?

Název a odkaz

Názov a odkaz

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Text s významem pro EHP)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1—88 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

platné

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj

Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2016/679 z 27. apríla 2016 o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a o voľnom pohybe takýchto údajov, ktorým sa zrušuje smernica 95/46/ES (všeobecné nariadenie o ochrane údajov) (Text s významom pre EHP)

Ú. v. EÚ L 119, 4.5.2016, s. 1 – 88 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Účinné

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj

Data

Dátumy

Třídění

Zatriedenie

Informace

Rôzne informácie

Postup

Postup

Text

Znenie

4.5.2016    | CS | Úřední věstník Evropské unie | L 119/14.5.2016    | SK | Úradný vestník Európskej únie | L 119/1
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679NARIADENIE EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY (EÚ) 2016/679
ze dne 27. dubna 2016z 27. apríla 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a o voľnom pohybe takýchto údajov, ktorým sa zrušuje smernica 95/46/ES (všeobecné nariadenie o ochrane údajov)
(Text s významem pro EHP)(Text s významom pre EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,EURÓPSKY PARLAMENT A RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,so zreteľom na Zmluvu o fungovaní Európskej únie, a najmä na jej článok 16,
s ohledem na návrh Evropské komise,so zreteľom na návrh Európskej komisie,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,po postúpení návrhu legislatívneho aktu národným parlamentom,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),so zreteľom na stanovisko Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),so zreteľom na stanovisko Výboru regiónov (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),konajúc v súlade s riadnym legislatívnym postupom (3),
vzhledem k těmto důvodům:keďže:
(1) | Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem. Ustanovení čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přiznávají každému právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.(1) | Ochrana fyzických osôb v súvislosti so spracúvaním osobných údajov patrí medzi základné práva. V článku 8 ods. 1 Charty základných práv Európskej únie (ďalej len „Charta“) a v článku 16 ods. 1 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa stanovuje, že každý má právo na ochranu osobných údajov, ktoré sa ho týkajú.
(2) | Zásady a pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů by bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo bydliště měly respektovat jejich základní práva a svobody, zejména právo na ochranu osobních údajů. Cílem tohoto nařízení je přispět k dotvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva a hospodářské unie, k hospodářskému a sociálnímu pokroku, k posílení a sblížení ekonomik v rámci vnitřního trhu a k dobrým životním podmínkám fyzických osob.(2) | V zásadách a pravidlách ochrany fyzických osôb pri spracúvaní ich osobných údajov by sa bez ohľadu na ich štátnu príslušnosť alebo bydlisko mali rešpektovať ich základné práva a slobody, najmä ich právo na ochranu osobných údajov. Týmto nariadením sa má prispieť k dobudovaniu priestoru slobody, bezpečnosti a spravodlivosti a hospodárskej únie, k hospodárskemu a sociálnemu pokroku, k posilneniu a zbližovaniu ekonomík v rámci vnútorného trhu a ku prospechu fyzických osôb.
(3) | Účelem směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (4) je harmonizovat právní předpisy o ochraně základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti s činnostmi zpracování a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy.(3) | Úlohou smernice Európskeho parlamentu a Rady 95/46/ES (4) je harmonizovať ochranu základných práv a slobôd fyzických osôb v súvislosti so spracovateľskými činnosťami a zabezpečiť voľný tok osobných údajov medzi členskými štátmi.
(4) | Zpracování osobních údajů by mělo sloužit lidem. Právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním; musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality musí být v rovnováze s dalšími základními právy. Toto nařízení ctí všechna základní práva a dodržuje svobody a zásady uznávané Listinou, jak jsou zakotveny ve Smlouvách, zejména respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace, ochranu osobních údajů, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobodu projevu a informací, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jakož i kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost.(4) | Spracúvanie osobných údajov by malo byť určené na to, aby slúžilo ľudstvu. Právo na ochranu osobných údajov nie je absolútne právo; musí sa posudzovať vo vzťahu k jeho funkcii v spoločnosti a musí byť vyvážené s ostatnými základnými právami, a to v súlade so zásadou proporcionality. Toto nariadenie rešpektuje všetky základné práva a dodržiava slobody a zásady uznané v Charte, ako sú zakotvené v zmluvách, najmä rešpektovanie súkromného a rodinného života, obydlia a komunikácie, ochrana osobných údajov, sloboda myslenia, svedomia a náboženského vyznania, sloboda prejavu a právo na informácie, sloboda podnikania, právo na účinný prostriedok nápravy a na spravodlivý proces, a kultúrna, náboženská a jazyková rozmanitosť.
(5) | Hospodářská a sociální integrace vyplývající z fungování vnitřního trhu vedla ke značnému nárůstu přeshraničních toků osobních údajů. V celé Unii se zvýšila výměna osobních údajů mezi veřejnými a soukromými aktéry, včetně fyzických osob, sdružení a podniků. Právo Unie zavazuje vnitrostátní orgány členských států ke spolupráci a výměně osobních údajů, aby mohly plnit své povinnosti nebo provádět úkoly jménem orgánu jiného členského státu.(5) | Hospodárska a sociálna integrácia, ktorá je dôsledkom fungovania vnútorného trhu, viedla k značnému nárastu cezhraničných tokov osobných údajov. Výmena osobných údajov medzi verejnými a súkromnými aktérmi, vrátane fyzických osôb, združení a podnikov, sa v rámci Únie zvýšila. Vnútroštátne orgány v členských štátoch sú na základe práva Únie povinné spolupracovať a vymieňať si osobné údaje, aby mohli vykonávať svoje povinnosti alebo plniť úlohy v mene orgánu iného členského štátu.
(6) | Rychlý technologický rozvoj a globalizace s sebou přinesly nové výzvy pro oblast ochrany osobních údajů. Rozsah shromažďování a sdílení osobních údajů významně vzrostl. Technologie umožňují jak soukromým společnostem, tak orgánům veřejné moci využívat při provádění jejich činností osobní údaje v nebývalém rozsahu. Fyzické osoby stále častěji své osobní údaje zveřejňují, a to i v globálním měřítku. Technologie změnily ekonomiku i společenský život a měly by dále usnadňovat volný pohyb osobních údajů v rámci Unie a předávání do třetích zemí a mezinárodním organizacím a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů.(6) | Rýchly technologický rozvoj a globalizácia so sebou priniesli nové výzvy v oblasti ochrany osobných údajov. Rozsah získavania a zdieľania a osobných údajov sa výrazne zväčšil. Technológia umožňuje súkromným spoločnostiam a orgánom verejnej moci pri výkone ich činností využívať osobné údaje v doteraz bezprecedentnom rozsahu. Fyzické osoby stále viac zverejňujú svoje osobné údaje, a to aj v globálnom meradle. Technológia transformovala hospodársky aj spoločenský život a mala by ďalej uľahčovať voľný tok osobných údajov v rámci Únie a prenos do tretích krajín a medzinárodným organizáciám a súčasne zaručiť vysokú úroveň ochrany osobných údajov.
(7) | Tento vývoj vyžaduje pevný a soudržnější rámec pro ochranu osobních údajů v Unii, jenž by se opíral o důsledné vymáhání práva, a to s ohledem na nezbytnost nastolit důvěru, která umožní rozvoj digitální ekonomiky na celém vnitřním trhu. Fyzické osoby by měly mít možnost kontrolovat své vlastní osobní údaje. Měla by být posílena právní a praktická jistota fyzických osob, hospodářských subjektů a orgánů veřejné moci.(7) | Tento vývoj si vyžaduje silný a súdržnejší rámec ochrany údajov v Únii, ktorý sa bude intenzívne presadzovať vzhľadom na význam vybudovania dôvery, ktorá umožní rozvoj digitálnej ekonomiky v rámci vnútorného trhu. Fyzické osoby by mali mať kontrolu nad svojimi vlastnými osobnými údajmi. Mala by sa posilniť právna a praktická istota pre fyzické osoby, hospodárske subjekty a orgány verejnej moci.
(8) | Stanoví-li toto nařízení upřesnění nebo omezení svých pravidel právem členského státu, mohou členské státy začlenit do svého vnitrostátního práva prvky tohoto nařízení, pokud je to nezbytné pro účely soudržnosti a pro učinění vnitrostátních předpisů srozumitelnými pro osoby, na něž se vztahují.(8) | Ak sa v tomto nariadení stanovuje, že právo členského štátu má spresniť alebo obmedziť jeho pravidlá, členské štáty môžu, pokiaľ je to nevyhnutné pre súdržnosť a dosiahnutie lepšej zrozumiteľnosti vnútroštátnych predpisov pre osoby, na ktoré sa vzťahujú, začleniť prvky tohto nariadenia do svojho vnútroštátneho práva.
(9) | Ačkoliv cíle a zásady směrnice 95/46/ES nadále platí, nezabránilo to roztříštěnosti v provádění ochrany údajů v celé Unii, právní nejistotě ani rozšířenému pocitu veřejnosti, že v souvislosti s ochranou fyzických osob existují značná rizika, zejména pokud jde o činnosti prováděné online. Rozdíly v úrovni ochrany práv a svobod fyzických osob, zejména práva na ochranu osobních údajů, v souvislosti se zpracováním osobních údajů v členských státech mohou bránit volnému pohybu osobních údajů v rámci Unie. Tyto rozdíly proto mohou být překážkou pro výkon hospodářských činností na úrovni Unie, mohou narušovat hospodářskou soutěž a bránit orgánům veřejné moci ve výkonu povinností, které jim ukládají právní předpisy Unie. Tato rozdílná úroveň ochrany je způsobena rozdíly v provádění a uplatňování směrnice 95/46/ES.(9) | Ciele a zásady smernice 95/46/ES zostávajú platné, nepodarilo sa však zabrániť rozdielom pri vykonávaní ochrany údajov v Únii, právnej neistote ani rozšírenému vnímaniu verejnosti, že v súvislosti s ochranou fyzických osôb existujú značné riziká, a to najmä v online prostredí. Rozdiely, ktoré existujú v členských štátoch, pokiaľ ide o úroveň ochrany práv a slobôd fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov, najmä práva na ochranu osobných údajov, môžu brániť voľnému toku osobných údajov v Únii. Uvedené rozdiely preto môžu predstavovať prekážku pri vykonávaní hospodárskych činností na úrovni Únie, narúšať hospodársku súťaž a brániť orgánom v plnení úloh, ktoré majú vykonávať na základe práva Únie. Takýto rozdiel v úrovni ochrany je spôsobený existenciou rozdielov vo vykonávaní a uplatňovaní smernice 95/46/ES.
(10) | S cílem zajistit soudržnou a vysokou úroveň ochrany fyzických osob a odstranit překážky bránící pohybu osobních údajů v rámci Unie by měla být úroveň ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů rovnocenná ve všech členských státech. V celé Unii je třeba zajistit soudržné a jednotné uplatňování pravidel ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Pokud jde o zpracování osobních údajů z důvodu splnění právní povinnosti, provádění určitého úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, měly by mít členské státy možnost zachovat či zavést vnitrostátní předpisy za účelem dále konkretizovat uplatňování pravidel tohoto nařízení. Ve spojení s obecnými a horizontálními právními předpisy o ochraně údajů provádějícími směrnici 95/46/ES existuje v členských státech několik právních předpisů specifických pro určitá odvětví v oblastech, ve kterých je třeba přijmout konkrétnější ustanovení. Toto nařízení rovněž poskytuje členským státům určitý prostor ke stanovení vlastních pravidel, včetně pravidel pro zpracování zvláštních kategorií osobních údajů („citlivé osobní údaje“). V tomto rozsahu nařízení nevylučuje, aby právo členského státu stanovilo okolnosti konkrétních situací, při nichž dochází ke zpracování, včetně přesnějšího určení podmínek, za nichž je zpracování osobních údajů zákonné.(10) | S cieľom zabezpečiť konzistentnú a vysokú úroveň ochrany fyzických osôb a odstrániť prekážky tokov osobných údajov v rámci Únie, úroveň ochrany práv a slobôd fyzických osôb pri spracúvaní týchto údajov by mala byť rovnaká vo všetkých členských štátoch. Konzistentné a jednotné uplatňovanie pravidiel ochrany základných práv a slobôd fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov by sa malo zabezpečiť v rámci celej Únie. Pokiaľ ide o spracúvanie osobných údajov na účely dodržania zákonnej povinnosti, plnenia úloh realizovaných vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi, členské štáty by mali mať možnosť zachovať alebo zaviesť vnútroštátne predpisy, ktorými by sa spresnilo uplatňovanie pravidiel stanovených v tomto nariadení. Spolu so všeobecnými a horizontálnymi právnymi predpismi o ochrane údajov, ktorými sa vykonáva smernica 95/46/ES, prijali členské štáty viaceré sektorové právne predpisy v oblastiach, v ktorých sú potrebné špecifickejšie normy. Týmto nariadením sa tiež členským štátom dáva priestor na spresnenie svojich pravidiel vrátane pravidiel spracúvania osobitných kategórií osobných údajov (ďalej len „citlivé údaje“). V danom rozsahu toto nariadenie nevylučuje právo členského štátu, ktorým sa vymedzujú okolnosti špecifických spracovateľských situácií vrátane presnejšieho stanovenia podmienok, za ktorých je spracúvanie osobných údajov v súlade so zákonom.
(11) | Účinná ochrana osobních údajů v celé Unii vyžaduje nejen posílení a podrobné vymezení práv subjektů údajů a povinností těch, kdo osobní údaje zpracovávají a o jejich zpracování rozhodují, ale také rovnocenné pravomoci pro monitorování a zajišťování souladu s pravidly ochrany osobních údajů a rovnocenné sankce za jejich porušování v členských státech.(11) | Účinná ochrana osobných údajov v rámci celej Únie si vyžaduje posilnenie a spresnenie práv dotknutých osôb a povinností tých, ktorí osobné údaje spracúvajú a o ich spracúvaní rozhodujú, ako aj zodpovedajúcich právomocí na monitorovanie a zabezpečenie súladu s pravidlami ochrany osobných údajov a zodpovedajúcich sankcií za porušenia pravidiel v členských štátoch.
(12) | Ustanovení čl. 16 odst. 2 Smlouvy o fungování EU zmocňuje Evropský parlament a Radu ke stanovení pravidel o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a pravidel o volném pohybu těchto údajů.(12) | V článku 16 ods. 2 ZFEÚ sa Európsky parlament a Rada poverujú, aby stanovili pravidlá týkajúce sa ochrany fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a pravidlá týkajúce sa voľného pohybu osobných údajov.
(13) | Aby byla zajištěna jednotná úroveň ochrany fyzických osob v celé Unii a zamezilo se rozdílům bránícím volnému pohybu osobních údajů v rámci vnitřního trhu, je nezbytné přijmout nařízení, které poskytne hospodářským subjektům, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, právní jistotu a transparentnost, které fyzickým osobám ve všech členských státech zajistí stejnou úroveň práv vymahatelných právními prostředky a správcům a zpracovatelům uloží povinnosti a úkoly, které zajistí důsledné monitorování zpracování osobních údajů a rovnocenné sankce ve všech členských státech, jakož i účinnou spolupráci mezi dozorovými úřady jednotlivých členských států. Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby volný pohyb osobních údajů v Unii nebyl z důvodů souvisejících s ochranou fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů omezen ani zakázán. Aby byla zohledněna specifická situace mikropodniků a malých a středních podniků, obsahuje toto nařízení odchylku pro organizace s méně než 250 zaměstnanci týkající se uchovávání údajů. Kromě toho jsou orgány a instituce Unie, členské státy a jejich dozorové úřady podporovány v tom, aby specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků zohledňovaly při uplatňování tohoto nařízení. Pojem mikropodniky a malé a střední podniky by měl vycházet z článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (5).(13) | S cieľom zaručiť konzistentnú úroveň ochrany fyzických osôb v celej Únii a zabrániť rozdielom, ktoré sú prekážkou voľného pohybu osobných údajov v rámci vnútorného trhu, je potrebné prijať nariadenie, ktorým sa poskytne právna istota a transparentnosť pre hospodárske subjekty vrátane mikropodnikov a malých a stredných podnikov, a ktorým sa fyzickým osobám vo všetkých členských štátoch poskytne rovnaká úroveň právne vymožiteľných práv, ktorým sa prevádzkovateľom a sprostredkovateľom uložia povinnosti a zodpovednosti, ktorým sa zabezpečí konzistentné monitorovanie spracúvania osobných údajov a ktorým sa stanovia rovnocenné sankcie vo všetkých členských štátoch, ako aj účinná spolupráca dozorných orgánov rozličných členských štátov. Riadne fungovanie vnútorného trhu si vyžaduje, aby voľný pohyb osobných údajov v rámci Únie nebol obmedzený ani zakázaný z dôvodov súvisiacich s ochranou fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov. S cieľom zohľadniť osobitnú situáciu mikropodnikov a malých a stredných podnikov toto nariadenie obsahuje výnimku pre organizácie s menej ako 250 zamestnancami, pokiaľ ide o vedenie záznamov. Okrem toho sa inštitúcie a orgány Únie a členské štáty a ich dozorné orgány nabádajú k tomu, aby pri uplatňovaní tohto nariadenia zohľadňovali osobitné potreby mikropodnikov a malých a stredných podnikov. Pokiaľ ide o vymedzenie pojmu mikropodniky a malé a stredné podniky, malo by sa vychádzať z článku 2 prílohy k odporúčaniu Komisie 2003/361/ES (5).
(14) | Ochrana poskytovaná tímto nařízením by se měla týkat zpracování osobních údajů fyzických osob bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo bydliště. Toto nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů právnických osob, a zejména podniků vytvořených jako právnické osoby, včetně názvu, právní formy a kontaktních údajů právnické osoby.(14) | Ochrana, ktorá sa poskytuje týmto nariadením, by sa mala vzťahovať na fyzické osoby bez ohľadu na ich štátnu príslušnosť alebo miesto bydliska vo vzťahu ku spracúvaniu ich osobných údajov. Toto nariadenie sa nevzťahuje na spracúvanie osobných údajov, ktoré sa týka právnických osôb, a najmä podnikov založených ako právnické osoby vrátane názvu, formy a kontaktných údajov právnickej osoby.
(15) | S cílem zabránit vzniku vážného rizika obcházení by ochrana fyzických osob měla být technologicky neutrální a nezávislá na použitých technologiích. Ochrana fyzických osob by se měla vztahovat jak na automatizované zpracování osobních údajů, tak na manuální zpracování, pokud jsou tyto údaje uloženy v evidenci nebo do ní mají být vloženy. Záznamy nebo soubory záznamů ani jejich titulní strany, které nejsou uspořádány podle určených hledisek, by do oblasti působnosti tohoto nařízení spadat neměly.(15) | S cieľom zabrániť vzniku závažného rizika obchádzania právnych predpisov by mala byť ochrana fyzických osôb technologicky neutrálna a nemala by závisieť od použitých technologických riešení. Ochrana fyzických osôb by sa mala vzťahovať na spracúvanie osobných údajov automatizovanými prostriedkami, ako aj na manuálne spracúvanie, ak sú osobné údaje uložené v informačnom systéme alebo do neho majú byť uložené. Súbory alebo zbierky súborov, ako aj ich titulné strany, ktoré nie sú štruktúrované podľa špecifických kritérií, by nemali patriť do rozsahu pôsobnosti tohto nariadenia.
(16) | Toto nařízení se nevztahuje na otázky ochrany základních práv a svobod nebo volného pohybu osobních údajů v souvislosti s činnostmi, které nespadají do působnosti práva Unie, jako jsou činnosti týkající se národní bezpečnosti. Toto nařízení se rovněž nevztahuje na zpracování osobních údajů členskými státy při výkonu činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie.(16) | Toto nariadenie sa nevzťahuje na otázky ochrany základných práv a slobôd ani na voľný tok osobných údajov týkajúcich sa činností, ktoré nepatria do pôsobnosti práva Únie, ako sú činnosti týkajúce sa národnej bezpečnosti. Toto nariadenie sa nevzťahuje na spracúvanie osobných údajov členskými štátmi pri vykonávaní činností v súvislosti so spoločnou zahraničnou a bezpečnostnou politikou Únie.
(17) | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6) se vztahuje na zpracování osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Nařízení (ES) č. 45/2001 a další právní akty Unie týkající se takového zpracování osobních údajů by měly být uzpůsobeny zásadám a pravidlům zavedeným tímto nařízením a uplatňovány s ohledem na toto nařízení. S cílem zajistit pevný a soudržný rámec pro ochranu osobních údajů na úrovni Unie by po přijetí tohoto nařízení měly následovat nezbytné úpravy nařízení (ES) č. 45/2001, aby bylo možné jej uplatňovat zároveň s tímto nařízením.(17) | Na spracúvanie osobných údajov inštitúciami, orgánmi, úradmi a agentúrami Únie sa vzťahuje nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6). Nariadenie (ES) č. 45/2001 a ostatné právne akty Únie, ktoré sa vzťahujú na takéto spracúvanie osobných údajov, by sa mali upraviť podľa zásad a pravidiel stanovených v tomto nariadení a uplatňovať so zreteľom na toto nariadenie. V záujme stanovenia silného a súdržného rámca ochrany údajov v Únii by po prijatí tohto nariadenia mali nasledovať potrebné úpravy nariadenia (ES) č. 45/2001, aby sa začali uplatňovať súčasne s týmto nariadením.
(18) | Toto nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů fyzickou osobou v rámci činnosti čistě osobní povahy nebo činnosti prováděné výhradně v domácnosti, a tedy bez jakékoliv souvislosti s profesní nebo obchodní činností. Činnosti osobní povahy nebo činnosti v domácnosti by mohly zahrnovat korespondenci a vedení adresářů nebo využívání sociálních sítí a internetu v souvislosti s těmito činnostmi. Toto nařízení se však vztahuje na správce nebo zpracovatele, kteří pro tyto činnosti osobní povahy či činnosti v domácnosti poskytují prostředky pro zpracování osobních údajů.(18) | Toto nariadenie sa nevzťahuje na spracúvanie osobných údajov fyzickou osobou v priebehu výlučne osobnej alebo domácej činnosti, a teda bez spojenia s profesijnou alebo komerčnou činnosťou. Osobné alebo domáce činnosti by mohli zahŕňať korešpondenciu a uchovávanie adries či využívanie sociálnych sietí a online činnosti vykonávané v kontexte takýchto činností. Toto nariadenie sa však vzťahuje na prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov, ktorí poskytujú prostriedky na spracúvanie osobných údajov na takéto osobné alebo domáce činnosti.
(19) | Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem předcházení trestným činům nebo jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení a volný pohyb těchto údajů jsou upraveny zvláštním právním aktem Unie. Proto by se toto nařízení nemělo uplatňovat na činnosti zpracování za těmito účely. Na osobní údaje zpracovávané orgány veřejné moci podle tohoto nařízení, pokud jsou používány za těmito účely, by se však měl vztahovat konkrétnější právní akt Unie, totiž směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (7). Členské státy mohou pověřit příslušné orgány ve smyslu směrnice (EU) 2016/680 i úkoly, které nemusí být nutně prováděny za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, tak aby zpracování osobních údajů pro tyto jiné účely v rozsahu, v němž náleží do působnosti práva Unie, spadalo do oblasti působnosti tohoto nařízení. | Pokud jde o zpracování osobních údajů těmito příslušnými orgány pro účely spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, měly by mít členské státy možnost ponechat v platnosti nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby používání pravidel tohoto nařízení přizpůsobily. Tato ustanovení mohou přesněji určit konkrétní požadavky na zpracování osobních údajů těmito příslušnými orgány pro uvedené jiné účely, s přihlédnutím k ústavní, organizační a správní struktuře daného členského státu. Pokud zpracování osobních údajů soukromými subjekty spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, mělo by toto nařízení členským státům umožnit, aby za určitých podmínek zákonem omezily některé povinnosti a práva, jestliže takové omezení představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti na ochranu konkrétních důležitých zájmů, včetně veřejné bezpečnosti a předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. To je relevantní například v rámci boje proti praní peněz nebo činností forenzních laboratoří.(19) | Ochrana fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov príslušnými orgánmi na účely predchádzania trestným činom, ich vyšetrovania, odhaľovania alebo stíhania alebo výkonu trestných sankcií vrátane ochrany pred ohrozením verejnej bezpečnosti alebo jeho predchádzania a voľný pohyb takýchto údajov podlieha osobitnému právnemu aktu Únie. Toto nariadenie by sa preto nemalo vzťahovať na spracovateľské činnosti na takéto účely. Ak sa však osobné údaje spracúvané orgánmi verejnej moci podľa tohto nariadenia používajú na uvedené účely, mal by sa na ne vzťahovať špecifickejší právny akt Únie, a to smernica Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2016/680 (7). Členské štáty môžu poveriť príslušné orgány v zmysle smernice (EÚ) 2016/680 úlohami, ktoré nie sú nevyhnutne vykonávané na účely predchádzania trestným činom, ich vyšetrovania, odhaľovania alebo stíhania alebo na účely výkonu trestných sankcií vrátane ochrany pred ohrozením verejnej bezpečnosti alebo predchádzania takémuto ohrozeniu, v dôsledku čoho spracúvanie osobných údajov na tieto iné účely, pokiaľ patria do pôsobnosti práva Únie, patrí do pôsobnosti tohto nariadenia. | Pokiaľ ide o spracúvanie osobných údajov uvedenými príslušnými orgánmi na účely patriace do rozsahu pôsobnosti tohto nariadenia, členské štáty by mali mať možnosť ponechať v platnosti alebo zaviesť podrobnejšie ustanovenia s cieľom prispôsobiť uplatňovanie pravidiel stanovených v tomto nariadení. V takýchto ustanoveniach sa môžu podrobnejšie stanoviť osobitné požiadavky na spracúvanie osobných údajov uvedenými príslušnými orgánmi na uvedené iné účely, pričom sa v nich zohľadní ústavná, organizačná a administratívna štruktúra príslušného členského štátu. Keď spracúvanie osobných údajov súkromnoprávnymi subjektmi patrí do rozsahu a pôsobnosti tohto nariadenia, mala by sa týmto nariadením členským štátom poskytnúť možnosť, aby za špecifických podmienok právnymi predpismi obmedzili určité povinnosti a práva, keď takéto obmedzenie predstavuje potrebné a primerané opatrenie v demokratickej spoločnosti na ochranu konkrétnych dôležitých záujmov vrátane verejnej bezpečnosti a predchádzania trestným činom, ich vyšetrovania, odhaľovania alebo stíhania alebo na účely výkonu trestných sankcií, vrátane ochrany pred ohrozením verejnej bezpečnosti a predchádzania takémuto ohrozeniu. Je to relevantné napríklad v rámci boja proti praniu špinavých peňazí alebo činností forenzných laboratórií.
(20) | Toto nařízení se mimo jiné vztahuje na činnost soudů a dalších justičních orgánů, a proto by právo Unie nebo členského státu mohlo stanovit operace a postupy zpracování v souvislosti se zpracováním osobních údajů soudy a dalšími justičními orgány. Pravomoc dozorových úřadů by neměla zahrnovat zpracování osobních údajů, pokud soudy jednají v rámci svých soudních pravomocí, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví při plnění soudních funkcí, včetně rozhodování. Dozor nad takovými operacemi zpracování by mělo být možné svěřit zvláštním subjektům v rámci justičního systému členského státu, které by zejména měly zajistit soulad s pravidly tohoto nařízení, posilovat povědomí členů justičních orgánů o jejich povinnostech podle tohoto nařízení a zabývat se stížnostmi souvisejícími s takovými operacemi zpracování.(20) | Hoci sa toto nariadenie okrem iného vzťahuje aj na činnosti súdov a iných justičných orgánov, mohli by sa v práve Únie alebo v práve členškého štátu spresniť spracovateľské operácie a spracovateľské postupy týkajúce sa spracúvania osobných údajov zo strany súdov a iných justičných orgánov. Právomoc dozorných orgánov by sa nemala vzťahovať na spracúvanie osobných údajov súdmi pri výkone ich súdnej právomoci, aby sa zaručila nezávislosť súdnictva pri výkone jeho justičných úloh vrátane prijímania rozhodnutí. Dozor nad takýmito spracovateľskými operáciami by sa mal môcť zveriť osobitným orgánom v rámci systému súdnictva členského štátu, ktoré by mali predovšetkým zabezpečiť dodržiavanie pravidiel stanovených v tomto nariadení, zvyšovať povedomie sudcov o ich povinnostiach v zmysle tohto nariadenia a vybavovať sťažnosti súvisiace s takýmito operáciami spracúvania údajov.
(21) | Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (8), zejména pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedená v článcích 12 až 15 uvedené směrnice. Cílem uvedené směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu tím, že zajistí volný pohyb služeb informační společnosti mezi členskými státy.(21) | Týmto nariadením nie je dotknuté uplatňovanie smernice Európskeho parlamentu a Rady 2000/31/ES (8), najmä pravidlá týkajúce sa zodpovednosti poskytovateľov služieb informačnej spoločnosti uvedené v článkoch 12 až 15 uvedenej smernice. Účelom uvedenej smernice je prispieť k riadnemu fungovaniu vnútorného trhu zabezpečením voľného pohybu služieb informačnej spoločnosti medzi členskými štátmi.
(22) | Jakékoliv zpracování osobních údajů v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele v Unii by mělo být prováděno v souladu s tímto nařízením bez ohledu na to, zda samotné zpracování probíhá v Unii nebo mimo ni. Provozovna předpokládá účinný a skutečný výkon činnosti prostřednictvím stálého zařízení. Právní forma této provozovny, ať již jde o pobočku, nebo dceřinou společnost s právní subjektivitou, není v tomto ohledu rozhodujícím faktorem.(22) | Každé spracúvanie osobných údajov v kontexte činností prevádzkarne prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v Únii by sa malo vykonávať v súlade s týmto nariadením bez ohľadu na to, či sa samotné spracúvanie uskutočňuje v Únii. Prevádzkareň znamená efektívny a skutočný výkon činnosti prostredníctvom stálych dojednaní. Právna forma takýchto dojednaní, či už ide o pobočku alebo dcérsku spoločnosť s právnou subjektivitou, nie je v tomto ohľade určujúcim faktorom.
(23) | Aby bylo zajištěno, že fyzickým osobám nebude odepřena ochrana, na niž mají podle tohoto nařízení nárok, mělo by se na zpracování osobních údajů subjektů údajů nacházejících se v Unii uskutečněné správcem nebo zpracovatelem, jenž není v Unii usazen, vztahovat toto nařízení, pokud činnosti zpracování souvisejí s nabídkou zboží nebo služeb těmto subjektům údajů bez ohledu na to, zda je spojena s platbou. Aby se určilo, zda takový správce nebo zpracovatel nabízí zboží nebo služby subjektům údajů nacházejícím se v Unii, je třeba zjistit, zda je zjevné, že má správce nebo zpracovatel v úmyslu nabízet služby subjektům údajů v jednom nebo více členských státech v Unii. Zatímco pouhá dostupnost internetových stránek správce, zpracovatele nebo zprostředkovatele v Unii, e-mailové adresy nebo jiných kontaktních údajů anebo používání jazyka obecně používaného ve třetí zemi, v níž je správce usazen, nepostačuje ke zjištění tohoto úmyslu, mohly by faktory, jako je používání jazyka nebo měny obecně používaných v jednom nebo více členských státech, spolu s možností objednat zboží a služby v tomto jiném jazyce nebo zmínky o zákaznících či uživatelích nacházejících se v Unii, být zjevným dokladem toho, že správce má v úmyslu nabízet zboží nebo služby subjektům údajů v Unii.(23) | S cieľom zabezpečiť, že fyzickým osobám nebude odopretá ochrana, na ktorú majú na základe tohto nariadenia nárok, by sa toto nariadenie malo uplatňovať na spracúvanie osobných údajov dotknutých osôb nachádzajúcich sa v Únii vykonávané prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, ktorý nie je usadený v Únii, ak spracovateľské činnosti súvisia s ponukou tovaru alebo služieb týmto dotknutým osobám bez ohľadu na to, či je spojené s platbou. Aby bolo možné určiť, či takýto prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ ponúka tovar alebo služby dotknutým osobám nachádzajúcim sa v Únii, malo by sa zistiť, či je zrejmé, že prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ plánuje ponúkať služby dotknutým osobám v jednom alebo viacerých členských štátoch v Únii. Zatiaľ čo samotná dostupnosť webového sídla prevádzkovateľa, sprostredkovateľa alebo poskytovateľa služieb informačnej spoločnosti v Únii, emailovej adresy či iných kontaktných údajov alebo použitie jazyka, ktorý sa všeobecne používa v tretej krajine, kde je prevádzkovateľ usadený, nie sú dostatočné na potvrdenie takého úmyslu, na základe faktorov, ako sú použitie jazyka alebo meny všeobecne používaných v jednom alebo viacerých členských štátov s možnosťou objednania tovaru a služieb v danom druhom jazyku alebo spomenutie zákazníkov alebo používateľov nachádzajúcich sa v Únii, môže byť zjavné, že prevádzkovateľ má v úmysle ponúkať tovar alebo služby dotknutým osobám v Únii.
(24) | Na zpracování osobních údajů subjektů údajů nacházejících se v Unii správcem nebo zpracovatelem, který není v Unii usazen, by se rovněž mělo vztahovat toto nařízení, pokud souvisí s monitorováním chování takových subjektů údajů v rozsahu, v němž k tomuto chování dochází v Unii. Aby se určilo, zda může být činnost zpracování považována za monitorování chování subjektu údajů, mělo by být zjištěno, zda jsou fyzické osoby sledovány na internetu, včetně případného následného použití technik zpracování osobních údajů, které spočívají v profilování fyzické osoby, zejména za účelem přijetí rozhodnutí, která se jí týkají, nebo za účelem analýzy či odhadu jejích osobních preferencí, postojů a chování.(24) | Spracúvanie osobných údajov dotknutých osôb nachádzajúcich sa v Únii prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, ktorý nie je usadený v Únii, by tiež malo podliehať tomuto nariadeniu, keď sa týka sledovania ich správania, pokiaľ sa toto správanie uskutočňuje v Únii. Na určenie toho, či spracovateľskú činnosť možno považovať za „sledovanie správania“ dotknutej osoby, by sa malo zistiť, či sú fyzické osoby sledované na internete vrátane prípadného následného využitia technologických riešení spracúvania osobných údajov, ktoré spočívajú v profilovaní fyzickej osoby na účely prijatia rozhodnutia týkajúceho sa tejto osoby alebo na účely analýzy či predvídania osobných preferencií, správania a postojov tejto osoby.
(25) | Pokud se právo členského státu uplatňuje na základě mezinárodního práva veřejného, mělo by se toto nařízení vztahovat také na správce, který není usazen v Unii, například na diplomatické misi nebo na konzulárním zastoupení členského státu.(25) | Ak sa právo členského štátu uplatňuje na základe medzinárodného práva verejného, toto nariadenie by sa malo uplatňovať aj na prevádzkovateľa, ktorý nie je usadený v Únii, napríklad na diplomatickej misii alebo konzulárnom úrade členského štátu.
(26) | Zásady ochrany údajů by se měly uplatňovat na všechny informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby. Osobní údaje, na něž byla uplatněna pseudonymizace a jež by mohly být přiřazeny fyzické osobě na základě dodatečných informací, by měly být považovány za informace o identifikovatelné fyzické osobě. Při určování, zda je fyzická osoba identifikovatelná, by se mělo přihlédnout ke všem prostředkům, jako je například výběr vyčleněním, o nichž lze rozumně předpokládat, že je správce nebo jiná osoba použijí pro přímou či nepřímou identifikaci dané fyzické osoby. Ke stanovení toho, zda lze rozumně předpokládat použití prostředků k identifikaci fyzické osoby, by měly být vzaty v úvahu všechny objektivní faktory, jako jsou náklady a čas, které si identifikace vyžádá, s přihlédnutím k technologii dostupné v době zpracování i k technologickému rozvoji. Zásady ochrany osobních údajů by se proto neměly vztahovat na anonymní informace, totiž informace, které se netýkají identifikované či identifikovatelné fyzické osoby, ani na osobní údaje anonymizované tak, že subjekt údajů není nebo již přestal být identifikovatelným. Toto nařízení se tedy netýká zpracování těchto anonymních informací, včetně zpracování pro statistické nebo výzkumné účely.(26) | Zásady ochrany údajov by sa mali vzťahovať na všetky informácie týkajúce sa identifikovanej alebo identifikovateľnej fyzickej osoby. Osobné údaje, ktoré boli pseudonymizované a ktoré by sa mohli použitím dodatočných informácií priradiť fyzickej osobe, by sa mali považovať za informácie o identifikovateľnej fyzickej osobe. Na určenie toho, či je fyzická osoba identifikovateľná, by sa mali brať do úvahy všetky prostriedky, pri ktorých existuje primeraná pravdepodobnosť, že ich prevádzkovateľ alebo akákoľvek iná osoba využije, napríklad osobitným výberom, na priamu alebo nepriamu identifikáciu fyzickej osoby. Na zistenie toho, či je primerane pravdepodobné, že sa prostriedky použijú na identifikáciu fyzickej osoby, by sa mali zohľadniť všetky objektívne faktory, ako sú náklady a čas potrebný na identifikáciu so zreteľom na technológiu dostupnú v čase spracúvania, ako aj na technologický vývoj. Zásady ochrany údajov by sa preto nemali uplatňovať na anonymné informácie, konkrétne na informácie, ktoré sa nevzťahujú na identifikovanú alebo identifikovateľnú fyzickú osobu, ani na osobné údaje, ktoré sa stali anonymnými takým spôsobom, že dotknutá osoba nie je alebo už nie je identifikovateľná. Toto nariadenie sa preto netýka spracúvania takýchto anonymných informácií vrátane spracúvania na štatistické účely alebo účely výskumu.
(27) | Toto nařízení se nevztahuje na osobní údaje zesnulých osob. Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se zpracování osobních údajů zesnulých osob.(27) | Toto nariadenie sa neuplatňuje na osobné údaje zosnulých osôb. Členské štáty môžu stanoviť pravidlá týkajúce sa spracúvania osobných údajov zosnulých osôb.
(28) | Použití pseudonymizace osobních údajů může omezit rizika pro dotčené subjekty údajů a napomoci správcům a zpracovatelům splnit jejich povinnosti týkající se ochrany údajů. Výslovné zavedení „pseudonymizace“ v tomto nařízení nemá za cíl předem vyloučit jakákoliv další opatření týkající se ochrany údajů.(28) | Použitie pseudonymizácie osobných údajov môže znížiť riziká pre príslušné dotknuté osoby a pomôcť prevádzkovateľom a sprostredkovateľom pri plnení ich povinností v oblasti ochrany údajov. Výslovné zavedenie „pseudonymizácie“ v tomto nariadení nie je určené na to, aby sa vylúčili akékoľvek iné opatrenia na ochranu údajov.
(29) | S cílem vytvořit pobídky pro uplatňování pseudonymizace při zpracování osobních údajů by opatření pseudonymizace při současném umožnění obecné analýzy měla být možná v rámci téhož správce, pokud tento správce přijal technická a organizační opatření nezbytná k zajištění toho, aby bylo v případě daného zpracování provedeno toto nařízení a aby doplňkové informace pro přiřazení osobních údajů konkrétnímu subjektu údajů byly uchovány samostatně. Správce, který zpracovává osobní údaje, by rovněž měl označit oprávněné osoby v rámci téhož správce.(29) | V záujme vytvorenia stimulov na používanie pseudonymizácie pri spracúvaní osobných údajov by sa mali pri súčasnom umožnení všeobecnej analýzy umožniť opatrenia na pseudonymizáciu v rámci toho istého prevádzkovateľa v prípade, že daný prevádzkovateľ prijal technické a organizačné opatrenia potrebné na zabezpečenie vykonania tohto nariadenia vo vzťahu k danému spracúvaniu, a na zabezpečenie toho, že sa dodatočné informácie na priradenie osobných údajov konkrétnej dotknutej osobe uchovávajú oddelene. Prevádzkovateľ, ktorý spracúva osobné údaje, by mal určiť oprávnené osoby v rámci toho istého prevádzkovateľa.
(30) | Fyzickým osobám mohou být přiřazeny síťové identifikátory, které využívají jejich zařízení, aplikace, nástroje a protokoly, jako například adresy internetového protokolu či identifikátory cookies, nebo jiné identifikátory, jako jsou štítky pro identifikaci na základě rádiové frekvence. Tímto způsobem mohou být zanechány stopy, které mohou být zejména v kombinaci s jedinečnými identifikátory a dalšími informacemi, které servery získávají, použity k profilování fyzických osob a k jejich identifikaci.(30) | Fyzickým osobám môžu byť pridelené online identifikátory, ktoré poskytujú ich prístroje, aplikácie, nástroje a protokoly, ako napríklad IP adresa, cookies, alebo iné identifikátory, ako napríklad štítky na rádiofrekvenčnú identifikáciu. Tieto môžu zanechávať stopy, ktoré sa najmä v kombinácii s jedinečnými identifikátormi a inými informáciami získanými zo serverov môžu použiť na vytvorenie profilov fyzických osôb a na ich identifikáciu.
(31) | Orgány veřejné moci, kterým jsou osobní údaje sdělovány na základě právní povinnosti pro účely výkonu jejich úředních povinností, jako jsou daňové a celní orgány, finanční vyšetřovací jednotky, nezávislé správní orgány nebo orgány finančního trhu příslušné pro regulaci trhů s cennými papíry a dohled nad nimi, by neměly být považovány za příjemce, pokud obdrží osobní údaje, které jsou nezbytné pro provedení konkrétního šetření v obecném zájmu v souladu s právem Unie či členského státu. Žádost o sdělení osobních údajů zaslaná orgány veřejné moci by měla být vždy písemná a odůvodněná, měla by se týkat jednotlivého případu a neměla by se vztahovat na celou evidenci ani vést k propojení evidencí. Zpracování osobních údajů těmito orgány veřejné moci by mělo být v souladu s platnými pravidly pro ochranu osobních údajů podle účelů zpracování.(31) | Orgány verejnej moci, ktorým sa poskytujú osobné údaje v súlade so zákonnou povinnosťou na výkon ich oficiálnej úlohy, napríklad daňové a colné orgány, finančné spravodajské jednotky, nezávislé správne orgány alebo orgány finančného trhu zodpovedné za reguláciu trhov s cennými papiermi a dohľad nad nimi, by sa nemali považovať za príjemcov, ak v súlade s právom Únie alebo právom členského štátu prijímajú osobné údaje, ktoré sú nevyhnutné na vykonávanie určitého zisťovania vo všeobecnom záujme. Žiadosti o poskytnutie by mali orgány verejnej moci zasielať vždy písomne, spolu so zdôvodnením, príležitostne a nemali by sa týkať celého informačného systému ani viesť ku prepojeniu informačných systémov. Uvedené orgány verejnej moci by mali osobné údaje spracúvať v súlade s platnými pravidlami ochrany údajov podľa účelov spracúvania.
(32) | Souhlas by měl být dán jednoznačným potvrzením, které je vyjádřením svobodného, konkrétního, informovaného a jednoznačného svolení subjektu údajů ke zpracování osobních údajů, které se jej týkají, a to v podobě písemného prohlášení, i učiněného elektronicky, nebo ústního prohlášení. Mohlo by se například jednat o zaškrtnutí políčka při návštěvě internetové stránky, volbu technického nastavení pro služby informační společnosti nebo jiné prohlášení či jednání, které v této souvislosti jasně signalizuje souhlas subjektu údajů s navrhovaným zpracováním jeho osobních údajů. Mlčení, předem zaškrtnutá políčka nebo nečinnost by tudíž neměly být považovány za souhlas. Souhlas by se měl vztahovat na veškeré činnosti zpracování prováděné pro stejný účel nebo stejné účely. Jestliže má zpracování několik účelů, měl by být souhlas udělen pro všechny. Má-li subjekt údajů vyjádřit souhlas na základě žádosti podané elektronickými prostředky, musí být žádost jasná a stručná a nesmí zbytečně narušit využívání služby, pro kterou je souhlas dáván.(32) | Súhlas by sa mal poskytnúť jasným prejavom vôle, ktorý je slobodným, konkrétnym, informovaným a jednoznačným vyjadrením súhlasu dotknutej osoby so spracúvaním osobných údajov, ktoré sa jej týkajú, a to napríklad písomným vyhlásením vrátane vyhlásenia prostredníctvom elektronických prostriedkov alebo ústnym vyhlásením. Mohlo by to zahŕňať označenie políčka pri návšteve internetového webového sídla, zvolenie technických nastavení služieb informačnej spoločnosti alebo akékoľvek iné vyhlásenie či úkon, ktorý v tomto kontexte jasne znamená, že dotknutá osoba súhlasí s navrhovaným spracúvaním jej osobných údajov. Mlčanie, vopred označené políčka alebo nečinnosť by sa preto nemali pokladať za súhlas. Súhlas by sa mal vzťahovať na všetky spracovateľské činnosti vykonávané na ten istý účel alebo účely. Ak sa spracúvanie vykonáva na viaceré účely, súhlas by sa mal udeliť na všetky tieto účely. Ak má dotknutá osoba poskytnúť súhlas na základe požiadavky elektronickými prostriedkami, požiadavka musí byť jasná a stručná a nemala by pôsobiť zbytočne rušivo na používanie služby, pre ktorú sa poskytuje.
(33) | Často není možné v době shromažďování osobních údajů v plném rozsahu stanovit účel zpracování osobních údajů pro účely vědeckého výzkumu. Subjektům údajů by proto mělo být umožněno, aby udělily svůj souhlas ohledně určitých oblastí vědeckého výzkumu v souladu s uznávanými etickými normami pro vědecký výzkum. Subjekty údajů by měly mít možnost udělit svůj souhlas pouze pro některé oblasti výzkumu nebo části výzkumných projektů v rozsahu přípustném pro zamýšlený účel.(33) | Často nie je možné v čase získavania údajov úplne určiť účel spracúvania osobných údajov na účely vedeckého výskumu. Preto by sa dotknutým osobám malo umožniť udeliť svoj súhlas pre určité oblasti vedeckého výskumu, pokiaľ sú dodržané uznávané etické normy vedeckého výskumu. Dotknuté osoby by mali mať možnosť udeliť svoj súhlas iba na určité oblasti výskumu alebo časti výskumných projektov v rozsahu, ktorý umožňuje zamýšľaný účel.
(34) | Genetické údaje by měly být definovány jako osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků určité fyzické osoby, které vyplývají z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby, zejména chromozomů nebo kyseliny deoxyribonukleové (DNA) či ribonukleové (RNA), anebo z analýzy jiného prvku, která umožňuje získat rovnocenné informace.(34) | Genetické údaje by sa mali vymedziť ako osobné údaje týkajúce sa zdedených alebo nadobudných genetických charakteristických znakov fyzickej osoby, ktoré sú výsledkom analýzy biologických vzoriek danej fyzickej osoby, najmä analýzy chromozómov, deoxyribonukleovej kyseliny (DNA) alebo ribonukleovej kyseliny (RNA) alebo analýzy inej látky, ktorá umožňuje získanie rovnocenných informácií.
(35) | Mezi osobní údaje o zdravotním stavu by měly být zahrnuty veškeré údaje související se zdravotním stavem subjektu údajů, které vypovídají o minulém, současném či budoucím tělesném nebo duševním zdraví subjektu údajů. To zahrnuje informace o dané fyzické osobě shromážděné v průběhu registrace pro účely zdravotní péče a jejího poskytování dotčené fyzické osobě podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (9), číslo, symbol nebo specifický údaj přiřazený fyzické osobě za účelem její jedinečné identifikace pro zdravotnické účely, informace získané během provádění testů nebo vyšetřování části těla nebo tělesných látek, včetně z genetických údajů a biologických vzorků, a jakékoliv informace například o nemoci, postižení, riziku onemocnění, anamnéze, klinické léčbě nebo fyziologickém či biomedicínském stavu subjektu údajů nezávisle na jejich původu, tedy bez ohledu na to, zda pocházejí například od lékaře nebo jiného zdravotníka, z nemocnice, ze zdravotnického prostředku či diagnostických testů in vitro.(35) | Osobné údaje týkajúce sa zdravia by mali zahŕňať všetky údaje týkajúce sa zdravotného stavu dotknutej osoby, ktoré poskytujú informácie o minulom, súčasnom alebo budúcom fyzickom alebo duševnom zdravotnom stave dotknutej osoby. Zahŕňajú aj informácie o fyzickej osobe získané pri registrácii na účely poskytovania služieb zdravotnej starostlivosti danej fyzickej osobe alebo pri ich poskytovaní podľa smernice Európskeho parlamentu a Rady 2011/24/EÚ (9); číslo, symbol alebo osobitný údaj, ktorý bol fyzickej osobe pridelený na individuálnu identifikáciu tejto fyzickej osoby na zdravotné účely; informácie získané na základe vykonania testov alebo prehliadok častí organizmu alebo telesných látok vrátane genetických údajov a biologických vzoriek; a akékoľvek informácie, napríklad o chorobe, zdravotnom postihnutí, riziku ochorenia, anamnéze, klinickej liečbe, alebo o fyziologickom alebo biomedicínskom stave dotknutej osoby bez ohľadu na zdroj týchto informácií, či už pochádzajú napríklad od lekára alebo iného zdravotníckeho pracovníka, z nemocnice, zo zdravotníckej pomôcky alebo z vykonania diagnostického testu in vitro.
(36) | Hlavní provozovnou správce v Unii by mělo být místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, ledaže by rozhodnutí ohledně účelů a prostředků zpracování osobních údajů byla přijímána v jiné provozovně správce v Unii, a v tom případě by za hlavní provozovnu měla být považována tato jiná provozovna. Hlavní provozovna správce v Unii by měla být určena na základě objektivních kritérií. Jedním z nich by měl být účinný a skutečný výkon řídících činností rozhodujících pro hlavní rozhodnutí ohledně účelů a prostředků zpracování v rámci stálého zařízení. Toto kritérium by nemělo záviset na tom, zda je zpracování osobních údajů prováděno na tomto místě. Existence a používání technických prostředků a technologií pro zpracování osobních údajů ani činnosti zpracování nezakládají samy o sobě hlavní provozovnu, a proto nejsou rozhodujícími kritérii pro její určení. Hlavní provozovna zpracovatele by měla být místem, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, nebo pokud v Unii nemá ústřední správu, pak místem, kde jsou v Unii prováděny hlavní činnosti zpracování. V případech týkajících se správce i zpracovatele by příslušným vedoucím dozorovým úřadem měl i nadále být dozorový úřad členského státu, v němž má správce hlavní provozovnu, avšak dozorový úřad zpracovatele by měl být považován za dotčený dozorový úřad a účastnit se postupu spolupráce stanoveného tímto nařízením. Dozorové úřady členského státu nebo členských států, v nichž má zpracovatel jednu nebo více provozoven, by v žádném případě neměly být považovány za dotčené dozorové úřady, pokud se návrh rozhodnutí týká pouze správce. Pokud zpracování provádí skupina podniků, měly by být za hlavní provozovnu této skupiny považována hlavní provozovna řídícího podniku, s výjimkou případů, kdy účely a způsob zpracování určuje jiný podnik.(36) | Hlavnou prevádzkarňou prevádzkovateľa v Únii by malo byť miesto jeho centrálnej správy v Únii, pokiaľ sa rozhodnutia o účeloch a prostriedkoch spracúvania osobných údajov neprijímajú v inej prevádzkarni prevádzkovateľa v Únii, pričom v takom prípade by sa za hlavnú prevádzkareň mala považovať táto iná prevádzkareň. Hlavná prevádzkareň prevádzkovateľa v Únii by sa mala určiť podľa objektívnych kritérií a mala by zahŕňať efektívne a skutočné vykonávanie riadiacich činností, pri ktorých sa prijímajú hlavné rozhodnutia týkajúce sa účelu a prostriedkov spracúvania prostredníctvom stálych dojednaní. Uvedené kritérium by nemalo byť závislé od toho, či sa spracúvanie osobných údajov vykonáva na tomto mieste. Prítomnosť a použitie technických prostriedkov a technológií spracúvania osobných údajov alebo spracovateľských činností nepredstavujú sami osebe hlavnú prevádzkáreň, a preto nie sú určujúcimi kritériami pre hlavnú prevádzkareň. Hlavnou prevádzkarňou sprostredkovateľa by malo byť miesto jeho centrálnej správy v Únii alebo ak v Únii nemá centrálnu správu, tak miesto, kde sa uskutočňujú hlavné spracovateľské činnosti v Únii. V prípadoch týkajúcich sa tak prevádzkovateľa, ako aj sprostredkovateľa by mal príslušným vedúcim dozorným orgánom zostať dozorný orgán členského štátu, v ktorom má prevádzkovateľ svoju hlavnú prevádzkareň, ale dozorný orgán sprostredkovateľa by sa mal považovať za dotknutý dozorný orgán a uvedený dozorný orgán by sa mal zúčastňovať na postupe spolupráce stanovenom v tomto nariadení. V každom prípade dozorné orgány členského štátu alebo členských štátov, v ktorých má sprostredkovateľ jednu alebo viac prevádzkarní, by sa nemali považovať za dotknuté dozorné orgány, ak sa návrh rozhodnutia týka len prevádzkovateľa. Ak spracúvanie vykonáva skupina podnikov, hlavná prevádzkareň riadiaceho podniku by sa mala považovať za hlavnú prevádzkareň skupiny podnikov okrem prípadu, keď o účeloch a prostriedkoch spracúvania rozhoduje iný podnik.
(37) | Skupina podniků by měla zahrnovat řídící podnik a jím řízené podniky, přičemž řídícím podnikem by měl být podnik, jenž může uplatňovat dominantní vliv na jiné podniky například na základě vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, kterými se podnik řídí, či pravomoci prosazovat pravidla týkající se ochrany osobních údajů. Podnik, který vykonává správu zpracování osobních údajů v podnicích k němu přidružených, by měl být společně s těmito podniky považován za skupinu podniků.(37) | Skupinu podnikov by mal zahŕňať riadiaci podnik a ním riadené podniky, pričom riadiaci podnik by mal byť podnikom, ktorý môže vykonávať dominantný vplyv na ostatné podniky napríklad v dôsledku toho, že ich vlastní, v dôsledku finančnej účasti alebo pravidiel upravujúcich činnosť podniku alebo v dôsledku právomoci presadiť vykonávanie pravidiel ochrany osobných údajov. Podnik, ktorý kontroluje spracúvanie osobných údajov v podnikoch, ktoré sú s ním prepojené, by sa mal spolu s týmito podnikmi považovať za skupinu podnikov.
(38) | Děti zasluhují zvláštní ochranu osobních údajů, protože si mohou být méně vědomy dotčených rizik, důsledků a záruk a svých práv v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Tato zvláštní ochrana by se měla zejména vztahovat na používání osobních údajů dětí pro účely marketingu nebo vytváření osobnostních či uživatelských profilů a shromažďování osobních údajů týkajících se dětí při využívání služeb nabízených přímo dětem. Souhlas nositele rodičovské zodpovědnosti by neměl být nutný v případě preventivních či poradenských služeb nabízených přímo dětem.(38) | Osobitnú ochranu osobných údajov si zasluhujú deti, keďže si môžu byť v menšej miere vedomé rizík, dôsledkov a dotknutých záruk a svojich práv súvisiacich so spracúvaním osobných údajov. Takáto osobitná ochrana by sa mala vzťahovať najmä na využívanie osobných údajov detí na účely marketingu alebo vytvorenia osobného alebo používateľského profilu a získavanie osobných údajov o deťoch pri používaní služieb poskytovaných priamo dieťaťu. Súhlas nositeľa rodičovských práv a povinností by nemal byť potrebný v súvislosti s preventívnymi alebo poradenskými službami, ktoré sú ponúkané priamo dieťaťu.
(39) | Jakékoliv zpracování osobních údajů by mělo být prováděno zákonným a spravedlivým způsobem. Pro fyzické osoby by mělo být transparentní, že osobní údaje, které se jich týkají, jsou shromažďovány, používány, konzultovány nebo jinak zpracovávány, jakož i v jakém rozsahu tyto osobní údaje jsou či budou zpracovány. Zásada transparentnosti vyžaduje, aby všechny informace a všechna sdělení týkající se zpracování těchto osobních údajů byly snadno přístupné a srozumitelné a podávané za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Tato zásada se dotýká zejména informování subjektů údajů o totožnosti správce a účelech zpracování a o dalších záležitostech v zájmu zajištění spravedlivého a transparentního zpracování ve vztahu k dotčeným fyzickým osobám a jejich práva získat potvrzení a na sdělení zpracovávaných osobních údajů, které se jich týkají. Fyzické osoby by měly být upozorněny na to, jaká rizika, pravidla, záruky a práva existují v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a jak mají v souvislosti s tímto zpracováním uplatňovat svá práva. Zejména je zapotřebí, aby konkrétní účely, pro které jsou osobní údaje zpracovávány, byly jednoznačné a legitimní a aby byly stanoveny v okamžiku shromažďování osobních údajů. Osobní údaje by měly být přiměřené, relevantní a omezené na to, co je nezbytné z hlediska účelů, pro které jsou zpracovávány. Je nezbytné zejména zajistit, aby byla doba, po kterou jsou osobní údaje uchovávány, omezena na nezbytné minimum. Osobní údaje by měly být zpracovány pouze tehdy, nemůže-li být účelu zpracování přiměřeně dosaženo jinými prostředky. Aby se zajistilo, že osobní údaje nebudou uchovávány déle, než je nezbytné, měl by správce stanovit lhůty pro výmaz nebo pravidelný přezkum. Měla by být přijata veškerá vhodná opatření, aby nepřesné osobní údaje byly opraveny nebo vymazány. Osobní údaje by měly být zpracovávány způsobem, který zaručí náležitou bezpečnost a důvěrnost těchto údajů, mimo jiné za účelem zabránění neoprávněnému přístupu k osobním údajům a k zařízení používanému k jejich zpracování nebo jejich neoprávněnému použití.(39) | Každé spracúvanie osobných údajov by malo byť zákonné a spravodlivé. Pre fyzické osoby by malo byť transparentné, že sa získavajú, používajú, konzultujú alebo inak spracúvajú osobné údaje, ktoré sa ich týkajú, ako aj to, v akom rozsahu sa tieto osobné údaje spracúvajú alebo budú spracúvať. Zásada transparentnosti si vyžaduje, aby všetky informácie a komunikácia súvisiace so spracúvaním týchto osobných údajov boli ľahko prístupné a ľahko pochopiteľné a formulované jasne a jednoducho. Uvedená zásada sa týka najmä informácií pre dotknuté osoby o identite prevádzkovateľa a účeloch spracúvania, a ďalších informácií na zabezpečenie spravodlivého a transparentného spracúvania, pokiaľ ide o dotknuté fyzické osoby a ich právo získať potvrdenie a oznámenie spracúvaných osobných údajov, ktoré sa ich týkajú. Fyzické osoby by mali byť upozornené na riziká, pravidlá, záruky a práva pri spracúvaní osobných údajov, ako aj na to, ako uplatňovať svoje práva pri takomto spracúvaní. Najmä konkrétne účely, na ktoré sa osobné údaje spracúvajú, by mali byť výslovne uvedené a legitímne a stanovené v čase získavania osobných údajov. Osobné údaje by mali byť primerané, relevantné a obmedzené na rozsah, ktorý je nevyhnutný vzhľadom na účely, na ktoré sa spracúvajú. To si vyžaduje najmä zabezpečenie toho, aby obdobie, počas ktorého sa tieto osobné údaje uchovávajú, bolo obmedzené na nevyhnutný rozsah. Osobné údaje by sa mali spracúvať len vtedy, ak účel spracúvania nebolo možné za primeraných podmienok dosiahnuť inými prostriedkami. S cieľom zabezpečiť, aby sa osobné údaje neuchovávali dlhšie, než je to nevyhnutné, by mal prevádzkovateľ stanoviť lehoty na vymazanie alebo pravidelné preskúmanie. Mali by sa prijať všetky primerané opatrenia, aby sa zabezpečila oprava alebo vymazanie nesprávnych údajov. Osobné údaje by sa mali spracúvať tak, aby sa zabezpečila primeraná bezpečnosť a dôvernosť osobných údajov vrátane predchádzania neoprávnenému prístupu k osobným údajom a zariadeniu používanému na spracúvanie, alebo neoprávnenému využitiu týchto údajov a zariadení.
