32003R2287

Nařízení Rady (ES) č. 2287/2003

ze dne 19. prosince 2003,

kterým se pro rok 2004 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003 [1], a zejména na článek 24 a přílohy VI, VIII, IX a XII tohoto aktu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky [2], a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 66/98 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví některá opatření pro zachování a kontrolu vztahující se na rybolovné činnosti v Antarktidě [3], a zejména na článek 21 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům, jakož i udržitelné provozování rybolovných činností.

(2) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada stanovit celkové přípustné odlovy (dále jen "TAC") pro jednotlivé rybolovné oblasti nebo skupiny rybolovných oblastí. Rybolovná práva by měla být přidělována jednotlivým členským státům a třetím zemím v souladu s kritérii stanovenými v článku 20 uvedeného nařízení.

(3) Za účelem zajištění účinného řízení těchto TAC a kvót by měly být stanoveny zvláštní podmínky, jimiž se rybolovné činnosti řídí.

(4) Je nutno stanovit zásady a určité postupy řízení rybolovu na úrovni Společenství, aby členské státy mohly zajistit řízení činností plavidel plujících pod jejich vlajkou.

(5) Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót [4], je nutno určit, na které populace ryb se jednotlivá opatření uvedeného nařízení vztahují.

(6) Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu Společenství jednalo o rybolovných právech s Norskem [5], Faerskými ostrovy [6], Grónskem [7], Islandem [8], Lotyšskem [9], Litvou [10] a Estonskem [11].

(7) Na základě článku 124 aktu o přistoupení z roku 1994 jsou dohody o rybolovu, které Švédsko a Finsko uzavřely se třetími zeměmi, řízeny Společenstvím. V souladu s těmito dohodami Společenství jednalo s Polskem.

(8) Podle aktu o přistoupení z roku 2003 se ustanovení týkající se rybolovných práv Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska budou v souladu se smlouvou o přistoupení používat počínaje datem přistoupení. V období od 1. ledna 2004 do data přistoupení by se nicméně rybolovná práva měla přidělovat na tomtéž základě.

(9) Společenství je smluvní stranou několika regionálních organizací pro rybolov. Tyto organizace doporučily stanovit omezení odlovu a jiná pravidla pro zachování určitých druhů. Společenství by proto mělo tato doporučení provést.

(10) Na výročním zasedání přijala Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) tabulky, které uvádějí, zda smluvní strany ICCAT využívaly rybolovná práva málo či nadměrně. V této souvislosti přijala ICCAT rozhodnutí, z něhož vyplývá, že Evropské společenství kvóty u některých populací ryb zcela nevyužilo.

(11) Za tím účelem, aby byly dodrženy úpravy kvót Společenství stanovené ICCAT, musejí se nevyužitá práva rozdělit na základě toho, v jaké míře jednotlivé státy svá práva nevyužily, aniž se přitom změní klíč pro roční přidělování TAC zavedený tímto nařízením.

(12) Využívání rybolovných práv by mělo být v souladu s právními předpisy Společenství, jež se týkají této problematiky, a zejména s nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel [12], nařízením Rady (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států [13], nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku [14], nařízením Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři [15], nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu [16], nařízením (ES) č. 66/98, nařízením Rady (ES) č. 88/98 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltického moře, Velkého a Malého Beltu a Öresundu [17], nařízením Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů [18] a nařízením Rady (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě [19].

(13) S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2004 uplatněna určitá doplňková opatření týkající se kontroly a technických podmínek rybolovných činností.

(14) Je nezbytné přijmout v souladu s pokyny stanovenými v aktu o přistoupení z roku 2003 ustanovení Společenství týkající se rybolovu v Rižském zálivu. Pro přístup do těchto vod je proto vhodné zavést povinnost mít zvláštní povolení k rybolovu.

(15) Na zasedání v říjnu 2003 přijala Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) zvláštní zákaz rybolovu pro loďstva, která loví pomocí košelkových nevodů, a technická opatření týkající se uchovávání úlovků, ustanovení týkající se vedlejších úlovků a ustanovení týkající se mořských želv. Ačkoliv Společenství není členem této organizace, je nezbytné tato omezení uplatňovat, aby se zaručilo udržitelné řízení těchto rybolovných zdrojů.

(16) TAC pro populace ryb, u nichž mohou být plány obnovy uskutečněny již v roce 2004, by měly souhlasit se strategiemi obnovy stanovenými v uvedených plánech. Pro populace ryb, u nichž plány obnovy v roce 2004 uskutečnit nelze, se použije přísnější krátkodobé řízení.

(17) Do přijetí plánů obnovy a zavedení programů řízení intenzity rybolovu, které jsou v plánech obsaženy, je nezbytné používat prozatímní programy řízení intenzity rybolovu, a to alespoň pro nejvíce ohrožené populace, pro něž Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) stanovila na rok 2004 nulový TAC.

(18) Na základě stanoviska ICES je nezbytné použít dočasný systém řízení intenzity průmyslového rybolovu smáčkovitých v podoblasti ICES IV (Skagerrak a Severní moře).

(19) Na svém dvacátém pátém výročním zasedání ve dnech 15. až 19. září 2003 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) plán obnovy platýse černého v podoblasti NAFO 2 a divizích NAFO 3KLMNO. Tento plán stanoví snížení úrovně TAC až do roku 2007 a dodatečná opatření, kterými se zajistí účinnost tohoto plánu. Tato opatření by se proto měla používat již od roku 2004, dokud nebude přijato nařízení Rady, kterým se zavedou víceletá opatření pro obnovu platýse černého.

(20) Za účelem dodržení mezinárodních závazků, které Společenství učinilo jako smluvní strana Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), včetně závazku používat opaření přijatá komisí CCAMLR, by se měly používat TAC přijaté komisí CCAMLR pro období 2003-2004, přičemž se použijí příslušná krajní data daného období.

(21) Na svém dvacátém sedmém výročním zasedání v roce 203 schválila CCAMLR účast plavidel plujících pod vlajkou ES na průzkumném rybolovu druhu Dissostichus v podoblastech FAO 88.1 a FAO 48.6 a příslušné rybolovné činnosti podrobila omezení odlovu a vedlejších úlovků a dalším zvláštním technickým opatřením. Tato omezení a technická opatření by se rovněž měla používat.

(22) Za účelem zajištění obživy rybářů Společenství je důležité tyto rybolovné oblasti otevřít od 1. ledna 2004. Vzhledem k naléhavosti dané problematiky je nutné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle části I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a smlouvám o založení Evropských společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pro určité populace ryb a skupiny populací ryb rybolovná práva na rok 2004 a zvláštní podmínky, za nichž lze tato rybolovná práva využívat.

Pro populace některých ryb v antarktických mořích se však rybolovná práva stanoví na období vymezené v příloze I F.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a) rybářská plavidla Společenství (dále je "plavidla Společenství"); a

b) plavidla, která jsou registrována ve třetích zemích a plují pod jejich vlajkou (dále jen "plavidla třetích zemí") ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci členských států (dále jen "vody ES").

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

a) se rybolovnými právy rozumí:

i) celkové přípustné odlovy (dále jen "TAC") nebo počet plavidel oprávněných k rybolovu a/nebo doba platnosti těchto oprávnění;

ii) podíly TAC, kterými disponuje Společenství;

iii) kvóty přidělené Společenství ve vodách třetích zemí;

iv) přidělení rybolovných práv Společenství, uvedených pod písmeny b) a c), členským státům v podobě kvót;

v) přidělení rybolovných kvót ve vodách Společenství třetím zemím;

b) "mezinárodními vodami" vody, které nepodléhjí svrchovanosti nebo jurisdikci žádného státu;

c) "oblastí upravenou předpisy NAFO" část oblasti podle úmluvy NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku), která nepodléhá svrchovanosti nebo jurisdikci pobřežních států;

d) "Skagerrakem" oblast ohraničená na západě linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a z tohoto bodu k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

e) "Kattegatem" oblast ohraničená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a z tohoto bodu k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu linií vedoucí z Hasenøre ke Gnibens Spids, z Korshage ke Spodsbjerg a z Gilbjerg Hoved ke Kullen;

f) "Severním mořem" podoblast ICES IV a ta část divize ICES IIIa, na kterou se nevztahuje definice Skagerraku uvedená v písmenu c);

g) "správní jednotkou 3" subdivize ICES 30 a 31 a část subdivize ICES 29, která se nachází severně od 59°30′ s. š;

h) "Rižským zálivem" oblast ohraničená na západě linií vedoucí od majáku Ovisi (57°34,1234′ s. š. a 21°42,9574′ v. d.) na západním pobřeží Lotyšska k jižním bodu mysu Loode (57°57,4760′ s. š. a 21°58,2789′ v. d.) na ostrově Saaremaa a z tohoto bodu na jih k nejjižnějšímu bodu poloostrova Sõrve a potom severovýchodním směrem podél východního pobřeží ostrova Saaremaa a na severu ohraničená linií vedoucí z bodu na 58°30,0′ s. š. a 23°13,2′ v. d. do bodu na 58°30,0′ s. š. a 23°41′1 v. d.

i) "novými členskými státy" Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Maltská republika, Polská republika, Slovenská republika a Slovinská republika.

Článek 4

Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení:

a) jsou oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) vymezeny v nařízení (EHS) č. 3880/91;

b) jsou oblasti CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) vymezeny v nařízení (ES) č. 2597/95;

c) jsou oblasti NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) vymezeny v nařízení (EHS) č. 2018/93;

d) jsou oblasti CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) vymezeny v nařízení (ES) č. 66/98.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA A SOUVISEJÍCÍ PODMÍNKY PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ

Článek 5

Rybolovná práva a rozdělování

1. Rybolovná práva pro plavidla Společenství ve vodách Společenství nebo v některých mezinárodních vodách a rozdělení těchto rybolovných práv mezi členské státy se stanoví, jak je uvedeno v přílohách I a II.

2. Plavidla Společenství jsou oprávněna k odlovu v mezích kvót stanovených v příloze I ve vodách spadajících pod rybářskou jurisdikci Estonska, Faerských ostrovů, Grónska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen a Ruské federace, a to za podmínek stanovených v článcích 9, 16 a 17.

3. Komise stanoví rybolovná práva týkající se huňáčka severního v oblastech V a XIV (vody Grónska), dostupná pro Společenství, na 70 % podílu Grónska na TAC huňáčka severního, jakmile je tento TAC stanoven. Po převozu 30000 tun na Island, 10000 tun na Faerské ostrovy a 6700 do Norska bude zbývající množství poskytnuto všem členským státům.

4. Komise může postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 zvýšit rybolovná práva týkající se populací tresky modravé v oblastech I-XIV (vody Společenství a mezinárodní vody) a sledě obecného v oblastech I a II (vody Společenství a mezinárodní vody), pokud třetí země nezajistí odpovědné řízení těchto populací.

Článek 6

Zvláštní ustanovení o rozdělování

Rozdělení rybolovných práv mezi členské státy, jak je stanoveno v přílohách I a II, se provede, aniž jsou:

a) dotčeny výměny prováděné podle čl. 20 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2371/2002;

b) dotčena opětovná rozdělení prováděná podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93;

c) dotčeny dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d) dotčena množství uchovávaná v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e) dotčeny odpočty prováděné na základě článku 5 nařízení (ES) č. 847/96.

Článek 7

Pružnost kvót

Pro populace ryb, na které se vztahuje preventivní nebo analytický TAC, a pro populace ryb, na které se vztahují podmínky meziroční pružnosti řízení stanovené v článcích 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 a populace ryb, na které se vztahují sankční koeficienty uvedené v čl. 5 odst. 2 téhož nařízení, jsou pro rok 2004 určeny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 8

Podmínky pro vykládku úlovků a vedlejší úlovky

1. Ryby z populací, pro které jsou stanovena rybolovná práva, mohou být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze v těchto případech:

a) odlovy byly provedeny plavidly členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo

b) podíl TAC přidělený Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy a není vyčerpán; nebo

c) u všech druhů vyjma sledě obecného a makrely obecné byly úlovky smíšeny s jinými druhy a k jejich odlovu byly v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 850/98 použity sítě o velikosti ok menší než 32 milimetrů a úlovky nebyly tříděny ani na palubě ani při vykládce; nebo

d) úlovky sledě obecného jsou v souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 1434/98; nebo

e) u makrel obecných byly úlovky smíšeny s úlovky kranase obecného nebo sardinky obecné, množství makrel obecných nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti makrel obecných, kranasů obecných a sardinek obecných na palubě a úlovky nebyly tříděny; nebo

f) odlovy jsou provedeny v průběhu vědeckých výzkumů uskutečněných podle nařízení (ES) č. 850/98.

2. Všechna vyložená množství jsou připočtena ke kvótě nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, k podílu Společenství s výjimkou odlovů provedených v souladu s odst. 1 písm. c), d), e) a f).

3. Dojde-li k vyčerpání rybolovných práv uvedených v příloze II, nebude plavidlům operujícím v rybolovných oblastech, na něž se vztahují příslušná omezení odlovu, bez ohledu na odstavec 1 povolena vykládka úlovků, které nejsou roztříděné a obsahují sledě obecné.

4. Procentní podíl vedlejších úlovků se určí v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 850/98 a vedlejší úlovky se odstraní podle téhož článku.

Článek 9

Omezení vstupu

1. Plavidlům Společenství se zakazuje lovit ve Skagerraku v pásmu 12 námořních mil od základních linií Norska. Plavidla, která plují pod vlajkou Dánska nebo Švédska, jsou nicméně oprávněna lovit až do 4 námořních mil od základních linií Norska.

2. Rybolovné činnosti plavidel Společenství ve vodách podléhajících jurisdikci Islandu jsou omezeny na oblast vymezenou přímkami, které v uvedeném pořadí spojují následující souřadnice:

Jihozápadní oblast

1. 63°12′ s. š. a 23°05′ z. d. přes 62°00′ s. š. a 26°00′ z. d.

2. 62°58′ s. š. a 22°25′ z. d.

3. 63°06′ s. š. a 21°30′ z. d.

4. 63°03′ s. š. a 21°00′ z. d. a odtud 180°00′ j. š.

Jihovýchodní oblast

1. 63°14′ s. š. a 10°40′ z. d.

2. 63°14′ s. š. a 11°23′ z. d.

3. 63°35′ s. š. a 12°21′ z. d.

4. 64°00′ s. š a 12°30′ z. d.

5. 63°53′ s. š. a 13°30′ z. d.

6. 63°36′ s. š. a 14°30′ z. d.

7. 63°10′ s. š. a 17°00′ z. d. a odtud 180°00′ j. š.

Článek 10

Zvláštní podmínky týkající se sledě obecného v Severním moři

Opatření stanovená v příloze III se použijí pro odlov, třídění a vykládku sledě obecného chyceného v Severním moři, ve Skagerraku a v Kattegatu.

Článek 11

Jiná technická a kontrolní opatření

Pro rok 2004 se kromě technických opatření stanovených v nařízení (ES) č. 850/98, nařízení (ES) č. 88/98, nařízení (ES) č. 1626/94 a nařízení (ES) č. 973/2001 použijí také technická opatření stanovená v příloze IV tohoto nařízení.

Prováděcí pravidla k bodům 11 a 12 přílohy IV mohou být přijata postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 12

Omezení intenzity rybolovu a související podmínky pro řízení populací

1. V období od 1. do 31. ledna 2004 se pro řízení populací tresky obecné ve Skagerraku, Kattegatu, v Severním moři a západně od Skotska použijí omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze XVII nařízení (ES) č. 2341/2002 [20].

2. V období od 1. února do 31. prosince 2004 se pro řízení populací tresky obecné ve Skagerraku, Kattegatu, v Severním moři a ve východní části Lamanšského průlivu, v Irském moři a západně od Skotska použijí omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze V.

3. Pokud jde o řízení populací smáčkovitých v podoblasti ICES IV (Skagerrak a Severní moře), použijí se omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze VI.

4. Prováděcí pravidla k bodu 6 přílohy VI mohou být přijata postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

KAPITOLA III

RYBOLOVNÁ PRÁVA A SOUVISEJÍCÍ PODMÍNKY PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 13

Oprávnění

Plavidla, která plují pod vlajkou Barbadosu, Estonska, Guayany, Japonska, Jižní Koreje, Lotyšska, Litvy, Norska, Polska, Ruské federace, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely, a plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna provádět ve vodách Společenství odlovy v rámci kvót stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v článcích 14, 15, 18, 19, 20, 21, 22, 23 a 24.

Článek 14

Zeměpisná omezení

Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou:

a) Norska nebo registrovaných na Faerských ostrovech jsou omezeny na ty části rybolovné oblasti o šířce 200 námořních mil, která leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií členských států v Severním moři, Kattegatu, v Baltickém moři a v Atlantickém oceánu severně od 43°00′ s. š., avšak s výjimkou oblasti uvedené v článku 18 nařízení (ES) č. 2371/2002; ve Skagerraku jsou nicméně plavidla plující pod vlajkou Norska oprávněna lovit vně pásma o šířce 4 námořních mil od základních linií Dánska a Švédska;

b) Estonska, Lotyšska a Litvy jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií členských států v Baltickém moři jižně od 59°30′ s. š.;

c) Polska nebo Ruské federace jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií Švédska v Baltickém moři jižně od 59°30′ s. š.;

d) Barbadosu, Guayany, Japonska, Jižní Koreje, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií francouzského departementu Guayana.

Článek 15

Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Ryby populací, pro něž byla stanovena rybolovná práva, mohou být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze tehdy, pokud byly odlovy provedeny plavidly třetí země, která mají kvótu a tato kvóta nebyla vyčerpána.

KAPITOLA IV

REŽIM LICENCÍ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ

Článek 16

Licence a další podmínky

1. Aniž jsou dotčena obecná ustanovení o licencích k rybolovu a zvláštních povoleních k rybolovu stanovená nařízením (ES) č. 1627/94, lze rybolov ve vodách třetích zemí provozovat pouze na základě licence vydané orgány příslušné třetí země.

