31971R2821

Nařízení Rady (EHS) č. 2821/71

ze dne 20. prosince 1971

o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 87 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,

vzhledem k tomu, že čl. 85 odst. 1 Smlouvy může být podle čl. 85 odst. 3 prohlášen za nepoužitelný na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které vyhovují podmínkám uvedeným v těchto ustanoveních;

vzhledem k tomu, že prováděcí ustanovení k čl. 85 odst. 3 musí být přijata podle článku 87 formou nařízení;

vzhledem k tomu, že vytvoření Společného trhu vyžaduje přizpůsobení podniků poměrům tohoto většího trhu; že vhodným prostředkem k přizpůsobení může být spolupráce mezi podniky;

vzhledem k tomu, že dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě týkající se spolupráce mezi podniky, které umožňují pracovat racionálněji a přizpůsobit jejich výkonnost a konkurenceschopnost většímu trhu mohou být, pokud spadají pod zákaz uvedený v čl. 85 odst. 1, za jistých podmínek z tohoto zákazu vyjmuty; že je to nezbytné zejména u dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v oblasti normalizace a typizace, výzkumu a vývoje výrobků nebo postupu až po stádium průmyslového použití včetně využití jejich výsledků, jakož i specializace;

vzhledem k tomu, že je vhodné, aby byla Komise pomocí nařízení oprávněna k prohlásit čl. 85 odst. 1 za nepoužitelný na kategorie takových dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, aby se podnikům usnadnila hospodářsky žádoucí spolupráce bez nepříznivých dopadů ze strany soutěžní politiky;

vzhledem k tomu, že je třeba stanovit, za jakých podmínek může Komise toto oprávnění vykonávat v úzkém a stálém spojení s příslušnými orgány členských států;

vzhledem k tomu, že podle článku 6 nařízení č. 17 [1] může Komise stanovit, že prohlášení podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy má zpětnou působnost; že je proto vhodné, aby Komise mohla přijmout nařízení obsahující taková ustanovení;

vzhledem k tomu, že podle článku 7 nařízení č. 17 mohou být dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě vyňaty rozhodnutím Komise ze zákazu zejména tehdy, pokud jsou pozměněny tak, že splňují podmínky pro použití čl. 85 odst. 3; že je vhodné, že Komise může poskytnout těmto dohodám, rozhodnutím a jednáním ve vzájemné shodě prostřednictvím nařízení stejnou výhodu, pokud jsou pozměněny tak, že spadají do některé skupiny stanovené nařízením o blokové výjimce;

vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že v konkrétním případě nejsou podmínky uvedené v čl. 85 odst. 3 splněny, Komise musí mít možnost tento případ upravit rozhodnutím podle nařízení č. 17 s účinkem do budoucna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Aniž je dotčeno použití nařízení č. 17 Komise může podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy formou nařízení prohlásit čl. 85 odst. 1 za nepoužitelný na kategorie dohod uzavřených mezi podniky, rozhodnutí přijatých sdruženími podniků a jednání ve vzájemné shodě, jejichž předmětem je:

a) používání norem a typů;

b) výzkum a vývoj výrobků nebo postupů až po stadium průmyslového použití, jakož i využití výsledků, včetně ustanovení oprávech na ochranu průmyslového vlastnictví a tajné technické znalosti;

c) specializace, včetně dohod nezbytných k jejímu provádění.

2. Nařízení musí obsahovat popis kategorií dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se použije, a zejména stanovit:

a) omezení nebo ustanovení, která smějí být či nesmějí být obsažena v dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě;

b) ustanovení, která musí být obsažena v dohodách, rozhodnutích a jednání ve vzájemné shodě, nebo jiné podmínky, které musí být splněny.

Článek 2

1. Nařízení podle článku 1 se přijme na dobu určitou.

2. Nařízení může být zrušeno nebo změněno, pokud se změnily okolnosti v bodě, který byl pro přijetí nařízení podstatný; v tomto případě se určí lhůta pro přizpůsobení dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje původní nařízení.

Článek 3

Nařízení přijaté podle článku 1 může stanovit, že se použije se zpětnou působností na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, pro které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost by bývalo mohlo být podáno prohlášení se zpětnou působností podle článku 6 nařízení č. 17.

Článek 4

1. Nařízení přijaté podle článku 1 může stanovit, že zákaz uvedený v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na období stanovené v nařízení na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které existovaly dne 13. března 1962 a nesplňují podmínky čl. 85 odst. 3, pokud:

- do šesti měsíců po vstupu uvedeného nařízení v platnost jsou pozměněny tak, že splňují tyto podmínky podle ustanovení uvedeného nařízení, a

- změny jsou Komisi sděleny ve lhůtě stanovené uvedeným nařízením.

2. Odstavec 1 se vztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které bylo nutno oznámit podle článku 5 nařízení č. 17 před 1. únorem 1963, pouze tehdy, pokud byly oznámeny před tímto dnem.

3. Výhody ustanovení podle odstavce 1 nemohou být uplatňovány v právních sporech, které v době vstupu nařízení přijatého podle článku 1 v platnost; rovněž se jich nelze dovolávat při uplatňování nároků na náhradu škody vůči třetím stranám.

Článek 5

Před přijetím nařízení Komise zveřejní návrh nařízení, aby všem dotčeným osobám a organizacím poskytla příležitost sdělit jí připomínky během lhůty, kterou stanoví na nejméně jeden měsíc.

Článek 6

1. Komise konzultuje Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení:

a) před zveřejněním návrhu nařízení;

b) před přijetím nařízení.

2. Čl. 10 odst. 5 a 6 nařízení č. 17 týkající se konzultace s Poradním výborem se použijí přiměřeně v souladu s pravidlem, že společná zasedání s Komisí se konají nejdříve jeden měsíc po odeslání pozvánky.

Článek 7

Pokud Komise z moci úřední nebo na žádost členského státu nebo fyzických či právnických osob, které uplatňují oprávněný zájem, zjistí, že v konkrétním případě mají dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje nařízení přijaté podle článku 1, přesto účinky neslučitelné s podmínkami stanovenými v čl. 85 odst. 3 Smlouvy, může výhodu použití tohoto nařízení odejmout a podle článků 6 a 8 nařízení č. 17 přijmout rozhodnutí, aniž by bylo zapotřebí oznámení podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 17.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 1971.

Za Radu

předseda

M. Pedini

[1] Úř. věst. 13, 21.2.1962, s. 204/62.

--------------------------------------------------