(40) | Aby bylo zpracování zákonné, měly by být osobní údaje zpracovávány na základě souhlasu subjektu údajů nebo s ohledem na nějaký jiný legitimní základ stanovený právními předpisy, buď v tomto nařízení, nebo v jiném právním předpise Unie nebo členského státu, jak je uvedeno v tomto nařízení, mimo jiné i s ohledem na nezbytnost dodržení zákonné povinnosti, která se na správce vztahuje, nebo nezbytnost plnění smlouvy, jejíž stranou je subjekt údajů, nebo za účelem přijetí opatření na žádost subjektu údajů před uzavřením smlouvy.(40) | Aby bolo spracúvanie zákonné, osobné údaje by sa mali spracúvať na základe súhlasu dotknutej osoby alebo na nejakom inom legitímnom základe, ktorý je stanovený v právnych predpisoch, a to buď v tomto nariadení alebo v iných právnych predpisoch Únie alebo v práve členského štátu, ako je to uvedené v tomto nariadení, vrátane nevyhnutnosti plnenia zákonných povinností, ktoré má prevádzkovateľ, alebo nevyhnutnosti plnenia zmluvy, ktorej zmluvnou stranou je dotknutá osoba, alebo s cieľom podniknúť kroky na požiadanie dotknutej osoby pred uzavretím zmluvy.
(41) | Odkazy v tomto nařízení na právní základ či legislativní opatření neznamenají nutně legislativní akt přijatý parlamentem, aniž jsou dotčeny požadavky vyplývající z ústavního řádu dotčeného členského státu. Tento právní základ či legislativní opatření by však měly být jasné a přesné a jejich použití by mělo být předvídatelné pro osoby, na něž se vztahují, jak to vyžaduje judikatura Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) a Evropského soudu pro lidská práva.(41) | Keď sa v tomto nariadení odkazuje na právny základ alebo legislatívne opatrenie, nemusí sa tým nevyhnutne vyžadovať legislatívny akt prijatý parlamentom, bez toho, aby boli dotknuté požiadavky vyplývajúce z ústavného poriadku dotknutého členského štátu. Takýto právny základ alebo legislatívne opatrenie by však mali byť jasné a presné a ich uplatňovanie by malo byť predvídateľné pre tie osoby, na ktoré sa vzťahujú, a to v súlade s judikatúrou Súdneho dvora Európskej únie (ďalej len „Súdny dvor“) a Európskeho súdu pre ľudské práva.
(42) | Pokud je zpracování založeno na souhlasu subjektu údajů, měl by být správce schopen prokázat, že subjekt údajů vyjádřil s danou operací zpracování souhlas. Zejména v případě písemného prohlášení souvisejícího s jinou skutečností by mělo být pomocí záruk zajištěno, že si je subjekt údajů vědom toho, že dává souhlas a v jakém rozsahu. V souladu se směrnicí Rady 93/13/EHS (10) by prohlášení o souhlasu navržené správcem mělo být poskytnuto ve srozumitelném a snadno přístupném znění za použití jasného a jednoduchého jazyka a nemělo by obsahovat nepřiměřené podmínky. Aby se zajistilo, že souhlas bude informovaný, měl by subjekt údajů znát alespoň totožnost správce a účely zpracování, k nimž jsou jeho osobní údaje určeny. Souhlas by neměl být považován za svobodný, pokud subjekt údajů nemá skutečnou nebo svobodnou volbu nebo nemůže souhlas odmítnout nebo odvolat, aniž by byl poškozen.(42) | Ak je spracúvanie založené na súhlase dotknutej osoby, prevádzkovateľ by mal vedieť preukázať, že dotknutá osoba vyjadrila súhlas so spracúvaním. Najmä v kontexte písomného vyhlásenia v inej záležitosti by záruky mali zabezpečovať, že dotknutá osoba si je vedomá, že dáva súhlas a v akom rozsahu ho udeľuje. V súlade so smernicou Rady 93/13/EHS (10) by vyjadrenie súhlasu, ktoré vopred naformuloval prevádzkovateľ, malo byť v zrozumiteľnej a ľahko dostupnej forme a formulované jasne a jednoducho a nemalo by obsahovať nekalé podmienky. Aby sa zaistilo, že súhlas bude informovaný, dotknutá osoba by si mala byť vedomá aspoň identity prevádzkovateľa a zamýšľaných účelov spracúvania osobných údajov. Súhlas by sa nemal považovať za slobodný, ak dotknutá osoba nemá skutočnú alebo slobodnú voľbu alebo nemôže odmietnuť či odvolať súhlas bez nepriaznivých následkov.
(43) | S cílem zajistit, aby byl souhlas svobodný, by vyjádření souhlasu nemělo představovat platný právní důvod pro zpracování osobních údajů ve zvláštním případě, kdy mezi subjektem údajů a správcem existuje jasná nerovnováha, zejména pokud je správce orgánem veřejné moci, a je tedy nepravděpodobné, že za všech okolností této konkrétní situace byl souhlas udělen svobodně. Lze předpokládat, že souhlas není svobodný, není-li možné vyjádřit samostatný souhlas s jednotlivými operacemi zpracování osobních údajů, i když je to v daném případě vhodné, nebo je-li plnění smlouvy, včetně poskytnutí služby učiněno závislým na souhlasu, i když to není pro toto plnění nezbytné.(43) | Aby sa zabezpečilo, že súhlas sa poskytol slobodne, súhlas by nemal byť platným právnym dôvodom na spracúvanie osobných údajov v konkrétnom prípade, ak medzi postavením dotknutej osoby a prevádzkovateľa existuje jednoznačný nepomer, najmä ak je prevádzkovateľ orgánom verejnej moci, a preto nie je pravdepodobné, že sa súhlas poskytol slobodne za všetkých okolností danej konkrétnej situácie. Súhlas sa nepovažuje za poskytnutý slobodne, ak nie je možné dať samostatný súhlas na jednotlivé spracovateľské operácie osobných údajov napriek tomu, že by to bolo v konkrétnom prípade vhodné, alebo ak sa plnenie zmluvy vrátane poskytnutia služby podmieňuje takýmto súhlasom, aj keď to na takéto plnenie nie je takýto súhlas nevyhnutný.
(44) | Zpracování by mělo být zákonné, pokud je nezbytné v souvislosti s plněním smlouvy nebo úmyslem smlouvu uzavřít.(44) | Spracúvanie by sa malo považovať za zákonné, ak je potrebné v súvislosti so zmluvou alebo s úmyslom uzatvoriť zmluvu.
(45) | Pokud je zpracování prováděno v souladu se zákonnou povinností, která se na správce vztahuje, nebo pokud je zpracování nezbytné ke splnění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, mělo by mít toto zpracování základ v právu Unie nebo členského státu. Toto nařízení nestanoví požadavek zvláštního právního předpisu pro každé jednotlivé zpracování. Jeden právní předpis jakožto základ pro více operací zpracování údajů založených na právní povinnosti, která se na správce vztahuje, nebo pokud je zpracování nezbytné ke splnění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, může být dostačující. Právo Unie nebo členského státu by rovněž mělo stanovit účel zpracování. Toto právo by dále mohlo upřesnit obecné podmínky nařízení, kterými se řídí zákonnost zpracování osobních údajů, stanovit podrobnosti týkající se určení správce, typu osobních údajů, které mají být zpracovány, dotčených subjektů údajů, subjektů, kterým lze osobní údaje sdělit, účelového omezení, doby uložení a dalších opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování. Právo Unie nebo členského státu by rovněž mělo stanovit, zda by správcem plnícím úkol ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci měl být orgán veřejné moci nebo jiná veřejnoprávní právnická osoba, nebo pokud je to odůvodněno veřejným zájmem, včetně oblasti zdraví, jako je veřejné zdraví a sociální ochrana a řízení zdravotnických služeb, fyzická osoba či soukromoprávní právnická osoba, například profesní sdružení.(45) | Ak sa spracúvanie vykonáva v súlade so zákonnými povinnosťami, ktoré má prevádzkovateľ, alebo ak je spracúvanie potrebné na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo z úradnej moci, základ pre spracúvanie by mal existovať v práve Únie alebo v práve členského štátu. Týmto nariadením sa nevyžaduje, aby pre každé jednotlivé spracúvanie existoval osobitný právny predpis. Za dostatočný možno považovať právny predpis, ktorý je základom pre viaceré spracovateľské operácie založené na zákonnej povinnosti, ktorá sa vzťahuje na prevádzkovateľa, alebo ak je spracúvanie nevyhnutné na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci. Na základe práva Únie alebo práva členského štátu by sa tiež malo rozhodovať o účele spracúvania. Okrem toho by toto právo mohlo spresniť všeobecné podmienky tohto nariadenia, ktoré sa týkajú zákonnosti spracúvania osobných údajov, stanoviť špecifikácie na určenie prevádzkovateľa, typu osobných údajov, ktoré podliehajú spracúvaniu, príslušných dotknutých osôb, subjektov, ktorým môžu byť osobné údaje poskytnuté, obmedzenia účelu, doby uchovávania a iných opatrení s cieľom zabezpečiť zákonné a spravodlivé spracúvanie. V práve Únie alebo v práve členského štátu by malo byť takisto stanovené, či by prevádzkovateľom vykonávajúcim úlohu vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci mal byť orgán verejnej moci alebo iná fyzická alebo právnická osoba, ktorá sa spravuje verejným alebo súkromným právom, ako napríklad profesijné združenie, ak je to z dôvodu verejného záujmu opodstatnené, a to aj na účely v oblasti zdravia, ako je verejné zdravie a sociálna ochrana a správa služieb zdravotnej starostlivosti.
(46) | Zpracování osobních údajů by mělo být rovněž považováno za zákonné, pokud je nezbytné pro ochranu životně důležitého zájmu subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby. Zpracování osobních údajů na základě životně důležitého zájmu jiné fyzické osoby by mělo v zásadě proběhnout pouze tehdy, pokud zjevně nemůže být založeno na jiném právním základě. Některé druhy zpracování mohou sloužit jak důležitým důvodům veřejného zájmu, tak životně důležitým zájmům subjektu údajů, například je-li zpracování nezbytné pro humanitární účely, včetně monitorování epidemií a jejich šíření nebo v naléhavých humanitárních situacích, zejména v případech přírodních a člověkem způsobených katastrof.(46) | Spracúvanie osobných údajov by sa malo rovnako považovať za zákonné, ak je potrebné na účely ochrany záujmu, ktorý je zásadný pre život dotknutej alebo inej fyzickej osoby. Spracúvanie osobných údajov na základe životne dôležitom záujme inej fyzickej osoby by sa malo uskutočniť v zásade len vtedy, keď sa takéto spracúvanie zjavne nemôže zakladať na inom právnom základe. Niektoré typy spracúvania môžu slúžiť na dôležité účely verejného záujmu aj životne dôležité záujmy dotknutej osoby, napríklad ak je spracúvanie nevyhnutné na humanitárne účely vrátane monitorovania epidémií a ich šírenia alebo v humanitárnych núdzových situáciách, najmä v prípade prírodných katastrof a katastrof spôsobených ľudskou činnosťou.
(47) | Oprávněné zájmy správce, včetně správce, jemuž mohou být osobní údaje poskytnuty, nebo třetí strany se mohou stát právním základem zpracování za předpokladu, že nepřevažují zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů, a to při zohlednění přiměřeného očekávání subjektu údajů na základě jeho vztahu se správcem. Tento oprávněný zájem by mohl být dán například v situaci, kdy existuje relevantní a odpovídající vztah mezi subjektem údajů a správcem, například pokud je subjekt údajů zákazníkem správce nebo mu naopak poskytuje služby. Existenci oprávněného zájmu je v každém případě třeba pečlivě posoudit, včetně toho, zda subjekt údajů může v okamžiku a v kontextu shromažďování osobních údajů důvodně očekávat, že ke zpracování pro tento účel může dojít. Zájmy a základní práva subjektu údajů by mohly převážit nad zájmy správce údajů zejména tehdy, jestliže ke zpracování osobních údajů dochází za okolností, kdy subjekt údajů jejich další zpracování důvodně neočekává. Jelikož právní základ pro zpracování osobních údajů orgány veřejné moci má upravit zákonodárce právním předpisem, neměl by se tento právní základ vztahovat na zpracování prováděné orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů. Oprávněným zájmem dotčeného správce údajů je rovněž zpracování osobních údajů nezbytně nutné pro účely zamezení podvodům. Zpracování osobních údajů pro účely přímého marketingu lze považovat za zpracování prováděné z důvodu oprávněného zájmu.(47) | Oprávnené záujmy prevádzkovateľa vrátane prevádzkovateľa, ktorému môžu byť tieto osobné údaje poskytnuté, alebo tretej strany môžu poskytnúť právny základ pre spracúvanie, ak nad nimi neprevažujú záujmy alebo základné práva a slobody dotknutej osoby, pričom sa zohľadnia primerané očakávania dotknutých osôb na základe ich vzťahu k prevádzkovateľovi. Takýto oprávnený záujem by mohol existovať napríklad vtedy, keby medzi dotknutou osobou a prevádzkovateľom existoval relevantný a primeraný vzťah, napríklad keby bola dotknutá osoba voči prevádzkovateľovi v postavení klienta alebo v jeho službách. Existencia oprávneného záujmu by si v každom prípade vyžadovala dôkladné posúdenie vrátane posúdenia toho, či dotknutá osoba môže v danom čase a kontexte získavania osobných údajov primerane očakávať, že sa spracúvanie na tento účel môže uskutočniť. Záujmy a základné práva dotknutej osoby by mohli prevážiť nad záujmami prevádzkovateľa údajov najmä vtedy, ak sa osobné údaje spracúvajú za okolností, keď dotknuté osoby primerane neočakávajú ďalšie spracúvanie. Keďže je úlohou zákonodarcu, aby v právnych predpisoch stanovil právny základ pre spracúvanie osobných údajov orgánmi verejnej moci, tento právny základ by sa nemal vzťahovať na spracúvanie orgánmi verejnej moci pri plnení ich úloh. Spracúvanie osobných údajov nevyhnutne potrebné na účely predchádzania podvodom tiež predstavuje oprávnený záujem príslušného prevádzkovateľa údajov. Spracúvanie osobných údajov na účely priameho marketingu možno považovať za oprávnený záujem.
(48) | Správci, kteří jsou součástí skupiny podniků nebo instituce přidružené k ústřednímu orgánu, mohou mít oprávněný zájem na předání osobních údajů v rámci skupiny podniků pro vnitřní administrativní účely, včetně zpracování osobních údajů zákazníků či zaměstnanců. Obecné zásady pro předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků do podniku nacházejícího se ve třetí zemi zůstávají nedotčeny.(48) | Prevádzkovatelia, ktorí sú súčasťou skupiny podnikov alebo inštitúcií, ktoré sú prepojené s ústredným subjektom, môžu mať oprávnený záujem na prenose osobných údajov v rámci skupiny podnikov na vnútorné administratívne účely vrátane spracúvania osobných údajov klientov alebo zamestnancov. Tým nie sú dotknuté všeobecné zásady prenosu osobných údajov v rámci skupiny podnikov podniku nachádzajúcemu sa v tretej krajine.
(49) | Zpracování osobních údajů v rozsahu nezbytně nutném a přiměřeném pro zajištění bezpečnosti sítě a informací, to jest schopnosti sítě nebo informačního systému odolávat na dané úrovni spolehlivosti, náhodným událostem nebo protiprávnímu či zlovolnému jednání ohrožujícímu dostupnost, pravost, správnost a důvěrnost uložených či předávaných osobních údajů a bezpečnost souvisejících služeb poskytovaných či přístupných prostřednictvím těchto sítí a systémů, které provádějí orgány veřejné moci, skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT), skupiny pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti (CSIRT), poskytovatelé elektronických komunikačních sítí a služeb a poskytovatelé bezpečnostních technologií a služeb, představuje oprávněný zájem dotčeného správce údajů. Oprávněný zájem by například mohl spočívat v zabránění neoprávněnému přístupu k sítím elektronických komunikací a šíření škodlivých kódů a zamezení útokům, jejichž důsledkem je odepření služby, a škodám na počítačových systémech a systémech elektronických komunikací.(49) | Spracúvanie osobných údajov v rozsahu nevyhnutne potrebnom a primeranom na účely zaistenia bezpečnosti siete a informačnej bezpečnosti, t. j. schopnosti siete alebo informačného systému odolať na danom stupni dôvernosti poruchám alebo nezákonným alebo úmyselným činom, ktoré narušujú dostupnosť, pravosť, integritu a dôvernosť uchovávaných alebo prenesených osobných údajov, a bezpečnosti súvisiacich služieb ponúkaných alebo dostupných prostredníctvom týchto sietí a systémov orgánmi verejnej moci, jednotkami reakcie na núdzové počítačové situácie (CERT), jednotkami pre riešenie počítačových incidentov (CSIRT), poskytovateľmi elektronických komunikačných sietí a služieb a poskytovateľmi bezpečnostných technológií a služieb predstavuje oprávnený záujem dotknutého prevádzkovateľa údajov. Mohlo by to napríklad zahŕňať zabránenie neoprávnenému prístupu k elektronickým komunikačným sieťam a šíreniu škodlivých programových kódov, ako aj zastavenie útokov sledujúcich cielené preťaženie serverov („denial of service“) a poškodzovanie počítačových a elektronických komunikačných systémov.
(50) | Zpracování osobních údajů pro jiné účely, než jsou ty, pro které byly osobní údaje původně shromážděny, by mělo být povoleno pouze v případě, kdy je slučitelné s účely, pro které byly osobní údaje původně shromážděny. V takovém případě není třeba právní základ odlišný od toho, který umožnil shromáždění osobních údajů. Pokud je zpracování nezbytné ke splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, mohou být v právu Unie nebo členského státu určeny a vymezeny úkoly a účely, pro které se další zpracování považuje za slučitelné a zákonné. Další zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely by mělo být považováno za slučitelné zákonné operace zpracování. Právní základ pro zpracování osobních údajů podle práva Unie nebo členského státu může rovněž posloužit jako právní základ pro další zpracování. S cílem zjistit, zda je účel dalšího zpracování slučitelný s účelem, pro který byly osobní údaje původně shromážděny, by měl správce, po splnění všech požadavků na zákonnost původního zpracování, vzít mimo jiné v úvahu jakoukoliv vazbu mezi těmito účely a účely zamýšleného dalšího zpracování, kontext, v němž byly osobní údaje shromážděny, zejména přiměřená očekávání ohledně dalšího použití osobních údajů, která mají subjekty údajů na základě svého vztahu se správcem, povahu osobních údajů, důsledky zamýšleného dalšího zpracování pro subjekty údajů a existenci vhodných záruk jak během původních, tak během zamýšlených dalších operací zpracování. | Pokud subjekt údajů udělil souhlas nebo pokud je zpracování na základě práva Unie nebo členského státu, které představuje v rámci demokratické společnosti nezbytné a přiměřené opatření s cílem zajistit zejména důležité cíle obecného veřejného zájmu, měl by správce mít možnost dalšího zpracování osobních údajů bez ohledu na slučitelnost účelů. V každém případě by mělo být zajištěno, že budou uplatňovány zásady stanovené v tomto nařízení, a zejména že bude subjekt údajů o těchto jiných účelech a o svých právech, včetně práva vznést námitku, informován. Oznámení případných trestných činů nebo hrozeb pro veřejnou bezpečnost správcem a předání dotčených osobních údajů příslušnému orgánu v jednotlivých případech nebo v několika případech týkajících se téhož trestného činu nebo hrozeb pro veřejnou bezpečnost by mělo být považováno za oprávněný zájem správce. Avšak takové přenesení oprávněného zájmu správce nebo další zpracování osobních údajů by mělo být zakázáno, jestliže není slučitelné s povinností mlčenlivosti vyplývající ze zákona či se závaznou povinností zachovávat profesní či jiné tajemství.(50) | Spracúvanie osobných údajov na iné účely ako na účely, na ktoré boli osobné údaje pôvodne získané, by malo byť umožnené len vtedy, ak je toto spracúvanie zlučiteľné s účelmi, na ktoré boli osobné údaje pôvodne získané. V takom prípade sa nevyžaduje žiadny iný samostatný právny základ, než je právny základ, ktorý umožňoval získavanie osobných údajov. Ak je spracúvanie potrebné na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi, v práve Únie alebo v práve členského štátu sa môžu stanoviť a upraviť úlohy a účely, v prípade ktorých by sa malo ďalšie spracúvanie považovať za zlučiteľné a zákonné. Ďalšie spracúvanie na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého či historického výskumu alebo štatistické účely by sa malo považovať za zlučiteľné so zákonnými spracovateľskými operáciami. Právny základ pre spracúvanie osobných údajov, ktorý je zakotvený v práve Únie alebo v práve členského štátu, môže byť aj právnym základom pre ďalšie spracúvanie. S cieľom zistiť, či je účel ďalšieho spracúvania v súlade s účelom, na ktorý boli osobné údaje pôvodne získané, by mal prevádzkovateľ po splnení všetkých požiadaviek zákonnosti pôvodného spracúvania zohľadniť okrem iného akékoľvek prepojenie medzi týmito účelmi a účelmi zamýšľaného ďalšieho spracúvania; kontext, v ktorom sa osobné údaje získali, najmä primerané očakávania dotknutých osôb vyplývajúce z ich vzťahu k prevádzkovateľovi, pokiaľ ide o ich ďalšie použitie; povahu osobných údajov; následky zamýšľaného ďalšieho spracúvania pre dotknuté osoby; a existenciu primeraných záruk v pôvodných aj zamýšľaných operáciách ďalšieho spracúvania. | Ak dotknutá osoba udelila súhlas alebo sa spracúvanie zakladá na práve Únie alebo práve členského štátu, ktoré predstavuje potrebné a primerané opatrenie v demokratickej spoločnosti, najmä na ochranu dôležitých verejných záujmov, mal by mať prevádzkovateľ možnosť osobné údaje ďalej spracúvať bez ohľadu na zlučiteľnosť účelov. V každom prípade by sa malo zabezpečiť uplatnenie zásad stanovených v tomto nariadení, najmä povinnosti informovať dotknutú osobu o týchto iných účeloch a o jej právach vrátane práva namietať. Oznámenie možných trestných činov alebo ohrozenia verejnej bezpečnosti prevádzkovateľom a poskytnutie relevantných osobných údajov v jednotlivých prípadoch alebo viacerých prípadoch týkajúcich sa toho istého trestného činu alebo ohrozenia verejnej bezpečnosti príslušnému orgánu by sa malo považovať za oprávnený záujem, ktorý sleduje prevádzkovateľ. Takéto poskytnutie v oprávnenom záujme prevádzkovateľa alebo ďalšie spracúvanie osobných údajov by sa však malo zakázať, ak toto spracúvanie nie je v súlade s právnou, profesijnou alebo inou záväznou povinnosťou mlčanlivosti.
(51) | Osobní údaje, které jsou svou povahou obzvláště citlivé z hlediska základních práv a svobod, zasluhují zvláštní ochranu, jelikož by při jejich zpracování mohla vzniknout závažná rizika pro základní práv a svobody. Mezi tyto osobní údaje by měly patřit osobní údaje vypovídající o rasovém či etnickém původu, ovšem s tím, že použití slov „rasový původ“ v tomto nařízení neznamená, že Unie akceptuje teorie, které se pokoušejí určit existenci různých lidských ras. Zpracování fotografií by nemělo být systematicky považováno za zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, neboť na fotografie se definice biometrických údajů vztahuje pouze v případech, kdy jsou zpracovávány zvláštními technickými prostředky umožňujícími jedinečnou identifikaci nebo autentizaci fyzické osoby. Tyto osobní údaje by neměly být zpracovávány, pokud není zpracování povoleno ve zvláštních případech stanovených tímto nařízením, a to se zohledněním skutečnosti, že v právu členských států mohou být stanovena zvláštní ustanovení o ochraně údajů s cílem přizpůsobit uplatňování pravidel tohoto nařízení za účelem dodržení zákonné povinnosti nebo splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Společně se zvláštními požadavky na takové zpracování by se měly uplatňovat obecné zásady a další pravidla tohoto nařízení, zejména pokud jde o podmínky pro zákonné zpracování. Odchylky od obecného zákazu zpracování těchto zvláštních kategorií osobních údajů by měly být výslovně stanoveny mimo jiné v případě, kdy subjekt údajů poskytuje svůj výslovný souhlas nebo jde-li o zvláštní potřeby, zejména pokud je toto zpracování prováděno v průběhu oprávněných činností některých sdružení či nadací, jejichž cílem je umožnit výkon základních svobod.(51) | Osobné údaje, ktoré sú svojou povahou obzvlášť citlivé v súvislosti so základnými právami a slobodami, si zasluhujú osobitnú ochranu, keďže z kontextu ich spracúvania by mohli pre základné práva a slobody vyplývať významné riziká. Uvedené osobné údaje by mali zahŕňať osobné údaje, ktoré odhaľujú rasový alebo etnický pôvod, pričom použitie výrazu „rasový pôvod“ v tomto nariadení neznamená, že Únia akceptuje teórie, ktoré sa usilujú stanoviť existenciu oddelených ľudských rás. Spracúvanie fotografií by sa nemalo systematicky považovať za spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov, pretože vymedzenie pojmu biometrické údaje sa na ne bude vzťahovať len v prípadoch, keď sa spracúvajú osobitnými technickými prostriedkami, ktoré umožňujú alebo potvrdzujú jedinečnú identifikáciu fyzickej osoby. Takéto osobné údaje by sa nemali spracúvať, pokiaľ spracúvanie nie je povolené v osobitných prípadoch stanovených v tomto nariadení, pričom sa zohľadní, že právo členských štátov môže stanoviť osobitné ustanovenia o ochrane údajov, ktorými prispôsobia uplatňovanie pravidiel tohto nariadenia na účely splnenia zákonnej povinnosti alebo úlohy realizovanej vo verejnom záujme či pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi. Okrem osobitných požiadaviek na takéto spracúvanie by sa mali uplatňovať všeobecné zásady a iné pravidlá uvedené v tomto nariadení, najmä pokiaľ ide o podmienky pre zákonné spracúvanie. Výnimky zo všeobecného zákazu spracúvania týchto osobitných kategórií osobných údajov by sa mali výslovne uviesť okrem iného vtedy, ak dotknutá osoba poskytla svoj výslovný súhlas alebo v súvislosti s osobitnými potrebami, najmä ak spracúvanie vykonávajú v rámci legitímnych činností určité združenia alebo nadácie, ktorých účelom je umožniť výkon základných slobôd.
(52) | Je třeba rovněž povolit odchylky od zákazu zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, jsou-li stanoveny v právu Unie nebo členského státu a chráněny vhodnými zárukami na ochranu osobních údajů a jiných základních práv, je-li toto zpracování ve veřejném zájmu, zejména zpracování osobních údajů v oblasti pracovního práva a práva v oblasti sociální ochrany, včetně důchodů, a pro účely zdravotní bezpečnosti, monitorování a varování, předcházení přenosným chorobám a jiným závažným hrozbám pro zdraví nebo jejich kontroly. Tato odchylka může být učiněna z důvodů zdraví, včetně veřejného zdraví a řízení zdravotnických služeb, zejména v zájmu zajištění kvality a hospodárnosti v postupech používaných pro vyřizování nároků na plnění a služby v systému zdravotního pojištění, nebo pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely. Odchylka by rovněž měla umožnit zpracování těchto osobních údajů v případech, kdy je to nezbytné pro stanovení, výkon nebo ochranu právních nároků, ať již v soudním řízení, nebo ve správním či mimosoudním řízení.(52) | Výnimka zo zákazu spracúvania osobitných kategórií osobných údajov by sa taktiež mala povoliť, ak je to stanovené v práve Únie alebo v práve členského štátu, a za splnenia vhodných záruk, aby boli chránené osobné údaje a iné základné práva, ak to odôvodňuje verejný záujem, najmäspracúvanie osobných údajovv oblasti pracovného práva, práva sociálnej ochrany vrátane dôchodkového zabezpečenia, a na účely zdravotnej bezpečnosti, monitorovania a varovania, prevencie alebo kontroly prenosných chorôb a iných závažných hrozieb pre zdravie. Takáto výnimka sa môže vykonať na zdravotné účely vrátane verejného zdravia a riadenia služieb zdravotnej starostlivosti, najmä s cieľom zabezpečiť kvalitu a nákladovú efektívnosť postupov používaných na uspokojovanie nárokov na plnenie a služby v systéme zdravotného poistenia, alebo na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu alebo na štatistické účely. Výnimka by sa mala povoliť aj na spracúvanie takýchto osobných údajov, ak je to potrebné na preukazovanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov, a to bez ohľadu na to, či ide súdne alebo správne konanie alebo mimosúdne konanie.
(53) | Zvláštní kategorie osobních údajů, které zasluhují vyšší stupeň ochrany, by měly být zpracovávány pouze pro zdravotní účely, je-li třeba těchto účelů dosáhnout ve prospěch fyzických osob a společnosti jako celku, zejména v souvislosti s řízením zdravotnických služeb či služeb sociální péče a systémů, což zahrnuje zpracování těchto údajů vedoucími pracovníky a ústředními vnitrostátními zdravotnickými orgány pro účely kontroly kvality, správy informací a obecného vnitrostátního a místního dozoru nad systémem zdravotní nebo sociální péče, a zajištění kontinuity zdravotní nebo sociální péče a přeshraniční zdravotní péče nebo zdravotní bezpečnosti, pro účely monitorování a varování nebo pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely na základě práva Unie nebo členského státu, které musí být ve veřejném zájmu, jakož i pro studie prováděné ve veřejném zájmu v oblasti veřejného zdraví. Proto by toto nařízení mělo stanovit harmonizované podmínky pro zpracování zvláštních kategorií osobních údajů o zdravotním stavu, pokud jde o zvláštní potřeby, zejména je-li zpracování takových údajů prováděno pro určité účely související se zdravím osobou vázanou profesním tajemstvím podle právních předpisů. Právo Unie nebo členského státu by mělo stanovit zvláštní a vhodná opatření s cílem chránit základní práva a osobní údaje fyzických osob. Členské státy by měly mít možnost zachovat nebo zavést další podmínky, včetně omezení, pokud jde o zpracování genetických údajů, biometrických údajů či údajů o zdravotním stavu. To by však nemělo omezovat volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, pokud se tyto podmínky uplatní na přeshraniční zpracování takových údajů.(53) | Osobitné kategórie osobných údajov, ktoré si zasluhujú vyššiu ochranu, by sa mali spracúvať len na zdravotné účely, ak je to potrebné na dosiahnutie týchto účelov v prospech fyzických osôb a spoločnosti ako celku, najmä v súvislosti s riadením služieb a systémov zdravotnej alebo sociálnej starostlivosti vrátane spracúvania takýchto údajov manažmentom a ústrednými národnými zdravotníckymi orgánmi na účely kontroly kvality, informácií potrebných pre riadenie a všeobecného vnútroštátneho a miestneho dohľadu nad systémom zdravotnej alebo sociálnej starostlivosti, a zabezpečenia kontinuity zdravotnej alebo sociálnej starostlivosti a cezhraničnej zdravotnej starostlivosti alebo zdravotnej bezpečnosti, monitorovania a varovných účelov, alebo na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu alebo na štatistické účely na základe práva Únie alebo práva členského štátu, ktoré musí spĺňať cieľ verejného záujmu, ako aj na štúdie uskutočňované vo verejnom záujme v oblasti verejného zdravia. Týmto nariadením by sa preto mali stanoviť harmonizované podmienky pre spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov týkajúcich sa zdravia v súvislosti s osobitnými potrebami, najmä ak spracúvanie takýchto údajov vykonávajú na určité zdravotné účely osoby, na ktoré sa vzťahuje zákonná povinnosť zachovania profesijného tajomstva. V práve Únie alebo v práve členského štátu by sa mali stanoviť osobitné a vhodné opatrenia na ochranu základných práv a osobných údajov fyzických osôb. Členským štátom by sa malo umožniť zachovať alebo zaviesť ďalšie podmienky vrátane obmedzení týkajúce sa spracúvania genetických údajov, biometrických údajov alebo údajov týkajúcich sa zdravia. To by však nemalo brániť voľnému toku osobných údajov v rámci Únie, keď sa tieto podmienky vzťahujú na cezhraničné spracúvanie takýchto údajov.
(54) | Z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví může být nezbytné zpracovávat zvláštní kategorie osobních údajů bez souhlasu subjektu údajů. Toto zpracování by mělo podléhat vhodným a zvláštním opatřením s cílem chránit práva a svobody fyzických osob. V této souvislosti by mělo být „veřejné zdraví“ vykládáno ve smyslu definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 (11), totiž jako veškeré prvky týkající se zdraví, zejména zdravotní stav včetně nemocnosti a zdravotního postižení, determinanty ovlivňující tento zdravotní stav, potřeby zdravotní péče, prostředky přidělené na zdravotní péči, poskytování zdravotní péče a její všeobecná dostupnost, výdaje na zdravotní péči a její financování a příčiny úmrtnosti. Takové zpracování údajů o zdravotním stavu z důvodu veřejného zájmu by nemělo vést k tomu, aby třetí strany, jako jsou zaměstnavatelé nebo pojišťovny a bankovní společnosti, zpracovávaly osobní údaje pro jiné účely.(54) | Spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov bez súhlasu dotknutej osoby môže byť potrebné z dôvodov verejného záujmu v oblasti verejného zdravia. Takéto spracúvanie by malo podliehať vhodným a konkrétnym opatreniam na ochranu práv a slobôd fyzických osôb. V tejto súvislosti by sa malo „verejné zdravie“ vykladať v zmysle nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 (11), teda malo by zahŕňať všetky prvky týkajúce sa zdravia, a to zdravotný stav vrátane chorobnosti a zdravotného postihnutia, faktory ovplyvňujúce tento zdravotný stav, potreby zdravotnej starostlivosti, zdroje pridelené na zdravotnú starostlivosť, poskytovanie zdravotnej starostlivosti a jej všeobecnú dostupnosť, ako aj výdavky na zdravotnú starostlivosť a jej financovanie, a príčiny smrti. Takéto spracúvanie údajov týkajúcich sa zdravia z dôvodov verejného záujmu by nemalo viesť k spracúvaniu osobných údajov na iné účely tretími stranami, napríklad zamestnávateľmi či poisťovňami a bankami.
(55) | Zpracování osobních údajů orgány veřejné moci za účelem dosažení cílů úředně uznaných náboženských sdružení, které jsou stanoveny ústavním právem nebo mezinárodním právem veřejným, se uskutečňuje z důvodů veřejného zájmu.(55) | Okrem toho sa spracúvanie osobných údajov oficiálnymi orgánmi na účel dosiahnutia cieľov oficiálne uznaných náboženských združení, pričom ide o ciele stanovené ústavným právom alebo medzinárodným právom verejným, vykonáva vo verejnom záujme.
(56) | Pokud v rámci činností spojených s volbami je pro fungování demokratického systému v členském státě nezbytné, aby politické strany shromažďovaly údaje o politických názorech osob, může být zpracování těchto osobních údajů povoleno z důvodu veřejného zájmu za předpokladu, že jsou stanoveny vhodné záruky.(56) | Ak si počas volebných aktivít fungovanie demokratického systému v niektorom členskom štáte vyžaduje, aby politické strany zhromažďovali osobné údaje o politických názoroch ľudí, môže byť spracúvanie takýchto údajov povolené z dôvodov verejného záujmu, a to za predpokladu, že sú poskytnuté primerané záruky.
(57) | Pokud správce zpracovává osobní údaje, které mu neumožňují identifikovat fyzickou osobu, neměl by být povinen získat dodatečné informace pro zjištění totožnosti subjektu údajů výlučně za účelem dosažení souladu s některým ustanovením tohoto nařízení. Správce by však neměl odmítnout převzít dodatečné informace poskytnuté subjektem údajů s cílem podpořit výkon jeho práv. Součástí identifikace by měla být digitální identifikace subjektu údajů, například prostřednictvím mechanismu autentizace na základě stejných pověřovacích údajů, které subjekt údajů používá pro přihlášení k on-line službám poskytovaným správcem údajů.(57) | Ak osobné údaje, ktoré spracúva prevádzkovateľ, nedovoľujú prevádzkovateľovi identifikovať fyzickú osobu, prevádzkovateľ by nemal byť povinný získať dodatočné informácie na identifikovanie dotknutej osoby výlučne na to, aby dosiahol súlad s niektorým ustanovením tohto nariadenia. Prevádzkovateľ by však nemal odmietnuť prijať dodatočné informácie, ktoré mu poskytne dotknutá osoba na podporu uplatnenia svojich práv. Súčasťou identifikácie by mala byť digitálna identifikácia dotknutej osoby, napríklad prostredníctvom mechanizmu autentifikácie, napríklad použitím rovnakých prihlasovacích údajov, ktoré dotknutá osoba použila na prihlásenie do online služby poskytovanej prevádzkovateľom.
(58) | Zásada transparentnosti vyžaduje, aby všechny informace určené veřejnosti nebo subjektu údajů byly stručné, snadno přístupné a srozumitelné, podávané za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků a ve vhodných případech navíc i vizualizace. Pokud budou tyto informace určeny veřejnosti, mohly by být poskytovány v elektronické podobě, například prostřednictvím internetových stránek. To platí obzvláště v situacích, kdy zapojení celé řady aktérů a technologická složitost znesnadňují subjektu údajů, aby věděl a porozuměl tomu, zda jsou shromažďovány jeho osobní údaje a kdo a za jakým účelem je shromažďuje, jako je reklama na internetu. Jelikož děti zasluhují zvláštní ochranu, měly by být v případech, kdy je na ně zpracování zaměřeno, všechny informace a sdělení podávány za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků, aby jim děti snadno porozuměly.(58) | Zásada transparentnosti si vyžaduje, aby všetky informácie určené verejnosti alebo dotknutej osobe boli stručné, ľahko prístupné a ľahko pochopiteľné, formulované jasne a jednoducho, a navyše ak je to vhodné, ľahko zrakovo vnímateľné. Takéto informácie by sa mohli poskytnúť v elektronickej podobe, napríklad pri oslovení verejnosti prostredníctvom webového sídla. Týka sa to najmä situácií, ako je napríklad online reklama, v ktorých veľký počet účastníkov a technologická zložitosť činnosti sťažujú dotknutej osobe zistiť a pochopiť, či osobné údaje, ktoré sa jej týkajú, boli získané, kým a na aké účely. Keďže deťom prislúcha osobitná ochrana, všetky informácie a každá komunikácia, pri ktorej sa spracúvanie zameriava na dieťa, by mali byť formulované jasne a jednoducho, aby ich dieťa mohlo ľahko pochopiť.
(59) | Je třeba stanovit postupy, které by usnadnily výkon práv subjektů údajů podle tohoto nařízení, včetně mechanismů pro podávání žádostí a případně bezplatného obdržení přístupu k osobním údajům a opravy nebo výmazu osobních údajů a pro uplatnění práva vznést námitku. Správce by měl rovněž zajistit podmínky pro to, aby žádosti mohly být podávány elektronicky, zejména v případě zpracování osobních údajů elektronickými prostředky. Správci by měla být uložena povinnost reagovat na žádosti subjektu údajů bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce a uvést důvody v případě, že nemá v úmyslu těmto žádostem vyhovět.(59) | Mali by sa stanoviť postupy, ktoré by dotknutej osobe uľahčili uplatnenie jej práv podľa tohto nariadenia a ktoré by zahŕňali mechanizmy na vyžiadanie si a prípadné získanie bezplatného prístupu k osobným údajom a ich bezplatnú opravu alebo vymazanie, a na uplatnenie práva namietať. Prevádzkovateľ by mal tiež poskytnúť možnosť, aby sa žiadosti mohli podávať elektronicky, najmä ak sa osobné údaje spracúvajú elektronickými prostriedkami. Prevádzkovateľ by mal byť povinný odpovedať na žiadosti dotknutej osoby bez zbytočného odkladu a najneskôr do jedného mesiaca a uviesť dôvody v prípade, ak nemá v úmysle vyhovieť takejto žiadosti.
(60) | Zásady spravedlivého a transparentního zpracování vyžadují, aby byl subjekt údajů informován o probíhající operaci zpracování a jejích účelech. Správce by měl subjektu údajů poskytnout veškeré další informace nezbytné pro zajištění spravedlivého a transparentního zpracování, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem a kontextu, v němž jsou osobní údaje zpracovávány. Subjekt údajů by měl být dále informován o profilování a o jeho důsledcích. Pokud jsou osobní údaje získávány od subjektu údajů, měl by subjekt údajů být rovněž informován, zda je povinen tyto údaje poskytnout, a o důsledcích jejich případného neposkytnutí. Tyto informace mohou být doplněny standardizovanými ikonami s cílem poskytnout snadno viditelným, srozumitelným a jasně čitelným způsobem přehled o zamýšleném zpracování. Pokud jsou ikony prezentovány v elektronické podobě, měly by být strojově čitelné.(60) | Zásady spravodlivého a transparentného spracúvania si vyžadujú, aby dotknutá osoba bola informovaná o existencii spracovateľskej operácie a jej účeloch. Prevádzkovateľ by mal dotknutej osobe poskytnúť všetky ďalšie informácie, ktoré sú potrebné na zaručenie spravodlivého a transparentného spracúvania, pričom sa zohľadnia konkrétne okolnosti a kontext, v ktorom sa osobné údaje spracúvajú. Dotknutá osoba by okrem toho mala byť informovaná o existencii profilovania a následkoch takéhoto profilovania. Ak sa osobné údaje získavajú od dotknutej osoby, dotknutá osoba by mala byť informovaná aj o tom, či je povinná osobné údaje poskytnúť, a o následkoch v prípade, že tieto údaje neposkytne. Tieto informácie možno poskytnúť v kombinácii so štandardizovanými ikonami s cieľom poskytnúť dobre viditeľným, zrozumiteľným a čitateľným spôsobom zmysluplný prehľad zamýšľaného spracúvania. Ak sú ikony uvedené v elektronickej podobe, mali by byť strojovo čitateľné.
(61) | Informování subjektu údajů o tom, že jsou zpracovávány jeho osobní údaje, by mělo proběhnout v okamžiku jejich shromáždění od subjektu údajů, nebo pokud jsou získávány z jiného zdroje, v přiměřené lhůtě v závislosti na okolnostech případu. Jestliže mohou být osobní údaje oprávněně sděleny jinému příjemci, měl by být subjekt údajů informován o jejich prvním sdělení tomuto příjemci. Pokud správce hodlá osobní údaje zpracovat pro jiný účel, než je účel, pro který byly shromážděny, měl by poskytnout subjektu údajů informace o tomto jiném účelu a další nezbytné informace ještě před uvedeným dalším zpracováním. Pokud z důvodu využití různých zdrojů nemůže být subjektu údajů sdělen původ osobních údajů, měly by být poskytnuty obecné informace.(61) | Informácie súvisiace so spracúvaním osobných údajov týkajúcich sa dotknutej osoby by sa mali dotknutej osobe poskytnúť v čase získavania osobných údajov od dotknutej osoby, alebo ak sa osobné údaje získali z iného zdroja, v primeranej lehote v závislosti od okolností prípadu. Ak možno osobné údaje legitímne poskytnúť inému príjemcovi, dotknutá osoba by mala byť informovaná o tom, kedy boli osobné údaje prvýkrát poskytnuté tomuto príjemcovi. Ak má prevádzkovateľ v úmysle spracúvať osobné údaje na iný účel ako ten, na ktorý boli získané, mal by dotknutej osobe pred takýmto ďalším spracúvaním poskytnúť informácie o tomto inom účele a ďalšie potrebné informácie. Ak sa z dôvodu použitia viacerých zdrojov nemohol dotknutej osobe poskytnúť pôvod osobných údajov, mala by sa poskytnúť všeobecná informácia.
(62) | Povinnost poskytnout informace však není třeba ukládat v případech, kdy subjekt údajů již uvedené informace má, nebo kdy zaznamenání či zpřístupnění osobních údajů je výslovně stanoveno právními předpisy, nebo kdy poskytnutí těchto informací subjektu údajů není možné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí. Poskytnutí informací by mohlo vyžadovat neúměrné úsilí zejména tehdy, je-li zpracování prováděno pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely. V tomto ohledu by se mělo přihlédnout k počtu subjektů údajů, ke stáří osobních údajů a k přijatým vhodným zárukám.(62) | Nie je však potrebné uložiť povinnosť poskytovať informácie, ak dotknutá osoba už informácie má, ak zaznamenanie alebo poskytnutie osobných údajov je výslovne stanovené zákonom, alebo ak sa poskytnutie informácií dotknutej osobe ukáže ako nemožné alebo by si vyžiadalo vynaloženie neprimeraného úsilia. Posledná situácia by mohla byť najmä spracúvanie na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu alebo na štatistické účely. V tejto súvislosti by sa mal zohľadniť počet dotknutých osôb, vek údajov a všetky prijaté primerané záruky.
(63) | Subjekt údajů by měl mít právo na přístup ke shromážděným osobním údajům, které se ho týkají, a měl by moci toto právo snadno a v přiměřených odstupech uplatňovat, aby byl o jejich zpracování informován a mohl si ověřit jeho zákonnost. To zahrnuje právo subjektů údajů na přístup k údajům o svém zdravotním stavu, například k údajům ve své lékařské dokumentaci, která obsahuje například informace o diagnóze, výsledky vyšetření, posudky ošetřujících lékařů a údaje o veškeré léčbě a provedených ošetřeních nebo zákrocích. Každý subjekt údajů by proto měl mít právo vědět a být informován zejména o tom, za jakým účelem se osobní údaje zpracovávají, případně období, po které budou uchovávány, kdo jsou příjemci osobních údajů, v čem spočívá logika automatizovaného zpracování osobních údajů a jaké mohou být důsledky takového zpracování přinejmenším v případech, kdy je zpracování založeno na profilování. Je-li to možné, měl by mít správce možnost poskytnout dálkový přístup k bezpečnému systému, který by subjektu údajů umožnil přímý přístup k jeho osobním údajům. Tímto právem by neměla být nepříznivě dotčena práva ani svobody ostatních, například obchodní tajemství nebo duševní vlastnictví a zejména autorské právo chránící programové vybavení. Zohlednění těchto skutečností by ovšem nemělo vést k tomu, že by subjektu údajů bylo odepřeno poskytnutí všech informací. Pokud správce zpracovává velké množství informací týkajících se subjektu údajů, měl by mít možnost před poskytnutím informací požádat subjekt údajů, aby konkrétně uvedl, kterých informací nebo činností zpracování se jeho žádost týká.(63) | Dotknutá osoba by mala mať právo na prístup k osobným údajom, ktoré boli o nej získané, a uvedené právo aj jednoducho a v primeraných intervaloch uplatňovať, aby si bola vedomá zákonnosti spracúvania a mohla si ju overiť. K tomu patrí aj právo dotknutých osôb na prístup k údajom týkajúcim sa ich zdravia, napríklad k údajom v ich lekárskych záznamoch obsahujúcich informácie ako diagnóza, výsledky vyšetrení, posudky ošetrujúcich lekárov a akákoľvek poskytnutá terapia alebo uskutočnené zákroky. Každá dotknutá osoba by preto mala mať právo vedieť a byť informovaná najmä o účeloch spracúvania osobných údajov, podľa možnosti o dobe spracúvania osobných údajov, o príjemcoch osobných údajov, o postupe v každom automatickom spracúvaní osobných údajov a aspoň v prípadoch, v ktorých sa spracúvanie opiera o profilovanie, o následkoch takéhoto spracúvania. Ak je to možné, prevádzkovateľ by mal môcť poskytnúť prístup na diaľku k bezpečnému systému, ktorý by dotknutej osobe zabezpečil priamy prístup k jej osobným údajom. Uvedené právo by sa nemalo nepriaznivo dotknúť práv alebo slobôd iných osôb, ani obchodného tajomstva alebo práv duševného vlastníctva a najmä autorských práv týkajúcich sa softvéru. Výsledkom zohľadnenia týchto prvkov by však nemalo byť odmietnutie poskytnutia akýchkoľvek informácií dotknutej osobe. Ak prevádzkovateľ spracúva v súvislosti s dotknutou osobou veľké množstvo informácií, mal by môcť požadovať, aby pred doručením informácií dotknutá osoba spresnila, ktorých informácií alebo spracovateľských činností sa žiadosť týka.
(64) | Správce by měl využít všech vhodných opatření k ověření identity subjektu údajů, který žádá o přístup, zejména v souvislosti s on-line službami a síťovými identifikátory. Správce by neměl uchovávat osobní údaje pouze za tím účelem, aby mohl reagovat na případné žádosti.(64) | Prevádzkovateľ by mal použiť všetky primerané opatrenia na overenie totožnosti dotknutej osoby, ktorá žiada o prístup k údajom, najmä v súvislosti s online službami a online identifikátormi. Prevádzkovateľ by nemal uchovávať osobné údaje len preto, aby bol schopný reagovať na prípadné žiadosti.
(65) | Fyzická osoba by měla mít právo na opravu osobních údajů, které se jí týkají, a „právo být zapomenuta“, pokud uchovávání těchto údajů porušuje toto nařízení nebo právo Unie či členského státu, které se na správce vztahuje. Subjekt údajů by zejména měl mít právo na to, aby jeho osobní údaje byly vymazány a nebyly dále zpracovávány, pokud již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány, pokud subjekt údajů odvolal svůj souhlas se zpracováním nebo pokud vznesl námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, anebo pokud je zpracování jeho osobních údajů v rozporu s tímto nařízením z jiných důvodů. Toto právo je obzvláště důležité v případech, kdy subjekt údajů dal svůj souhlas v dětském věku a nebyl si plně vědom rizik spojených se zpracováním a později chce tyto osobní údaje zejména na internetu odstranit. Subjekt údajů by měl mít možnost toto právo uplatnit bez ohledu na skutečnost, že již není dítě. Další uchovávání osobních údajů by však mělo být zákonné, pokud je to nezbytné k uplatnění práva svobody projevu a informací, z důvodu splnění právní povinnosti, provádění určitého úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví, pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.(65) | Dotknutá osoba by mala mať právo na opravu osobných údajov, ktoré sa jej týkajú, a „právo na zabudnutie“, ak uchovávanie takýchto údajov porušuje toto nariadenie alebo právo Únie či právo členského štátu vzťahujúce sa na prevádzkovateľa. Dotknutá osoba by mala mať najmä právo na to, aby jej osobné údaje boli vymazané a prestali sa spracúvať, ak osobné údaje už nie sú potrebné v súvislosti s účelmi, na ktoré boli získané alebo inak spracúvané, ak dotknutá osoba odvolala svoj súhlas alebo namieta voči spracúvaniu osobných údajov, ktoré sa jej týkajú, alebo ak spracúvanie jej osobných údajov nie je v súlade s týmto nariadením z iných dôvodov. Uvedené právo je relevantné najmä v situácii, v ktorej dotknutá osoba dala súhlas ako dieťa, a si nebola plne vedomá rizík spojených so spracúvaním, a neskôr chce takéto osobné údaje odstrániť, najmä z internetu. Dotknutá osoba by mala mať možnosť uplatniť uvedené právo bez ohľadu na skutočnosť, že už nie je dieťa. Ďalšie uchovávanie osobných údajov by však malo byť zákonné v prípadoch, keď je potrebné na uplatnenie slobody prejavu a práva na informácie, na plnenie zákonnej povinnosti, na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi, z dôvodov verejného záujmu v oblasti verejného zdravia, na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu alebo na štatistické účely, alebo na preukazovanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov.
(66) | Aby bylo v internetovém prostředí posíleno právo být zapomenut, mělo by být rozšířeno právo na výmaz tím, že by správce, který zveřejnil osobní údaje, měl povinnost informovat správce, kteří osobní údaje zpracovávají, aby vymazali veškeré odkazy na dané osobní údaje či veškeré jejich kopie nebo replikace. Přitom by měl správce učinit vhodné kroky, s přihlédnutím k dostupné technologii a prostředkům, které má k dispozici, včetně uplatňování technických opatření, s cílem informovat správce, kteří tyto osobní údaje zpracovávají, o žádosti subjektu údajů.(66) | Aby sa posilnilo „právo na zabudnutie“ v online prostredí, malo by sa rozšíriť právo na vymazanie aj tým, aby prevádzkovateľ, ktorý osobné údaje zverejnil, bol povinný informovať prevádzkovateľov, ktorí takéto osobné údaje spracúvajú, o vymazaní všetkých odkazov na tieto osobné údaje alebo kópií či replík týchto osobných údajov. Pritom by mal uvedený prevádzkovateľ prijať primerané kroky, so zohľadnením dostupnej technológie a prostriedkov, ktoré má prevádzkovateľ k dispozícii, vrátane technických opatrení, aby informoval prevádzkovateľov, ktorí spracúvajú osobné údaje, o žiadosti dotknutej osoby.
(67) | Způsoby, jak omezit zpracování osobních údajů, by mohly mimo jiné zahrnovat dočasný přesun vybraných údajů do jiného systému zpracování, znepřístupnění vybraných osobních údajů uživatelům nebo dočasné odstranění zveřejněných údajů z internetových stránek. V systémech automatizovaného zpracování by omezení zpracování mělo být v zásadě zajištěno technickými prostředky tak, aby se na osobní údaje již nevztahovaly žádné další operace zpracování a aby nemohly být změněny. Skutečnost, že zpracování osobních údajů je omezeno, by měla být v systému jasně vyznačena..(67) | Metódy na obmedzenie spracúvania osobných údajov by okrem iného mohli zahŕňať dočasné presunutie vybraných údajov do iného systému spracúvania, zamedzenie prístupu používateľov k vybraným osobným údajom alebo dočasné odstránenie zverejnených údajov z webového sídla. V automatizovaných informačných systémoch by sa obmedzenie spracúvania malo v zásade zabezpečiť technickými prostriedkami takým spôsobom, aby osobné údaje neboli predmetom ďalších spracovateľských operácií a nebolo možné ich meniť. Skutočnosť, že spracúvanie osobných údajov je obmedzené, by sa v systéme mala jasne vyznačiť.
(68) | Aby měl subjekt údajů větší kontrolu nad svými údaji, měl by v případě, kdy se osobní údaje zpracovávají automatizovaně, mít též právo získat osobní údaje, které se ho týkají, a jež poskytl správci, ve strukturovaném, běžně používaném, strojově čitelném a interoperabilním formátu a předat je jinému správci. Správce údajů je třeba podporovat v rozvíjení interoperabilních formátů umožňujících přenositelnost údajů. Toto právo by se mělo uplatnit v případě, kdy subjekt údajů poskytl osobní údaje na základě svého souhlasu, nebo pokud je zpracování potřebné za účelem plnění smlouvy. Nemělo by se uplatňovat v případě, kdy je zpracování založeno na jiném právním důvodu, než je souhlas nebo smlouva. Vzhledem ke své povaze by toto právo nemělo být uplatňováno vůči správcům, kteří zpracovávají osobní údaje v rámci výkonu veřejné moci. Proto by se nemělo uplatňovat v případě, kdy je zpracování osobních údajů nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, nebo pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Právo subjektu údajů předat nebo obdržet osobní údaje, které se ho týkají, by nemělo zakládat povinnost správců zavést nebo zachovávat technicky kompatibilní systémy zpracování. Pokud se určitý soubor osobních údajů týká více než jednoho subjektu údajů, neměla by právem obdržet osobní údaje být dotčena práva a svobody jiných subjektů údajů podle tohoto nařízení. Tímto právem by dále nemělo být dotčeno právo subjektu údajů dosáhnout výmazu osobních údajů a omezení uvedeného práva, jak je stanoveno v tomto nařízení, a zejména by toto právo nemělo znamenat výmaz osobních údajů týkajících se daného subjektu údajů, které tento subjekt údajů poskytl v rámci plnění smlouvy, v rozsahu, v němž jsou tyto osobní údaje nezbytné pro plnění dané smlouvy, a po dobu nezbytně nutnou pro toto plnění. Pokud je to technicky možné, měl by mít subjekt údajů právo na to, aby osobní údaje byly předány přímo jedním správcem správci jinému.(68) | S cieľom ďalej posilniť kontrolu nad svojimi vlastnými údajmi by mala mať dotknutá osoba v prípade, že sa spracúvanie osobných údajov vykonáva automatizovanými prostriedkami, možnosť získať osobné údaje, ktoré sa jej týkajú a ktoré poskytla prevádzkovateľovi, v štruktúrovanom, bežne používanom strojovo čitateľnom a interoperabilnom formáte a preniesť ich k ďalšiemu prevádzkovateľovi. Prevádzkovatelia by sa mali nabádať, aby vyvinuli interoperabilné formáty, ktoré umožnia prenosnosť údajov. Uvedené právo by sa malo uplatňovať, ak dotknutá osoba poskytla osobné údaje na základe svojho súhlasu alebo ak je spracúvanie potrebné na plnenie zmluvy. Nemalo by sa uplatňovať, ak je spracúvanie založené na inom právnom základe, než je súhlas alebo zmluva. Zo samotnej povahy uvedeného práva vyplýva, že by sa nemalo uplatňovať voči prevádzkovateľom, ktorí spracúvajú osobné údaje pri výkone svojich verejných úloh. Nemalo by sa preto uplatňovať, ak je spracúvanie osobných údajov potrebné na plnenie zákonnej povinnosti, ktorá sa na prevádzkovateľa vzťahuje, alebo na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi. Právo dotknutej osoby na prenos alebo prijatie osobných údajov, ktoré sa jej týkajú, by nemalo mať za následok vznik povinnosti prevádzkovateľov prijať alebo zachovať systémy spracúvania, ktoré sú technicky kompatibilné. Ak v rámci určitého súboru osobných údajov ide o viac ako jednu dotknutú osobu, právom prijímať tieto osobné údaje by nemali byť dotknuté práva a slobody iných dotknutých osôb podľa tohto nariadenia. Okrem toho by uvedeným právom nemalo byť dotknuté právo dotknutej osoby dosiahnuť vymazanie osobných údajov a obmedzenia tohto práva, ako sa uvádzajú v tomto nariadení, a predovšetkým by toto právo nemalo viesť k vymazaniu osobných údajov dotknutej osoby, ktoré poskytla na účely plnenia zmluvy, v takom rozsahu a počas takého obdobia, ako sú tieto osobné údaje potrebné na plnenie danej zmluvy. Keď je to technicky možné, mala by mať dotknutá osoba právo na prenos osobných údajov priamo od jedného prevádzkovateľa k druhému.
(69) | Pokud mohou být osobní údaje zákonně zpracovávány, protože je toto zpracování nezbytné pro výkon úkolů vykonávaných ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce, nebo z důvodu oprávněných zájmů správce nebo třetí strany, měl by každý dotčený subjekt údajů přesto mít právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se týkají jeho konkrétní situace. Mělo by být povinností správce, aby prokázal, že jeho závažné oprávněné zájmy převažují nad zájmy nebo základními právy a svobodami subjektu údajů.(69) | Ak by osobné údaje mohli byť zákonne spracúvané, pretože spracúvanie je nevyhnutné na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi, alebo na základe oprávnených záujmov prevádzkovateľa alebo tretej strany, dotknutá osoba by mala mať právo namietať proti spracúvaniu akýchkoľvek osobných údajov, ktoré sa týkajú jej konkrétnej situácie. Malo by byť na prevádzkovateľovi, aby preukázal, že jeho závažné oprávnené záujmy prevažujú nad záujmami alebo základnými právami a slobodami dotknutej osoby.
