32003R0998

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 998/2003/ES

ze dne 26. května 2003

o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3] a s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 18. února 2003,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Je nezbytné sladit veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu mezi členskými státy a ze třetích zemí a tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím opatření přijatých na úrovni Společenství.

(2) Toto nařízení se týká přesunů živých zvířat, na které se vztahuje příloha I Smlouvy. Některá jeho ustanovení, zejména ustanovení týkající se vztekliny, mají přímo chránit veřejné zdraví, zatímco jiná se týkají výhradně zdraví zvířat. Vhodným právním základem jsou proto článek 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy.

(3) Během posledních deseti let se situace ve výskytu vztekliny na celém Společenství výrazně zlepšila poté, co byly provedeny programy orálního očkování lišek v regionech postižených epidemií vztekliny lišek, která sužuje severovýchodní Evropu od šedesátých let.

(4) V důsledku tohoto zlepšení Spojené království a Švédsko zrušily systém šestiměsíční karantény, který po desetiletí používaly, a zavedly náhradní volnější systém, jenž poskytuje rovnocennou míru bezpečnosti. Na přechodné pětileté období by se tedy měl na úrovni Společenství používat zvláštní režim pro přesuny zvířat v zájmovém chovu do uvedených členských států a Komise by měla s přihlédnutím k získaným zkušenostem a k vědeckému stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin včas předložit zprávu doplněnou s vhodnými návrhy. Měl by být rovněž stanoven rychlý postup pro rozhodnutí o dočasném prodloužení uvedeného přechodného režimu, a to zejména pro případ, kdy je na základě vědeckého posouzení získaných zkušeností zapotřebí lhůt delších, než jsou lhůty stávající.

(5) Případy vztekliny pozorované u masožravých zvířat v zájmovém chovu na území Společenství se v současné době týkají zejména zvířat pocházejících ze třetích zemí, kde je městská vzteklina endemická. Veterinární podmínky, které členské státy dosud obecně používaly pro dovoz masožravých zvířat v zájmovém chovu z těchto třetích zemí, by proto měly být přísnější.

(6) Měly by se však stanovit odchylky pro přesuny ze třetích zemí, které z veterinárního hlediska spadají do téhož zeměpisného regionu jako Společenství.

(7) Podle čl. 299 odst. 6 písm. c) Smlouvy a v nařízení Rady (EHS) č. 706/73 ze dne 12. března 1973 o předpisech Společenství vztahujících se na britské Normanské ostrovy a ostrov Man, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty [4], se veterinární právní předpisy Společenství vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man, které tudíž pro účely tohoto nařízení tvoří součást Spojeného království.

(8) Měl by být rovněž vytvořen právní rámec pro veterinární požadavky na neobchodní přesuny druhů, které nejsou vnímavé k vzteklině nebo jsou, pokud jde o vzteklinu a jiné choroby, k nimž jsou druhy zvířat uvedené v příloze I vnímavé, z epidemiologického hlediska bezvýznamné.

(9) Toto nařízení by se mělo používat, aniž je dotčeno nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi [5].

(10) V souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6] by měla být přijata opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení.

(11) Stávající veterinární požadavky Společenství a zejména směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS [7], se obecně vztahují pouze na obchod. Aby se zamezilo tomu, že budou obchodní přesuny podvodně vydávány za neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu ve smyslu tohoto nařízení, měla by být ustanovení směrnice 92/65/EHS o přesunech zvířat druhů uvedených v částech A a B přílohy I přepracována, aby se zajistilo, že jsou jednotná s pravidly stanovenými v tomto nařízení. Za stejným účelem by měla být stanovena možnost určit nejvyšší počet zvířat, která mohou být ve smyslu tohoto nařízení přesunuta, přičemž při překročení tohoto počtu se použijí pravidla pro obchod.

