32003D0578

Rozhodnutí Rady

ze dne 22. července 2003

o hlavních zásadách politik zaměstnanosti členských států

(2003/578/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 128 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví Unii jako cíl podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti. Článek 125 Smlouvy o založení Evropského společenství uvádí, že členské státy a Společenství pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny.

(2) Po mimořádném zasedání Evropské rady o zaměstnanosti ve dnech 20. a 21. listopadu 1997 v Lucemburku zahájilo usnesení Rady ze dne 15. prosince 1997 o hlavních zásadách zaměstnanosti pro rok 1998 [5] proces, pro který je typická velká viditelnost, silný politický závazek a široká přijatelnost všemi dotyčnými stranami.

(3) Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovila nový strategický cíl pro Evropskou unii, totiž stát se nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou, na znalostech založenou ekonomikou světa, schopnou udržitelného hospodářského růstu s větším počtem a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností. Za tímto účelem Rada přijala obecné cíle zaměstnanosti a cíle zaměstnanosti pro ženy pro rok 2010, které byly doplněny na zasedání Evropské rady ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001 o prozatímní cíle pro leden 2005 a o nový cíl pro rok 2010, odrážející demografickou výzvu, pokud jde o míru zaměstnanosti starších mužů a žen.

(4) Evropská rada na zasedání v Nice ve dnech 7., 8. a 9. prosince 2000 schválila Evropskou sociální agendu, podle které návrat k plné zaměstnanosti zahrnuje ambiciózní politiky, pokud jde o zvýšení míry zaměstnanosti, snížení regionálních rozdílů, snížení nerovnosti a zlepšení kvality zaměstnání.

(5) Evropská rada na zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 vyzvala k posílení Evropské strategie zaměstnanosti prostřednictvím pevnějšího, zjednodušeného a lépe řízeného postupu, s časovým rozvrhem do roku 2010, a který začleňuje záměry a cíle Lisabonské strategie. Evropská rada na zasedání v Barceloně také požadovala, aby se racionalizovaly procesy koordinace politik a synchronizovaly časové rozvrhy pro přijímání hlavních směrů hospodářských politik a hlavních zásad zaměstnanosti.

(6) Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003 potvrdila, že strategie zaměstnanosti hraje vedoucí úlohu při provádění cílů Lisabonské strategie v oblasti zaměstnanosti a trhu práce a že by strategie zaměstnanosti a hlavní směry hospodářských politik, které poskytují Společenství hlavní nástroj koordinace hospodářské politiky, měly fungovat soudržně. Na témže zasedání Evropská rada vyzvala, aby hlavní zásady byly omezeny na určitý počet a aby byly zaměřeny na výsledky a umožnily členským státům, aby stanovily vhodnou kombinaci patřičných opatření, a že by je dále měly podporovat vhodné cíle. Rok 2003 nabízí mimořádnou příležitost použít racionalizované nástroje koordinace klíčových politik – hlavní směry hospodářských politik, hlavní zásady zaměstnanosti a strategii pro vnitřní trh – a dát jim novou tříletou perspektivu.

(7) Strategie zaměstnanosti byla vyčerpávajícím způsobem zhodnocena, včetně hloubkového přezkumu v polovině období dokončeného v roce 2000 a zevrubného hodnocení zkušeností získaných během prvních pěti let dokončeného v roce 2002. Z tohoto hodnocení vyplynula potřeba zavést kontinuitu ve strategii, aby se překonaly zbývající strukturální slabé stránky, jakož i potřeba reagovat na nové výzvy, jimž bude čelit rozšířená Evropská unie.

(8) Pro úspěšné provádění Lisabonské agendy musí politiky zaměstnanosti členských států vyrovnaným způsobem podporovat tři doplňující se a vzájemně se podporující cíle: plnou zaměstnanost, kvalitu a produktivitu práce a sociální soudržnost a začlenění. Dosažení těchto cílů vyžaduje další strukturální reformy soustředěné na deset klíčových vzájemně propojených priorit a zvláštní pozornost je třeba věnovat soudržnému řízení tohoto procesu. Politické reformy vyžadují uplatnění přístupu směřujícího k zavedení rovných příležitostí pro muže a ženy při provádění všech akcí.

(9) Dne 6. prosince 2001 Rada přijala řadu ukazatelů, aby změřila deset rozměrů investic do kvality zaměstnání, a požadovala, aby tyto ukazatele byly použity při sledování evropských hlavních zásad zaměstnanosti a doporučení.