(70) | Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely přímého marketingu, měl by mít subjekt údajů právo kdykoli bezplatně vznést námitku proti tomuto zpracování, včetně profilování, v rozsahu, v němž souvisí s daným přímým marketingem, ať již jde o počáteční, nebo další zpracování. Na toto právo by měl být subjekt údajů výslovně upozorněn a toto právo by mělo být uvedeno zřetelně a odděleně od jakýchkoli jiných informací.(70) | Ak sa osobné údaje spracúvajú na účely priameho marketingu, dotknutá osoba by mala mať právo namietať proti takému spracúvaniu vrátane profilovania, pokiaľ súvisí s takýmto priamym marketingom, bez ohľadu na to, či ide o pôvodné alebo ďalšie spracúvanie, a to kedykoľvek a bezplatne. Dotknutá osoba by mala byť výslovne upozornená na uvedené právo, pričom sa uvedené právo prezentuje jasne a oddelene od akýchkoľvek iných informácií.
(71) | Subjekt údajů by měl mít právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí, a to včetně opatření, které hodnotí osobní aspekty týkající se jeho osoby, vychází výlučně z automatizovaného zpracování a které má pro něj právní účinky nebo se jej podobně významně dotýká, jako jsou automatizované zamítnutí on-line žádosti o úvěr nebo postupy elektronického náboru bez jakéhokoliv lidského zásahu. Takové zpracování zahrnuje „profilování“, jehož podstatou je jakákoliv forma automatizovaného zpracování osobních údajů hodnotící osobní aspekty vztahující se k fyzické osobě, zejména za účelem analýzy či předvídání aspektů souvisejících s pracovním výkonem subjektu údajů, jeho ekonomickou situací, zdravotním stavem, osobními preferencemi nebo zájmy, spolehlivostí nebo chováním, místem pobytu či pohybu, pokud má pro něj právní účinky nebo se jí podobným způsobem významně dotýká. Rozhodování založené na takovém zpracování, včetně profilování, by však mělo být umožněno, pokud jej výslovně povoluje právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, mimo jiné pro účely monitorování podvodů a daňových úniků a jejich předcházení, jež jsou v souladu s předpisy, normami a doporučeními orgánů Unie nebo vnitrostátních dozorových úřadů, a s cílem zajistit bezpečnost a spolehlivost služby poskytované správcem, nebo pokud je nezbytné pro uzavření nebo plnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo pokud k tomu subjekt údajů dal svůj výslovný souhlas. V každém případě by se na takové zpracování měly vztahovat vhodné záruky, které by měly zahrnovat konkrétní informování subjektu údajů a právo na lidský zásah, na vyjádření svého názoru, na získání vysvětlení o rozhodnutí učiněném po takovém posouzení a na napadnutí tohoto rozhodnutí. Toto opatření by se nemělo týkat dítěte. | V zájmu zajištění spravedlivého a transparentního zpracování ve vztahu k subjektu údajů a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem a souvislostem, za kterých se dané osobní údaje zpracovávají, by měl správce použít vhodné matematické nebo statistické postupy profilování, zavést technická a organizační opatření, která zejména zajistí opravu faktorů vedoucích k nepřesnosti osobních údajů a minimalizaci rizika chyb, a zabezpečit osobní údaje takovým způsobem, který zohledňuje potenciální rizika pro zájmy a práva subjektu údajů a který mimo jiné předchází diskriminačním účinkům vůči fyzickým osobám na základě rasy nebo etnického původu, politických názorů, náboženského vyznání nebo přesvědčení, členství v odborech, genetických údajů nebo zdravotního stavu či sexuální orientace nebo předchází přijímání opatření, jež mají takové účinky. Automatizované rozhodování a profilování založené na zvláštních kategoriích osobních údajů by mělo být povoleno pouze za určitých podmínek.(71) | Dotknutá osoba by mala mať právo nepodliehať rozhodnutiu, ktoré môže zahŕňať opatrenie, hodnotiacemu osobné aspekty, ktoré sa jej týkajú, založenému výlučne na automatizovanom spracúvaní a ktoré má právne účinky, ktoré sa dotknutej osoby týkajú alebo ju podobným spôsobom významne ovplyvňujú, ako je napríklad automatické zamietnutie online žiadosti o úver alebo elektronické postupy prijímania pracovníkov bez akéhokoľvek ľudského zásahu. Takéto spracúvanie zahŕňa „profilovanie“ pozostávajúce z akejkoľvek formy automatizovaného spracúvania osobných údajov spočívajúceho v hodnotení osobných aspektov týkajúcich sa fyzickej osoby, predovšetkým na analýzu alebo predvídanie aspektov súvisiacich s výkonnosťou dotknutej osoby v práci, jej majetkovými pomermi, zdravím, osobnými preferenciami alebo záujmami, spoľahlivosťou alebo správaním, polohou alebo pohybom, pokiaľ vedie k právnym účinkom, ktoré sa dotknutej osoby týkajú alebo ju podobným spôsobom významne ovplyvňujú. Rozhodovanie založené na takomto spracúvaní vrátane profilovania by sa však malo umožniť, ak je výslovne povolené právom Únie alebo právom členského štátu, ktoré sa vzťahuje na prevádzkovateľa, a to aj na účely monitorovania podvodov a daňových únikov a ich predchádzania, ktoré sa uskutočňuje v súlade s právnym predpismi, normami a odporúčaniami inštitúcií Únie alebo vnútroštátnych orgánov dozoru, a na zaistenie bezpečnosti a spoľahlivosti služby poskytovanej zo strany prevádzkovateľa, alebo ak je nevyhnutné na uzavretie alebo plnenie zmluvy medzi dotknutou osobou a prevádzkovateľom, alebo ak dotknutá osoba dala svoj výslovný súhlas. V každom prípade by takéto spracúvanie malo podliehať vhodným zárukám, ktoré by mali zahŕňať určité informácie pre dotknutú osobu a právo na ľudský zásah, vyjadriť svoj názor, dostať vysvetlenie rozhodnutia, ktoré bolo prijaté po takomto posúdení, a napadnúť rozhodnutie. Takéto opatrenie by sa memalo týkať dieťaťa. | S cieľom zabezpečiť spravodlivé a transparentné spracúvanie vo vzťahu k dotknutej osobe a s ohľadom na konkrétne okolnosti a súvislosti spracúvania osobných údajov by mal prevádzkovateľ používať na účely profilovania primerané matematické alebo štatistické postupy, prijať technické a organizačné opatrenia vhodné na to, aby sa predovšetkým zabezpečilo, že faktory, ktoré vedú k nesprávnosti osobných údajov, sa opravia a riziko chýb sa minimalizuje, zabezpečiť osobné údaje tak, aby sa zohľadnili súvisiace potenciálne riziká pre záujmy a práva dotknutej osoby a aby sa okrem iného zabránilo diskriminačným účinkom na fyzické osoby na základe rasového alebo etnického pôvodu, politického názoru, náboženstva alebo presvedčenia, členstva v odborových organizáciách, genetického alebo zdravotného stavu či sexuálnej orientácie, alebo účinkom, ktoré vedú k opatreniam majúcim takéto účinky. Automatizované rozhodovanie a profilovanie založené na osobitných kategóriách osobných údajov by sa malo umožniť len za osobitných podmienok.
(72) | Na profilování se vztahují pravidla tohoto nařízení pro zpracování osobních údajů, jako jsou právní důvody zpracování nebo zásady ochrany údajů. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zřízený tímto nařízením (dále jen „sbor“) by měl mít možnost vydat v této souvislosti pokyny.(72) | Na profilovanie sa vzťahujú pravidlá stanovené v tomto nariadení upravujúce spracúvanie osobných údajov, ako napríklad právne dôvody spracúvania alebo zásady ochrany údajov. Európsky výbor pre ochranu údajov, zriadený týmto nariadením (ďalej len „výbor“), by mal mať možnosť vydať v tejto súvislosti usmernenie.
(73) | Právo Unie nebo členského státu může uložit omezení určitých zásad a práva na informace, na přístup a na opravu nebo na výmaz osobních údajů, práva na přenositelnost osobních údajů, práva vznést námitku, rozhodnutí založených na profilování, jakož i omezení týkající se oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo určitých souvisejících povinností správců, pokud je to v demokratické společnosti nutné a přiměřené pro zachování veřejné bezpečnosti, mimo jiné pro ochranu lidských životů, zejména v reakci na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, pro předcházení trestným činům nebo jejich vyšetřování či stíhání nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, a pro předcházení porušování deontologických pravidel regulovaných povolání a jejich vyšetřování a stíhání, pro jiné významné cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména jedná-li se o důležitý hospodářský či finanční zájem Unie nebo členského státu, vedení veřejných rejstříků z důvodů obecného veřejného zájmu, dalšího zpracování archivovaných osobních údajů s cílem poskytnout konkrétní informace související s politickým chováním za bývalého totalitního režimu nebo s ohledem na ochranu subjektu údajů či práv a svobod ostatních, včetně sociální ochrany, veřejného zdraví a humanitárních účelů. Tato omezení by měla být v souladu s požadavky stanovenými v Listině a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.(73) | Právom Únie alebo právom členského štátu sa môžu uložiť obmedzenia týkajúce sa osobitných zásad a práv na informovanie, prístup a opravu alebo vymazanie osobných údajov, práva na prenosnosť údajov, práva namietať, rozhodnutí založených na profilovaní, ako aj informovania dotknutej osoby o porušení ochrany osobných údajov a o určitých súvisiacich povinnostiach prevádzkovateľov, pokiaľ je to v demokratickej spoločnosti potrebné a primerané na zaistenie verejnej bezpečnosti vrátane ochrany ľudského života, najmä v reakcii na prírodné katastrofy alebo katastrofy spôsobené ľudskou činnosťou, predchádzania trestným činom, ich vyšetrovania, odhaľovania alebo stíhania alebo na účely výkonu trestných sankcií, vrátane ochrany pred ohrozením verejnej bezpečnosti a predchádzania takémuto ohrozeniu, alebo vyšetrovania porušovaniu etiky v regulovaných profesiách, ich vyšetrovania a stíhania, alebo iných dôležitých cieľov všeobecného verejného záujmu Únie alebo členského štátu, najmä ak ide o dôležitý hospodársky alebo finančný záujem Únie alebo členského štátu, vedenia verejných registrov vedených vo všeobecnom verejnom záujme, ďalšieho spracúvania archivovaných osobných údajov na účely poskytnutia konkrétnych informácií o politickom správaní počas bývalého totalitného štátneho režimu, alebo ochrany dotknutej osoby alebo práv a slobôd iných vrátane sociálnej ochrany, verejného zdravia a humanitárnych účelov. Uvedené obmedzenia by mali byť v súlade s požiadavkami stanovenými v Charte a v Európskom dohovore o ochrane ľudských práv a základných slobôd.
(74) | Měla by být stanovena odpovědnost správce za jakékoliv zpracování osobních údajů prováděné správcem nebo pro něj. Správce by měl být zejména povinen zavést vhodná a účinná opatření a být schopen doložit, že činnosti zpracování jsou v souladu s tímto nařízením, včetně účinnosti opatření. Tato opatření by měla zohledňovat povahu, rozsah, kontext a účely zpracování a riziko pro práva a svobody fyzických osob.(74) | Mali by sa stanoviť povinnosti a zodpovednosť prevádzkovateľa v súvislosti s akýmkoľvek spracúvaním osobných údajov, ktoré vykonáva sám alebo ktoré sa vykonáva v jeho mene. Prevádzkovateľ by mal byť najmä povinný prijať primerané a účinné opatrenia a vedieť preukázať súlad spracovateľských činností s týmto nariadením vrátane účinnosti opatrení. V uvedených opatreniach by sa mala zohľadniť povaha, rozsah, kontext a účel spracúvania a riziko pre práva a slobody fyzických osôb.
(75) | Různě pravděpodobná a závažná rizika pro práva a svobody fyzických osob mohou vyplynout ze zpracování osobních údajů, které by mohlo vést k fyzické, hmotné nebo nehmotné újmě, zejména v případech, kdy by zpracování mohlo vést k diskriminaci, krádeži či zneužití identity, finanční ztrátě, poškození pověsti, ztrátě důvěrnosti osobních údajů chráněných služebním tajemstvím, neoprávněnému zrušení pseudonymizace nebo jakémukoliv jinému významnému hospodářskému či společenskému znevýhodnění, kdy by subjekty údajů mohly být zbaveny svých práv a svobod nebo možnosti kontrolovat své osobní údaje, kdy jsou zpracovávány osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filosofickém přesvědčení nebo členství v odborech, kdy jsou zpracovávány genetické údaje či údaje o zdravotním stavu či sexuálním životě nebo odsouzení v trestních věcech a trestných činů či souvisejících bezpečnostních opatření, kdy jsou za účelem vytvoření či využití osobních profilů vyhodnocovány osobní aspekty, zejména prostřednictvím analýzy nebo odhadu aspektů týkajících se pracovních výsledků, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí nebo zájmů, spolehlivosti nebo chování, místa pobytu a pohybu, kdy jsou zpracovávány osobní údaje zranitelných osob, především dětí, nebo kdy je zpracováván velký objem osobních údajů a zpracování se dotýká velkého počtu subjektů údajů.(75) | Riziko pre práva a slobody fyzických osôb s rôznym stupňom pravdepodobnosti a závažnosti môžu vyplývať zo spracúvania osobných údajov, ktoré by mohlo viesť k ujme na zdraví, majetkovej alebo nemajetkovej ujme, a to najmä ak spracúvanie môže viesť k diskriminácii, krádeži totožnosti alebo podvodu, finančnej strate, poškodeniu dobrého mena, strate dôvernosti osobných údajov chránených profesijným tajomstvom, neoprávnenej reverznej pseudonymizácii alebo akémukoľvek inému závažnému hospodárskemu alebo sociálnemu znevýhodneniu; ak by dotknuté osoby mohli byť pozbavené svojich práv a slobôd alebo im bolo bránené v kontrole nad svojimi osobnými údajmi; ak sa spracúvajú osobné údaje odhaľujúce rasový alebo etnický pôvod, politické názory, náboženstvo alebo filozofické názory a členstvo v odborových organizíciách, a ak sa spracúvajú genetické údaje, údaje týkajúce sa zdravia či údaje týkajúce sa sexuálneho života alebo uznania viny zo spáchania trestného činu a priestupku či súvisiacich bezpečnostných opatrení; ak sa posudzujú osobné aspekty, najmä ak sa analyzujú alebo predvídajú aspekty týkajúce sa výkonnosti v práci, majetkových pomerov, zdravia, osobných preferencií alebo záujmov, spoľahlivosti alebo správania, polohy alebo pohybu, s cieľom vytvoriť alebo používať osobné profily; ak sa spracúvajú osobné údaje zraniteľných fyzických osôb, najmä detí; alebo ak spracúvanie zahŕňa veľké množstvo osobných údajov a má dôsledky na veľký počet dotknutých osôb.
(76) | Pravděpodobnost a závažnost rizika pro práva a svobody subjektu údajů by měly být určeny na základě povahy, rozsahu, kontextu a účelům zpracování. Riziko by mělo být hodnoceno na základě objektivního posouzení, které stanoví, zda operace zpracování představují riziko či vysoké riziko.(76) | Pravdepodobnosť a závažnosť rizika pre práva a slobody dotknutých osôb by sa mala stanoviť v závislosti od povahy, rozsahu, kontextu a účelov spracúvania. Riziko by sa malo posudzovať na základe objektívneho posúdenia, ktorým sa určí, či spracovateľské operácie obsahujú riziko alebo vysoké riziko.
(77) | Pokyny pro zavádění vhodných opatření a pro prokázání souladu s požadavky tímto správcem nebo zpracovatelem, zejména pokud jde o zjištění rizika souvisejícího se zpracováním, jeho posouzení z hlediska původu, povahy, pravděpodobnosti a závažnosti, a stanovení osvědčených postupů ke snížení rizika by mohly být stanoveny zejména prostřednictvím schválených kodexů chování, schválených osvědčení, pokynů sboru nebo doporučení pověřence pro ochranu osobních údajů. Sbor může rovněž vydávat pokyny týkající se operací zpracování, u nichž se má za to, že je nepravděpodobné, že by mohly představovat vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, a stanovit, jaká opatření mohou být v takových případech k řešení podobného rizika postačující.(77) | Usmernenie na vykonanie primeraných opatrení a preukázanie súladu prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, najmä pokiaľ ide o identifikáciu rizika súvisiaceho so spracúvaním, na jeho posúdenie so zreteľom na pôvod, povahu, pravdepodobnosť a závažnosť, a na identifikáciu najlepších postupov na zmiernenie rizika by mohlo byť poskytnuté najmä prostredníctvom schválených kódexov správania, schválenej certifikácie, usmernení vypracovaných výborom alebo pokynov poskytnutých zodpovednou osobou. Výbor môže vydať aj usmernenia pre spracovateľské operácie, v súvislosti s ktorými sa nepovažuje za pravdepodobné, že by viedli k vysokému riziku pre práva a slobody fyzických osôb, a uviesť, aké opatrenia môžu byť v takýchto prípadoch na vyriešenie takého rizika dostatočné.
(78) | Pro ochranu práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je třeba přijmout vhodná technická a organizační opatření, aby se zajistilo splnění požadavků vyplývajících z tohoto nařízení. Aby správce mohl doložit soulad s tímto nařízením, měl by přijmout vnitřní koncepce a zavést opatření, která dodržují zejména zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Tato opatření by mohla mimo jiné spočívat v minimalizaci zpracování osobních údajů, co nejrychlejší pseudonymizaci osobních údajů, transparentnosti s ohledem na funkce a zpracování osobních údajů, umožnění subjektům údajů monitorovat zpracování osobních údajů a umožnění správcům vytvářet a zlepšovat bezpečnostní prvky. Pokud jde o vývoj, koncepci, výběr a používání aplikací, služeb a produktů, které jsou založeny na zpracování osobních údajů nebo osobní údaje za účelem plnění svých funkcí zpracovávají, je třeba zhotovitele těchto produktů, služeb a aplikací vybízet k tomu, aby při vývoji a koncipování těchto produktů, služeb a aplikací zohledňovali právo na ochranu údajů a brali náležitý ohled na stav techniky s cílem zajistit, aby správci a zpracovatelé mohli plnit své povinnosti v oblasti ochrany údajů. Zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů by rovněž měly být zohledněny v souvislosti s veřejnými zakázkami.(78) | Ochrana práv a slobôd fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov si vyžaduje, aby sa prijali primerané technické a organizačné opatrenia s cieľom zabezpečiť splnenie požiadaviek tohto nariadenia. Na to, aby mohol prevádzkovateľ preukázať súlad s týmto nariadením, by mal prijať interné pravidlá a prijať opatrenia, ktoré budú predovšetkým spĺňať zásady špecificky navrhnutej ochrany údajov a štandardnej ochrany údajov. Takéto opatrenia by mohli okrem iného pozostávať z minimalizácie spracúvania osobných údajov, čo najskoršej pseudonymizácie osobných údajov, transparentnosti v súvislosti s funkciami a spracúvaním osobných údajov, umožnenia dotknutým osobám monitorovať spracúvanie údajov, umožnenia prevádzkovateľovi vypracovať a zlepšiť bezpečnostné prvky. Pri vypracovaní, navrhovaní, výbere a používaní aplikácií, služieb a produktov, ktoré sú založené na spracúvaní osobných údajov alebo spracúvajú osobné údaje, aby splnili svoju úlohu, by sa výrobcovia týchto produktov, služieb a aplikácií mali vyzvať, aby pri vypracovaní a navrhovaní takýchto produktov, služieb a aplikácií zohľadnili právo na ochranu údajov, pričom náležito zohľadnia najnovšie poznatky, aby sa zabezpečilo, že prevádzkovatelia a sprostredkovatelia môžu plniť svoje povinnosti týkajúce sa ochrany údajov. Zásady špecificky navrhnutej ochrany údajov a štandardnej ochrany údajov by sa mali zohľadniť aj v súvislosti s verejným obstarávaním.
(79) | Ochrana práv a svobod subjektů údajů i odpovědnost správců a zpracovatelů, mimo jiné pokud jde o jejich monitorování a opatření vůči nim přijímaná dozorovými úřady, vyžadují, aby bylo jasně určeno, kdo má plnit jednotlivé povinnosti stanovené v tomto nařízení, včetně případů, kdy správce určuje účely a prostředky zpracování společně s jinými správci nebo kdy je operace zpracování prováděna pro správce.(79) | Ochrana práv a slobôd dotknutých osôb, ako aj povinnosti a zodpovednosť prevádzkovateľov a sprostredkovateľov, a to aj v súvislosti s monitorovaním zo strany dozorných orgánov a ich opatreniami, si vyžaduje jasné rozdelenie povinností podľa tohto nariadenia vrátane prípadov, v ktorých prevádzkovateľ určuje účely a prostriedky spracúvania spoločne s inými prevádzkovateľmi, alebo v prípadoch, v ktorých sa spracovateľská operácia vykonáva v mene prevádzkovateľa.
(80) | Pokud správce nebo zpracovatel, který není usazen v Unii, zpracovává osobní údaje subjektů údajů, které se nacházejí v Unii, a tyto činnosti zpracování souvisejí s nabídkou zboží nebo služeb takovým subjektům údajů v Unii bez ohledu na to, zda je vyžadována platba subjektu údajů, nebo souvisejí s monitorováním jejich chování v rozsahu, v němž k tomuto chování dochází v Unii, měl by daný správce nebo zpracovatel jmenovat svého zástupce, ledaže by dotčené zpracování bylo příležitostné, nezahrnovalo by rozsáhlé zpracování zvláštních kategorií osobních údajů nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů a bylo by nepravděpodobné, že by s ohledem na svou povahu, souvislosti, rozsah a účely mohlo toto zpracování představovat riziko pro práva a svobody fyzických osob, nebo ledaže by správce byl orgánem veřejné moci nebo veřejným subjektem. Zástupce by měl jednat jménem správce nebo zpracovatele a může se něj obracet kterýkoliv dozorový úřad. Zástupce by měl být výslovně jmenován na základě písemného zmocnění správcem nebo zpracovatelem, aby jednal jejich jménem v souvislosti s povinnostmi správce nebo zpracovatele stanovenými tímto nařízením. Jmenováním tohoto zástupce není dotčena odpovědnost správce nebo zpracovatele podle tohoto nařízení. Zástupce by měl vykonávat své úkoly podle zmocnění uděleného správcem nebo zpracovatelem, mimo jiné by měl spolupracovat s příslušnými dozorovými úřady při jakémkoliv úkonu prováděném s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. Vůči jmenovanému zástupci by se v případě neplnění povinností správcem nebo zpracovatelem mělo uplatnit vymáhací řízení.(80) | Ak prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ, ktorý nie je usadený v Únii, spracúva osobné údaje dotknutých osôb, ktoré sa nachádzajú v Únii, pričom jeho spracovateľské činnosti súvisia s ponukou tovaru alebo služieb takýmto dotknutým osobám v Únii, bez ohľadu na to, či sa od dotknutej osoby vyžaduje platba, alebo so sledovaním ich správania sa, pokiaľ sa toto ich správanie uskutočňuje v Únii, prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ by mal určiť zástupcu okrem prípadov, keď spracúvanie, ktoré vykonáva, je občasné, nezahŕňa vo veľkom rozsahu spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov alebo spracúvanie osobných údajov týkajúcich sa uznania viny za trestné činy a priestupky, a nie je pravdepodobné, že povedie k riziku pre práva a slobody fyzických osôb, pričom sa zohľadní povaha, kontext, rozsah a účely spracúvania, alebo keď je prevádzkovateľ orgánom verejnej moci alebo verejnoprávnym subjektom. Zástupca by mal konať v mene prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa a môže sa na neho obracať ktorýkoľvek dozorný orgán. Zástupca by mal byť výslovne určený písomným poverením prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa, aby konal v jeho mene v súvislosti s jeho povinnosťami podľa tohto nariadenia. Určenie takého zástupcu neovplyvňuje zodpovednosť alebo povinnosť prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa podľa tohto nariadenia. Takýto zástupca by mal vykonávať svoje úlohy podľa poverenia, ktoré dostal od prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa a ktoré zahŕňa spoluprácu s príslušnými dozornými orgánmi v súvislosti s opatreniami prijatými na zabezpečenie súladu s týmto nariadením. V prípade, že prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ nezabezpečia súlad, určený zástupca by mal podliehať konaniam na presadenie práva.
(81) | Aby byl zajištěn soulad s požadavky tohoto nařízení v případě zpracování prováděného zpracovatelem jménem správce, měl by správce zpracováním pověřit pouze zpracovatele, kteří poskytují dostatečné záruky, zejména pokud jde o odborné znalosti, spolehlivost a zdroje, že zavedou technická a organizační opatření, která budou splňovat požadavky tohoto nařízení, včetně požadavků na bezpečnost zpracování. Jednou z možností, jak prokázat, že správce plní příslušné povinnosti, je dodržování schváleného kodexu chování nebo schváleného mechanismu pro vydávání osvědčení zpracovatelem. Provádění zpracování zpracovatelem by se mělo řídit smlouvou nebo jiným právním aktem podle práva Unie nebo členského státu, které by zavazovaly zpracovatele vůči správci a v nichž by byl stanoven předmět a doba trvání zpracování, povaha a účely zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů, s přihlédnutím ke konkrétním úkolům a povinnosti zpracovatele v souvislosti se zpracováním, jež má být provedeno, a riziko pro práva a svobody subjektů údajů. Správce a zpracovatel se mohou rozhodnout, že použijí individuální smlouvu nebo standardní smluvní ustanovení, která přijme buď přímo Komise, nebo dozorový úřad v souladu s mechanismem jednotnosti a poté Komise. Po dokončení zpracování jménem správce by zpracovatel měl na základě rozhodnutí správce osobní údaje vrátit nebo vymazat, jestliže se nepožaduje uložení osobních údajů podle práva Unie nebo členského státu, které se na zpracovatele vztahuje.(81) | S cieľom zabezpečiť súlad s požiadavkami tohto nariadenia v súvislosti so spracúvaním, ktoré má v mene prevádzkovateľa vykonať sprostredkovateľ, by mal prevádzkovateľ pri poverovaní sprostredkovateľa spracovateľskými činnosťami využívať len takých sprostredkovateľov, ktorí poskytujú dostatočné záruky, najmä pokiaľ ide o odborné znalosti, spoľahlivosť a zdroje, na to, že prijmú technické a organizačné opatrenia, ktoré budú spĺňať požiadavky tohto nariadenia, vrátane požiadavky na bezpečnosť spracúvania. Dodržiavanie schváleného kódexu správania alebo schváleného certifikačného mechanizmu sprostredkovateľom sa môže použiť ako prvok na preukázanie súladu s povinnosťami prevádzkovateľa. Vykonávanie spracúvania sprostredkovateľom by sa malo riadiť zmluvou alebo iným právnym aktom podľa práva Únie alebo práva členského štátu, ktorými by bol sprostredkovateľ viazaný voči prevádzkovateľovi a v ktorých by sa stanovil predmet a doba spracúvania, povaha a účely spracúvania, typ osobných údajov a kategórie dotknutých osôb, a ktoré by mali zohľadniť osobitné úlohy a povinnosti sprostredkovateľa v kontexte spracúvania, ktoré sa má vykonať, a riziko pre práva a slobody dotknutých osôb. Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ si môžu vybrať použitie individuálnej zmluvy alebo štandardných zmluvných doložiek, ktoré prijme buď priamo Komisia, alebo ktoré prijme dozorný orgán v súlade s mechanizmom konzistentnosti a následne ich prijme Komisia. Po ukončení spracúvania v mene prevádzkovateľa by mal sprostredkovateľ podľa rozhodnutia prevádzkovateľa vrátiť alebo vymazať osobné údaje, pokiaľ podľa práva Únie alebo práva členského štátu, ktorému sprostredkovateľ podlieha, neexistuje požiadavka na uchovanie osobných údajov.
(82) | Aby správce nebo zpracovatel doložil soulad s tímto nařízením, měl by vést záznamy o činnostech zpracování, za které odpovídá. Každý správce a zpracovatel by měl být povinen spolupracovat s dozorovým úřadem a na jeho žádost mu tyto záznamy zpřístupnit, aby na jejich základě mohly být tyto operace zpracování monitorovány.(82) | Na účely preukázania súladu s týmto nariadením by prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ mali uchovávať záznamy o spracovateľských činnostiach, za ktoré sú zodpovední. Každý prevádzkovateľ a sprostredkovateľ by mal byť povinný spolupracovať s dozorným orgánom a na požiadanie mu poskytnúť tieto záznamy, aby mohli slúžiť na monitorovanie týchto spracovateľských operácií.
(83) | V zájmu zachování bezpečnosti a zabránění zpracování, které by bylo v rozporu s tímto nařízením, by měl správce nebo zpracovatel posoudit rizika spojená se zpracováním a přijmout opatření ke zmírnění těchto rizik, například šifrování. Tato opatření by měla zajistit náležitou úroveň bezpečnosti, včetně důvěrnosti, s ohledem na stav techniky, náklady na provedení v souvislosti s rizikem a povahu osobních údajů, které mají být chráněny. Při posuzování rizik pro zabezpečení osobních údajů by se měla vzít v úvahu rizika, která zpracování představuje, jako jsou náhodné nebo protiprávní zničení, ztráta, pozměnění, neoprávněné zpřístupnění nebo zpřístupnění předaných, uložených nebo jiným způsobem zpracovaných osobních údajů, které by mohly zejména vést k fyzické, hmotné nebo nehmotné újmě.(83) | S cieľom zachovať bezpečnosť a predchádzať spracúvaniu v rozpore s týmto nariadením by prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ mali posúdiť riziká súvisiace so spracúvaním a prijať opatrenia na zmiernenie týchto rizík, ako napríklad šifrovanie. Týmito opatreniami by sa mala zaistiť primeraná úroveň bezpečnosti vrátane dôvernosti, pričom by sa mali zohľadniť najnovšie poznatky a náklady na vykonanie opatrení v súvislosti s rizikami a povahou osobných údajov, ktoré sa majú chrániť. Pri posudzovaní rizika v oblasti bezpečnosti údajov by sa mali zohľadniť riziká spojené so spracúvaním osobných údajov, ako sú napríklad náhodné alebo nezákonné zničenie, strata, zmena, neoprávnené poskytnutie prenášaných, uchovávaných alebo inak spracúvaných osobných údajov alebo neoprávnený prístup k nim, ktoré by mohli viesť k ujme na zdraví, majetkovej alebo nemajetkovej ujme.
(84) | S cílem přispět k zajištění souladu s tímto nařízením v případech, kdy je pravděpodobné, že operace zpracování budou představovat vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, by měl být správce odpovědný za provedení posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, aby vyhodnotil zejména původ, povahu, zvláštnost a závažnost tohoto rizika. Výsledek posouzení by měl být zohledněn při rozhodování o vhodných opatřeních, která by měla být přijata s cílem prokázat, že zpracování osobních údajů je v souladu s tímto nařízením. Pokud z posouzení vlivu na ochranu osobních údajů vyplývá, že operace zpracování představují vysoké riziko, které správce nemůže vhodnými opatřeními zmírnit, s ohledem na dostupné technologie a náklady na provedení, měl by být před zpracováním konzultován dozorový úřad.(84) | S cieľom posilniť súlad s týmto nariadením, ak je pravdepodobné, že spracovateľské operácie povedú k vysokému riziku pre práva a slobody fyzických osôb, prevádzkovateľ by mal byť zodpovedný za vykonanie posúdenia vplyvu na ochranu údajov s cieľom zhodnotiť najmä pôvod, povahu, osobitosť a závažnosť tohto rizika. Výsledok posúdenia by sa mal zohľadniť pri stanovení primeraných opatrení, ktoré sa majú prijať s cieľom preukázať, že spracúvanie osobných údajov je v súlade s týmto nariadením. Ak sa na základe posúdenia vplyvu na ochranu údajov ukáže, že spracovateľské operácie zahŕňajú vysoké riziko, ktoré prevádzkovateľ nemôže zmierniť primeranými opatreniami, pokiaľ ide o najnovšie technológie a náklady na vykonanie opatrení, mala by sa pred spracúvaním uskutočniť konzultácia s dozorným orgánom.
(85) | Není-li porušení zabezpečení osobních údajů řešeno náležitě a včas, může to fyzickým osobám způsobit fyzickou, hmotnou či nehmotnou újmu, jako je ztráta kontroly nad jejich osobními údaji nebo omezení jejich práv, diskriminace, krádež nebo zneužití identity, finanční ztráta, neoprávněné zrušení pseudonymizace, poškození pověsti, ztráta důvěrnosti osobních údajů chráněných služebním tajemstvím nebo jakékoliv jiné významné hospodářské či společenské znevýhodnění dotčených fyzických osob. Jakmile se tedy správce o porušení zabezpečení osobních údajů dozví, měl by je bez zbytečného odkladu, a je-li to možné, do 72 hodin poté, co se o něm dozvěděl, ohlásit příslušnému dozorovému úřadu, ledaže může v souladu se zásadou odpovědnosti doložit, že je nepravděpodobné, že by dané porušení zabezpečení osobních údajů mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob. Není-li toto ohlášení možné učinit do 72 hodin, měly by být spolu s ním uvedeny důvody zpoždění a informace mohou být poskytnuty postupně bez zbytečného dalšího prodlení.(85) | Ak sa porušenie ochrany osobných údajov nerieši primeraným spôsobom a včas, môže fyzickým osobám spôsobiť ujmu na zdraví, majetkovú alebo nemajetkovú ujmu, ako je napríklad strata kontroly nad svojimi osobnými údajmi alebo obmedzenie práv týchto osôb, diskriminácia, krádež totožnosti alebo podvod, finančná strata, neoprávnená reverzná pseudonymizácia, poškodenie dobrého mena, strata dôvernosti osobných údajov chránených profesijným tajomstvom, alebo akékoľvek iné závažné hospodárske či sociálne znevýhodnenie dotknutej fyzickej osoby. Prevádzkovateľ by mal preto ihneď, ako sa dozvie, že došlo k porušeniu ochrany osobných údajov, bez zbytočného odkladu a podľa možnosti najneskôr do 72 hodín od okamihu, ako sa dozvedel, že došlo k porušeniu ochrany osobných údajov, toto porušenie oznámiť dozornému orgánu s výnimkou prípadov, keď vie prevádzkovateľ v súlade so zásadou zodpovednosti preukázať, že nie je pravdepodobné, že porušenie ochrany osobných údajov povedie k riziku pre práva a slobody fyzických osôb. Ak nie je možné oznámenie podať do 72 hodín, malo by sa k oznámeniu pripojiť odôvodnenie omeškania, pričom informácie možno poskytnúť vo viacerých etapách bez ďalšieho zbytočného odkladu.
(86) | Správce by měl porušení zabezpečení osobních údajů oznámit subjektu údajů bez zbytečného prodlení, pokud je pravděpodobné, že toto porušení bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzické osoby, aby mohl učinit nezbytná opatření. V oznámení by měla být popsána povaha daného případu porušení zabezpečení osobních údajů a obsažena doporučení pro dotčenou fyzickou osobu, jak případné nežádoucí účinky zmírnit. Tato oznámení by měla být subjektům údajů učiněna, jakmile je to proveditelné, v úzké spolupráci s dozorovým úřadem a v souladu s pokyny tohoto úřadu nebo jiných příslušných orgánů (například donucovacích orgánů). Například v případě potřeby zmírnit bezprostřední riziko způsobení újmy je nutné tuto skutečnost subjektům údajů neprodleně oznámit, zatímco v situaci, kdy je zapotřebí zavést vhodná opatření s cílem zabránit tomu, aby porušení zabezpečení osobních údajů pokračovalo nebo aby docházelo k podobným případům porušení, může být opodstatněna delší lhůta.(86) | Prevádzkovateľ by mal bezodkladne oznámiť dotknutej osobe porušenie ochrany osobných údajov, ak toto porušenie ochrany osobných údajov pravdepodobne povedie k vysokému riziku pre práva a slobody fyzickej osoby, aby mohla prjať potrebné preventívne opatrenia. V oznámení by sa mala uviesť povaha porušenia ochrany osobných údajov, ako aj odporúčania pre dotknutú fyzickú osobu o tom, zmierniť potenciálne nepriaznivé dôsledky. Takéto informovanie dotknutých osôb by sa malo vykonať čo najskôr je to možné, a v úzkej spolupráci s dozorným orgánom v súlade s usmerneniami tohto alebo iného relevantného orgánu, napríklad orgánov presadzovania práva. Napríklad potreba zmierniť bezprostredné riziko škody by si vyžadovala promptné informovanie dotknutých osôb, avšak potreba vykonať primerané opatrenia na zabránenie trvaniu alebo výskytu podobných porušení ochrany osobných údajov môže opodstatniť aj dlhšiu lehotu na informovanie.
(87) | Mělo by být zjištěno, zda byla zavedena veškerá vhodná technická a organizační opatření, aby se okamžitě stanovilo, zda došlo k porušení zabezpečení osobních údajů, a aby byly dozorový úřad a subjekt údajů neprodleně informovány. Skutečnost, že oznámení bylo provedeno bez zbytečného odkladu, se stanoví zejména s ohledem na povahu a závažnost daného porušení zabezpečení osobních údajů a jeho důsledky a nežádoucí účinky pro subjekt údajů. Toto oznámení může vést k zásahu dozorového úřadu v souladu s jeho úkoly a pravomocemi stanovenými v tomto nařízení.(87) | Malo by sa zistiť, či sa prijali všetky primerané technické ochranné a organizačné opatrenia na bezodkladné zistenie, či došlo k porušeniu ochrany osobných údajov, a na promptné informovanie dozorného orgánu a dotknutej osoby. Malo by sa zistiť, či sa oznámenie uskutočnilo bez zbytočného odkladu, pričom sa zohľadňuje najmä povaha a závažnosť porušenia ochrany osobných údajov, dôsledky tohto porušenia a nepriaznivé dôsledky pre dotknutú osobu. Toto oznámenie môže viesť k zásahu dozorného orgánu v súlade s jeho úlohami a právomocami ustanovenými v tomto nariadení.
(88) | Při vytváření podrobných pravidel týkajících se formátu a postupů ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů by měly být náležitě zohledněny okolnosti porušení, včetně otázky, zda byly osobní údaje chráněny vhodnými technickými opatřeními, jež pravděpodobnost zneužití totožnosti a jiných forem zneužívání účinně omezují. Tato pravidla a postupy by navíc měly vzít v úvahu oprávněné zájmy donucovacích orgánů v případech, kdy by předčasné zpřístupnění mohlo zbytečně ztížit vyšetřování okolností porušení zabezpečení osobních údajů.(88) | Pri stanovovaní podrobných pravidiel týkajúcich sa formátu a postupov uplatniteľných na oznámenia o porušení ochrany osobných údajov by sa mala venovať náležitá pozornosť okolnostiam daného porušenia, ako aj tomu, či osobné údaje boli chránené primeranými technickými ochrannými opatreniami, ktoré účinne obmedzujú pravdepodobnosť krádeže totožnosti alebo inej formy zneužitia. V takýchto pravidlách a postupoch by sa okrem toho mali zohľadňovať aj oprávnené záujmy orgánov presadzovania práva v prípadoch, v ktorých by predčasné poskytnutie informácií mohlo zbytočne brániť vyšetrovaniu okolností porušenia ochrany osobných údajov.
(89) | Směrnice 95/46/ES stanovila obecnou povinnost ohlašovat zpracování osobních údajů dozorovým úřadům. Tato povinnost přináší administrativní a finanční zátěž, avšak nepřispěla ve všech případech ke zlepšení ochrany osobních údajů. Proto by měla být tato nerozlišená obecná ohlašovací povinnost zrušena a nahrazena účinnými postupy a mechanismy, které by se místo toho zaměřily na takové typy operací zpracování, jež mohou s ohledem na svou povahu, rozsah, kontext a účely představovat vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob. Mezi tyto typy operací zpracování mohou patřit ty, při nichž jsou zejména používány nové technologie, nebo které jsou zcela nového druhu a u nichž správce dosud neprovedl posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, nebo které se staly nezbytnými z důvodu času, který uplynul od prvotního zpracování.(89) | V smernici 95/46/ES bola stanovená všeobecná povinnosť oznamovať spracúvanie osobných údajov dozorným orgánom. Uvedená povinnosť spôsobuje administratívnu a finančnú záťaž, a pritom neprispela vždy k zlepšeniu ochrany osobných údajov. Takéto nerozlišujúce všeobecné oznamovacie povinnosti by sa preto mali zrušiť a mali by sa nahradiť efektívnymi postupmi a mechanizmami zameranými namiesto toho na tie typy spracovateľských operácií, ktoré pravdepodobne povedú k vysokému riziku pre práva a slobody fyzických osôb z dôvodu ich povahy, rozsahu, kontextu a účelu. Takýmito typmi spracovateľských operácií môžu byť najmä tie, ktoré používajú nové technológie, alebo tie, ktoré sú nového druhu a v súvislosti s ktorými prevádzkovateľ ešte nevykonal posúdenie vplyvu na ochranu údajov, alebo ak sa stanú nevyhnutnými vzhľadom na čas, ktorý uplynul od prvotného spracúvania.
(90) | V těchto případech by měl správce před zpracováním provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů s cílem posoudit konkrétní pravděpodobnost a závažnost vysokého rizika a zohlednit přitom povahu, rozsah, kontext a účely zpracování a zdroje rizika. Toto posouzení vlivu by mělo zejména obsahovat zamýšlená opatření, záruky a mechanismy pro snížení tohoto rizika, pro zajištění ochrany osobních údajů a prokázání souladu s tímto nařízením.(90) | V takých prípadoch by prevádzkovateľ mal pred spracúvaním vykonať posúdenie vplyvu na ochranu údajov, aby posúdil osobitnú pravdepodobnosť a závažnosť vysokého rizika, pričom zohľadní povahu, rozsah, kontext a účely spracúvania a zdroje rizika. Uvedené posúdenie vplyvu by malo zahŕňať najmä plánované opatrenia, záruky a mechanizmy na zmiernenie daného rizika, na zabezpečenie ochrany osobných údajov a na preukázanie súladu s týmto nariadením.
(91) | To by mělo platit zejména pro rozsáhlé operace zpracování, jež mají sloužit ke zpracování značného množství osobních údajů na regionální, celostátní nebo nadnárodní úrovni, jež by mohly mít dopad na velký počet subjektů údajů a u nichž je pravděpodobné, že budou představovat vysoké riziko, například vzhledem k jejich citlivosti, pokud se v souladu s dosaženou úrovní technických znalostí použije ve velkém rozsahu nová technologie, jakož i pro jiné operace zpracování, které představují vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zejména v případech, kdy s ohledem na tyto operace je pro subjekty údajů obtížnější uplatnit svá práva. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů by mělo být vypracováno i v případech, kdy se osobní údaje zpracovávají za účelem přijetí rozhodnutí o konkrétních fyzických osobách v návaznosti na jakékoliv systematické a rozsáhlé hodnocení osobních aspektů týkajících se fyzických osob na základě profilování těchto údajů nebo v návaznosti na zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, biometrických údajů, nebo údajů o odsouzení v trestních věcech a o trestných činech či souvisejících bezpečnostních opatřeních. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů je rovněž zapotřebí v případě monitorování veřejně přístupných prostor prováděného ve velkém rozsahu, zejména pokud se k němu používá optických elektronických přístrojů, nebo v případě jakýchkoliv jiných operací, kdy má příslušný dozorový úřad za to, že je pravděpodobné, že zpracování bude představovat vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zejména proto, že tyto úkony brání subjektům údajů v uplatňování některého z jejich práv nebo v používání některé služby či smlouvy, nebo proto, že jsou prováděny systematicky a ve velkém rozsahu. Zpracování osobních údajů by nemělo být považováno za zpracování velkého rozsahu, pokud se jedná o zpracování osobních údajů pacientů nebo klientů jednotlivými lékaři, zdravotníky nebo právníky. V takových případech by posouzení vlivu na ochranu osobních údajů nemělo být povinné.(91) | Tento postup by sa mal uplatniť najmä pri spracovateľských operáciách veľkého rozsahu, ktorých cieľom je spracúvať značný objem osobných údajov na regionálnej, vnútroštátnej alebo nadnárodnej úrovni, ktoré by mohli ovplyvniť veľký počet dotknutých osôb a ktoré pravdepodobne povedú k vysokému riziku, napríklad z hľadiska ich citlivosti, ak sa v súlade s dosiahnutým stavom technologických znalostí vo veľkom rozsahu využíva nová technológia, ako aj pri iných spracovateľských operáciách, ktoré predstavujú vysoké riziko pre práva a slobody dotknutých osôb, najmä ak je pre dotknuté osoby náročnejšie uplatniť svoje vlastné práva. Posúdenie vplyvu na ochranu údajov by sa malo vykonať aj vtedy, keď sa osobné údaje spracúvajú s cieľom prijímať rozhodnutia, ktoré sa týkajú konkrétnych fyzických osôb a ktoré sa prijímajú po akomkoľvek systematickom a rozsiahlom zhodnotení osobných aspektov súvisiacich s fyzickými osobami na základe profilovania týchto údajov alebo v nadväznosti na spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov, biometrických údajov alebo údajov o uznaní viny za trestné činy a priestupky či súvisiacich bezpečnostných opatreniach. Posúdenie vplyvu na ochranu údajov sa vyžaduje aj v prípade monitorovania verejne prístupných miest vo veľkom rozsahu, najmä ak sa používajú optické elektronické zariadenia, alebo v prípade akýchkoľvek iných operácií, ak sa príslušný dozorný orgán domnieva, že spracúvanie pravdepodobne povedie k vysokému riziku pre práva a slobody dotknutých osôb, najmä preto, lebo tieto operácie bránia dotknutým osobám uplatniť svoje právo alebo využiť službu alebo zmluvu, alebo preto, že sa systematicky vykonávajú vo veľkom rozsahu. Spracúvanie osobných údajov by sa nemalo považovať za spracúvanie veľkého rozsahu, ak sa týka osobných údajov pacientov alebo klientov jednotlivým lekárom, iným zdravotníckym pracovníkom alebo právnikom. V takýchto prípadoch by posúdenie vplyvu na ochranu údajov nemalo byť povinné.
(92) | Za určitých okolností může být přiměřené a účelné, aby byl předmět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů širší a nevztahoval se pouze na jeden projekt, například když orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty mají v úmyslu vytvořit společnou aplikaci nebo platformu zpracování, nebo když několik správců hodlá zavést společnou aplikaci nebo zpracovatelské prostředí pro celé průmyslové odvětví nebo pro určitý segment nebo pro široce užívanou horizontální činnost.(92) | Existujú okolnosti, za ktorých môže byť vhodné a hospodárne, aby sa predmet posúdenia vplyvu na ochranu údajov nevzťahoval len na jeden projekt, ale bol širší, napríklad ak orgány verejnej moci alebo verejnoprávne subjekty zamýšľajú vytvoriť spoločnú aplikáciu či spracovateľskú platformu alebo ak niekoľko prevádzkovateľov zamýšľa zaviesť spoločnú aplikáciu či spracovateľské prostredie v rámci odvetvia alebo segmentu priemyslu alebo na široko rozvetvenú horizontálnu činnosť.
(93) | V souvislosti s přijetím právního předpisu členského státu, na jehož základě orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt plní své úkoly a který danou operaci nebo soubor operací zpracování upravuje, mohou členské státy považovat za nutné provést výše uvedené posouzení před činnostmi zpracování.(93) | V súvislosti s prijímaním práva členského štátu, na ktorom je založené vykonávanie úloh orgánu verejnej moci alebo verejnoprávneho subjektu a ktorý upravuje dotknutú osobitnú spracovateľskú operáciu alebo súbor takýchto operácií, môžu členské štáty považovať za potrebné vykonať takéto posúdenie pred spracovateľskými činnosťami.
(94) | Pokud z posouzení vlivu na ochranu osobních údajů vyplývá, že by zpracování v případě, že neexistují záruky, bezpečnostní opatření ani mechanismy ke zmenšení rizika, představovalo vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, a pokud je správce toho názoru, že riziko nelze zmenšit prostředky přiměřenými z hlediska dostupných technologií a nákladů na provedení, je třeba před zahájením zpracování konzultovat s dozorovým úřadem. Je pravděpodobné, že toto vysoké riziko vznikne v souvislosti s určitým typem zpracování a rozsahem a četností zpracování, což rovněž může vést ke vzniku škody nebo zásahu do práv a svobod dotčené fyzické osoby. Dozorový úřad by měl na žádost o konzultaci reagovat ve stanovené lhůtě. Skutečností, že dozorový úřad v této lhůtě nezareaguje, by však neměl být dotčen žádný zásah tohoto úřadu prováděný v souladu s jeho úkoly a pravomocemi stanovenými v tomto nařízení, včetně pravomoci zakázat operace zpracování. V rámci tohoto procesu konzultací může být výsledek posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, které bylo provedeno v souvislosti s daným zpracováním, předložen dozorovému úřadu, zejména zamýšlená opatření ke zmírnění rizika pro práva a svobody fyzických osob.(94) | Ak z posúdenia vplyvu na ochranu údajov vyplýva, že spracúvanie by v prípade neexistencie záruk, bezpečnostných opatrení a mechanizmov na zmiernenie rizika viedlo k vysokému riziku pre práva a slobody fyzických osôb, a prevádzkovateľ sa domnieva, že riziko sa nedá zmierniť primeranými prostriedkami, pokiaľ ide o dostupné technológie a náklady na vykonanie opatrení, dozorný orgán by sa mal konzultovať ešte pred začiatkom spracovateľskej činnosti. Takéto vysoké riziko pravdepodobne vyplýva z určitého typu spracúvania a rozsahu a frekvencie spracúvania, v dôsledku ktorých môže tiež vzniknúť škoda alebo zásah do práv a slobôd fyzickej osoby. Dozorný orgán by mal odpovedať na žiadosť o konzultáciu v stanovenej lehote. Ak však dozorný orgán v rámci tejto lehoty nezareaguje, nie je tým dotknutý žiadny zásah dozorného orgánu v súlade s jeho úlohami a právomocami ustanovenými v tomto nariadení vrátane práva zakázať spracovateľské operácie. Súčasťou tohto konzultačného procesu môže byť predloženie výsledku posúdenia vplyvu na ochranu údajov, ktoré sa vykonalo v súvislosti s daným spracúvaním, dozornému orgánu, a to najmä opatrení určených na zmiernenie rizika pre práva a slobody fyzických osôb.
(95) | Zpracovatel by měl být v případě potřeby a na požádání správci nápomocen při zajišťování dodržování povinností vyplývajících z provádění posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a z předchozí konzultace s dozorovým úřadem.(95) | Sprostredkovateľ by mal pomáhať prevádzkovateľovi pri zabezpečovaní súladu s povinnosťami, ktoré vyplývajú z vykonávania posúdení vplyvu na ochranu údajov a z predchádzajúcej konzultácie dozorného orgánu, keď je to potrebné alebo keď ho o to prevádzkovateľ požiada.
(96) | V průběhu příprav legislativního nebo regulačního opatření, jímž bude stanoveno zpracování osobních údajů, by měl být rovněž konzultován dozorový úřad, aby byl zajištěn soulad zamýšleného zpracování s tímto nařízením, a zejména zmírněno související riziko pro subjekt údajů.(96) | Dozorný orgán by sa mal konzultovať aj počas prípravy legislatívneho alebo regulačného opatrenia, ktorým sa stanovuje spracúvanie osobných údajov, aby sa zabezpečil súlad zamýšľaného spracúvania s týmto nariadením a predovšetkým zmiernilo riziko pre dotknutú osobu.
(97) | Pokud je zpracování prováděno orgánem veřejné moci, s výjimkou soudů nebo nezávislých justičních orgánů jednajících v rámci svých justičních pravomocí, pokud jej v soukromém sektoru provádí správce, jehož hlavní činnosti spočívají v operacích zpracování, jež vyžadují pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů ve velkém rozsahu nebo pokud hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají ve zpracování zvláštních kategorií osobních údajů a údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů, měla by být správci nebo zpracovateli při monitorování toho, zda je zajištěn vnitřní soulad s tímto nařízením, nápomocna osoba s odbornými znalostmi v oblasti právních předpisů a postupů týkajících se ochrany údajů. V soukromém sektoru souvisejí hlavní činnosti správce s jeho základními činnostmi a nevztahují se na zpracování osobních údajů jakožto pomocnou činnost. Potřebná úroveň odborných znalostí by se měla určit zejména podle prováděných operací zpracování a podle ochrany, která se vyžaduje pro osobní údaje zpracovávané správcem nebo zpracovatelem. Tito pověřenci pro ochranu osobních údajů, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance správce, by měli být schopni plnit své povinnosti a úkoly nezávislým způsobem.(97) | Ak spracúvanie vykonáva orgán verejnej moci s výnimkou súdov alebo nezávislých justičných orgánov pri výkone ich súdnej právomoci, alebo ak v súkromnom sektore vykonáva spracúvanie prevádzkovateľ, ktorého hlavnými činnosťami sú spracovateľské operácie, ktoré si vyžadujú pravidelné a systematické monitorovanie dotknutých osôb vo veľkom rozsahu, alebo ak hlavnými činnosťami prevádzkovateľa alebo spracovateľa je spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov vo veľkom rozsahu a údajov týkajúcich sa uznania viny za trestné činy a priestupky, mala by prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi pri monitorovaní vnútorného dodržiavania tohto nariadenia pomáhať osoba s odbornými znalosťami práva a postupov v oblasti ochrany údajov. V súkromnom sektore sa hlavné činnosti prevádzkovateľa týkajú jeho primárnych činností, a nie spracúvania osobných údajov ako vedľajšej činnosti. Potrebná úroveň odborných znalostí by sa mala určiť najmä v závislosti od vykonávaných operácií spracúvania údajov a od požadovanej ochrany osobných údajov, ktoré spracúva prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ. Takéto zodpovedné osoby, či už sú alebo nie sú zamestnancami prevádzkovateľa, by mali mať možnosť vykonávať svoje povinnosti a úlohy nezávisle.
(98) | Sdružení nebo jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů by měly být vybízeny k tomu, aby v mezích tohoto nařízení vypracovaly kodexy chování s cílem usnadnit účinné uplatňování tohoto nařízení, a to při zohlednění zvláštní povahy zpracování prováděného v některých odvětvích a specifických potřeb mikropodniků a malých a středních podniků. Tyto kodexy chování by zejména mohly upřesňovat povinnosti správců a zpracovatelů s přihlédnutím k riziku, které ze zpracování pravděpodobně vyplyne pro práva a svobody fyzických osob.(98) | Združenia alebo iné orgány zastupujúce kategórie prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov by sa mali podnecovať k tomu, aby vypracovali kódexy správania v rámci ustanovení tohto nariadenia, aby sa uľahčilo účinné uplatňovanie tohto nariadenia, pričom by sa zohľadnili osobitné črty spracúvania v určitých odvetviach a osobitné potreby mikropodnikov a malých a stredných podnikov. V takýchto kódexoch správania by sa mohli najmä nastaviť povinnosti prevádzkovateľov a sprostredkovateľov so zreteľom na riziko, ktoré pravdepodobne vyplýva zo spracúvania, pokiaľ ide o práva a slobody fyzických osôb.
(99) | Při vypracovávání kodexu chování nebo při jeho změně či rozšíření by sdružení a jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů měly konzultovat příslušné zúčastněné strany, pokud možno i subjekty údajů, a měly by zohledňovat návrhy a stanoviska vyjádřené v reakci na tyto konzultace.(99) | Pri vypracúvaní kódexu správania alebo pri zmene alebo rozšírení takého kódexu by mali združenia a iné subjekty reprezentujúce kategórie prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov konzultovať s príslušnými zainteresovanými stranami, a to podľa potreby aj s dotknutými osobami, a mali by zohľadniť doručené podania a názory vyjadrené v reakcii na takéto konzultácie.
(100) | S cílem zvýšit transparentnost a lépe zajistit soulad s tímto nařízením je třeba vybízet k zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení, jakož i pečetí a známek dokládajících ochranu údajů, aby subjekty údajů mohly u příslušných produktů a služeb rychle posoudit úroveň ochrany údajů.(100) | S cieľom zlepšiť transparentnosť a posilniť súlad s týmto nariadením by sa malo podporiť vytvorenie mechanizmov certifikácie a pečatí a značiek ochrany údajov, aby sa dotknutým osobám umožnilo rýchlo posúdiť úroveň ochrany údajov v prípade relevantných produktov a služieb.
(101) | Pro rozvoj mezinárodního obchodu a mezinárodní spolupráce jsou nezbytné toky osobních údajů do zemí mimo Unii a do mezinárodních organizací a z těchto zemí a organizací. Nárůst těchto toků s sebou přinesl nové výzvy a obavy týkající se ochrany osobních údajů. Pokud jsou však osobní údaje předávány z Unie správcům, zpracovatelům nebo jiným příjemcům ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích, neměla by být úroveň ochrany fyzických osob zajištěná v Unii tímto nařízením oslabována, a to ani v případech dalšího předání osobních údajů ze třetí země nebo mezinárodní organizace správcům nebo zpracovatelům ve stejné nebo jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. V každém případě lze předání do třetích zemí a mezinárodním organizacím provést pouze za plného dodržování tohoto nařízení. K předání by mělo docházet pouze tehdy, pokud s výhradou ostatních ustanovení tohoto nařízení správce nebo zpracovatel splňují podmínky stanovené v tomto nařízení vztahující se na předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím.(101) | Toky osobných údajov do krajín mimo Únie a medzinárodným organizáciám aj z takýchto krajín a medzinárodných organizácií sú potrebné pre rozmach medzinárodného obchodu a medzinárodnú spoluprácu. Zvyšovanie takýchto tokov so sebou prinieslo nové výzvy a potreby týkajúce sa ochrany osobných údajov. Úroveň ochrany údajov fyzických osôb zaručovaná Úniou na základe tohto nariadenia by nemala byť ohrozená ani vtedy, keď sú osobné údaje prenášané z Únie prevádzkovateľom, sprostredkovateľom alebo iným príjemcom v tretích krajinách alebo medzinárodným organizáciám, a to ani v prípadoch následného prenosu osobných údajov z tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácie prevádzkovateľom, sprostredkovateľom v rovnakej alebo inej tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii. V každom prípade sa prenosy do tretích krajín a medzinárodným organizáciám môžu vykonávať len v úplnom súlade s týmto nariadením. Prenos by sa mohol uskutočniť len vtedy, ak s výhradou ostatných ustanovení v tomto nariadení prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ splnili podmienky stanovené v tomto nariadení týkajúce sa prenosu osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám.
(102) | Tímto nařízením nejsou dotčeny mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a třetími zeměmi o předávání osobních údajů, které zahrnují vhodné záruky pro subjekty údajů. Členské státy mohou uzavírat mezinárodní dohody, které zahrnují předání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, pokud takové dohody nemají vliv na toto nařízení nebo jakákoliv jiná ustanovení práva Unie a obsahují odpovídající úroveň ochrany základních práv subjektů údajů.(102) | Toto nariadenie sa nedotýka medzinárodných dohôd uzatvorených medzi Úniou a tretími krajinami, ktoré upravujú prenos osobných údajov a poskytujú náležité záruky pre dotknuté osoby. Členské štáty môžu uzavrieť medzinárodné dohody, ktoré zahŕňajú prenos osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám, pokiaľ takéto dohody neovplyvňujú toto nariadenie alebo akékoľvek iné ustanovenia práva Únie a zahŕňajú primeranú úroveň ochrany základných práv dotknutých osôb.
