2009. |
18. |
Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách [1C.18] se rovná HDP (B.1 * g) v tržních cenách. |
19. |
HDP v cenách předchozího roku [1C.19] se rovná zřetězenému objemu HDP (B.1 * g) v cenách předchozího roku. |
20. |
Investice vládních institucí v cenách předchozího roku [1C.20] se rovnají zřetězenému objemu tvorby hrubého fixního kapitálu (P.51), jenž se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 ve stálých cenách. |
Tabulka 2A:
1. |
Schodek (–) nebo přebytek (+) [2A.1] se rovná kategorii [1A.1]. |
2. |
Úprava mezi finančními a nefinančními účty [2A.2] se rovná rozdílu schodku (–) nebo přebytku (+) [2A.1] a čistých transakcí s finančními aktivy a závazky [2A.3]. |
3. |
Čisté transakce s finančními aktivy a závazky [2A.3] se rovnají rozdílu transakcí v rámci čistého pořízení finančních aktiv [2A.4] a čistých transakcí ve vzniklých závazcích [2A.15]. |
4. |
Transakce s finančními aktivy (konsolidované) [2A.4] se rovnají součtu transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2A.5], transakcí s cennými papíry jinými než akcie (F.33) [2A.6], transakcí s finančními deriváty (F.34) [2A.7], transakcí s úvěry (F.4) [2A.8], transakcí s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5) [2A.9] a transakcí s ostatními finančními aktivy [2A.13], které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
5. |
Transakce s oběživem a vklady (aktiva) [2A.5] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
6. |
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé a dlouhodobé cenné papíry (aktiva) [2A.6] se rovnají čistému pořízení cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů (F.33), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
7. |
Transakce s finančními deriváty (aktiva) [2A.7] se rovnají čistým platbám v souvislosti s finančními deriváty (F.34), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
8. |
Transakce s úvěry (aktiva) [2A.8] se rovnají novým úvěrům (F.4) poskytnutým vládními institucemi, očištěným o splátky vládním institucím, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
9. |
Transakce s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (aktiva) [2A.9] se rovnají čistému pořízení akcií a ostatních majetkových účastí (F.5), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13. |
10. |
Privatizace (v čisté výši) [2A.10] se rovná transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12 a které se uskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly (ESA 95 odstavec 2.26) (2) nad dlužníkem ze strany sektoru S.13; tyto transakce může sektor S.13 provádět přímo s dlužníkem nebo s jiným věřitelem. |
11. |
Kapitálové injekce (v čisté výši) [2A.11] se rovnají transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12 a které se neuskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly nad dlužníkem ze strany sektoru S.13; tyto transakce provádí sektor S.13 přímo s dlužníkem. |
12. |
Ostatní [2A.12] se rovná transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11, S.12 nebo S.14 a které se neuskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly nad dlužníkem ze strany sektoru S.13; tyto transakce sektor S.13 neprovádí přímo s dlužníkem, ale s jiným věřitelem. |
13. |
Transakce s ostatními finančními aktivy [2A.13] se rovnají součtu čistého pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13, čistého pořízení pojistných technických rezerv (F.6) a ostatních pohledávek (F.7), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
14. |
Transakce s ostatními finančními aktivy, z toho naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky [2A.14], se rovnají té části ostatních pohledávek (F.7 aktiva), která se týká daní a sociálních příspěvků, jež se vykazují v kategoriích D.2, D.5, D.6 a D.91, po odečtení částek skutečně vybraných daní, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13. |
15. |
Transakce se závazky (konsolidované) [2A.15] se rovnají součtu transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2A.16], transakcí s krátkodobými cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.331) [2A.17], transakcí s dlouhodobými cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.332) [2A.18], transakcí s finančními deriváty (F.34) [2A.19], transakcí s úvěry (F.4) [2A.20] a transakcí s ostatními závazky [2A.22], které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
16. |
Transakce s oběživem a vklady (závazky) [2A.16] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
17. |
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé cenné papíry (závazky) [2A.17] se rovnají čistému pořízení krátkodobých cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů (F.331), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
18. |
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobé cenné papíry (závazky) [2A.18] se rovnají čistému pořízení dlouhodobých cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů (F.332), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok, které se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