Ustanovení prvního pododstavce se však při rybolovu v norských vodách Severního moře nevztahují na:

a) plavidla o prostornosti nejvýše 200 GT;

b) plavidla, která pro účely lidské spotřeby loví jiné druhy než makrelu obecnou;

c) švédská plavidla, v souladu se zavedenou praxí.

2. Maximální počet licencí a jiné související podmínky jsou stanoveny v části I přílohy VII. V žádostech o licence musejí být uvedeny typy rybolovu a jména a vlastnosti plavidel, pro něž mají být licence vydány, přičemž tyto žádosti budou zaslány Komisi orgány členských států. Komise předá tyto žádosti orgánům příslušné třetí země.

3. Plavidla Společenství jsou povinna dodržovat opatření pro zachování a kontrolu a všechna další ustanovení, která se vztahují na oblast, ve které operují.

Článek 17

Faerské ostrovy

Plavidla Společenství, která jsou oprávněna k cílenému rybolovu jednoho druhu ve vodách Faerských ostrovů, mohou provozovat cílený rybolov jiných druhů, pokud tuto změnu předem ohlásí faerským orgánům.

KAPITOLA V

REŽIM LICENCÍ PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 18

Povinnost držet licenci a zvláštní povolení k rybolovu

1. Aniž je dotčen článek 28b nařízení (ES) č. 2847/93, norská plavidla o prostornosti nejvýše 200 GT jsou osvobozena od povinnosti mít licenci a povolení k rybolovu.

2. Licence a zvláštní povolení k rybolovu budou uchovávány na palubě. Plavidla registrovaná na Faerských ostrovech a v Norsku budou od této povinnosti osvobozena.

3. Plavidla třetích zemí, která jsou oprávněna lovit ke dni 31. prosince 2003, mohou v rybolovu pokračovat od počátku roku 2004, dokud není seznam plavidel oprávněných k rybolovu předložen Komisi a Komisí schválen.

Článek 19

Žádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu

Všechny žádosti o licenci a zvláštní povolení k rybolovu, které orgán třetí země předkládá Komisi, musejí obsahovat tyto údaje:

a) jméno plavidla;

b) registrační číslo;

c) externí identifikační písmena a čísla;

d) rejstříkový přístav;

e) jméno a adresu vlastníka nebo nájemce;

f) hrubou prostornost a celkovou délku plavidla;

g) výkon motoru;

h) volací značku a radiovou frekvenci;

i) plánovanou metodu rybolovu;

j) plánovanou rybolovnou oblast;

k) cílové druhy;

l) období, pro které se o licenci žádá.

Článek 20

Počet licencí

Počet licencí a zvláštní související podmínky jsou stanoveny v části II přílohy VII.

Článek 21

Zrušení a odebrání

1. Licence a zvláštní povolení k rybolovu mohou být zrušeny za účelem vydání nových licencí a zvláštních povolení k rybolovu. Taková zrušení nabývají účinku dnem předcházejícím datu, kdy Komise vydá nové licence a zvláštní povolení k rybolovu. Nové licence a zvláštní povolení k rybolovu nabývají účinku dnem jejich vydání.

2. Licence a zvláštní povolení k rybolovu se zcela nebo zčásti odeberou před datem uplynutí jejich platnosti, dojde-li k vyčerpání kvóty pro danou populaci ryb, stanovenou v příloze I.

3. Licence a zvláštní povolení k rybolovu se odeberou, nejsou-li dodrženy povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 22

Nedodržení příslušných předpisů

1. Během období nejvýše 12 měsíců nebudou pro plavidlo, které nedodrželo povinnosti stanovené tímto nařízením, vydány licence ani zvláštní povolení k rybolovu.

2. Komise předloží orgánům příslušné třetí země jména a vlastnosti plavidel, která nebudou v důsledku porušení příslušných předpisů během následujícího měsíce nebo měsíců oprávněna lovit v rybolovné oblasti Společenství.

Článek 23

Povinnosti držitele licence

1. Plavidla třetích zemí budou dodržovat opatření pro zachování a kontrolu a všechna další ustanovení, která se vztahují na rybolovné činnosti plavidel Společenství v oblasti, ve které operují, a zejména nařízení (ES) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94, (ES) č. 88/98, (ES) č. 850/98, (ES) č. 1434/98 a nařízení Komise (EHS) č. 1381/87.

2. Plavidla uvedená v odstavci 1 povedou lodní deník, do kterého budou zapisovat údaje stanovené v části I přílohy VIII.

3. Plavidla třetích zemí, s výjimkou norských plavidel lovících v divizi ICES IIIa, Komisi předají v souladu s pravidly stanovenými v příloze IX údaje stanovené v uvedené příloze.

Článek 24

Zvláštní ustanovení týkající se francouzského departementu Guayana

1. Pro přidělení licence k rybolovu ve vodách francouzského departementu Guayana se majitel příslušného plavidla musí zavázat, že na žádost Komise povolí, aby na palubu vstoupil pozorovatel.

2. Velitel každého plavidla, které má licenci k rybolovu kostnatých ryb nebo tuňáka obecného ve vodách francouzského departementu Guayana, bude při vykládce úlovků po každé plavbě předkládat francouzským orgánům prohlášení, v němž uvede množství krevetky severní, které bylo uloveno a uchováváno na palubě od posledního prohlášení. Toto prohlášení se vypracuje na formuláři, jehož vzor je uveden v části III přílohy VII. Za přesnost prohlášení bude odpovídat velitel plavidla. Francouzské orgány přijmou všechna vhodná opatření k ověření přesnosti prohlášení, přičemž se budou opírat zejména o údaje uvedené v lodním deníku uvedeném v čl. 23 odst. 2. Po ověření bude prohlášení podepsáno příslušným úředníkem. Před koncem každého měsíce zašlou francouzské orgány Komisi všechna prohlášení týkající se předcházejícího měsíce.

3. Plavidla, která provozují rybolovné činnosti ve vodách francouzského departementu Guayana, však povedou lodní deník odpovídající vzoru uvedenému v části II přílohy VIII. Kopie tohoto lodního deníku se prostřednictvím francouzských orgánů do 30 dnů od posledního dne plavby zašle Komisi.

4. Pokud během období jednoho měsíce neobdrží Komise žádné sdělení o plavidle, které má v držení licenci k rybolovu ve vodách francouzského departemenetu Guayany, licence se tomuto plavidlu odebere.

KAPITOLA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ LOVÍ V OBLASTI UPRAVENÉ PŘEDPISY NAFO

ODDÍL 1

Účast Společenství

Článek 25

Seznam plavidel

1. Výhradně plavidla Společenství o prostornosti vyšší než 50 hrubých tun, jimž členský stát vlajky vydal zvláštní povolení k rybolovu, jsou za podmínek stanovených v povolení oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat rybolovné zdroje v oblasti upravené předpisy NAFO.

2. Každý členský stát zašle Komisi v podobě snímatelné počítačem seznam všech plavidel o prostornosti vyšší než 50 hrubých tun, která plují pod jeho vlajkou, jsou registrována ve Společenství a jsou oprávněna lovit v oblasti upravené předpisy NAFO.

3. Seznam plavidel uvedený v odstavci 2 se Komisi sdělí ve lhůtě 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost a v případě změn tohoto seznamu nejméně pět dnů před vplutím nového plavidla do oblasti upravené předpisy NAFO. Komise předá tyto údaje co nejrychleji sekretariátu NAFO.

4. Seznam uvedený v odstavci 2 bude obsahovat tyto údaje:

a) vnitřní číslo plavidla, jak je definováno v příloze I nařízení Komise (ES) č. 2090/98 ze dne 30. září 1998 o rejstříku rybářských plavidel Společenství [21];

b) mezinárodní volací značku;

c) případně jméno nájemce plavidla;

d) typ plavidla;

5. U plavidel, která plují dočasně pod vlajkou členského státu (nájem samotného plavidla), budou zaslané údaje obsahovat:

a) datum, od kterého je plavidlo oprávněno plout pod vlajkou členského státu;

b) datum, od něhož členský stát oprávnil plavidlo k rybolovu v oblasti upravené předpisy NAFO;

c) název státu, v němž je plavidlo registrováno nebo bylo registrováno dříve, a datum, ke kterému plavidlo přestalo plout pod vlajkou daného státu;

d) jméno plavidla;

e) úřední registrační číslo plavidla přidělené příslušnými vnitrostátními orgány;

f) domovský přístav plavidla po jeho převodu;

g) jméno vlastníka nebo nájemce plavidla;

h) prohlášení, že velitel obdržel kopii ustanovení platných v oblasti upravené předpisy NAFO;

i) hlavní druhy, které plavidlo v oblasti upravené předpisy NAFO hodlá lovit;

j) podoblasti, v nichž bude plavidlo pravděpodobně lovit.

ODDÍL 2

Technická opatření

Článek 26

Velikost ok

Používání vlečných sítí, které mají v kterékoli části oka o velikosti menší než 130 mm, je při cíleném rybolovu druhů uvedených v příloze X zakázáno. Tuto velikost ok lze snížit na minimum 60 mm při cíleném rybolovu olihně atlantické (Illex illecebrosus). Pří cíleném rybolovu rejnokovitých (Rajidae) se tato velikost ok zvětší nejméně na 280 mm v kapse vlečné sítě, a ve všech ostatních částech vlečné sítě na 220 mm.

Plavidla, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), musejí používat sítě o velikosti ok nejméně 40 mm.

Článek 27

Připevňování přídavných zařízení k sítím

1. Používání zařízení nebo prostředků jiných než popsaných v tomto odstavci, které způsobují ucpávání ok kterékoliv části sítě nebo zmenšují jejich rozměry, je zakázáno.

2. Na spodní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál, jehož úkolem je zabránit nebo omezit opotřebování.

3. Na vrchní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna zařízení za předpokladu, že nezpůsobují ucpávání ok. Používání přídavných vrchních a postranních dílů zabraňujících prodření sítě je omezeno na díly uvedené v příloze XI.

4. Plavidla, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), musejí používat třídící rošty nebo mřížky s maximální roztečí 22 mm. Plavidla, která loví krevetku severní v divizi 3L, musejí být rovněž vybavena kloubovými řetězy o minimální délce 72 cm.

Článek 28

Vedlejší úlovky

1. Velitelé plavidel nesmějí provozovat cílený rybolov druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků. Cílený rybolov těchto druhů se provozuje pouze tehdy, tvoří-li tyto druhy největší procentní podíl hmotnosti odlovu při každém vytažení sítě.

2. Vedlejší úlovky druhů uvedených v příloze I D, pro které Společenství neurčilo žádné kvóty pro část oblasti upravené předpisy NAFO a které byly v této oblasti chyceny při cíleném rybolovu jakéhokoliv druhu, nesmějí u žádného druhu přesáhnout2500 kg nebo 10 % hmotnosti celkového odlovu uchovávaného na palubě, podle toho, které je větší. Nicméně v části oblasti upravené předpisy, ve které je cílený rybolov určitých druhů zakázán, nesmějí vedlejší úlovky jednotlivých druhů uvedených v příloze I D přesáhnout 1250 kg nebo 5 %.

3. Kdykoliv celkové množství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoliv vytažení sítě překročí některý z limitů stanovených v odstavci 2, podle toho, který je použitelný, plavidlo se přesune do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě. Kdykoliv celkové množství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoliv následujícím vytažení sítě překročí uvedené limity, plavidlo se opět ihned přesune do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě a mimo danou oblast zůstane 48 hodin

4. Pokud u plavidel, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), celkové množství vedlejších úlovků všech druhů uvedených v příloze I D při kterémkoliv vytažení sítě překročí 5 % hmotnosti v divizi 3 M a 2,5 % v divizi 3 L, plavidla se ihned přesunou do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě.

Úlovky krevetky severní se nepoužijí při výpočtu úrovně vedlejších úlovků hlubinných druhů ryb.

Článek 29

Minimální velikosti ryb

Ryby pocházející z oblasti upravené předpisy NAFO, které nedosahují předepsané velikosti uvedené v příloze XII, se nesmějí uchovávat na palubě, zpracovávat, překládat na jiné plavidlo, vykládat, převážet, skladovat, prodávat, vystavovat ani nabízet k prodeji, nýbrž musejí být okamžitě vráceny zpět do moře. Pokud množství ulovených ryb, které nedosahují předepsané velikosti, v určitých rybolovných vodách přesáhne 10 % celkového množství, plavidlo se přesune do vzdálenosti nejméně pěti námořních mil od místa posledního vytažení sítě, nežli může pokračovat v rybolovu. Jakékoliv zpracované ryby, pro něž je stanovena minimální velikost a které nedosahují minimální délky stanovené v příloze XII, se považují za produkty pocházející z podměrečných ryb.

ODDÍL 3

Kontrolní opatření

Článek 30

Lodní deník a plán skladování

1. Kromě dodržování článků 6, 8, 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93 jsou velitelé plavidel povinni zapisovat do lodního deníku údaje uvedené v příloze XIII tohoto nařízení.

2. Do patnáctého dne každého měsíce oznámí členské státy v podobě snímatelné počítačem Komisi množství populací uvedených v příloze XIV, která byla v průběhu předcházejícího měsíce vyložena, a sdělí veškeré údaje, které obdržely na základě článků 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93.

3. Velitel plavidla Společenství povede v souvislosti s odlovy druhů uvedených v příloze I D:

a) lodní deník, ve kterém je uveden souhrnný odlov podle jednotlivých druhů ryb a zpracované produkce;

b) plán skladování zpracované produkce, ze kterého je patrné, kde jsou jednotlivé druhy ryb ve skladu umístěny.

4. Velitelé plavidel musejí poskytnout potřebnou pomoc, aby množství uvedená v lodním deníku a objemy zpracované produkce uložené na palubě mohly být ověřeny.

Článek 31

Sítě

Při cíleném rybolovu jednoho nebo více druhů uvedených v příloze X nesmějí plavidla mít na palubě sítě o velikosti ok menší, než jak stanoví článek 26. Nicméně plavidla, která během téže plavby loví v jiných oblastech než v oblasti upravené předpisy NAFO, mohou mít takové sítě na palubě za předpokladu, že jsou tyto sítě pevně převázány a uloženy a nejsou k dispozici pro okamžité použití, jinými slovy:

a) sítě nejsou připevněny pomocí třmenů k okrajům paluby ani ke svým vytahovacím nebo vlečným kabelům a lanům;

b) sítě převážené na palubě či nad ní musejí být pevně přivázány k části lodní nástavby.

Článek 32

Překládky

Plavidla Společenství nebudou provádět překládky v oblasti upravené předpisy NAFO, pokud od svých příslušných orgánu neobdržela k takovým činnostem předběžné oprávnění.

Článek 33

Sledování intenzity rybolovu

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel, uvedených v článku 25, bude úměrná rybolovným právům, která jsou pro něj v oblasti upravené předpisy NAFO dostupná.

2. Členské státy sdělí Komisi plán rybolovu pro plavidla, která loví určité druhy v oblasti upravené předpisy NAFO, nejpozději do 31. ledna 2004 anebo alespoň 30 dnů před začátkem této činnosti. Plán rybolovu bude uvádět zejména plavidlo nebo plavidla, která v této oblasti loví. Plán rybolovu bude pokrývat celkovou intenzitu rybolovu, která se vynaloží v těchto rybolovných oblastech, ve vztahu k rybolovným právům, která má členský stát, jenž prohlášení činí, k dispozici.

Nejpozději do 31. prosince 2004 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění svých plánů rybolovu, přičemž upřesní zejména počet plavidel, která v uvedené oblasti skutečně loví, a celkový počet dnů, kdy byl rybolov provozován.

ODDÍL 4

Zvláštní ustanovení vztahující se na krevetku severní

Článek 34

Lov krevetky severní

Každý členský stát bude Komisi denně oznamovat množství krevetky severní (Pandalus borealis) ulovená v divizi 3L oblasti upravené předpisy NAFO plavidly, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována ve Společenství. Veškeré rybolovné činnosti musejí probíhat v hloubce větší než 200 metrů a v přídělu členského státu je smí v daném okamžiku provozovat pouze jediné plavidlo.

ODDÍL 5

Zvláštní ustanovení vztahující se na platýse černého

Článek 35

Zvláštní povolení k rybolovu platýse černého

1. Plavidla Společenství, jejichž celková délka přesahuje 24 metrů a která nejsou zapsána v seznamu uvedeném v odstavci 2, nejsou oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat platýse černého.

2. Každý členský stát zašle Komisi plán rybolovu pro všechna plavidla, která plují pod jeho vlajkou a jsou registrována ve Společenství, jejichž celková délka přesahuje 24 metrů a jimž bylo vydáno zvláštní povolení k rybolovu, které je opravňuje k rybolovu platýse černého v podoblasti 2 a v divizích 3 KLMNO.

3. Seznam uvedený v odstavci 2 obsahuje především vnitřní číslo, jak je definováno v příloze I nařízení Komise (ES) č. 2090/98.

4. Tento seznam se sdělí Komisi v podobě snímatelné počítačem do 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost a změny seznamu se sdělí alespoň pět dnů před vplutím nového plavidla do podoblasti 2 a divizí 3 KLMNO. Komise předá tyto údaje bez prodlení sekretariátu NAFO.