(103) | Komise by měla být schopna s účinkem pro celou Unii rozhodnout, že určitá třetí země, určité území či konkrétní odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace poskytují odpovídající úroveň ochrany osobních údajů, a zajistit tak právní jistotu a jednotný přístup v celé Unii ve vztahu k dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, u níž se má za to, že takovou úroveň ochrany poskytuje. V těchto případech by mělo být možné předat osobní údaje do této země nebo této mezinárodní organizaci bez potřeby získat další povolení. Komise by měla být schopna rovněž rozhodnout o zrušení takového rozhodnutí, pokud o tom dotčenou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci vyrozumí s plným uvedením důvodů.(103) | Komisia môže s účinnosťou pre celú Úniu rozhodnúť, že tretia krajina, územie alebo určený sektor v tretej krajine alebo medzinárodná organizácia zaručuje primeranú úroveň ochrany údajov, čím zaisťuje právnu istotu a jednotnosť v celej Únii, pokiaľ ide o tretiu krajinu alebo medzinárodnú organizáciu, ktorá sa považuje za tretiu krajinu alebo medzinárodnú organizáciu poskytujúcu takúto úroveň ochrany. V takýchto prípadoch sa prenosy osobných údajov do tejto tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii môžu uskutočňovať bez potreby získania ďalšieho povolenia. Komisia môže tiež rozhodnúť takéto rozhodnutie odvolať po tom, ako to tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii oznámi a v plnom rozsahu odôvodní.
(104) | V souladu se základními hodnotami, na kterých je Unie založena a mezi něž patří zejména ochrana lidských práv, by Komise měla při svém hodnocení určité třetí země nebo určitého území nebo konkrétního odvětví v určité třetí zemi zohlednit skutečnost, jak tato třetí země dodržuje zásady právního státu a přístupu ke spravedlnosti, jakož i mezinárodní normy a standardy v oblasti lidských práv a příslušné obecné a odvětvové právní předpisy, včetně právních předpisů týkajících se veřejné bezpečnosti, obrany a národní bezpečnosti, jakož i veřejného pořádku a trestního práva. Přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně ve vztahu k určitému území nebo konkrétnímu odvětví v určité třetí zemi by mělo zohlednit jasná a objektivní kritéria, jako jsou určité činnosti zpracování a oblast působnosti použitelných právních standardů a právních předpisů platných v dané třetí zemi. Třetí země by měla nabídnout záruky zajišťující odpovídající úroveň ochrany v zásadě rovnocennou úrovni ochrany zajištěné v Unii, zejména pokud jsou osobní údaje zpracovávány v jednom nebo více konkrétních odvětvích. Daná třetí země by zejména měla zajistit účinný nezávislý dozor nad ochranou údajů a měla by stanovit mechanismy spolupráce s úřady členských států pro ochranu osobních údajů, přičemž subjektům údajů by měla být poskytnuta účinná a vymahatelná práva a účinná správní a soudní ochrana.(104) | V súlade so základnými hodnotami, na ktorých je založená Únia, najmä pokiaľ ide o ochranu ľudských práv, by Komisia mala pri posúdení tretej krajiny alebo územia či určeného sektora v tretej krajine zohľadniť skutočnosť, ako príslušná tretia krajina dodržiava zásady právneho štátu, prístupu k spravodlivosti a medzinárodné normy a štandardy v oblasti ľudských práv, ako aj jej všeobecné a odvetvové právo vrátane právnych predpisov týkajúcich sa verejnej bezpečnosti, obrany a národnej bezpečnosti, ako aj verejného poriadku a trestného práva. Pri prijímaní rozhodnutia o primeranosti týkajúceho sa územia alebo určeného sektora v tretej krajine by sa mali zohľadniť jasné a objektívne kritériá, ako sú napríklad osobitné spracovateľské činnosti a rozsah pôsobnosti uplatniteľných právnych noriem a platných právnych predpisov v tretej krajine. Tretia krajina by mala poskytnúť záruky, ktorými sa zaistí primeraná úroveň ochrany, ktorá v zásade zodpovedá úrovni zabezpečenej v rámci Únie, najmä ak sa osobné údaje spracúvajú v jednom alebo vo viacerých určených sektoroch. Tretia krajina by predovšetkým mala zabezpečiť účinný a nezávislý dozor nad ochranou údajov, ako aj mechanizmy spolupráce s orgánmi členských štátov na ochranu údajov a dotknutým osobám by sa mali poskytnúť účinné a vymožiteľné práva a účinné správne a súdne prostriedky nápravy.
(105) | Vedle mezinárodních závazků, které daná třetí země nebo mezinárodní organizace přijala, by Komise měla zohlednit povinnosti vyplývající z účasti dané třetí země nebo mezinárodní organizace na mnohostranných nebo regionálních systémech, zejména ve vztahu k ochraně osobních údajů, jakož i plnění těchto povinností. Zohledněno by mělo být zejména přistoupení dané třetí země k Úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a jejímu dodatkovému protokolu. Komise by měla při posuzování úrovně ochrany ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích konzultovat sbor.(105) | Okrem medzinárodných záväzkov, ktoré tretia krajina alebo medzinárodná organizácia prevzali, by Komisia mala zohľadniť povinnosti vyplývajúce z účasti tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácie vo viacstranných alebo regionálnych systémoch, najmä vo vzťahu k ochrane osobných údajov, ako aj k vykonávaniu takýchto záväzkov. Predovšetkým by sa malo zohľadniť pristúpenie tretej krajiny k Dohovoru Rady Európy z 28. januára 1981 o ochrane jednotlivcov pri automatizovanom spracovaní osobných údajov a dodatkovému protokolu k nemu. Komisia by pri posudzovaní úrovne ochrany v tretích krajinách alebo medzinárodných organizáciách mala uskutočniť s výborom konzultácie.
(106) | Komise by měla monitorovat fungování rozhodnutí o úrovni ochrany v určité třetí zemi, na určitém území či v konkrétním odvětví v určité třetí zemi nebo v určité mezinárodní organizaci a fungování rozhodnutí přijatých na základě čl. 25 odst. 6 nebo čl. 26 odst. 4 směrnice 95/46/ES. Ve svých rozhodnutích o odpovídající ochraně by Komise měla stanovit mechanismus pravidelného přezkumu jejich fungování. Tento pravidelný přezkum by měl probíhat za konzultace s dotčenou třetí zemí nebo mezinárodní organizací a měl by zohlednit veškerý relevantní vývoj v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Pro účely monitorování a provádění pravidelných přezkumů by Komise měla zohlednit názory a zjištění Evropského parlamentu a Rady, jakož i jiné příslušné orgány a zdroje. Komise by měla v přiměřené lhůtě vyhodnotit fungování posledně uvedených rozhodnutí a veškerá relevantní zjištění sdělovat výboru ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12), jak je stanoven v tomto nařízení, Evropskému parlamentu a Radě.(106) | Komisia by mala monitorovať fungovanie rozhodnutí o úrovni ochrany v tretej krajine, na území alebo v určenom sektore v tretej krajine alebo v medzinárodnej organizácii a mala by monitorovať fungovanie rozhodnutí prijatých na základe článku 25 ods. 6 alebo článku 26 ods. 4 smernice 95/46/ES. Komisia by vo svojom rozhodnutí o primeranosti mala ustanoviť mechanizmus na pravidelné preskúmanie ich fungovania. Toto pravidelné preskúmanie by sa malo uskutočniť po konzultácii s dotknutou treťou krajinou alebo medzinárodnou organizáciou a mali by sa v ňom zohľadniť všetky významné zmeny v tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii. Na účely monitorovania a vykonávania pravidelných preskúmaní by Komisia mala zohľadniť stanoviská a zistenia Európskeho parlamentu a Rady, ako aj ďalších príslušných orgánov a zdrojov. Komisia by mala v primeranej lehote zhodnotiť fungovanie posledných vyššie uvedených rozhodnutí a informovať o akýchkoľvek relevantných zisteniach výbor v zmysle nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 182/2011 (12), ustanovený týmto nariadením, Európsky parlament a Radu.
(107) | Komise by měla být schopna konstatovat, že určitá třetí země, určité území či konkrétní odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace již odpovídající úroveň ochrany údajů nezajišťuje. Předání osobních údajů do této třetí země nebo této mezinárodní organizaci by tudíž mělo být povoleno, jen pokud jsou splněny požadavky článků tohoto nařízení týkající se předání na základě vhodných záruk, závazných podnikových pravidel a odchylek ve zvláštních situacích. V tomto případě by měly být stanoveny konzultace mezi Komisí a těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Komise by měla včas informovat danou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci o důvodech a zahájit s ní konzultace za účelem nápravy situace.(107) | Komisia môže dospieť k záveru, že tretia krajina, územie alebo určený sektor v tretej krajine, alebo medzinárodná organizácia už nezaručujú primeranú úroveň ochrany údajov. V dôsledku toho by sa mal prenos osobných údajov do tejto tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii zakázať, pokiaľ nie sú splnené požiadavky tohto nariadenia týkajúce sa prenosov na základe primeraných záruk, vrátane záväzných vnútropodnikových pravidiel a výnimiek pre osobitné situácie. V takomto prípade by sa mali stanoviť postupy na účely konzultácií medzi Komisiou a takýmito tretími krajinami alebo medzinárodnými organizáciami. Komisia by mala včas informovať tretiu krajinu alebo medzinárodnú organizáciu o dôvodoch a začať s ňou konzultácie s cieľom napraviť tento stav.
(108) | Nebude-li přijato rozhodnutí o odpovídající ochraně, měl by správce nebo zpracovatel v zájmu odstranění nedostatků v oblasti ochrany údajů ve třetí zemi přijmout opatření, která subjektu údajů poskytnou vhodné záruky. Tyto vhodné záruky mohou spočívat ve využívání závazných podnikových pravidel, standardních doložek o ochraně údajů přijatých Komisí, standardních doložek o ochraně údajů přijatých dozorovým úřadem nebo smluvních doložek jím schválených. Tyto záruky by měly zajistit splnění požadavků na ochranu údajů a dodržení práv subjektů údajů v rozsahu odpovídajícím zpracování v Unii, včetně dostupnosti vymahatelných práv subjektu údajů a účinné právní ochrany, včetně práva na účinnou správní nebo soudní ochranu a na požadování náhrady škody v Unii nebo ve třetí zemi. Měly by se týkat zejména souladu s obecnými zásadami pro zpracování osobních údajů a zásad záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Předání mohou provést rovněž orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty s orgány veřejné moci nebo veřejný subjekty ve třetích zemích nebo s mezinárodními organizacemi s odpovídajícími povinnostmi nebo funkcemi, a to i na základě ustanovení, která mají být vložena do správních ujednání, jako je memorandum o porozumění, a která stanoví vymahatelná a účinná práva subjektů údajů. Povolení příslušného dozorového úřadu by mělo být obdrženo, jestliže jsou záruky stanoveny ve správních ujednáních.(108) | Pri absencii rozhodnutia o primeranosti by prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ mali prijať opatrenia na kompenzáciu za nedostatočnú ochranu údajov v tretej krajine prostredníctvom primeraných záruk pre dotknutú osobu. Takéto primerané záruky môžu spočívať v uplatnení záväzných vnútropodnikových pravidiel, štandardných doložiek o ochrane údajov prijatých Komisiou, štandardných doložiek o ochrane údajov prijatých dozorným orgánom, alebo zmluvných doložiek povolených dozorným orgánom. Tieto záruky by mali zabezpečiť súlad s požiadavkami na ochranu údajov a právami dotknutých osôb primeranými spracúvaniu v rámci Únie vrátane dostupnosti vymáhateľných práv dotknutých osôb a účinných právnych prostriedkov nápravy vrátane účinných prostriedkov správnej a súdnej nápravy a možnosti domáhať sa náhrady škody v Únii alebo tretej krajine. Mali by sa týkať predovšetkým súladu so všeobecnými zásadami spracúvania osobných údajov a zásad špecificky navrhnutej a štandardnej ochrany údajov. Prenosy môžu vykonávať aj orgány verejnej moci alebo verejnoprávne subjekty s orgánmi verejnej moci alebo verejnoprávnymi subjektmi v tretích krajinách alebo s medzinárodnými organizáciami s príslušnými povinnosťami alebo funkciami, a to aj na základe ustanovení, ktoré sa vložia do administratívnych dojednaní, ako napríklad memorandum o porozumení, v ktorých sa ustanovia vymožiteľné a účinné práva dotknutých osôb. Povolenie príslušného dozorného orgánu by sa malo získať v prípade, že záruky sú stanovené v administratívnych dojednaniach, ktoré nie sú právne záväzné.
(109) | Skutečnost, že správci a zpracovatelé mohou používat standardní doložky o ochraně údajů přijaté Komisí nebo dozorovým úřadem, by neměla správcům ani zpracovatelům bránit v tom, aby zahrnuli standardní doložky o ochraně údajů i do rozsáhlejších smluv, jako je smlouva mezi zpracovatelem a dalším zpracovatelem, nebo doplnili jiné doložky či další záruky, pokud tyto nejsou v přímém nebo nepřímém rozporu se standardními smluvními doložkami přijatými Komisí nebo dozorovým úřadem nebo pokud se nedotýkají základních práv či svobod subjektů údajů. Správci a zpracovatelé by měli být vybízeni k poskytování dalších záruk prostřednictvím smluvních závazků, které doplní standardní doložky o ochraně údajů.(109) | Možnosť pre prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa uplatniť štandardné doložky o ochrane údajov prijaté Komisiou alebo dozorným orgánom by prevádzkovateľom ani sprostredkovateľom nemali brániť v tom, aby zahrnuli štandardné doložky o ochrane údajov do širšej zmluvy, ako napríklad zmluvy medzi sprostredkovateľom a ďalším sprostredkovateľom, alebo k nim pridali ďalšie doložky alebo dodatočné záruky, pokiaľ nie sú priamo alebo nepriamo v rozpore so štandardnými zmluvnými doložkami prijatými Komisiou alebo dozorným orgánom alebo pokiaľ sa nedotýkajú základných práv alebo slobôd dotknutých osôb. Prevádzkovatelia a sprostredkovatelia by sa mali nabádať, aby poskytovali dodatočné záruky prostredníctvom zmluvných záväzkov, ktoré doplnia štandardné ochranné doložky.
(110) | Skupina podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost by měly mít možnost používat pro mezinárodní předávání údajů z Unie organizacím ve stejné skupině podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost schválená závazná podniková pravidla za podmínky, že tato pravidla obsahují veškeré základní zásady a vymahatelná práva v zájmu zajištění vhodných záruk pro předávání nebo kategorie předávání osobních údajů.(110) | Skupina podnikov alebo podniky zapojené do spoločnej hospodárskej činnosti by mala byť schopná uplatňovať schválené záväzné vnútropodnikové pravidlá pri svojich medzinárodných prenosoch z Únie organizáciám v rámci tej istej skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti, pokiaľ takéto vnútropodnikové pravidlá zahŕňajú všetky hlavné zásady a vymáhateľné práva na zabezpečenie primeraných záruk pre prenosy alebo kategórie prenosov osobných údajov.
(111) | Měla by být stanovena možnost předat údaje za určitých okolností, pokud subjekt údajů dal svůj výslovný souhlas nebo pokud je předání příležitostné a nezbytné v souvislosti se smluvními či právními nároky, bez ohledu na to, zda probíhá v soudním řízení nebo ve správním či jakémkoli mimosoudním řízení, včetně řízení před regulačními orgány. Rovněž by měla být stanovena možnost převádět údaje, pokud je to nutné z důležitých důvodů veřejného zájmu stanovených právem Unie nebo členského státu nebo pokud je předání prováděno z rejstříku zřízeného na základě právních předpisů a určeného k nahlížení pro veřejnost nebo osoby s oprávněným zájmem. V tomto případě by se takové předání nemělo týkat všech osobních údajů ani celých kategorií osobních údajů obsažených v tomto rejstříku, a pokud má být rejstřík přístupný osobám s oprávněným zájmem, mělo by být předání uskutečněno pouze na žádost těchto osob nebo pokud jsou tyto osoby jejich příjemci, přičemž je třeba plně zohlednit zájmy a základní práva subjektu údajů.(111) | Mali by sa prijať ustanovenia o možnosti prenosov za určitých okolností, ak dotknutá osoba dala výslovný súhlas, ak je prenos občasný a potrebný v súvislosti so zmluvou alebo právnym nárokom, a to bez ohľadu na to, či ide o súdne konanie alebo správne či iné mimosúdne konanie vrátane konaní pred regulačnými orgánmi. Mali by sa prijať ustanovenia aj o možnosti prenosov, ak si to vyžadujú dôležité dôvody verejného záujmu stanovené v práve Únie alebo v práve členského štátu alebo ak je prenos realizovaný z registra vytvoreného na základe právneho predpisu a určeného na nahliadanie zo strany verejnosti alebo osôb s oprávneným záujmom. V poslednom uvedenom prípade by tento prenos nemal zahŕňať osobné údaje v ich celistvosti alebo celé kategórie údajov obsiahnutých v registri a ak je register určený na nahliadanie zo strany osôb s oprávneným záujmom, prenos by sa mal vykonať len na požiadanie takýchto osôb alebo vtedy, ak majú byť takéto osoby príjemcami údajov, pričom sa vezmú plne do úvahy záujmy a základné práva dotknutej osoby.
(112) | Tyto výjimky by se měly uplatnit zejména v případech, kdy je předání údajů vyžadováno a je nutné z důležitých důvodů veřejného zájmu, například v případech mezinárodní výměny údajů mezi orgány pro hospodářskou soutěž, daňovými či celními správami, orgány finančního dohledu, útvary příslušnými v oblasti sociálního zabezpečení nebo veřejného zdraví, například v případě vysledování kontaktů v souvislosti s nakažlivými chorobami nebo za účelem omezení nebo odstranění dopingu ve sportu. Předání osobních údajů by mělo být považováno za zákonné rovněž tehdy, pokud je nezbytné pro ochranu životně důležitého zájmu subjektu údajů nebo jiné osoby, včetně fyzické integrity nebo života, není-li subjekt údajů schopen udělit souhlas. V případě neexistence rozhodnutí o odpovídající ochraně může právo Unie nebo členského státu z důležitých důvodů veřejného zájmu výslovně stanovit omezení předání konkrétních kategorií údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Členské státy by taková ustanovení měly oznámit Komisi. Jakékoliv předání osobních údajů subjektu údajů, který není fyzicky nebo právně způsobilý udělit souhlas s předáním, mezinárodní humanitární organizaci za účelem vykonání úkolu svěřeného na základě ženevských úmluv nebo uplatňování mezinárodního humanitárního práva použitelného v ozbrojených konfliktech by mohlo být považováno za nezbytné z důležitého důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu životně důležitého zájmu subjektu údajů.(112) | Uvedené výnimky by sa mali uplatňovať predovšetkým na prenosy údajov, ktoré sa požadujú a sú potrebné zo závažných dôvodov verejného záujmu, napríklad v prípadoch medzinárodnej výmeny údajov medzi orgánmi hospodárskej súťaže, daňovými alebo colnými správami, medzi orgánmi finančného dohľadu, medzi útvarmi zodpovednými za otázky sociálneho zabezpečenia alebo za verejné zdravie, napríklad v prípade sledovania kontaktu, pokiaľ ide o nákazlivé choroby, alebo s cieľom obmedziť a/alebo vylúčiť doping zo športu. Prenos osobných údajov by sa mal tiež považovať za zákonný, ak je potrebný na ochranu záujmu, ktorý je podstatný pre životne dôležité záujmy dotknutej osoby alebo inej osoby, vrátane telesnej integrity alebo života, ak dotknutá osoba nemôže vyjadriť súhlas. Ak nie je k dispozícii rozhodnutie o primeranosti, môžu sa v práve Únie alebo v práve členského štátu zo závažných dôvodov verejného záujmu výslovne stanoviť obmedzenia prenosu osobitných kategórií údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii. Členské štáty by mali takéto ustanovenia oznámiť Komisii. Akýkoľvek prenos osobných údajov dotknutej osoby, ktorá nie je fyzicky alebo právne spôsobilá na udelenie súhlasu, medzinárodnej humanitárnej organizácii s cieľom plniť úlohy uložené ženevskými dohovormi alebo v súlade s medzinárodným humanitárnym právom uplatniteľným na ozbrojené konflikty, by sa mohol považovať za potrebný zo závažného dôvodu verejného záujmu alebo z dôvodu životného záujmu dotknutej osoby.
(113) | Předání, o nichž lze konstatovat, že nejsou opakovaná a že se týkají pouze omezeného počtu subjektů údajů, by rovněž mohla být uskutečňována pro účely závažných oprávněných zájmů správce, pokud nad těmito zájmy nepřevažují zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů a pokud správce posoudil všechny okolnosti daného předání údajů. Správce by měl zvážit zvláště povahu osobních údajů, účel a dobu trvání navrhované operace nebo operací zpracování, jakož i situaci v zemi původu, v dané třetí zemi a v zemi konečného určení, a měl by poskytnout vhodné záruky pro ochranu základních práv a svobod fyzických osob, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů. Taková předání by měla být možná pouze v okrajových případech, kdy se nepoužije žádný z ostatních důvodů pro převod. Pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely by měla být zohledněna oprávněná očekávání společnosti ohledně zvyšování znalostí. Správce by o takovém předání měl informovat dozorový úřad a subjekt údajů.(113) | Prenosy, ktoré možno označiť za neopakujúce sa a ktoré sa týkajú len obmedzeného počtu dotknutých osôb, by tiež mohli byť možné na účely závažných oprávnených záujmov prevádzkovateľa, keď nad týmito záujmami neprevažujú záujmy alebo práva a slobody dotknutej osoby a keď prevádzkovateľ posúdil všetky okolnosti prenosu údajov. Prevádzkovateľ by mal osobitne prihliadať na povahu osobných údajov, účel a trvanie navrhovanej spracovateľskej operácie či operácií, ako aj na situáciu v krajine pôvodu, v tretej krajine a krajine konečného určenia a mal by poskytnúť náležité záruky na ochranu základných práv a slobôd fyzických osôb, pokiaľ ide o spracúvanie ich osobných údajov. Takéto prenosy by mali byť možné len v zostatkových prípadoch, v ktorých nie sú dané iné dôvody na prenos. Na účely vedeckého alebo historického výskumu alebo na štatistické účely by sa mali zohľadniť oprávnené očakávania spoločnosti týkajúce sa prehĺbenia znalostí. Prevádzkovateľ by mal informovať o prenose dozorný orgán a dotknutú osobu.
(114) | Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany údajů ve třetí zemi, správce nebo zpracovatel by měl v každém případě využít řešení, která subjektům údajů poskytnou vymahatelná a účinná práva, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů v Unii po jejich předání, tak aby i nadále požívali základních práv a záruk.(114) | V každom prípade, ak Komisia neprijala rozhodnutie o primeranej úrovni ochrany údajov v tretej krajine, prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ by mali využiť riešenia, ktoré dotknutým osobám poskytujú vymožiteľné a účinné práva, že budú aj naďalej môcť uplatňovať základné práva a záruky, pokiaľ ide o spracúvanie ich údajov v Únii, keď budú tieto údaje prenesené.
(115) | Některé třetí země přijímají právní předpisy a jiné právní akty, které mají přímo upravovat činnosti zpracování fyzickými a právnickými osobami spadající do pravomoci členských států. Může se mimo jiné jednat o rozsudky soudů či rozhodnutí správních orgánů ve třetích zemích, v nichž se od správce nebo zpracovatele vyžaduje předání či zpřístupnění osobních údajů a které nejsou založeny na platných mezinárodních dohodách, jako je například smlouva o vzájemné právní pomoci, mezi danou třetí zemí a Unií nebo členským státem. Extrateritoriální používání těchto právních předpisů a jiných právních aktů může být v rozporu s mezinárodním právem a znesnadnit zajištění ochrany fyzických osob zajištěné v Unii tímto nařízením. Předání údajů by mělo být povoleno jen tehdy, jsou-li splněny podmínky předání údajů do třetích zemí stanovené v tomto nařízení. Tak tomu může být mimo jiné v případě, kdy je sdělení údajů nezbytné z důležitého důvodu veřejného zájmu, jenž je uznán v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje.(115) | Niektoré tretie krajiny prijímajú zákony, iné právne predpisy a iné právne akty, ktoré priamo regulujú spracovateľské činnosti fyzických a právnických osôb v rámci jurisdikcie členských štátov. To môže zahŕňať rozsudky súdov alebo tribunálov alebo rozhodnutia správnych orgánov tretích krajín, v ktorých sa od prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa vyžaduje prenos alebo poskytnutie osobných údajov a ktoré nie sú založené na platnej medzinárodnej dohode, napríklad zmluve o vzájomnej právnej pomoci, medzi žiadajúcou treťou krajinou a Úniou alebo členským štátom. Extrateritoriálne uplatňovanie týchto zákonov, iných právnych predpisov a iných právnych aktov môže byť v rozpore s medzinárodným právom a môže ohroziť ochranu fyzických osôb zaručenú Úniou v tomto nariadení. Prenosy by mali byť povolené, len ak sa splniapodmienky uvedené v tomto nariadení pre prenosy do tretích krajín. Môže ísť okrem iného o prípad, keď je poskytnutie potrebné z dôležitého dôvodu verejného záujmu uznaného v práve Únie alebo v práve členského štátu, ktorému prevádzkovateľ podlieha.
(116) | Předání osobních údajů přes hranice mimo území Unie může fyzické osoby vystavit zvýšenému riziku, že nebudou moci uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů, a zejména se chránit před protiprávním použitím nebo poskytnutím těchto údajů. Zároveň se může stát, že dozorové úřady nebudou schopny vyřizovat stížnosti nebo provádět šetření týkající se činností prováděných za hranicemi svého státu. Překážkou pro jejich úsilí o přeshraniční spolupráci mohou být také nedostatečné preventivní nebo nápravné pravomoci, rozdíly v právní úpravě a praktické překážky, například omezené zdroje. Proto je třeba podporovat užší spolupráci mezi dozorovými úřady zabývajícími se ochranou osobních údajů s cílem napomoci jim při výměně informací a provádění šetření ve spolupráci s příslušnými mezinárodními partnery. Pro účely vypracování mechanismů mezinárodní spolupráce s cílem usnadnit a poskytovat vzájemnou mezinárodní pomoc při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů by si Komise a dozorové úřady měly při činnostech souvisejících s výkonem svých pravomocí vyměňovat informace a spolupracovat s příslušnými orgány ve třetích zemích, na základě vzájemnosti a v souladu s tímto nařízením.(116) | Pri cezhraničnom pohybe osobných údajov mimo Úniu môže byť schopnosť fyzických osôb uplatniť si práva na ochranu údajov vystavená vyššiemu riziku, a to najmä pokiaľ ide o ich ochranu pred nezákonným využitím alebo poskytnutím týchto informácií. Zároveň môžu dozorné orgány zistiť, že nedokážu vybavovať sťažnosti alebo viesť vyšetrovania týkajúce sa činností vykonávaných za ich hranicami. Prekážkou v ich úsilí spolupracovať v cezhraničnom kontexte môžu byť aj nedostatočné preventívne alebo nápravné právomoci, nekonzistentné právne režimy a praktické prekážky, napríklad nedostatočné zdroje. Preto je potrebné podporovať užšiu spoluprácu medzi dozornými orgánmi pre ochranu údajov s cieľom pomôcť im pri výmene informácií a pri vyšetrovaniach vykonávaných v spolupráci s ich medzinárodnými partnermi. Na účely vypracovania mechanizmov medzinárodnej spolupráce s cieľom uľahčiť a poskytovať medzinárodnú vzájomnú pomoc pri presadzovaní právnych predpisov na ochranu osobných údajov by si Komisia a dozorné orgány mali vymieňať informácie a spolupracovať v činnostiach, ktoré sa týkajú výkonu ich právomocí, s príslušnými orgánmi tretích krajín, a to na základe reciprocity a v súlade s týmto nariadením.
(117) | je Zásadním prvkem ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů je zřízení dozorových úřadů, jež mohou v členských státech plnit své úkoly a vykonávat své pravomoci zcela nezávisle. Členské státy by měly mít možnost zřídit více než jeden dozorový úřad, aby zohlednily své ústavní, organizační a správní uspořádání.(117) | Zriadenie dozorných orgánov v členských štátoch oprávnených plniť svoje úlohy a vykonávať svoje právomoci úplne nezávisle je zásadným prvkom ochrany fyzických osôb pri spracúvaní ich osobných údajov. Členské štáty by mali mať možnosť zriadiť viac ako jeden dozorný orgán, aby zohľadnili svoju ústavnú, organizačnú a správnu štruktúru.
(118) | Nezávislost dozorových úřadů by neměla znamenat, že se na ně nemůže vztahovat mechanismus kontroly nebo monitorování, pokud jde o jejich finanční výdaje, nebo soudní přezkum.(118) | Nezávislosť dozorných orgánov by nemala znamenať, že dozorné orgány nemôžu podliehať kontrole alebo monitorovacim mechanizmom, pokiaľ ide o ich finančné výdavky, alebo že nemôžu podliehať súdnemu preskúmaniu.
(119) | Pokud členský stát zřídí více dozorových úřadů, měl by právním předpisem zavést mechanismy, které zajistí jejich účinnou účast v mechanismu jednotnosti. Tento členský stát by měl zejména určit dozorový úřad, který bude fungovat jako jediné kontaktní místo pro účinnou účast těchto úřadů v mechanismu, s cílem zajistit rychlou a plynulou spolupráci s ostatními dozorovými úřady, sborem a Komisí.(119) | Ak členský štát zriadi viacero dozorných orgánov, mal by v právnych predpisoch stanoviť mechanizmy na zabezpečenie efektívnej účasti týchto dozorných orgánov na mechanizme konzistentnosti. Takýto členský štát by mal najmä určiť dozorný orgán, ktorý bude fungovať ako jediné kontaktné miesto pre efektívnu účasť týchto orgánov na uvedenom mechanizme, s cieľom zabezpečiť rýchlu a bezproblémovú spoluprácu s ostatnými dozornými orgánmi, výborom a Komisiou.
(120) | Každému dozorovému úřadu by měly být poskytnuty finanční a lidské zdroje, prostory a infrastruktura, které potřebuje pro účinné plnění svých úkolů, včetně úkolů souvisejících se vzájemnou pomocí a spoluprací s jinými dozorovými úřady v celé Unii. Každý dozorový úřad by měl mít samostatný veřejný roční rozpočet, který může být součástí celkového zemského nebo státního rozpočtu.(120) | Každému dozornému orgánu by sa mali poskytnúť finančné a ľudské zdroje, priestory a infraštruktúra, ktoré sú potrebné na účinné plnenie jeho úloh vrátane tých, ktoré sa týkajú vzájomnej pomoci a spolupráce s ostatnými dozornými orgánmi v rámci Únie. Každý dozorný orgán by mal mať samostatný verejný ročný rozpočet, ktorý môže byť súčasťou celkového štátneho alebo národného rozpočtu.
(121) | Obecné podmínky pro člena nebo členy dozorového úřadu by měly být v každém členském státě upraveny právním předpisem, a zejména by měly stanovit, že tito členové mají být jmenováni transparentním způsobem parlamentem, vládou nebo hlavou dotčeného členského státu na návrh vlády nebo člena vlády, parlamentu nebo jeho komory, anebo nezávislým subjektem pověřeným právem členského státu. V zájmu zajištění nezávislosti dozorového úřadu by jeho člen nebo členové měli jednat poctivě a zdržet se jakéhokoliv jednání neslučitelného s výkonem jejich funkce a během svého funkčního období by neměli vykonávat žádnou výdělečnou ani nevýdělečnou pracovní činnost neslučitelnou s touto funkcí. Dozorový úřad by měl mít vlastní pracovníky, které vybere dozorový úřad nebo nezávislý orgán zřízený podle práva členského státu a kteří by měli podléhat výhradně vedení člena či členů daného dozorového úřadu.(121) | Každý členský štát by mal vo svojich právnych predpisoch stanoviť všeobecné podmienky pre člena alebo členov dozorného orgánu a najmä by mal zabezpečiť, aby týchto členov vymenoval transparentným postupom parlament, vláda alebo hlava členského štátu na základe návrhu vlády, člena vlády, parlamentu či jeho komory, alebo nezávislým subjektom povereným podľa práva členského štátu. S cieľom zabezpečiť nezávislosť dozorného orgánu by mal jeho člen alebo členovia konať bezúhonne, mali by sa zdržať akéhokoľvek konania nezlučiteľného s ich povinnosťami a počas svojho funkčného obdobia by nemali vykonávať žiadnu inú platenú ani neplatenú pracovnú činnosť nezlučiteľnú s touto funkciou. Dozorný orgán by mal mať vlastný personál vybraný dozorným orgánom alebo nezávislým subjektom zriadeným právom členského štátu, ktorý by mal byť podriadený výlučne členovi alebo členom dozorného orgánu.
(122) | Každý dozorový úřad by měl být na území svého vlastního členského státu příslušný k výkonu pravomocí a plnění úkolů, které mu byly svěřeny v souladu s tímto nařízením. To by se mělo týkat zejména zpracování v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele na území jejich vlastního členského státu, zpracování osobních údajů prováděného orgány veřejné moci nebo soukromými subjekty jednajícími ve veřejném zájmu, zpracování dotýkajícího se subjektů údajů na jeho území nebo zpracování prováděného správcem či zpracovatelem, který není usazen v Unii, v případě zacílení na subjekty údajů mající bydliště na jeho území. To by dále mělo zahrnovat vyřizování stížností podaných subjekty údajů, provádění šetření ohledně uplatňování tohoto nařízení a zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech, pokud jde o zpracování osobních údajů.(122) | Každý dozorný orgán by mal byť príslušný vykonávať na území svojho členského štátu právomoci a úlohy, ktoré mu boli zverené v súlade s týmto nariadením. To by sa malo týkať najmä spracúvania v kontexte činností prevádzkarne prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa na území svojho členského štátu, spracúvania osobných údajov, ktoré vykonávajú orgány verejnej moci alebo súkromnoprávne subjekty konajúce vo verejnom záujme, spracúvania, ktoré ovplyvňuje dotknuté osoby na jeho území, alebo spracúvania vykonávaného prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, ktorý nie je usadený v Únii, ak je zacielený na dotknuté osoby s pobytom na území Únie. To by malo zahŕňať vybavovanie sťažností podaných dotknutými osobami, vedenie vyšetrovaní týkajúcich sa uplatňovania tohto nariadenia a zvyšovanie povedomia verejnosti o rizikách, pravidlách, zárukách a právach v súvislosti so spracúvaním osobných údajov.
(123) | Dozorové úřady by měly sledovat uplatňování ustanovení tohoto nařízení a přispívat k jejich jednotnému uplatňování v celé Unii s cílem chránit fyzické osoby v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a usnadnit volný pohyb osobních údajů v rámci vnitřního trhu. Za tímto účelem by dozorové úřady měly spolupracovat mezi sebou a s Komisí, aniž by byla zapotřebí jakákoliv dohoda mezi členskými státy o poskytování vzájemné pomoci nebo o takové spolupráci.(123) | Dozorné orgány by mali monitorovať uplatňovanie ustanovení podľa tohto nariadenia a prispievať k jeho konzistentnému uplatňovaniu v celej Únii v záujme ochrany fyzických osôb pri spracúvaní ich osobných údajov a uľahčenia voľného toku osobných údajov v rámci vnútorného trhu. Na tento účel by mali dozorné orgány spolupracovať navzájom, ako aj s Komisiou bez toho, aby boli potrebné akékoľvek dohody medzi členskými štátmi o poskytovaní vzájomnej pomoci alebo o takejto spolupráci.
(124) | Pokud ke zpracování osobních údajů dochází v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele v Unii a tento správce nebo zpracovatel je usazen ve více než jednom členském státě, nebo pokud zpracování prováděné v souvislosti s činnostmi jediné provozovny správce či zpracovatele v Unii se podstatně dotýká či pravděpodobně dotkne subjektů údajů ve více než jednom členském státě, měl by úlohu vedoucího dozorového úřadu plnit dozorový úřad pro hlavní provozovnu správce či zpracovatele nebo pro jedinou provozovnu správce či zpracovatele. Měl by spolupracovat s ostatními dotčenými dozorovými úřady vzhledem k tomu, že správce nebo zpracovatel má na území jejich členského státu provozovnu, že subjekty údajů mající bydliště na jejich území jsou podstatně dotčeny, nebo že u těchto úřadů byla podána stížnost. Rovněž v případě, kdy subjekt údajů nemající bydliště v daném členském státě podal stížnost, měl by být dozorový úřad, u nějž byla taková stížnost podána, rovněž dotčeným dozorovým úřadem. V rámci svých úkolů vydávat pokyny k veškerým otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení by měl mít sbor možnost vydávat pokyny, zejména ohledně kritérií, která je třeba zohlednit za účelem zjištění, zda jsou daným zpracováním podstatně dotčeny subjekty údajů ve více než jednom členském státě, a ohledně toho, co se rozumí relevantní a odůvodněnou námitkou.(124) | Ak sa spracúvanie osobných údajov uskutočňuje v kontexte činnosti prevádzkarne prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v Únii a prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ je usadený vo viac ako jednom členskom štáte alebo ak spracúvanie osobných údajov uskutočňujúce sa v kontexte činnosti jedinej prevádzkarne prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v Únii podstatne ovplyvňuje alebo pravdepodobne podstatne ovplyvní dotknuté osoby vo viac ako jednom členskom štáte, by mal dozorný orgán pre hlavnú prevádzkareň prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa alebo pre jedinú prevádzkareň prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa konať ako vedúci orgán. Mal by spolupracovať s inými dotknutými orgánmi, pretože prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ má prevádzkareň na území ich členského štátu, pretože dotknuté osoby s pobytom na ich území sú podstatne ovplyvnené alebo preto, že bola u nich podaná sťažnosť. Rovnako, ak dotknutá osoba bez pobytu v tomto členskom štáte podala sťažnosť, dotknutým dozorným orgánom by mal byť aj dozorný orgán, na ktorom sa sťažnosť podala. V rámci svojej úlohy vydávať usmernenia k akejkoľvek otázke týkajúcej sa uplatňovania tohto nariadenia by mal môcť výbor vydať usmernenia týkajúce sa najmä kritérií, ktoré sa majú zohľadniť s cieľom zistiť, či dané spracúvanie podstatne ovplyvňuje dotknuté osoby vo viac ako jednom členskom štáte, ako aj usmernenia k tomu, čo predstavuje relevantnú a odôvodnenú námietku.
(125) | Vedoucí dozorový úřad by měl být příslušný k přijímání závazných rozhodnutí o opatřeních, aby tak uplatnil pravomoci, které svěřuje toto nařízení. Ve své funkci vedoucího dozorového úřadu by měl do rozhodovacího procesu úzce zapojit dotčené dozorové úřady a jejich činnost koordinovat. Pokud se rozhodne o zamítnutí stížnosti subjektu údajů zcela či částečně, měl by toto rozhodnutí přijmout dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána.(125) | Vedúci orgán by mal mať právomoc prijímať záväzné rozhodnutia týkajúce sa opatrení, ktorými sa uplatňujú právomoci, ktoré mu boli zverené v súlade s týmto nariadením. Ako vedúci orgán by dozorný orgán mal do procesu rozhodovania úzko zapájať a koordinovať dotknuté dozorné orgány. Rozhodnutie o zamietnutí sťažnosti dotknutej osoby v celku alebo sčasti by mal prijať dozorný orgán, na ktorom sa sťažnosť podala.
(126) | Rozhodnutí by mělo být odsouhlaseno společně vedoucím dozorovým úřadem a dotčenými dozorovými úřady, mělo by být určeno hlavní či jediné provozovně správce nebo zpracovatele a mělo by být pro správce i zpracovatele závazné. Správce nebo zpracovatel by měl přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením a provádění rozhodnutí oznámeného vedoucím dozorovým úřadem hlavní provozovně správce nebo zpracovatele, pokud jde o zpracování prováděné v Unii.(126) | Na rozhodnutí by sa mali spoločne dohodnúť vedúci dozorný orgán a dotknuté dozorné orgány, pričom toto rozhodnutie by malo byť adresované hlavnej prevádzkarni alebo jedinej prevádzkarni prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa a malo by byť pre prevádzkovateľa a sprostredkovateľa záväzné. Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ by mali prijať opatrenia potrebné na zabezpečenie súladu s týmto nariadením a vykonania rozhodnutia, ktoré vedúci dozorný orgán oznámil hlavnej prevádzkarni prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa, pokiaľ ide o spracovateľské činnosti v Únii.
(127) | Každý dozorový úřad, který nejedná jako vedoucí dozorový úřad, by měl být příslušný k projednávání místních případů, kdy je správce nebo zpracovatel usazen ve více než jednom členském státě, avšak předmět určitého zpracování se týká pouze zpracování prováděného v jediném členském státě a zahrnuje pouze subjekty údajů v tomto jediném členském státě, například jsou-li předmětem zpracování osobní údaje zaměstnanců v konkrétním zaměstnaneckém kontextu určitého členského státu. V takových případech by měl tento dozorový úřad o této záležitosti neprodleně informovat vedoucí dozorový úřad. Po obdržení těchto informací by měl vedoucí dozorový úřad rozhodnout, zda se bude danou záležitostí zabývat podle ustanovení o spolupráci mezi vedoucím dozorovým úřadem a dalšími dotčenými dozorovými úřady, či zda se jí má na místní úrovni zabývat dozorový úřad, který vedoucí dozorový úřad informoval. Při rozhodování o tom, zda se bude záležitostí zabývat, by měl vedoucí dozorový úřad zohlednit, zda se v členském státě dozorového úřadu, který jej informoval, nachází provozovna správce nebo zpracovatele, s cílem zajistit účinný výkon rozhodnutí vůči správci nebo zpracovateli. Pokud vedoucí dozorový úřad rozhodne, že se záležitostí zabývat bude, měl by mít dozorový úřad, který jej informoval, možnost předložit návrh rozhodnutí, které by vedoucí dozorový úřad měl co nejvíce zohlednit při přípravě svého návrhu rozhodnutí v rámci tohoto mechanismu jediného kontaktního místa.(127) | Každý dozorný orgán, ktorý nekoná ako vedúci dozorný orgán, by mal byť príslušný pre vybavovanie miestnych prípadov, pri ktorých sú prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ usadení vo viac ako jednom členskom štáte, ale predmet konkrétneho spracúvania sa týka iba spracúvania v jedinom členskom štáte, ktoré sa vzťahuje iba na dotknuté osoby v tomto jedinom členskom štáte, napríklad keď sa predmet týka spracúvania osobných údajov zamestnancov v špecifickom kontexte zamestnanosti určitého členského štátu. V takých prípadoch by mal dozorný orgán bezodkladne informovať o tejto záležitosti vedúci dozorný orgán. Vedúci dozorný orgán by mal po tom, ako bol informovaný, rozhodnúť, či sa prípadom bude zaoberať podľa ustanovenia o spolupráci medzi vedúcim dozorným orgánom a inými dotknutými dozornými orgánmi (ďalej len „mechanizmus jednotného kontaktného miesta“) alebo či by sa prípadom mal na miestnej úrovni zaoberať dozorný orgán, ktorý ho informoval. Vedúci dozorný orgán by mal pri rozhodovaní o tom, či sa prípadom bude zaoberať, zohľadniť, či má prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ prevádzkareň v členskom štáte dozorného orgánu, ktorý ho informoval, aby sa zabezpečilo účinné vykonanie rozhodnutia voči prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi. Ak vedúci dozorný orgán rozhodne, že sa prípadom bude zaoberať, dozorný orgán, ktorý ho informoval, by mal mať možnosť predložiť návrh rozhodnutia, ktorý by mal vedúci dozorný orgán v čo najväčšej miere zohľadniť pri vypracúvaní svojho návrhu rozhodnutia v rámci uvedeného mechanizmu jednotného kontaktného miesta.
(128) | Pravidla týkající se vedoucího dozorového úřadu a mechanismu jediného kontaktního místa by se neměla vztahovat na případy, kdy zpracování provádějí orgány veřejné moci nebo soukromé subjekty ve veřejném zájmu. V takových případech by jediným dozorovým úřadem příslušným k výkonu pravomocí, které mu byly svěřeny podle tohoto nařízení, měl být dozorový úřad členského státu, v němž je orgán veřejné moci či soukromý subjekt usazen.(128) | Pravidlá týkajúce sa vedúceho dozorného orgánu a mechanizmus jednotného kontaktného miesta by sa nemali uplatňovať, ak je spracúvanie vykonávané orgánmi verejnej moci alebo súkromnoprávnymi subjektmi vo verejnom záujme. V takýchto prípadoch by jediným dozorným orgánom príslušným na vykonávanie právomocí, ktoré mu boli zverené podľa tohto nariadenia, mal byť dozorný orgán členského štátu, v ktorom je zriadený orgán verejnej moci alebo súkromnoprávny subjekt.
(129) | Aby se zajistilo jednotné monitorování a prosazování tohoto nařízení v celé Unii, měly by mít dozorové úřady v každém členském státě tytéž úkoly a účinné pravomoci, včetně pravomocí provádět šetření, ukládat nápravná opatření a sankce, vydávat povolení a poskytovat poradenství, zejména v případech stížností fyzických osob, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů příslušných podávat obžalobu podle práva členského státu, pravomoci upozorňovat justiční orgány na porušení tohoto nařízení a obrátit se na soud. Mezi tyto pravomoci by měla rovněž patřit pravomoc vydávat dočasné nebo trvalé omezení zpracování, včetně jeho zákazu. Členské státy mohou vymezit další úkoly související s ochranou osobních údajů podle tohoto nařízení. Pravomoci dozorových úřadů by měly být vykonávány v souladu s vhodnými procesními zárukami stanovenými v právu Unie a členského státu, nestranně, spravedlivě a v přiměřených lhůtách. Každé opatření by zejména mělo být vhodné, nezbytné a přiměřené, aby byl s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu zajištěn soulad s tímto nařízením, mělo by respektovat právo všech osob být vyslechnuty dříve, než bude přijato jakékoliv individuální opatření, které by na ně mělo nepříznivý dopad, a nemělo by pro dotčené osoby znamenat zbytečné náklady a přílišné obtíže. Pravomoci provádět šetření, pokud jde o přístup do prostor, by měly být vykonávány v souladu s příslušnými požadavky procesního práva členského státu, jako je například požadavek obstarat si předem soudní povolení. Každé právně závazné opatření dozorového úřadu by mělo mít písemnou formu, být jasné a jednoznačné, uvádět dozorový úřad, který je vydal, a datum svého vydání, mělo by být opatřeno podpisem vedoucího či vedoucím zmocněného člena dozorového úřadu a obsahovat odůvodnění opatření a odkaz na právo na účinnou právní ochranu. Tím by však neměly být vyloučeny další požadavky podle procesního práva členského státu. Přijetí právně závazného rozhodnutí znamená, že může dojít k soudnímu přezkumu v členském státě dozorového úřadu, který rozhodnutí přijal.(129) | S cieľom zabezpečiť konzistentné monitorovanie a presadzovanie tohto nariadenia v celej Únii by dozorné orgány mali mať vo všetkých členských štátoch rovnaké úlohy a účinné právomoci vrátane právomocí v oblasti vyšetrovania, nápravných opatrení a sankcií a právomocí v oblasti povoľovania a poradenstva, najmä v prípadoch sťažností fyzických osôb, a bez toho, aby boli dotknuté právomoci vyšetrovacích orgánov podľa práva členského štátu, právo upozorniť justičné orgány na porušovanie tohto nariadenia a zúčastniť sa na súdnom konaní. Takéto právomoci by mali tiež zahŕňať právomoc nariadiť dočasné alebo trvalé obmedzenie spracúvania, vrátane zákazu spracúvania. Členské štáty môžu určiť ďalšie úlohy súvisiace s ochranou osobných údajov podľa tohto nariadenia. Právomoci dozorných orgánov by sa mali vykonávať v súlade s primeranými procesnými zárukami stanovenými v práve Únie a v práve členského štátu, nestranne, spravodlivo a v primeranej lehote. Predovšetkým by každé opatrenie malo byť vhodné, potrebné a primerané vzhľadom na zabezpečenie súladu s týmto nariadením, berúc do úvahy okolnosti každého konkrétneho prípadu, malo by rešpektovať právo každej osoby na vypočutie pred prijatím akéhokoľvek individuálneho opatrenia, ktoré by pre ňu mohlo mať nepriaznivé dôsledky, a nemalo by dotknutým osobám spôsobovať zbytočné náklady a neprimerané ťažkosti. Vyšetrovacie právomoci týkajúce sa prístupu do priestorov, by sa mali uplatňovať v súlade s osobitnými požiadavkami stanovenými v procesnom práve členského štátu, ako je napríklad požiadavka získania predchádzajúceho súdneho povolenia. Každé právne záväzné opatrenie dozorného orgánu by malo byť v písomnej podobe, malo by byť jasné a jednoznačné, mal by sa v ňom uvádzať dozorný orgán, ktorý ho vydal, dátum jeho vydania, podpis vedúceho alebo ním povereného člena dozorného orgánu, odôvodnenie opatrenia a poučenie o práve na účinný prostriedok nápravy. To by nemalo vylučovať ďalšie požiadavky podľa procesného práva členského štátu. Z prijatia právne záväzného rozhodnutia vyplýva, že môže viesť k súdnemu preskúmaniu v členskom štáte dozorného orgánu, ktorý rozhodnutie prijal.
(130) | Pokud dozorový úřad, jemuž byla stížnost podána, není vedoucím dozorovým úřadem, měl by s ním vedoucí dozorový úřad úzce spolupracovat v souladu s ustanoveními o spolupráci a jednotnosti obsaženými v tomto nařízení. V těchto případech by vedoucí dozorový úřad měl při přijetí opatření s právními účinky, včetně uložení správních pokut, v maximální míře zohlednit stanovisko dozorového úřadu, jemuž byla stížnost podána a jenž by měl i nadále mít pravomoc provádět společně s příslušným dozorovým úřadem jakékoliv šetření na území svého členského státu.(130) | Ak dozorný orgán, na ktorom sa podala sťažnosť, nie je vedúcim dozorným orgánom, vedúci dozorný orgán by mal s dozorným orgánom, na ktorom sa podala sťažnosť, úzko spolupracovať v súlade s ustanoveniami o spolupráci a konzistentnosti stanovenými v tomto nariadení. V takých prípadoch by mal vedúci dozorný orgán pri prijímaní opatrení, ktorými sa má zakladať právny účinok, vrátane uloženia správnych pokút, dôsledne zohľadniť názor dozorného orgánu, na ktorom sa podala sťažnosť a ktorý by mal naďalej ostať príslušný vykonať akékoľvek vyšetrovanie na území svojho vlastného členského štátu v spolupráci s príslušným dozorným orgánom.
(131) | V případech, kdy by měl jiný dozorový úřad jednat jako vedoucí dozorový úřad pro činnosti zpracování prováděné správcem nebo zpracovatelem, ale kdy se konkrétní předmět stížnosti nebo možné porušení týkají pouze činností zpracování prováděných správcem či zpracovatelem v tom členském státě, v němž byla stížnost podána nebo zjištěno možné porušení, a daná záležitost se podstatným způsobem nedotýká či pravděpodobně nedotkne subjektů údajů v dalších členských státech, by dozorový úřad, jenž obdržel stížnost nebo odhalil situace, které představují možné porušení tohoto nařízení, nebo byl o těchto situacích informován jiným způsobem, měl usilovat o smírné řešení se správcem, a nebude-li v tomto úsilí úspěšný, měl by uplatnit veškerou škálu svých pravomocí. Mělo by sem mimo jiné patřit zvláštní zpracování prováděné na území členského státu daného dozorového úřadu nebo zpracování týkající se subjektů údajů na území tohoto členského státu, zpracování prováděné v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb konkrétně zaměřenou na subjekty údajů na území členského státu daného dozorového úřadu, nebo zpracování, které musí být posouzeno s ohledem na příslušné právní závazky podle práva členského státu.(131) | Ak by mal iný dozorný orgán konať ako vedúci dozorný orgán pre spracovateľské činnosti prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa, ale konkrétny predmet sťažnosti alebo možné porušenie sa týka iba spracovateľských činností prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v členskom štáte, v ktorom sa žiadosť podala, alebo prípadného zisteného porušenia a záležitosť podstatne neovplyvňuje alebo pravdepodobne podstatne neovplyvní dotknuté osoby v iných členských štátoch, by sa mal dozorný orgán, na ktorý je podaná sťažnosť alebo ktorý zistí situácie, ktoré zahŕňajú možné porušenie tohto nariadenia, alebo sa o nich inak dozvie, usilovať o urovnanie sporu s prevádzkovateľom zmierom a v prípade neúspechu vykonávať všetky svoje právomoci. To by malo zahŕňať špecifické spracúvanie na území členského štátu dozorného orgánu alebo spracúvanie týkajúce sa dotknutých osôb na území tohto členského štátu; spracúvanie, ktoré sa uskutočňuje v kontexte ponuky tovarov alebo služieb špecificky cielených na dotknuté osoby na území členského štátu dozorného orgánu; alebo spracúvanie, ktoré sa musí posúdiť s ohľadom na relevantné zákonné povinnosti podľa práva členského štátu.
(132) | Činnosti dozorových úřadů, jejichž cílem je zvyšování povědomí veřejnosti, by měly zahrnovat specifická opatření zaměřená na správce a zpracovatele, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, jakož i na fyzické osoby, zejména v kontextu vzdělávání.(132) | Činnosti dozorných orgánov zamerané na zvyšovanie povedomia verejnosti by mali zahŕňať špecifické opatrenia zacielené na prevádzkovateľov a sprostredkovateľov vrátane mikropodnikov a malých a stredných podnikov, ako aj na fyzické osoby, predovšetkým v kontexte vzdelávania.
(133) | Dozorové úřady by si při plnění svých úkolů měly být vzájemně nápomocny, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování a prosazování tohoto nařízení na vnitřním trhu. Dozorový úřad, který požádal o vzájemnou pomoc, může přijmout prozatímní opatření, pokud neobdrží odpověď na žádost o vzájemnou pomoc do jednoho měsíce od obdržení této žádosti jiným dozorovým úřadem.(133) | Dozorné orgány by si mali pri výkone svojich úloh navzájom pomáhať a poskytovať vzájomnú pomoc s cieľom zabezpečiť konzistentné uplatňovanie a presadzovanie tohto nariadenia na vnútornom trhu. Dozorný orgán žiadajúci o vzájomnú pomoc môže v prípade, že mu iný dozorný orgán v lehote jedného mesiaca od doručenia žiadosti neodpovie na žiadosť o vzájomnú pomoc, prijať predbežné opatrenie.
(134) | Každý dozorový úřad by se měl ve vhodných případech účastnit společných postupů dozorových úřadů. Dožádaný dozorový úřad by měl mít povinnost reagovat na žádost ve stanovené lhůtě.(134) | Každý dozorný orgán by sa mal zúčastňovať na spoločných operáciách s inými dozornými orgánmi, keď je to vhodné. Dožiadaný dozorný orgán by mal mať povinnosť odpovedať na žiadosť v rámci vymedzenej časovej lehoty.
(135) | Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení v celé Unii, měl by být zaveden mechanismus jednotnosti pro spolupráci mezi dozorovými úřady. Tento mechanismus by se měl použít především tehdy, má-li některý dozorový úřad v úmyslu přijmout opatření s právními účinky ve vztahu k operacím zpracování, které se podstatně dotýkají významného počtu subjektů údajů v několika členských státech. Měl by se použít také v případě, kdy kterýkoli dotčený dozorový úřad nebo Komise žádají, aby byla daná záležitost vyřešena v rámci mechanismu jednotnosti. Tímto mechanismem by neměla být dotčena jiná opatření, která by Komise mohla přijmout při výkonu svých pravomocí podle Smluv.(135) | S cieľom zabezpečiť konzistentné uplatňovanie tohto nariadenia v celej Únii by sa mal zriadiť mechanizmus konzistentnosti pre spoluprácu medzi dozornými orgánmi. Uvedený mechanizmus by sa mal uplatňovať najmä vtedy, keď má dozorný orgán v úmysle prijať opatrenie, ktoré má zakladať právne účinky v súvislosti so spracovateľskými operáciami, ktoré podstatne ovplyvňujú značný počet dotknutých osôb vo viacerých členských štátoch. Mal by sa uplatniť aj vtedy, keď niektorý dotknutý dozorný orgán alebo Komisia žiadajú, aby sa takáto záležitosť riešila v rámci mechanizmu konzistentnosti. Uvedeným mechanizmom by nemali byť dotknuté žiadne opatrenia, ktoré by Komisia mohla prijať pri výkone svojich právomocí podľa zmlúv.
(136) | Při použití mechanismu jednotnosti by sbor měl ve stanovené lhůtě vydat stanovisko, pokud tak rozhodne většina jeho členů nebo pokud o to požádá kterýkoli dotčený dozorový úřad či Komise. Sbor by rovněž měl být zmocněn k přijímání právně závazných rozhodnutí v případě sporů mezi dozorovými úřady. Pro tyto účely by měl vydávat v zásadě se souhlasem dvoutřetinové většiny svých členů právně závazná rozhodnutí v jasně určených případech, kdy mezi dozorovými úřady existují protikladná stanoviska, zejména v rámci mechanismu spolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a dotčenými dozorovými úřady, pokud jde o podstatu věci, zejména o to, zda došlo k porušení tohoto nařízení.(136) | Pri uplatňovaní mechanizmu konzistentnosti by mal výbor v rámci vymedzenej časovej lehoty vydať stanovisko, ak o tom rozhodne väčšina jeho členov alebo ak o to požiada niektorý dotknutý dozorný orgán alebo Komisia. Výbor by mal byť taktiež oprávnený prijímať právne záväzné rozhodnutia v prípade sporov medzi dozornými orgánmi. Na tieto účely by mal v zásade dvojtretinovou väčšinou svojich členov vydať právne záväzné rozhodnutia v jasne vymedzených prípadoch, keď medzi dozornými orgánmi dôjde k rozporu o tom, a to najmä v rámci mechanizmu spolupráce medzi vedúcim dozorným orgánom a dotknutými dozornými orgánmi vo veci samej, najmä či došlo k porušeniu tohto nariadenia.
(137) | Může se vyskytnout naléhavá potřeba konat z důvodu ochrany práv a svobod subjektů údajů, zejména pokud hrozí, že výkon některého z práv subjektu údajů by mohl být značně ztížen. Dozorový úřad by proto měl mít možnost v řádně odůvodněných případech přijmout na svém území prozatímní opatření se stanovenou dobou platnosti, která by neměla být delší než tři měsíce.(137) | Môže sa vyskytnúť naliehavá potreba konať, aby sa ochránili práva a slobody dotknutých osôb, najmä ak existuje nebezpečenstvo, že by uplatňovanie práva dotknutej osoby mohlo byť podstatne sťažené. Dozorný orgán by preto mal na svojom území prijímať náležite odôvodnené predbežné opatrenia s vymedzenou dobou platnosti, ktorá by nemala byť dlhšia ako tri mesiace.
(138) | Použití takového mechanismu by mělo být podmínkou legality opatření s právními účinky přijatého dozorovým úřadem v těch případech, kdy je jeho použití povinné. V ostatních případech s přeshraničním rozměrem by se měl použít mechanismus spolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a dotčenými dozorovými úřady a dotčené dozorové úřady by si na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni mohly poskytovat vzájemnou pomoc a provádět společné postupy, aniž by mechanismus jednotnosti použily.(138) | Uplatňovanie takéhoto mechanizmu by malo byť podmienkou zákonnosti opatrenia dozorného orgánu, ktoré má zakladať právne účinky, v tých prípadoch, keď je jeho uplatňovanie povinné. V iných prípadoch s cezhraničnou pôsobnosťou by sa mal medzi vedúcim dozorným orgánom a dotknutými dozornými orgánmi uplatňovať mechanizmus spolupráce a medzi dotknutými dozornými orgánmi by sa mala vykonávať vzájomná pomoc a spoločné operácie na dvojstrannom alebo viacstrannom základe bez toho, aby sa uvádzal do činnosti mechanizmus konzistentnosti.