(12) Opatření tohoto nařízení by měla zajistit dostatečnou míru bezpečnosti, pokud jde o příslušná veterinární rizika. Nepředstavují nadměrné překážky pro přesuny spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, neboť vycházejí ze závěrů skupin odborníků, s nimž byly v této záležitosti vedeny konzultace, a zejména ze zprávy Vědeckého veterinárního výboru ze dne 16. září 1997,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Obecná ustanovení

Článek 1

Tímto nařízením se stanoví veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a pravidla pro kontroly těchto přesunů.

Článek 2

Toto nařízení se vztahuje na přesuny druhů zvířat v zájmovém chovu uvedených v příloze I mezi členskými státy nebo ze třetích zemí.

Použije se, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 338/97.

Ustanovení, která jsou založena na jiných úvahách než na úvahách týkajících se veterinárních požadavků a jejichž záměrem je omezit přesun některých druhů nebo plemen zvířat v zájmovém chovu, nejsou tímto nařízením ovlivněna.

Článek 3

Pro účely tohoto nařízení se:

a) "zvířaty v zájmovém chovu" rozumějí zvířata druhů uvedených v příloze I, která doprovázejí své majitele nebo fyzickou osobu, jež za tato zvířata během přesunu jménem majitele odpovídá, a která nemají být prodána ani předána jinému majiteli;

b) "pasem" rozumí jakýkoliv doklad, který umožňuje jasnou identifikaci zvířete v zájmovém chovu, obsahuje údaje umožňující kontrolu statusu zvířete s ohledem na toto nařízením a je vypracován v souladu s druhým pododstavcem článku 17;

c) "přesunem" rozumí jakýkoli přesun zvířete v zájmovém chovu mezi členskými státy nebo jeho dovoz či opětovný dovoz ze třetí země na území Společenství.

Článek 4

1. Během osmiletého přechodného období, které začne vstupem tohoto nařízení v platnost, se zvířata druhů uvedených v částech A a B přílohy I považují za identifikovaná, pokud mají:

a) zřetelně čitelné tetování; nebo

b) elektronický systém identifikace (rádiový odpovídač, transpodér).

V případě uvedeném v písmenu b) předcházejícího pododstavce musejí majitel nebo fyzická osoba, jež za zvíře v zájmovém chovu jménem majitele odpovídá, zajistit při každé kontrole zařízení na odečítání transpondéru, pokud daný transpodér nesplňuje normu ISO 11784 nebo přílohu A normy ISO 11785.

2. Bez ohledu na formu musí systém identifikace zvířat obsahovat údaje, které umožní zjistit jméno a adresu majitele zvířete.

3. Členské státy, které vyžadují, aby zvířata, jež byla na jejich území dovezena bez karantény, byla identifikována v souladu s prvním pododstavcem odst. 1 písm. b), tak mohou činit během přechodného období.

4. Po uplynutí přechodného období lze pro identifikaci zvířete použít pouze metodu uvedenou v prvním pododstavci odst. 1 písm. b).

KAPITOLA II Ustanovení pro přesun zvířat mezi členskými státy

Článek 5

1. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v článku 6, při přesunu musejí zvířata v zájmovém chovu druhů uvedených v částech A a B přílohy I:

a) být identifikována v souladu s článkem 4 a

b) být provázena pasem, který vystavil veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem a který potvrzuje, že dané zvíře bylo podle doporučení výrobní laboratoře očkováno, případně opětovně očkováno proti vzteklině inaktivovanou očkovací látkou o účinnosti alespoň jedné mezinárodní antigenové jednotky (norma WHO).

2. Členské státy mohou povolit přesuny zvířat uvedených v částech A a B přílohy I, která jsou mladší než tři měsíce a nejsou očkována, pokud jsou provázena pasem a od narození pobývala v tomtéž místě, aniž přišla do styku s volně žijícími zvířaty, u nichž je pravděpodobné, že byla vystavena infekci, nebo jsou provázena matkou, na které jsou stále závislá.