5. Každý členský stát přijme opatření nutná k rozdělení své kvóty pro platýse černého mezi svá plavidla s povolením podle odstavce 2. Členské státy sdělí údaje o rozdělení kvót Komisi ve lhůtě 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 36

Zprávy

1. Velitelé plavidel uvedených v čl. 35 odst. 2 předají členským státům vlajky následující zprávy:

a) množství platýse černého uchovávaná na palubě při vplutí plavidla Společenství do podoblasti 2 a do divizí 3 KLMNO. Tato zpráva se předá nejdříve dvanáct hodin a nejpozději šest hodin před vplutím každého plavidla do těchto oblastí;

b) týdenní úlovky platýse černého. Tato zpráva se zašle poprvé nejpozději na konci sedmého dne po vplutí plavidla do podoblasti 2 a do divizí 3 KLMNO nebo, trvá-li plavba déle než sedm dní, nejpozději v pondělí u úlovků, které byly chyceny v podoblasti 2 a v divizích 3 KLMNO během předcházejícího týdne, přičemž rybolov skončil v neděli o půlnoci;

c) množství platýse černého uchovávaná na palubě při vyplutí plavidla Společenství z podoblasti 2 a divizí 3 KLMNO. Tato zpráva, v niž je uveden počet dnů rybolovu a celkové odlovy v uvedených oblastech, se předá nejdříve dvanáct hodin a nejpozději šest hodin před vyplutím každého plavidla z těchto oblastí;

d) množství platýse černého, která byla naložena a vyložena při každé překládce provedené během pobytu plavidla v podoblasti 2 a v divizích 3 KLMNO. Tyto zprávy se předají nejpozději do 24 hodin po ukončení překládky;

2. Po obdržení zpráv uvedených v odst.1 písm. a), c), a d) je členské státy předají Komisi.

3. Pokud úlovky platýse černého, sdělené v souladu s odstavcem 2, vyčerpají podle odhadů 70 % kvót přidělených členským státům, přijmou tyto státy nezbytná opatření, aby posílily kontroly odlovů, a o přijatých opatřeních informují Komisi.

Článek 37

Určené přístavy

1. Vykládka množství platýse černého kdekoliv mimo přístavy určené smluvními stranami NAFO se zakazuje. Vykládka množství platýse černého v přístavech nesmluvních stran se zakazuje.

2. Členské státy určí přístavy, v nichž lze provádět vykládku platýse černého, a definují související inspekční a sledovací postupy včetně podmínek zaznamenávání a sdělování množství platýse černého, která byla v jednotlivých případech vyložena.

3. Členské státy předají Komisi do 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost seznam určených přístavů a do patnácti dnů poté rovněž související inspekční a sledovací postupy uvedené v odstavci 2. Komise předá tyto informace bez prodlení sekretariátu NAFO.

4. Komise předá neprodleně všem členským státům seznam určených přístavů uvedených v odstavci 2 a přístavů určených jinými smluvními stranami NAFO.

Článek 38

Přístavní inspekce

1. Členské státy zajistí, aby všechna plavidla, která za účelem vykládky nebo překládky platýse černého vplují do určeného přístavu, byla podrobena přístavní inspekci v souladu s režimem přístavních inspekcí NAFO.

2. Je zakázáno vykládat nebo překládat úlovky z plavidel uvedených v odstavci 1, dokud nejsou přítomni inspektoři.

3. Všechna vyložená množství se před přepravou do chladírenského skladu nebo do jiného místa určení zváží podle jednotlivých druhů.

4. Členské státy předají příslušnou zprávu o přístavní inspekci sekretariátu NAFO a v kopii také Komisi, a to do sedmi pracovních dnů od data, kdy byla inspekce ukončena.

Článek 39

Zákaz vykládky a překládky vztahující se na plavidla nesmluvních stran

Členské státy zajistí, že jsou vykládky a překládky platýse černého z plavidel nesmluvních stran, která provozovala rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy NAFO, zakázány.

Článek 40

Sledování rybolovných činností

Nejpozději do 31. prosince 2004 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění opatření uvedených v článcích 34 až 39 včetně celkového počtu dnů rybolovu.

ODDÍL 6

Zvláštní ustanovení vztahující se na okouníka

Článek 41

Lov okouníka

1. Každé druhé pondělí oznámí velitel plavidla Společenství, které loví okouníka v podoblasti 2 a v divizích I F, 3 K a 3 M oblasti upravené předpisy NAFO, příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje nebo v němž je registrováno, množství okouníka ulovená v těchto oblastech a divizích během období dvou týdnů, které končí předcházející neděli o půlnoci.

Představují-li kumulované úlovky 50 % TAC, oznámení se učiní každé pondělí.

2. Členské státy uvědomí Komisi každé druhé pondělí do dvanácti hodin o množstvích okouníka, která během období dvou týdnů končícího předcházející neděli o půlnoci ulovila v podoblasti 2 a v divizích I F, 3 K a 3 M oblasti upravené předpisy NAFO plavidla, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována na jejich území.

Představují-li kumulované úlovky 50 % TAC, zprávy se zasílají týdně.

KAPITOLA VII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ LOVÍ V OBLASTI PODLE CCAMLR

ODDÍL 1

Omezení

Článek 42

Zákazy a omezení odlovu

1. Cílený rybolov druhů uvedených v příloze XV je v oblastech a v obdobích uvedených v téže příloze zakázán.

2. Pokud jde o nový nebo průzkumný rybolov, vztahují se omezení odlovů a vedlejších úlovků uvedená v příloze XVI na podoblasti a divize uvedené tamtéž.

ODDÍL 2

Průzkumný rybolov

Článek 43

Účast na průzkumném rybolovu

1. Rybářská plavidla, která plují pod vlajkou Španělska a jsou ve Španělsku registrována a která byla v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 66/98 oznámena CCAMLR, se mohou účastnit průzkumného rybolovu Dissostichus spp. pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblasti FAO 48.6 a FAO 88.1. V podoblasti 48.6 nesmí lovit více rybářských plavidel současně. Omezení celkového odlovu a vedlejších úlovků na jednotlivé podoblasti a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU) v rámci dvou podoblastí jsou stanovena v příloze XVI.

2. Rybolov bude prováděn v co největší zeměpisné a batymetrické oblasti, aby bylo možné získat údaje nezbytné pro určení potenciálního výnosu a pro zamezení nadměrné koncentrace úlovků a intenzity rybolovu. Za tímto účelem bude rybolov v malých výzkumných jednotkách (SSRU) přerušen, dosáhnou-li prohlášené úlovky stanovených mezí odlovu, přičemž daná jednotka zůstane pro rybolov uzavřena po zbytek rybolovného období.

Článek 44

Systémy hlášení

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 43 podléhají následujícím systémům hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu:

a) pětidennímu systému hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovenému v čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 66/98;

b) měsíčnímu systému přesných hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovenému v článku 12 nařízení (ES) č. 66/98;

c) rovněž je třeba hlásit celkový počet a hmotnost Dissostichus eleginoides a Dissostichus mawsoni vrácených do moře, včetně těch, jejichž maso mělo rosolovitou konzistenci.

Článek 45

Zvláštní podmínky

1. Průzkumný rybolov uvedený v článku 43 je provozován v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 66/98, pokud jde o opatření, která mají snížit vedlejší úmrtnost mořských ptáků při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr. Kromě těchto opatření je při tomto rybolovu zakázáno vyhazovat vnitřnosti.

2. Na rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu v podoblasti FAO 88.1, se vztahují tyto dodatečné požadavky:

a) plavidla, která se podílejí na tomto rybolovu, nesmějí vyhazovat do moře:

i) oleje, paliva, olejové zbytky, které nebyly schváleny na základě přílohy I úmluvy MARPOL 73/78;

ii) odpadky;

ii) potravinářský odpad, který neprojde sítem o velikosti ok 25 mm;

iii) drůbež nebo její části (včetně skořápek); nebo

iv) kaly v okolí 12 námořních mil od pobřeží nebo pobřežních ledů nebo kaly, pohybuje-li se plavidlo rychlostí nižší než 4 uzle;

b) je zakázáno vozit do podoblasti 88.1 živou drůbež nebo jiné živé ptáky a žádná vykuchaná drůbež, která nebyla spotřebována, se nesmí v této oblasti vyhodit;

c) je zakázáno lovit Dissostichus spp. v podoblasti 88.1 v pásmu 10 námořních mil od pobřeží ostrovů Balleny.

Článek 46

Definice položení sítě

1. Pro účely tohoto oddílu se "položením sítě" rozumí použití jedné nebo více dlouhých lovných šňůr v téže rybolovné oblasti. Přesná zeměpisná poloha položení sítě při lovu dlouhými lovnými šňůrami se určí podle středového bodu šňůry nebo šňůr použitých pro účely hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu.

2. Aby bylo možné považovat položení sítě za průzkumné:

a) nesmí být rozestup mezi jednotlivými průzkumnými položeními sítě nižší než 5 námořních mil, přičemž se tato vzdálenost měří od zeměpisného středového bodu každého průzkumného položení sítě;

b) při každém položení dlouhých lovných šňůr se použije alespoň 3500 háčků, avšak ne více než 10000 háčků. Při každém položení lze v tomtéž místě použít více samostatných lovných šňůr;

c) při každém položení dlouhých lovných šňůr musí být délka ponoření – doba mezi ukončením postupu kladení a zahájením postupu vytahování - delší než šest hodin.

Článek 47

Výzkumný plán

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 43, budou uskutečňovat výzkumné plány v každé malé výzkumné jednotce (SSRU), která je součástí podoblastí FAO 48.6 a 88.1. Výzkumné plány budou prováděny tímto způsobem:

a) při prvním vplutí do SSRU se prvních deset ponoření, označených jako "první série", považuje za "průzkumná ponoření" a musejí odpovídat kritériím stanoveným v čl. 46 odst. 2;

b) deset následujících ponoření nebo deset tun úlovků, podle toho, který spouštěcí objem se dosažen jako první, se označí jako "druhá série". Položení sítí ve druhé sérii, pokud tak rozhodne velitel plavidla, bude součástí běžného průzkumného rybolovu. Budou-li nicméně tato položení sítí odpovídat kritériím stanoveným v čl. 46 odst. 2, mohou být rovněž považována za "průzkumná ponoření";

c) pokud chce velitel plavidla po dokončení první a druhé série položení sítí pokračovat v rybolovu v SSRU, musí plavidlo uskutečnit třetí fázi výzkumu, při níž dosáhne celkový počet průzkumných položení ve všech třech sériích počtu 20. Třetí série kladení sítí se dokončí během téhož pobytu plavidla v SSRU jako při první a druhé sérii.

d) po dokončení 20 průzkumných položení může plavidlo pokračovat v rybolovu v SSRU;

e) v jednotkách SSRU A, B, C, E a G v podoblasti 88.1, v níž je rozloha dna rybolovné oblasti menší než 15000 km2 se písm b), c) a d) nepoužijí a po dokončení deseti průzkumných položení může plavidlo pokračovat v rybolovu v SSRU.

Článek 48

Plán shromažďování údajů

1. Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 43, budou uskutečňovat plán shromažďování údajů. Tento plán umožní shromáždit tyto údaje:

a) polohu a hloubku dna na obou koncích každé ponořené lovné šňůry;

b) dobu položení a vytažení a délku ponoření;

c) počet a druh ryb ztracených na hladině;

d) počet ponořených háčků;

e) typ návnady;

f) úspěšnost návnady (v %);

g) typ háčků; a

h) mořské a povětrnostní podmínky a fázi měsíce při kladení lovných šňůr.

2. Veškeré údaje uvedené v odstavci 1 se shromáždí při každém průzkumném položení; je především nutné změřit velikost všech ryb chycených při průzkumném položení, jejichž počet dosáhl maxima 100 jedinců, a alespoň ze 30 ryb se odeberou vzorky pro účely vědeckých studií. Je-li chyceno více než 100 ryb, použije se metoda náhodného odběru podvzorků.

Článek 49

Program označování

Každé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 43, bude provádět následují program označování:

a) jedinci druhu Dissostichus spp. budou označováni a vypuštěni v poměru jeden jedinec na jednu tunu odlovu (živé ryby) po celou dobu rybolovného období. Plavidla mohou označování ukončit pouze tehdy, označila-li 500 jedinců nebo pokud opouštějí rybolovnou oblast poté, co označila jednoho jedince na každou tunu živých chycených ryb;

b) program by měl být zaměřen na malé jedince o velikosti do 100 cm, ačkoliv by měli být označení i větší jedinci, je-li to nezbytné pro splnění požadavku označit na každou tunu živých chycených ryb jednoho jedince. Všichni vypuštění jedinci by měli mít dvojité označení a měli by být vypuštěni v co největší zeměpisné oblasti;

c) všechna označení budou zřetelně uvádět individuální pořadová čísla a zpáteční adresu, aby mohl být vysledován původ označení při opětovném chycení označeného jedince;

d) všechny příslušné údaje na označení a všechny opětovné odlovy označených jedinců druhu Dissostichus spp. v rámci rybolovné oblasti se v podobě snímatelné počítačem předají CCAMLR do dvou měsíců poté, co plavidlo tyto rybolovné oblasti opustí.

Článek 50

Vědečtí pozorovatelé

Každé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 43, musí mít po celou dobu rybolovných činností v průběhu rybolovného období na palubě alespoň dva vědecké pozorovatele, z nichž jeden musí být jmenován v souladu s programem komise CCMLAR pro mezinárodní vědecké pozorování.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Předávání údajů

Podle nařízení (EHS) č. 2847/93 předají členské státy Komisi v podobě snímatelné počítačem údaje o vykládkách množství ulovených ryb prostřednictvím kódů populací stanovených v tabulkách pro jednotlivé populace.

Článek 52

Kvóty pro nové členské státy

Úlovky plavidel nových členských států v období od 1. ledna 2004 do data přistoupení budou přičteny ke kvótám stanoveným v příloze I.

Do 15 dnů od data přistoupení sdělí nové členské státy Komisi a objem svých odlovů v období od 1. ledna 2004 do data přistoupení.

Článek 53

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2004.

Pokud jsou hodnoty TAC pro oblast podle CCAMLR stanoveny pro období, které začíná před dnem 1. ledna 2004, článek 42 se použije od počátku příslušných období používání daných TAC.

Ustanovení bodu 12 přílohy IV vstupují v platnost dnem 1. února 2004 s výjimkou bodů 12.3 a 12.7 odst. 2, které vstupují v platnost dnem 1. ledna 2004.

Články 13 a 14 se na Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko přestávají vztahovat od data přistoupení těchto států.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2003.

Za Radu

předseda

Giovanni Alemanno

[1] Úř. věst. č. L 236, 23. 9. 2003, s. 1.

[2] Úř. věst. č. L 358, 31. 12. 2002, s. 59.

[3] Úř. věst. č. L 6, 10. 1. 1998, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 2742/1999 (Úř. věst. č. L 341, 31. 12. 1999, s. 1).

[4] Úř. věst. č. L 115, 9. 5. 1996, s. 3.

[5] Úř. věst. č. L 226, 29. 8. 1980, s. 48.

[6] Úř. věst. č. L 226, 29. 8. 1980, s. 12.

[7] Úř. věst. č. L 29, 1. 2. 1985, s. 9.

[8] Úř. věst. č. L 161, 2. 7. 1993, s. 1.

[9] Úř. věst. č. L 332, 20. 12. 1996, s. 1.

[10] Úř. věst. č. L 332, 20. 12. 1996, s. 6.

[11] Úř. věst. č. L 332, 20. 12. 1996, s. 16.

[12] Úř. věst. č. L 132, 21. 5. 1987, s. 9.

[13] Úř. věst. č. L 276, 10. 10. 1983, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1965/2001 (Úř. věst. č. L 268, 9. 10. 2001, s. 23).

[14] Úř. věst. č. L 261, 20. 10. 1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1954/2003 (Úř. věst. č. L 289, 7. 1. 2003, s. 1).

[15] Úř. věst. č. L 171, 6. 7. 1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. č. L 137, 19. 5. 2001, s. 1).

[16] Úř. věst. č. L 171, 6. 7. 1994, s. 7.

[17] Úř. věst. č. L 9, 15. 1. 1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1520/98 (Úř. věst. č. L 201, 17. 7. 1998, s. 1).

[18] Úř. věst. č. L 125, 27. 4. 1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. č. L 137, 19. 5. 2001, s. 1).

[19] Úř. věst. č. L 191, 7. 7. 1998, s. 10.

[20] Nařízení Rady (ES) č. 2341/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se pro rok 2003 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (Úř. věst. č. L 356, 31. 12. 2002, s. 12). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1754/2003 (Úř. věst. č. L 252, 4. 10. 2003, s. 1).

[21] Úř. věst. č. L 266, 1. 10. 1998, s. 27. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 839/2002 (Úř. věst. č. L 134, 22. 5. 2002, s. 5).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

RYBOLOVNÁ PRÁVA POUŽITELNÁ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ OPERUJÍ V OBLASTECH, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ OMEZENÍ ODLOVU, A PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ, KTERÁ OPERUJÍ VE VODÁCH SPOLEČENSTVÍ, ROZEPSANÁ PODLE DRUHŮ A OBLASTÍ (V TUNÁCH ŽIVÉ HMOTNOSTI, POKUD NENÍ STANOVENO JINAK)

Všechna omezení odlovu stanovená v této příloze se považují za kvóty pro účely článku 9, a proto podléhají předpisům stanoveným v nařízení (ES) č. 2847/93, a zejména v článcích 14 a 15 uvedeného nařízení.

V každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí latinských názvů jednotlivých druhů. V následující tabulce jsou pro účely tohoto nařízení uvedeny k latinským názvům odpovídající názvy obecné:

Obecný název | 3-alpha kód | Vědecký název |

Tuňák křídlatý | ALB | Thunnus alalunga |

Pilonoš | ALF | Beryx spp. |

Platýs drsný | PLA | Hippoglossoides platessoides |

Sardel obecná | ANE | Engraulis encrasicolus |

Ďasovití | ANF | Lophiidae |

nemá český název | ANI | Champsocephalus gunnari |

Ledovka - nemá český název | TOP | Dissostichus eleginoides |

Vlkouš obecný | CAT | Anarhichas lupus |

Platýs obecný | HAL | Hippoglossus hippoglossus |

Losos obecný | SAL | Salmo salar |

Žralok veliký | BSK | Cetorhinus maximus |

Tuňák velkooký | BET | Thunnus obesus |

Bezkýlovec lopatonosý | DCA | Deania Calcea |

Tkaničnice tmavá | BSF | Aphanopus carbo |

nemá český název | SSI | Chaenocephalus aceratus |

Mník modrý | BLI | Molva dypterigia |

Marlín modrý | BUM | Makaira nigricans |

Treska modravá | WHB | Micromesistius poutassou |

Tuňák obecný | BFT | Thunnus thynnus |

Huňáček severní | CAP | Mallotus villosus |

Treska obecná | COD | Gadus morhua |

Jazyk obecný | SOL | Solea solea |

Krab – nemá český název | PAI | Paralomis spp. |

Platýs limanda | DAB | Limanda limanda |

Platýsi | FLX | Pleuronectiformes |

Platýs bradavičnatý | FLX | Platichthys flesus |

Tresky | FOX | Phycis spp. |

Stříbrnice atlantická | ARU | Argentina silus |

Platýs černý | GHL | Reinhardtius hippoglossoides |

Hlavoun severní | GRV | Macrourus spp. |

nemá český název | ETR | Etmopterus princeps |

nemá český název | NOS | Lepidonothen squamifrons |

Treska jednoskvrnná | HAD | Melanogrammus aeglefinus |

Štikozubec obecný | HKE | Merluccius merluccius |

Sleď obecný | HER | Clupea harengus |

Kranas | JAX | Trachurus spp. |

nemá český název | NOG | Gobionotothen gibberifrons |

nemá český název | SCK | Dalatias Licha |

Kril antarktický | KRI | Euphausia superba |

nemá český název | LAC | Lampanyctus achirus |

nemá český název | GUQ | Centrophorus squamosus |

Platýs červený | LEM | Microstomus kitt |

Mník mořský | LIN | Molva molva |

Makrela obecná | MAC | Scomber scombrus |

nemá český název | NOR | Notothenia rossii |

Pakambala | LEZ | Lepidorhombus spp. |

Krevetka severní | PRA | Pandalus borealis |

Humr severský | NEP | Nephrops norvegicus |

Treska norská | NOP | Trisopterus esmarkii |

nemá český název | ORY | Hoplostethus atlanticus |

Kreveta (druh) | PEN | Penaeus spp |

Platýs veliký | PLE | Pleuronectes platessa |

Treska polární | POC | Boreogadus saida |

Treska pollak | POL | Pollachius pollachius |

Žralok nosatý | POR | Lamna nasus |

nemá český název | CYO | Centroscymnus coelolepsis |

Okouník (druh) | RED | Sebastes spp. |

Ružicha šedá | SBR | Pagellus bogaraveo |

Hlavoun severní | RHG | Macrourus berglax |

Hlavoun tuponosý | RNG | Coryphaenoides rupestris |

Treska tmavá | POK | Pollachius virens |

Smáčkovití | SAN | Ammodytidae |

Mořčák evropský | BSS | Dicentrarchus labrax |

Oliheň atlantická | SQI | Illex illecebrosus |

Rejnokovití | SRX-RAJ | Rajidae |

nemá český název | ETP | Etmopterus pusillus |

Krabi druhu "Snow" | PCR | Chionoecetes spp. |

nemá český název | SGI | Pseudochaenichthys georgianus |

nemá český název | SLI | Molva macrophthalmus |

Šprot obecný | SPR | Sprattus sprattus |

Ostroun obecný | DGS | Squalus acanthias |

Mečoun obecný | SWO | Xiphias gladius |

nemá český název | TOP | Dissostichus eleginoides |

Psohlav obecný | GAG | Galeorhinus galeus |

Pakambala velká | TUR | Psetta maxima |

Mníkovec bělolemý | USK | Brosme brosme |

nemá český název | LIC | Channichthys rhinoceratus |

nemá český název | ETX | Etmopterus spinax |

Plachetník bílý | WHM | Tetrapturus alba |

Treska bezvousá | WHG | Merlangius merlangus |

Platýs šedohnědý | WIT | Glyptocephalus cynoglossus |

Tuňák žlutoploutvý | YFT | Thunnus albacares |

Platýs zlatý | YEL | Limanda ferruginea |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO ROK 2004 PRO SLEDĚ OBECNÉHO, JEHOŽ ÚLOVKY SE VYLOŽÍ NEVYTŘÍDĚNÉ A BUDOU URČENY PRO JINÉ ÚČELY NEŽ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ (V TUNÁCH ŽIVÉ HMOTNOSTI)

Všechna omezení odlovu stanovená v této příloze jsou pro účely článku 3 považována za kvóty, a proto podléhají pravidlům stanoveným v nařízení (EHS) č. 2847/93, zejména článkům 14 a 15 uvedeného nařízení.

Druh: | Sleď obecný Clupea harengus | Oblast: | Skagerrak a Kattegat HER/03A-BC |

Dánsko | 17950 | | |

Německo | 160 | | |

Švédsko | 2890 | | |

ES | 21000 | | |

TAC | 21000 | | |

Druh: | Sleď obecný Clupea harengus | Oblast: | IIa (vody ES), Severní moře, VIId HER/2A47DX |

Belgie | 189 | | |

Dánsko | 36377 | | |

Německo | 189 | | |

Francie | 189 | | |

Nizozemsko | 189 | | |

Švédsko | 178 | | |

Spojené království | 691 | | |

ES | 38000 | | |

TAC | 38000 | | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE SLEDĚ OBECNÉHO V SEVERNÍM MOŘI

1. Členské státy přijmou zvláštní opatření týkající se odlovu, třídění a vykládky sledě obecného uloveného v Severním moři nebo ve Skagerraku a Kattegatu s cílem zajistit dodržování omezení odlovu, zejména těch, jež jsou stanovena v příloze II. Mezi tato opatření zejména patří:

- zvláštní kontrolní a inspekční programy;

- plány intenzity rybolovu včetně seznamů schválených plavidel, a pokud je to považováno za nutné vzhledem k vyčerpání kvóty přes 70 %, omezení činnosti schválených plavidel;

- kontrola překládky a postupů, které zahrnují vyhazování ryb do moře;

- pokud je to možné, dočasný zákaz rybolovu v oblastech, o nichž je známo, že je v nich vysoký procentní podíl vedlejšího úlovku sledě obecného, a to zejména nedospělých jedinců.

2. Při vykládce sledě obecného neodděleného od ostatního úlovku členské státy zajistí přiměřené programy odběru vzorků tak, aby účinně sledovaly veškeré případy vykládky vedlejších úlovků sledě obecného. V přístavech, kde se tyto programy odběru vzorků neprovádějí, je vykládka úlovků nevytříděného sledě obecného zakázána.

3. V souladu s ustanovením článku 29 nařízení (EHS) č. 2847/93, a kdykoli to Komise považuje za nutné pro účely bodů 1 a 2, provedou inspektoři Komise nezávislé kontroly, které mají ověřit, zda příslušné orgány provádějí programy odběru vzorků a uplatňují podrobná opatření uvedená v odstavci 1.

4. Komise zakáže veškeré vykládky sledě obecného, pokud se domnívá, že provádění opatření uvedených v bodech 1 a 2 nezajišťuje přísnou kontrolu úmrtnosti sledě obecného při lovu všech druhů ryb.

5. Veškeré vykládky sledě obecného, které byly v oblastech ICES IIIa, IV a VIId uloveny plavidly, jež mají při rybolovu v těchto oblastech na palubě pouze vlečné sítě o minimální velikosti ok 32 mm, se odečtou od příslušné kvóty definované v příloze I tohoto nařízení.

6. Veškeré vykládky sledě obecného, který byl v oblastech ICES IIIa, IV a VIId uloven plavidly, jež mají při rybolovu v těchto oblastech na palubě vlečné sítě o velikosti ok menší než 32 mm, se odečtou od příslušné kvóty definované v příloze II tohoto nařízení. Vykládky sledě obecného z plavidel, která provozují rybolov za těchto podmínek, nesmějí být uváděny do prodeje pro účely lidské spotřeby.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

PŘECHODNÁ TECHNICKÁ OPATŘENÍ

1. Typy lovných zařízení schválených pro lov tresky obecné v Baltickém moři

1.1. Vlečná zařízení

1.1.1. Bez únikových oken

Vlečná zařízení bez únikových oken jsou zakázána.

1.1.2. S únikovými okny

Odchylně od ustanovení o zvláštních přídavných zařízeních pro selektivitu v příloze V nařízení (ES) č. 88/98 se použijí ustanovení dodatku 1 této přílohy.

1.2. Tenatové sítě

Odchylně od ustanovení přílohy IV nařízení (ES) č. 88/98 se minimální velikost ok tenatových sítí stanoví na 110 mm.

Sítě nepřesáhnou maximální délku 12 km u plavidel, jejichž celková délka je menší nebo rovna 12 m.

Sítě nepřesáhnou maximální délku 24 km u plavidel, jejichž celková délka je větší než 12 m.

Doba ponoření sítí nepřesáhne 48 hodin, počítáno od doby, kdy jsou sítě poprvé ponořeny, do doby, kdy jsou sítě zcela vytaženy na palubu rybářského plavidla.

2. Vedlejší úlovky tresky obecné v Baltickém moři

Odchylně od ustanovení čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 88/98 nesmějí být na palubě uchováváni žádní podměreční jedinci tresky obecné. Odchylně od ustanovení čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení vedlejší úlovky tresky obecné při lovu sledě obecného a šprota obecného s lovnými zařízeními o velikosti ok menší nebo rovné 32 mm však nepřekročí 3 % hmotnostní. Z tohoto vedlejšího úlovku nebude na palubě uchováváno více než 5 % podměrečných tresek obecných.

Při lovu jiných druhů než sledě obecného nebo šprota obecného pomocí vlečných sítí a dánských nevodů o velikostí ok menší, než je velikost uvedená v bodě 1.1.2, nesmějí vedlejší úlovky tresky obecné překročit 10 %.

3. Minimální velikost tresky obecné

Odchylně od ustanovení přílohy III nařízení (ES) č. 88/98 bude minimální velikost tresky obecné 38 cm.

4. Zákaz letního odlovu tresky obecné v Baltickém moři

Lov tresky obecné bude ve vodách Baltického moře, Malého a Velkého Beltu a Öresundu v období od 1. června do 31. srpna 2004 včetně zakázán.

5. Zákaz rybolovu v oblasti Bornholm Deep

V období od 15. května do 31. srpna 2004 je zakázán veškerý rybolov v oblasti vymezené liniemi spojujícími tyto souřadnice:

- 55°30′ severní šířky, 15°30′ východní délky;

- 55°30′ severní šířky, 16°30′ východní délky;

- 55°00′ severní šířky, 16°30′ východní délky;

- 55°00′ severní šířky, 16°00′ východní délky;

- 55°15′ severní šířky, 16°00′ východní délky;

- 55°15′ severní šířky, 15°30′ východní délky;

- 55°30′ severní šířky, 15°30′ východní délky.

6. Technická opatření pro zachování ve Skagerraku a Kattegatu

Bez ohledu na podmínky stanovené v příloze IV nařízení (ES) č. 850/98 se na rok 2004 vztahují tato pravidla:

a) při lovu krevetky severní (Pandalus borealis) se použije minimální velikost ok 35 mm;

b) při lovu stříbrnic (Argentina spp.) se použijí sítě o minimální velikosti ok 30 mm;

c) při lovu tresky bezvousé pomocí sítí o velikosti ok 70 až 89 mm nesmí vedlejší úlovek tresky obecné, tresky jednoskvrnné, štikozubce obecného, platýse velkého, platýse šedohnědého, platýse červeného, pakambaly velké, pakambaly kosočtverečné, platýse bradavičnatého, pakambaly průsvitné, platýse limandy, tresky tmavé a humra obecného překročit 30 %;

d) při lovu humra severského pomocí sítí o velikosti ok 70 až 89 mm nesmí vedlejší úlovek tresky obecné, tresky jednoskvrnné, štikozubce obecného, platýse velkého, platýse šedohnědého, platýse červeného, pakambaly velké, pakambaly kosočtverečné, platýse bradavičnatého, pakambaly průsvitné, tresky bezvousé, platýse limandy, tresky tmavé a humra obecného překročit 60 %;

e) při lovu krevetky severní (Pandalus borealis) pomocí sítí o velikosti ok 35 až 69 mm nesmí vedlejší úlovek tresky obecné, tresky jednoskvrnné, štikozubce obecného, platýse velkého, platýse šedohnědého, platýse červeného, pakambaly velké, pakambaly kosočtverečné, platýse bradavičnatého, sledě obecného, makrely obecné, pakambaly průsvitné, tresky bezvousé, platýse limandy, tresky tmavé, humra severského a humra obecného překročit 50 %;

f) při lovu jiných druhů ryb než uvedených v písmenech c), d) a e) pomocí sítí o velikosti ok menší než 90 mm nesmí vedlejší úlovek tresky obecné, tresky jednoskvrnné, štikozubce obecného, platýse velkého, platýse šedohnědého, platýse červeného, pakambaly velké, pakambaly kosočtverečné, platýse bradavičnatého, sledě obecného, makrely obecné, pakambaly průsvitné, tresky bezvousé, platýse limandy, tresky tmavé, humra severského a humra obecného překročit 10 %;

7. Oblast Rockall pro tresku jednoskvrnnou

Veškerý rybolov, kromě rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr, je ve vodách Společenství a v mezinárodních vodách zakázán v obdélníku ohraničeném těmito souřadnicemi:

Bod č. | Severní šířky | Západní délky |

1 | 57°00′ s. š. | 15°00′ z. d. |

2 | 57°00′ s. š. | 14°00′ z. d. |

3 | 56°30′ s. š. | 14°00′ z. d. |

4 | 56°30′ s. š. | 15°00′ z. d. |

8. Lov sledě obecného v oblasti IIa (vody ES)

Rybolov pomocí vlečných sítí o velikosti ok menší než 54 mm nebo pomocí košelkových nevodů v oblasti IIa (vody ES) je povolen pouze od 1. března do 15. května.

9. Technická opatření pro zachování ve Středozemním moři

Rybolov, který se v současné době řídí odchylkami stanovenými v čl. 3 odst. 1 a 1a a v čl. 6 odst. 1 a 1a nařízení (ES) č. 1626/94, může v roce 2004 dočasně pokračovat.

10. Zákaz rybolovu smáčkovitých

Je zakázáno vykládat nebo uchovávat na palubě smáčkovité ulovené v zeměpisné oblasti ohraničené východním pobřežím Anglie a Skotska a linií spojující postupně následující souřadnice:

- východní pobřeží Anglie na 55°30′ s. š.,

- 55°30′ s. š., 1°00′ z. d.,

- 58°00′ s. š., 1°00′ z. d.,

- 58°00′ s. š., 2°00′ z. d.,

- východní pobřeží Skotska na 2°00′ z. d.,

- východní pobřeží Skotska na 2°00′ z. d.

Za účelem sledování populace smáčkovitých v této oblasti a zjištění účinku zákazu rybolovu však bude omezený rybolov povolen.

11. Zvláštní ustanovení týkající se Rižského zálivu

11.1. Zvláštní povolení k rybolovu

1. Pro účely provozování rybolovných činností v Rižském zálivu musejí mít plavidla v držení zvláštní povolení k rybolovu vydané v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94.

2. Členské státy zajistí, aby plavidla, jimž bylo vydáno zvláštní povolení k rybolovu uvedené v odstavci 1, byla zapsána na seznamu uvádějícím jejich název a vnitřní registrační číslo, a tento seznam jednotlivé členské státy zašlou Komisi.

Plavidla uvedená na seznamu musejí splňovat tyto podmínky:

a) celkový výkon motoru (kW) na seznamu nesmí přesáhnout výkon, který byl v Rižském zálivu zaznamenán v letech 2000 a 2001; a

b) výkon motoru plavidla nesmí v žádném okamžiku přesáhnout 221°kilovatů (kW).

11.2. Nahrazení plavidel nebo motorů

1. Všechna plavidla zapsaná na seznamu uvedeném v bodě 11.1.2 mohou být nahrazena jiným plavidlem nebo plavidly, pokud:

a) při tomto nahrazení nedojde v příslušném členském státě ke zvýšení celkového výkonu motoru, jak je uveden v bodě 11.1.2 písm. a); a

b) výkon motoru při žádném nahrazení nepřekročí 22 kW.

2. Motory plavidel uvedených na seznamu mohou být nahrazeny, pokud:

a) při nahrazení výkon motoru v žádném okamžiku nepřesáhne 221 kW; a

b) výkon nově nahrazeného motoru v daném členském státě nezpůsobí zvýšení celkového výkonu motoru, jak je uveden v bodě 11.1.2 písm. a).

12. Postupy vážení pro sledě obecného, makrelu obecnou a kranase

12.1. Pro výkladky množství sledě obecného, makrely obecné a kranase nebo jejich kombinací, která převyšují 10 tun a jsou v Evropském společenství prováděny plavidly Společenství nebo třetích zemí, se použijí následující postupy, pokud byly úlovky chyceny:

v případě sledě obecného v podoblastech ICES I, II a v divizích IIIa sever, IV, Vb, VI a VIb, c, d,

v případě makrely obecné a kranase v podoblasti ICES IIa a v divizích IIIa, b, d, IV, VI a VII.

12.2. Vykládky uvedené v bodě 12.1. jsou povoleny pouze v určených přístavech.

12.3. Každý členský stát předá do 15 ledna 2004 Komisi seznam určených přístavů, v nichž se může uskutečnit vykládka sledě obecného, makrely obecné a kranase, a do 30 dnů poté předá rovněž kontrolní a inspekční postupy pro dané přístavy, včetně pravidel zaznamenávání a sdělování množství jednotlivých druhů a populací uvedených v bodě 12.1. při každé vykládce. Komise předá tyto informace a seznam přístavů určených třetími zeměmi dotčeným členským státům.

12.4. Velitel rybářského plavidla uvedeného v bodě 12.1. oznámí příslušným orgánům členského státu, v němž se má vykládka uskutečnit, alespoň čtyři hodiny před vplutím do přístavu vykládky v příslušném členském státě:

a) přístav, do něhož hodlá vplout;

b) odhadovaný čas příjezdu do přístavu;

c) množství v kilogramech živé váhy jednotlivých druhů uchovávaných na palubě.

Příslušný orgán dotčeného členského státu bude vyžadovat, aby vykládka nezačala, dokud nebude schválena.

12.5. Odchylně od ustanovení bodu 4.2. přílohy IV nařízení (EHS) č. 2807/83 předloží velitel rybářského plavidla ihned po vplutí do přístavu příslušnou stránku nebo stránky lodního deníku, jak to vyžadují příslušné orgány v přístavu vykládky.