(10) Aktivní a preventivní politiky by měly být účinné a měly by přispívat k uskutečnění cílů plné zaměstnanosti a sociálního začlenění tím, že se zajistí, aby nezaměstnaní a neaktivní osoby byli schopni konkurence a začlenění na trh práce. Tyto politiky by měly být podporovány moderními institucemi trhu práce.

(11) Členské státy by měly podporovat vytváření většího počtu a lepších pracovních míst tím, že posílí podnikavost a inovaci v obchodně příznivém prostředí. Členské státy se zavázaly k provádění Evropské charty pro malé podniky a zabývají se postupem testování politiky podnikání.

(12) Zavedení správné rovnováhy mezi pružností a bezpečností napomůže podpoře konkurenceschopnosti podniků, zvýšení kvality a produktivity práce a usnadní přizpůsobení podniků a pracovníků hospodářským změnám. V této souvislosti doporučovala Evropská rada na zasedání v Barceloně a Bruselu zejména přezkum právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, přičemž je třeba respektovat úlohu sociálních partnerů. Úroveň zdravotních norem a norem bezpečnosti práce je třeba zvýšit v souladu s novou strategií Společenství pro období let 2002–2006. Mimořádná pozornost by se měla věnovat odvětvím představujícím vysokou rizikovost, pokud jde o pracovní úrazy. Přístup zaměstnanců ke školení je základní složkou rovnováhy mezi pružností a bezpečností a měla by se podporovat účast všech zaměstnanců, s přihlédnutím k návratnosti investic pro zaměstnance, zaměstnavatele, jakož i celou společnost. Hospodářská restrukturalizace představuje výzvu pro zaměstnanost jak v současných, tak i v budoucích členských státech a volá po pozitivním řízení zapojujícím všechny příslušné činitele, včetně sociálních partnerů.

(13) Evropská rada na zasedání v Barceloně uvítala akční plán Komise v oblasti dovedností a mobility a usnesení Rady ze dne 3. června 2002 o dovednostech a mobilitě vyzývá Komisi, členské státy i sociální partnery, aby podnikli požadovaná opatření. Lepší pracovní i zeměpisná mobilita a umísťování napomůže zvýšení zaměstnanosti a sociální soudržnosti, s přihlédnutím k pracovním hlediskům imigrace.

(14) Provádění soudržných a celkových strategií celoživotního učení je rozhodující pro dosažení plné zaměstnanosti a zlepšení kvality a produktivity práce i pro lepší sociální soudržnost. Evropská rada na zasedání v Barceloně uvítala sdělení Komise "Učinit z Evropy prostor pro celoživotní učení", které uvádělo základní stavební kameny pro strategie celoživotního učení, a to partnerství, zjištění potřeb učení, odpovídající finanční zdroje, usnadnění přístupu ke studijním příležitostem, vytvoření kultury učení a úsilí o nejvyšší míru kvality. Probíhající proces týkající se konkrétních budoucích cílů vzdělávacích systémů, zahájený na zasedání Evropské rady v Lisabonu, hraje významnou úlohu z hlediska rozvoje lidského kapitálu a je třeba plně využít součinnosti se strategií zaměstnanosti. Ve dnech 5. až 6. května 2003 Rada přijala řadu měřítek, pokud jde o evropské průměrné výkony v oblasti vzdělávání a odborného vzdělávání, z nichž mnohé jsou mimořádně důležité v rámci politik zaměstnanosti. Evropská rada na zasedání v Lisabonu požadovala podstatné zvýšení investic na hlavu do lidských zdrojů. To vyžaduje dostatečná podpůrná opatření pro zaměstnavatele a jednotlivce, jakož i přesměrování veřejného financování na efektivnější investování do lidských zdrojů ve všech oblastech vzdělávání.

(15) Odpovídající nabídka pracovní síly je nutná, aby bylo možno reagovat na demografickou výzvu, podporovat hospodářský růst, napomáhat plné zaměstnanosti a podporovat udržitelnost systémů sociální ochrany. Společná zpráva Komise a Rady "Zvýšení podílu na trhu práce a podpora aktivního stárnutí", přijatá Radou dne 7. března 2002, došla k závěru, že toto vyžaduje rozvoj ucelených vnitrostátních strategií spočívajících na přístupu založeném na životním cyklu. Politiky by měly využívat potenciál zaměstnanosti všech skupin osob. Evropská rada na zasedání v Barceloně schválila, že Evropská unie by do roku 2010 měla postupně přibližně o pět let zvýšit skutečný průměrný věk, kdy lidé přestávají pracovat. Za tento věk se v roce 2001 považovalo 59,9 roků.