19. |
Transakce s finančními deriváty (závazky) [2A.19] se rovnají čistým příjmům v souvislosti s finančními deriváty (F.34), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
20. |
Transakce s úvěry (závazky) [2A.20] se rovnají nově přijatým úvěrům (F.4), očištěným o splátky stávajících úvěrů, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
21. |
Transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2A.21], se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121. |
22. |
Transakce s ostatními závazky [2A.22] se rovnají součtu čistého vzniku závazků z pojistných technických rezerv (F.6) a ostatních závazků (F.7), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13. |
23. |
Transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2A.23] se rovnají součtu čistého vzniku závazků z oběživa a vkladů (F.2) [2A.16], cenných papírů jiných než akcie kromě derivátů [2A.17 a 2A.18] (F.33) a úvěrů (F.4) [2A.20]. Tato kategorie se rovněž označuje jako výpůjční požadavek vládních institucí. |
24. |
Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji [2A.24] se rovnají čistému vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23], jejichž původní splatnost je delší než jeden rok. |
25. |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně [2A.25] se rovnají čistému vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23] denominovaných v zákonném platidle členského státu. |
26. |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně zúčastněného členského státu [2A.26] se rovnají součtu čistého vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23] denominovaných v ECU, dluhových nástrojů denominovaných v eurech před tím, než daný členský stát přijal euro, a dluhových nástrojů denominovaných v zákonném platidle zúčastněného členského státu před tím, než se tento stát stal zúčastněným členským státem. To nezahrnuje národní měnu [2A.25]. |
27. |
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně nezúčastněného členského státu [2A.27] se rovnají čistému vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23], jež nejsou zahrnuty v kategorii [2A.25], ani v kategorii [2A.26]. |
28. |
Ostatní toky [2A.28] se rovnají součtu účinků oceňování na dluh [2A.29] a ostatních změn výše dluhu [2A.32]. |
29. |
Účinky oceňování na dluh [2A.29] se rovnají součtu zisků a ztrát z držby deviz [2A.30] a ostatních účinků oceňování – nominální hodnota [2A.31]. |
30. |
Zisky a ztráty z držby deviz [2A.30] se rovnají fiktivním ziskům či ztrátám z držby (K.11) dluhu [3A.1], jež při přepočtu na národní měnu mění hodnotu vzhledem ke změnám směnných kurzů. |
31. |
Ostatní účinky oceňování – nominální hodnota [2A.31] se rovnají změně v dluhu [2A.33] minus transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2A.23] minus zisky a ztráty z držby deviz [2A.30] minus ostatní změny výše dluhu [2A.32]. |
32. |
Ostatní změny výše dluhu [2A.32] se rovnají ostatním změnám objemu (K.7, K.8, K.10 a K.12) závazků klasifikovaných jako oběživo a vklady (AF.2), cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33) nebo úvěry (AF.4), které nejsou aktivy sektoru S.13. |
33. |
Změna dluhu [2A.33] se rovná rozdílu dluhu [3A.1] v roce t a dluhu [3A.1] v roce t – 1. |
Tabulka 2B:
1. |
Transakce s dluhovými nástroji – nekonsolidované [2B.1] se rovnají součtu transakcí s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidovaných [2B.2], transakcí s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.3], transakcí s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.4], transakcí s úvěry od centrální banky [2B.5] a transakcí s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.6]. |
2. |
Transakce s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidované [2B.2] se rovnají transakcím s oběživem a vklady (F.2), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13. |
3. |
Transakce s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované [2B.3] se rovnají transakcím s cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13. |
4. |
Transakce s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované [2B.4] se rovnají transakcím s cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13. |
5. |
Transakce s úvěry od centrální banky [2B.5] se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121. |
6. |
Transakce s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidované [2B.6] se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě subsektoru S.121. |
7. |
Konsolidační transakce [2B.7] se rovnají rozdílu transakcí s dluhovými nástroji – nekonsolidovaných [2B.1] a transakcí s dluhovými nástroji (konsolidovaných) [2A.23]. |
8. |
Konsolidační transakce – oběživo a vklady [2B.8] se rovnají rozdílu transakcí s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidovaných [2B.2] a konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady (závazky) [2A.16]. |