(139) | Za účelem podpory důsledného uplatňování tohoto nařízení by sbor měl být zřízen jako nezávislý subjekt Unie. Aby sbor mohl plnit své cíle, měl by mít právní subjektivitu. Sbor by měl zastupovat jeho předseda. Sbor by měl nahradit pracovní skupinu pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízenou směrnicí 95/46/ES. Měl by být složen z vedoucího dozorového úřadu každého členského státu a evropského inspektora ochrany údajů nebo jejich příslušných zástupců. Komise by se měla na jeho činnosti sboru podílet bez hlasovacího práva a evropský inspektor ochrany údajů by měl mít zvláštní hlasovací práva. Sbor by měl přispívat k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii, například poskytovat Komisi poradenství, zejména ohledně úrovně ochrany ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích, a podporovat spolupráci dozorových úřadů v celé Unii. Sbor by měl při plnění svých úkolů jednat nezávisle.(139) | V záujme podpory konzistentného uplatňovania tohto nariadenia by sa mal výbor zriadiť ako nezávislý orgán Únie. Na účely dosahovania svojich cieľov by výbor mal mať právnu subjektivitu. Výbor by mal zastupovať jeho predseda. Mal by nahradiť pracovnú skupinu pre ochranu jednotlivcov so zreteľom na spracúvanie osobných údajov zriadenú smernicou 95/46/ES. Mal by pozostávať z vedúceho predstaviteľa dozorného orgánu každého členského štátu a európskeho dozorného úradníka pre ochranu údajov, alebo ich zástupcov. Komisia by sa mala zúčastňovať na činnosti výboru bez hlasovacích práv a európsky dozorný úradník pre ochranu údajov by mal mať osobitné hlasovacie práva. Výbor by mal prispievať ku konzistentnému uplatňovaniu tohto nariadenia v celej Únii, a to aj poskytovaním poradenstva Komisii, najmä pokiaľ ide o úroveň ochrany v tretích krajinách alebo medzinárodných organizáciách, a podporovaním spolupráce medzi dozornými orgánmi v celej Únii. Výbor by mal pri výkone svojich úloh konať nezávisle.
(140) | Sboru by měl být nápomocen sekretariát, jehož služby zajistí evropský inspektor ochrany údajů. Pracovníci evropského inspektora ochrany údajů podílející se na plnění úkolů svěřených sboru tímto nařízením by měli své úkoly plnit výhradně na základě pokynů a pod vedením předsedy sboru.(140) | Výboru by mal pomáhať sekretariát európskeho dozorného úradníka pre ochranu údajov. Personál európskeho dozorného úradníka pre ochranu údajov, ktorý sa zapája do plnenia úloh uložených týmto nariadením výboru, by mal plniť svoje úlohy výlučne na základe pokynov predsedu výboru a zodpovedať sa výlučne jemu.
(141) | Každý subjekt údajů by měl mít právo podat stížnost u jediného dozorovému úřadu, zejména v členském státě, kde má své obvyklé bydliště, a právo na účinnou soudní ochranu v souladu s článkem 47 Listiny, jestliže se domnívá, že byla porušena jeho práva podle tohoto nařízení, nebo pokud dozorový úřad na stížnost nereaguje, stížnost zcela či částečně odmítne či zamítne, nebo pokud nekoná, přestože je to nutné z důvodu ochrany práv subjektu údajů. Šetření, které následuje po podání stížnosti, by mělo být s výhradou soudního přezkumu provedeno v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Dozorový úřad by měl subjekt údajů v přiměřené lhůtě informovat o pokroku v řešení stížnosti a o jeho výsledku. Je-li v dané věci zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným dozorovým úřadem, měl by být subjekt údajů informován průběžně. S cílem usnadnit podávání stížností by měl každý dozorový úřad přijmout určitá opatření, například poskytnout formulář pro podání stížnosti, který lze vyplnit i elektronicky, aniž by byly vyloučeny další komunikační prostředky.(141) | Každá dotknutá osoba by mala mať právo podať sťažnosť na jednom dozornom orgáne, a to predovšetkým v členskom štáte svojho obvyklého pobytu, a mať v súlade s článkom 47 Charty právo na účinný súdny prostriedok nápravy, ak sa domnieva, že boli porušené jej práva podľa tohto nariadenia, alebo ak dozorný orgán nereaguje na sťažnosť, čiastočne alebo v plnom rozsahu ju odmietne, nevyhovie jej alebo nekoná v prípade, keď je takéto konanie nevyhnutné na ochranu práv dotknutej osoby. Vyšetrovanie na základe sťažnosti by sa s výhradou súdneho preskúmania malo vykonávať v rozsahu primeranom pre konkrétny prípad. Dozorný orgán by mal dotknutú osobu v primeranej lehote informovať o pokroku pri vybavovaní sťažnosti a o výsledku sťažnosti. Ak si vec vyžaduje ďalšie vyšetrovanie alebo koordináciu s iným dozorným orgánom, dotknutej osobe by sa mali poskytnúť priebežné informácie. Na účely uľahčenia podávania sťažností by mal každý dozorný orgán prijať opatrenia, ako napríklad poskytnúť formulár sťažnosti, ktorý je možné vyplniť aj elektronicky, nevylučujúc pritom iné prostriedky komunikácie.
(142) | Pokud se subjekt údajů domnívá, že jeho práva podle tohoto nařízení byla porušena, měl by být oprávněn pověřit určitý neziskový subjekt, organizaci nebo sdružení, které jsou zřízeny v souladu s právem členského státu, jejichž statutární cíle jsou ve veřejném zájmu a které působí v oblasti ochrany osobních údajů, aby podaly jeho jménem stížnost u dozorového úřadu, uplatnily právo na soudní ochranu jménem subjektu údajů nebo uplatnily jménem subjektu údajů právo na odškodnění, je-li stanoveno v právu členského státu. Členský stát může stanovit, že tento subjekt, organizace nebo sdružení má právo podat v daném členském státě stížnost nezávisle na pověření od subjektu údajů a právo na účinnou soudní ochranu, pokud mají důvod se domnívat, že došlo k porušení práva subjektu údajů v důsledku zpracování osobních údajů, které je porušením tohoto nařízení. Tento subjekt, organizace nebo sdružení nesmí požadovat jménem subjektu údajů náhradu škody, aniž by ho tím subjekt údajů pověřil.(142) | Ak sa dotknutá osoba domnieva, že sa jej práva podľa tohto nariadenia porušujú, mala by mať právo poveriť neziskový subjekt, organizáciu alebo združenie zriadené v súlade s právom členského štátu, ktorých ciele podľa stanov sú vo verejnom záujme a ktoré pôsobia v oblasti ochrany osobných údajov, aby podali sťažnosť v jej mene na dozornom orgáne, uplatnili právo na súdny prostriedok nápravy v mene dotknutých osôb, alebo ak je to stanovené v práve členského štátu, uplatnili právo na náhradu škody v mene dotknutých osôb. Členský štát môže stanoviť, aby takýto subjekt, organizácia alebo združenie mali nezávisle od poverenia dotknutej osoby právo podať sťažnosť v tomto členskom štáte a právo na účinný súdny prostriedok nápravy, ak má dôvody domnievať sa, že došlo k porušeniu práv dotknutej osoby v dôsledku spracúvania osobných údajov, ktoré je v rozpore s týmto nariadením. Takémuto subjektu, organizácii alebo združeniu sa nesmie povoliť domáhať sa náhrady škody v mene dotknutej osoby nezávisle od poverenia dotknutej osoby.
(143) | Každá fyzická nebo právnická osoba má právo podat žalobu na neplatnost rozhodnutí sboru u Soudního dvora za podmínek stanovených v článku 263 Smlouvy o fungování EU. Jakožto orgány, jimž jsou taková rozhodnutí určena, musí dotčené dozorové úřady, které chtějí tato rozhodnutí napadnout, v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU žalobu podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byla rozhodnutí oznámena. Pokud se rozhodnutí sboru bezprostředně a osobně dotýkají správce, zpracovatele nebo stěžovatele, mohou tyto osoby podat žalobu na neplatnost těchto rozhodnutí a v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU ve lhůtě dvou měsíců od jejich zveřejnění na internetových stránkách sboru. Aniž je dotčeno toto právo podle článku 263 Smlouvy o fungování EU, měla by mít každá fyzická nebo právnická osoba právo na účinnou soudní ochranu u příslušného vnitrostátního soudu proti rozhodnutím dozorového úřadu, která vůči ní zakládají právní účinky. Taková rozhodnutí se týkají zejména výkonu vyšetřovacích, nápravných a povolovacích pravomocí dozorovým úřadem nebo odmítnutí či zamítnutí stížností. Právo na účinnou soudní ochranu se však nevztahuje na další opatření dozorových úřadů, která nejsou právně závazná, jako jsou stanoviska vydávaná dozorovým úřadem nebo poradenství jím poskytované. Řízení proti dozorovému úřadu by mělo být zahájeno u soudů toho členského státu, v němž je daný dozorový úřad zřízen, a mělo by probíhat podle procesního práva tohoto členského státu. Tyto soudy by měly vykonávat soudní pravomoc v plném rozsahu, která by měla zahrnovat pravomoc řešit všechny skutkové a právní otázky, které jsou pro jimi projednávaný spor relevantní. | Pokud dozorový úřad odmítl nebo zamítl stížnost, může se stěžovatel obrátit na soudy v tomtéž členském státě. Pokud jde o soudní ochranu související s uplatňováním tohoto nařízení, vnitrostátní soudy, které zvažují rozhodnutí o otázce nezbytné pro vydání jejich rozsudku, mohou, nebo v případě uvedeném v článku 267 Smlouvy o fungování EU musí, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu práva Unie včetně tohoto nařízení. Kromě toho pokud je rozhodnutí dozorového úřadu, kterým se provádí rozhodnutí sboru, napadeno u vnitrostátního soudu a předmětem sporu je platnost daného rozhodnutí sboru, nemá tento vnitrostátní soud pravomoc prohlásit rozhodnutí sboru za neplatné, nýbrž se musí v případě, že je považuje za neplatné, obrátit v otázce platnosti na Soudní dvůr v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování EU. Vnitrostátní soud se však nemůže s otázkou platnosti rozhodnutí sboru obrátit na Soudní dvůr na žádost fyzické či právnické osoby, která měla možnost podat žalobu na neplatnost tohoto rozhodnutí, zejména pokud se jí rozhodnutí bezprostředně a osobně dotýkalo, avšak ve lhůtě stanovené v článku 263 Smlouvy o fungování EU tak neučinila.(143) | Každá fyzická alebo právnická osoba má právo podať na Súdnom dvore žalobu o vyhlásenie rozhodnutí výboru za neplatné, a to za podmienok stanovených v článku 263 ZFEÚ. Ak majú dotknuté dozorné orgány, ktoré sú adresátmi takýchto rozhodnutí, v úmysle ich napadnúť, môžu podať žalobu v lehote dvoch mesiacov od ich oznámenia v súlade s článkom 263 ZFEÚ. Ak sa rozhodnutia výboru priamo a osobne týkajú prevádzkovateľa, sprostredkovateľa alebo sťažovateľa, môžu proti týmto rozhodnutiam podať žalobu o ich neplatnosť v súlade s článkom 263 ZFEÚ v lehote dvoch mesiacov od uverejnenia týchto rozhodnutí na webovom sídle výboru. Bez toho, aby bolo dotknuté toto právo podľa článku 263 ZFEÚ, každá fyzická alebo právnická osoba by mala mať na príslušnom vnútroštátnom súde účinný súdny prostriedok nápravy voči rozhodnutiu dozorného orgánu, ktoré má voči nej právne účinky. Takéto rozhodnutie sa týka najmä výkonu vyšetrovacích, nápravných a povoľovacích právomocí dozorným orgánom alebo nevyhovenia či odmietnutia sťažností. Právo na účinný prostriedok nápravy však nezahŕňa opatrenia dozorných orgánov, ktoré nie sú právne záväzné, ako napríklad stanoviská alebo poradenstvo, ktoré poskytol dozorný orgán. Návrh na začatie konania proti dozornému orgánu by sa mal podávať na súdoch členského štátu, v ktorom má dozorný orgán sídlo, pričom toto konanie by malo prebiehať v súlade s procesným právom tohto členského štátu. Tieto súdy by mali vykonávať plnú právomoc, ktorá by mala zahŕňať právomoc preskúmať všetky skutkové a právne otázky, ktoré sú relevantné pre daný spor. Ak dozorný orgán sťažnosti nevyhovie alebo ju odmietne, | môže sťažovateľ podať žalobu na súdoch v tom istom členskom štáte. V kontexte súdnych prostriedkov nápravy týkajúcich sa uplatňovania tohto nariadenia by mali vnútroštátne súdy, ktoré zvažujú rozhodnutie o otázke, ktorá im umožní vydať rozsudok, môžu alebo v prípade stanovenom v článku 267 ZFEÚ musia podať na Súdny dvor návrh na vydanie prejudiciálneho rozhodnutia v súvislosti s výkladom práva Únie vrátane tohto nariadenia. Okrem toho, ak sa rozhodnutie dozorného orgánu, ktorým sa vykonáva rozhodnutie výboru, napadne na vnútroštátnom súde vrátane jeho platnosti, tento vnútroštátny súd nemá právomoc vyhlásiť rozhodnutie výboru za neplatné, ale vždy keď sa domnieva, že rozhodnutie je neplatné, musí otázku jeho platnosti predložiť Súdnemu dvoru podľa článku 267 ZFEÚ, ako ho vykladá Súdny dvor. Vnútroštátny súd však otázku platnosti rozhodnutia výboru nemôže predložiť Súdnemu dvoru na základe podnetu fyzickej alebo právnickej osoby, ktoré mali možnosť podať žalobu o neplatnosť tohto rozhodnutia, najmä v prípade, ak sa ich rozhodnutie bezprostredne a osobne dotýkalo, ale tak v lehote stanovenej v článku 263 ZFEÚ neurobili.
(144) | Domnívá-li se soud vedoucí řízení proti rozhodnutí dozorového úřadu, že před příslušným soudem v jiném členském státě je vedeno řízení týkající se stejného zpracování, jako je například stejný předmět, pokud jde o zpracování prováděné stejným správcem nebo zpracovatelem, nebo stejný důvod činnosti, měl by tento soud kontaktovat, aby ověřil existenci takových souvisejících řízení. Není-li související řízení před soudem v jiném členském státě dosud vyřízeno, mohou všechny soudy, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, svá řízení přerušit nebo se mohou na žádost zúčastněné strany příslušnosti vzdát ve prospěch soudu, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, jestliže je soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, příslušný pro daná řízení a spojení těchto souvisejících řízení je podle práva státu tohoto soudu přípustné. Má se za to, že řízení spolu navzájem souvisejí, pokud je mezi nimi tak úzký vztah, že jejich společné projednání a rozhodnutí je vhodné k tomu, aby se zabránilo vydání vzájemně si odporujících rozhodnutí v oddělených řízeních.(144) | Ak má súd, ktorý vedie konanie proti rozhodnutiu dozorného orgánu, dôvod domnievať sa, že konania týkajúce sa toho istého spracúvania, napríklad konania s rovnakým predmetom týkajúcim sa spracúvania rovnakým prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom alebo s rovnakým dôvodom žaloby, sa začali pred príslušným súdom v inom členskom štáte, mal by kontaktovať tento súd s cieľom potvrdiť existenciu takýchto súvisiacich konaní. Ak súvisiace konania prebiehajú na súde iného členského štátu, každý súd, ktorý nezačal konať ako prvý, môže konanie prerušiť alebo sa na žiadosť jedného z účastníkov môže vzdať svojej právomoci v prospech súdu, ktorý začal konať ako prvý, ak tento súd má právomoc rozhodovať v príslušnom konaní a právo jeho štátu pripúšťa spojenie týchto súvisiacich konaní. Konania sa považujú za súvisiace, ak sú navzájom tak úzko spojené, že je vhodné ich spoločne prerokovať a rozhodnúť a vyhnúť sa tak riziku nezlučiteľných rozhodnutí vydaných v samostatných konaniach.
(145) | Při řízeních proti správci nebo zpracovateli by žalobce měl mít možnost volby, zda podá žalobu u soudů členského státu, kde má správce nebo zpracovatel provozovnu nebo kde má subjekt údajů bydliště, s výjimkou případů, kdy je správce orgánem veřejné moci členského státu, který jedná v rámci výkonu veřejné moci.(145) | Pri konaniach voči prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi by žalobca mal mať možnosť podať žalobu na súdoch členského štátu, v ktorom má prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ prevádzkareň, alebo kde má dotknutá osoba bydlisko, s výnimkou prípadov, keď prevádzkovateľom je orgán verejnej moci členského štátu pri výkone verejnej moci.
(146) | Veškerou újmu, která může osobám vzniknout v důsledku zpracování, které porušuje toto nařízení, by měl nahradit správce nebo zpracovatel. Správce nebo zpracovatel by však měl být odpovědnosti zproštěn, pokud prokáže, že za újmu nenese žádným způsobem odpovědnost. Výklad pojmu „újma“ by měl být široký a opírat se o judikaturu Soudního dvora při plném zohlednění cílů tohoto nařízení. Tím nejsou dotčeny jakékoliv nároky uplatňované v případě újmy způsobené porušením jiných pravidel práva Unie nebo členského státu. Zpracování, které porušuje toto nařízení, zahrnuje rovněž zpracování, které porušuje akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté v souladu s tímto nařízením a právními předpisy členského státu upřesňující pravidla tohoto nařízení. Subjekty údajů by měly obdržet plnou a účinnou náhradu újmy, kterou utrpěly. Jsou-li správci nebo zpracovatelé zapojeni do téhož zpracování, měl by každý správce nebo zpracovatel nést odpovědnost za celkovou újmu. Jsou-li však tito správci nebo zpracovatelé v souladu s právem členského státu spojeni v tomtéž řízení, může být náhrada újmy rozvržena podle odpovědnosti každého správce nebo zpracovatele za újmu způsobenou zpracováním, za podmínky, že je zajištěno úplné a účinné odškodnění subjektu údajů, jenž újmu utrpěl. Kterýkoli správce nebo zpracovatel, který uhradil plnou náhradu újmy, může následně zahájit soudní řízení proti jiným správcům nebo zpracovatelům zapojeným do téhož zpracování.(146) | Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ by mali nahradiť akúkoľvek škodu, ktorú môže osoba utrpieť v dôsledku spracúvania, ktoré je v rozpore s týmto nariadením. Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ by však mali byť tejto zodpovednosti zbavení, ak preukážu, že za škodu nenesú žiadnu zodpovednosť. Podľa judikatúry Súdneho dvora by sa mal pojem škody vykladať v širokom zmysle spôsobom, ktorý v plnej miere zohľadňuje ciele tohto nariadenia. Týmto nie sú dotknuté prípadné nároky na náhradu škody vyplývajúce z porušenia iných pravidiel stanovených v práve Únie alebo v práve členského štátu. Spracúvanie, ktoré je v rozpore s týmto nariadením, zahŕňa aj spracúvanie, ktoré je v rozpore s delegovanými a vykonávacími aktmi prijatými v súlade s týmto nariadením a právom členského štátu, ktorým sa podrobnejšie upravujú pravidlá z tohto nariadenia. Dotknuté osoby by za utrpenú škodu mali dostať úplnú a účinnú náhradu. Ak sú prevádzkovatelia alebo sprostredkovatelia zapojení do rovnakého spracúvania, každý prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ by mal byť zodpovedný za celú škodu. Ak sú však v súlade s právom členského štátu účastníkmi toho istého súdneho konania, náhrada škody sa môže rozdeliť podľa miery zodpovednosti každého prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa za škodu spôsobenú spracúvaním, pokiaľ je zaistená úplná a účinná náhrada pre dotknutú osobu, ktorá utrpela škodu. Každý prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ, ktorý nahradil celú škodu, môže následne začať regresné konanie voči iným prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom zapojeným do toho istého spracúvania.
(147) | Jsou-li v tomto nařízení obsažena zvláštní pravidla o soudní příslušnosti, zejména pokud jde o řízení týkající se žádosti o soudní ochranu, včetně odškodnění, vedené proti správci nebo zpracovateli, nemělo by uplatnění těchto zvláštních pravidel být dotčeno obecnými pravidly o soudní příslušnosti, jako jsou například pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (13).(147) | Ak toto nariadenie obsahuje osobitné pravidlá o určení právomoci, najmä pokiaľ ide o konania na uplatnenie súdnych prostriedkov nápravy vrátane náhrady škody voči prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi, uplatňovanie týchto osobitných pravidiel by nemalo byť dotknuté všeobecnými normami o určení právomoci, ako sú napríklad normy stanovené v nariadení Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 1215/2012 (13).
(148) | S cílem posílit prosazování pravidel tohoto nařízení by za jakékoliv jeho porušení měly být uloženy sankce včetně správních pokut, a to vedle nebo namísto vhodných opatření uložených dozorovým úřadem podle tohoto nařízení. V méně závažných případech porušení nebo pokud by pokuta, která bude pravděpodobně uložena, představovala pro fyzickou osobu nepřiměřenou zátěž, může být namísto pokuty uloženo napomenutí. Náležitě by se však měla zohlednit povaha, závažnost a doba trvání porušení, úmyslný charakter porušení, kroky, které byly učiněny s cílem zmírnit způsobenou škodu, míra odpovědnosti nebo jakékoli relevantní předchozí porušení, způsob, jakým se dozorový úřad o daném porušení dozvěděl, dodržování opatření, která byla vůči správci nebo zpracovateli nařízena, dodržování kodexu chování nebo jakýkoli jiný přitěžující nebo polehčující faktor. Uložení sankcí včetně správních pokut by mělo podléhat vhodným procesním zárukám v souladu s obecnými zásadami právních předpisů Unie a Listiny, včetně účinné právní ochrany a spravedlivého procesu.(148) | S cieľom posilniť presadzovanie pravidiel tohto nariadenia by sa okrem primeraných opatrení, ktoré ukladá dozorný orgán podľa tohto nariadenia, alebo namiesto nich, mali ukladať za akékoľvek porušenie tohto nariadenia sankcie vrátane správnych pokút. V prípade menej závažného porušenia, alebo ak by pravdepodobne uložená pokuta predstavovala pre fyzickú osobu neprimeranú záťaž, možno namiesto uloženia pokuty udeliť napomenutie. Náležitým spôsobom by sa mala zohľadniť povaha, závažnosť a trvanie porušenia, jeho úmyselná povaha, opatrenia prijaté na zmiernenie spôsobenej škody, miera zodpovednosti alebo akékoľvek relevantné predchádzajúce porušenia, spôsob, akým sa o porušení dozvedel dozorný orgán, dodržiavanie opatrení uložených voči prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi, dodržiavanie kódexu správania a všetky ďalšie priťažujúce alebo poľahčujúce okolnosti. Ukladanie sankcií vrátane správnych pokút by malo podliehať primeraným procesným zárukám v súlade so všeobecnými zásadami práva Únie a Charty vrátane účinnej súdnej ochrany a riadneho procesu.
(149) | Členské státy by měly mít možnost stanovit pravidla týkající se trestních sankcí za porušení tohoto nařízení, včetně porušení vnitrostátních pravidel přijatých podle tohoto nařízení a v jeho mezích. Tyto trestní sankce mohou rovněž zahrnovat odebrání zisků získaných na základě porušení tohoto nařízení. Uložení trestních sankcí za porušení těchto vnitrostátních pravidel a správních pokut by však nemělo vést k porušení zásady ne bis in idem, jak ji vykládá Soudní dvůr.(149) | Členské štáty by mali mať možnosť stanoviť pravidlá týkajúce sa trestných sankcií za porušenia tohto nariadenia vrátane porušenia vnútroštátnych predpisov prijatých podľa tohto nariadenia a v jeho rámci. Uvedené trestné sankcie môžu umožniť aj odňatie príjmov získaných porušením tohto nariadenia. Uloženie trestných sankcií za porušenia takýchto vnútroštátnych predpisov a uloženie správnych sankcií by však nemalo viesť k porušeniu zásady ne bis in idem, ako ju vykladá Súdny dvor.
(150) | Aby byly posíleny a harmonizovány správní sankce za porušení tohoto nařízení, měl by každý dozorový úřad mít pravomoc uložit správní pokuty. V tomto nařízení by měly být uvedeny porušení a maximální hranice a kritéria pro stanovení souvisejících správních pokut, jež by měl v každém jednotlivém případě určit příslušný dozorový úřad při zohlednění všech příslušných okolností konkrétní situace s náležitým přihlédnutím zejména k povaze, závažnosti a době trvání tohoto porušení a k jeho důsledkům a opatřením přijatým v zájmu zajištění souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení a v zájmu prevence či zmírnění důsledků tohoto porušení. Pro účely uložení správních pokut podniku by měl být podnik chápán ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Jsou-li správní pokuty uloženy osobám, které nejsou podnikem, měl by dozorový úřad při rozhodování o odpovídající výši pokuty zohlednit obecnou úroveň příjmů v daném členském státě, jakož i ekonomickou situaci dané osoby. K prosazování důsledného uplatňování správních pokut je možné využít rovněž mechanismus jednotnosti. Zda a do jaké míry by se měly správní pokuty vztahovat na orgány veřejné moci, by měl určit členský stát. Uložení správní pokuty nebo varování nemá vliv na uplatňování dalších pravomocí dozorových úřadů nebo dalších sankcí podle tohoto nařízení.(150) | S cieľom posilniť a harmonizovať správne sankcie za porušovanie tohto nariadenia by každý dozorný orgán mal mať právomoc ukladať správne pokuty. V tomto nariadení by sa mali uviesť porušenia a horná hranica príslušných správnych pokút a kritériá ich stanovenia, ktoré by mal určiť príslušný dozorný orgán v každom jednotlivom prípade, pričom zohľadní všetky relevantné okolnosti konkrétnej situácie s náležitým zreteľom najmä na povahu, závažnosť a trvanie porušenia a jeho následkov, ako aj opatrenia, ktoré sa prijali na zabezpečenie súladu s povinnosťami podľa tohto nariadenia a na predchádzanie následkom porušenia alebo ich zmiernenie. Keď sa správne pokuty ukladajú podniku, podnik by sa mal na tieto účely považovať za podnik v súlade s článkami 101 a 102 ZFEÚ. Ak sa správne pokuty ukladajú osobám, ktoré nie sú podnikom, dozorný orgán by mal pri rozhodovaní o primeranej výške pokuty zohľadniť všeobecnú úroveň príjmov v členskom štáte, ako aj majetkové pomery danej osoby. Na podporu konzistentného uplatňovania správnych pokút sa môže využiť aj mechanizmus konzistentnosti. Členské štáty by mali rozhodnúť, či orgány verejnej moci budú podliehať správnym pokutám a do akej miery. Uložením správnej pokuty alebo varovaním nie je dotknuté uplatňovanie iných právomocí dozorných orgánov alebo iné sankcie podľa tohto nariadenia.
(151) | Právní systémy Dánska a Estonska neumožňují uložení správních pokut v podobě stanovené tímto nařízením. Pravidla týkající se správních pokut mohou být uplatňována tak, že v Dánsku pokutu uloží příslušný vnitrostátní soud jakožto trestní sankci a v Estonsku pokutu uloží dozorový úřad v přestupkovém řízení, pokud takové uplatnění pravidel má v uvedených členských státech účinek, který je rovnocenný správním pokutám uloženým dozorovými úřady. Příslušné vnitrostátní soudy by tedy měly zohlednit doporučení dozorového úřadu, který dal podnět k uložení pokuty. Uložené pokuty by v každém případě měly být účinné, přiměřené a odrazující.(151) | Právne systémy Dánska a Estónska neumožňujú ukladanie správnych pokút stanovených v tomto nariadení. Ustanovenia o správnych pokutách sa môžu uplatňovať tak, že v Dánsku pokuty ukladajú príslušné vnútroštátne súdy ako trestnú sankciu a v Estónsku pokutu ukladá dozorný orgán v rámci konania o prečine, za podmienky, že takéto uplatňovanie ustanovení v týchto členských štátoch má rovnocenný účinok ako správne pokuty ukladané dozornými orgánmi. Príslušné vnútroštátne súdy by preto mali zohľadniť odporúčanie dozorného orgánu, ktorý podal návrh na začatie konania o uložení pokuty. Ukladané pokuty by v každom prípade mali byť účinné, primerané a odrádzajúce.
(152) | Nejsou-li správní sankce harmonizovány tímto nařízením nebo v případě potřeby v jiných případech, jako jsou závažná porušení tohoto nařízení, měly by členské státy zavést systém, který zajistí uložení účinných, přiměřených a odrazujících pokut. Povaha těchto trestních nebo správních sankcí by měla být stanovena právem členského státu.(152) | Členské štáty by mali zaviesť systém, ktorým sa zabezpečia účinné, primerané a odrádzajúce sankcie v prípadoch, keď sa týmto nariadením neharmonizujú správne sankcie alebo, ak je to potrebné aj v iných prípadoch, napríklad v prípade závažného porušenia tohto nariadenia. Povaha týchto sankcií, trestná alebo správna, by sa mala určiť v práve členského štátu.
(153) | Právo členského státu by měly uvádět pravidla upravující svobodu projevu a informací, včetně novinářského, akademického, uměleckého nebo literárního projevu, do souladu s právem na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení. Na zpracování osobních údajů prováděné výhradně pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu by se měly vztahovat odchylky nebo výjimky z některých ustanovení tohoto nařízení, je-li to nutné za účelem uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu s právem na svobodu projevu a informací, jak je zakotveno v článku 11 Listiny. To by mělo platit zejména pro zpracování osobních údajů v audiovizuální oblasti a ve zpravodajských a tiskových archivech. Členské státy by proto měly přijmout legislativní opatření stanovující výjimky a odchylky nezbytné pro vyvážení těchto základních práv. Členské státy by měly tyto výjimky a odchylky přijímat s ohledem na obecné zásady, práva subjektu údajů, správce a zpracovatele, předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, nezávislé dozorové úřady a na spolupráci a jednotné použití a zvláštní případy zpracování osobních údajů. Pokud se tyto výjimky a odchylky v jednotlivých členských státech liší, mělo by se použít právo členského státu, které se na správce vztahuje. Aby byl zohledněn význam práva na svobodu projevu v každé demokratické společnosti, je třeba vykládat pojmy související s touto svobodou, například žurnalistika, šířeji.(153) | V práve členských štátov by sa mali zosúladiť pravidlá týkajúce sa slobody prejavu a práva na informácie vrátane žurnalistickej, akademickej, umeleckej alebo literárnej tvorby s právom na ochranu osobných údajov podľa tohto nariadenia. Spracúvanie osobných údajov výlučne na žurnalistické účely alebo na účely akademickej, umeleckej alebo literárnej tvorby by malo byť predmetom odchýlok alebo výnimiek z určitých ustanovení tohto nariadenia, ak by to bolo potrebné na zosúladenie práva na ochranu osobných údajov s právom na slobodu prejavu a na informácie, ako je stanovené v článku 11 Charty. Malo by sa to vzťahovať najmä na spracúvanie osobných údajov v audiovizuálnej oblasti a v archívoch spravodajstva a tlače. Členské štáty by preto mali prijať legislatívne opatrenia, ktorými sa určia výnimky a odchýlky potrebné na dosiahnutie rovnováhy medzi týmito základnými právami. Členské štáty by mali prijať takéto výnimky a odchýlky týkajúce sa všeobecných zásad, práv dotknutej osoby, prevádzkovateľa a sprostredkovateľa, prenosu osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám, nezávislých dozorných orgánov, spolupráce a konzistentnosti a osobitných situácií spracúvania údajov. V prípade, že sa takéto výnimky alebo odchýlky členských štátov navzájom líšia, rozhodným právom by malo byť právo členského štátu, ktorému podlieha prevádzkovateľ. S cieľom zohľadniť dôležitosť práva na slobodu prejavu v každej demokratickej spoločnosti je potrebné pojmy súvisiace s touto slobodou, napríklad žurnalistiku, vykladať v širokom zmysle.
(154) | Toto nařízení umožňuje, aby při jeho provádění byla zohledněna zásada přístupu veřejnosti k úředním dokumentům. Lze mít za to, že přístup veřejnosti k úředním dokumentům je ve veřejném zájmu. Orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt by měl mít možnost zpřístupnit veřejnosti osobní údaje v dokumentech, které jsou v jeho držení, pokud je toto zpřístupnění stanoveno právem Unie nebo členského státu, které se na tento orgán nebo subjekt vztahuje. Tyto právní předpisy by měly zajišťovat soulad přístupu veřejnosti k úředním dokumentům a opakovaného použití informací veřejného sektoru s právem na ochranu osobních údajů, a mohou proto stanovit nezbytné zajištění souladu s právem na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení. Odkaz na orgány veřejné moci a veřejné subjekty by v tomto kontextu měl zahrnovat všechny orgány nebo jiné subjekty, na něž se vztahuje právo členského státu v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (14) ponechává nedotčenu a nijak neovlivňuje úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle práva Unie a členských států, a zejména nemění povinnosti a práva podle tohoto nařízení. Uvedená směrnice by se zejména neměla vztahovat na dokumenty, k nimž je vyloučen nebo omezen přístup na základě režimů přístupu z důvodu ochrany osobních údajů, a na části dokumentů přístupné podle těchto režimů, které obsahují osobní údaje, jejichž opakované použití bylo právně vymezeno jako jednání v rozporu s právními předpisy na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.(154) | Týmto nariadením sa umožňuje, aby sa pri jeho uplatňovaní zohľadňovala zásada prístupu verejnosti k úradným dokumentom. Prístup verejnosti k úradným dokumentom možno považovať za verejný záujem. Osobné údaje uvedené v dokumentoch, ktoré má v držbe orgán verejnej moci alebo verejnoprávny subjekt, by tento orgán verejnej moci alebo verejnoprávny subjekt mal môcť poskytnúť verejnosti, ak je takéto poskytnutie stanovené v práve Únie alebo v práve členského štátu, ktorým príslušný orgán verejnej moci alebo verejnoprávny subjekt podlieha. V takýchto právnych predpisoch by sa mal zosúladiť prístup verejnosti k úradným dokumentom a opakované použitie informácií verejného sektora s právom na ochranu osobných údajov a preto sa v nich môže ustanoviť potrebné zosúladenie s právom na ochranu osobných údajov podľa tohto nariadenia. Odkaz na orgány verejnej moci a verejnoprávne subjekty by mal v tejto súvislosti zahŕňať všetky orgány alebo iné subjekty, na ktoré sa vzťahuje právo členského štátu v oblasti prístupu verejnosti k dokumentom. Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2003/98/ES (14) nemení a žiadnym spôsobom neovplyvňuje úroveň ochrany fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov podľa ustanovení práva Únie a práva členského štátu, a najmä nemení povinnosti a práva ustanovené v tomto nariadení. Uvedená smernica by sa nemala vzťahovať najmä na dokumenty, ku ktorým je prístup vylúčený alebo obmedzený na základe prístupových režimov z dôvodu ochrany osobných údajov, a na časti dokumentov dostupné na základe týchto režimov, ktoré obsahujú osobné údaje, ktorých opakované použitie je stanovené v práve ako nezlučiteľné s právom týkajúcim sa ochrany fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov.
(155) | Právo členského státu nebo kolektivní smlouvy (včetně „podnikových dohod“) mohou stanovit zvláštní pravidla, která upraví zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním, zejména podmínky, za nichž lze osobní údaje v souvislosti se zaměstnáním zpracovávat na základě souhlasu zaměstnance, za účelem náboru, plnění pracovní smlouvy včetně plnění povinností stanovených zákonem nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, za účelem zajištění rovnosti a různorodosti na pracovišti, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, dále za účelem individuálního a kolektivního výkonu a požívání práv a výhod spojených se zaměstnáním a za účelem ukončení zaměstnaneckého poměru.(155) | V práve členského štátu alebo v kolektívnych zmluvách vrátane podnikových kolektívnych zmlúv sa môžu stanoviť konkrétne pravidlá upravujúce spracúvanie osobných údajov zamestnancov v súvislosti so zamestnaním, najmä podmienky, za ktorých sa môžu na základe súhlasu zamestnanca spracúvať osobné údaje v súvislosti so zamestnaním, na účely prijatia do zamestnania, plnenia pracovnej zmluvy vrátane plnenia povinností vyplývajúcich z právnych predpisov alebo kolektívnych zmlúv, na účely riadenia, plánovania a organizácie práce, rovnosti a rozmanitosti na pracovisku, ochrany zdravia a bezpečnosti pri práci, ako aj na účely uplatňovania a využívania práv a výhod súvisiacich so zamestnaním na individuálnom alebo kolektívnom základe, a na účely ukončenia pracovného pomeru.
(156) | Zpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely by mělo podléhat vhodným zárukám týkajícím se práv a svobod subjektu údajů podle tohoto nařízení. Tyto záruky by měly zajistit, aby byla zavedena technická a organizační opatření, zejména s cílem zajistit dodržování zásady minimalizace údajů. Další zpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely má být provedeno, pokud správce usoudil, že je možné splnit tyto účely na základě zpracování osobních údajů, které neumožňují nebo již neumožňují identifikaci subjektů údajů, za podmínky existence vhodných záruk (jako je například pseudonymizace osobních údajů). Členské státy by měly stanovit vhodné záruky týkající se zpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely. Členské státy by měly mít v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely možnost stanovit, za zvláštních podmínek podléhajícím vhodným zárukám pro subjekty údajů, upřesnění a odchylky týkající se požadavků na informace a práva na opravu nebo výmaz osobních údajů, práva být zapomenut, práva na omezení zpracování, práva na přenositelnost údajů a práva vznést námitku. S danými podmínkami a zárukami mohou být spojeny zvláštní postupy určené subjektům údajů pro uplatňování těchto práv, je-li to vhodné s ohledem na účely daného konkrétního zpracování, spolu s technickými a organizačními opatřeními, jejichž cílem je minimalizovat zpracování osobních údajů při uplatňování zásad přiměřenosti a nutnosti. Zpracování osobních údajů pro vědecké účely by mělo být v souladu i s dalšími příslušnými právními předpisy, upravujícími například klinická hodnocení.(156) | Na spracúvanie osobných údajov na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely by sa mali vzťahovať primerané záruky ochrany práv a slobôd dotknutých osôb podľa tohto nariadenia. Uvedenými zárukami by sa malo zaistiť zavedenie technických a organizačných opatrení najmä s cieľom zabezpečiť zásadu minimalizácie údajov. Ďalšie spracúvanie osobných údajov na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely sa má vykonať, keď prevádzkovateľ posúdil možnosti splniť tieto účely takým spracúvaním osobných údajov, ktoré neumožňuje alebo už ďalej neumožňuje identifikovať dotknuté osoby, za podmienky, že existujú primerané záruky (napríklad pseudonymizácia osobných údajov). Členské štáty by mali ustanoviť primerané záruky pre spracúvanie osobných údajov na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu alebo na štatistické účely. Členské štáty by mali byť oprávnené stanoviť za osobitných podmienok a za primeraných záruk pre dotknuté osoby špecifikácie a výnimky z požiadaviek na informácie a práv na opravu, na vymazanie osobných údajov, na zabudnutie, obmedzenie spracúvania, na prenosnosť údajov a namietať pri spracúvaní osobných údajov na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely. Tieto podmienky a záruky môžu zahŕňať osobitné postupy pre dotknuté osoby na uplatňovanie týchto práv, ak je to vhodné vzhľadom na účely osobitného spracúvania spolu s technickými a organizačnými opatreniami, ktorých cieľom je minimalizovať spracúvanie osobných údajov podľa zásad proporcionality a nevyhnutnosti. Spracúvanie osobných údajov na vedecké účely by malo byť aj v súlade s ďalšími relevantnými právnymi predpismi, napríklad predpismi o klinických skúškach.
(157) | Díky propojení informací z registrů mohou výzkumní pracovníci získat velmi cenné poznatky o rozšířených onemocněních, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina a deprese. Na základě informací z registrů mohou být výsledky výzkumů posíleny, neboť takové výzkumy vycházejí z rozsáhlejšího vzorku populace. V rámci společenských věd umožňuje výzkum vycházející z informací obsažených v registrech výzkumným pracovníkům získat základní poznatky o dlouhodobém vztahu mezi řadou sociálních podmínek, jako je stav nezaměstnanosti a úroveň vzdělání, a jinými životními proměnnými. Výsledky výzkumu získané prostřednictvím registrů poskytují spolehlivé a velmi kvalitní poznatky, které mohou sloužit jako základ pro formulaci a provádění znalostní politiky, zvýšit kvalitu života řady osob a zlepšit účinnost sociálních služeb. S cílem usnadnit vědecký výzkum mohou být osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého výzkumu s výhradou vhodných podmínek a záruk stanovených v právu Unie nebo členského státu.(157) | Spojením informácií z registrov môžu výskumní pracovníci získať veľmi hodnotné nové znalosti, pokiaľ ide o celkový zdravotný stav, ako sú srdcovo-cievne ochorenia, rakovina a depresia. Na základe registrov sa hodnota výsledkov výskumu môže zvýšiť, pretože vychádzajú z väčšieho počtu obyvateľov. V spoločenskej vede umožňuje výskum na základe registrov výskumným pracovníkom získavať kľúčové znalosti o dlhodobej vzájomnej súvislosti medzi niektorými sociálnymi podmienkami, napríklad nezamestnanosťou a vzdelaním a inými životnými podmienkami. Výsledky výskumu získané prostredníctvom registrov poskytujú spoľahlivé, vysokokvalitné znalosti, ktoré môžu byť základom pre formuláciu a vykonávanie znalostnej politiky, zlepšiť kvalitu života mnohých ľudí a zvýšiť účinnosť sociálnych služieb. V záujme uľahčenia vedeckého výskumu možno osobné údaje spracúvať na účely vedeckého výskumu za predpokladu primeraných podmienok a záruk stanovených v práve Únie alebo v práve členského štátu.
(158) | Toto nařízení by se mělo vztahovat i na případy zpracování osobních údajů pro účely archivace, přičemž je třeba mít na paměti, že by se nemělo vztahovat na osobní údaje zesnulých osob. Orgány veřejné moci či veřejné nebo soukromé subjekty, které mají v držení záznamy veřejného zájmu, by měly být útvary, které mají na základě práva Unie nebo členského státu právní povinnost získávat, uchovávat, posuzovat, uspořádat, popisovat, sdělovat, podporovat a šířit záznamy trvalé hodnoty pro obecný veřejný zájem a poskytovat k nim přístup. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit, že osobní údaje mohou být dále zpracovávány pro účely archivace, například s cílem poskytnout konkrétní informace související s politickým chováním za bývalých totalitních režimů, s genocidou, zločiny proti lidskosti, zejména holokaustem, nebo válečnými zločiny.(158) | Toto nariadenie by sa malo uplatňovať aj na spracúvanie osobných údajov na účely archivácie, berúc pritom do úvahy, že by sa nemalo uplatňovať na zosnulé osoby. Orgány verejnej moci alebo verejnoprávne alebo súkromnoprávne subjekty, ktoré majú záznamy verejného záujmu, by mali byť útvary, ktoré majú podľa práva Únie alebo práva členského štátu zákonnú povinnosť získavať, uchovávať, oceňovať, viesť, opisovať, oznamovať, propagovať a šíriť záznamy trvalej hodnoty pre všeobecný verejný záujem a poskytovať k nim prístup. Členské štáty by okrem toho mali byť oprávnené stanoviť, že osobné údaje možno ďalej spracúvať na účely archivácie, napríklad s cieľom poskytnúť špecifické informácie o politickom správaní počas minulých totalitných štátnych režimov, o genocíde, zločinoch proti ľudskosti, najmä holokauste, alebo vojnových zločinoch.
(159) | Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého výzkumu, toto nařízení by se mělo vztahovat i na takové zpracování. Pro účely tohoto nařízení by zpracování osobních údajů pro účely vědeckého výzkumu mělo být chápáno v širokém smyslu a zahrnovat například technologický vývoj a technologické demonstrace, základní výzkum, aplikovaný výzkum a výzkum financovaný ze soukromých zdrojů. Kromě toho by mělo zohledňovat cíl Unie podle čl. 179 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, jímž je vytvoření evropského výzkumného prostoru. K účelům vědeckého výzkumu by rovněž měly patřit studie prováděné ve veřejném zájmu v oblasti veřejného zdraví. V zájmu dodržení specifických podmínek zpracování osobních údajů pro vědecké účely by měly platit zvláštní podmínky zejména pro zveřejňování nebo jiné zpřístupnění osobních údajů v souvislosti s účely vědeckého výzkumu. Vyplynou-li z vědeckého výzkumu, zejména v souvislosti se zdravím, důvody pro přijetí dalších opatření v zájmu subjektu údajů, měla by se s ohledem na tato opatření uplatňovat obecná pravidla tohoto nařízení.(159) | Keď sa osobné údaje spracúvajú na účely vedeckého výskumu, malo by sa toto nariadenie uplatňovať aj na takéto spracúvanie. Na účely tohto nariadenia by sa spracúvanie osobných údajov na účely vedeckého výskumu malo vykladať široko, aby zahŕňalo napríklad technický rozvoj a demonštračné činnosti, základný výskum, aplikovaný výskum a výskum financovaný zo súkromných zdrojov. Okrem toho by malo zohľadňovať cieľ Únie stanovený v článku 179 ods. 1 ZFEÚ, ktorým je vytvorenie európskeho výskumného priestoru. Účely vedeckého výskumu by mali zahŕňať aj štúdie uskutočňované vo verejnom záujme v oblasti verejného zdravia. S cieľom zohľadniť osobitosti spracúvania osobných údajov na účely vedeckého výskumu by sa mali uplatňovať osobitné podmienky, najmä pokiaľ ide o zverejňovanie alebo iné poskytovanie osobných údajov v súvislosti s účelmi vedeckého výskumu. Ak je výsledok vedeckého výskumu, najmä v kontexte zdravia, dôvodom na ďalšie opatrenia v záujme dotknutej osoby, mali by sa na tieto opatrenia uplatňovať všeobecné pravidlá tohto nariadenia.
(160) | Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely historického výzkumu, toto nařízení by se mělo vztahovat i na takové zpracování. K takovým účelům by rovněž měl patřit historický výzkum a výzkum pro genealogické účely, přičemž je třeba mít na paměti, že by se toto nařízení nemělo vztahovat na zesnulé osoby.(160) | Keď sa osobné údaje spracúvajú na účely historického výskumu, toto nariadenie by sa malo uplatňovať aj na takéto spracúvanie. Malo by to zahŕňať aj historický výskum a výskum na genealogické účely, berúc do úvahy, že toto nariadenie by sa nemalo uplatňovať na zosnulé osoby.
(161) | Pro účely vyslovení souhlasu s účastí ve vědeckém výzkumu v klinických hodnoceních by měla platit příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 (15).(161) | Na účely súhlasu s účasťou na vedeckých výskumných činnostiach v rámci klinických štúdií by sa mali uplatňovať príslušné ustanovenia nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 536/2014 (15).
(162) | Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro statistické účely, toto nařízení by se mělo vztahovat na takové zpracování. Právo Unie nebo členského státu by mělo v mezích tohoto nařízení určit statistický obsah, kontrolu přístupu, zvláštní podmínky zpracování osobních údajů pro statistické účely a vhodná opatření k zaručení práv a svobod subjektu údajů a k zajištění statistické důvěrnosti. Statistickými účely se rozumí jakékoli operace shromažďování a zpracování osobních údajů nezbytné pro statistická zjišťování nebo pro generování statistických výsledků. Tyto statistické výsledky mohou být dále použity pro různé účely, včetně účelů vědeckého výzkumu. Jestliže se jedná o statistické účely, výsledkem zpracování nejsou osobní údaje, ale souhrnné údaje, a tento výsledek ani dané osobní údaje nejsou používány na podporu opatření nebo rozhodnutí týkajících se konkrétní fyzické osoby.(162) | Keď sa osobné údaje spracúvajú na štatistické účely, toto nariadenie by sa malo uplatňovať na takéto spracúvanie. Právom Únie alebo právom členského štátu by sa v medziach tohto nariadenia mal stanoviť štatistický obsah, kontrola prístupu, špecifikácie pre spracúvanie osobných údajov na štatistické účely a vhodné opatrenia na ochranu práv a slobôd dotknutej osoby a na zabezpečenie dôvernosti štatistických údajov. Štatistické účely znamenajú akékoľvek operácie získavania a spracúvania osobných údajov potrebné na štatistické zisťovanie alebo tvorbu štatistických výsledkov. Tieto štatistické výsledky sa môžu ďalej využívať na rôzne účely vrátane na účely vedeckého výskumu. Štatistický účel znamená, že výsledky spracúvania na štatistické účely nie sú osobnými údajmi, ale agregovanými údajmi, a teda že sa tento výsledok alebo osobné údaje nepoužijú na vykonanie opatrení alebo rozhodnutí týkajúcich sa akejkoľvek konkrétnej fyzickej osoby.
(163) | Důvěrné informace, které statistické orgány Unie a členských států shromažďují za účelem vypracovávání úředních evropských a vnitrostátních statistik, by měly být chráněny. Evropské statistiky by měly být sestavovány, vypracovávány a šířeny v souladu se statistickými zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, zatímco vnitrostátní statistiky by měly splňovat rovněž požadavky práva členského státu. Další upřesnění o statistické důvěrnosti evropské statistiky poskytuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (16).(163) | Dôverné informácie, ktoré štatistické orgány Únie a členských štátov získavajú na účely tvorby oficiálnych európskych a vnútroštátnych štatistík, by mali byť chránené. Európske štatistiky by sa mali rozvíjať, vytvárať a šíriť v súlade so štatistickými zásadami stanovenými v článku 338 ods. 2 ZFEÚ, pričom vnútroštátne štatistiky by mali byť aj v súlade s právom členského štátu. Ďalšie spresnenia týkajúce sa dôvernosti štatistických údajov pre európske štatistiky sa uvádzajú v nariadení Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (16).
(164) | Pokud jde o pravomoci dozorových úřadů získat od správce nebo zpracovatele přístup k osobním údajům a přístup do jejich prostor, mohou členské státy v mezích tohoto nařízení právním předpisem přijmout zvláštní pravidla pro zajištění povinnosti zachovávat služební nebo jiné rovnocenné tajemství, pokud je to nezbytné pro uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu s povinností zachovávat služební tajemství. Nejsou tím dotčeny stávající povinnosti členských států přijmout pravidla o uplatňování služebního tajemství tam, kde to vyžadují právní předpisy Unie.(164) | Pokiaľ ide o právomoc dozorných orgánov získať od prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa prístup k osobným údajom a prístup do ich prevádzkových priestorov, členské štáty môžu prijať prostredníctvom právnych predpisov a v medziach tohto nariadenia osobitné pravidlá s cieľom zaručiť plnenie povinností týkajúcich sa profesijného tajomstva alebo inej rovnocennej povinnosti zachovávať mlčanlivosť, ak je to potrebné na zosúladenie práva na ochranu osobných údajov s povinnosťou zachovávať profesijné tajomstvo. Týmto nie sú dotknuté existujúce povinnosti členských štátov, pokiaľ ide o prijatie noriem o profesijnom tajomstve v prípadoch, v ktorých sa to požaduje v práve Únie.
(165) | V souladu s článkem 17 Smlouvy o fungování EU toto nařízení uznává postavení, které podle stávajícího ústavního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej.(165) | V zmysle článku 17 ZFEÚ sa týmto nariadením rešpektuje a zároveň ním nie je dotknuté postavenie, ktoré majú cirkvi a náboženské združenia alebo spoločenstvá v členských štátoch podľa platného ústavného práva.
(166) | Aby byly splněny cíle tohoto nařízení, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob a především jejich právo na ochranu osobních údajů a zajistit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány především s ohledem na kritéria a požadavky týkající se mechanismů pro vydávání osvědčení, informace, které mají být poskytovány pomocí standardizovaných ikon a postupy pro prezentaci takových ikon. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.(166) | S cieľom splniť ciele tohto nariadenia, a to ochranu základných práv a slobôd fyzických osôb a najmä ich právo na ochranu osobných údajov a zabezpečenie voľného pohybu osobných údajov v rámci Únie by sa mala na Komisiu delegovať právomoc prijímať akty v súlade s článkom 290 ZFEÚ. Najmä by sa mali prijať delegované akty týkajúce sa kritérií a požiadaviek vzťahujúcich sa na certifikačné mechanizmy, informácií, ktoré sa majú uvádzať vo forme štandardizovaných ikon, a postupov pri uvádzaní takýchto ikon. Je osobitne dôležité, aby Komisia počas prípravných prác uskutočnila príslušné konzultácie, a to aj na úrovni expertov. Pri príprave a vypracúvaní delegovaných aktov by Komisia mala zabezpečiť, aby sa príslušné dokumenty súčasne, vo vhodnom čase a vhodným spôsobom postúpili Európskemu parlamentu a Rade.
(167) | V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení je třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci v případech stanovených tímto nařízením. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Komise by v této souvislosti měla zvážit zvláštní opatření, pokud jde o mikropodniky a malé a střední podniky.(167) | S cieľom zabezpečiť jednotné podmienky vykonávania tohto nariadenia by sa v prípadoch stanovených v tomto nariadení mali na Komisiu preniesť vykonávacie právomoci. Uvedené právomoci by sa mali vykonávať v súlade s nariadením (EÚ) č. 182/2011. Komisia by v tejto súvislosti mala zvážiť osobitné opatrenia pre mikropodniky a malé a stredné podniky.
(168) | Přezkumný postup by se měl použít při přijímání prováděcích aktů, pokud jde o standardní smluvní doložky mezi správci a zpracovateli a mezi zpracovateli navzájem, kodexy chování; technické normy a mechanismy pro vydávání osvědčení; odpovídající úroveň ochrany poskytovanou určitou třetí zemí, určitým územím či konkrétním odvětvím v určité třetí zemi nebo určitou mezinárodní organizací; přijetí standardních ustanovení o ochraně údajů; formáty a postupy pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi správci, zpracovateli a dozorovými úřady pro účely závazných podnikových pravidel; vzájemnou pomoc; ujednání pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi dozorovými úřady navzájem a mezi dozorovými úřady a sborem.(168) | Na prijímanie vykonávacích aktov týkajúcich sa štandardných zmluvných doložiek medzi prevádzkovateľmi a sprostredkovateľmi a medzi sprostredkovateľmi navzájom; kódexov správania; technických noriem a certifikačných mechanizmov; primeranej úrovne ochrany poskytovanej treťou krajinou, územím alebo určeným sektorom v tretej krajine alebo medzinárodnou organizáciou; štandardných ochranných doložiek; formátov a postupov výmeny informácií elektronickými prostriedkami medzi prevádzkovateľmi, sprostredkovateľmi a dozornými orgánmi, pokiaľ ide o záväzné vnútropodnikové pravidlá; vzájomnej pomoci; a úpravy výmeny informácií elektronickými prostriedkami medzi dozornými orgánmi navzájom a medzi dozornými orgánmi a výborom, by sa mal uplatňovať postup preskúmania.
(169) | Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, jestliže dostupné důkazy poukazují na to, že určitá třetí země, určité území či konkrétní odvětví zpracování v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany, a jedná-li se o krajně naléhavé případy, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.(169) | Komisia by mala prijať okamžite uplatniteľné vykonávacie akty, ak je z dostupných dôkazov zrejmé, že daná tretia krajina, územie alebo určený sektor v tretej krajine či medzinárodná organizácia nezaručujú primeranú úroveň ochrany, a prijatie takýchto aktov sa vyžaduje z vážnych a naliehavých dôvodov.
(170) | Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění přiměřené úrovně ochrany fyzických osob a volného pohybu osobních údajů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.(170) | Keďže cieľ tohto nariadenia, a to zabezpečiť rovnocennú úroveň ochrany fyzických osôb a voľný tok osobných údajov v rámci celej Únie, nie je možné uspokojivo dosiahnuť na úrovni samotných členských štátov, ale z dôvodov rozsahu a dôsledkov činnosti ich možno lepšie dosiahnuť na úrovni Únie, môže Únia prijať opatrenia v súlade so zásadou subsidiarity podľa článku 5 Zmluvy o Európskej únii (ZEÚ). V súlade so zásadou proporcionality podľa uvedeného článku toto nariadenie neprekračuje rámec nevyhnutný na dosiahnutie tohto cieľa.
(171) | Směrnice 95/46/ES by tudíž měla být tímto nařízením zrušena. Zpracování, které již ke dni použitelnosti tohoto nařízení probíhá, by mělo být uvedeno v soulad s tímto nařízením ve lhůtě dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Je-li toto zpracování založeno na souhlasu podle směrnice 95/46/ES, není nutné, aby subjekt údajů znovu udělil svůj souhlas, pokud je způsob udělení daného souhlasu v souladu s podmínkami tohoto nařízení, s cílem umožnit správci pokračovat v tomto zpracování i po dni použitelnosti tohoto nařízení. Přijatá rozhodnutí Komise a schválení dozorových úřadů vycházející ze směrnice 95/46/ES by měla zůstat v platnosti, dokud nebudou změněna, nahrazena nebo zrušena.(171) | Smernica 95/46/ES by sa mala týmto nariadením zrušiť. Spracúvanie, ktoré už prebieha v deň začatia uplatňovania tohto nariadenia, by sa malo zosúladiť s týmto nariadením do dvoch rokov odo dňa jeho nadobudnutia účinnosti. Ak sa spracúvanie zakladá na súhlase podľa smernice 95/46/ES, nie je na to, aby prevádzkovateľ mohol pokračovať v tomto spracúvaní po dátume začatia uplatňovania tohto nariadenia potrebné, aby dotknutá osoba opätovne vyjadrila svoj súhlas, pokiaľ je spôsob, akým bol súhlas vyjadrený v súlade s podmienkami tohto nariadenia. Rozhodnutia, ktoré Komisia prijala, a povolenia, ktoré dozorné orgány vydali na základe smernice 95/46/ES, zostávajú v platnosti až do ich zmeny, nahradenia alebo zrušenia.
(172) | Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 7. března 2012 (17).(172) | Európsky dozorný úradník pre ochranu údajov bol konzultovaný v súlade s článkom 28 ods. 2 nariadenia (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko 7. marca 2012 (17).
(173) | Toto nařízení by se mělo použít na všechny záležitosti týkající se ochrany základních práv a svobod při zpracování osobních údajů, na které se nevztahují specifické povinnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (18) a sledující stejný cíl, včetně povinností správce a práv fyzických osob. Za účelem vyjasnění vztahu mezi tímto nařízením a směrnicí 2002/58/ES by měla být uvedená směrnice odpovídajícím způsobem změněna. Jakmile bude toto nařízení přijato, směrnice 2002/58/ES by měla být podrobena přezkumu, zejména s cílem zajistit soudržnost s tímto nařízením,(173) | Toto nariadenie by sa malo uplatňovať na všetky záležitosti týkajúce sa ochrany základných práv a slobôd pri spracúvaní osobných údajov, ktoré nepodliehajú osobitným povinnostiam s rovnakým cieľom uvedeným v smernici Európskeho parlamentu a Rady 2002/58/ES (18) vrátane povinností prevádzkovateľa a práv fyzických osôb. S cieľom spresniť vzťah medzi týmto nariadením a smernicou 2002/58/ES by sa uvedená smernica mala zodpovedajúcim spôsobom zmeniť. Po prijatí tohto nariadenia by sa mala preskúmať smernica 2002/58/ES, najmä s cieľom zaistiť konzistentnosť s týmto nariadením,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:PRIJALI TOTO NARIADENIE:
KAPITOLA IKAPITOLA I
Obecná ustanoveníVšeobecné ustanovenia
Článek 1Článok 1
Předmět a cílePredmet úpravy a ciele