(16) Rozdíly mezi muži a ženami na trhu práce by měly být postupně odstraňovány, aby Evropská unie mohla dosáhnout plné zaměstnanosti, zlepšit kvalitu práce a podporovat sociální začlenění a soudržnost. To vyžaduje jak přístup směřující k zavedení rovných příležitostí pro muže a ženy, tak zvláštní politické akce, aby se vytvořily podmínky pro ženy i muže ke vstupu a opětnému vstupu na trh práce a udržení se na tomto trhu. Evropská rada na zasedání v Barceloně se dohodla, že do roku 2010 by členské státy měly zavést struktury péči o děti pro minimálně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro minimálně 33 % dětí mladších tří let. Měly by se určit zásadní faktory rozdílů mezi ženami a muži, pokud jde o nezaměstnanost a odměny, a jako výsledek by mělo být dosaženo snížení takových rozdílů, aniž by se tím zpochybnila zásada rozdílné výše mezd v závislosti na produktivitě a situaci na trhu práce.

(17) Účinná integrace znevýhodňovaných osob na trh práce umožní zlepšit sociální začlenění, míru zaměstnanosti a podpoří udržitelnost systémů sociální ochrany. Politická řešení se musí postavit proti diskriminaci, navrhovat individuální přístup k potřebám jednotlivců a vytvořit odpovídající pracovní příležitosti pomocí podpůrných náborových opatření pro zaměstnavatele. Rozhodnutí Rady 2001/903/ES [6] ze dne 3. prosince 2001 vyhlásilo rok 2003 "Evropským rokem zdravotně postižených osob". Přístup na trh práce představuje největší prioritu pro zdravotně postižené osoby, jejichž počet se v Evropské unii odhaduje na více než 37 miliónů lidí, z nichž mnozí pracovat mohou a chtějí.

(18) Za účelem zlepšení výhledů na plnou zaměstnanost a sociální soudržnost musí být rozdíl mezi příjmem z práce a podporou v nezaměstnanosti nebo nečinnosti takový, aby lidé byli motivováni ke vstupu a opětnému vstupu na trh práce a k udržení se na něm a aby napomáhal vytváření pracovních míst.

(19) "Neohlášenou prací" se rozumí "jakákoliv placená činnost", která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci. Podle studií se odhaduje, že velikost neoficiálního hospodářství představuje v průměru 7–16 % HDP Evropské unie. Je třeba změnit neohlášenou práci na práci řádnou, aby se zlepšilo celkové prostředí podniků, kvalita práce dotyčných osob, sociální soudržnost a udržitelnost veřejných financí a systémů sociální ochrany. Mělo by se podporovat zlepšení vědomostí o rozsahu neohlášené práce v členských státech a v Evropské unii.

(20) Rozdíly mezi regiony v Evropské unii, pokud jde o zaměstnanost a nezaměstnanost, jsou i nadále velké a po rozšíření se ještě zvýší. Je třeba se této situaci postavit přijetím širokého přístupu zapojujícího činitele na všech úrovních, aby se podpořila hospodářská a sociální soudržnost a využívaly se strukturální fondy Společenství.

(21) Hodnocení prvních pěti let strategie zaměstnanosti zdůraznilo důležitost lepšího řízení pro budoucí účinnost strategie. Úspěšné provádění politik zaměstnanosti závisí na vzniku partnerství na všech úrovních, zapojení více operativních služeb a odpovídajících finančních zdrojích na podporu provádění hlavních zásad zaměstnanosti. Členské státy jsou odpovědné za provádění hlavních zásad zaměstnanosti, včetně zajištění vyrovnaného vývoje na regionální i místní úrovni.

(22) Účinné provádění hlavních zásad zaměstnanosti vyžaduje aktivní účast sociálních partnerů ve všech fázích, od návrhu politik až k jejich provádění. Na sociální vrcholné schůzce dne 13. prosince 2001 sociální partneři vyjádřili nutnost rozvíjet a zlepšovat koordinaci tripartitní konzultace. Také se dohodlo, že se před každým jarním zasedáním Evropské rady bude konat sociální vrcholná schůzka tripartity pro růst a zaměstnanost.