Množství uchovávaná na palubě, oznámená v souladu s bodem 12.4. písm. c) před vykládkou, budou odpovídat množstvím zaznamenaným po vykládce v lodním deníku.

Odchylně od ustanovení čl. 4 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2807/83 bude povolená míra odchylky v odhadech množství v kilogramech ryb uchovávaných na palubě, která jsou zaznamenána v lodním deníku, 7 %.

12.6. Všichni, kteří budou nakupovat čerstvé ryby, zváží obdržená množství. Vážení se uskuteční předtím, než jsou ryby vytříděny, zpracovány, umístěny do chladírenského skladu, přepravovány z přístavu vykládky nebo opětovně prodány.

Pří vážení nepřekročí odečet obsahu vody 2 %.

Zpracovatel nebo kupující vyložených množství není zavázán pouze k dodržování závazků stanovených v čl. 9 odst. 1 a 2 nařízení (EHS) č. 2847/93, ale musí rovněž předložit příslušným orgánům dotčeného členského státu kopii faktury nebo rovnocenný doklad, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 3 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně [1]. Jakékoliv faktury nebo doklady budou obsahovat informace požadované na základě ustanovení čl. 9 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2847/93 a budou předloženy na žádost nebo do 48 hodin po ukončení vážení.

12.7. Všichni kupující nebo držitelé zmrazených ryb zváží vyložená množství dříve, než jsou ryby zpracovány, umístěny do chladírenského skladu, přepravovány z přístavu vykládky nebo opětovně prodány. Hmotnost obalu, která se rovná hmotnosti krabic, plastových či jiných nádob, v nichž jsou zabaleny ryby, které mají být zváženy, se odečte od hmotnosti vyložených množství.

Je rovněž možné určit hmotnost zmrazených ryb v krabicích tak, že se vynásobí průměrná hmotnost reprezentativního vzorku, která je založena na zvážení obsahu odebraného z krabice a bez plastového obalu, bez ohledu na to, zde byl led z povrchu ryby odstraněn či nikoliv.

12.8. Příslušné orgány členského státu zajistí, aby ryby byly zváženy za přítomnosti inspektora.

13. Omezení rybolovu tresky obecné západně od Skotska

Do 31. prosince 2004 je zakázáno provozovat jakékoliv rybolovné činnosti v oblasti ohraničené v následujícím pořadí přímkami, které spojují tyto zeměpisné souřadnice:

59°05′ s. š., 06°45′ z. d.,

59°30′ s. š., 06°00′ z. d.,

59°40′ s. š., 05°00′ z. d.,

60°00′ s. š., 04°00′ z. d.,

59°30′ s. š., 04°00′ z. d.,

59°05′ s. š., 06°45′ z. d.

14. Velikosti ok, cílové druhy a požadované procentní podíly úlovků při používání vlečných lovných zařízení s jednotnou velikostí ok ve Skagerraku a Kattegatu

Odchylně od ustanovení týkajících se vlečných lovných zařízení ve Skagerraku a Kattegatu, jak jsou definována v příloze IV nařízení (ES) č. 850/98, se ustanovení dodatku 2 této přílohy použijí od 1. března 2004.

15. Košelkové nevody ve východní části Tichého oceánu [oblast upravená předpisy Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC)]

Rybolov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) rybářskými plavidla používajícími košelkové nevody je od 1. srpna do 11. září 2004 zakázán v oblasti vymezené následujícími souřadnicemi:

pobřeží Tichého oceánu severní a jižní Ameriky,

150° z. d.,

40° s. š.,

40° j. š.,

Počínaje datem používání tohoto nařízení budou rybářská plavidla, která pomocí košelkových nevodů loví tuňáka v oblasti upravené předpisy Meziamerické komise pro tropické tuňáky, uchovávat na palubě všechny chycené tuňáky žlutoploutvé, tuňáky velkooké a tuňáky pruhované, s výjimkou ryb, které nejsou považovány za vhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodu než z důvodu jejich velikosti. Tato ustanovení se nicméně nevztahují na závěrečnou část plavby.

Rybářská plavidla, která používají košelkové nevody, ihned a v co největší míře, vypustí do moře neporaněné všechny mořské želvy, žraloky, plachetníky, rejnoky, mahi-mahi a jiné necílové druhy. Rybáři by měli vyvíjet a používat metody a vybavení, kterými by zajistili rychlé a bezpečné vypouštění všech těchto živočichů do moře.

Na obklopené či zachycené mořské želvy se vztahují tato zvláštní opatření:

kdykoliv je v síti spatřena mořská želva, bude učiněno vše, aby byla zachráněna dříve, než se do sítě zamotá, a to včetně použití rychlého člun, bude-li to nutné,

je-li mořská želva chycena do sítě, naviják sítě se zastaví, jakmile je želva vytažena nad vodu, a znovu se spustí až poté, co byla želva vymotána a vypuštěna do moře,

je-li mořská želva vytažena na palubu plavidla, musí být použity všechny vhodné metody jejího oživení, než je vrácena do vody,

rybářská plavidla, která loví tuňáka, nesmějí do vody vyhazovat vaky se solí ani jiné typy plastového odpadu.

16. Technická opatření pro zachování v Irském moři

V roce 2004 se budou dočasně používat technická opatření pro zachování uvedená v článcích 2, 3 a 4 nařízení (ES) č. 254/2002.

17. Zvláštní podmínky lovu tresky jednoskvrnné v Severním moři

a) Pro účely tohoto bodu se "ochrannou oblastí pro tresku obecnou" rozumí část divize ICES IV včetně následujících obdélníků ICES, která leží dále než 12 námořních mil od základních pobřežních linií:

49E6, 48E6, 47E6, 46E6, 50E7, 49E7, 48E7, 50E8, 49E8, 51E9, 50E9, 49E9, 48E9, 47E9, 50F0, 49F0, 48F0, 47F0, 51F1, 50F1, 49F1, 50F2, 49F2, 46F3, 45F3, 45F4, 44F4, 43F5, 43F6, 43F7, 42F7, 38E9, 37E9, 37F0, 46E8, 45E8, 47E9, 46E9, 45E9, 44E9, 47F0, 46F0, 45F0, 44F0, 47F1, 46F1, 45F1, 44F1.

b) Plavidla, kterým členský stát vydal zvláštní povolení k rybolovu pro cílený rybolov tresky jednoskvrnné v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94, budou splňovat následující podmínky:

i) oznámí vnitrostátním orgánům místo a čas vykládky alespoň čtyři hodiny předtím, než se daná vykládka uskuteční, pokud nejsou vykládky prováděny v obdobích určených členským státem;

ii) vykládky se budou provádět výhradně v přístavech, které určí členský stát vlajky;

iii) před zahájením vykládky úlovků uchovávaných na palubě předloží vnitrostátním orgánům příslušné stránky lodního deníku;

iv) nebudou vyhazovat do moře ryby uchovávané na palubě, dokud k tomu příslušný vnitrostátní orgán nevydá povolení;

v) nebudou uchovávat na palubě více než 5 % tresky obecné ve vztahu k živé hmotností mořských živočichů na plavidle;

vi) nebudou překládat ryby na moři;

vii) budou lovit výhradně mimo "ochrannou oblast pro tresku obecnou";

viii) nebudou proplouvat "ochrannou oblastí pro tresku obecnou", pokud nebyla lovná zařízení na palubě řádně přivázána a uskladněna;

ix) nebudou uchovávat na palubě ani používat vlečná lovná zařízení o velikosti ok menší než 100 mm.

c) Zvláštní povolení k rybolovu uvedená výše v písmenu b) nebudou vydána pro období delší než 3 měsíce.

d) Během 3 měsíců následujících po datu ukončení platnosti předchozího zvláštního povolení k rybolovu drženého týmž plavidlem nebude vydáno žádné zvláštní povolení k rybolovu, pokud během doby platnosti povolení nastal jedna z níže uvedených okolností:

i) při inspekci provedené vnitrostátním útvarem pro inspekce rybolovu je zjištěno, že je na palubě uchováváno více než 5 % tresky obecné, měřeno v živé hmotnosti jako procentní podíl všech ryb na palubě plavidla;

ii) plavidlo není schopno předložit zprávu ze systému sledování plavidel (VMS) nebo, v případě selhání systému sledování plavidel, zprávu o ručně určené poloze plavidla nebo předloží chybnou zprávu o poloze plavidla;

iii) při inspekci vykládky provedené vnitrostátním útvarem pro inspekce rybolovu je zjištěno, že plavidlo vyložilo nebo uchovávalo na palubě o 10 % ryb jakéhokoliv druhu (v živé hmotnosti) více, než je množství příslušného druhu uvedené v lodním deníku předloženém podle odstavce 17b bodě iii);

iv) vnitrostátní útvar pro inspekce rybolovu zpozoroval plavidlo při provádění překládky na jiné plavidlo na moři;

v) vnitrostátní útvar pro inspekce rybolovu zpozoroval plavidlo při provádění vykládky, aniž k tomu obdrželo povolení uvedené v odstavci 17b bodě iv);

vi) vnitrostátní útvar pro inspekce rybolovu zpozoroval plavidlo v "ochranné oblasti pro tresku obecnou", a lovná zařízení na palubě nebyla řádně přivázána a uskladněna;

vii) vnitrostátní útvar pro inspekce rybolovu při inspekci zjistil, že plavidlo porušuje ustanovení nařízení Rady (ES) č. 850/98;

viii) vnitrostátní útvar pro inspekce rybolovu zpozoroval, jak plavidlo vyhazuje do moře ryby, aniž předtím předložilo příslušné stránky lodního deníku, jak je uvedeno v odstavci 17b bodě iii).

[1] Úř. věst. č. L 145, 13. 6. 1997, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/92/ES (Úř věst. č. L 260, 11. 10. 2003, s. 8.).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

DOČASNÉ OMEZENÍ INTENZITY RYBOLOVU A DODATEČNÉ PODMÍNKY PRO KONTROLU, INSPEKCI A SLEDOVÁNÍ V RÁMCI OBNOVY URČITÝCH POPULACÍ TRESKY OBECNÉ

Obecná ustanovení

1. Podmínky stanovené v této příloze se budou vztahovat na rybářská plavidla Společenství, jejichž celková délka je alespoň 10 metrů.

2. Pro účely této přílohy se použijí následující zeměpisné oblasti:

a) Kattegat (divize ICES IIIa jih),

Skagerrak a Severní moře (divize ICES IVa, b, c, IIIa sever a IIa ES),

východní část Lamanšského průlivu (divize ICES VIId), a

Irské moře (divize ICES VIIa).

b) Pro plavidla, která byla oznámena Komisi jako plavidla vybavená náležitým systémem sledování plavidel, se použije následující definice oblasti "západně od Skotska", divize VIa:

divizeICES VIa vyjma části, která leží západně od linie spojující v uvedeném pořadí následující zeměpisné souřadnice:

60°00' s. š., 04°00' z. d.

59°45' s. š., 05°00' z. d.

59°30' s. š., 06°00' z. d.

59°00' s. š., 07°00' z. d.

58°30' s. š., 08°00' z. d.

58°00' s. š., 08°00' z. d.

58°00' s. š., 08°30' z. d.

56°00' s. š., 08°30' z. d.

56°00' s. š., 09°00' z. d.

55°00' s. š., 09°00' z. d.

55°00' s. š., 10°00' z. d.

54°30' s. š., 10°00' z. d..

3. Pro účely této přílohy se "dnem stráveným v oblasti a mimo přístav" rozumí:

a) období 24 hodin mezi 00:00 kalendářního dne a 24:00 téhož kalendářního dne nebo jakákoliv část tohoto období, během níž bylo plavidlo přítomno v jedné z oblastí definovaných v bodě 2 nebo nebylo v přístavu; nebo

b) jakékoliv nepřetržité období 24 hodin, zaznamenané v lodním deníku Společenství, během něhož bylo plavidlo přítomno v jedné z oblastí definovaných v bodě 2 nebo nebylo v přístavu, nebo jakákoliv část téhož období.

Členský stát, který hodlá použít definici "dne stráveného v oblasti a mimo přístav", jak je stanovena v písmenu b), oznámí Komisi prostředky kontroly činností plavidla, které byly použity, aby se zaručilo dodržování podmínek stanovených v písmenu b).

4. Pro účely této přílohy se použijí následující kategorie lovných zařízení:

a) vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobná vlečná zařízení o velikosti ok alespoň 100 mm vyjma vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla;

b) vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok alespoň 80 mm;

c) upevněné vlečné sítě včetně tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a zatahovacích sítí;

d) dlouhé lovné šňůry pro lov při dně;

e) vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobná vlečná zařízení o velikosti ok mezi 70 mm a 99 mm s výjimkou vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok mezi 80 mm a 99 mm;

f) vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobná vlečná zařízení o velikosti ok mezi 16 mm a 31 mm s výjimkou vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla.

Intenzita rybolovu

5. Každý členský stát zajistí, že rybářská plavidla, která plují pod jeho vlajkou nebo jsou registrována ve Společenství a mají na palubě jakékoliv lovné zařízení definované v bodě 4, budou přítomna v oblasti a mimo přístav po počet dnů, který nepřesahuje počet dnů uvedený v bodě 6.

6. a) Počet dnů každého kalendářního měsíce, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti a mimo přístav, ačkoliv má na palubě lovná zařízení definovaná v odstavci 4, je uveden v tabulce 1:

Tabulka I – Maximální počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav podle jednotlivých lovných zařízení

Oblast definovaná v bodě | Kategorie lovných zařízení uvedených v bodě |

4a | 4b | 4c | 4d | 4e | 4f |

2a.Kattegat, Severní moře. a Skagerrak, západně od Skotska, východní část Lamanšského průlivu, Irské moře | 10 | 14 | 14 | 17 | 22 | 20 |

b) Členský stát může během období řízení nashromáždit dny, kdy je přítomen v oblasti a mimo přístav, uvedené v tabulce 1, až do výše jedenácti kalendářních měsíců. Členský stát oznámí Komisi záměr shromáždit více období řízení před zahájením jakéhokoliv období řízení.

c) Komise může členskému státu na základě dosažených výsledků programů vyřazování plavidel z provozu, které se uskutečnily od 1. ledna 2002, dočasně přidělit dodatečný počet dnů, kdy plavidlo může být přítomno v oblasti a mimo přístav, ačkoliv má na palubě lovná zařízení definovaná v bodě 4.

Členské státy, které hodlají využít těchto přídělů, předloží Komisi žádost společně se zprávou s údaji o dokončených programech vyřazování plavidel z provozu.

Na základě uvedené žádosti může Komise po konzultaci s členskými státy změnit pro příslušný členský stát počet dnů definovaný v písmenu a).

d) Za podmínek upřesněných v tabulce II mohou členské státy přidělit plavidlům odchylky od počtu dnů strávených v dané oblasti a mimo přístav, jak je definován v tabulce I.

Členské státy, které chtějí přidělit tyto dodatečné dny, zašlou Komisi podrobné informace o plavidlech, jimž mají být dny přiděleny, a o záznamech jejich úlovků alespoň za poslední dva týdny předtím, než jsou dodatečné dny přiděleny.

Tabulka II – Odchylky od počtu dnů strávených v oblasti a mimo přístav, uvedeného v tabulce I, a související podmínky

Oblasti definované v bodě 2 | Lovná zařízení definovaná v bodě 4 | Záznam úlovků plavidla za rok 2002 | Dny |

2a | 4a, 4e | Méně než 5 % každého z těchto druhů: tresky obecné, jazyka obecného a platýse velkého | Bez omezení |

2a | 4a | Méně než 5 % tresky obecné | 100 a 120 mm až 14; více než 120 mm až 15 |

2a Kattegat (divize ICES IIIa jih), Severní moře | 4c: lovná zařízení o velikosti ok alespoň 220 mm | Méně než 5 % tresky obecné a více než 5 % pakambaly velké a hranáče šedého | Až 16 dnů |

2a východní část Lamanšského průlivu divize ICES VIId | 4c: lovná zařízení o velikosti ok nejvýše 110 mm | Plavidla kratší než 15 m, která provádějí vykládky více než 35 % druhů neupravených předpisy a která jsou mimo přístav více než 24 hodin | Až 20 dnů |

Je-li větší příděl dnů poskytnut plavidlu v důsledku nízkého procentního podílu záznamu úlovků určitých druhů, toto plavidlo nesmí v žádném okamžiku uchovávat na palubě větší procentní podíl těchto druhů, než je uvedeno v tabulce II. Pokud plavidlo tuto podmínku nesplní, s okamžitým účinkem ztrácí na dodatečné dny nárok.

e) Na žádost členského státu může Komise na základě prvního řádku tabulky II přidělit odchylku, pokud jde o rybolov tresky tmavé, aniž by vyžadovala záznamu úlovků za předcházející roky rybolovu, v nichž odlov nepřesáhl 5 %. Společně s žádostí předloží členský stát podrobné údaje o plavidlech, jimž má být odchylka přidělena, přičemž uvede jejich podíly kvót a rybolovné činnosti. Žádost se předá Komisi alespoň čtyři týdny před zahájením prvního období řízení, pro které mají být dny přiděleny.

Žádné plavidlo, jemuž jsou na základě tohoto ustanovení přiděleny dodatečné dny, nesmí v žádném okamžiku uchovávat na palubě více než 5 % následujících druhů: tresky obecné, jazyka obecného a platýse velkého.

Příslušné orgány zajistí inspekce a sledování na moři a v přístavech, aby se ověřilo dodržování výše uvedených požadavků. Všechna plavidla, která je nedodržují, ztrácejí s okamžitým účinkem na dodatečné dny nárok.

f) Na uznání uzavření oblasti v Irském moři za účelem ochrany populací, které se třou, a očekávaného snížení úmrtnosti tresky obecné při rybolovu, budou pro plavidla, která používají lovná zařízení kategorií 4a a 4b a která stráví více než polovinu přidělených dnů daného období řízení v Irském moři (divize ICES VIIa), k dispozici dva dodatečné dny.