1.   Toto nařízení stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů.1.   Týmto nariadením sa stanovujú pravidlá ochrany fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a pravidlá týkajúce sa voľného pohybu osobných údajov.
2.   Toto nařízení chrání základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů.2.   Týmto nariadením sa chránia základné práva a slobody fyzických osôb, najmä ich právo na ochranu osobných údajov.
3.   Volný pohyb osobních údajů v Unii není z důvodu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů omezen ani zakázán.3.   Voľný pohyb osobných údajov v rámci Únie sa nesmie obmedziť ani zakázať z dôvodov súvisiacich s ochranou fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov.
Článek 2Článok 2
Věcná působnostVecná pôsobnosť
1.   Toto nařízení se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.1.   Toto nariadenie sa vzťahuje na spracúvanie osobných údajov vykonávané úplne alebo čiastočne automatizovanými prostriedkami a na spracúvanie inými než automatizovanými prostriedkami v prípade osobných údajov, ktoré tvoria súčasť informačného systému alebo sú určené na to, aby tvorili súčasť informačného systému.
2.   Toto nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné:2.   Toto nariadenie sa nevzťahuje na spracúvanie osobných údajov:
a) | při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie;a) | v rámci činnosti, ktorá nepatrí do pôsobnosti práva Únie;
b) | členskými státy při výkonu činností, které spadají do oblasti působnosti hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o EU;b) | členskými štátmi pri vykonávaní činností patriacich do rozsahu pôsobnosti kapitoly 2 hlavy V ZEÚ;
c) | fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností;c) | fyzickou osobou v rámci výlučne osobnej alebo domácej činnosti;
d) | příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení.d) | príslušnými orgánmi na účely predchádzania trestným činom, ich vyšetrovania, odhaľovania alebo stíhania, alebo výkonu trestných sankcií vrátane ochrany pred ohrozením verejnej bezpečnosti a jeho predchádzania.
3.   Na zpracování osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001. Nařízení (ES) č. 45/2001 a další právní akty Unie týkající se takového zpracování osobních údajů jsou uzpůsobeny zásadám a pravidlům tohoto nařízení podle článku 98.3.   Na spracúvanie osobných údajov inštitúciami, orgánmi, úradmi a agentúrami Únie sa uplatňuje nariadenie (ES) č. 45/2001. Nariadenie (ES) č. 45/2001 a ostatné právne akty Únie uplatniteľné na takéto spracúvanie osobných údajov sa upravia podľa zásad a pravidiel tohto nariadenia v súlade s článkom 98.
4.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice 2000/31/ES, zejména pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedená v článcích 12 až 15 uvedené směrnice.4.   Týmto nariadením preto nie je dotknuté uplatňovanie smernice 2000/31/ES, najmä pravidlá týkajúce sa zodpovednosti poskytovateľov služieb informačnej spoločnosti uvedené v článkoch 12 až 15 uvedenej smernice.
Článek 3Článok 3
Místní působnostÚzemná pôsobnosť
1.   Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele v Unii bez ohledu na to, zda zpracování probíhá v Unii či mimo ni.1.   Toto nariadenie sa vzťahuje na spracúvanie osobných údajov v rámci činnosti prevádzky prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v Únii, a to bez ohľadu na to, či sa spracúvanie vykonáva v Únii alebo nie.
2.   Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů subjektů údajů, které se nacházejí v Unii, správcem nebo zpracovatelem, který není usazen v Unii, pokud činnosti zpracování souvisejí:2.   Toto nariadenie sa vzťahuje na spracúvanie osobných údajov dotknutých osôb, ktoré sa nachádzajú v Únii, prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, ktorý nie je usadený v Únii, pričom spracovateľská činnosť súvisí:
a) | s nabídkou zboží nebo služeb těmto subjektům údajů v Unii, bez ohledu na to, zda je od subjektů údajů požadována platba; neboa) | s ponukou tovaru alebo služieb týmto dotknutým osobám v Únii bez ohľadu na to, či sa od dotknutej osoby vyžaduje platba, alebo
b) | s monitorováním jejich chování, pokud k němu dochází v rámci Unie.b) | so sledovaním ich správania, pokiaľ ide o ich správanie na území Únie.
3.   Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů správcem, který není usazen v Unii, ale na místě, kde se právo členského státu uplatňuje na základě mezinárodního práva veřejného.3.   Toto nariadenie sa vzťahuje na spracúvanie osobných údajov prevádzkovateľom, ktorý nie je usadený v Únii, ale na mieste, kde sa na základe medzinárodného práva verejného uplatňuje právo členského štátu.
Článek 4Článok 4
DefiniceVymedzenie pojmov
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:Na účely tohto nariadenia:
1) | „osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;1. | „osobné údaje“ sú akékoľvek informácie týkajúce sa identifikovanej alebo identifikovateľnej fyzickej osoby (ďalej len „dotknutá osoba“); identifikovateľná fyzická osoba je osoba, ktorú možno identifikovať priamo alebo nepriamo, najmä odkazom na identifikátor, ako je meno, identifikačné číslo, lokalizačné údaje, online identifikátor, alebo odkazom na jeden či viaceré prvky, ktoré sú špecifické pre fyzickú, fyziologickú, genetickú, mentálnu, ekonomickú, kultúrnu alebo sociálnu identitu tejto fyzickej osoby;
2) | „zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;2. | „spracúvanie“ je operácia alebo súbor operácií s osobnými údajmi alebo súbormi osobných údajov, napríklad získavanie, zaznamenávanie, usporadúvanie, štruktúrovanie, uchovávanie, prepracúvanie alebo zmena, vyhľadávanie, prehliadanie, využívanie, poskytovanie prenosom, šírením alebo poskytovanie iným spôsobom, preskupovanie alebo kombinovanie, obmedzenie, vymazanie alebo likvidácia, bez ohľadu na to, či sa vykonávajú automatizovanými alebo neautomatizovanými prostriedkami;
3) | „omezením zpracování“ označení uložených osobních údajů za účelem omezení jejich zpracování v budoucnu;3. | „obmedzenie spracúvania“ je označenie uchovávaných osobných údajov s cieľom obmedziť ich spracúvanie v budúcnosti;
4) | „profilováním“ jakákoli forma automatizovaného zpracování osobních údajů spočívající v jejich použití k hodnocení některých osobních aspektů vztahujících se k fyzické osobě, zejména k rozboru nebo odhadu aspektů týkajících se jejího pracovního výkonu, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí, zájmů, spolehlivosti, chování, místa, kde se nachází, nebo pohybu;4. | „profilovanie“ je akákoľvek forma automatizovaného spracúvania osobných údajov, ktoré pozostáva z použitia týchto osobných údajov na vyhodnotenie určitých osobných aspektov týkajúcich sa fyzickej osoby, predovšetkým analýzy alebo predvídania aspektov dotknutej fyzickej osoby súvisiacich s výkonnosťou v práci, majetkovými pomermi, zdravím, osobnými preferenciami, záujmami, spoľahlivosťou, správaním, polohou alebo pohybom;
5) | „pseudonymizací“ zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě;5. | „pseudonymizácia“ je spracúvanie osobných údajov takým spôsobom, aby osobné údaje už nebolo možné priradiť konkrétnej dotknutej osobe bez použitia dodatočných informácií, pokiaľ sa takéto dodatočné informácie uchovávajú oddelene a vzťahujú sa na ne technické a organizačné opatrenia s cieľom zabezpečiť, aby osobné údaje neboli priradené identifikovanej alebo identifikovateľnej fyzickej osobe;
6) | „evidencí“ jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již je centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska;6. | „informačný systém“ je akýkoľvek usporiadaný súbor osobných údajov, ktoré sú prístupné podľa určených kritérií, bez ohľadu na to, či ide o systém centralizovaný, decentralizovaný alebo distribuovaný na funkčnom alebo geografickom základe;
7) | „správcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účely a prostředky tohoto zpracování určeny právem Unie či členského státu, může toto právo určit dotčeného správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení;7. | „prevádzkovateľ“ je fyzická alebo právnická osoba, orgán verejnej moci, agentúra alebo iný subjekt, ktorý sám alebo spoločne s inými určí účely a prostriedky spracúvania osobných údajov; v prípade, že sa účely a prostriedky tohto spracúvania stanovujú v práve Únie alebo v práve členského štátu, možno prevádzkovateľa alebo konkrétne kritériá na jeho určenie určiť v práve Únie alebo v práve členského štátu;
8) | „zpracovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce;8. | „sprostredkovateľ“ je fyzická alebo právnická osoba, orgán verejnej moci, agentúra alebo iný subjekt, ktorý spracúva osobné údaje v mene prevádzkovateľa;
9) | „příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, kterým jsou osobní údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu, či nikoli. Avšak orgány veřejné moci, které mohou získávat osobní údaje v rámci zvláštního šetření v souladu s právem členského státu, se za příjemce nepovažují; zpracování těchto osobních údajů těmito orgány veřejné moci musí být v souladu s použitelnými pravidly ochrany údajů pro dané účely zpracování;9. | „príjemca“ je fyzická alebo právnická osoba, orgán verejnej moci, agentúra alebo iný subjekt, ktorému sa osobné údaje poskytujú bez ohľadu na to, či je treťou stranou. Orgány verejnej moci, ktoré môžu prijať osobné údaje v rámci konkrétneho zisťovania v súlade s právom Únie alebo právom členského štátu, sa však nepovažujú za príjemcov; spracúvanie uvedených údajov uvedenými orgánmi verejnej moci sa uskutočňuje v súlade s uplatniteľnými pravidlami ochrany údajov v závislosti od účelov spracúvania;
10) | „třetí stranou“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který není subjektem údajů, správcem, zpracovatelem ani osobou přímo podléhající správci nebo zpracovateli, jež je oprávněna ke zpracování osobních údajů;10. | „tretia strana“ je fyzická alebo právnická osoba, orgán verejnej moci, agentúra alebo iný subjekt než dotknutá osoba, prevádzkovateľ, sprostredkovateľ a osoby, ktoré sú na základe priameho poverenia prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa poverené spracúvaním osobných údajov;
11) | „souhlasem“ subjektu údajů jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů;11. | „súhlas dotknutej osoby“ je akýkoľvek slobodne daný, konkrétny, informovaný a jednoznačný prejav vôle dotknutej osoby, ktorým formou vyhlásenia alebo jednoznačného potvrdzujúceho úkonu vyjadruje súhlas so spracúvaním osobných údajov, ktoré sa jej týka;
12) | „porušením zabezpečení osobních údajů“ porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;12. | „porušenie ochrany osobných údajov“ je porušenie bezpečnosti, ktoré vedie k náhodnému alebo nezákonnému zničeniu, strate, zmene, neoprávnenému poskytnutiu osobných údajov, ktoré sa prenášajú, uchovávajú alebo inak spracúvajú, alebo neoprávnený prístup k nim;
13) | „genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdraví a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;13. | „genetické údaje“ sú osobné údaje týkajúce sa zdedených alebo nadobudnutých genetických charakteristických znakov fyzickej osoby, ktoré poskytujú jedinečné informácie o fyziológii alebo zdraví tejto fyzickej osoby a ktoré vyplývajú najmä z analýzy biologickej vzorky danej fyzickej osoby;
14) | „biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňuje nebo potvrzuje jedinečnou identifikaci, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;14. | „biometrické údaje“ sú osobné údaje, ktoré sú výsledkom osobitného technického spracúvania, ktoré sa týka fyzických, fyziologických alebo behaviorálnych charakteristických znakov fyzickej osoby a ktoré umožňujú alebo potvrdzujú jedinečnú identifikáciu tejto fyzickej osoby, ako napríklad vyobrazenia tváre alebo daktyloskopické údaje;
15) | „údaji o zdravotním stavu“ osobní údaje týkající se tělesného nebo duševního zdraví fyzické osoby, včetně údajů o poskytnutí zdravotních služeb, které vypovídají o jejím zdravotním stavu;15. | „údaje týkajúce sa zdravia“ sú osobné údaje týkajúce sa fyzického alebo duševného zdravia fyzickej osoby, vrátane údajov o poskytovaní služieb zdravotnej starostlivosti, ktorými sa odhaľujú informácie o jej zdravotnom stave;
16) | „hlavní provozovnou“: | a) | v případě správce s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, ledaže jsou rozhodnutí o účelech a prostředcích zpracování osobních údajů přijímána v jiné provozovně správce v Unii a tato jiná provozovna má pravomoc vymáhat provádění těchto rozhodnutí, přičemž v takovém případě je za hlavní provozovnu považována provozovna, která tato rozhodnutí přijala; | b) | v případě zpracovatele s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, nebo pokud zpracovatel nemá v Unii žádnou ústřední správu, pak ta provozovna zpracovatele v Unii, kde probíhají hlavní činnosti zpracování v souvislosti s činnostmi provozovny zpracovatele, v rozsahu, v jakém se na zpracovatele vztahují specifické povinnosti podle tohoto nařízení;16. | „hlavná prevádzkareň“ je: | a) | pokiaľ ide o prevádzkovateľa s prevádzkarňami vo viac než jednom členskom štáte, miesto jeho centrálnej správy v Únii s výnimkou prípadu, keď sa rozhodnutia o účeloch a prostriedkoch spracúvania osobných údajov prijímajú v inej prevádzkarni prevádzkovateľa v Únii a táto iná prevádzka má právomoc presadiť vykonanie takýchto rozhodnutí, pričom v takom prípade sa za hlavnú prevádzkareň považuje prevádzkareň, ktorá takéto rozhodnutia prijala; | b) | pokiaľ ide o sprostredkovateľa s prevádzkarňami vo viac než jednom členskom štáte, miesto jeho centrálnej správy v Únii, alebo ak sprostredkovateľ nemá centrálnu správu v Únii, prevádzkareň sprostredkovateľa v Únii, v ktorej sa v kontexte činností prevádzkarne sprostredkovateľa uskutočňujú hlavné spracovateľské činnosti, a to v rozsahu, v akom sa na sprostredkovateľa vzťahujú osobitné povinnosti podľa tohto nariadenia;
17) | „zástupcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která je správcem nebo zpracovatelem určena písemně podle článku 27 k tomu, aby správce nebo zpracovatele zastupovala, pokud jde o příslušné povinnosti správce nebo zpracovatele ve smyslu tohoto nařízení;17. | „zástupca“ je fyzická alebo právnická osoba usadená v Únii, ktorú prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ písomne určil podľa článku 27 a ktorá ho zastupuje, pokiaľ ide o jeho povinnosti podľa tohto nariadenia;
18) | „podnikem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na její právní formu, včetně osobních společností nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost;18. | „podnik“ je fyzická alebo právnická osoba vykonávajúca hospodársku činnosť bez ohľadu na jej právnu formu vrátane partnerstiev alebo združení, ktoré pravidelne vykonávajú hospodársku činnosť;
19) | „skupinou podniků“ skupina zahrnující řídící podnik a jím řízené podniky;19. | „skupina podnikov“ je riadiaci podnik a ním riadené podniky;
20) | „závaznými podnikovými pravidly“ koncepce ochrany osobních údajů, kterou dodržuje správce nebo zpracovatel usazený na území členského státu při jednorázových nebo souborných předáních osobních údajů správci nebo zpracovateli v jedné nebo více třetích zemích v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost;20. | „záväzné vnútropodnikové pravidlá“ je politika ochrany osobných údajov, ktorú dodržiava prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ usadený na území členského štátu na účely prenosu alebo súborov prenosov osobných údajov prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi v jednej alebo viacerých tretích krajinách v rámci skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti;
21) | „dozorovým úřadem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený členským státem podle článku 51;21. | „dozorný orgán“ je nezávislý orgán verejnej moci zriadený členským štátom podľa článku 51;
22) | „dotčeným dozorovým úřadem“ dozorový úřad, kterého se zpracování osobních údajů dotýká, neboť: | a) | správce či zpracovatel je usazen na území členského státu tohoto dozorového úřadu; | b) | subjekty údajů s bydlištěm v členském státě tohoto dozorového úřadu jsou nebo pravděpodobně budou zpracováním podstatně dotčeny, nebo | c) | u něj byla podána stížnost;22. | „dotknutý dozorný orgán“ je dozorný orgán, ktorého sa spracúvanie osobných údajov týka, pretože: | a) | prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ je usadený na území členského štátu tohto dozorného orgánu; | b) | dotknuté osoby s pobytom v členskom štáte tohto dozorného orgánu sú podstatne ovplyvnené alebo budú pravdepodobne podstatne ovplyvnené spracúvaním; alebo | c) | sťažnosť sa podala na tento dozorný orgán;
23) | „přeshraničním zpracováním“ buď: | a) | zpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi provozoven ve více než jednom členském státě správce či zpracovatele v Unii, je-li tento správce či zpracovatel usazen ve více než jednom členském státě; nebo | b) | zpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi jediné provozovny správce či zpracovatele v Unii, ale kterým jsou nebo pravděpodobně budou podstatně dotčeny subjekty údajů ve více než jednom členském státě;23. | „cezhraničné spracúvanie“ je buď: | a) | spracúvanie osobných údajov, ktoré sa uskutočňuje v Únii v kontexte činností prevádzkarní prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa vo viac ako jednom členskom štáte, pričom prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ sú usadení vo viac ako jednom členskom štáte; alebo | b) | spracúvanie osobných údajov, ktoré sa uskutočňuje v Únii kontexte činností jedinej prevádzkarne prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v Únii, ale ktoré podstatne ovplyvňuje alebo pravdepodobne podstatne ovplyvní dotknuté osoby vo viac ako jednom členskom štáte;
24) | „relevantní a odůvodněnou námitkou“ námitka vůči návrhu rozhodnutí za účelem posouzení, zda došlo k porušení tohoto nařízení, nebo zda je zamýšlený úkon v souvislosti se správcem či zpracovatelem v souladu s tímto nařízením, která jasně dokazuje významnost rizik vyplývajících z návrhu rozhodnutí, pokud jde o základní práva a svobody subjektů údajů, případně volný pohyb osobních údajů v rámci Unie;24. | „relevantná a odôvodnená námietka“ je námietka voči návrhu rozhodnutia, či došlo k porušeniu tohto nariadenia, alebo či je plánované opatrenie vo vzťahu k prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi v súlade s týmto nariadením, ktoré musí jasne preukázať závažnosť rizík, ktoré predstavuje návrh rozhodnutia, pokiaľ ide o základné práva a slobody dotknutých osôb a prípadne voľný pohyb osobných údajov v rámci Únie;
25) | „službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535 (19);25. | „služba informačnej spoločnosti“ je služba vymedzená v článku 1 bode 1 písm. b) smernice Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2015/1535 (19);
26) | „mezinárodní organizací“ organizace a jí podřízené subjekty podléhající mezinárodnímu právu veřejnému nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě.26. | „medzinárodná organizácia“ je organizácia a jej podriadené subjekty, ktoré sa riadia medzinárodným právom verejným, alebo akýkoľvek iný subjekt, ktorý bol zriadený dohodou medzi dvoma alebo viacerými krajinami alebo na základe takejto dohody.
KAPITOLA IIKAPITOLA II
ZásadyZásady
Článek 5Článok 5
Zásady zpracování osobních údajůZásady spracúvania osobných údajov
1.   Osobní údaje musí být:1.   Osobné údaje musia byť:
a) | ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem („zákonnost, korektnost a transparentnost“);a) | spracúvané zákonným spôsobom, spravodlivo a transparentne vo vzťahu k dotknutej osobe („zákonnosť, spravodlivosť a transparentnosť“);
b) | shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný; další zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely se podle čl. 89 odst. 1 nepovažuje za neslučitelné s původními účely („účelové omezení“);b) | získavané na konkrétne určené, výslovne uvedené a legitímne účely a nesmú sa ďalej spracúvať spôsobom, ktorý nie je zlučiteľný s týmito účelmi; ďalšie spracúvanie na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či štatistické účely sa v súlade s článkom 89 ods. 1 nepovažuje za nezlučiteľné s pôvodnými účelmi („obmedzenie účelu“);
c) | přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“);c) | primerané, relevantné a obmedzené na rozsah, ktorý je nevyhnutný vzhľadom na účely, na ktoré sa spracúvajú („minimalizácia údajov“);
d) | přesné a v případě potřeby aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny („přesnost“);d) | správne a podľa potreby aktualizované; musia sa prijať všetky potrebné opatrenia, aby sa zabezpečilo, že sa osobné údaje, ktoré sú nesprávne z hľadiska účelov, na ktoré sa spracúvajú, bezodkladne vymažú alebo opravia („správnosť“);
e) | uloženy ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány; osobní údaje lze uložit po delší dobu, pokud se zpracovávají výhradně pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podle čl. 89 odst. 1, a to za předpokladu provedení příslušných technických a organizačních opatření požadovaných tímto nařízením s cílem zaručit práva a svobody subjektu údajů („omezení uložení“);e) | uchovávané vo forme, ktorá umožňuje identifikáciu dotknutých osôb najviac dovtedy, kým je to potrebné na účely, na ktoré sa osobné údaje spracúvajú; osobné údaje sa môžu uchovávať dlhšie, pokiaľ sa budú spracúvať výlučne na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely v súlade s článkom 89 ods. 1 za predpokladu prijatia primeraných technických a organizačných opatrení vyžadovaných týmto nariadením na ochranu práv a slobôd dotknutých osôb („minimalizácia uchovávania“);
f) | zpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů, včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením („integrita a důvěrnost“);f) | spracúvané spôsobom, ktorý zaručuje primeranú bezpečnosť osobných údajov, vrátane ochrany pred neoprávneným alebo nezákonným spracúvaním a náhodnou stratou, zničením alebo poškodením, a to prostredníctvom primeraných technických alebo organizačných opatrení („integrita a dôvernosť“).
2.   Správce odpovídá za dodržení odstavce 1 a musí být schopen toto dodržení souladu doložit („odpovědnost“).2.   Prevádzkovateľ je zodpovedný za súlad s odsekom 1 a musí vedieť tento súlad preukázať („zodpovednosť“).
Článek 6Článok 6
Zákonnost zpracováníZákonnosť spracúvania
1.   Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:1.   Spracúvanie je zákonné iba vtedy a iba v tom rozsahu, keď je splnená aspoň jedna z týchto podmienok:
a) | subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;a) | dotknutá osoba vyjadrila súhlas so spracúvaním svojich osobných údajov na jeden alebo viaceré konkrétne účely;
b) | zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;b) | spracúvanie je nevyhnutné na plnenie zmluvy, ktorej zmluvnou stranou je dotknutá osoba, alebo aby sa na základe žiadosti dotknutej osoby vykonali opatrenia pred uzatvorením zmluvy;
c) | zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;c) | spracúvanie je nevyhnutné na splnenie zákonnej povinnosti prevádzkovateľa;
d) | zpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby;d) | spracúvanie je nevyhnutné, aby sa ochránili životne dôležité záujmy dotknutej osoby alebo inej fyzickej osoby;
e) | zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce;e) | spracúvanie je nevyhnutné na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi;
f) | zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.f) | spracúvanie je nevyhnutné na účely oprávnených záujmov, ktoré sleduje prevádzkovateľ alebo tretia strana, s výnimkou prípadov, keď nad takýmito záujmami prevažujú záujmy alebo základné práva a slobody dotknutej osoby, ktoré si vyžadujú ochranu osobných údajov, najmä ak je dotknutou osobu dieťa.
První pododstavec písm. f) se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů.Písmeno f) prvého pododseku sa nevzťahuje na spracúvanie vykonávané orgánmi verejnej moci pri výkone ich úloh.
2.   Členské státy mohou zachovat nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby přizpůsobily používání pravidel tohoto nařízení ohledně zpracování ke splnění odst. 1 písm. c) a e) tím, že přesněji určí konkrétní požadavky na zpracování a jiná opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, a to i u jiných zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování, jak stanoví kapitola IX.2.   Členské štáty môžu zachovať alebo zaviesť špecifickejšie ustanovenia s cieľom prispôsobiť uplatňovanie pravidiel tohto nariadenia s ohľadom na spracúvanie v súlade s odsekom 1 písm. c) a e), a to presnejším stanovením osobitných požiadaviek na spracúvanie a stanovením ďalších opatrení, ktorými sa zaistí zákonné a spravodlivé spracúvanie, vrátane požiadaviek na iné osobitné situácie spracúvania stanovené v kapitole IX.
3.   Základ pro zpracování podle odst. 1 písm. c) a e) musí být stanoven:3.   Základ pre spracúvanie uvedené v odseku 1 písm. c) a e) musí byť stanovený:
a) | právem Unie neboa) | v práve Únie alebo
b) | právem členského státu, které se na správce vztahuje.b) | v práve členského štátu vzťahujúcom sa na prevádzkovateľa.
Účel zpracování musí vycházet z tohoto právního základu, nebo pokud jde o zpracování uvedené v odst. 1 písm. e), musí být toto zpracování nutné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Tento právní základ může obsahovat konkrétní ustanovení pro přizpůsobení uplatňování pravidel tohoto nařízení, včetně obecných podmínek, kterými se řídí zákonnost zpracování správcem, typu osobních údajů, které mají být zpracovány, dotčených subjektů údajů, subjektů, kterým lze osobní údaje poskytnout, a účelu tohoto poskytování, účelového omezení, doby uložení a jednotlivých operací zpracování a postupů zpracování, jakož i dalších opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, jako jsou opatření pro jiné zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování, než stanoví kapitola IX. Právo Unie nebo členského státu musí splňovat cíl veřejného zájmu a musí být přiměřené sledovanému legitimnímu cíli.Účel spracúvania sa stanoví v tomto právnom základe, alebo pokiaľ ide o spracúvanie uvedené v odseku 1 písm. e), spracúvanie je nevyhnutné na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi. Uvedený právny základ môže obsahovať osobitné ustanovenia na prispôsobenie uplatňovania pravidiel tohto nariadenia, vrátane: všeobecných podmienok vzťahujúcich sa na zákonnosť spracúvania prevádzkovateľom; typov spracúvaných údajov; dotknutých osôb; subjektov, ktorým sa môžu osobné údaje poskytnúť, a účely, na ktoré ich možno poskytnúť; obmedzenia účelu; doby uchovávania; a spracovateľských operácií a postupov vrátane opatrení na zabezpečenie zákonného a spravodlivého spracúvania, ako napríklad tie na iné osobitné situácie spracúvania, ako sú stanovené v kapitole IX. Právo Únie alebo právo členského štátu musí spĺňať cieľ verejného záujmu a byť primerané sledovanému oprávnenému cieľu.
4.   Pokud zpracování pro jiný účel, než pro který byly osobní údaje shromážděny, není založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na právu Unie či členského státu, který v demokratické společnosti představuje nutné a přiměřené opatření k zajištění cílů uvedených v čl. 23 odst. 1, zohlední správce v zájmu zjištění toho, zda je zpracování pro jiný účel slučitelné s účely, pro něž byly osobní údaje původně shromážděny, mimo jiné:4.   Ak spracúvanie na iné účely ako na účely, na ktoré boli osobné údaje získavané, nie je založené na súhlase dotknutej osoby alebo na práve Únie alebo práve členského štátu, ktoré predstavuje potrebné a primerané opatrenie v demokratickej spoločnosti na ochranu cieľov uvedených v článku 23 ods. 1, prevádzkovateľ na zistenie toho, či je spracúvanie na iný účel zlučiteľné s účelom, na ktorý boli osobné údaje pôvodne získané, okrem iného zohľadní:
a) | jakoukoli vazbu mezi účely, kvůli nimž byly osobní údaje shromážděny, a účely zamýšleného dalšího zpracování;a) | akékoľvek prepojenie medzi účelmi, na ktoré sa osobné údaje získali, a účelmi zamýšľaného ďalšieho spracúvania;
b) | okolnosti, za nichž byly osobní údaje shromážděny, zejména pokud jde o vztah mezi subjekty údajů a správcem;b) | okolnosti, za akých sa osobné údaje získali, najmä týkajúce sa vzťahu medzi dotknutými osobami a prevádzkovateľom;
c) | povahu osobních údajů, zejména zda jsou zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 nebo osobní údaje týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činů podle článku 10;c) | povahu osobných údajov, najmä či sa spracúvajú osobitné kategórie osobných údajov podľa článku 9 alebo osobné údaje týkajúce sa uznania viny za trestné činy a priestupky podľa článku 10;
d) | možné důsledky zamýšleného dalšího zpracování pro subjekty údajů;d) | možné následky zamýšľaného ďalšieho spracúvania pre dotknuté osoby;
e) | existenci vhodných záruk, mezi něž může patřit šifrování nebo pseudonymizace.e) | existenciu primeraných záruk, ktoré môžu zahŕňať šifrovanie alebo pseudonymizáciu.
Článek 7Článok 7
Podmínky vyjádření souhlasuPodmienky vyjadrenia súhlasu
1.   Pokud je zpracování založeno na souhlasu, musí být správce schopen doložit, že subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů.1.   Ak je spracúvanie založené na súhlase, prevádzkovateľ musí vedieť preukázať, že dotknutá osoba vyjadrila súhlas so spracúvaním svojich osobných údajov.
2.   Pokud je souhlas subjektu údajů vyjádřen písemným prohlášením, které se týká rovněž jiných skutečností, musí být žádost o vyjádření souhlasu předložena způsobem, který je od těchto jiných skutečností jasně odlišitelný, a je srozumitelný a snadno přístupný za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Jakákoli část tohoto prohlášení, která představuje porušení tohoto nařízení, není závazná.2.   Ak dá dotknutá osoba súhlas v rámci písomného vyhlásenia, ktoré sa týka aj iných skutočností, žiadosť o vyjadrenie súhlasu musí byť predložená tak, aby bola jasne odlíšiteľná od týchto iných skutočností, v zrozumiteľnej a ľahko dostupnej forme a formulovaná jasne a jednoducho. Akákoľvek časť takéhoto vyhlásenia, ktorá predstavuje porušenie tohto nariadenia, nie je záväzná.
3.   Subjekt údajů má právo svůj souhlas kdykoli odvolat. Odvoláním souhlasu není dotčena zákonnost zpracování vycházejícího ze souhlasu, který byl dán před jeho odvoláním. Před udělením souhlasu o tom bude subjekt údajů informován. Odvolat souhlas musí být stejně snadné jako jej poskytnout.3.   Dotknutá osoba má právo kedykoľvek odvolať svoj súhlas. Odvolanie súhlasu nemá vplyv na zákonnosť spracúvania vychádzajúceho zo súhlasu pred jeho odvolaním. Pred poskytnutím súhlasu musí byť dotknutá osoba o tejto skutočnosti informovaná. Odvolanie súhlasu musí byť také jednoduché ako jeho poskytnutie.
4.   Při posuzování toho, zda je souhlas svobodný, musí být důsledně zohledněna skutečnost, zda je mimo jiné plnění smlouvy, včetně poskytnutí služby, podmíněno souhlasem se zpracováním osobních údajů, které není pro plnění dané smlouvy nutné.4.   Pri posudzovaní, či bol súhlas poskytnutý slobodne, sa v čo najväčšej miere okrem iného zohľadní skutočnosť, či sa plnenie zmluvy vrátane poskytnutia služby podmieňuje súhlasom so spracúvaním osobných údajov, ktorý nie je na plnenie tejto zmluvy nevyhnutný.
Článek 8Článok 8
Podmínky použitelné na souhlas dítěte v souvislosti se službami informační společnostiPodmienky uplatniteľné na súhlas dieťaťa v súvislosti so službami informačnej spoločnosti
1.   Pokud se použije čl. 6 odst. 1 písm. a) v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo dítěti, je zpracování osobních údajů dítěte zákonné, je-li dítě ve věku nejméně 16 let. Je-li dítě mladší 16 let, je takové zpracování zákonné pouze tehdy a do té míry, pokud byl tento souhlas vyjádřen nebo schválen osobou, která vykonává rodičovskou zodpovědnost k dítěti.1.   Ak sa uplatňuje článok 6 ods. 1 písm. a), v súvislosti s ponukou služieb informačnej spoločnosti adresovanou priamo dieťaťu je spracúvanie osobných údajov dieťaťa zákonné, len ak má dieťa aspoň 16 rokov. Ak má dieťa menej než 16 rokov, takéto spracúvanie je zákonné iba za podmienky a v rozsahu, v akom takýto súhlas vyjadril alebo schválil nositeľ rodičovských práv a povinností.
Členské státy mohou pro uvedené účely právním předpisem stanovit nižší věk, ne však nižší než 13 let.Členské štáty môžu právnym predpisom stanoviť na tieto účely nižšiu vekovú hranicu za predpokladu, že takáto nižšia veková hranica nie je menej než 13 rokov.
2.   Správce vyvine přiměřené úsilí s ohledem na dostupnou technologii, aby v takovýchto případech ověřil, že byl souhlas vyjádřen nebo schválen osobou, která vykonává rodičovskou zodpovědnost k dítěti.2.   Prevádzkovateľ vynaloží primerané úsilie, aby si v takýchto prípadoch overil, že nositeľ rodičovských práv a povinností vyjadril súhlas alebo ho schválil, pričom zohľadní dostupnú technológiu.
3.   Odstavcem 1 není dotčeno obecné smluvní právo členských států, například pravidla týkající se platnosti, uzavírání nebo účinků smlouvy vzhledem k dítěti.3.   Odsekom 1 nie je dotknuté všeobecné zmluvné právo členských štátov, napríklad pravidlá platnosti, uzatvárania alebo účinkov zmluvy vo vzťahu k dieťaťu.
Článek 9Článok 9
Zpracování zvláštních kategorií osobních údajůSpracúvanie osobitných kategórií osobných údajov
1.   Zakazuje se zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.1.   Zakazuje sa spracúvanie osobných údajov, ktoré odhaľujú rasový alebo etnický pôvod, politické názory, náboženské alebo filozofické presvedčenie alebo členstvo v odborových organizáciách, a spracúvanie genetických údajov, biometrických údajov na individuálnu identifikáciu fyzickej osoby, údajov týkajúcich sa zdravia alebo údajov týkajúcich sa sexuálneho života alebo sexuálnej orientácie fyzickej osoby.
2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o některý z těchto případů:2.   Odsek 1 sa neuplatňuje, ak platí niektorá z týchto podmienok:
a) | subjekt údajů udělil výslovný souhlas se zpracováním těchto osobních údajů pro jeden nebo více stanovených účelů, s výjimkou případů, kdy právo Unie nebo členského státu stanoví, že zákaz uvedený v odstavci 1 nemůže být subjektem údajů zrušen;a) | dotknutá osoba vyjadrila výslovný súhlas so spracúvaním týchto osobných údajov na jeden alebo viacero určených účelov, s výnimkou prípadov, keď sa v práve Únie alebo v práve členského štátu stanovuje, že zákaz uvedený v odseku 1 nemôže dotknutá osoba zrušiť;
b) | zpracování je nezbytné pro účely plnění povinností a výkon zvláštních práv správce nebo subjektu údajů v oblasti pracovního práva a práva v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany, pokud je povoleno právem Unie nebo členského státu nebo kolektivní dohodou podle práva členského státu, v němž se stanoví vhodné záruky týkající se základních práv a zájmů subjektu údajů;b) | spracúvanie je nevyhnutné na účely plnenia povinností a výkonu osobitných práv prevádzkovateľa alebo dotknutej osoby v oblasti pracovného práva a práva sociálneho zabezpečenia a sociálnej ochrany, pokiaľ je to povolené právom Únie alebo právom členského štátu alebo kolektívnou zmluvou podľa práva členského štátu poskytujúcimi primerané záruky ochrany základných práv a záujmov dotknutej osoby;
c) | zpracování je nutné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby v případě, že subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit souhlas;c) | spracúvanie je nevyhnutné na ochranu životne dôležitých záujmov dotknutej osoby alebo inej fyzickej osoby v prípade, že dotknutá osoba nie je fyzicky alebo právne spôsobilá vyjadriť svoj súhlas;
d) | zpracování provádí v rámci svých oprávněných činností a s vhodnými zárukami nadace, sdružení nebo jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, a za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na současné nebo bývalé členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíli, a že tyto osobní údaje nejsou bez souhlasu subjektu údajů zpřístupňovány mimo tento subjekt;d) | spracúvanie vykonáva v rámci svojej zákonnej činnosti s primeranými zárukami nadácia, združenie alebo akýkoľvek iný neziskový subjekt s politickým, filozofickým, náboženským alebo odborárskym zameraním a pod podmienkou, že spracúvanie sa týka výlučne členov alebo bývalých členov subjektu alebo osôb, ktoré majú pravidelný kontakt s ním v súvislosti s jeho cieľmi, a že bez súhlasu dotknutej osoby sa osobné údaje neposkytnú mimo tohto subjektu;
e) | zpracování se týká osobních údajů zjevně zveřejněných subjektem údajů;e) | spracúvanie sa týka osobných údajov, ktoré dotknutá osoba preukázateľne zverejnila;
f) | zpracování je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků nebo pokud soudy jednají v rámci svých soudních pravomocí;f) | spracúvanie je nevyhnutné na preukazovanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov, alebo kedykoľvek, keď súdy vykonávajú svoju súdnu právomoc;
g) | zpracování je nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů;g) | spracúvanie je nevyhnutné z dôvodov významného verejného záujmu na základe práva Únie alebo práva členského štátu, ktoré sú primerané vzhľadom na sledovaný cieľ, rešpektujú podstatu práva na ochranu údajov a stanovujú vhodné a konkrétne opatrenia na zabezpečenie základných práv a záujmov dotknutej osoby;
h) | zpracování je nezbytné pro účely preventivního nebo pracovního lékařství, pro posouzení pracovní schopnosti zaměstnance, lékařské diagnostiky, poskytování zdravotní nebo sociální péče či léčby nebo řízení systémů a služeb zdravotní nebo sociální péče na základě práva Unie nebo členského státu nebo podle smlouvy se zdravotnickým pracovníkem a při splnění podmínek a záruk uvedených v odstavci 4;h) | spracúvanie je nevyhnutné na účely preventívneho alebo pracovného lekárstva, posúdenia pracovnej spôsobilosti zamestnanca, lekárskej diagnózy, poskytovania zdravotnej alebo sociálnej starostlivosti alebo liečby, alebo riadenia systémov a služieb zdravotnej alebo sociálnej starostlivosti na základe práva Únie alebo práva členského štátu alebo podľa zmluvy so zdravotníckym pracovníkom, a podlieha podmienkam a zárukám uvedeným v odseku 3;
i) | zpracování je nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví, jako je ochrana před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami nebo zajištění přísných norem kvality a bezpečnosti zdravotní péče a léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, na základě práva Unie nebo členského státu, které stanoví odpovídající a zvláštní opatření pro zajištění práv a svobod subjektu údajů, zejména služebního tajemství;i) | spracúvanie je nevyhnutné z dôvodov verejného záujmu v oblasti verejného zdravia, ako je ochrana proti závažným cezhraničným ohrozeniam zdravia alebo zabezpečenie vysokej úrovne kvality a bezpečnosti zdravotnej starostlivosti a liekov alebo zdravotníckych pomôcok, na základe práva Únie alebo práva členského štátu, ktorým sa stanovujú vhodné a konkrétne opatrenia na ochranu práv a slobôd dotknutej osoby, najmä profesijné tajomstvo;
j) | zpracování je nezbytné pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely v souladu s čl. 89 odst. 1 na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů.j) | spracúvanie je nevyhnutné na účely archivácie vo verejnom záujme, alebo na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely podľa článku 89 ods. 1 na základe práva Únie alebo práva členského štátu, ktoré sú primerané vzhľadom na sledovaný cieľ, rešpektujú podstatu práva na ochranu údajov a určujú vhodné a konkrétne opatrenia na zabezpečenie základných práv a záujmov dotknutej osoby.
3.   Osobní údaje uvedené v odstavci 1 mohou být zpracovávány pro účely uvedené v odst. 2 písm. h), jsou-li tyto údaje zpracovány pracovníkem vázaným služebním tajemstvím nebo na jeho odpovědnost podle práva Unie nebo členského státu nebo pravidel stanovených příslušnými vnitrostátními orgány nebo jinou osobou, na niž se rovněž vztahuje povinnost mlčenlivosti podle práva Unie nebo členského státu nebo pravidel stanovených příslušnými vnitrostátními orgány.3.   Osobné údaje uvedené v odseku 1 sa môžu spracúvať na účely uvedené v odseku 2 písm. h), ak tieto údaje spracúva odborník, alebo ak sa spracúvajú v rámci zodpovednosti odborníka, ktorý podlieha povinnosti zachovávať profesijné tajomstvo podľa práva Únie alebo práva členského štátu alebo podľa pravidiel, ktoré stanovili príslušné vnútroštátne orgány, alebo ak údaje spracúva iná osoba, ktorá tiež podlieha povinnosti mlčanlivosti podľa práva Únie alebo práva členského štátu alebo pravidiel, ktoré stanovili príslušné vnútroštátne orgány.
4.   Členské státy mohou zachovat nebo zavést další podmínky, včetně omezení, pokud jde o zpracování genetických údajů, biometrických údajů či údajů o zdravotním stavu.4.   Členské štáty môžu zachovať alebo zaviesť ďalšie podmienky vrátane obmedzení týkajúce sa spracúvania genetických údajov, biometrických údajov alebo údajov týkajúcich sa zdravia.
Článek 10Článok 10
Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činůSpracúvanie osobných údajov týkajúcich sa uznania viny za trestné činy a priestupky
Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů či souvisejících bezpečnostních opatření na základě čl. 6 odst. 1 se může provádět pouze pod dozorem orgánu veřejné moci nebo pokud je oprávněné podle práva Unie nebo členského státu poskytujícího vhodné záruky, pokud jde o práva a svobody subjektů údajů. Jakýkoli souhrnný rejstřík trestů může být veden pouze pod dozorem orgánu veřejné moci.Spracúvanie osobných údajov týkajúcich sa uznania viny za trestné činy a priestupky alebo súvisiacich bezpečnostných opatrení založených na článku 6 ods. 1 sa vykonáva len pod kontrolou orgánu verejnej moci, alebo ak je spracúvanie povolené právom Únie alebo právom členského štátu poskytujúcim primerané záruky ochrany práv a slobôd dotknutých osôb. Každý komplexný register uznania viny za trestné činy sa vedie iba pod kontrolou orgánu verejnej moci.
Článek 11Článok 11
Zpracování, které nevyžaduje identifikaciSpracúvanie bez potreby identifikácie
1.   Pokud účely, pro něž správce zpracovává osobní údaje, od správce nevyžadují nebo již nevyžadují identifikaci subjektu údajů, nemá správce povinnost uchovávat, získávat nebo zpracovávat dodatečné informace za účelem identifikace subjektu údajů výlučně kvůli dosažení souladu s tímto nařízením.1.   Ak si účely, na ktoré prevádzkovateľ spracúva osobné údaje, nevyžadujú alebo prestali vyžadovať od prevádzkovateľa, aby identifikoval dotknutú osobu, prevádzkovateľ nie je povinný uchovávať, získať alebo spracúvať dodatočné informácie na zistenie totožnosti dotknutej osoby výlučne na to, aby dosiahol súlad s týmto nariadením.
2.   Je-li v případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku správce s to doložit, že není schopen identifikovat subjekt údajů, informuje o této skutečnosti subjekt údajů, pokud je to možné. V takovýchto případech se neuplatní články 15 až 20, s výjimkou případů, kdy subjekt údajů za účelem výkonu svých práv podle uvedených článků poskytne dodatečné informace umožňující jeho identifikaci.2.   Ak v prípadoch uvedených v odseku 1 tohto článku prevádzkovateľ vie preukázať, že dotknutú osobu nie je schopný identifikovať, zodpovedajúcim spôsobom informuje dotknutú osobu, ak je to možné. V takýchto prípadoch sa články 15 až 20 neuplatňujú, okrem prípadov, ak dotknutá osoba na účely vykonania svojich práv podľa uvedených článkov poskytne dodatočné informácie umožňujúce jej identifikáciu.
KAPITOLA IIIKAPITOLA III
Práva subjektu údajůPráva dotknutej osoby
Oddíl 1Oddiel 1
Transparentnost a postupyTransparentnosť a postupy
Článek 12Článok 12
Transparentní informace, sdělení a postupy pro výkon práv subjektu údajůTransparentnosť informácií, oznámenia a postupy výkonu práv dotknutej osoby
1.   Správce přijme vhodná opatření, aby poskytl subjektu údajů stručným, transparentním, srozumitelným a snadno přístupným způsobem za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků veškeré informace uvedené v článcích 13 a 14 a učinil veškerá sdělení podle článků 15 až 22 a 34 o zpracování, zejména pokud se jedná o informace určené konkrétně dítěti. Informace poskytne písemně nebo jinými prostředky, včetně ve vhodných případech v elektronické formě. Pokud si to subjekt údajů vyžádá, mohou být informace poskytnuty ústně, a to za předpokladu, že identita subjektu údajů je prokázána jinými způsoby.1.   Prevádzkovateľ prijme vhodné opatrenia s cieľom poskytnúť dotknutej osobe všetky informácie uvedené v článkoch 13 a 14 a všetky oznámenia podľa článkov 15 až 22 a článku 34, ktoré sa týkajú spracúvania, a to v stručnej, transparentnej, zrozumiteľnej a ľahko dostupnej forme, formulované jasne a jednoducho, a to najmä v prípade informácií určených osobitne dieťaťu. Informácie sa poskytujú písomne alebo inými prostriedkami, vrátane v prípade potreby elektronickými prostriedkami. Ak o to požiadala dotknutá osoba, informácie sa môžu poskytnúť ústne za predpokladu, že sa preukázala totožnosť dotknutej osoby iným spôsobom.
2.   Správce usnadňuje výkon práv subjektu údajů podle článků 15 až 22. V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 správce neodmítne vyhovět žádosti subjektu údajů za účelem výkonu jeho práv podle článků 15 až 22, ledaže doloží, že nemůže zjistit totožnost subjektu údajů.2.   Prevádzkovateľ uľahčuje výkon práv dotknutej osoby podľa článkov 15 až 22. V prípadoch uvedených v článku 11 ods. 2 nemôže prevádzkovateľ odmietnuť konať na základe žiadosti dotknutej osoby pri výkone jej práva podľa článkov 15 až 22, pokiaľ nepreukáže, že dotknutú osobu nie je schopný identifikovať.
3.   Správce poskytne subjektu údajů na žádost podle článků 15 až 22 informace o přijatých opatřeních, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce. Správce informuje subjekt údajů o jakémkoliv takovém prodloužení do jednoho měsíce od obdržení žádosti spolu s důvody pro tento odklad. Jestliže subjekt údajů podává žádost v elektronické formě, poskytnou se informace v elektronické formě, je-li to možné, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob.3.   Prevádzkovateľ poskytne dotknutej osobe informácie o opatreniach, ktoré sa prijali na základe žiadosti podľa článkov 15 až 22, bez zbytočného odkladu a v každom prípade do jedného mesiaca od doručenia žiadosti. Uvedená lehota sa môže v prípade potreby predĺžiť o ďalšie dva mesiace, pričom sa zohľadní komplexnosť žiadosti a počet žiadostí. Prevádzkovateľ informuje o každom takomto predĺžení dotknutú osobu do jedného mesiaca od doručenia žiadosti spolu s dôvodmi zmeškania lehoty. Ak dotknutá osoba podala žiadosť elektronickými prostriedkami, informácie sa podľa možnosti poskytnú elektronickými prostriedkami, pokiaľ dotknutá osoba nepožiadala o iný spôsob.
4.   Pokud správce nepřijme opatření, o něž subjekt údajů požádal, informuje bezodkladně a nejpozději do jednoho měsíce od přijetí žádosti subjekt údajů o důvodech nepřijetí opatření a o možnosti podat stížnost u dozorového úřadu a žádat o soudní ochranu.4.   Ak prevádzkovateľ neprijme opatrenia na základe žiadosti dotknutej osoby, bezodkladne a najneskôr do jedného mesiaca od doručenia žiadosti informuje dotknutú osobu o dôvodoch nekonania a o možnosti podať sťažnosť dozornému orgánu a uplatniť súdny prostriedok nápravy.
5.   Informace podle článků 13 a 14 a veškerá sdělení a veškeré úkony podle článků 15 až 22 a 34 se poskytují a činí bezplatně. Jsou-li žádosti podané subjektem údajů zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, zejména protože se opakují, může správce buď:5.   Informácie poskytnuté podľa článkov 13 a 14 a všetky oznámenia a všetky opatrenia prijaté podľa článkov 15 až 22 a článku 34 sa poskytujú bezplatne. Ak sú žiadosti dotknutej osoby zjavne neopodstatnené alebo neprimerané, najmä pre ich opakujúcu sa povahu, prevádzkovateľ môže buď:
a) | uložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací nebo sdělení nebo s učiněním požadovaných úkonů; neboa) | požadovať primeraný poplatok zohľadňujúci administratívne náklady na poskytnutie informácií alebo na oznámenie alebo na uskutočnenie požadovaného opatrenia, alebo
b) | odmítnout žádosti vyhovět.b) | odmietnuť konať na základe žiadosti.
Zjevnou nedůvodnost nebo nepřiměřenost žádosti dokládá správce.Prevádzkovateľ znáša bremeno preukázania zjavnej neopodstatnenosti alebo neprimeranosti žiadosti.
6.   Aniž je dotčen článek 11, pokud má správce důvodné pochybnosti o totožnosti fyzické osoby, která podává žádost podle článků 15 až 21, může požádat o poskytnutí dodatečných informací nezbytných k potvrzení totožnosti subjektu údajů.6.   Bez toho, aby bol dotknutý článok 11, ak má prevádzkovateľ oprávnené pochybnosti v súvislosti s totožnosťou fyzickej osoby, ktorá podáva žiadosť uvedenú v článkoch 15 až 21, môže požiadať o poskytnutie dodatočných informácií potrebných na potvrdenie totožnosti dotknutej osoby.
7.   Informace, které mají být subjektům údajů poskytnuty podle článků 13 a 14, mohou být doplněny standardizovanými ikonami s cílem poskytnout snadno viditelným, srozumitelným a jasným způsobem přehled o zamýšleném zpracování. Pokud jsou ikony prezentovány v elektronické formě, musí být strojově čitelné.7.   Informácie, ktoré sa majú poskytnúť dotknutým osobám podľa článkov 13 a 14, možno podať v kombinácii so štandardizovanými ikonami s cieľom poskytnúť dobre viditeľný, jasný a zrozumiteľný prehľad zamýšľaného spracúvania. Ak sú ikony použité v elektronickej podobe, musia byť strojovo čitateľné.
8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 92 za účelem určení informací, které mají být sděleny pomocí ikon, a postupů pro poskytování standardizovaných ikon.8.   Komisia je splnomocnená v súlade s článkom 92 prijímať delegované akty s cieľom bližšie určiť informácie, ktoré sa majú prezentovať vo forme ikon, a postupy určovania štandardizovaných ikon.
Oddíl 2Oddiel 2
Informace a přístup k osobním údajůmInformácie a prístup k osobným údajom
Článek 13Článok 13
Informace poskytované v případě, že osobní údaje jsou získány od subjektu údajůInformácie, ktoré sa majú poskytovať pri získavaní osobných údajov od dotknutej osoby
1.   Pokud se osobní údaje týkající se subjektu údajů získávají od subjektu údajů, poskytne správce v okamžiku získání osobních údajů subjektu údajů tyto informace:1.   V prípadoch, keď sa od dotknutej osoby získavajú osobné údaje, ktoré sa jej týkajú, poskytne prevádzkovateľ pri získavaní osobných údajov dotknutej osobe všetky tieto informácie:
a) | totožnost a kontaktní údaje správce a jeho případného zástupce;a) | totožnosť a kontaktné údaje prevádzkovateľa a v príslušných prípadoch zástupcu prevádzkovateľa;
b) | případně kontaktní údaje případného pověřence pro ochranu osobních údajů;b) | kontaktné údaje prípadnej zodpovednej osoby;
c) | účely zpracování, pro které jsou osobní údaje určeny, a právní základ pro zpracování;c) | účely spracúvania, na ktoré sú osobné údaje určené, ako aj právny základ spracúvania;
d) | oprávněné zájmy správce nebo třetí strany v případě, že je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. f);d) | ak sa spracúvanie zakladá na článku 6 ods. 1 písm. f), oprávnené záujmy, ktoré sleduje prevádzkovateľ alebo tretia strana;
e) | případné příjemce nebo kategorie příjemců osobních údajů;e) | príjemcovia alebo kategórie príjemcov osobných údajov, ak existujú;
f) | případný úmysl správce předat osobní údaje do třetí země nebo mezinárodní organizaci a existenci či neexistenci rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně nebo, v případech předání uvedených v článcích 46 nebo 47 nebo čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci, odkaz na vhodné záruky a prostředky k získání kopie těchto údajů nebo informace o tom, kde byly tyto údaje zpřístupněny.f) | v relevantnom prípade informácia o tom, že prevádzkovateľ zamýšľa preniesť osobné údaje do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii a informácia o existencii alebo neexistencii rozhodnutia Komisie o primeranosti alebo, v prípade prenosov uvedených v článku 46 alebo 47 či v článku 49 ods. 1 druhom pododseku odkaz na primerané alebo vhodné záruky a prostriedky na získanie ich kópie, alebo kde boli poskytnuté.
2.   Vedle informací uvedených v odstavci 1 poskytne správce subjektu údajů v okamžiku získání osobních údajů tyto další informace, jsou-li nezbytné pro zajištění spravedlivého a transparentního zpracování:2.   Okrem informácií, ktoré sa uvádzajú v odseku 1, prevádzkovateľ poskytne dotknutej osobe pri získavaní osobných údajov tieto ďalšie informácie, ktoré sú potrebné na zabezpečenie spravodlivého a transparentného spracúvania:
a) | doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné určit, kritéria použitá pro stanovení této doby;a) | doba uchovávania osobných údajov alebo, ak to nie je možné, kritériá na jej určenie;
b) | existence práva požadovat od správce přístup k osobním údajům týkajícím se subjektu údajů, jejich opravu nebo výmaz, popřípadě omezení zpracování, a vznést námitku proti zpracování, jakož i práva na přenositelnost údajů;b) | existencia práva požadovať od prevádzkovateľa prístup k osobným údajom týkajúcim sa dotknutej osoby a práva na ich opravu alebo vymazanie alebo obmedzenie spracúvania, alebo práva namietať proti spracúvaniu, ako aj práva na prenosnosť údajov;
c) | pokud je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a), existence práva odvolat kdykoli souhlas, aniž je tím dotčena zákonnost zpracování založená na souhlasu uděleném před jeho odvoláním;c) | ak je spracúvanie založené na článku 6 ods. 1 písm. a) alebo na článku 9 ods. 2 písm. a), existencia práva kedykoľvek svoj súhlas odvolať bez toho, aby to malo vplyv na zákonnosť spracúvania založeného na súhlase udelenom pred jeho odvolaním;
d) | existence práva podat stížnost u dozorového úřadu;d) | právo podať sťažnosť dozornému orgánu;
e) | skutečnost, zda poskytování osobních údajů je zákonným či smluvním požadavkem, nebo požadavkem, který je nutné uvést do smlouvy, a zda má subjekt údajů povinnost osobní údaje poskytnout, a ohledně možných důsledků neposkytnutí těchto údajů;e) | informácia o tom, či je poskytovanie osobných údajov zákonnou alebo zmluvnou požiadavkou, alebo požiadavkou, ktorá je potrebná na uzavretie zmluvy, či je dotknutá osoba povinná poskytnúť osobné údaje, ako aj možné následky neposkytnutia takýchto údajov;
f) | skutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, uvedenému v čl. 22 odst. 1 a 4, a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.f) | existencia automatizovaného rozhodovania vrátane profilovania uvedeného v článku 22 ods. 1 a 4 a aspoň v týchto prípadoch zmysluplné informácie o použitom postupe, ako aj význame a predpokladaných dôsledkoch takéhoto spracúvania pre dotknutú osobu.
3.   Pokud správce hodlá osobní údaje dále zpracovávat pro jiný účel, než je účel, pro který byly shromážděny, poskytne subjektu údajů ještě před uvedeným dalším zpracováním informace o tomto jiném účelu a příslušné další informace uvedené v odstavci 2.3.   Ak má prevádzkovateľ v úmysle ďalej spracúvať osobné údaje na iný účel ako ten, na ktorý boli získané, poskytne dotknutej osobe pred takýmto ďalším spracúvaním informácie o tomto inom účele a ďalšie relevantné informácie uvedené v odseku 2.
4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, pokud subjekt údajů již uvedené informace má, a do té míry, v níž je má.4.   Odseky 1, 2 a 3 sa neuplatňujú v rozsahu, v akom dotknutá osoba už má dané informácie.
Článek 14Článok 14
Informace poskytované v případě, že osobní údaje nebyly získány od subjektu údajůInformácie, ktoré sa majú poskytnúť, ak osobné údaje neboli získané od dotknutej osoby
1.   Jestliže osobní údaje nebyly získány od subjektu údajů, poskytne správce subjektu údajů tyto informace:1.   Ak osobné údaje neboli získané od dotknutej osoby, prevádzkovateľ poskytne dotknutej osobe tieto informácie:
a) | totožnost a kontaktní údaje správce a případně jeho zástupce;a) | totožnosť a kontaktné údaje prevádzkovateľa a v príslušných prípadoch zástupcu prevádzkovateľa;
b) | případně kontaktní údaje případného pověřence pro ochranu osobních údajů;b) | kontaktné údaje prípadnej zodpovednej osoby;
c) | účely zpracování, pro které jsou osobní údaje určeny, a právní základ pro zpracování;c) | účely spracúvania, na ktoré sú osobné údaje určené, ako aj právny základ spracúvania;
d) | kategorie dotčených osobních údajů;d) | kategórie dotknutých osobných údajov;
e) | případné příjemce nebo kategorie příjemců osobních údajů;e) | príjemcovia alebo kategórie príjemcov osobných údajov, ak existujú;
f) | případný záměr správce předat osobní údaje příjemci ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci a existence či neexistence rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně nebo, v případech předání uvedených v článcích 46 nebo 47 nebo v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci, odkaz na vhodné záruky a prostředky k získání kopie těchto údajů nebo informace o tom, kde byly tyto údaje zpřístupněny.f) | v relevantnom prípade informácia, že prevádzkovateľ zamýšľa preniesť osobné údaje príjemcovi v tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii a informácia o existencii alebo neexistencii rozhodnutia Komisie o primeranosti alebo, v prípade prenosov uvedených v článku 46 alebo 47 či v článku 49 ods. 1 druhom pododseku odkaz na primerané alebo vhodné záruky a prostriedky na získanie ich kópie, alebo kde boli poskytnuté.