(23) Kromě hlavních zásad zaměstnanosti by členské státy měly plně provádět hlavní směry hospodářských politik a zajistit, že jejich akce jsou dokonale soudržné se zachováním zdravých veřejných financí a makroekonomické stability,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Přijímají se hlavní zásady politik zaměstnanosti členských států (dále jen "hlavní zásady zaměstnanosti") obsažené v příloze tohoto rozhodnutí. Členské státy k nim přihlížejí ve svých politikách zaměstnanosti.

V Bruselu dne 22. července 2003.

Za Radu

předseda

G. Alemanno

[1] Návrh ze dne 8. dubna 2003 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

[2] Stanovisko ze dne 3. června 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Stanovisko ze dne 14. května 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Stanovisko ze dne 3. července 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[5] Úř. věst. C 30, 28.1.1998, s. 1.

[6] Úř. věst. L 335, 19.12.2001, s. 15.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

HLAVNÍ ZÁSADY ZAMĚSTNANOSTI

A. Evropská strategie pro plnou zaměstnanost a lepší pracovní místa pro všechny

Členské státy při provádění svých politik zaměstnanosti sledují cíle a priority akcí a postupují k uskutečňování níže upřesněných výsledků. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat řádnému řízení politik zaměstnanosti.

Kromě hlavních zásad zaměstnanosti a k nim připojených doporučení zaměstnanosti by členské státy měly plně provádět hlavní směry hospodářských politik a zajistit, aby tyto dva nástroje fungovaly soudržně.

S ohledem na Lisabonskou agendu podporují politiky zaměstnanosti členských států tři obecné a vzájemně propojené cíle, jimiž je plná zaměstnanost, kvalita a produktivita práce a sociální soudržnost a začlenění.

Tyto cíle je třeba sledovat vyrovnaným způsobem, s přihlédnutím k jejich stejné důležitosti při dosahování záměrů Unie. Měly by se sledovat způsobem zapojujícím všechny příslušné činitele. Mělo by se plně využívat součinností a stavět na pozitivním vzájemném působení mezi všemi třemi cíli. Rovné příležitosti a rovnost žen a mužů jsou rozhodující pro dosažení těchto tří cílů.

Takový přístup by zároveň přispěl ke snížení nezaměstnanosti a nečinnosti.

Plná zaměstnanost

Členské státy usilují o dosažení plné zaměstnanosti pomocí provádění celkového politického přístupu začleňujícího opatření týkající se jak nabídky, tak poptávky, a tím zvyšují míry zaměstnanosti směřující k cílům stanoveným v Lisabonu a Stockholmu.

Politiky přispějí k dosažení těchto průměrných výsledků v Evropské unii:

- celková míra zaměstnanosti 67 % v roce 2005 a 70 % v roce 2010,

- míra zaměstnanosti žen 57 % v roce 2005 a 60 % v roce 2010,

- míra zaměstnanosti starších zaměstnanců (55 až 64 let) 50 % v roce 2010.

Veškeré vnitrostátní cíle by měly být v souladu s výsledky očekávanými na úrovni Evropské unie a měly by vzít v úvahu zvláštní okolnosti charakteristické pro každou zemi.

Zlepšení kvality a produktivity práce

Zlepšení kvality práce je úzce spjato s vývojem ke konkurenceschopné ekonomice založené na znalostech a mělo by být uskutečňováno prostřednictvím soustředěného úsilí mezi všemi činiteli, a zejména prostřednictvím sociálního dialogu. Kvalita je vícerozměrný pojem určující jak charakteristiku zaměstnání, tak širší trh práce. Patří sem vnitřní kvalita práce, kvalifikace, celoživotní učení, kariérní postup, rovnost žen a mužů, zdraví a bezpečnost v práci, pružnost a bezpečnost, začlenění a přístup na trh práce, organizace práce, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, sociální dialog a účast zaměstnanců, rozmanitost a nediskriminace a celková pracovní výkonnost.

Zvýšení míry zaměstnanosti musí doprovázet zvýšení celkového růstu produktivity práce. Kvalita práce může napomoci zvýšení produktivity práce a měly by být plně využívány součinnosti existující mezi nimi. Představuje to mimořádnou výzvu pro sociální dialog.