9. |
Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry [2B.9] se rovnají rozdílu transakcí s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.3] a konsolidovaných transakcí s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobými cennými papíry (závazky) [2A.17]. |
10. |
Konsolidační transakce – dlouhodobé cenné papíry [2B.10] se rovnají rozdílu transakcí s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.4] a konsolidovaných transakcí s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobými cennými papíry (závazky) [2A.18]. |
11. |
Konsolidační transakce – úvěry [2B.11] se rovnají transakcím s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidovaným [2B.6] minus (konsolidované transakce s úvěry (závazky) [2A.20] minus konsolidované transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2A.21]). |
Tabulka 3A:
1. |
Dluh [3A.1] se rovná dluhu [1C.17]. |
2. |
Dluh – oběživo a vklady (závazky) [3A.2] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji oběživo a vklady (AF.2). |
3. |
Dluh – krátkodobé cenné papíry (závazky) [3A.3] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší. |
4. |
Dluh – dlouhodobé cenné papíry (závazky) [3A.4] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok. |
5. |
Dluh – úvěry od centrální banky (závazky) [3A.5] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež je aktivem subsektoru S.121. |
6. |
Dluh – ostatní úvěry (závazky) [3A.6] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež není aktivem subsektoru S.121. |
7. |
Dluh v držbě rezidentů členského státu [3A.7] se rovná součtu dluhu v držbě centrální banky [3A.8], dluhu v držbě ostatních měnových finančních institucí [3A.9], dluhu v držbě ostatních finančních institucí [3A.10] a dluhu v držbě ostatních rezidentů členského státu [3A.11]. |
8. |
Dluh v držbě centrální banky [3A.8] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.121. |
9. |
Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí [3A.9] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.122. |
10. |
Dluh v držbě ostatních finančních institucí [3A.10] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.123, S.124 nebo S.125. |
11. |
Dluh v držbě ostatních rezidentů členského státu [3A.11] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem sektoru S.11, S.14 nebo S.15. |
12. |
Dluh v držbě nerezidentů členského státu [3A.12] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem sektoru S.2. |
13. |
Dluh denominovaný v národní měně [3A.13] se rovná části dluhu [3A.1] denominované v zákonném platidle členského státu. |
14. |
Dluh denominovaný v cizí měně zúčastněného členského státu [3A.14] se rovná – před tím, než se členský stát stal zúčastněným členských státem – součtu části dluhu [3A.1] denominované v zákonném platidle jednoho ze zúčastněných členských států (kromě národní měny [3A.13]) a dluhu denominovaného v ECU nebo v eurech. |
15. |
Dluh denominovaný v cizí měně nezúčastněného členského státu [3A.15] se rovná části dluhu [3A.1], která není zahrnuta v kategorii [3A.13], ani v kategorii [3A.14]. |
16. |
Krátkodobý dluh [3A.16] se rovná části dluhu [3A.1], jehož původní splatnost je jeden rok či kratší. |
17. |
Dlouhodobý dluh [3A.17] se rovná části dluhu [3A.1], jehož původní splatnost je delší než jeden rok. |
18. |
Dlouhodobý dluh, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.18], se rovná části dlouhodobého dluhu [3A.17], jehož úroková sazba je pohyblivá. |
19. |
Dluh se zbytkovou splatností do jednoho roku [3A.19] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností v délce jednoho roku či kratší. |
20. |
Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3A.20] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let. |
21. |
Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.21], se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3A.20], jehož úroková sazba je pohyblivá. |
22. |
Dluh se zbytkovou splatností nad pět let [3A.22] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad pět let. |
23. |
Dluh se zbytkovou splatností nad pět let, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.23], se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad pět let [3A.22], jehož úroková sazba je pohyblivá. |
24. |
Složka dluhu připadající na ústřední vládní instituce [3A.24] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1311, které nejsou aktivy subsektoru S.1311, a aktiv subsektoru S.1311, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1311 [3B.15]. |
25. |
Složka dluhu připadající na národní vládní instituce [3A.25] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1312, které nejsou aktivy subsektoru S.1312, a aktiv subsektoru S.1312, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1312 [3B.16]. |
26. |