2.   Kromě informací uvedených v odstavci 1 poskytne správce subjektu údajů tyto další informace, jsou-li nezbytné pro zajištění spravedlivého a transparentního zpracování ve vztahu k subjektu údajů:2.   Okrem informácií uvedených v odseku 1 prevádzkovateľ poskytne dotknutej osobe tieto ďalšie informácie potrebné na zabezpečenie spravodlivého a transparentného spracúvania so zreteľom na dotknutú osobu:
a) | doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné určit, kritéria použitá pro stanovení této doby;a) | doba uchovávania osobných údajov, alebo ak to nie je možné, kritériá na jej určenie;
b) | oprávněné zájmy správce nebo třetí strany v případě, že je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. f);b) | ak sa spracúvanie zakladá na článku 6 ods. 1 písm. f), oprávnené záujmy, ktoré sleduje prevádzkovateľ alebo tretia strana;
c) | existence práva požadovat od správce přístup k osobním údajům týkajícím se subjektu údajů, jejich opravu nebo výmaz anebo omezení zpracování a práva vznést námitku proti zpracování, jakož i práva na přenositelnost údajů;c) | existencia práva požadovať od prevádzkovateľa prístup k osobným údajom týkajúcim sa dotknutej osoby a práva na ich opravu alebo vymazanie alebo obmedzenie spracúvania, a práva namietať proti spracúvaniu, ako aj práva na prenosnosť údajov;
d) | pokud je zpracování založeno na čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a), existence práva odvolat kdykoli souhlas, aniž je tím dotčena zákonnost zpracování založená na souhlasu uděleném před jeho odvoláním;d) | ak je spracúvanie založené na článku 6 ods. 1 písm. a) alebo na článku 9 ods. 2 písm. a), existencia práva kedykoľvek svoj súhlas odvolať bez toho, aby to malo vplyv na zákonnosť spracúvania založeného na súhlase udelenom pred jeho odvolaním;
e) | existence práva podat stížnost u dozorového úřadu;e) | právo podať sťažnosť dozornému orgánu;
f) | zdroj, ze kterého osobní údaje pocházejí, a případně informace o tom, zda údaje pocházejí z veřejně dostupných zdrojů;f) | z akého zdroja pochádzajú osobné údaje, prípadne informácie o tom, či údaje pochádzajú z verejne prístupných zdrojov;
g) | skutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, uvedenému v čl. 22 odst. 1 a 4, a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.g) | existencia automatizovaného rozhodovania vrátane profilovania uvedeného v článku 22 ods. 1 a 4 a aspoň v týchto prípadoch zmysluplné informácie o použitom postupe, ako aj význame a predpokladaných dôsledkoch takéhoto spracúvania pre dotknutú osobu.
3.   Správce poskytne informace uvedené v odstavcích 1 a 2:3.   Prevádzkovateľ poskytne informácie uvedené v odsekoch 1 a 2:
a) | v přiměřené lhůtě po získání osobních údajů, ale nejpozději do jednoho měsíce, s ohledem na konkrétní okolnosti, za nichž jsou osobní údaje zpracovávány;a) | v primeranej lehote po získaní osobných údajov, najneskôr však do jedného mesiaca, pričom zohľadní konkrétne okolnosti, za ktorých sa osobné údaje spracúvajú;
b) | nejpozději v okamžiku, kdy poprvé dojde ke komunikaci se subjektem údajů, mají-li být osobní údaje použity pro účely této komunikace; nebob) | ak sa osobné údaje majú použiť na komunikáciu s dotknutou osobou, najneskôr v čase prvej komunikácie s touto dotknutou osobou; alebo
c) | nejpozději při prvním zpřístupnění osobních údajů, pokud je má v úmyslu zpřístupnit jinému příjemci.c) | ak sa predpokladá poskytnutie osobných údajov ďalšiemu príjemcovi, najneskôr vtedy, keď sa osobné údaje prvýkrát poskytnú.
4.   Pokud správce hodlá osobní údaje dále zpracovat pro jiný účel, než pro který byly získány, poskytne subjektu údajů ještě před uvedeným dalším zpracováním informace o tomto jiném účelu a příslušné další informace uvedené v odstavci 2.4.   Ak má prevádzkovateľ v úmysle ďalej spracúvať osobné údaje na iný účel ako ten, na ktorý boli osobné údaje získané, poskytne dotknutej osobe pred takýmto ďalším spracúvaním informácie o tomto inom účele a akékoľvek ďalšie relevantné informácie uvedené v odseku 2.
5.   Odstavce 1 a 4 se nepoužijí, pokud a do té míry, v níž:5.   Odseky 1 až 4 sa neuplatňujú v rozsahu, v akom:
a) | subjekt údajů již uvedené informace má;a) | dotknutá osoba má už dané informácie;
b) | se ukáže, že poskytnutí takových informací není možné nebo by vyžadovalo nepřiměřené úsilí; to platí zejména v případě zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely s výhradou podmínek a záruk uvedených v čl. 89 odst. 1, nebo pokud je pravděpodobné, že uplatnění povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku by znemožnilo nebo výrazně ztížilo dosažení cílů uvedeného zpracování. V takových případech přijme správce vhodná opatření na ochranu práv, svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů, včetně zpřístupnění daných informací veřejnosti;b) | sa poskytovanie takýchto informácií ukáže ako nemožné alebo by si vyžadovalo neprimerané úsilie, najmä v prípade spracúvania na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely, na ktoré sa vzťahujú podmienky a záruky podľa článku 89 ods. 1, alebo pokiaľ je pravdepodobné, že povinnosť uvedená v odseku 1 tohto článku znemožní alebo závažným spôsobom sťaží dosiahnutie cieľov takéhoto spracúvania. V takých prípadoch prijme prevádzkovateľ vhodné opatrenia na ochranu práv a slobôd a oprávnených záujmov dotknutej osoby vrátane sprístupnenia daných informácií verejnosti;
c) | je získávání nebo zpřístupnění výslovně stanoveno právem Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje a v němž jsou stanovena vhodná opatření na ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů; neboc) | sa získanie alebo poskytnutie výslovne stanovuje v práve Únie alebo v práve členského štátu, ktorému prevádzkovateľ podlieha, a v ktorom sa stanovujú primerané opatrenia na ochranu oprávnených záujmov dotknutej osoby; alebo
d) | osobní údaje musí zůstat důvěrné s ohledem na povinnost zachovávat služební tajemství upravenou právem Unie nebo členského státu, včetně zákonné povinnosti mlčenlivosti.d) | v prípade, keď osobné údaje musia zostať dôverné na základe povinnosti zachovávania profesijného tajomstva upravenej právom Únie alebo právom členského štátu vrátane povinnosti zachovávať mlčanlivosť vyplývajúcej zo štatútu.
Článek 15Článok 15
Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajůmPrávo dotknutej osoby na prístup k údajom
1.   Subjekt údajů má právo získat od správce potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud je tomu tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a k následujícím informacím:1.   Dotknutá osoba má právo získať od prevádzkovateľa potvrdenie o tom, či sa spracúvajú osobné údaje, ktoré sa jej týkajú, a ak tomu tak je, má právo získať prístup k týmto osobným údajom a tieto informácie:
a) | účely zpracování;a) | účely spracúvania;
b) | kategorie dotčených osobních údajů;b) | kategórie dotknutých osobných údajov;
c) | příjemci nebo kategorie příjemců, kterým osobní údaje byly nebo budou zpřístupněny, zejména příjemci ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích;c) | príjemcovia alebo kategórie príjemcov, ktorým boli alebo budú osobné údaje poskytnuté, najmä príjemcovia v tretích krajinách alebo medzinárodné organizácie;
d) | plánovaná doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné určit, kritéria použitá ke stanovení této doby;d) | ak je to možné, predpokladaná doba uchovávania osobných údajov alebo, ak to nie je možné, kritériá na jej určenie;
e) | existence práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů týkajících se subjektu údajů nebo omezení jejich zpracování a nebo vznést námitku proti tomuto zpracování;e) | existencia práva požadovať od prevádzkovateľa opravu osobných údajov týkajúcich sa dotknutej osoby alebo ich vymazanie alebo obmedzenie spracúvania, alebo práva namietať proti takémuto spracúvaniu;
f) | právo podat stížnost u dozorového úřadu;f) | právo podať sťažnosť dozornému orgánu;
g) | veškeré dostupné informace o zdroji osobních údajů, pokud nejsou získány od subjektu údajů;g) | ak sa osobné údaje nezískali od dotknutej osoby, akékoľvek dostupné informácie, pokiaľ ide o ich zdroj;
h) | skutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, uvedenému v čl. 22 odst. 1 a 4, a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.h) | existencia automatizovaného rozhodovania vrátane profilovania uvedeného v článku 22 ods. 1 a 4 a v týchto prípadoch aspoň zmysluplné informácie o použitom postupe, ako aj význame a predpokladaných dôsledkoch takéhoto spracúvania pre dotknutú osobu.
2.   Pokud se osobní údaje předávají do třetí země nebo mezinárodní organizaci, má subjekt údajů právo být informován o vhodných zárukách podle článku 46, které se vztahují na předání.2.   Ak sa osobné údaje prenášajú do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii, dotknutá osoba má právo byť informovaná o primeraných zárukách podľa článku 46 týkajúcich sa prenosu.
3.   Správce poskytne kopii zpracovávaných osobních údajů. Za další kopie na žádost subjektu údajů může správce účtovat přiměřený poplatek na základě administrativních nákladů. Jestliže subjekt údajů podává žádost v elektronické formě, poskytnou se informace v elektronické formě, která se běžně používá, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob.3.   Prevádzkovateľ poskytne kópiu osobných údajov, ktoré sa spracúvajú. Za akékoľvek ďalšie kópie, o ktoré dotknutá osoba požiada, môže prevádzkovateľ účtovať primeraný poplatok zodpovedajúci administratívnym nákladom. Ak dotknutá osoba podala žiadosť elektronickými prostriedkami, informácie sa poskytnú v bežne používanej elektronickej podobe, pokiaľ dotknutá osoba nepožiadala o iný spôsob.
4.   Právem získat kopii uvedenou v odstavci 3 nesmějí být nepříznivě dotčena práva a svobody jiných osob.4.   Právo získať kópiu uvedenú v odseku 3 nesmie mať nepriaznivé dôsledky na práva a slobody iných.
Oddíl 3Oddiel 3
Oprava a výmazOprava a vymazanie
Článek 16Článok 16
Právo na opravuPrávo na opravu
Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. S přihlédnutím k účelům zpracování má subjekt údajů právo na doplnění neúplných osobních údajů, a to i poskytnutím dodatečného prohlášení.Dotknutá osoba má právo na to, aby prevádzkovateľ bez zbytočného odkladu opravil nesprávne osobné údaje, ktoré sa jej týkajú. So zreteľom na účely spracúvania má dotknutá osoba právo na doplnenie neúplných osobných údajov, a to aj prostredníctvom poskytnutia doplnkového vyhlásenia.
Článek 17Článok 17
Právo na výmaz („právo být zapomenut“)Právo na vymazanie (právo „na zabudnutie“)
1.   Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:1.   Dotknutá osoba má tiež právo dosiahnuť u prevádzkovateľa bez zbytočného odkladu vymazanie osobných údajov, ktoré sa jej týkajú, a prevádzkovateľ je povinný bez zbytočného odkladu vymazať osobné údaje, ak je splnený niektorý z týchto dôvodov:
a) | osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;a) | osobné údaje už nie sú potrebné na účely, na ktoré sa získavali alebo inak spracúvali;
b) | subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;b) | dotknutá osoba odvolá súhlas, na základe ktorého sa spracúvanie vykonáva, podľa článku 6 ods. 1 písm. a) alebo článku 9 ods. 2 písm. a), a ak neexistuje iný právny základ pre spracúvanie;
c) | subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 2;c) | dotknutá osoba namieta voči spracúvaniu podľa článku 21 ods. 1 a neprevažujú žiadne oprávnené dôvody na spracúvanie alebo dotknutá osoba namieta voči spracúvaniu podľa článku 21 ods. 2;
d) | osobní údaje byly zpracovány protiprávně;d) | osobné údaje sa spracúvali nezákonne;
e) | osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;e) | osobné údaje musia byť vymazané, aby sa splnila zákonná povinnosť podľa práva Únie alebo práva členského štátu, ktorému prevádzkovateľ podlieha;
f) | osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle čl. 8 odst. 1.f) | osobné údaje sa získavali v súvislosti s ponukou služieb informačnej spoločnosti podľa článku 8 ods. 1.
2.   Jestliže správce osobní údaje zveřejnil a je povinen je podle odstavce 1 vymazat, přijme s ohledem na dostupnou technologii a náklady na provedení přiměřené kroky, včetně technických opatření, aby informoval správce, kteří tyto osobní údaje zpracovávají, že je subjekt údajů žádá, aby vymazali veškeré odkazy na tyto osobní údaje, jejich kopie či replikace.2.   Ak prevádzkovateľ zverejnil osobné údaje a podľa odseku 1 je povinný vymazať osobné údaje, so zreteľom na dostupnú technológiu a náklady na vykonanie opatrení podnikne primerané opatrenia vrátane technických opatrení, aby informoval prevádzkovateľov, ktorí vykonávajú spracúvanie osobných údajov, že dotknutá osoba ich žiada, aby vymazali všetky odkazy na tieto osobné údaje, ich kópiu alebo repliky.
3.   Odstavce 1 a 2 se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné:3.   Odseky 1 a 2 sa neuplatňujú, pokiaľ je spracúvanie potrebné:
a) | pro výkon práva na svobodu projevu a informace;a) | na uplatnenie práva na slobodu prejavu a na informácie;
b) | pro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen;b) | na splnenie zákonnej povinnosti, ktorá si vyžaduje spracúvanie podľa práva Únie alebo práva členského štátu, ktorému prevádzkovateľ podlieha, alebo na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi;
c) | z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. h) a i) a čl. 9 odst. 3;c) | z dôvodov verejného záujmu v oblasti verejného zdravia v súlade s článkom 9 ods. 2 písm. h) a i), ako aj článkom 9 ods. 3;
d) | pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu či pro statistické účely v souladu s čl. 89 odst. 1, pokud je pravděpodobné, že by právo uvedené v odstavci 1 znemožnilo nebo vážně ohrozilo splnění cílů uvedeného zpracování;d) | na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely podľa článku 89 ods. 1, pokiaľ je pravdepodobné, že právo uvedené v odseku 1 znemožní alebo závažným spôsobom sťaží dosiahnutie cieľov takéhoto spracúvania, alebo
e) | pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.e) | na preukazovanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov.
Článek 18Článok 18
Právo na omezení zpracováníPrávo na obmedzenie spracúvania
1.   Subjekt údajů má právo na to, aby správce omezil zpracování, v kterémkoli z těchto případů:1.   Dotknutá osoba má právo na to, aby prevádzkovateľ obmedzil spracúvanie, pokiaľ ide o jeden z týchto prípadov:
a) | subjekt údajů popírá přesnost osobních údajů, a to na dobu potřebnou k tomu, aby správce mohl přesnost osobních údajů ověřit;a) | dotknutá osoba napadne správnosť osobných údajov, a to počas obdobia umožňujúceho prevádzkovateľovi overiť správnosť osobných údajov;
b) | zpracování je protiprávní a subjekt údajů odmítá výmaz osobních údajů a žádá místo toho o omezení jejich použití;b) | spracúvanie je protizákonné a dotknutá osoba namieta proti vymazaniu osobných údajov a žiada namiesto toho obmedzenie ich použitia;
c) | správce již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajů je požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků;c) | prevádzkovateľ už nepotrebuje osobné údaje na účely spracúvania, ale potrebuje ich dotknutá osoba na preukázanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov;
d) | subjekt údajů vznesl námitku proti zpracování podle čl. 21 odst. 1, dokud nebude ověřeno, zda oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů.d) | dotknutá osoba namietala voči spracúvaniu podľa článku 21 ods. 1, a to až do overenia, či oprávnené dôvody na strane prevádzkovateľa prevažujú nad oprávnenými dôvodmi dotknutej osoby.
2.   Pokud bylo zpracování omezeno podle odstavce 1, mohou být tyto osobní údaje, s výjimkou jejich uložení, zpracovány pouze se souhlasem subjektu údajů, nebo z důvodu určení, výkonu nebo obhajoby právních nároků, z důvodu ochrany práv jiné fyzické nebo právnické osoby nebo z důvodů důležitého veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu.2.   Ak sa spracúvanie obmedzilo podľa odseku 1, takéto osobné údaje sa s výnimkou uchovávania spracúvajú len so súhlasom dotknutej osoby alebo na preukazovanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov, alebo na ochranu práv inej fyzickej alebo právnickej osoby, alebo z dôvodov dôležitého verejného záujmu Únie alebo členského štátu.
3.   Subjekt údajů, který dosáhl omezení zpracování podle odstavce 1, je správcem předem upozorněn na to, že bude omezení zpracování zrušeno.3.   Dotknutú osobu, ktorá dosiahla obmedzenie spracúvania podľa odseku 1, prevádzkovateľ informuje pred tým, ako bude obmedzenie spracúvania zrušené.
Článek 19Článok 19
Oznamovací povinnost ohledně opravy nebo výmazu osobních údajů nebo omezení zpracováníOznamovacia povinnosť v súvislosti s opravou alebo vymazaním osobných údajov alebo obmedzením spracúvania
Správce oznamuje jednotlivým příjemcům, jimž byly osobní údaje zpřístupněny, veškeré opravy nebo výmazy osobních údajů nebo omezení zpracování provedené v souladu s článkem 16, čl. 17 odst. 1 a článkem 18, s výjimkou případů, kdy se to ukáže jako nemožné nebo to vyžaduje nepřiměřené úsilí. Správce informuje subjekt údajů o těchto příjemcích, pokud to subjekt údajů požaduje.Prevádzkovateľ oznámi každému príjemcovi, ktorému boli osobné údaje poskytnuté, každú opravu alebo vymazanie osobných údajov alebo obmedzenie spracúvania uskutočnené podľa článku 16, článku 17 ods. 1 a článku 18, pokiaľ sa to neukáže ako nemožné alebo si to nevyžaduje neprimerané úsilie. Prevádzkovateľ o týchto príjemcoch informuje dotknutú osobu, ak to dotknutá osoba požaduje.
Článek 20Článok 20
Právo na přenositelnost údajůPrávo na prenosnosť údajov
1.   Subjekt údajů má právo získat osobní údaje, které se ho týkají, jež poskytl správci, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a právo předat tyto údaje jinému správci, aniž by tomu správce, kterému byly osobní údaje poskytnuty, bránil, a to v případě, že:1.   Dotknutá osoba má právo získať osobné údaje, ktoré sa jej týkajú a ktoré poskytla prevádzkovateľovi, v štruktúrovanom, bežne používanom a strojovo čitateľnom formáte a má právo preniesť tieto údaje ďalšiemu prevádzkovateľovi bez toho, aby jej prevádzkovateľ, ktorému sa tieto osobné údaje poskytli, bránil, ak:
a) | zpracování je založeno na souhlasu podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) nebo na smlouvě podle čl. 6 odst. 1 písm. b); aa) | sa spracúvanie zakladá na súhlase podľa článku 6 ods. 1 písm. a) alebo článku 9 ods. 2 písm. a), alebo na zmluve podľa článku 6 ods. 1 písm. b), a
b) | zpracování se provádí automatizovaně.b) | ak sa spracúvanie vykonáva automatizovanými prostriedkami.
2.   Při výkonu svého práva na přenositelnost údajů podle odstavce 1 má subjekt údajů právo na to, aby osobní údaje byly předány přímo jedním správcem správci druhému, je-li to technicky proveditelné.2.   Dotknutá osoba má pri uplatňovaní svojho práva na prenosnosť údajov podľa odseku 1 právo na prenos osobných údajov priamo od jedného prevádzkovateľa druhému prevádzkovateľovi, pokiaľ je to technicky možné.
3.   Výkonem práva uvedeného v odstavci 1 tohoto článku není dotčen článek 17. Toto právo se neuplatní na zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen.3.   Uplatňovaním práva uvedeného v odseku 1 tohto článku nie je dotknutý článok 17. Uvedené právo sa nevzťahuje na spracúvanie nevyhnutné na splnenie úlohy realizovanej vo verejnom záujme alebo pri výkone verejnej moci zverenej prevádzkovateľovi.
4.   Právem uvedeným v odstavci 1 nesmí být nepříznivě dotčena práva a svobody jiných osob.4.   Právo uvedené v odseku 1 nesmie mať nepriaznivé dôsledky na práva a slobody iných.
Oddíl 4Oddiel 4
Právo vznést námitku a automatizované individuální rozhodováníPrávo namietať a automatizované individuálne rozhodovanie
Článek 21Článok 21
Právo vznést námitkuPrávo namietať
1.   Subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) nebo f), včetně profilování založeného na těchto ustanoveních. Správce osobní údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.1.   Dotknutá osoba má právo kedykoľvek namietať z dôvodov týkajúcich sa jej konkrétnej situácie proti spracúvaniu osobných údajov, ktoré sa jej týka, ktoré je vykonávané na základe článku 6 ods. 1 písm. e) alebo f) vrátane namietania proti profilovaniu založenému na uvedených ustanoveniach. Prevádzkovateľ nesmie ďalej spracúvať osobné údaje, pokiaľ nepreukáže nevyhnutné oprávnené dôvody na spracúvanie, ktoré prevažujú nad záujmami, právami a slobodami dotknutej osoby, alebo dôvody na preukazovanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov.
2.   Pokud se osobní údaje zpracovávají pro účely přímého marketingu, má subjekt údajů právo vznést kdykoli námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, pro tento marketing, což zahrnuje i profilování, pokud se týká tohoto přímého marketingu.2.   Ak sa osobné údaje spracúvajú na účely priameho marketingu, dotknutá osoba má právo kedykoľvek namietať proti spracúvaniu osobných údajov, ktoré sa jej týka, na účely takéhoto marketingu, vrátane profilovania v rozsahu, v akom súvisí s takýmto priamym marketingom.
3.   Pokud subjekt údajů vznese námitku proti zpracování pro účely přímého marketingu, nebudou již osobní údaje pro tyto účely zpracovávány.3.   Ak dotknutá osoba namieta voči spracúvaniu na účely priameho marketingu, osobné údaje sa už na také účely nesmú spracúvať.
4.   Subjekt údajů je na právo uvedené v odstavcích 1 a 2 výslovně upozorněn a toto právo je uvedeno zřetelně a odděleně od jakýchkoli jiných informací, a to nejpozději v okamžiku první komunikace se subjektem údajů.4.   Dotknutá osoba sa výslovne upozorní na právo uvedené v odsekoch 1 a 2 najneskôr pri prvej komunikácii s ňou, pričom sa toto právo prezentuje jasne a oddelene od akýchkoľvek iných informácií.
5.   V souvislosti s využíváním služeb informační společnosti, a aniž je dotčena směrnice 2002/58/ES, může subjekt údajů uplatnit své právo vznést námitku automatizovanými prostředky pomocí technických specifikací.5.   V súvislosti s používaním služieb informačnej spoločnosti a bez ohľadu na smernicu 2002/58/ES môže dotknutá osoba uplatňovať svoje právo namietať automatizovanými prostriedkami s použitím technických špecifikácií.
6.   Jsou-li osobní údaje zpracovávány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podle čl. 89 odst. 1, má subjekt údajů, z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže je zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného z důvodů veřejného zájmu.6.   Ak sa osobné údaje spracúvajú na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely podľa článku 89 ods. 1, dotknutá osoba má právo namietať z dôvodov týkajúcich sa jej konkrétnej situácie proti spracúvania osobných údajov, ktoré sa jej týka, s výnimkou prípadov, keď je spracúvanie nevyhnutné na plnenie úlohy z dôvodov verejného záujmu.
Článek 22Článok 22
Automatizované individuální rozhodování, včetně profilováníAutomatizované individuálne rozhodovanie vrátane profilovania
1.   Subjekt údajů má právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něho právní účinky nebo se ho obdobným způsobem významně dotýká.1.   Dotknutá osoba má právo na to, aby sa na ňu nevzťahovalo rozhodnutie, ktoré je založené výlučne na automatizovanom spracúvaní, vrátane profilovania, a ktoré má právne účinky, ktoré sa jej týkajú alebo ju podobne významne ovplyvňujú.
2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud je rozhodnutí:2.   Odsek 1 sa neuplatňuje, ak je rozhodnutie:
a) | nezbytné k uzavření nebo plnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem údajů;a) | nevyhnutné na uzavretie alebo plnenie zmluvy medzi dotknutou osobou a prevádzkovateľom,
b) | povoleno právem Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje a které rovněž stanoví vhodná opatření zajišťující ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů; nebob) | povolené právom Únie alebo právom členského štátu, ktorému prevádzkovateľ podlieha a ktorým sa zároveň stanovujú aj vhodné opatrenia zaručujúce ochranu práv a slobôd a oprávnených záujmov dotknutej osoby, alebo
c) | založeno na výslovném souhlasu subjektu údajů.c) | založené na výslovnom súhlase dotknutej osoby.
3.   V případech uvedených v odst. 2 písm. a) a c) provede správce údajů vhodná opatření na ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů, alespoň práva na lidský zásah ze strany správce, práva vyjádřit svůj názor a práva napadnout rozhodnutí.3.   V prípadoch uvedených v odseku 2 písm. a) a c) prevádzkovateľ vykoná vhodné opatrenia na ochranu práv a slobôd a oprávnených záujmov dotknutej osoby, a to aspoň práva na ľudský zásah zo strany prevádzkovateľa, práva vyjadriť svoje stanovisko a práva napadnúť rozhodnutie.
4.   Rozhodnutí uvedená v odstavci 2 se neopírají o zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v čl. 9 odst. 1, pokud se neuplatní čl. 9 odst. 2 písm. a) nebo g) a nejsou zavedena vhodná opatření pro zajištění práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů.4.   Rozhodnutia uvedené v odseku 2 sa nezakladajú na osobitných kategóriách osobných údajov uvedených v článku 9 ods. 1, pokiaľ sa neuplatňuje článok 9 ods. 2 písm. a) alebo g) a nie sú zavedené vhodné opatrenia na zaručenie práv a slobôd a oprávnených záujmov dotknutej osoby.
Oddíl 5Oddiel 5
OmezeníObmedzenia
Článek 23Článok 23
OmezeníObmedzenia
1.   Právo Unie nebo členského státu, které se na správce nebo zpracovatele vztahuje, může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 12 až 22 a v článku 34, jakož i v článku 5, v rozsahu, v jakém ustanovení tohoto článku odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 12 až 22, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem zajistit:1.   V práve Únie alebo práve členského štátu, ktorému prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ podliehajú, sa prostredníctvom legislatívneho opatrenia môže obmedziť rozsah povinností a práv ustanovených v článkoch 12 až 22 a v článku 34, ako aj v článku 5, pokiaľ jeho ustanovenia zodpovedajú právam a povinnostiam ustanoveným v článkoch 12 až 22, ak takéto obmedzenie rešpektuje podstatu základných práv a slobôd a je nevyhnutným a primeraným opatrením v demokratickej spoločnosti s cieľom zaistiť:
a) | národní bezpečnost;a) | národnú bezpečnosť;
b) | obranu;b) | obranu;
c) | veřejnou bezpečnost;c) | verejnú bezpečnosť;
d) | prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;d) | predchádzanie trestným činom, ich vyšetrovanie, odhaľovanie alebo stíhanie alebo výkon trestných sankcií vrátane ochrany pred ohrozením verejnej bezpečnosti a jeho predchádzanie;
e) | jiné důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména důležitý hospodářský nebo finanční zájem Unie nebo členského státu, včetně peněžních, rozpočtových a daňových záležitostí, veřejného zdraví a sociálního zabezpečení;e) | iné dôležité ciele všeobecného verejného záujmu Únie alebo členského štátu, najmä predmet dôležitého hospodárskeho alebo finančného záujmu Únie alebo členského štátu vrátane peňažných, rozpočtových a daňových záležitostí, verejného zdravia a sociálneho zabezpečenia;
f) | ochranu nezávislosti soudnictví a soudních řízení;f) | ochranu nezávislosti súdnictva a súdnych konaní;
g) | prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání porušování etických pravidel regulovaných povolání;g) | predchádzanie porušeniam etiky pre regulované profesie, ich vyšetrovanie, odhaľovanie a stíhanie;
h) | monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou, i pouze příležitostně, s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až e) a g);h) | monitorovaciu, kontrolnú alebo regulačnú funkciu spojenú, hoci aj príležitostne, s výkonom verejnej moci v prípadoch uvedených v písmenách a) až e) a g);
i) | ochranu subjektu údajů nebo práv a svobod druhých;i) | ochranu dotknutej osoby alebo práv a slobôd iných;
j) | vymáhání občanskoprávních nároků.j) | vymáhanie občianskoprávnych nárokov.
2.   Každé legislativní opatření uvedené v odstavci 1 zejména obsahuje konkrétní ustanovení, alespoň, je-li to relevantní, pokud jde o:2.   Konkrétne musí každé legislatívne opatrenie uvedené v odseku 1 obsahovať osobitné ustanovenia, ktoré v relevantných prípadov upravujú aspoň:
a) | účely zpracování nebo kategorie zpracování;a) | účely spracúvania alebo kategórie spracúvania;
b) | kategorie osobních údajů;b) | kategórie osobných údajov;
c) | rozsah zavedených omezení;c) | rozsah zavedených obmedzení;
d) | záruky proti zneužití údajů nebo protiprávnímu přístupu k nim či jejich protiprávnímu předání;d) | záruky zabraňujúce zneužitiu údajov alebo nezákonnému prístupu či prenosu;
e) | specifikaci správců nebo kategorie správců;e) | určenie prevádzkovateľa alebo kategórií prevádzkovateľov;
f) | doby uložení a platné záruky s ohledem na povahu, rozsah a účely zpracování nebo kategorie zpracování;f) | doby uchovávania a uplatniteľné záruky, pričom sa zohľadní povaha, rozsah a účely spracúvania alebo kategórie spracúvania;
g) | rizika z hlediska práv a svobod subjektů údajů; ag) | riziká pre práva a slobody dotknutých osôb a
h) | právo subjektů údajů být informováni o daném omezení, pokud toto informování nemůže být na újmu účelu omezení.h) | práva dotknutých osôb na informovanie o obmedzení, pokiaľ tým nie je ohrozený účel obmedzenia.
KAPITOLA IVKAPITOLA IV
Správce a zpracovatelPrevádzkovateľ a sprostredkovateľ
Oddíl 1Oddiel 1
Obecné povinnostiVšeobecné povinnosti
Článek 24Článok 24
Odpovědnost správceZodpovednosť prevádzkovateľa
1.   S přihlédnutím k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob zavede správce vhodná technická a organizační opatření, aby zajistil a byl schopen doložit, že zpracování je prováděno v souladu s tímto nařízením. Tato opatření musí být podle potřeby revidována a aktualizována.1.   S ohľadom na povahu, rozsah, kontext a účely spracúvania, ako aj na riziká s rôznou pravdepodobnosťou a závažnosťou pre práva a slobody fyzických osôb prevádzkovateľ prijme vhodné technické a organizačné opatrenia, aby zabezpečil a bol schopný preukázať, že spracúvanie sa vykonáva v súlade s týmto nariadením. Uvedené opatrenia sa podľa potreby preskúmajú a aktualizujú.
2.   Pokud je to s ohledem na činnosti zpracování přiměřené, zahrnují opatření uvedená v odstavci 1 uplatňování vhodných koncepcí v oblasti ochrany údajů správcem.2.   Ak je to primerané vzhľadom na spracovateľské činnosti, opatrenia uvedené v odseku 1 zahŕňajú zavedenie primeraných politík ochrany údajov zo strany prevádzkovateľa.
3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit, že správce plní příslušné povinnosti, je dodržování schválených kodexů chování uvedených v článku 40 nebo schválených mechanismů pro vydávání osvědčení uvedených v článku 42.3.   Dodržiavanie schválených kódexov správania uvedených v článku 40 alebo schválených certifikačných mechanizmov uvedených v článku 42 sa môže použiť ako prvok na preukázanie splnenia povinností prevádzkovateľa.
Článek 25Článok 25
Záměrná a standardní ochrana osobních údajůŠpecificky navrhnutá a štandardná ochrana údajov
1.   S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, jež s sebou zpracování nese, zavede správce jak v době určení prostředků pro zpracování, tak v době zpracování samotného vhodná technická a organizační opatření, jako je pseudonymizace, jejichž účelem je provádět zásady ochrany údajů, jako je minimalizace údajů, účinným způsobem a začlenit do zpracování nezbytné záruky, tak aby splnil požadavky tohoto nařízení a ochránil práva subjektů údajů.1.   So zreteľom na najnovšie poznatky. náklady na vykonanie opatrení a na povahu, rozsah, kontext a účely spracúvania, ako aj na riziká s rôznou pravdepodobnosťou a závažnosťou, ktoré spracúvanie predstavuje pre práva a slobody fyzických osôb, prevádzkovateľ v čase určenia prostriedkov spracúvania aj v čase samotného spracúvania prijme primerané technické a organizačné opatrenia, ako je napríklad pseudonymizácia, ktoré sú určené na účinné zavedenie zásad ochrany údajov, ako je minimalizácia údajov, a začlení do spracúvania nevyhnutné záruky s cieľom splniť požiadavky tohto nariadenia a chrániť práva dotknutých osôb.
2.   Správce zavede vhodná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby se standardně zpracovávaly pouze osobní údaje, jež jsou pro každý konkrétní účel daného zpracování nezbytné. Tato povinnost se týká množství shromážděných osobních údajů, rozsahu jejich zpracování, doby jejich uložení a jejich dostupnosti. Tato opatření zejména zajistí, aby osobní údaje nebyly standardně bez zásahu člověka zpřístupněny neomezenému počtu fyzických osob.2.   Prevádzkovateľ vykoná primerané technické a organizačné opatrenia, aby zabezpečil, že štandardne sa spracúvajú len osobné údaje, ktoré sú nevyhnutné pre každý konkrétny účel spracúvania. Uvedená povinnosť sa vzťahuje na množstvo získaných osobných údajov, rozsah ich spracúvania, dobu ich uchovávania a ich dostupnosť. Konkrétne sa takýmito opatreniami zabezpečí, aby osobné údaje neboli bez zásahu fyzickej osoby štandardne prístupné neobmedzenému počtu fyzických osôb.
3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit soulad s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, je schválený mechanismus pro vydávání osvědčení podle článku 42.3.   Schválený certifikačný mechanizmus podľa článku 42 sa môže použiť ako prvok na preukázanie súladu s požiadavkami uvedenými v odsekoch 1 a 2 tohto článku.
Článek 26Článok 26
Společní správciSpoloční prevádzkovatelia
1.   Pokud účely a prostředky zpracování stanoví společně dva nebo více správců, jsou společnými správci. Společní správci mezi sebou transparentním ujednáním vymezí své podíly na odpovědnosti za plnění povinností podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o výkon práv subjektu údajů, a své povinnosti poskytovat informace uvedené v článcích 13 a 14, pokud tuto odpovědnost správců nestanoví právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje. V ujednání může být určeno kontaktní místo pro subjekty údajů.1.   Ak dvaja alebo viacerí prevádzkovatelia spoločne určia účely a prostriedky spracúvania, sú spoločnými prevádzkovateľmi. Transparentne určia svoje príslušné zodpovednosti za plnenie povinností podľa tohto nariadenia, najmä pokiaľ ide o vykonávanie práv dotknutej osoby, a svoje povinnosti poskytovať informácie uvedené v článkoch 13 a 14, a to formou vzájomnej dohody, pokiaľ nie sú príslušné zodpovednosti prevádzkovateľov určené právom Únie alebo právom členskému štátu, ktorému prevádzkovatelia podliehajú. V dohode sa môže určiť kontaktné miesto pre dotknuté osoby.
2.   Ujednání uvedené v odstavci 1 náležitě zohlední úlohy společných správců a jejich vztahy vůči subjektům údajů. Subjekt údajů musí být o podstatných prvcích ujednání informován.2.   V dohode uvedenej v odseku 1 sa náležite zohľadnia príslušné úlohy spoločných prevádzkovateľov a ich vzťahy voči dotknutým osobám. Základné časti dohody sa poskytnú dotknutým osobám.
3.   Bez ohledu na podmínky ujednání uvedeného v odstavci 1 může subjekt údajů vykonávat svá práva podle tohoto nařízení u každého ze správců i vůči každému z nich.3.   Bez ohľadu na podmienky dohody uvedenej v odseku 1 môže dotknutá osoba uplatniť svoje práva podľa tohto nariadenia u každého prevádzkovateľa a voči každému prevádzkovateľovi.
Článek 27Článok 27
Zástupci správců nebo zpracovatelů, kteří nejsou usazeni v UniiZástupcovia prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov, ktorí nie sú usadení v Únii
1.   Pokud se použije čl. 3 odst. 2, správce nebo zpracovatel písemně jmenuje svého zástupce v Unii.1.   Ak sa uplatňuje článok 3 ods. 2, prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ písomne určí zástupcu v Únii.
2.   Povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na:2.   Povinnosť stanovená v odseku 1 tohto článku sa nevzťahuje na:
a) | zpracování, které je příležitostné, nezahrnuje, ve velkém měřítku, zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10, a u něhož je nepravděpodobné, že by s ohledem na svou povahu, kontext, rozsah a účely představovalo riziko pro práva a svobody fyzických osob; neboa) | spracúvanie, ktoré je občasné, nezahŕňa vo veľkom rozsahu spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov podľa článku 9 ods. 1 alebo spracúvanie osobných údajov týkajúcich sa uznania viny za trestné činy a priestupky podľa článku 10, a nie je pravdepodobné, že povedie k riziku pre práva a slobody fyzických osôb, pričom sa zohľadní povaha, kontext, rozsah a účely spracúvania, alebo
b) | orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt.b) | orgán verejnej moci či verejnoprávny subjekt.
3.   Zástupce je usazen v jednom z členských států, ve kterém se vyskytují subjekty údajů, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v souvislosti s nabízeným zbožím či službami, nebo jejichž chování je monitorováno.3.   Zástupca musí byť usadený v jednom z tých členských štátov, v ktorých sa nachádzajú dotknuté osoby, ktorých osobné údaje sa spracúvajú v súvislosti s ponukou tovaru alebo služieb pre nich, alebo ktorých správanie sa sleduje.
4.   Zástupce je správcem nebo zpracovatelem zmocněn v tom smyslu, že se na něj vedle správce nebo zpracovatele nebo místo nich mohou obracet zejména dozorové úřady a subjekty údajů ohledně všech otázek souvisejících se zpracováním za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.4.   Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ poverí zástupcu, aby sa naňho popri prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi alebo namiesto prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa obracali najmä dozorné orgány a dotknuté osoby, a to vo všetkých otázkach týkajúcich sa spracúvania na účely zabezpečenia súladu s týmto nariadením.
5.   Tím, že správce nebo zpracovatel jmenuje svého zástupce, nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být zahájeny proti správci nebo zpracovateli samotnému.5.   Určením zástupcu prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom nie sú dotknuté právne prostriedky nápravy, ktoré by sa mohli iniciovať proti samotnému prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi.
Článek 28Článok 28
ZpracovatelSprostredkovateľ
1.   Pokud má být zpracování provedeno pro správce, využije správce pouze ty zpracovatele, kteří poskytují dostatečné záruky zavedení vhodných technických a organizačních opatření tak, aby dané zpracování splňovalo požadavky tohoto nařízení a aby byla zajištěna ochrana práv subjektu údajů.1.   Ak sa má spracúvanie uskutočniť v mene prevádzkovateľa, prevádzkovateľ využíva len sprostredkovateľov poskytujúcich dostatočné záruky na to, že sa prijmú primerané technické a organizačné opatrenia tak, aby spracúvanie spĺňalo požiadavky tohto nariadenia a aby sa zabezpečila ochrana práv dotknutej osoby.
2.   Zpracovatel nezapojí do zpracování žádného dalšího zpracovatele bez předchozího konkrétního nebo obecného písemného povolení správce. V případě obecného písemného povolení zpracovatel správce informuje o veškerých zamýšlených změnách týkajících se přijetí dalších zpracovatelů nebo jejich nahrazení, a poskytne tak správci příležitost vyslovit vůči těmto změnám námitky.2.   Sprostredkovateľ nezapojí ďalšieho sprostredkovateľa bez predchádzajúceho osobitného alebo všeobecného písomného povolenia prevádzkovateľa. V prípade všeobecného písomného povolenia sprostredkovateľ informuje prevádzkovateľa o akýchkoľvek zamýšľaných zmenách v súvislosti s pridaním alebo nahradením ďalších sprostredkovateľov, čím sa prevádzkovateľovi dá možnosť namietať voči takýmto zmenám.
3.   Zpracování zpracovatelem se řídí smlouvou nebo jiným právním aktem podle práva Unie nebo členského státu, které zavazují zpracovatele vůči správci a v nichž je stanoven předmět a doba trvání zpracování, povaha a účel zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů, povinnosti a práva správce. Tato smlouva nebo jiný právní akt zejména stanoví, že zpracovatel:3.   Spracúvanie sprostredkovateľom sa riadi zmluvou alebo iným právnym aktom podľa práva Únie alebo práva členského štátu, ktoré zaväzuje sprostredkovateľa voči prevádzkovateľovi a ktorým sa stanovuje predmet a doba spracúvania, povaha a účel spracúvania, typ osobných údajov a kategórie dotknutých osôb a povinnosti a práva prevádzkovateľa. Uvedená zmluva alebo iný právny akt najmä stanovia, že sprostredkovateľ:
a) | zpracovává osobní údaje pouze na základě doložených pokynů správce, včetně v otázkách předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, pokud mu toto zpracování již neukládají právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje; v takovém případě zpracovatel správce informuje o tomto právním požadavku před zpracováním, ledaže by tyto právní předpisy toto informování zakazovaly z důležitých důvodů veřejného zájmu;a) | spracúva osobné údaje len na základe zdokumentovaných pokynov prevádzkovateľa, a to aj pokiaľ ide o prenos osobných údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii, s výnimkou prípadov, keď si to vyžaduje právo Únie alebo právo členského štátu, ktorému sprostredkovateľ podlieha; v takom prípade sprostredkovateľ oznámi prevádzkovateľovi túto právnu požiadavku pred spracúvaním, pokiaľ dané právo takéto oznámenie nezakazuje zo závažných dôvodov verejného záujmu;
b) | zajišťuje, aby se osoby oprávněné zpracovávat osobní údaje zavázaly k mlčenlivosti nebo aby se na ně vztahovala zákonná povinnost mlčenlivosti;b) | zabezpečí, aby sa osoby oprávnené spracúvať osobné údaje zaviazali, že zachovajú dôvernosť informácií, alebo aby boli viazané vhodnou povinnosťou zachovávať dôvernosť informácií vyplývajúcou zo štatútu;
c) | přijme všechna opatření požadovaná podle článku 32;c) | vykoná všetky požadované opatrenia podľa článku 32;
d) | dodržuje podmínky pro zapojení dalšího zpracovatele uvedené v odstavcích 2 a 4;d) | dodržiava podmienky zapojenia ďalšieho sprostredkovateľa uvedené v odsekoch 2 a 4;
e) | zohledňuje povahu zpracování, je správci nápomocen prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření, pokud je to možné, pro splnění správcovy povinnosti reagovat na žádosti o výkon práv subjektu údajů stanovených v kapitole III;e) | po zohľadnení povahy spracúvania v čo najväčšej miere pomáha prevádzkovateľovi vhodnými technickými a organizačnými opatreniami pri plnení jeho povinnosti reagovať na žiadosti o výkon práv dotknutej osoby ustanovených v kapitole III;
f) | je správci nápomocen při zajišťování souladu s povinnostmi podle článků 32 až 36, a to při zohlednění povahy zpracování a informací, jež má zpracovatel k dispozici;f) | pomáha prevádzkovateľovi zabezpečiť plnenie povinností podľa článkov 32 až 36 s prihliadnutím na povahu spracúvania a informácie dostupné sprostredkovateľovi;
g) | v souladu s rozhodnutím správce všechny osobní údaje buď vymaže, nebo je vrátí správci po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním, a vymaže existující kopie, pokud právo Unie nebo členského státu nepožaduje uložení daných osobních údajů;g) | po ukončení poskytovania služieb týkajúcich sa spracúvania na základe rozhodnutia prevádzkovateľa všetky osobné údaje vymaže alebo vráti prevádzkovateľovi a vymaže existujúce kópie, ak právo Únie alebo právo členského štátu nepožaduje uchovávanie týchto osobných údajov;
h) | poskytne správci veškeré informace potřebné k doložení toho, že byly splněny povinnosti stanovené v tomto článku, a umožní audity, včetně inspekcí, prováděné správcem nebo jiným auditorem, kterého správce pověřil, a k těmto auditům přispěje.h) | poskytne prevádzkovateľovi všetky informácie potrebné na preukázanie splnenia povinností stanovených v tomto článku a umožní audity, ako aj kontroly vykonávané prevádzkovateľom alebo iným audítorom, ktorého poveril prevádzkovateľ, a prispieva k nim.
Pokud jde o první pododstavec písm. h), informuje zpracovatel neprodleně správce v případě, že podle jeho názoru určitý pokyn porušuje toto nařízení nebo jiné předpisy Unie nebo členského státu týkající se ochrany údajů.So zreteľom na písmeno h) prvého pododseku sprostredkovateľ bezodkladne informuje prevádzkovateľa, ak sa podľa jeho názoru pokynom porušuje toto nariadenie alebo iné právne predpisy Únie alebo členského štátu týkajúce sa ochrany údajov.
4.   Pokud zpracovatel zapojí dalšího zpracovatele, aby jménem správce provedl určité činnosti zpracování, musí být tomuto dalšímu zpracovateli uloženy na základě smlouvy nebo jiného právního aktu podle práva Unie nebo členského státu stejné povinnosti na ochranu údajů, jaké jsou uvedeny ve smlouvě nebo jiném právním aktu mezi správcem a zpracovatelem podle odstavce 3, a to zejména poskytnutí dostatečných záruk, pokud jde o zavedení vhodných technických a organizačních opatření tak, aby zpracování splňovalo požadavky tohoto nařízení. Neplní-li uvedený další zpracovatel své povinnosti v oblasti ochrany údajů, odpovídá správci za plnění povinností dotčeného dalšího zpracovatele i nadále plně prvotní zpracovatel.4.   Ak sprostredkovateľ zapojí do vykonávania osobitných spracovateľských činností v mene prevádzkovateľa ďalšieho sprostredkovateľa, tomuto ďalšiemu sprostredkovateľovi sa prostredníctvom zmluvy alebo iného právneho aktu podľa práva Únie alebo práva členského štátu uložia rovnaké povinnosti ochrany údajov, ako sa stanovujú v zmluve alebo inom právnom akte uzatvorenom medzi prevádzkovateľom a sprostredkovateľom podľa odseku 3, a to predovšetkým poskytnutie dostatočných záruk na vykonanie primeraných technických a organizačných opatrení takým spôsobom, aby spracúvanie spĺňalo požiadavky tohto nariadenia. Ak tento ďalší sprostredkovateľ nesplní svoje povinnosti ochrany údajov, pôvodný sprostredkovateľ zostáva voči prevádzkovateľovi plne zodpovedný za plnenie povinností tohto ďalšieho sprostredkovateľa.
5.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit dostatečné záruky podle odstavců 1 a 4 tohoto článku, je skutečnost, že zpracovatel dodržuje schválený kodex chování uvedených v článku 40 nebo schválený mechanismus pro vydávání osvědčení uvedený v článku 42.5.   Dodržiavanie schváleného kódexu správania uvedeného v článku 40 alebo schváleného certifikačného mechanizmu uvedeného v článku 42 sprostredkovateľom sa môže použiť ako prvok na preukázanie dostatočných záruk uvedených v odsekoch 1 a 4 tohto článku.
6.   Aniž jsou dotčeny individuální smlouvy mezi správcem a zpracovatelem, mohou být smlouvy nebo jiné právní akty podle odstavců 3 a 4 tohoto článku založeny zcela nebo částečně na standardních smluvních doložkách podle odstavců 7 a 8 tohoto článku, mimo jiné i v případě, že jsou součástí osvědčení uděleného správci či zpracovateli podle článků 42 a 43.6.   Bez toho, aby tým bola dotknutá individuálna zmluva medzi prevádzkovateľom a sprostredkovateľom, zmluva alebo iný právny akt uvedené v odsekoch 3 a 4 tohto článku sa môžu vcelku alebo sčasti zakladať na štandardných zmluvných doložkách uvedených v odsekoch 7 a 8 tohto článku, a to aj v prípadoch, keď sú súčasťou certifikácie udelenej prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi podľa článkov 42 a 43.
7.   Pro záležitosti uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku může standardní smluvní doložky stanovit Komise přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.7.   Komisia môže stanoviť štandardné zmluvné doložky pre záležitosti uvedené v odsekoch 3 a 4 tohto článku a v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
8.   Pro záležitosti uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku může standardní smluvní doložky přijmout dozorový úřad v souladu s mechanismem jednotnosti uvedeným v článku 63.8.   Dozorný orgán môže prijať štandardné zmluvné doložky pre záležitosti uvedené v odsekoch 3 a 4 tohto článku a v súlade s mechanizmom konzistentnosti uvedeným v článku 63.
9.   Smlouva nebo jiný právní akt podle odstavců 3 a 4 musí být vyhotoveny písemně, v to počítaje i elektronickou formu.9.   Zmluva alebo iný právny akt uvedené v odsekoch 3 a 4 sa vypracujú v písomnej podobe vrátane elektronickej podoby.
10.   Aniž jsou dotčeny články 82, 83 a 84, pokud zpracovatel poruší toto nařízení tím, že určí účely a prostředky zpracování, považuje se ve vztahu k takovému zpracování za správce.10.   Bez toho, aby dotknuté články 82, 83 a 84, ak sprostredkovateľ poruší toto nariadenie tým, že určí účely a prostriedky spracúvania, považuje sa v súvislosti s daným spracúvaním za prevádzkovateľa.
Článek 29Článok 29
Zpracování z pověření správce nebo zpracovateleSpracúvanie na základe poverenia prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa
Zpracovatel a jakákoliv osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, může tyto osobní údaje zpracovávat pouze na pokyn správce, ledaže jí jejich zpracování ukládá právo Unie nebo členského státu.Sprostredkovateľ a každá osoba konajúca na základe poverenia prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa, ktorá má prístup k osobným údajom, môže spracúvať tieto údaje len na základe pokynov prevádzkovateľa s výnimkou prípadov, keď sa to vyžaduje podľa práva Únie alebo práva členského štátu.
Článek 30Článok 30
Záznamy o činnostech zpracováníZáznamy o spracovateľských činnostiach
1.   Každý správce a jeho případný zástupce vede záznamy o činnostech zpracování, za něž odpovídá. Tyto záznamy obsahují všechny tyto informace:1.   Každý prevádzkovateľ a v príslušnom prípade zástupca prevádzkovateľa vedie záznamy o spracovateľských činnostiach, za ktoré je zodpovedný. Tieto záznamy musia obsahovať všetky tieto informácie:
a) | jméno a kontaktní údaje správce a případného společného správce, zástupce správce a pověřence pro ochranu osobních údajů;a) | meno/názov a kontaktné údaje prevádzkovateľa a v príslušnom prípade spoločného prevádzkovateľa, zástupcu prevádzkovateľa a zodpovednej osoby;
b) | účely zpracování;b) | účely spracúvania;
c) | popis kategorií subjektů údajů a kategorií osobních údajů;c) | opis kategórií dotknutých osôb a kategórií osobných údajov;
d) | kategorie příjemců, kterým byly nebo budou osobní údaje zpřístupněny, včetně příjemců ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;d) | kategórie príjemcov, ktorým boli alebo budú osobné údaje poskytnuté, vrátane príjemcov v tretích krajinách alebo medzinárodných organizácií;
e) | informace o případném předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, včetně identifikace této třetí země či mezinárodní organizace, a v případě předání podle čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce doložení vhodných záruk;e) | v príslušných prípadoch prenosy osobných údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii vrátane označenia predmetnej tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácie a v prípade prenosov uvedených v článku 49 ods. 1 druhom pododseku dokumentáciu primeraných záruk;
f) | je-li to možné, plánované lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů;f) | podľa možností predpokladané lehoty na vymazanie rôznych kategórií údajov;
g) | je-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v čl. 32 odst. 1.g) | podľa možností všeobecný opis technických a organizačných bezpečnostných opatrení uvedených v článku 32 ods. 1.
2.   Každý zpracovatel a jeho případný zástupce vede záznamy o všech kategoriích činností zpracování prováděných pro správce, jež obsahují:2.   Každý sprostredkovateľ a v príslušnom prípade zástupca sprostredkovateľa vedie záznamy o všetkých kategóriách spracovateľských činností, ktoré vykonal v mene prevádzkovateľa, pričom tieto záznamy obsahujú:
a) | jméno a kontaktní údaje zpracovatele nebo zpracovatelů a každého správce, pro něhož zpracovatel jedná, a případného zástupce správce nebo zpracovatele a pověřence pro ochranu osobních údajů;a) | meno/názov a kontaktné údaje sprostredkovateľa alebo sprostredkovateľov a každého prevádzkovateľa, v mene ktorého sprostredkovateľ koná, a v príslušnom prípade zástupcu prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa a zodpovednej osoby;
b) | kategorie zpracování prováděného pro každého ze správců;b) | kategórie spracúvania vykonávaného v mene každého prevádzkovateľa;
c) | informace o případném předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci, včetně identifikace této třetí země či mezinárodní organizace, a v případě předání podle čl. 49 odst. 1 druhého pododstavce doložení vhodných záruk;c) | v príslušných prípadoch prenosy osobných údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii vrátane označenia predmetnej tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácie a v prípade prenosov uvedených v článku 49 ods. 1 druhom pododseku dokumentáciu primeraných záruk;
d) | je-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v čl. 32 odst. 1.d) | podľa možností všeobecný opis technických a organizačných bezpečnostných opatrení uvedených v článku 32 ods. 1.
3.   Záznamy podle odstavců 1 a 2 se vyhotovují písemně, v to počítaje i elektronickou formu.3.   Záznamy uvedené v odsekoch 1 a 2 sa vedú v písomnej podobe vrátane elektronickej podoby.
4.   Správce, zpracovatel nebo případný zástupce správce nebo zpracovatele poskytne záznamy na požádání dozorového úřadu.4.   Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ a v príslušnom prípade zástupca prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa na požiadanie sprístupnia záznamy dozornému orgánu.
5.   Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužijí pro podnik nebo organizaci zaměstnávající méně než 250 osob, ledaže zpracování, které provádí, pravděpodobně představuje riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zpracování není příležitostné, nebo zahrnuje zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10.5.   Povinnosti uvedené v odsekoch 1 a 2 sa nevzťahujú na podnik alebo organizáciu, ktorá zamestnáva menej ako 250 osôb, pokiaľ nie je pravdepodobné, že spracúvanie, ktoré vykonáva, povedie k riziku pre práva a slobody dotknutej osoby, pokiaľ je toto spracúvanie príležitostné alebo nezahŕňa osobitné kategórie údajov podľa článku 9 ods. 1 alebo osobných údajov týkajúcich sa uznaní viny za trestné činy a priestupky podľa článku 10.
Článek 31Článok 31
Spolupráce s dozorovým úřademSpolupráca s dozorným orgánom
Správce a zpracovatel a případný zástupce správce nebo zpracovatele spolupracují na požádání s dozorovým úřadem při plnění jeho úkolů.Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ a v príslušnom prípade ich zástupcovia na požiadanie spolupracujú s dozorným orgánom pri výkone jeho úloh.
Oddíl 2Oddiel 2
Zabezpečení osobních údajůBezpečnosť osobných údajov
Článek 32Článok 32
Zabezpečení zpracováníBezpečnosť spracúvania
1.   S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, provedou správce a zpracovatel vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku, případně včetně:1.   Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ prijmú so zreteľom na najnovšie poznatky, náklady na vykonanie opatrení a na povahu, rozsah, kontext a účely spracúvania, ako aj na riziká s rôznou pravdepodobnosťou a závažnosťou pre práva a slobody fyzických osôb, primerané technické a organizačné opatrenia s cieľom zaistiť úroveň bezpečnosti primeranú tomuto riziku, pričom uvedené opatrenia prípadne zahŕňajú aj:
a) | pseudonymizace a šifrování osobních údajů;a) | pseudonymizáciu a šifrovanie osobných údajov;
b) | schopnosti zajistit neustálou důvěrnost, integritu, dostupnost a odolnost systémů a služeb zpracování;b) | schopnosť zabezpečiť trvalú dôvernosť, integritu, dostupnosť a odolnosť systémov spracúvania a služieb;
c) | schopnosti obnovit dostupnost osobních údajů a přístup k nim včas v případě fyzických či technických incidentů;c) | schopnosť včas obnoviť dostupnosť osobných údajov a prístup k nim v prípade fyzického alebo technického incidentu;
d) | procesu pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování.d) | proces pravidelného testovania, posudzovania a hodnotenia účinnosti technických a organizačných opatrení na zaistenie bezpečnosti spracúvania.
2.   Při posuzování vhodné úrovně bezpečnosti se zohlední zejména rizika, která představuje zpracování, zejména náhodné nebo protiprávní zničení, ztráta, pozměňování, neoprávněné zpřístupnění předávaných, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů, nebo neoprávněný přístup k nim.2.   Pri posudzovaní primeranej úrovne bezpečnosti sa prihliada predovšetkým na riziká, ktoré predstavuje spracúvanie, a to najmä v dôsledku náhodného alebo nezákonného zničenia, straty, zmeny, neoprávneného poskytnutia osobných údajov, ktoré sa prenášajú, uchovávajú alebo inak spracúvajú, alebo neoprávneného prístupu k takýmto údajom.
3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit soulad s požadavky stanovenými v odstavci 1 tohoto článku, je dodržování schváleného kodexu chování uvedeného v článku 40 nebo uplatňování schváleného mechanismu pro vydávání osvědčení uvedeného v článku 42.3.   Dodržiavanie schváleného kódexu správania uvedeného v článku 40 alebo schváleného certifikačného mechanizmu uvedeného v článku 42 sa môže použiť ako prvok na preukázanie súladu s požiadavkami uvedenými v odseku 1 tohto článku.
4.   Správce a zpracovatel přijmou opatření pro zajištění toho, aby jakákoliv fyzická osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, zpracovávala tyto osobní údaje pouze na pokyn správce, pokud jí jejich zpracování již neukládá právo Unie nebo členského státu.4.   Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ podniknú kroky na zabezpečenie toho, aby každá fyzická osoba konajúca na základe poverenia prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa, ktorá má prístup k osobným údajom, spracúvala tieto údaje len na základe pokynov prevádzkovateľa s výnimkou prípadov, keď sa to od nej vyžaduje podľa práva Únie alebo práva členského štátu.