Posílení sociální soudržnosti a začlenění

Zaměstnání je klíčový prostředek k sociálnímu začlenění. V součinnosti s otevřenou metodou koordinace v oblasti sociálního začlenění by politiky zaměstnanosti měly usnadnit účast na zaměstnání prostřednictvím podpory přístupu ke kvalitním pracovním místům pro všechny ženy a muže, kteří jsou schopni pracovat, boj proti diskriminaci na trhu práce a prevenci proti vylučování lidí z pracovního světa.

Hospodářská a sociální soudržnost by měla být podporována snížením regionálních rozdílů mezi zaměstnaností a nezaměstnaností, řešením problémů ve znevýhodněných oblastech Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a pozitivním podporováním hospodářské a sociální restrukturalizace.

ZVLÁŠTNÍ ZÁSADY

Při sledování tří obecných cílů provádějí členské státy politiky, které vezmou v úvahu níže uvedené zvláštní zásady, které jsou pro akce prioritní. Při tom by měly pro každou prioritu přijmout přístup směřující k zavedení rovných příležitostí pro muže a ženy.

1. AKTIVNÍ A PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ PRO NEZAMĚSTNANÉ A NEAKTIVNÍ

Členské státy vypracují a zavedou aktivní a preventivní opatření pro nezaměstnané a neaktivní určená k předcházení přechodu na dlouhodobou nezaměstnanost a na podporu udržitelného začlenění nezaměstnaných a neaktivních do pracovního procesu. Členské státy:

a) zajistí, aby v raném stádiu doby nezaměstnanosti byly rychle zjištěny potřeby všech žadatelů o zaměstnání a aby tyto osoby mohly využívat takové služby, jako je poradenství, pomoc při vyhledávání pracovního místa a individuální akční plány;

b) na základě výše uvedených ukazatelů nabídnou žadatelům o zaměstnání přístup ke skutečným a účinným opatřením, která mohou zlepšit jejich schopnost profesního zařazení a naději na začlenění, přičemž se mimořádná pozornost věnuje osobám, které čelí největším obtížím na trhu práce.

Členské státy zajistí, aby:

- každé nezaměstnané osobě byl nabídnut nový začátek do šestého měsíce nezaměstnanosti u mladých a do dvanácti měsíců nezaměstnanosti u dospělých osob formou školení, rekvalifikace, profesní praxe, pracovního místa nebo jakéhokoliv jiného opatření podporujícího její profesní zařazení, popřípadě v kombinaci se stálou pomocí při vyhledávání pracovního místa,

- se do roku 2010 25 % dlouhodobě nezaměstnaných podílelo na aktivním opatření formou školení, rekvalifikace, profesní praxe nebo jiného opatření podporujícího jejich profesní zařazení, s cílem dosažení průměru tří nejpokročilejších členských států;

c) modernizují a posilují instituce trhu práce, a zejména služby zaměstnanosti;

d) zajistí pravidelné hodnocení účinnosti programů pro trh práce a podle potřeby je upraví.

2. VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST A PODNIKAVOST

Členské státy budou podporovat vytváření většího počtu a lepších pracovních míst napomáháním podnikavosti, inovace, možností investic a příznivých obchodních podmínek pro všechny podniky. Zvláštní pozornost bude věnována využívání potenciálu vytváření pracovních míst, který nabízí nové podniky, odvětví služeb a výzkumu a vývoje. Politické iniciativy podporované postupem určování standardů politiky podniků a prováděním Evropské charty pro malé podniky se zaměří na:

- zjednodušení a omezení správních a právních zatížení pro založení podniků a malých a středních podniků a pro nábor zaměstnanců, usnadnění přístupu ke kapitálu pro nové podniky, pro stávající malé a střední podniky a podniky s vysokým potenciálem růstu a vytváření pracovních míst (viz rovněž hlavní směry hospodářských politik, zásada 11),

- podporu vzdělávání a školení zaměřených na schopnosti a dovednosti v oblasti řízení a vedení podniků a na poskytování podpory, včetně prostřednictvím školení, díky němuž se podnikavost stane profesní možností pro každého.

3. ZAMĚŘIT SE NA ZMĚNY A PODPOROVAT PŘIZPŮSOBIVOST A MOBILITU NA TRHU PRÁCE

Členské státy usnadní přizpůsobivost zaměstnanců a podniků vůči změně, s přihlédnutím k potřebě jak pružnosti, tak i bezpečnosti, a s důrazem na klíčovou úlohu sociálních partnerů v tomto ohledu.