Článek 6

1. Během přechodného období pěti let, které začne dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, musejí být při dovozu zvířat v zájmovém chovu uvedených v části A přílohy I na území Irska, Švédska a Spojeného království dodrženy tyto požadavky:

- musejí být identifikována v souladu s prvním pododstavcem čl. 4 odst. 1 písm. b), pokud členský stát určení neuznává rovněž identifikaci v souladu s prvním pododstavcem čl. 4 odst. 1 písm. a), a

- musejí být provázena pasem, jejž vystavil veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem a který kromě podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. b) potvrzuje, že byl odebraný vzorek ve lhůtách stanovených ve vnitrostátních právních předpisech platných v den uvedený ve druhém pododstavci článku 25 podroben ve schválené laboratoři sérologickému testu prokazujícímu titr ochranné protilátky o hodnotě nejméně 0,5 mezinárodních jednotek na mililitr.

Tento sérologický test prokazující titr ochranné protilátky není třeba opakovat u zvířete, které bylo po tomto testu pravidelně opětovně očkováno v intervalech stanovených v čl. 5 odst. 1, aniž byl přerušen očkovací protokol požadovaný výrobní laboratoří.

Členský stát určení může v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými v den uvedený v druhém pododstavci článku 25 osvobodit přesuny zvířat v zájmovém chovu mezi těmito třemi členskými státy od požadavků na očkování a na testy prokazující titr ochranné protilátky podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

2. Kromě případů, kdy příslušný orgán udělí výjimku, nesmějí být zvířata druhů uvedených v části A přílohy I, která jsou mladší než tři měsíce, převážena před dosažením věku požadovaného pro očkování, a pokud tak stanoví předpisy, aniž byla podrobena testu prokazujícímu titr ochranné protilátky.

3. Evropský parlament a Rada mohou na návrh Komise v souladu se Smlouvou přechodné období stanovené v odstavci 1 prodloužit.

Článek 7

Na přesuny zvířat druhů uvedených v části C přílohy I mezi členskými státy nebo z území uvedeného v oddíle 2 části B přílohy II se nevztahují žádné požadavky ohledně vztekliny. Je-li to nezbytné, mohou být postupem podle čl. 24 odst. 2 stanoveny zvláštní požadavky ohledně jiných chorob, včetně případného omezení počtu zvířat a vzoru osvědčení, jež má tyto zvířata provázet.

KAPITOLA III Ustanovení pro přesun zvířat ze třetích zemí

Článek 8

1. Zvířata v zájmovém chovu druhů uvedených v částech A a B přílohy I musejí v době přesunu:

a) pokud jsou dovážena ze třetí země uvedené v části B oddíle 2 a v části C přílohy II:

i) do členského státu, který je uveden v oddíle 1 části B přílohy II, splňovat požadavky čl. 5 odst. 1;

ii) do členského státu, který je uveden v části A přílohy II, a to buď přímo, nebo po tranzitu přes území uvedené v části B přílohy II, splňovat požadavky článku 6;

b) pokud jsou dovážena z jiné třetí země:

i) do členského státu, který je uveden v oddíle 1 části B přílohy II:

- být označena prostřednictvím systému identifikace podle článku 4 a

- podstoupit:

- očkování proti vzteklině v souladu s požadavky článku 5 a

- sérologický test prokazující titr ochranné protilátky o hodnotě nejméně 0,5 mezinárodních jednotek na mililitr provedený na vzorku odebraném úředním veterinárním lékařem alespoň třicet dnů po očkování a tři měsíce před přesunem.

Sérologický test prokazující titr ochranné protilátky není třeba opakovat u zvířete, které bylo opětovně očkováno v intervalech stanovených v čl. 5 odst. 1.

Toto tříměsíční období se nepoužije při opětovném dovozu zvířat v zájmovém chovu, jejichž pas potvrzuje, že byl sérologický test proveden s pozitivním výsledkem dříve, než zvíře opustilo území Společenství;

ii) do členského státu, který je uveden v části A přílohy II, a to buď přímo, nebo po tranzitu přes území uvedené v části B přílohy II, být umístěna v karanténě, pokud po dovozu do Společenství nesplňují požadavky článku 6.