Složka dluhu připadající na místní vládní instituce [3A.26] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1313, které nejsou aktivy subsektoru S.1313, a aktiv subsektoru S.1313, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1313 [3B.17]. |
27. |
Složka dluhu připadající na fondy sociálního zabezpečení [3A.27] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1314, které nejsou aktivy subsektoru S.1314, a aktiv subsektoru S.1314, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1314 [3B.18]. |
28. |
Průměrná zbytková splatnost dluhu [3A.28] se rovná průměrné zbytkové splatnosti vážené podle zůstatků, která je vyjádřena v rocích. |
29. |
Dluh – bezkupónové dluhopisy [3A.29] se rovná části dluhu [3A.1] ve formě bezkupónových dluhopisů, tj. dluhopisů bez kupónových výnosů, jejichž úrokový výnos je založen na rozdílu mezi cenami v okamžiku splacení a v okamžiku emise. |
Tabulka 3B:
1. |
Dluh – nekonsolidovaný [3B.1] se rovná závazkům sektoru S.13, včetně těch, které jsou aktivy sektoru S.13, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
2. |
Konsolidační prvky [3B.2] se rovnají závazkům sektoru S.13, které jsou současně aktivy sektoru S.13, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
3. |
Konsolidační prvky – oběživo a vklady [3B.3] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji oběživo a vklady (F.2). |
4. |
Konsolidační prvky – krátkodobé cenné papíry [3B.4] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší. |
5. |
Konsolidační prvky – dlouhodobé cenné papíry [3B.5] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok. |
6. |
Konsolidační prvky – úvěry [3B.6] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji úvěry (F.4). |
7. |
Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi [3B.7] se rovná závazkům subsektoru S.1311, které nejsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
8. |
Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.8], se rovná závazkům subsektoru S.1311, které jsou aktivy subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
9. |
Dluh emitovaný národními vládními institucemi [3B.9] se rovná závazkům subsektoru S.1312, které nejsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
10. |
Dluh emitovaný národními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.10], se rovná závazkům subsektoru S.1312, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
11. |
Dluh emitovaný místními vládními institucemi [3B.11] se rovná závazkům subsektoru S.1313, které nejsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
12. |
Dluh emitovaný místními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.12], se rovná závazkům subsektoru S.1313, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
13. |
Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení [3B.13] se rovná závazkům subsektoru S.1314, které nejsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
14. |
Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.14], se rovná závazkům subsektoru S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
15. |
Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.15], se rovná závazkům subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
16. |
Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.16], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
17. |
Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.17], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
18. |
Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.18], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, které jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1]. |
(1) [x.y] odkazuje na číslo kategorie y v tabulce x.
(2) To vede k reklasifikaci dlužníka ze subsektoru S.11001 či S.12x01 do subsektoru S.11002/3 či S.12x02/3 nebo naopak.
PŘÍLOHA III
STANDARDY PŘENOSU A KÓDOVÁNÍ
Pro elektronický přenos statistických informací ve smyslu článků 2 a 3 používají národní centrální banky a ECB zařízení EXDI. Datové soubory se kódují ve formátu zpráv SDMX-EDI (GESMES/TS). Každá časová řada je vyjádřena pomocí níže uvedené skupiny klíčů ECB_GST1.
Skupina klíčů ECB_GST1
Číslo |
Název |
Popis |
Seznam kódů |
1 |
Periodicita |
Periodicita vykazovaných časových řad |
CL_FREQ |
2 |
Referenční oblast |
Alfanumerický dvoumístný ISO kód vykazující země nebo agregátu |
CL_AREA_EE |
3 |
Ukazatel úprav |
Tato dimenze označuje, zda v časové řadě byly provedeny nějaké úpravy, například očištění o sezónní vlivy nebo očištění od vlivu počtu pracovních dnů |
CL_ADJUSTMENT |
4 |
Sektor užití nebo sektor věřitele či aktiv |
Sektor, pro který daná kategorie představuje užití či změnu aktiv |
CL_SECTOR_ESA |
5 |
Položka |
Kategorie časové řady |
CL_GOVNT_ITEM_ESA |
6 |
Sektor zdroje nebo sektor dlužníka či závazků |
Sektor, pro který daná kategorie představuje zdroj či změnu závazků a čistého jmění |
CL_SECTOR_ESA |
7 |
Ocenění |
Použitá metoda ocenění |
CL_GOVNT_VALUATION |
8 |
Jednotka řady |
Jednotka vykazované kategorie a jiné charakteristiky |
CL_GOVNT_ST_SUFFIX |