Členské státy přezkoumají a případně změní příliš přísná ustanovení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, která působí na dynamičnost trhu práce a zaměstnávání skupin, které čelí obtížnému přístupu na trh práce, dále pak budou rozvíjet sociální dialog, budou napomáhat sociální odpovědnosti podniků a zavedou další vhodná opatření na podporu:

- rozmanitosti smluvních a pracovních úprav, včetně úprav týkajících se pracovní doby, kariérního postupu, větší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a mezi pružností a bezpečností,

- přístupu zaměstnanců, a zejména zaměstnanců s nízkou kvalifikací, ke školení,

- lepších pracovních podmínek, včetně zdraví a bezpečnosti; politiky budou mít za cíl zejména podstatné snížení míry dopadu pracovních úrazů a nemocí z povolání,

- zavedení a šíření nových a udržitelných forem organizace práce, které podpoří produktivitu práce a její kvalitu,

- předjímání a pozitivního řízení hospodářské změny a restrukturalizace.

Členské státy zabrání nedostatku pracovních sil a úzkým profilům na trhu práce prostřednictvím řady opatření, jako je podpora pracovní mobility a odstranění překážek pro zeměpisnou mobilitu, zejména prováděním akčního plánu v oblasti dovedností a mobility, zlepšením uznávání a transparentnosti kvalifikací a dovedností, převoditelností dávek sociálního zabezpečení a důchodových nároků, stanovením vhodných pobídek v systému daní a dávek, a s přihlédnutím k hlediskům imigrace souvisejícím s trhem práce.

Transparentnost možností zaměstnání a vzdělávání na vnitrostátní i evropské úrovni by měla být podporována za účelem posílení účinnosti umísťování. Zejména do roku 2005 by žadatelé o práci v EU měli mít možnost konzultovat veškeré nabídky pracovních míst nabízené prostřednictvím služeb zaměstnanosti členských států.

4. PODPOROVAT ROZVOJ LIDSKÉHO KAPITÁLU A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

Členské státy budou provádět strategie celoživotního učení, zejména zlepšováním kvality a účinnosti vzdělávacích a školicích systémů, aby všichni jedinci mohli získat dovednosti, které se požadují od moderní pracovní síly ve společnosti založené na znalostech, aby se umožnil jejich kariérní postup a omezila nerovnováha mezi nabídkou kvalifikací a úzkými profily na trhu práce.

V souladu s vnitrostátními prioritami budou mít politiky za cíl dosáhnout do roku 2010 zejména:

- aby nejméně 85 % mladých lidí ve věku 22 let v Evropské unii dokončilo středoškolské vzdělání s maturitou,

- aby míra účasti na celoživotním učení byla v průměru v Evropské unii nejméně 12,5 % u dospělé práceschopné populace (věková kategorie 25 až 64 let).

Politiky se zaměří zejména na dosažení zvýšených investic do lidských zdrojů. V této souvislosti je důležité, že dochází k významnému zvýšení investic podniků do školení dospělých osob za účelem podpoření produktivity, konkurenceschopnosti a aktivního stárnutí. Zaměstnavatelům a jednotlivcům bude usnadněno účinné investování do lidského kapitálu.

5. ZVÝŠIT NABÍDKU PRACOVNÍCH SIL A PODPOROVAT AKTIVNÍ STÁRNUTÍ

Členské státy budou podporovat odpovídající dostupnost pracovních sil a možnosti zaměstnání, aby podpořily hospodářský růst a zaměstnanost, s přihlédnutím k mobilitě pracovní síly, jak je uvedeno ve zvláštní zásadě 3. Členské státy zejména:

- zvýší podíl na trhu práce využitím potenciálu všech skupin populace, prostřednictvím celkového přístupu pokrývajícího zejména dostupnost a přitažlivost pracovních míst, dále výhodnost práce, zdokonalení dovedností a poskytnutí odpovídajících podpůrných opatření,

- podpoří aktivní stárnutí, zejména povzbuzením pracovních podmínek vedoucích k udržení práce, jako je přístup k trvalému odbornému vzdělávání, uznávání mimořádného významu zdraví a bezpečnosti v práci, novátorské a pružné formy organizace práce, a vyloučením motivace k předčasnému odchodu z trhu práce, zejména reformováním předčasného odchodu do důchodu a zajištěním toho, aby bylo finančně výhodné zůstat aktivní na trhu práce; a dále podporou zaměstnavatelů, aby zaměstnávali starší pracovníky.