2. Zvířata v zájmovém chovu musejí být provázena potvrzením, které vystavil úřední veterinární lékař, nebo při opětovném dovozu pasem, který potvrzuje, že byla dodržena ustanovení odstavce 1.

3. Odchylně od předcházejících ustanovení:

a) zvířata v zájmovém chovu, která pocházejí z území uvedených v oddíle 2 části B přílohy II, u kterých bylo postupem podle čl. 24 odst. 2 zjištěno, že používají pravidla přinejmenším rovnocenná pravidlům Společenství uvedeným v této kapitole, podléhají pravidlům stanoveným v kapitole II;

b) přesun zvířat v zájmovém chovu mezi státy San Marino, Vatikán a Itálie, Monako a Francie, Andorra a Francie nebo Španělsko a Norsko a Švédsko může pokračovat za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy platnými v den stanovený ve druhém pododstavci článku 25;

c) postupem podle čl. 24 odst. 2 a v souladu s podmínkami, které budou stanoveny, může být dovoz neočkovaných zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v části A přílohy I mladších tří měsíců ze třetích zemí uvedených v částech B a C přílohy II povolen, pokud to situace ve výskytu vztekliny v dotčené zemi odůvodňuje.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku, a zejména vzor osvědčení se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 9

Podmínky pro přesun zvířat druhů uvedených v části C přílohy I pocházejících ze třetích zemí a vzor osvědčení, které je musí provázet, se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 10

Seznam třetích zemí stanovený v části C přílohy II se do data stanoveného ve druhém pododstavci článku 25 vypracuje postupem podle čl. 24 odst. 2. Za tím účelem, aby mohla být třetí země do tohoto seznamu zařazena, musí nejprve prokázat svůj status, pokud jde o vzteklinu, a potvrdit, že:

a) podezření na výskyt vztekliny se musí příslušným úřadům oznamovat povinně;

b) účinný systém monitorování funguje alespoň dva roky;

c) struktura a organizace veterinárních útvarů mohou zaručit platnost osvědčení;

d) jsou prováděna všechna regulační opatření na prevenci a kontrolu vztekliny včetně pravidel dovozu;

e) jsou v platnosti nařízení o uvádění očkovacích látek proti vzteklině na trh (seznam schválených očkovacích látek a laboratoří).

Článek 11

Členské státy poskytnou veřejnosti jasné a snadno dostupné informace o veterinárních požadavcích na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu na území Společenství a o podmínkách, za nichž mohou být na toto území dovezena nebo opětovně dovezena. Rovněž zajistí, aby pracovníci v místech vstupu byli o těchto pravidlech plně informováni a aby je byli schopni používat.

Článek 12

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že zvířata v zájmovém chovu, jež jsou dovážena na území Společenství ze třetí země, která není uvedena v oddíle 2 části B přílohy II,

a) budou příslušným orgánem podrobena kontrole dokladů a kontrole totožnosti v místech vstupu na území Společenství, pokud je zvířat v zájmovém chovu nejvýše pět;

b) podléhají požadavkům a kontrolám stanoveným ve směrnici 92/65/EHS, pokud je zvířat v zájmovém chovu více než pět.

Členské státy určí orgán odpovědný za tyto kontroly a neprodleně o něm uvědomí Komisi.

Článek 13

Každý členský stát vypracuje seznam míst vstupu ve smyslu článku 12 a předloží ho ostatním členským státům a Komisi.

Článek 14

Při jakémkoliv přesunu musejí být majitel nebo fyzická osoba odpovědná za zvíře v zájmovém chovu schopni předložit orgánům odpovědným za kontroly pas nebo osvědčení uvedené čl. 8 odst. 2, kterými se potvrzuje, že zvíře splňuje pro takový přesun požadavky.

