15.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/48

(1)

Podle směrnice 2002/95/ES musí Komise vyhodnotit některé nebezpečné látky, které jsou podle čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice zakázané.

(2)

Některé materiály a součásti, které obsahují olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm, polybromované bifenyly (PBB) nebo polybromovaný difenylether (PBDE) by měly být vyňaty ze zákazu vzhledem k tomu, že eliminace nebo náhrada těchto nebezpečných látek ve zvláštních materiálech a součástech je nadále neproveditelná.

(3)

Vzhledem k tomu, že posouzení rizik DekaBDE podle nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (2) dospělo k závěru, že v současné době není třeba přijímat opatření ke snížení rizik pro spotřebitele, kromě těch, která se již uplatňují, ale že jsou požadovány další studie na posouzení rizika, může být až do odvolání DekaBDE vyňat z požadavků čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/95/ES. Pokud by, vzhledem k novým důkazům, dospělo nové posouzení rizika k odlišnému závěru, toto rozhodnutí by se přezkoumalo a případně pozměnilo. Průmyslové odvětví současně zavádí dobrovolný program snížení emisí.

(4)

Rozsah výjimek ze zákazu pro některé zvláštní materiály nebo součásti by se měl omezit, aby se dosáhlo postupného odstraňování nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních vzhledem k tomu, že bude možné se používání uvedených látek v takových zařízeních vyhnout.

(5)

Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) směrnice 2002/95/ES musí být každá z výjimek uvedených v příloze uvedené směrnice přezkoumána alespoň každé čtyři roky nebo čtyři roky po zařazení položky do seznamu, s cílem zvážit vyjmutí materiálů a součástí elektrických a elektronických zařízení z přílohy, pokud jejich eliminace nebo náhrada prostřednictvím změn návrhu nebo materiálů a součástí, které nevyžadují materiály nebo látky uvedené v čl. 4 odst. 1, jsou technicky nebo vědecky možné za předpokladu, že jejich negativní dopady na životní prostředí, zdraví a/nebo bezpečnost spotřebitelů způsobené náhradou nepřeváží jejich možné přínosy pro životní prostředí, zdraví a/nebo bezpečnost spotřebitelů. Přezkoumání každé výjimky stanovené tímto rozhodnutím se proto provede do roku 2010.

(6)

Podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/95/ES vedla Komise konzultace s výrobci elektrických a elektronických zařízení, provozovateli recyklace a zpracovateli, organizacemi zaměřenými na ochranu životního prostředí a sdruženími zaměstnanců a spotřebitelů a připomínky postoupila výboru zřízenému článkem 18 směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (3), dále jen „výbor“.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím proto Komise postoupila dne 19. dubna 2005 k hlasování výboru zřízenému článkem 18 směrnice 75/442/EHS o odpadech. Výbor se neusnesl kvalifikovanou většinou ve prospěch těchto opatření. Z toho důvodu byl v souladu s postupem uvedeným v článku 18 směrnice 75/442/EHS dne 6. června 2005 předložen Radě návrh rozhodnutí Rady. Vzhledem k tomu, že před vypršením lhůty stanovené v čl. 7 odst. 2 směrnice 2002/95/ES Rada nepřijala navržená opatření, ani s nimi nevyjádřila nesouhlas podle čl. 5 odst. 6 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4), by mohla být opatření přijata Komisí,