Cílem politik má být zejména to, aby na úrovni Evropské unie bylo do roku 2010 dosaženo zvýšení průměrného skutečného věku odchodu z trhu práce o pět let (odhadovaný v roce 2001 na 59,9 let). V tomto ohledu by měli významnou roli hrát sociální partneři. Jakýkoliv vnitrostátní cíl by měl odpovídat očekávanému výsledku na úrovni Evropské unie a měl by vzít v úvahu specifické vnitrostátní okolnosti,

- a popřípadě budou brát plně v úvahu dodatečnou nabídku pracovních sil vyplývající z imigrace.

6. ROVNOST ŽEN A MUŽŮ

Členské státy prostřednictvím integrovaného přístupu kombinujícího zavedení rovných příležitostí pro muže a ženy a zvláštní politické akce podpoří podíl žen na trhu práce a do roku 2010 podstatně sníží rozdíly mezi ženami a muži v míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti a v odměňování. Úloha sociálních partnerů je v tomto ohledu klíčová. Za účelem odstranění rozdílů budou mít politiky zejména za cíl, aby do roku 2010 došlo k významnému snížení rozdílů mezi odměnami žen a mužů v každém členském státě, a to prostřednictvím mnohostranného přístupu k zásadním faktorům rozdílů odměnami žen a mužů, včetně odvětvové a pracovní segregace, vzdělávání a školení, zařazení pracovních míst do tříd a platových systémů, zvyšování povědomí a transparentnosti.

Mimořádná pozornost bude věnována sladění pracovního a soukromého života, zejména prostřednictvím zřízení služeb péče o děti a jiné závislé osoby, povzbuzením sdílení rodinných a pracovních odpovědností a usnadněním návratu do práce po době nepřítomnosti. Členské státy by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let.

7. PODPOROVAT ZAČLENĚNÍ ZNEVÝHODŇOVANÝCH OSOB NA TRH PRÁCE A BOJOVAT PROTI DISKRIMINACI, JÍŽ TYTO OSOBY ČELÍ

Členské státy napomáhají začlenění osob čelících zvláštním obtížím na trh práce, jako jsou mladé osoby, které předčasně opustily školu, málo kvalifikovaní pracovníci, zdravotně postižené osoby, imigranti a etnické menšiny, rozvojem jejich schopností profesního zařazení, zvýšením pracovních příležitostí a předcházením veškerým formám diskriminace proti nim.

Politiky mají zejména za cíl dosáhnout, aby v roce 2010:

- průměrná míra mladých osob, které předčasně opustily školu, byla v EU nižší než 10 %,

- došlo v každém členském státě k významnému snížení rozdílů, pokud jde o míru nezaměstnanosti u znevýhodňovaných osob, v souladu s případnými vnitrostátními cíli a definicemi,

- došlo v každém členském státě k významnému snížení rozdílů v oblasti nezaměstnanosti mezi státními příslušníky třetích zemí a státními příslušníky členských států, v souladu s případnými vnitrostátními cíli.

8. UČINIT PRÁCI FINANČNĚ PŘITAŽLIVĚJŠÍ POMOCÍ POBÍDEK

Členské státy zreformují finanční pobídky, aby práce byla přitažlivější a vedla muže i ženy k tomu, aby práci vyhledávali, nastoupili do ní a zůstali v ní. V této souvislosti by členské státy měly rozvíjet vhodné politiky za účelem snížení počtu chudých pracujících. Přezkoumají a v případě potřeby reformují daňový a dávkový systém a jejich vzájemné působení, aby vyloučily pasti nezaměstnanosti, chudoby a nečinnosti a povzbudily zaměstnanost žen, málo kvalifikovaných pracovníků, starších pracovníků, zdravotně postižených osob a osob vzdálených od trhu práce.

Členské státy při zachování odpovídající úrovně sociální ochrany zejména přezkoumají míry nahrazení a dobu poskytování dávek; zajistí efektivní správu dávek, zejména s ohledem na spojení s efektivním hledáním zaměstnání, včetně přístupu k oživujícím opatřením na podporu schopnosti profesního zařazení, s přihlédnutím k jednotlivým situacím; zváží případné poskytování příplatků pracovníkům; a pracují za účelem vyloučení pastí nečinnosti.

Cílem politik bude zejména dosáhnout do roku 2010 významného snížení vysoké efektivní mezní daňové sazby a případně daňového zatížení u zaměstnanců s nízkými mzdami s ohledem na vnitrostátní okolnosti.