Zejména v případě uvedeném v čl. 4 odst. 1 písm. b), kdy transpondér nesplňuje normu ISO 11784 nebo přílohu A normy ISO 11785, musejí majitel nebo fyzická osoba odpovědná za zvíře v zájmovém chovu zajistit při každé kontrole nezbytné zařízení na odečítání transpondéru.

Pokud tyto kontroly odhalí, že zvíře nesplňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, rozhodne příslušný orgán po konzultaci s úředním veterinárním lékařem, že:

a) zvíře odešle zpět do země původu;

b) zvíře izoluje pod úřední kontrolou na náklady majitele nebo fyzické osoby, která je za něj odpovědná, po dobu nezbytnou pro splnění veterinárních požadavků; nebo

c) jako poslední možnost, zvíře usmrtí bez finanční náhrady, pokud jeho zpětné odeslání nebo izolace v karanténě nejsou možné.

Členské státy zajistí, aby zvířata, jimž nebyl povolen vstup na území Společenství, byla až do opětovného odeslání nebo do jakéhokoliv jiného správního rozhodnutí ustájena pod úřední kontrolou.

KAPITOLA IV Společná a závěrečná ustanovení

Článek 15

Stanoví-li v případě vztekliny požadavky na přesun sérologický test prokazující titr ochranné protilátky, musí vzorek odebrat úřední veterinární lékař a test musí provést laboratoř schválená v souladu s rozhodnutím Rady 2000/258/ES ze dne 20. března 2000 o určení zvláštního institutu odpovědného za stanovení kritérií nezbytných pro normalizaci sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině [8].

Článek 16

Během přechodného pětiletého období, které začne dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, mohou členské státy, jež mají ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost k dispozici zvláštní pravidla pro kontrolu echinokokózy a klíšťat, podmínit dovoz zvířat v zájmovém chovu na své území splněním těchto požadavků.

Za tím účelem zašlou Komisi zprávu o situaci ohledně příslušné nákazy, v níž zdůvodní potřebu dodatečných záruk pro předcházení rizikům zavlečení nákazy.

Komise uvědomí členské státy o uvedených dodatečných zárukách v rámci výboru podle článku 24.

Článek 17

Pro přesun zvířat druhů uvedených v částech A a B přílohy I lze postupem podle čl. 24 odst. 2 stanovit jiné požadavky technické povahy, než jsou požadavky stanovené tímto nařízením.

Vzory pasů, jež musejí doprovázet převážená zvířata druhů uvedených v částech A a B přílohy I, se vypracují postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 18

Použijí se ochranná opatření stanovená směrnicí Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu [9] a směrnicí Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS [10].

Zejména pokud to ospravedlňuje situace ve výskytu vztekliny ve členském státě nebo ve třetí zemi, lze na žádost členského státu nebo z podnětu Komise postupem podle čl. 24 odst. 3 rozhodnout, že zvířata druhů uvedených v částech A a B přílohy I, která pocházejí z takového území, musejí splňovat podmínky stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. b).

Článek 19

Část C přílohy I a části B a C přílohy II lze postupem podle čl. 24 odst. 2 změnit tak, aby se na území Společenství nebo ve třetích zemích zohlednil vývoj situace ve výskytu nákaz, které postihují druhy zvířat, na něž se vztahuje toto nařízení, a to zejména pokud jde o vzteklinu, a aby se pro účely tohoto nařízení v případě potřeby stanovil omezený počet zvířat, která lze převážet.

Článek 20

Prováděcí opatření technické povahy se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 21

Případná přechodná prováděcí opatření lze přijmout postupem podle čl. 24 odst. 2, aby se usnadnil přechod ze stávajícího režimu na režim stanovený tímto nařízením.

Článek 22

Směrnice 92/65/EHS se mění takto:

1. V článku 10:

a) se zrušuje slovo "fretkami";

b) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

"2. Pro obchod musejí psi, kočky a fretky splňovat požadavky článků 5 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS [11].

Osvědčení provázející zvířata musí rovněž potvrzovat, že 24 hodin před odesláním zvířat provedl veterinární lékař zmocněný příslušným orgánem klinické vyšetření, při němž se ukázalo, že jsou zvířata v dobrém zdravotním stavu a že jsou schopna snést přepravu do místa určení.