7. Před prvním dnem každého období řízení oznámí velitel plavidla nebo jeho zástupce orgánům členského státu vlajky, která lovná zařízení hodlá použít v následujícím období řízení. Dokud oznámení neprovede, plavidlo nebude k rybolovu v oblastech definovaných v bodě 2 oprávněno.

Oznámí-li velitel plavidla nebo jeho zástupce, že bude používat lovná zařízení dvou kategorií definovaných v bodě 4, celkový počet dnů k dispozici v následujícím období řízení nepřesáhne polovinu celkového počtu dnů, které má plavidlo k dispozici pro každé lovné zařízení, zaokrouhleno dolů na nejbližší celý den. Používání daných lovných zařízení po více dnů, než jak je pro příslušná zařízení stanoveno v tabulce I, nebude povoleno.

Možnost použít dvě lovná zařízení bude přidělena pouze tehdy, budou-li splněny následující dodatečné podmínky sledování:

- během dané plavby bude mít rybářské plavidlo na palubě pouze jedno lovné zařízení;

- velitel plavidla nebo jeho zástupce musí před každou plavbou předem oznámit příslušným orgánům typ lovného zařízení, které bude na palubě.

Příslušné orgány budou provádět inspekce a sledování na moři a v přístavu, aby ověřily dodržování výše uvedených požadavků. Plavidlo, u něhož bude zjištěno, že dané požadavky nedodržuje, ztratí s okamžitým účinkem nárok na používání dvou kategorií lovných zařízení.

8. Plavidlo, které je přítomno v jedné z oblastí definovaných v bodě 2 a které použilo jedno z lovných zařízení definovaných v bodě 4, nesmí současně uchovávat na palubě jiná lovná zařízení definovaná v bodě 4.

9. a) Plavidlo, které v daném období řízení vyčerpalo počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav, na které má nárok, zůstane po zbytek období řízení v přístavu nebo mimo oblast uvedenou v bodě 2.

b) V daném období řízení může plavidlo provozovat činnosti, které nesouvisejí s rybolovem, aniž by se tento čas odečítal od počtu dnů, které mu byly přiděleny na základě bodu 6, pokud dané plavidlo nejprve informuje členský stát o tom, že hodlá takové činnosti provozovat a o povaze takových činností, a pokud na tuto dobu odevzdá licenci k rybolovu.

10. a) Členský stát může povolit jakémukoliv svému rybářskému plavidlu, aby převedlo dny strávené v oblasti a mimo přístav, na něž má nárok, na jiné z jeho plavidel pro totéž období řízení v rámci téže oblasti, pokud je výsledný počet dnů získaný plavidlem, vynásobený výkonem jeho motoru v kilovatech (kilovatdnech), roven nebo menší výslednému počtu dnů převedených dárcovským plavidlem, vynásobenému výkonem motoru tohoto plavidla v kilovatech. Výkon motoru plavidel v kilovatech bude výkon, který je pro jednotlivá plavidla zaznamenán v rejstříku rybářského lodního parku Společenství.

b) Celkový počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav převedených na základě písmene a), který se vynásobí výkonem motoru dárcovského plavidla v kilovatech, nebude vyšší než průměrný počet dnů dárcovského plavidla za rok, jak je ověřen v lodním deníku Společenství v letech 2001, 2002 a 2003, vynásobený výkonem motoru tohoto plavidla v kilovatech.

c) Převod dnů, jak je popsán v písmenu a), bude povolen pouze mezi plavidly, která operují v rámci stejných kategorií lovných zařízení a oblastí uvedených v bodě 6 písm. a) a během téhož období řízení.

d) Plavidla, na něž se vztahuje přidělení podle bodu 6 písm. d) a e) a bodu 7, nesmějí převádět žádné dny.

e) Na žádost Komise předloží členský stát zprávu o provedených převodech dnů.

11. Plavidlo, které nemá žádný záznam odlovu v jedné z oblastí definovaných v bodě 2, může přes tyto oblasti přeplout, pokud to předem oznámí příslušným orgánům. Během pobytu tohoto plavidla v oblastech definovaných v bodě 2 musejí být všechna lovná zařízení na palubě přivázána a uskladněna v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

12. Členský stát zakáže rybolov pomocí lovných zařízení definovaných v bodě 4 v oblastech definovaných v bodě 2 všem svým plavidlům, která v této oblasti neprovozovala rybolovné činnosti v letech 2001, 2002 a 2003, pokud nezajistí, že bude v dané oblasti upravené předpisy zamezeno rybolovu toutéž kapacitou, měřeno v kilovatech.

Kontroly, inspekce, sledování

13. Bez ohledu na článek 19a nařízení (EHS) č. 2847/93 se na plavidla, která používají lovná zařízení definovaná v odstavci 4 a operují v oblastech definovaných v odstavci 2, vztahují články 19b, 19c, 19d, 19e, a 19j uvedeného nařízení.

14. Za účelem zaručení dodržování závazků předkládat zprávy uvedené v bodě 13 této přílohy mohou členské státy provádět jiná kontrolní opatření, která jsou stejně účinná a transparentní jako výše uvedené závazky. Tato opatření musejí být oznámena Komisi před jejich provedením.

15. Velitel rybářského plavidla nebo jeho zástupce musí před vplutím do přístavu nebo poté, co byl přítomen v oblasti uvedené v tabulce III s nákladem jednotlivých druhů, který přesahuje množství uvedená pro jednotlivé druhy v této tabulce, alespoň čtyři hodiny před daným vplutím do přístavu oznámit příslušným orgánům dotčeného členského státu:

- jméno přístavu,

- odhadovaný čas příjezdu do tohoto přístavu,

- množství jednotlivých druhů v kilogramech živé hmotnosti, jichž je na palubě uchováváno více než 50 kg.

16. Příslušné orgány členského státu, ve kterém se má uskutečnit vykládka, pro kterou se vyžaduje předběžné oznámení, mohou požadovat, aby se vykládka neuskutečnila, dokud nebude těmito orgány schválena.

Tabulka III – Množství vykládek v tunách podle jednotlivých oblastí a druhů, na které se vztahují zvláštní podmínky

PN

Předběžné oznámení, jak je uvedeno v bodě 16.

DP

Určený přístav, jak je uvedeno v bodě 17.

Oblast definovaná v bodě | Množství jednotlivých druhů v tunách: Treska obecná |

PN | DP |

2aKattegat, Severní moře a Skagerrak, západně od Skotska, východní část Lamanšského průlivu, Irské moře | 1 | 2 |

17. Rybářské plavidlo, které se nachází v oblasti definované v tabulce III (ve sloupci DP) nesmí mimo určené přístavy vykládat větší množství druhů, než jaká jsou uvedena v tabulce.

Každý členský stát zašle Komisi do 15 dnů od dne vstupu tohoto nařízení v platnost seznam určených přístavů a do 30 dnů poté příslušné kontrolní a inspekční postupy včetně podmínek zaznamenávání a oznamování množství jednotlivých druhů a populací uvedených v článku 12 tohoto nařízení při každé vykládce. Komise zašle tyto informace všem členským státům.

18. Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států [3], je povolená míra odchylky při odhadech množství, v kilogramech živé hmotnosti uchovávaných na palubě plavidel uvedených v bodě 13, 8 % množství zapsaného v lodním deníku.

19. Bude zakázáno uchovávat na palubě rybářského plavidla v jakékoliv nádobě jakékoliv množství tresky obecné smíchané s jinými druhy mořských živočichů. Nádoby s treskou obecnou se uskladní v nákladním prostoru odděleně od ostatních nádob.

20. Příslušné orgány členského státu mohou požadovat, aby bylo každé množství tresky obecné ulovené v oblastech definovaných v bodě 2, které je v tomto členském státě vykládáno poprvé, zváženo za přítomnosti inspektorů, než je z přístavu první vykládky přepraveno. V případě tresky obecné, která je poprvé vykládána v určených přístavech podle bodu 17, se reprezentativní vzorky, dosahující až 20 % vykládky, zváží za přítomnosti inspektorů schválených členskými státy, než jsou poprvé nabídnuty k prodeji a prodány. Za tím účelem předloží členské státy Komisi do jednoho měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost podrobné údaje o režimu odběru vzorků, který používají.

21. Odchylně od článku 13 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 budou všechna množství větší než 50 kg všech druhů uvedených v článku 12 tohoto nařízení, která jsou přepravována jinam než do místa vykládky nebo vývozu, doprovázena kopií jednoho z prohlášení stanovených v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93, které se bude vztahovat na množství těchto převážených druhů. Výjimka stanovená v čl. 13 odst. 4 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 se nepoužije.

22. Odchylně od čl. 34c odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 mohou zvláštní kontrolní programy týkající se populací uvedených v článku 12 trvat déle než dva roky, počítáno od jejich vstupu v platnost.

[3] Úř. věst. č. L 276, 10. 10. 1983, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1965/2001 (Úř. věst. č. L 268, 9. 10. 2001, s. 23.).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

INTENZITA RYBOLOVU PRO PLAVIDLA, KTERÁ LOVÍ SMÁČKOVITÉ V SEVERNÍM MOŘI A VE SKAGERRAKU

1. Od 1. ledna do 31. prosince 2004 se budou podmínky stanovené v této příloze vztahovat na rybářská plavidla Společenství, která loví v severním moři a ve Skagerraku pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných lovných zařízení o velikosti ok menší než 16 mm.

2. Pro účely této přílohy se dnem mimo přístav rozumí:

a) období 24 hodin mezi 00:00 kalendářního dne a 24:00 téhož kalendářního dne nebo jakákoliv část tohoto období; nebo

b) jakékoliv nepřetržité období 24 hodin, zaznamenané v lodním deníku Společenství, mezi datem a hodinou odjezdu a datem a hodinou příjezdu nebo jakákoliv část tohoto období.

3. Každý členský stát vypracuje nejpozději do 1. března 2004 databázi pro Severní moře a Skagerrak, pro jednotlivé roky 2001, 2002 a 2003 a pro jednotlivá plavidla, která plují pod jejich vlajkou nebo jsou registrována ve Společenství a která lovila pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných lovných zařízení o velikosti ok menší než 16 mm, a tato databáze bude obsahovat následující údaje:

a) název a vnitřní registrační číslo plavidla;

b) výkon vestavěného motoru plavidla v kilovatech, měřeno v souladu s článkem 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel [1];

c) počet dnů strávených mimo přístav, během kterých byl provozován rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných lovných zařízení o velikosti ok menší než 16 mm;

d) kilovatdny jako násobek počtu dnů strávených mimo přístav a výkonu vestavěného motoru plavidla v kilovatech.

4. Pro jednotlivé členské státy se vypočtou následující složky:

a) celkový počet kilovatdnů pro každý rok jako součet kilovatdnů vypočtených podle bodu 3d);

b) průměrný počet kilovatdnů pro období let 2001 až 2003.

5. Každý členský stát zajistí, že počet kilovatdnů v roce 2004 pro plavidla plující pod jeho vlajkou nebo registrovaná ve Společenství nepřesáhne počet vypočtený pro rok 2003 v souladu s bodem 4a).

6. Komise co nejdříve, avšak nejpozději do 15. června 2004, přezkoumá maximální počet kilovatdnů uvedený v bodě 5 na základě stanoviska Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF) týkajícího se velikosti smáčkovitých v Severním moři v roce 2003 a v souladu s těmito pravidly:

a) pokud STECF dojde k závěru, že populace smáčkovitých v Severním moři je alespoň 500000 jedinců ve stáří 0 let, nepoužije se po zbytek roku 2004 žádné omezení kilovatdnů;

b) pokud STECF dojde k závěru, že se populace smáčkovitých v Severním moři pohybuje mezi 300000 a 500000 jedinci ve stáří 0 let, počet kilovatdnů nepřesáhne úroveň roku 2003, vypočtenou v souladu s bodem 4a).

c) pokud STECF dojde k závěru, že populace smáčkovitých v Severním moři je menší než 300000 jedinců ve stáří 0 let, bude po zbytek roku 2004 rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných lovných zařízení o velikosti ok menší než 16 mm zakázán. Bude nicméně povolen omezený rybolov pro účely kontroly populací smáčkovitých v Severním moři a ve Skagerraku a pro účely posouzení účinků ukončení rybolovu. Příslušné členské státy za tímto účelem ve spolupráci s Komisí vypracují plán kontroly rybolovu.

[1] Úř. věst. č. L 274, 25. 9. 1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. č. L 339, 29. 12. 1994, s. 1.).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

ČÁST I

OMEZENÍ POČTU LICENCÍ A POVOLENÍ K RYBOLOVU PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ LOVÍ VE VODÁCH TŘETÍCH ZEMÍ

Rybolovná oblast | Rybolov | Počet licencí | Maximální počet trvale přítomných plavidel |

Vody Norska a rybolovná oblast kolem ostrova Jan Mayen | Sleď obecný, severně od 62°00′ s. š. | 75 | 55 |

vody Estonska | Treska obecná, sleď obecný, losos obecný a šprot obecný | 250 | 70 |

Vody Faerských ostrovů | Lov všech druhů ryb pomocí vlečných sítí prováděný plavidly, jejichž délka nepřesahuje 180 stop v oblasti mezi 12 a 21 mílemi od základních linií Faerských ostrovů | 26 | 13 |

Cílený lov tresky obecné a tresky jednoskvrnné pomocí sítí o minimální velikosti ok 135 mm, omezený na oblast jižně od 62°28′ s. š. a východně od 6°30′ z. d. | 8 | 4 |

Rybolov pomocí vlečných sítí vně pásma o šířce 21 mil od základních linií Faerských ostrovů. V období od 1. března do 31. května a od 1. října do 31. prosince smějí tato plavidla operovat v oblasti mezi 61°20′ s. š. a 62°00′ s. š. a v pásmu mezi 12 a 21 mílemi od základních linií. | 70 | 26 |

Lov mníka modrého pomocí sítí o minimální velikosti ok 100 mm v oblasti jižně od 61°30′ s. š. a západně od 9°00′ z. d. a v oblasti mezi 7°00′ z. d. a 9°00′ z. d. jižně od 60°30′ s. š. a v oblasti jihozápadně od linie spojující bod o souřadnicích 60°30′ s. š, 7°00′ z. d. s bodem o souřadnicích 60°00′ s.š., 6°00′ z. d. | 70 | 20 |

Cílený lov tresky tmavé pomocí vlečných sítí o minimální velikosti ok 120 mm a s možností používat kruhové popruhy kolem kapsy zatahovací sítě. | 70 | 22 |

Lov tresky modravé. Celkový počet licencí může být zvýšen o 4 plavidla, aby plavidla vytvořila dvojice, pokud by orgány Faerských ostrovů zavedly zvláštní pravidla vstupu do oblasti nazvané "hlavní oblast lovu tresky modravé" | 34 | 20 |

Lov na šňůru | 10 | 6 |

Lov makrely obecné | 12 | 12 |

Lov sledě obecného severně od 62° s. š. | 21 | 21 |

Island | Všechny druhy rybolovu | 18 | 5 |

vody Lotyšska | Lov tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného | 130 | 38 |

Lov lososa obecného | 40 | 15 |

vody Litvy | Všechny druhy rybolovu | 300 | 60 |

Vody Ruské federace | Všechny druhy rybolovu | pm | pm |

Lov tresky obecné | pm | pm |

Lov šprota obecného | pm | pm |

Stát vlajky | Rybolov | Počet licencí | Maximální počet trvale přítomných plavidel |

Norsko | Sleď obecný, severně od 62°00′ s. š. | 18 | 18 |

Estonsko | Sleď obecný, losos obecný a šprot obecný | 106 | 63 |

Treska obecná | 30 | 15 |

Faerské ostrovy | Makrela obecná v oblastech VIa (severně od 56°30′ s. š.), VIIe, f, h; kranas v oblastech IV, VIa (severně od 56°30′ s. š.), VIIe, f, h; lov sleď obecný v oblasti VIa (severně od 56°30′ s. š..) | 14 | 14 |

Sleď obecný, severně od 62°00′ s. š. | 21 | 21 |

Sleď obecný, IIIa | 4 | 4 |

Průmyslový rybolov tresky norské a šprota obecného, IV, VIa (severně od 56°30′ s. š.); smáčkovití, IV (včetně nevyhnutelných vedlejších úlovků tresky modravé) | 15 | 15 |

Mník obecný a treska brosma | 20 | 10 |

Treska modravá, VIa (severně od 56°30′ s. š.), VIb, VII (západně od 12°00′ z. d.) | 20 | 20 |

Mník modrý | 16 | 16 |

Žralok nosatý (všechny oblasti kromě NAFO 3PS) | 3 | 3 |

Lotyšsko | Treska obecná, sleď obecný a šprot obecný, IIId | 90 | 45 |

Losos obecný, IIId | 4 | 2 |

Litva | Treska obecná, sleď obecný, šprot obecný a losos obecný, IIId | 70 | 40 |

Sleď obecný a šprot obecný, IIId (přepravní a chladírenská plavidla) | 5 | 4 |

Ruská federace | Sleď obecný, IIId (vody Švédska) | pm | pm |

Sleď obecný, IIId (vody Švédska, mateřská plavidla neprovádějící rybolov) | pm | pm |

Barbados | Kreveta Penaeus (vody Francouzské Guayany) | 5 | pm |

Chňapalovití (Lutjanidae) (vody Francouzské Guayany) | 5 | pm |

Guayana | Kreveta Penaeus (vody Francouzské Guayany) | pm | pm |

Surinam | Kreveta Penaeus (vody Francouzské Guayany) | 5 | pm |

Trinidad a Tobago | Kreveta Penaeus (vody Francouzské Guayany) | 8 | pm |

Japonsko | Tuňák (vody Francouzské Guayany) | pm | |

Korea | Tuňák (vody Francouzské Guayany) | pm | pm |

Venezuela | Chňapalovití (Lutjanidae) (vody Francouzské Guayany) | 41 | pm |

Žraloci (vody Francouzské Guayany) | 4 | pm |

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

ČÁST I

INFORMACE, KTERÉ BUDOU ZAPSÁNY DO LODNÍHO DENÍKU

Pokud plavidlo provozuje rybolov v pásmu 200 námořních mil od pobřeží členských států Společenství, na které se vztahují předpisy Společenství o rybolovu, je nutno do lodního deníku okamžitě po níže uvedených činnostech zaznamenat tyto údaje:

Po každém vytažení sítě:

1.1. množství ryb (v kilogramech živé hmotnosti) všech ulovených druhů;

1.2. datum a čas vytažení sítě;

1.3. zeměpisnou polohu, ve které byly úlovky chyceny;

1.4. použitou metodu rybolovu.