9. PŘEMĚNIT NEOHLÁŠENOU PRÁCI V ŘÁDNOU ZAMĚSTNANOST

Členské státy by měly rozvíjet a provádět rozsáhlé akce a opatření na vyloučení neohlášené práce, které zahrnují zjednodušení obchodního prostředí, zrušení odrazujících účinků a stanovení vhodných pobídek v daňových a dávkových systémech, zlepšení vymáhání práva a uplatňování sankcí. Měly by vyvinout na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství nezbytné úsilí pro měření rozsahu problému a pokroku dosaženého na vnitrostátní úrovni.

10. POSTAVIT SE REGIONÁLNÍM ROZDÍLŮM V ZAMĚSTNANOSTI

Členské státy by měly uplatnit široký přístup směřující ke snížení regionálních rozdílností v zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Je třeba podporovat potenciál pro vytváření pracovních míst na místní úrovni, včetně v sociálním hospodářství, a posilovat partnerství mezi všemi příslušnými činiteli. Členské státy:

- povzbudí příznivé podmínky pro činnost soukromého sektoru a investování do méně rozvinutých oblastí,

- zajistí, aby veřejná pomoc méně rozvinutým oblastem byla zaměřena na investování do lidského a vědomostního kapitálu, jakož i do vytváření odpovídajících infrastruktur (viz zároveň hlavní směry hospodářských politik, zásady 18 a 19).

Je třeba plně využívat potenciál Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a Evropskou investiční banku.

ŘÁDNÉ ŘÍZENÍ A PARTNERSTVÍ PŘI PROVÁDĚNÍ HLAVNÍCH ZÁSAD ZAMĚSTNANOSTI

Členské státy zajistí účinné provádění hlavních zásad zaměstnanosti, včetně na regionální i místní úrovni.

Zapojení parlamentních orgánů, sociálních partnerů a dalších příslušných činitelů

Řádné řízení a partnerství jsou důležité otázky pro provádění evropské strategie zaměstnanosti, s náležitým přihlédnutím k vnitrostátním tradicím a zvyklostem. Evropský parlament bude v tomto ohledu hrát důležitou úlohu. Odpovědnost za provádění evropské strategie zaměstnanosti připadá členským státům. Příslušné parlamentní orgány, jakož i příslušní činitelé v oblasti zaměstnanosti na vnitrostátní, regionální i místní úrovni, mohou, v souladu s vnitrostátními tradicemi, k tomuto procesu výrazně přispět.

V souladu s vnitrostátními tradicemi a zvyklostmi by sociální partneři na vnitrostátní úrovni měli být vyzváni, aby zajistili účinné provádění hlavních zásad zaměstnanosti a aby podali zprávu o svých nejvýznamnějších příspěvcích do všech oblastí, za které nesou odpovědnost, zejména pokud jde o řízení změn a schopnost přizpůsobení, součinnosti mezi pružností a bezpečností, o rozvoj lidských zdrojů, rovnost žen a mužů, finanční zvýhodnění práce a aktivní stárnutí, jakož i o zdraví a bezpečnost práce.

Evropští sociální partneři na meziprofesní a odvětvové úrovni se vyzývají, aby přispěli k provádění hlavních zásad zaměstnanosti a podporovali úsilí vyvinuté vnitrostátními sociálními partnery na všech úrovních, jako například na meziprofesní, odvětvové a místní úrovni. Jak oznámili ve společném pracovním programu, evropští sociální partneři na meziprofesní úrovni podají každoročně zprávu o svém příspěvku k provádění hlavních zásad zaměstnanosti. Evropští sociální partneři na odvětvové úrovni se vyzývají, aby podali zprávu o svých akcích.

Operační služby by navíc měly uskutečňovat politiky zaměstnanosti efektivním a účinným způsobem.

Vhodné rozdělení finančních zdrojů

Členské státy zajistí transparentnost a efektivnost nákladů při rozdělování finančních zdrojů na provádění hlavních zásad zaměstnanosti, přičemž dodrží nutnost zdravých veřejných financí podle hlavních směrů hospodářských politik.

Členské státy plně využijí možný příspěvek ze strukturálních fondů Společenství, a zejména Evropského sociálního fondu, aby podpořily provádění politik a posílily institucionální kapacitu v oblasti zaměstnanosti.

--------------------------------------------------