3. Odchylně od odstavce 2 se na psy, kočky a fretky při obchodu s Irskem, Spojeným královstvím nebo Švédskem vztahují podmínky stanovené v článcích 6 a 16 nařízení (ES) č. 998/2003.

Osvědčení provázející zvířata musí rovněž potvrzovat, že 24 hodin před odesláním zvířat provedl veterinární lékař zmocněný příslušným orgánem klinické vyšetření, při němž se ukázalo, že jsou zvířata v dobrém zdravotním stavu a že jsou schopna snést přepravu do místa určení.";

c) v odstavci 4 se za slovo

"masožravců"

vkládají nová slova, která znějí:

"s výjimkou druhů uvedených v odstavcích 2 a 3";

d) odstavec 8 se zrušuje.

2. V článku 16 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

"Pokud jde o kočky, psy a fretky, musejí být podmínky dovozu alespoň rovnocenné podmínkám stanoveným v kapitole III nařízení (ES) č. 998/2003.

Osvědčení provázející zvířata musí rovněž potvrzovat, že 24 hodin před odesláním zvířat provedl veterinární lékař zmocněný příslušným orgánem klinické vyšetření, při němž se ukázalo, že jsou zvířata v dobrém zdravotním stavu a že jsou schopna snést přepravu do místa určení."

Článek 23

Po přijetí stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o nezbytnosti provádět sérologické testy předloží Komise do 1. února 2007 Evropskému parlamentu a Radě na základě získaných zkušeností a posouzení rizik zprávu doplněnou vhodnými návrhy pro určení režimu, který se od 1. ledna 2008 použije pro články 6, 8 a 16.

Článek 24

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s přihlédnutím k článku 8 uvedeného rozhodnutí.

Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s přihlédnutím k článku 8 uvedeného rozhodnutí.

Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na patnáct dnů.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 25

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 3. července 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. května 2003.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

G. Drys

[1] Úř. věst. C 29 E, 30.1.2001, s. 239 a Úř. věst. C 270 E, 25.9.2001, s. 109.

[2] Úř. věst. C 116, 20.4.2001, s. 54.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 3. května 2001 (Úř. věst. C 27 E, 31.1.2002, s. 55), společný postoj Rady ze dne 27. června 2002 (Úř. věst. C 275 E, 12.11.2002, s. 42) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. října 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2003 a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2003.

[4] Úř. věst. L 68, 15.3.1973, s. 1. Nařízení pozměněné nařízením (EHS) č. 1174/86 (Úř. věst. L 107, 24.4.1986, s. 1).

[5] Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2476/2001 (Úř. věst. L 334, 18.12.2001, s. 3).

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 1282/2002 (Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 3).

[8] Úř. věst. L 79, 30.3.2000, s. 40.

[9] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/118/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49).

[10] Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/43/ES (Úř. věst. L 162, 1.7.1996, s. 1).

[11] Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

DRUHY ZVÍŘAT

ČÁST A

Psi

Kočky

ČÁST B

Fretky

ČÁST C

Bezobratlí (s výjimkou včel a korýšů), okrasné tropické ryby, obojživelníci, plazi.

Ptáci: všechny druhy (s výjimkou drůbeže, na kterou se vztahují směrnice Rady 90/539/EHS [1] a 92/65/EHS).

Savci: hlodavci a králíci domácí.

[1] Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 303, 31.10.1990, s. 6). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2001/867/ES (Úř. věst. L 323, 7.12.2001, s. 29).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

SEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ

ČÁST A

Švédsko

Irsko

Spojené království

ČÁST B

Oddíl 1

Členské státy jiné než členské státy uvedené v části A

Oddíl 2

Andorra

Island

Lichtenštejnsko

Monako

Norsko

San Marino

Švýcarsko

Vatikán

ČÁST C

Seznam třetích zemí nebo částí území podle článku 10.

--------------------------------------------------