Po každé překládce úlovku na jiné plavidlo nebo z něho:

2.1. údaj "převzato z" nebo "přeloženo na";

2.2. množství ryb (v kilogramech živé hmotnosti) všech přeložených druhů;

2.3. jméno, vnější identifikační písmena a čísla plavidla, na které nebo ze kterého byl náklad přeložen;

2.4. překládky tresky obecné není povolena.

Po každé vykládce v přístavu Společenství:

3.1. jméno přístavu;

3.2. množství ryb (v kilogramech živé hmotnosti) všech vyložených druhů.

Po každém předání informací Komisi Evropských společenství:

4.1. datum a čas předání informací;

4.2. druh zprávy: IN, OUT, ICES, WKL nebo 2 WKL;

4.3. při přenosu zpráv rádiem jméno radiostanice.

ČÁST II

VZOR LODNÍHO DENÍKU

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

OBSAH A PRAVIDLA PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ KOMISI

Komisi Evropských společenství se budou předávat následující informace podle níže uvedeného časového rozpisu:

1.1. Pokaždé, když plavidlo vpluje do pásma 200 námořních mil od pobřeží členských států Společenství, na které se vztahují předpisy Společenství o rybolovu:

a) informace upřesněné v bodě 1.5;

b) množství (v kilogramech) jednotlivých druhů ryb v nákladním prostoru plavidla:

c) datum a číslo divize ICES, kde velitel plavidla hodlá zahájit rybolov.

Pokud rybolovné činnosti vyžadují, aby plavidlo vplulo do oblastí uvedených v bodě 1.1 během daného dne více než jednou, stačí předat informace při prvním vplutí.

1.2. Pokaždé, když plavidlo opustí oblast uvedenou v bodě 1.1:

a) informace upřesněné v bodě 1.5;

b) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb v nákladním prostoru plavidla;

c) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací;

d) číslo divize ICES, ve které byly úlovky chyceny;

e) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb přeložených na jiné plavidlo a/nebo z jiného plavidla od okamžiku, kdy plavidlo vplulo do dané oblasti, a identifikační údaje plavidla, na které byl úlovek přeložen;

f) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů vyložených v přístavu Společenství od okamžiku, kdy plavidlo vplulo do oblasti.

Pokud rybolovné činnosti vyžadují, aby plavidlo vplulo do oblastí uvedených v bodě 1.1 během daného dne více než jednou, stačí předat informace při posledním opuštění oblasti.

1.3. Ve třídenních intervalech počínaje třetím dnem poté, co plavidlo poprvé vplulo do oblastí uvedených v bodě 1.1 při lovu sledě obecného a makrely obecné, a v týdenních intervalech počínaje sedmým dnem poté, co plavidlo poprvé vplulo do oblastí uvedených v bodě 1.1 při lovu všech ostatních druhů s výjimkou sledě obecného a makrely obecné:

a) informace upřesněné v bodě 1.5;

b) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací;

c) číslo divize ICES, ve které byly úlovky chyceny.

1.4. Pokaždé, když se plavidlo přesune z jedné divize ICES do jiné:

a) informace upřesněné v bodě 1.5;

b) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací;

c) číslo divize ICES, ve které byly úlovky chyceny.

1.5. a) Jméno, volací značka, vnější identifikační písmena a čísla plavidla a jméno jeho velitele;

b) v případě potřeby číslo licence;

c) pořadové číslo zprávy pro příslušnou plavbu;

d) identifikace druhu zprávy;

e) datum, čas a zeměpisná poloha plavidla.

2.1. Informace upřesněné v bodě 1 budou předávány Komisi Evropských společenství v Bruselu (telex 24189 FISEU-B) prostřednictvím rádiových stanic, které jsou uvedeny níže v bodě 3, a v podobě uvedené v bodě 4.

2.2. Jestliže plavidlo nemůže z důvodů vyšší moci zprávu předat, může ji jeho jménem předat jiné plavidlo.

Jméno radiostanice | Volací znak radiostanice |

Lyngby | OXZ |

Land's End | GLD |

Valentia | EJK |

Malin Head | EJM |

Torshavn | OXJ |

Bergen | LGN |

Farsund | LGZ |

Florø | LGL |

Rogaland | LGQ |

Tjøme | LGT |

Ålesund | LGA |

Ørlandet | LFO |

Bodø | LPG |

Svalbard | LGS |

Blåvand | OXB |

Gryt | GRYT RADIO |

Göteborg | SOG |

Turku | OFK |

3. 4. Forma sdělování údajů

Informace upřesněné v bodě 1 budou obsahovat v následujícím pořadí tyto údaje:

- jméno plavidla;

- volací značku;

- vnější identifikační písmena a čísla;

- pořadové číslo zprávy pro danou plavbu;

- identifikaci typu zprávy podle následujícího kódu:

- zpráva při vplutí do některé z oblastí uvedených v bodě 1.1: "IN",

- zpráva při opuštění některé z oblastí uvedených v bodě 1.1: "OUT",

- zpráva při přesunu z jedné divize ICES do jiné: "ICES",

- týdenní zpráva: "WKL",

- třídenní zpráva: "2 WKL",

- datum, čas a zeměpisnou polohu;

- divize/podoblasti ICES, kde se předpokládá zahájení rybolovu;

- datum předpokládaného zahájení rybolovu;

- množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb v nákladním prostoru plavidla prostřednictvím kódů uvedených v bodě 5;

- množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací prostřednictvím kódů uvedených v bodě 5;

- čísla divizí/podoblastí ICES, ve kterých byly úlovky chyceny;

- množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb přeložených na jiné plavidlo a/nebo z jiného plavidla od předchozího předání informací;

- jméno a volací značku plavidla, na které a/nebo ze kterého byl úlovek přeložen;

- množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb vyložených v přístavu Společenství od předchozího předání informací;

- jméno velitele.

5. Kód, který se použije pro identifikaci jednotlivých druhů ryb na palubě, jak je uvedeno v bodě 1.4:

Pilonoš (Beryx spp.), | ALF |

Platýs drsný (Hippoglossoides platessoides), | PLA |

Sardel obecná (Engraulis encrasicolus), | ANE |

Ďasové (Lophius spp.), | MNZ |

Stříbrnice zlatá (Argentina silus), | ARG |

Pražma obecná (Brama brama), | POA |

Žralok veliký (Cetorinhus maximus), | BSK |

Tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo), | BSF |

Mník modrý (Molva dypterygia) | BLI |

Treska modravá (Micromesistius poutassou), | WHB |

(Xyphopenaeus kroyerii), | BOB |

Treska obecná (Gadus morhua), | COD |

Garnát obecný (Crangon crangon), | CSH |

Oliheň Sorbesi (Loligo spp.), | SQC |

Ostroun obecný (Squalus acanthias), | DGS |

Tresky (Phycis spp.), | FOR |

Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides), | GHL |

Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus), | HAD |

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius), | HKE |

Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus), | HAL |

Sleď obecný (Clupea harengus), | HER |

Kranas obecný (Trachurus trachurus), | HOM |

Mník mořský (Molva molva), | LIN |

Makrela obecná (Scomber scombrus), | MAC |

Kambaly druhu Lepidorhombus (Lepidorhombus spp.), | LEZ |

Krevetka severní (Pandalus borealis), | PRA |

Humr severský (Nephrops norvegicus), | NEP |

Treska norská (Trisopterus esmarkii), | NOP |

(Hoplostethus atlanticus), | ORY |

Jiné druhy, | OTH |

Platýs velký (Pleuronectes platessa), | PLE |

Treska pollak (Pollachius pollachius), | POL |

Žralok nosatý (Lamna nasus), | POR |

Okouníci rodu Sebastes (Sebastes spp.), | RED |

Ružicha šedá (Pagellus bogaraveo), | SBR |

Hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris), | RNG |

Treska tmavá (Pollachius virens), | POK |

Losos obecný (Salmo salar), | SAL |

Smáčkovití (Ammodytes spp.), | SAN |

Sardinka obecná (Sardina pilchardus), | PIL |

(Selachii, Pleurotremata), | SHK |

Krevetovití (Penaeidae), | PEZ |

Šprot obecný (Sprattus sprattus), | SPR |

Olihně (Illex spp.), | SQX |

Tuňáci (Thunnidae), | TUN |

Mníkovec bělolemý (Brosme brosme), | USK |

Treska bezvousá (Merlangus merlangus), | WHG |

Platýs zlatý (Limanda ferruginea), | YEL |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA X

SEZNAM DRUHŮ

Obecný anglický název | Vědecký název | 3-alpha kód |

Hlubinné druhy ryb

Treska obecná | Gadus Morhua | COD |

Treska jednoskvrnná | Melanogrammus Aeglefinus | HAD |

Okouníci (druh) | Sebastes spp. | RED |

Okouník mořský | Sebastes marinus | REG |

Okouník bradatý | Sebastes mentella | REB |

nemá čeký název | Sebastes fasciatus | REN |

Štikozubec americký | Merluccius bilinearis | HKS |

Mníkovec červenatý | Urophycis chuss | HKR |

Treska tmavá | Pollachius Virens | ΡΟΚ |

Platýs drsný | Hippoglossoides Platessoides | PLA |

Platýs šedohnědý | Glyptocephalus cynoglossus | WIT |

Platýs zlatý | Limanda ferruginea | YEL |

Treska polární | Boreogadus saida | POC |

Hlavoun tuponosý | Coryphaenoides rupestris | RNG |

Hlavoun severní | Macrourus berglax | RHG |

Smačkové rodu Ammodytes | Ammodytes sp. | SAN |

Pulcové rodu Myoxocephalus | Myoxocephalus sp. | SCU |

Mořan čeledi Sparidae | Stenotomus chrysops | SCP |

Pyskoun tautoga | Tautoga onitis | TAU |

Štíhlice čeledi Malacanthidae | Lopholatilus chamaeleonticeps | TIL |

Mníkovec štíhlý | Urophycis tenuis | HKW |

Vlkoušové | Anarhicas sp. | CAT |

Vlkouš obecný | Anarhichas lupus | CAA |

Vlkouš skvrnitý | Anarhichas minor | CAS |

Platýs černý | Reinharditius hippoglossoides | GHL |

Platýs obecný | Hipoglossus Hipoglossus | HAL |

Platýs americký | Pseudopleuronectes americanus | FLW |

Platýsovec tmavoskvrnný | Paralichthys dentatus | FLS |

Kambala čeledi Scophthalmidae | Scophthalmus aquosus | FLD |

Řád platýsi (bez bližšího určení) | Pleuronectiformes | FLX |

Ďas americký | Lophius americanus | ANG |

Štítník rodu Prionotus | Prionotus sp. | SRA |

Treska tomkod | Microgadus tomcod | TOM |

Morida nosatá | Antimora rostrata | ANT |

Treska modravá | Micromesistius Poutassou | WHB |

Pyskoun čeledi Labridae | Tautogolabrus adspersus | CUN |

Mníkovec bělolemý | Brosme brosme | USK |

Treska ogac | Gadus ogac | GRC |

Mník modrý | Molva dypterygia | BLI |

Mník mořský | Molva molva | LIN |

Hlubinné druhy ryb (bez bližšího určení) | | GRO |

Pelagické

Sleď obecný | Clupea Harengus | HER |

Makrela obecná | Scomber Scombrus | MAC |

Pestroun zářivý | Peprilus triacanthus | BUT |

Menhaden atlantský | Brevoortia tyrannus | MHA |

Rohoretka ještěří | Scomberesox saurus | SAU |

Sardel - nemá český název | Anchoa mitchilli | ANB |

Lufara dravá | Pomatomus saltatrix | BLU |

Kranas dvouskvrnný | Caranx hippos | CVJ |

Tuňák nepravý | Auxis thazard | FRI |

Makrelovec kavala | Scomberomourus cavalla | KGM |

Makrela španělská | Scomberomourus maculatus | SSM |

Plachetník atlantský | Istiophorus platypterus | SAI |

Plachetník bílý | Tetrapturus albidus | WHM |

Marlín modrý | Makaira nigricans | BUM |

Hranáč šedý | Cyclopterus lumpus | LUM |

Smuha čeledi Sciaenidae | Menticirrhus saxatilis | KGF |

Čtverzubec skvrnitý | Sphoeroides maculatus | PUF |

Slimule rodu Lycodes | Lycodes sp. | ELZ |

Slimule americká | Macrozoarces americanus | OPT |

Mečoun obecný | Xiphias gladius | SWO |

Tuňák křídlatý | Thunnus alalunga | ALB |

Tuňák bílý | Pelamida pelamida | BON |

Tunec atlantický | Euthynnus alletteratus | LTA |

Tuňák velkooký | Thunnus obesus | BET |

Tuňák obecný | Thunnus thynnus | BFT |

Tuňák pruhovaný | Katsuwonus pelamis | SKJ |

Tuňák žlutoploutvý | Thunnus albacares | YFT |

Makrelovité (bez bližšího určení) | Scombridae | TUN |

Pelgické ryby (bez bližšího určení) | | PEL |

Bezobratlí

Oliheň - nemá český název | Loligo pealei | SQL |

Oliheň atlantická | Illex illecebrosus | SQI |

Olihňovití (bez bližšího určení) | Loliginidae, Ommastrephidae | SQU |

Mlž čeledi střenkovití (Solenidae) | Ensis directus | CLR |

Zaděnka kulovitá | Mercenaria mercenaria | CLH |

nemá český název | Polycheata | WOR |

Ostrorep americký | Limulus polyphemus | HSC |

Mořstí bezobratlí (bez bližšího určení) | Invertebrata | INV |

Jiné ryby

Placka velkooká | Alosa pseudoharengus | ALE |

Úhořovec americký | Conger oceanicus | COA |

Úhoř americký | Anguilla rostrata | ELA |

Nemá český název | Myxine glutinosa | MYG |

Placka chutná | Alosa sapidissima | SHA |

Stříbrnice (bez bližšího určení) | Argentina spp. | ARG |

Mlž - nemá český název | Arctica islandica | CLQ |

rozchlipka písečná | Mya arenaria | CLS |

Mlž - nemá český název | Spisula solidissima | CLB |

nemá český název | Spisula polynyma | CLT |

Mlž - nemá český název (bez bližšího určení) | Prionodesmacea, Teleodesmacea | CLX |

hřebenatka - nemá český název | Argopecten irradians | SCB |

hřebenatka - nemá český název | Argopecten gibbus | SCC |

hřebenatka - nemá český název | Chylamys islandica | ISC |

hřebenatka obrovská | Placopceten magellanicus | SCA |

Hřebenatkovití (bez bližšího určení) | Pectinidae | SCX |

Ústřice atlantická | Crassostrea virginica | OYA |

Slávka jedlá | Mytilus edulis | MUS |

Surmovka, (bez bližšího určení) | Busycon spp. | WHX |

Břeženka (rod), (bez bližšího určení) | Littorina spp. | PER |

Mořští měkýši (bez bližšího určení) | Mollusca | MOL |

Smuha kalifornská | Micropogonias undulatus | CKA |

Jehlice - nemá český název | Strongylura marina | NFA |

Losos obecný | Salmo Salar | SAL |

nemá český název | Menidia menidia | SSA |

Herink vláknoploutvý | Opisthonema oglinum | THA |

Uzlatka - nemá český název | Alepocephalus bairdii | ALC |

Smuha vousatá | Pogonias cromis | BDM |

Kanic bělopruhý | Centropristis striata | BSB |

Placka - nemá český název | Alosa aestivalis | BBH |

Huňáček severní | Mallotus Villosus | CAP |

Siven (bez bližšího určení) | Salvelinus sp. | CHR |

Kranasovec štíhlý | Rachycentron canadum | CBA |

Vidlatka karolínská | Trachinotus carolinus | POM |

Dorosoma dlouhoploutvá | Dorosoma cepedianum | SHG |

nemá český název (bez bližšího určení) | Pomadasyidae | GRX |

Krab - nemá český název | Cancer irroratus | CRK |

Krab modrý | Callinectes sapidus | CRB |

Krab pobřežní | Carcinus maenas | CRG |

Krab jinah | Cancer borealis | CRJ |

Krab sněžný | Chionoecetes opilio | CRQ |

Krab - nemá český název | Geryon quinquedens | CRR |

Krab severní | Lithodes maia | KCT |

Lezoucí desetinožci (podřád), (bez bližšího určení) | Reptantia | CRA |

Humr americký | Homarus americanus | LBA |

Krevetka severní | Pandalus Borealis | PRA |

Krevetka růžová | Pandalus montagui | AES |

Kreveta (bez bližšího určení) | Penaeus spp. | PEN |

Krevetka | Pandalus spp. | PAN |

Mořští korýši (bez bližšího určení) | Crustacea | CRU |

Rod ježovek - nemá český název | Strongylocentrotus sp. | URC |

Placka - nemá český název | Alosa mediocris | SHH |

nemá český název | Notoscopelus sp. | LAX |

Cípalovití (bez bližšího určení) | Mugilidae | MUL |

Pestroun - nemá český název | Peprilus alepidotus (= paru) | HVF |

nemá český název | Orthopristis chrysoptera | PIG |

Koruška americká | Osmerus mordax | SMR |

Smuha červená | Sciaenops ocellatus | RDM |

Pražman obecný | Pagrus pagrus | RPG |

Kranas - nemá český název | Trachurus lathami | RSC |

nemá český název | Diplectrum formosum | PES |

Mořan pruhovaný | Archosargus probatocephalus | SPH |

Smuha - nemá český název | Leiostomus xanthurus | SPT |

Smuha skvrnitá | Cynoscion nebulosus | SWF |

Smuha - nemá český název | Cynoscion regalis | STG |

Mořčák pruhovaný | Morone saxatilis | STB |

Jeseterovití (bez bližšího určení) | Acipenseridae | STU |

Tarpon atlantický | Tarpon (= megalops) atlanticus | SMOŁA |

Pstruh (bez bližšího určení) | Salmo spp. | TRO |

Mořčák americký | Morone americana | PEW |

Pilonoš (bez bližšího určení) | Beryx sp. | ALF |

Ostroun obecný | Squalus acantias | DGS |

Ostounovití (bez bližšího určení) | Squalidae | DGX |

nemá český název | Odontaspis taurus | WTC |

Žralok nosatý | Lamna nasus | POR |

Žralok mako | Isurus oxyrinchus | SMA |

Žralok tmavý | Carcharhinus obscurus | DUS |

Žralok modravý | Prionace glauca | BSH |

Ostrouni (bez bližšího určení) | Squaliformes | SHX |

nemá český název | Rhizoprionodon terraenova | RHT |

Žralok - nemá český název | Centroscyllium fabricii | CFB |

Žralok malohlavý | Sonmnousus microcephalus | GSK |

Žralok veliký | Cetorhinus maximus | BSK |

Rejnoci | Raja sp. | SKA |

Rejnok - nemá český název | Leucoraja erinacea | RJD |

Rejnok - nemá český název | Amblyraja hyperborea | RJG |

Rejnok lesklý | Dipturus laevis | RJL |

Rejnok okatý | Leucoraja ocellata | RJT |

Rejnok hvězdnatý | Amblyraja radiata | RJR |

Rejnok - nemá český název | Malcoraja senta | RJS |

Rejnok - nemá český název | Bathyraja spinicauda | RJO |

Kostnaté ryby (bez bližšího určení) | | FIN |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XI

POVOLENÉ PŘÍDAVNÉ VRCHNÍ A POSTRANNÍ DÍLY ZABRAŇUJÍCÍ PRODŘENÍ SÍTĚ

1. Přídavný vrchní a postranní díl typu ICNAF

Přídavný vrchní a postranní díl typu ICNAF je obdélníkový kus síťoviny připevněný k horní straně kapsy zatahovací sítě, který omezuje či zabraňuje poškození sítě a splňuje následující požadavky:

a) síťovina nesmí mít oka o velikosti menší, než jaká je určena pro kapsu zatahovací sítě v článku 10;

b) síťovina může být ke kapse připevněna pouze předním a postranním okrajem, a to takovým způsobem, že dosahuje před dělicí popruh nejvíce o čtyři oka a končí nejméně čtyři oka před okem na konci kapsy; pokud se dělicí popruh nepoužije, nesmí síťovina dosahovat dále než do jedné třetiny kapsy, měřeno od té řady ok, která je nejméně čtyři řady před očkem zatahovací sítě;

c) počet ok na šířku síťoviny musí být nejméně jeden a půlkrát větší než počet ok na šířku té části kapsy zatahovací sítě, kterou tento přídavný díl síťoviny kryje, přičemž obě tyto vzdálenosti se měří v pravém úhlu k podélné ose kapsy.

+++++ TIFF +++++

2. Přídavný vrchní a postranní díl skládající se z několika "chlopní"

Přídavný vrchní a postranní díl skládající se z několika "chlopní" je definován jako více kusů síťoviny, které mají ve všech částech oka, která nejsou v suchém ani mokrém stavu menší než oka kapsy zatahovací sítě, k níž jsou připevněny, přičemž:

i) každý kus síťoviny:

a) je připevněn pouze svým předním okrajem napříč kapsy v pravých úhlech k podélné ose kapsy;

b) je nejméně stejně široký jako kapsa (tato šířka se měří v pravých úhlech k podélné ose kapsy v místě připevnění);

c) není více než 10 ok dlouhý;

ii) souhrnná délka všech takto připevněných přídavných kusů síťoviny nepřesahuje dvě třetiny délky kapsy zatahovací sítě.

+++++ TIFF +++++

Polský díl

3. Přídavný vrchní a postranní díl síťoviny s velkými oky (modifikovaný polský typ)

Přídavný vrchní a postranní díl síťoviny s velkými oky je obdélníkový kus síťoviny ze stejného krouceného materiálu jako kapsa zatahovací sítě, případně z jednoduchého, silného, krouceného materiálu bez uzlů, který je připevněn k zadnímu kusu horního dílu kapsy a kryje buď celý horní díl kapsy nebo jakoukoliv jeho část, přičemž ve všech svých částech má tento přídavný díl oka dvakrát větší nežli kapsa, měřeno v mokrém stavu, když je tento díl připevněn ke kapse pouze na předním, postranním a zadním okraji tak, aby se každé oko přesně krylo se čtyřmi oky kapsy.

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XII

MINIMÁLNÍ VELIKOST RYB [1]

Druh | Vyvržené a očištěné ryby, stažené či nikoli; čerstvé nebo chlazené, zmrazené či nasolené |

Celé | Bez hlavy | Bez hlavy a ocasu | Bez hlavy a dělené |

Treska obecná | 41 cm | 27 cm | 22 cm | 27/25 cm |

Platýs černý | 30 cm | N/A | N/A | N/A |

Platýs drsný | 25 cm | 19 cm | 15 cm | nepoužije se |

Platýs zlatý | 25 cm | 19 cm | 15 cm | nepoužije se |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XIII

ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮ V LODNÍM DENÍKU

LODNÍ DENÍK PRO RYBOLOV

Údaj | Standardní kód |

Jméno plavidla | 01 |

Státní příslušnost plavidla | 02 |

Registrační číslo plavidla | 03 |

Rejstříkový přístav | 04 |

Typ použitého lovného zařízení (zaznamenávat každý typ samostatně) | 10 |

Typ lovného zařízení | |

Datum:

— den | 20 |

— měsíc | 21 |

— rok | 22 |

Poloha:

— zeměpisná šířka | 31 |

— zeměpisná délka | 32 |

— statistická oblast | 33 |

Počet vytažení sítě za dobu 24 hodin | 40 |

Počet hodin rybolovu s lovným zařízením za dobu 24 hodin | 41 |

Názvy druhů (příloha II) | |

Denní úlovky jednotlivých druhů (v tunách živé hmotnosti) | 50 |

Denní úlovky jednotlivých druhů pro lidskou spotřebu | 61 |

Denní úlovky jednotlivých druhů určených pro rybí moučku | 62 |

Množství vyhozená denně do moře podle jednotlivých druhů | 63 |

Místo překládky | 70 |

Datum překládky | 71 |

Podpis velitele | 80 |

Kategorie lovných zařízení | Standardní zkratka kód |

Kruhové zátahové sítě | |

S uzavíracími šňůrami (košelkový nevod) | PS |

— Košelkový nevod ovládaný z 1 plavidla | PS 1 |

— Košelkový nevod ovládaný ze 2 plavidel | PS 2 |

Bez uzavíracích šňůr (lampara) | LA |

Zátahové sítě – nevody | SB |

Lodní nebo plavidlové nevody | SV |

— Dánské nevody | SDN |

— Skotské nevody | SSC |

— Párové nevody | SPR |

Zátahové sítě (blíže neurčeno) | SX |

Vlečné sítě | |

Vrše | FPO |

Vlečné sítě pro lov při dně | |

— Vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě | TBB |

— Vlečné sítě s rozpěrnými deskami | OTB |

— Párové vlečné sítě | PTB |

— Vlečné sítě na humry | TBN |

— Vlečné sítě na garnáty | TBS |

Vlečné sítě pro lov při dně (blíže neurčeno) | TB |

Pelagické vlečné sítě | |

— Pelagické vlečné sítě s rozpěrnými deskami | OTM |

— Pelgické párové vlečné sítě | PTM |

— Pelagické vlečné sítě na garnáty | TMS |

— Pelagické vlečné sítě (blíže neurčeno) | TM |

Zdvojené vlečné sítě s rozpěrnými deskami | OTT |

Vlečné sítě s rozpěrnými deskami (blíže neurčeno) | OT |

Párové vlečné sítě (blíže neurčeno) | PT |

Ostatní vlečné sítě (blíže neurčeno) | TX |

Drapáky | |

Lodní drapáky | DRB |

Ruční drapáky | DRH |

Čeřeny | |

Přenosné čeřeny | LNP |

Čeřeny ovládané z plavidla | LNB |

Čeřeny ovládané stabilním zařízením na břehu | LNS |

Čeřeny (blíže neurčeno) | LN |

Vrhací lovné nářadí | |

Vrhací sítě | FCN |

Vrhací lovné nářadí (blíže neurčeno) | FG |

Tenatové sítě na chytání ryb za žábry a tenatové sítě | |

Stavitelné tenatové sítě na chytání ryb za žábry (ukotvené) | GNS |

Unášené tenatové sítě na chytání ryb za žábry | GND |

Kruhové zatahovací tenatové sítě na chytání ryb za žábry | GNC |

Upevněné tenatové sítě na chytání ryb za žábry (na kolících) | GNF |

Třístěnné tenatové sítě | GTR |

Tenatové sítě na chytání ryb za žábry kombinované s třístěnnými tenatovými sítěmi | GTN |

Tenatové sítě na chytání ryb za žábry a tenatové sítě (blíže neurčeno) | GEN |

Tenatové sítě na chytání ryb za žábry (blíže neurčeno) | GN |

Vězence | |

Stabilní odkryté lapadlové sítě | FPN |

Vězence s obručí | FYK |

Stavitelné sítě do proudu | FSN |

Zátarasy, ploty, přepadla atd. | FWR |

Vzdušné vězence | FAR |

Vězence (blíže neurčeno) | FIX |

Háčky a šňůry | |

Ruční šňůry a udice s prutem (ručně ovládané) | LHP |

Ruční šňůry a udice s prutem (mechanizované) | LHM |

Nástražné dlouhé lovné šňůry | LLS |

Unášené dlouhé lovné šňůry | LLD |

Dlouhé lovné šňůry (blíže neurčeno) | LL |

Vlečné šňůry | LTL |

Háčky a šňůry (blíže neurčeno) | LX |

Hákování a zraňování | |

Harpuny | HAR |

Odlovná mechanizovaná zařízení (blíže neurčeno) | |

Čerpadla | HMP |

Mechanizované drapáky | HMD |

Odlovná mechanizovaná zařízení (blíže neurčeno) | HMX |

Různá lovná zařízení | MIS |

Rekreační lovná zařízení | RG |

Neznámá nebo blíže neurčená lovná zařízení | NK |

NEI Jinde neuvedeno

Kód FAO | Typ plavidla |

BO | Ochranné plavidlo |

CO | Cvičné rybářské lavidlo |

DB | Plavidlo, které loví pomocí drapáků (nesouvisle) |

DM | Plavidlo, které loví pomocí drapáků (nepřetržitě) |

DO | Plavidlo, které loví vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích palvidla |

DOX | Plavidlo, které loví pomocí drapáků NEI |

FO | Nákladní rybářské plavidlo |

FX | Rybářské plavidlo NEI |

GO | Plavidlo, které loví pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry |

HOX | Mateřské plavidlo NEI |

HSF | Mateřské zpracovatelské plavidlo NEI |

KO | Nemocniční plavidlo |

LH | Plavidlo, které loví pomocí ručních šňůr |

LL | Plavidlo, které loví pomocí dlouhých lovných šňůr |

LO | Plavidlo, které loví pomocí lovných šňůr |

LP | Plavidlo, které loví pomocí udic a lovných šňůr |

LT | Plavidlo, které loví pomocí vlečných šňůr |

MO | Víceúčelové plavidlo |

MSN | Plavidlo, které loví pomocí nevodů a ručních šňůr |

MTG | Plavidlo, které loví pomocí unášených vlečných sítí |

MTS | Plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí a nevodů |

NB | Plavidlo, které loví pomocí jediného čeřenu |

NO | Plavidlo, které loví pomocí čeřenů |

NOX | Plavidlo, které loví pomocí čeřenů NEI |

PO | Plavidlo, které používá čerpadlo |

SN | Plavidlo, které loví pomocí zátahových sítí pro lov při dně |

SO | Plavidlo, které loví pomocí zátahových sítí |

SOX | Plavidlo, které loví pomocí zátahových sítí NEI |

SP | Plavidlo, které loví pomocí košekových nevodů |

SPE | Plavidlo, které loví pomocí košekových nevodů evropského typu |

SPT | Plavidlo, které loví tuňáka pomocí zátahových sítí |

TO | Plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí |

TOX | Plavidla, která loví pomocí vlečných sítí NEI |

TS | Plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí na boku plavidla |

TSF | Chladírenské plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí na boku plavidla |

TSW | Plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí |

TT | Plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí na zádi plavidla |

TTF | Chladírenské plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí na zádi plavidla |

TTP | Zpracovatelské plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí na zádi plavidla |

TU | Plavidlo, které loví pomocí vlečných sítí a výložníků |

WO | Plavidlo, které klade vězence |

WOP | Plavidlo, které klade vrše |

WOX | Plavidlo, které klade vězence NEI |

ZO | Rybářské výzkumné plavidlo |

DRN | Plavidlo, které loví pomocí unášených sítí |

B. Hlavní rybolovné činnosti

Kód alpha | Kategorie |

ANC | Kotvení |

DRI | Lov mocí unášených sítí |

FIS | Rybolov |

HAU | Vytažení sítí |

PRO | Zpracování |

STE | Paření |

TRX | Překládka (nakládka nebo vykládka) |

OTH | Jiné, které budou určeny |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XIV

OBLAST NAFO

Následující seznam je částečný seznam populací, které podléhají hlášení v souladu s čl. 30 odst. 2

ANG/N3NO. | Lophius americanus | Ďas americký |

CAA/N3LMN. | Anarhichas lupus | Vlkouš obecný |

CAT/N3LMN. | Anarhichas spp. | Vlkouš (druh) |

HAD/N3NO. | Melanogrammus Aeglefinus | Treska jednoskvrnná |

HAL/N23KL. | Hipoglossus Hipoglossus | Platýs obecný |

HAL/N3M. | Hipoglossus Hipoglossus | Platýs obecný |

HAL/N3NO. | Hipoglossus Hipoglossus | Platýs obecný |

HKR/N2J3KL | Urophycis chuss | Mníkovec červenatý |

HKR/N3MNO. | Urophycis chuss | Mníkovec červenatý |

HKS/N3NLMO | Merlucius bilinearis | Štikozubec americký |

HKW/N2J3KL | Urophycis tenuis | Mníkovec štíhlý |

RED/N3O. | Sebastes spp. | Okouník (druh) |

RHG/N23. | Macrourus berglax | Hlavoun severní |

SKA/N2J3KL | Raja spp. | Rejnokovití |

SKA/N3M. | Raja spp. | Rejnokovití |

SKA/N3NO. | Raja spp. | Rejnokovití |

VFF/N3LMN. | — | Ryby nevytříděné, neidentifikované |

WIT/N3M. | Glyptocephalus cynoglossus | Platýs šedohnědý |

YEL/N3M. | Limanda ferruginea | Platýs zlatý |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XV

ZÁKAZ CÍLENÉHO RYBOLOVU V OBLASTI SPADAJÍCÍ POD CCAMLR

Cílový druh | Oblast | Období zákazu |

Notothenia rossii | FAO 48.1 Antarktida, v oblasti Antarktického poloostrova | Celý rok |

FAO 48.2 Antarktida, v okolí Jižních Orknejí |

FAO 48.3 Antarktida, v okolí ostrova Jižní Georgie |

Kostnaté ryby | FAO 48.1 Antarktida | Celý rok |

FAO 48.2 Antarktida |

Gobionotothen gibberifrons | FAO 48.3 | Celý rok |

Chaenocephalus aceratus |

Pseudochaenichthys georgianus |

Lepidonotothen squamifrons |

Patagonotothen guntheri |

Dissostichus spp. | FAO 48.5 Antarktida | 1. 12. 2003 až 30. 11. 2004 |

Dissostichus spp. | FAO 88.3 Antarktida | Celý rok |

FAO 58.5.1 Antarktida |

FAO 58.5.2 Antarktida východně od 79o20′ v. d. a mimo výlučnou hospodářskou oblast západně od 79o20′ v. d. |

FAO 88.2 Antarktida severně od 65o j. š. |

FAO 58.4.4 Antarktida |

FAO 58.6 Antarktida |

FAO 58.7 Antarktida |

Lepidonotothen squamifrons | FAO 58.4.4 | Celý rok |

Všechny druhy s výjimkouChampsocephalus gunnari a Dissostichus eleginoides | FAO 58.5.2 Antarktida | 1. 12. 2003 až 30. 11. 2004 |

Dissostichus mawsoni | FAO 48.4 Antarktida | Celý rok |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XVI

OMEZENÍ ODLOVŮ A VEDLEJŠÍCH ÚLOVKŮ PRO NOVÝ A PRŮZKUMNÝ RYBOLOV V OBLASTI SPADAJÍCÍ POD CCAMLR V ROCE 2003/2004

Podoblast/ divize | Oblast | Období | SSRU | Omezení odlovu Dissostichus spp. (v tunách) | Omezení odlovu a vedlejších úlovků (v tunách) |

Rejnoci | Macrourus spp. | Jiné druhy |

48.6 | Severně od 60o j. š. | 1. 3. až 31. 8. 2004 | A | 455 | 50 | 73 | 20 |

Jižně od 60o j. š. | 15. 2. až 15. 10. 2004 | AII | 455 | 50 | 73 | 20 |

88.1 | Všechny podoblasti | 1. 12. 2003 až 31. 8. 2004 | A | 0 | | | 0 |

B | 80 | | | 20 |

C | 223 | | | 20 |

D | 0 | | | 0 |

E | 57 | | | 20 |

F | 0 | | | 0 |

G | 83 | | | 20 |

H | 786 | | | 20 |

I | 776 | | | 20 |

J | 316 | | | 20 |

K | 749 | | | 20 |

L | 180 | | | 20 |

Souhrn podoblastí | 3250 | 163 | 520 | |

--------------------------------------------------