Článek 33Článok 33
Ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřaduOznámenie porušenia ochrany osobných údajov dozornému orgánu
1.   Jakékoli porušení zabezpečení osobních údajů správce bez zbytečného odkladu a pokud možno do 72 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, ohlásí dozorovému úřadu příslušnému podle článku 55, ledaže je nepravděpodobné, že by toto porušení mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob. Pokud není ohlášení dozorovému úřadu učiněno do 72 hodin, musí být současně s ním uvedeny důvody tohoto zpoždění.1.   V prípade porušenia ochrany osobných údajov prevádzkovateľ bez zbytočného odkladu a podľa možnosti najneskôr do 72 hodín po tom, čo sa o tejto skutočnosti dozvedel, oznámi porušenie ochrany osobných údajov dozornému orgánu príslušnému podľa článku 55 s výnimkou prípadov, keď nie je pravdepodobné, že porušenie ochrany osobných údajov povedie k riziku pre práva a slobody fyzických osôb. Ak oznámenie nebolo dozornému orgánu predložené do 72 hodín, pripojí sa k nemu zdôvodnenie omeškania.
2.   Jakmile zpracovatel zjistí porušení zabezpečení osobních údajů, ohlásí je bez zbytečného odkladu správci.2.   Sprostredkovateľ podá prevádzkovateľovi oznámenie bez zbytočného odkladu po tom, čo sa o porušení ochrany osobných údajov dozvedel.
3.   Ohlášení podle odstavce 1 musí přinejmenším obsahovat:3.   Oznámenie uvedené v odseku 1 musí obsahovať aspoň:
a) | popis povahy daného případu porušení zabezpečení osobních údajů včetně, pokud je to možné, kategorií a přibližného počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a přibližného množství dotčených záznamů osobních údajů;a) | opis povahy porušenia ochrany osobných údajov vrátane, podľa možnosti, kategórií a približného počtu dotknutých osôb, ktorých sa porušenie týka, a kategórií a približného počtu dotknutých záznamov o osobných údajoch;
b) | jméno a kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů nebo jiného kontaktního místa, které může poskytnout bližší informace;b) | meno/názov a kontaktné údaje zodpovednej osoby alebo iného kontaktného miesta, kde možno získať viac informácií;
c) | popis pravděpodobných důsledků porušení zabezpečení osobních údajů;c) | opis pravdepodobných následkov porušenia ochrany osobných údajov;
d) | popis opatření, která správce přijal nebo navrhl k přijetí s cílem vyřešit dané porušení zabezpečení osobních údajů, včetně případných opatření ke zmírnění možných nepříznivých dopadů.d) | opis opatrení prijatých alebo navrhovaných prevádzkovateľom s cieľom napraviť porušenie ochrany osobných údajov vrátane, podľa potreby, opatrení na zmiernenie jeho potenciálnych nepriaznivých dôsledkov.
4.   Není-li možné poskytnout informace současně, mohou být poskytnuty postupně bez dalšího zbytečného odkladu.4.   V rozsahu, v akom nie je možné poskytnúť informácie súčasne, možno informácie poskytnúť vo viacerých etapách bez ďalšieho zbytočného odkladu.
5.   Správce dokumentuje veškeré případy porušení zabezpečení osobních údajů, přičemž uvede skutečnosti, které se týkají daného porušení, jeho účinky a přijatá nápravná opatření. Tato dokumentace musí dozorovému úřadu umožnit ověření souladu s tímto článkem.5.   Prevádzkovateľ zdokumentuje každý prípad porušenia ochrany osobných údajov vrátane skutočností spojených s porušením ochrany osobných údajov, jeho následky a prijaté opatrenia na nápravu. Uvedená dokumentácia musí umožniť dozorným orgánom overiť súlad s týmto článkom.
Článek 34Článok 34
Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajůOznámenie porušenia ochrany osobných údajov dotknutej osobe
1.   Pokud je pravděpodobné, že určitý případ porušení zabezpečení osobních údajů bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, oznámí správce toto porušení bez zbytečného odkladu subjektu údajů.1.   V prípade porušenia ochrany osobných údajov, ktoré pravdepodobne povedie k vysokému riziku pre práva a slobody fyzických osôb, prevádzkovateľ bez zbytočného odkladu oznámi porušenie ochrany osobných údajov dotknutej osobe.
2.   V oznámení určeném subjektu údajů podle odstavce 1 tohoto článku se za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků popíše povaha porušení zabezpečení osobních údajů a uvedou se v něm přinejmenším informace a opatření uvedené v čl. 33 odst. 3 písm. b), c) a d).2.   Oznámenie dotknutej osobe uvedené v odseku 1 tohto článku obsahuje jasne a jednoducho formulovaný opis povahy porušenia ochrany osobných údajov a aspoň informácie a opatrenia uvedené v článku 33 ods. 3 písm. b), c) a d).
3.   Oznámení subjektu údajů uvedené v odstavci 1 se nevyžaduje, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:3.   Oznámenie dotknutej osobe uvedené v odseku 1 sa nevyžaduje, ak je splnená ktorákoľvek z týchto podmienok:
a) | správce zavedl náležitá technická a organizační ochranná opatření a tato opatření byla použita u osobních údajů dotčených porušením zabezpečení osobních údajů, zejména taková, která činí tyto údaje nesrozumitelnými pro kohokoli, kdo není oprávněn k nim mít přístup, jako je například šifrování;a) | prevádzkovateľ prijal primerané technické a organizačné ochranné opatrenia a tieto opatrenia uplatnil na osobné údaje, ktorých sa porušenie ochrany osobných údajov týka, a to najmä tie opatrenia, na základe ktorých sú osobné údaje nečitateľné pre všetky osoby, ktoré nie sú oprávnené mať k nim prístup, ako je napríklad šifrovanie;
b) | správce přijal následná opatření, která zajistí, že vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů podle odstavce 1 se již pravděpodobně neprojeví;b) | prevádzkovateľ prijal následné opatrenia, ktorými sa zabezpečí, že vysoké riziko pre práva a slobody dotknutých osôb uvedené v odseku 1 pravdepodobne už nebude mať dôsledky;
c) | vyžadovalo by to nepřiměřené úsilí. V takovém případě musí být subjekty údajů informovány stejně účinným způsobem pomocí veřejného oznámení nebo podobného opatření.c) | by to vyžadovalo neprimerané úsilie. V takom prípade dôjde namiesto toho k informovaniu verejnosti alebo sa prijme podobné opatrenie, čím sa zaručí, že dotknuté osoby budú informované rovnako efektívnym spôsobom.
4.   Jestliže správce dotčenému subjektu údajů porušení zabezpečení osobních údajů ještě neoznámil, může dozorový úřad po posouzení pravděpodobnosti toho, že dané porušení bude mít za následek vysoké riziko, požadovat, aby tak učinil, nebo může rozhodnout, že je splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 3.4.   Ak prevádzkovateľ ešte porušenie ochrany osobných údajov neoznámil dotknutej osobe, dozorný orgán môže po zvážení pravdepodobnosti porušenia ochrany osobných údajov vedúceho k vysokému riziku požadovať, aby tak urobil, alebo môže rozhodnúť, že je splnená niektorá z podmienok uvedených v odseku 3.
Oddíl 3Oddiel 3
Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a předchozí konzultacePosúdenie vplyvu na ochranu údajov a predchádzajúca konzultácia
Článek 35Článok 35
Posouzení vlivu na ochranu osobních údajůPosúdenie vplyvu na ochranu údajov
1.   Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování, zejména při využití nových technologií, bude s přihlédnutím k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, provede správce před zpracováním posouzení vlivu zamýšlených operací zpracování na ochranu osobních údajů. Pro soubor podobných operací zpracování, které představují podobné riziko, může stačit jedno posouzení.1.   Ak typ spracúvania, najmä s využitím nových technológií a s ohľadom na povahu, rozsah, kontext a účely spracúvania pravdepodobne povedie k vysokému riziku pre práva a slobody fyzických osôb, prevádzkovateľ pred spracúvaním vykoná posúdenie vplyvu plánovaných spracovateľských operácií na ochranu osobných údajov. Pre súbor podobných spracovateľských operácií, ktoré predstavujú podobné vysoké riziká, môže byť dostatočné jedno posúdenie.
2.   Při provádění posouzení vlivu na ochranu osobních údajů si správce vyžádá posudek pověřence pro ochranu osobních údajů, byl-li jmenován.2.   Prevádzkovateľ sa počas vykonávania posúdenia vplyvu na ochranu údajov radí so zodpovednou osobou, pokiaľ bola určená.
3.   Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle odstavce 1 je nutné zejména v těchto případech:3.   Posúdenie vplyvu na ochranu údajov uvedené v odseku 1 sa vyžaduje najmä v prípadoch:
a) | systematické a rozsáhlé vyhodnocování osobních aspektů týkajících se fyzických osob, které je založeno na automatizovaném zpracování, včetně profilování, a na němž se zakládají rozhodnutí, která vyvolávají ve vztahu k fyzickým osobám právní účinky nebo mají na fyzické osoby podobně závažný dopad;a) | systematického a rozsiahleho hodnotenia osobných aspektov týkajúcich sa fyzických osôb, ktoré je založené na automatizovanom spracúvaní vrátane profilovania a z ktorého vychádzajú rozhodnutia s právnymi účinkami týkajúcimi sa fyzickej osoby alebo s podobne závažným vplyvom na ňu;
b) | rozsáhlé zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10; nebob) | spracúvania vo veľkom rozsahu osobitných kategórií údajov podľa článku 9 ods. 1 alebo osobných údajov týkajúcich sa uznania viny za trestné činy a priestupky podľa článku 10, alebo
c) | rozsáhlé systematické monitorování veřejně přístupných prostorů.c) | systematického monitorovania verejne prístupných miest vo veľkom rozsahu.
4.   Dozorový úřad sestaví a zveřejní seznam druhů operací zpracování, které podléhají požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle odstavce 1. Dozorový úřad uvedené seznamy předá sboru.4.   Dozorný orgán vypracuje a zverejní zoznam tých spracovateľských operácií, ktoré podliehajú požiadavke na posúdenie vplyvu na ochranu údajov podľa odseku 1. Dozorný orgán zasiela tieto zoznamy výboru uvedenému v článku 68.
5.   Dozorový úřad může rovněž sestavit a zveřejnit seznam druhů operací zpracování, u nichž není posouzení vlivu na ochranu osobních údajů nutné. Dozorový úřad uvedené seznamy předá sboru.5.   Dozorný orgán môže stanoviť a zverejniť aj zoznam spracovateľských operácií, v prípade ktorých sa nevyžaduje posúdenie vplyvu na ochranu údajov. Dozorný orgán zasiela tieto zoznamy výboru.
6.   Před přijetím seznamů podle odstavců 4 a 5 použije příslušný dozorový úřad mechanismus jednotnosti uvedený v článku 63, pokud tyto seznamy zahrnují činnosti zpracování související s nabídkou zboží či služeb subjektům údajů nebo s monitorováním jejich chování v několika členských státech, nebo jestliže dané seznamy mohou výrazně ovlivnit volný pohyb osobních údajů v rámci Unie.6.   Príslušný dozorný orgán pred prijatím zoznamov uvedených v odsekoch 4 a 5 uplatní mechanizmus konzistentnosti uvedený v článku 63, ak takéto zoznamy zahŕňajú spracovateľské činnosti, ktoré súvisia s ponukou tovaru alebo služieb dotknutým osobám alebo sledovaním ich správania vo viacerých členských štátoch, alebo ak môžu podstatne ovplyvniť voľný pohyb osobných údajov v rámci Únie.
7.   Posouzení obsahuje alespoň:7.   Posúdenie obsahuje aspoň:
a) | systematický popis zamýšlených operací zpracování a účely zpracování, případně včetně oprávněných zájmů správce;a) | systematický opis plánovaných spracovateľských operácií a účely spracúvania, vrátane prípadného oprávneného záujmu, ktorý sleduje prevádzkovateľ;
b) | posouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování z hlediska účelů;b) | posúdenie nutnosti a primeranosti spracovateľských operácií vo vzťahu k účelu;
c) | posouzení rizik pro práva a svobody subjektů údajů uvedených v odstavci 1; ac) | posúdenie rizika pre práva a slobody dotknutých osôb uvedeného v odseku 1 a
d) | plánovaná opatření k řešení těchto rizik, včetně záruk, bezpečnostních opatření a mechanismů k zajištění ochrany osobních údajů a k doložení souladu s tímto nařízením, s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům subjektů údajů a dalších dotčených osob.d) | opatrenia na riešenie rizík vrátane záruk, bezpečnostných opatrení a mechanizmov na zabezpečenie ochrany osobných údajov a na preukázanie súladu s týmto nariadením, pričom sa zohľadnia práva a oprávnené záujmy dotknutých osôb a ďalších osôb, ktorých sa to týka.
8.   Dodržování schválených kodexů chování podle článku 40 příslušnými správci nebo zpracovateli se řádně zohlední při posuzování dopadu operací zpracování prováděných těmito správci či zpracovateli, zejména pro účely posouzení vlivu na ochranu osobních údajů.8.   Pri posudzovaní dosahu spracovateľských operácií vykonávaných relevantnými prevádzkovateľmi alebo sprostredkovateľmi sa náležite sleduje, či títo prevádzkovatelia alebo sprostredkovatelia dodržiavajú schválené kódexy správania uvedené v článku 40, a to najmä na účely posúdenia vplyvu na ochranu údajov.
9.   Správce ve vhodných případech získá k zamýšlenému zpracování stanovisko subjektů údajů nebo jejich zástupců, aniž by byla dotčena ochrana obchodních či veřejných zájmů nebo bezpečnost operací zpracování.9.   Prevádzkovateľ sa podľa potreby usiluje získať názory dotknutých osôb alebo ich zástupcov na zamýšľané spracúvanie bez toho, aby bola dotknutá ochrana obchodných alebo verejných záujmov alebo bezpečnosť spracovateľských operácií.
10.   Pokud má zpracování podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nebo e) právní základ v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, a toto právo upravuje konkrétní operaci nebo soubor operací zpracování a pokud bylo posouzení vlivu na ochranu osobních údajů již provedeno jakožto součást obecného posouzení dopadů v souvislosti s přijetím uvedeného právního základu, odstavce 1 až 7 se nepoužijí, ledaže by členské státy považovaly provedení tohoto posouzení před činnostmi zpracování za nezbytné.10.   Ak má spracúvanie podľa článku 6 ods. 1 písm. c) alebo e) právny základ v práve Únie alebo v práve členského štátu, ktorému prevádzkovateľ podlieha, a toto právo upravuje konkrétnu spracovateľskú operáciu alebo súbor daných operácií, a posúdenie vplyvu na ochranu údajov sa už vykonalo v rámci všeobecného posúdenia vplyvu v súvislosti s prijatím tohto právneho základu, odseky 1 až 7 sa neuplatňujú, pokiaľ členské štáty nepovažujú za potrebné vykonať takéto posúdenie pred začatím spracovateľských činností.
11.   Správce případně provede přezkum s cílem posoudit, zda je zpracování prováděno v souladu s posouzením vlivu na ochranu osobních údajů alespoň v případech, kdy dojde ke změně rizika, jež představují operace zpracování.11.   V prípade potreby prevádzkovateľ vykoná prehodnotenie s cieľom posúdiť, či sa spracúvanie uskutočňuje v súlade s posúdením vplyvu na ochranu údajov, a to aspoň vtedy, keď došlo k zmene rizika, ktoré predstavujú spracovateľské operácie.
Článek 36Článok 36
Předchozí konzultacePredchádzajúca konzultácia
1.   Správce konzultuje před zpracováním s dozorovým úřadem, pokud z posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 vyplývá, že by dané zpracování mělo za následek vysoké riziko v případě, že by správce nepřijal opatření ke zmírnění tohoto rizika.1.   Prevádzkovateľ uskutoční s dozorným orgánom pred spracúvaním konzultácie, ak z posúdenia vplyvu na ochranu údajov podľa článku 35 vyplýva, že toto spracúvanie by viedlo k vysokému riziku v prípade, ak by prevádzkovateľ neprijal opatrenia na zmiernenie tohto rizika.
2.   Pokud se dozorový úřad domnívá, že by zamýšlené zpracování uvedené v odstavci 1 porušilo toto nařízení, zejména pokud správce nedostatečně určil či zmírnil riziko, upozorní na to správce a případně zpracovatele údajů písemně ve lhůtě nejvýše osmi týdnů od obdržení žádosti o konzultaci a může uplatnit kteroukoli ze svých pravomocí uvedených v článku 58. Tato lhůta může být s ohledem na složitost zamýšleného zpracování prodloužena o šest týdnů. Dozorový úřad informuje správce a případně zpracovatele o každém takovém prodloužení a o jeho důvodech do jednoho měsíce od obdržení žádosti o konzultaci. Tyto lhůty mohou být pozastaveny, dokud dozorový úřad neobdrží veškeré informace, o které požádal pro účely konzultace.2.   Ak sa dozorný orgán domnieva, že by zamýšľané spracúvanie uvedené v odseku 1 bolo v rozpore s týmto nariadením, najmä ak prevádzkovateľ nedostatočne identifikoval alebo zmiernil riziko, dozorný orgán do ôsmich týždňov od prijatia žiadosti o konzultáciu poskytne prevádzkovateľovi a prípadne aj sprostredkovateľovi písomné poradenstvo, pričom môže uplatniť akúkoľvek zo svojich právomocí uvedených v článku 58. Uvedená lehota sa môže predĺžiť o šesť týždňov, pričom sa zohľadní ucelenosť zamýšľaného spracúvania. Dozorný orgán informuje o takomto predĺžení lehoty prevádzkovateľa a prípadne sprostredkovateľa do jedného mesiaca od prijatia žiadosti o konzultáciu, pričom zároveň uvedie aj dôvody predĺženia lehoty. Plynutie týchto lehôt sa môže prerušiť, kým dozorný orgán nezíska informácie, o ktoré požiadal na účely konzultácie.
3.   Při konzultaci s dozorovým úřadem podle odstavce 1 mu správce poskytne informace o těchto aspektech:3.   Pri konzultácii dozorného orgánu podľa odseku 1 poskytne prevádzkovateľ dozornému orgánu:
a) | ve vhodných případech rozdělení odpovědnosti správce, společných správců a zpracovatelů zapojených do zpracování, zejména v případě zpracování v rámci skupiny podniků;a) | v príslušných prípadoch informácie o príslušných povinnostiach prevádzkovateľa, o spoločných prevádzkovateľoch a sprostredkovateľoch zapojených do spracúvania, najmä v prípade spracúvania v rámci skupiny podnikov;
b) | účely a způsoby zamýšleného zpracování;b) | informácie o účeloch zamýšľaného spracúvania a prostriedkoch na jeho vykonanie;
c) | opatření a záruky poskytnuté za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů podle tohoto nařízení;c) | informácie o opatreniach a zárukách poskytnutých na ochranu práv a slobôd dotknutých osôb podľa tohto nariadenia;
d) | kontaktní údaje případného pověřence pro ochranu osobních údajů;d) | v príslušných prípadoch kontaktné údaje zodpovednej osoby;
e) | posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 ae) | posúdenie vplyvu na ochranu údajov stanovené v článku 35 a
f) | veškeré další informace, o které dozorový úřad požádá.f) | akékoľvek ďalšie informácie, o ktoré dozorný orgán požiada.
4.   Členské státy konzultují s dozorovým úřadem během přípravy návrhu legislativního opatření, které má přijmout vnitrostátní parlament, nebo návrhu regulačního opatření založeného na takovém legislativním opatření, jež souvisí se zpracováním.4.   Členské štáty uskutočňujú s dozorným orgánom konzultácie počas prípravy návrhu legislatívneho opatrenia, ktoré má prijať národný parlament, alebo regulačného opatrenia založeného na takomto legislatívnom opatrení, ktoré sa týka spracúvania.
5.   Bez ohledu na odstavec 1 může právo členského státu od správců vyžadovat, aby konzultovali s dozorovým úřadem a získali od něj předchozí povolení, pokud jde o zpracování správcem za účelem vykonání úkolu ve veřejném zájmu, včetně zpracování v souvislosti se sociální ochranou a veřejným zdravím.5.   Bez ohľadu na odsek 1 sa na základe práva členského štátu môže od prevádzkovateľov vyžadovať, aby uskutočnili s dozorným orgánom konzultácie a získali od neho predchádzajúce povolenie v súvislosti so spracúvaním vykonávaným prevádzkovateľom na plnenie úlohy prevádzkovateľa vo verejnom záujme vrátane spracúvania v súvislosti so sociálnym zabezpečením a verejným zdravím.
Oddíl 4Oddiel 4
Pověřenec pro ochranu osobních údajůZodpovedná osoba
Článek 37Článok 37
Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajůUrčenie zodpovednej osoby
1.   Správce a zpracovatel jmenují pověřence pro ochranu osobních údajů v každém případě, kdy:1.   Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ určia zodpovednú osobu v každom prípade, keď:
a) | zpracování provádí orgán veřejné moci či veřejný subjekt, s výjimkou soudů jednajících v rámci svých soudních pravomocí;a) | spracúvanie vykonáva orgán verejnej moci alebo verejnoprávny subjekt s výnimkou súdov pri výkone ich súdnej právomoci;
b) | hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v operacích zpracování, které kvůli své povaze, svému rozsahu nebo svým účelům vyžadují rozsáhlé pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů; nebob) | hlavnými činnosťami prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa sú spracovateľské operácie, ktoré si vzhľadom na svoju povahu, rozsah a/alebo účely vyžadujú pravidelné a systematické monitorovanie dotknutých osôb vo veľkom rozsahu; alebo
c) | hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v rozsáhlém zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v článku 9 a osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10.c) | hlavnými činnosťami prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa je spracúvanie osobitných kategórií údajov podľa článku 9 vo veľkom rozsahu alebo spracúvanie osobných údajov týkajúcich sa uznania viny za trestné činy a priestupky podľa článku 10.
2.   Skupina podniků může jmenovat jediného pověřence pro ochranu osobních údajů, pokud je snadno dosažitelný z každého podniku.2.   Skupina podnikov môže určiť jednu zodpovednú osobu, ak je zodpovedná osoba ľahko dostupná z každej prevádzkarne.
3.   Je-li správce nebo zpracovatel orgánem veřejné moci či veřejným subjektem, může být s přihlédnutím k jejich organizační struktuře a velikosti jmenován jediný pověřenec pro ochranu osobních údajů pro několik takových orgánů nebo subjektů.3.   Ak je prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom orgán verejnej moci alebo verejnoprávny subjekt, pre viaceré takéto orgány alebo subjekty sa môže určiť jedna zodpovedná osoba, pričom sa zohľadní ich organizačná štruktúra a veľkosť.
4.   V jiných případech, než jaké jsou uvedeny v odstavci 1, mohou nebo, vyžaduje-li to právo Unie nebo členského státu, musí pověřence pro ochranu osobních údajů jmenovat správce nebo zpracovatel nebo sdružení a jiné subjekty zastupující kategorie správců či zpracovatelů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může jednat ve prospěch takovýchto sdružení a jiných subjektů zastupujících správce nebo zpracovatele.4.   V iných prípadoch, ako sú prípady uvedené v odseku 1, zodpovednú osobu môže určiť alebo, ak sa to vyžaduje v práve Únie alebo v práve členského štátu, určí prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ alebo združenia a iné subjekty zastupujúce kategórie prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov. Zodpovedná osoba môže konať v mene takýchto združení a iných subjektov zastupujúcich prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov.
5.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů musí být jmenován na základě svých profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly stanovené v článku 39.5.   Zodpovedná osoba sa určí na základe jej odborných kvalít, a to najmä na základe jej odborných znalostí práva a postupov v oblasti ochrany údajov a na základe spôsobilosti plniť úlohy uvedené v článku 39.
6.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může být pracovníkem správce či zpracovatele, nebo může úkoly plnit na základě smlouvy o poskytování služeb.6.   Zodpovedná osoba môže byť členom personálu prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa, alebo môže plniť úlohy na základe zmluvy o poskytovaní služieb.
7.   Správce nebo zpracovatel zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je dozorovému úřadu.7.   Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ zverejnia kontaktné údaje zodpovednej osoby a oznámia ich dozornému orgánu.
Článek 38Článok 38
Postavení pověřence pro ochranu osobních údajůPostavenie zodpovednej osoby
1.   Správce a zpracovatel zajistí, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.1.   Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ zabezpečia, aby bola zodpovedná osoba riadnym spôsobom a včas zapojená do všetkých záležitostí, ktoré súvisia s ochranou osobných údajov.
2.   Správce a zpracovatel podporují pověřence pro ochranu osobních údajů při plnění úkolů uvedených v článku 39 tím, že mu poskytují zdroje nezbytné k plnění těchto úkolů, k přístupu k osobním údajům a operacím zpracování a k udržování jeho odborných znalostí.2.   Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ podporujú zodpovednú osobu pri plnení úloh uvedených v článku 39, a to tak, že poskytujú zdroje potrebné na plnenie týchto úloh a prístup k osobným údajom a spracovateľským operáciám, ako aj zdroje na udržiavanie jej odborných znalostí.
3.   Správce a zpracovatel zajistí, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů nedostával žádné pokyny týkající se výkonu těchto úkolů. V souvislosti s plněním svých úkolů není správcem nebo zpracovatelem propuštěn ani sankcionován. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen vrcholovým řídícím pracovníkům správce nebo zpracovatele.3.   Prevádzkovateľ a sprostredkovateľ zabezpečia, aby zodpovedná osoba v súvislosti s plnením týchto úloh nedostávala žiadne pokyny. Prevádzkovateľ ani sprostredkovateľ ju nesmú odvolať alebo postihovať za výkon jej úloh. Zodpovedná osoba podlieha priamo najvyššiemu vedeniu prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa.
4.   Subjekty údajů se mohou obracet na pověřence pro ochranu osobních údajů ve všech záležitostech souvisejících se zpracováním jejich osobních údajů a výkonem jejich práv podle tohoto nařízení.4.   Dotknuté osoby môžu kontaktovať zodpovednú osobu v súvislosti so všetkými otázkami týkajúcimi sa spracúvania ich osobných údajov a uplatňovania ich práv podľa tohto nariadenia.
5.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů je v souvislosti s výkonem svých úkolů vázán tajemstvím nebo důvěrností, v souladu s právem Unie nebo členského státu.5.   Zodpovedná osoba je v súvislosti s výkonom svojich úloh viazaná povinnosťou zachovávať mlčanlivosť alebo dôvernosť informácií v súlade s právom Únie alebo s právom členského štátu.
6.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může plnit i jiné úkoly a povinnosti. Správce nebo zpracovatel zajistí, aby žádné z těchto úkolů a povinností nevedly ke střetu zájmů.6.   Zodpovedná osoba môže plniť iné úlohy a povinnosti. Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ zabezpečia, aby žiadna z takýchto úloh alebo povinností neviedla ku konfliktu záujmov.
Článek 39Článok 39
Úkoly pověřence pro ochranu osobních údajůÚlohy zodpovednej osoby
1.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává alespoň tyto úkoly:1.   Zodpovedná osoba má aspoň tieto úlohy:
a) | poskytování informací a poradenství správcům nebo zpracovatelům a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování, o jejich povinnostech podle tohoto nařízení a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;a) | poskytovanie informácií a poradenstva prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi a zamestnancom, ktorí vykonávajú spracúvanie, o ich povinnostiach podľa tohto nariadenia a ostatných právnych predpisov Únie alebo členského štátu týkajúcich sa ochrany údajov;
b) | monitorování souladu s tímto nařízením, dalšími předpisy Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů a s koncepcemi správce nebo zpracovatele v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení odpovědnosti, zvyšování povědomí a odborné přípravy pracovníků zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;b) | monitorovanie súladu s týmto nariadením, s ostatnými právnymi predpismi Únie alebo členského štátu týkajúcimi sa ochrany osobných údajov a s pravidlami prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v súvislosti s ochranou osobných údajov vrátane rozdelenia povinností, zvyšovania povedomia a odbornej prípravy personálu, ktorý je zapojený do spracovateľských operácií, a súvisiacich auditov;
c) | poskytování poradenství na požádání, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a monitorování jeho uplatňování podle článku 35;c) | poskytovanie poradenstva na požiadanie, pokiaľ ide o posúdenie vplyvu na ochranu údajov a monitorovanie jeho vykonávania podľa článku 35;
d) | spolupráce s dozorovým úřadem ad) | spolupráca s dozorným orgánom;
e) | působení jako kontaktní místo pro dozorový úřad v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článku 36, a případně vedení konzultací v jakékoli jiné věci.e) | plnenie úlohy kontaktného miesta pre dozorný orgán v súvislosti s otázkami týkajúcimi sa spracúvania vrátane predchádzajúcej konzultácie uvedenej v článku 36 a podľa potreby aj konzultácie v akýchkoľvek iných veciach.
2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů bere při plnění svých úkolů patřičný ohled na riziko spojené s operacemi zpracování a současně přihlíží k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování.2.   Zodpovedná osoba pri výkone svojich úloh náležite zohľadňuje riziko spojené so spracovateľskými operáciami, pričom berie na vedomie povahu, rozsah, kontext a účely spracúvania.
Oddíl 5Oddiel 5
Kodexy chování a vydávání osvědčeníKódexy správania a certifikácia
Článek 40Článok 40
Kodexy chováníKódexy správania
1.   Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podporují vypracování kodexů chování, které mají přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení s ohledem na konkrétní povahu různých odvětví provádějících zpracování a na konkrétní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.1.   Členské štáty, dozorné orgány, výbor a Komisia podporia vypracovanie kódexov správania určených na to, aby prispeli k správnemu uplatňovaniu tohto nariadenia, pričom vezmú do úvahy osobitné črty rôznych sektorov spracúvania a osobitné potreby mikropodnikov a malých a stredných podnikov.
2.   Sdružení nebo jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů mohou vypracovávat kodexy chování nebo tyto kodexy upravovat či rozšiřovat, a to s cílem upřesnit uplatňování ustanovení tohoto nařízení, mimo jiné pokud jde o:2.   Združenia a iné subjekty zastupujúce kategórie prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov môžu vypracovať kódexy správania alebo zmeniť či rozšíriť takéto kódexy, a to na účely spresnenia uplatňovania tohto nariadenia, ako napríklad v súvislosti s:
a) | spravedlivé a transparentní zpracování;a) | spravodlivým a transparentným spracúvaním;
b) | oprávněné zájmy, jež správci v konkrétních situacích sledují;b) | oprávnenými záujmami, ktoré prevádzkovatelia sledujú v konkrétnych situáciách;
c) | shromažďování osobních údajů;c) | získavaním osobných údajov;
d) | pseudonymizaci osobních údajů;d) | pseudonymizáciou osobných údajov;
e) | informace poskytované veřejnosti a subjektů údajů;e) | informovaním verejnosti a dotknutých osôb;
f) | výkon práv subjektů údajů;f) | uplatnením práv dotknutých osôb;
g) | informace poskytované dětem a jejich ochranu a způsob získávání souhlasu nositele rodičovské zodpovědnosti nad dítětem;g) | informovaním a ochranou detí a spôsobom získania súhlasu nositeľov rodičovských práv a povinností;
h) | opatření a postupy uvedené v článcích 24 a 25 a opatření k zajištění bezpečnosti zpracování podle článku 32;h) | opatreniami a postupmi uvedenými v článkoch 24 a 25 a opatreniami na zaistenie bezpečnosti spracúvania podľa článku 32;
i) | ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů dozorovým úřadům a oznamování těchto případů porušení subjektům údajů;i) | oznámením porušenia ochrany osobných údajov dozorným orgánom a informovaním dotknutých osôb o takýchto porušeniach ochrany osobných údajov;
j) | předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím; neboj) | prenosom osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám alebo
k) | mimosoudní vyrovnání a jiné postupy pro řešení sporů mezi správci a subjekty údajů v souvislosti se zpracováním, aniž by byla dotčena práva subjektů údajů podle článků 77 a 79.k) | mimosúdnym konaním a inými postupmi riešenia sporov zameranými na riešenie sporov medzi prevádzkovateľmi a dotknutými osobami v súvislosti so spracúvaním bez toho, aby boli dotknuté práva dotknutých osôb podľa článkov 77 a 79.
3.   Vedle správců a zpracovatelů, na něž se vztahuje toto nařízení vztahuje, mohou kodexy chování schválené podle odstavce 5 tohoto článku a mající všeobecnou platnost podle odstavce 9 tohoto článku dodržovat i správci nebo zpracovatelé, na něž se podle článku 3 toto nařízení nevztahuje, s cílem poskytnout vhodné záruky v rámci předání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím za podmínek uvedených v čl. 46 odst. 2 písm. e). Za účelem uplatňování těchto vhodných záruk, a to i pokud jde o práva subjektů údajů, přijmou tito správci nebo zpracovatelé prostřednictvím smluvních nástrojů nebo jiných právně závazných nástrojů závazné a vymahatelné závazky.3.   Okrem dodržiavania predpisov prevádzkovateľmi alebo sprostredkovateľmi, ktorí podliehajú tomuto nariadeniu, kódexy správania schválené podľa odseku 5 tohto článku, a ktoré majú všeobecnú pôsobnosť podľa odseku 9 tohto článku, môžu dodržiavať aj prevádzkovatelia alebo sprostredkovatelia, na ktorých sa toto nariadenie nevzťahuje podľa článku 3, aby sa zabezpečili primerané záruky v rámci prenosov osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám podľa podmienok uvedených v článku 46 ods. 2 písm. e). Takíto prevádzkovatelia alebo sprostredkovatelia prijmú záväzné a vykonateľné záväzky prostredníctvom zmluvných alebo iných právne záväzných nástrojov, aby uplatnili uvedené primerané záruky, a to aj pokiaľ ide o práva dotknutých osôb.
4.   Kodex chování uvedený v odstavci 2 tohoto článku obsahuje mechanismy, které umožňují subjektu uvedenému v čl. 41 odst. 1 provádět povinné monitorování dodržování jeho ustanovení správci nebo zpracovateli, kteří se zavázali jej dodržovat, aniž tím jsou dotčeny úkoly a pravomoci dozorových úřadů, které jsou příslušné podle článku 55 nebo 56.4.   Kódex správania uvedený v odseku 2 tohto článku obsahuje mechanizmy, ktoré umožňujú subjektu uvedenému v článku 41 ods. 1 vykonávať povinné monitorovanie dodržiavania jeho ustanovení zo strany prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov, ktorí sa rozhodli uplatňovať ho, pričom tým nie sú dotknuté úlohy a právomoci dozorného orgánu, ktorý je príslušný podľa článku 55 alebo 56.
5.   Sdružení nebo jiné subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají v úmyslu vypracovat kodex chování nebo upravit či rozšířit existující kodex, předloží návrh kodexu či návrhy na úpravu či rozšíření kodexu dozorového úřadu, který je příslušný podle článku 55. Dozorový úřad vydá stanovisko k tomu, zda je daný návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu v souladu s tímto nařízením, a pokud shledá, že tento návrh nebo návrh na úpravu ný či rozšíření kodexu poskytuje dostatečné vhodné záruky, schválí jej.5.   Združenia a iné subjekty uvedené v odseku 2 tohto článku, ktoré majú v úmysle vypracovať kódex správania, alebo existujúci kódex zmeniť alebo rozšíriť, predložia návrh kódexu, zmeny alebo rozšírenia dozornému orgánu, ktorý je príslušný podľa článku 55. Dozorný orgán vydá stanovisko, či je návrh kódexu, zmeny alebo rozšírenia v súlade s týmto nariadením a takýto návrh kódexu, zmeny alebo rozšírenia schváli, ak dôjde k záveru, že poskytuje dostatočné primerané záruky.
6.   Je-li kodex chování nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu schválen v souladu s odstavcem 5 a jestliže se kodex chování nevztahuje na činnosti zpracování v několika členských státech, dozorový úřad daný kodex zaregistruje a zveřejní.6.   Ak je návrh kódexu alebo zmeny alebo rozšírenia schválený v súlade s odsekom 5 a ak sa predmetný kódex správania netýka spracovateľských činností vo viacerých členských štátoch, dozorný orgán tento kódex zaregistruje a uverejní.
7.   Pokud se návrh kodexu chování týká činností zpracování v několika členských státech, předloží dozorový úřad příslušný podle článku 55 návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu před jeho schválením v rámci postupu podle článku 63 sboru a ten vydá stanovisko k tomu, zda je návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu v souladu s tímto nařízením nebo zda v situaci uvedené v odstavci 3 tohoto článku poskytuje vhodné záruky.7.   Ak sa návrh kódexu správania týka spracovateľských činností vo viacerých členských štátoch, dozorný orgán, ktorý je príslušný podľa článku 55, ho pred schválením návrhu kódexu, zmeny alebo rozšírenia predloží v rámci postupu uvedenom v článku 63 výboru, ktorý vydá stanovisko, či je návrh kódexu, zmeny alebo rozšírenia v súlade s týmto nariadením, alebo či v situácii uvedenej v odseku 3 tohto článku poskytuje primerané záruky.
8.   Pokud se ve stanovisku uvedeném v odstavci 7 potvrdí, že kodex chování nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu je v souladu s tímto nařízením nebo že v situaci uvedené v odstavci 3 poskytují vhodné záruky, předloží sbor své stanovisko Komisi.8.   Ak sa v stanovisku uvedenom v odseku 7 potvrdí, že návrh kódexu, zmeny alebo rozšírenia je v súlade s týmto nariadením alebo v situácii uvedenej v odseku 3 poskytuje primerané záruky, výbor predloží svoje stanovisko Komisii.
9.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že schválený kodex chování, jeho úprava či rozšíření, které jí byly předloženy podle odstavce 8 tohoto článku, mají všeobecnou platnost v rámci Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.9.   Komisia môže prostredníctvom vykonávacích aktov rozhodnúť, že schválený kódex správania, zmena alebo rozšírenie, ktoré jej boli predložené podľa odseku 8 tohto článku, majú všeobecnú platnosť v rámci Únie. Uvedené vykonávacie akty sa prijmú v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
10.   Komise zajistí odpovídající zveřejnění schválených kodexů, o nichž bylo v souladu s odstavcem 9 rozhodnuto, že mají všeobecnou platnost.10.   Komisia zaistí náležité zverejnenie schválených kódexov, o ktorých bolo v súlade s odsekom 9 rozhodnuté, že majú všeobecnú platnosť.
11.   Sbor všechny schválené kodexy chování a jejich úpravy či rozšíření shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.11.   Výbor zhromažďuje všetky schválené kódexy správania, zmeny a rozšírenia v registri a zverejňuje ich akýmkoľvek primeraným spôsobom.
Článek 41Článok 41
Monitorování schválených kodexů chováníMonitorovanie schválených kódexov správania
1.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu podle článků 57 a 58, může monitorování souladu s kodexem chování podle článku 40 provádět subjekt, který má ohledně předmětu kodexu příslušnou úroveň odborných znalostí a je pro tento účel akreditován příslušným dozorovým úřadem.1.   Bez toho, aby boli dotknuté úlohy a právomoci príslušného dozorného orgánu podľa článkov 57 a 58, monitorovanie súladu s kódexom správania podľa článku 40 môže vykonávať subjekt, ktorý má primeranú úroveň odborných znalostí vo vzťahu k predmetu úpravy kódexu a na tento účel je akreditovaný príslušným dozorným orgánom.
2.   Subjekt uvedený v odstavci 1 může být akreditován pro monitorování souladu s kodexem chování, pokud tento subjekt:2.   Subjekt uvedený v odseku 1 môže byť akreditovaný na monitorovanie dodržiavania kódexu správania, ak tento subjekt:
a) | prokázal ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu svoji nezávislost a odborné znalosti ohledně předmětu kodexu;a) | preukázal svoju nezávislosť a odborné znalosti vo vzťahu k predmetu úpravy kódexu k spokojnosti príslušného dozorného orgánu;
b) | stanovil postupy, které mu umožňují posoudit způsobilost dotčených správců a zpracovatelů, pokud jde o uplatňování kodexu, monitorovat, zda jeho ustanovení dodržují, a pravidelně přezkoumávat jeho fungování;b) | stanovil postupy, ktoré mu umožňujú posúdiť oprávnenosť dotknutých prevádzkovateľov a sprostredkovateľov, pokiaľ ide o uplatňovanie kódexu, monitorovať, ako dodržiavajú ustanovenia kódexu a pravidelne preskúmavať jeho fungovanie;
c) | stanovil postupy a struktury pro řešení stížností na porušování kodexu nebo na způsob, jak správce nebo zpracovatel kodex uplatňoval nebo uplatňuje, a učinil tyto postupy a struktury pro subjekty údajů a pro veřejnost transparentními; ac) | stanovil postupy a štruktúry na vybavovanie sťažností týkajúcich sa porušení kódexu alebo spôsobu, akým bol alebo je kódex vykonávaný prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, a na dosiahnutie transparentnosti týchto postupov a štruktúr pre dotknuté osoby a verejnosť, a
d) | ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu prokázal, že jeho úkoly a povinnosti nevedou ke střetu zájmů.d) | preukázal k spokojnosti príslušného dozorného orgánu, že jeho úlohy a povinnosti nevedú ku konfliktu záujmov.
3.   Příslušný dozorový úřad předloží návrh kritérií pro akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku sboru podle mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.3.   Príslušný dozorný orgán predloží návrh kritérií na akreditáciu subjektu uvedeného v odseku 1 tohto článku výboru podľa mechanizmu konzistentnosti uvedenému v článku 63.
4.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu a aniž je dotčena kapitola VIII, přijme subjekt uvedený v odstavci 1 tohoto článku s výhradou vhodných záruk v případech porušování kodexu správcem nebo zpracovatelem vhodná opatření, včetně pozastavení účasti daného správce nebo zpracovatele na kodexu nebo jeho vyloučení z této účasti. O těchto opatřeních a důvodech jejich přijetí informuje příslušný dozorový úřad.4.   Bez toho, aby boli dotknuté úlohy a právomoci príslušného dozorného orgánu a ustanovenia kapitoly VIII, subjekt uvedený v odseku 1 tohto článku prijme za primeraných záruk primerané opatrenia v prípadoch porušenia kódexu prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom vrátane pozastavenia členstva dotknutého prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v kódexe alebo jeho vylúčenia z kódexu. O takých opatreniach vrátane dôvodov ich prijatia informuje príslušný dozorný orgán.
5.   Příslušný dozorový úřad zruší akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1, jestliže nejsou nebo již přestaly být dodržovány podmínky akreditace nebo jestliže je činnosti tohoto subjektu v rozporu s tímto nařízením.5.   Príslušný dozorný orgán odoberie akreditáciu subjektu uvedenému v odseku 1, ak nie sú splnené podmienky na akreditáciu alebo sa podmienky na akreditáciu už viac neplnia, alebo ak kroky podniknuté týmto subjektom sú v rozpore s týmto nariadením.
6.   Tento článek se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci a veřejnými subjekty.6.   Tento článok sa neuplatňuje na spracúvanie vykonávané orgánmi verejnej moci a verejnoprávnymi subjektmi.
Článek 42Článok 42
Vydávání osvědčeníCertifikácia
1.   Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podpoří, zejména na úrovni Unie, zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů pro účely prokázání souladu s tímto nařízením v případě operací zpracování prováděných správci a zpracovateli. Zohlední se specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.1.   Členské štáty, dozorné orgány, výbor a Komisia podporia, predovšetkým na úrovni Únie, zavedenie certifikačných mechanizmov ochrany údajov a pečatí a značiek ochrany údajov na účely preukázania súladu s týmto nariadením, pokiaľ ide o spracovateľské operácie vykonávané prevádzkovateľmi a sprostredkovateľmi. Zohľadnia sa osobitné potreby mikropodnikov a malých a stredných podnikov.
2.   Vedle dodržování správci a zpracovateli, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou být mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a příslušné pečetě či známky schválené podle odstavce 5 tohoto článku zavedeny rovněž za účelem prokázání existence vhodných záruk poskytnutých správci nebo zpracovateli, na něž se podle článku 3 toto nařízení nevztahuje, v rámci předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím za podmínek uvedených v čl. 46 odst. 2 písm. f). Za účelem uplatňování těchto vhodných záruk, a to i pokud jde o práva subjektů údajů, přijmou tito správci nebo zpracovatelé prostřednictvím smluvních nebo jiných právně závazných nástrojů závazné a vymahatelné závazky.2.   Okrem dodržiavania predpisov prevádzkovateľmi alebo sprostredkovateľmi, ktorí podliehajú tomuto nariadeniu, sa môžu stanoviť v oblasti ochrany údajov certifikačné mechanizmy, pečate alebo značky schválené podľa odseku 5 tohto článku s cieľom preukázať existenciu primeraných záruk zabezpečených prevádzkovateľmi alebo sprostredkovateľmi, na ktorých sa toto nariadenie podľa článku 3 nevzťahuje, v rámci prenosov osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám podľa podmienok uvedených v článku 46 ods. 2 písm. f). Takíto prevádzkovatelia alebo sprostredkovatelia môžu prijať záväzné a vykonateľné záväzky prostredníctvom zmluvných alebo iných právne záväzných nástrojov, aby uplatnili uvedené primerané záruky, a to aj pokiaľ ide o práva dotknutých osôb.
3.   Vydávání osvědčení je dobrovolné a dostupné prostřednictvím postupu, který je transparentní.3.   Certifikácia je dobrovoľná a dostupná prostredníctvom postupu, ktorý je transparentný.
4.   Osvědčením podle tohoto článku se nesnižuje odpovědnost správce nebo zpracovatele za soulad s tímto nařízením a nejsou jím dotčeny úkoly a pravomoci dozorových úřadů, které jsou příslušné podle článku 55 nebo 56.4.   Certifikáciou podľa tohto článku sa neznižuje zodpovednosť prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa dodržiavať toto nariadenie a nie sú ňou dotknuté úlohy a právomoci dozorných orgánov, ktoré sú príslušné podľa článku 55 alebo 56.
5.   Osvědčení podle tohoto článku vydávají subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v článku 43 nebo příslušný dozorový úřad na základě kritérií jím schválených podle čl. 58 odst. 3 nebo schválených sborem podle článku 63. Jsou-li kritéria schválena sborem, může to vést k vydání společného osvědčení, evropské pečeti ochrany údajů.5.   Certifikáciu podľa tohto článku vydajú certifikačné subjekty uvedené v článku 43 alebo príslušný dozorný orgán na základe kritérií schválených uvedeným príslušným dozorným orgánom podľa článku 58 ods. 3 alebo kritérií schválených výborom podľa článku 63. Ak kritériá schvaľuje výbor, môže to viesť k spoločnej certifikácii, európskej pečati ochrany údajov.
6   Správce nebo zpracovatel, který předloží své zpracování mechanismu pro vydávání osvědčení, poskytne subjektu pro vydávání osvědčení uvedenému v článku 43 nebo případně příslušnému dozorovému úřadu veškeré informace a přístup ke svým činnostem zpracování, které jsou pro provedení postupu vydávání osvědčení nezbytné.6.   Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ, ktorý predkladá svoje spracúvanie certifikačnému mechanizmu, poskytne certifikačnému subjektu uvedenému v článku 43 alebo v príslušnom prípade príslušnému dozornému orgánu všetky informácie a prístup k svojim spracovateľským činnostiam, ktoré sú potrebné na vykonanie certifikačného postupu.
7.   Osvědčení se vydává správci nebo zpracovateli na dobu nejvýše tří let a lze je obnovit za stejných podmínek, pokud jsou i nadále plněny příslušné požadavky. Nejsou-li požadavky na osvědčení plněny, nebo pokud již přestaly být plněny, subjekty pro vydávání osvědčení podle článku 43 nebo příslušný dozorový úřad uvedené osvědčení odeberou.7.   Certifikácia sa prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi vydá na maximálne obdobie troch rokov a môže sa obnoviť za rovnakých podmienok, pokiaľ sa naďalej plnia príslušné požiadavky. Certifikačné subjekty uvedené v článku 43 alebo v príslušnom prípade príslušný dozorný orgán certifikáciu odoberú, ak nie sú alebo už nie sú splnené požiadavky na certifikáciu.
8.   Sbor všechny mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a příslušné pečetě či známky shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.8.   Výbor zhromažďuje všetky certifikačné mechanizmy a pečate a značky ochrany údajov v registri a zverejňuje ich akýmkoľvek primeraným spôsobom.
Článek 43Článok 43
Subjekty pro vydávání osvědčeníCertifikačné subjekty
1.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu podle článků 57 a 58, osvědčení vydává a obnovuje subjekt pro vydávání osvědčení, který má příslušnou úroveň odborných znalostí ohledně ochrany údajů, a to poté, co informoval dozorový úřad s cílem umožnit případně výkon jeho pravomocí podle čl. 58 odst. 2 písm. h). Členské státy zajistí, aby byly tyto subjekty pro vydávání osvědčení akreditovány jedním nebo oběma z následujících orgánů:1.   Bez toho, aby boli dotknuté úlohy a právomoci príslušného dozorného orgánu podľa článkov 57 a 58, certifikačné subjekty, ktoré majú primeranú úroveň odborných znalostí vo vzťahu k ochrane údajov, vydajú a obnovia certifikáciu po tom, ako informujú dozorný orgán, aby mu umožnili uplatniť jeho právomoci podľa článku 58 ods. 2 písm. h). Členské štáty zabezpečia, aby boli tieto certifikačné subjekty akreditované jedným či oboma z týchto orgánov:
a) | dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56; neboa) | dozorným orgánom, ktorý je príslušný podľa článku 55 alebo 56;
b) | vnitrostátním akreditačním orgánem určeným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (20), v souladu s normou EN-ISO/IEC 17065/2012 a s dodatečnými požadavky stanovenými dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56.b) | národným akreditačným orgánom vymenovaným v súlade s nariadením Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (20) v súlade s EN-ISO/IEC 17065/2012 a s dodatočnými požiadavkami stanovenými dozorným orgánom, ktorý je príslušný podľa článku 55 alebo 56.
2.   Subjekt pro vydávání osvědčení uvedený v odstavci 1 je pro tento účel akreditován v souladu s uvedeným odstavcem, pouze pokud:2.   Certifikačné subjekty uvedené v odseku 1 sú akreditované v súlade s uvedeným odsekom, len ak:
a) | prokázal ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu svoji nezávislost a odborné znalosti ohledně předmětu osvědčení;a) | preukázali svoju nezávislosť a odborné znalosti vo vzťahu k predmetu certifikácie k spokojnosti príslušného dozorného orgánu;
b) | se zavázal dodržovat kritéria uvedená v čl. 42 odst. 5 a schválená dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56, nebo sborem podle článku 63;b) | zaviazali sa rešpektovať kritéria uvedené v článku 42 ods. 5 a schválené dozorným orgánom, ktorý je príslušný orgán podľa článku 55 alebo 56, alebo schválené výborom podľa článku 63;
c) | stanovil postupy pro vydávání, pravidelný přezkum a odebírání osvědčení, pečetí a známek dokládajících ochranu údajů;c) | stanovili postupy na vydávanie, pravidelné preskúmanie a odoberanie certifikácie, pečatí a značiek ochrany údajov;
d) | stanovil postupy a struktury pro řešení stížností týkajících se porušování osvědčení nebo způsobu, jak správce nebo zpracovatel osvědčení uplatňoval nebo uplatňuje, a učinil tyto postupy a struktury pro subjekty údajů a pro veřejnost transparentními; ad) | stanovili postupy a štruktúry na vybavovanie sťažností týkajúcich sa porušení certifikácie alebo spôsobu, akým bola alebo je certifikácia vykonávaná prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, a tieto postupy a štruktúry spravili transparentnými pre dotknuté osoby a verejnosť, a
e) | ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu doložil, že jeho úkoly a povinnosti nevedou ke střetu zájmů.e) | preukázali k spokojnosti príslušného dozorného orgánu, že ich úlohy a povinnosti nevedú ku konfliktu záujmov.
3.   Akreditace subjektů pro vydávání osvědčení uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku probíhá na základě kritérií schválených dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56, nebo sborem podle článku 63. V případě akreditace podle odst. 1 písm. c) tohoto článku tyto požadavky doplňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 765/2008 a technická pravidla, která popisují metody a postupy subjektů pro vydávání osvědčení.3.   Akreditácia certifikačných subjektov podľa odsekov 1 a 2 tohto článku sa uskutoční na základe kritérií schválených dozorným orgánom, ktorý je príslušný podľa článku 55 alebo 56, alebo kritérií schválených výborom podľa článku 63. V prípade akreditácie podľa odseku 1 písm. b) tohto článku dopĺňajú tieto požiadavky tie požiadavky, ktoré sa stanovujú v nariadení (ES) č. 765/2008, a technické pravidlá, ktorými sa opisujú metódy a postupy certifikačných subjektov.
4.   Subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v odstavci 1 jsou odpovědné za řádné posouzení vedoucí k vydání osvědčení nebo k jeho odebrání, aniž je dotčena odpovědnost správce nebo zpracovatele za soulad s tímto nařízením. Akreditace se vydává na období nejvýše pěti let a lze ji obnovit za stejných podmínek, pokud daný subjekt pro vydávání osvědčení splňuje příslušné požadavky stanovené tímto článkem.4.   Certifikačné subjekty uvedené v odseku 1 sú zodpovedné za riadne posúdenie, ktoré povedie k certifikácii alebo odňatiu tejto certifikácie, pričom tým nie je dotknutá zodpovednosť prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa zabezpečiť súlad s týmto nariadením. Akreditácia sa vydáva na maximálne obdobie piatich rokov a možno ju obnoviť za rovnakých podmienok, pokiaľ certifikačný subjekt spĺňa požiadavky stanovené v tomto článku.
5.   Subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v odstavci 1 sdělí příslušným dozorovým úřadům důvody pro vydání nebo odebrání požadovaného osvědčení.5.   Certifikačné subjekty uvedené v odseku 1 informujú príslušné dozorné orgány o dôvodoch udelenia alebo odňatia požadovanej certifikácie.
6.   Požadavky podle odstavce 3 tohoto článku a kritéria podle čl. 42 odst. 5 zveřejní dozorový úřad ve snadno přístupné formě. Dozorové úřady je předají také sboru. Sbor všechny mechanismy pro vydávání osvědčení a pečetě dokládající ochranu údajů shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.6.   Dozorný orgán zverejní požiadavky uvedené v odseku 3 tohto článku a kritériá uvedené v článku 42 ods. 5 v ľahko dostupnej forme. Dozorné orgány tiež zasielajú tieto požiadavky a kritériá výboru. Výbor zhromažďuje všetky certifikačné mechanizmy a pečate ochrany údajov v registri a zverejňuje ich akýmkoľvek primeraným spôsobom.
7.   Aniž je dotčena kapitola VIII, zruší příslušný dozorový úřad nebo vnitrostátní akreditační orgán akreditaci, kterou udělil subjektu pro vydávání osvědčení podle odstavce 1 tohoto článku, jestliže nejsou nebo již přestaly být dodržovány podmínky akreditace, nebo kroky tohoto subjektu pro vydávání osvědčení porušují toto nařízení.7.   Príslušný dozorný orgán alebo národný akreditačný orgán bez toho, aby bola dotknutá kapitola VIII, odoberie akreditáciu certifikačného subjektu podľa odseku 1 tohto článku, ak nie sú splnené podmienky na akreditáciu alebo sa podmienky na akreditáciu už viac neplnia, alebo ak sú kroky podniknuté certifikačným subjektom v rozpore s týmto nariadením.
8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 92 za účelem upřesnění požadavků, které je třeba zohlednit v souvislosti s mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů podle čl. 42 odst. 1.8.   Komisia je splnomocnená v súlade s článkom 92 prijímať delegované akty s cieľom bližšie určiť požiadavky, ktoré sa majú zohľadniť pri certifikačných mechanizmoch ochrany údajov uvedených v článku 42 ods. 1.
9.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické normy pro mechanismy vydávání osvědčení a pro pečeti a známky dokládající ochranu údajů a mechanismy pro prosazování a uznávání mechanismů vydávání osvědčení a pečetí a známek dokládajících ochranu údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.9.   Komisia môže prijať vykonávacie akty stanovujúce technické normy pre certifikačné mechanizmy a pečate a značky ochrany údajov, ako aj mechanizmy na podporu a uznávanie týchto mechanizmov certifikácie, pečatí a značiek. Uvedené vykonávacie akty sa prijmú v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
KAPITOLA VKAPITOLA V
Předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacímPrenosy osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám
Článek 44Článok 44
Obecná zásada pro předáváníVšeobecná zásada prenosov
K jakémukoli předání osobních údajů, které jsou předmětem zpracování nebo které jsou určeny ke zpracování po předání do třetí země nebo mezinárodní organizaci, může dojít pouze tehdy, splní-li správce a zpracovatel v závislosti na dalších ustanoveních tohoto nařízení podmínky stanovené v této kapitole, včetně podmínek pro další předávání osobních údajů z dané třetí země nebo mezinárodní organizace do jiné třetí země nebo jiné mezinárodní organizaci. Veškerá ustanovení této kapitoly se použijí s cílem zajistit, aby úroveň ochrany fyzických osob zaručená tímto nařízením nebyla znehodnocena.Akýkoľvek prenos osobných údajov, ktoré sa spracúvajú alebo sú určené na spracúvanie po prenose do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii, sa uskutoční len vtedy, ak prevádzkovateľ a sprostredkovateľ dodržiavajú podmienky stanovené v tejto kapitole, ako aj ostatné ustanovenia tohto nariadenia vrátane podmienok následných prenosov osobných údajov z predmetnej tretej krajiny alebo od predmetnej medzinárodnej organizácie do inej tretej krajiny, alebo inej medzinárodnej organizácii. Všetky ustanovenia v tejto kapitole sa uplatňujú s cieľom zabezpečiť, aby sa neohrozila úroveň ochrany fyzických osôb zaručená týmto nariadením.
Článek 45Článok 45
Předání založené na rozhodnutí o odpovídající ochraněPrenosy na základe rozhodnutia o primeranosti
1.   Předávání osobních údajů do určité třetí země nebo určité mezinárodní organizaci se může uskutečnit, jestliže Komise rozhodla, že tato třetí země, určité území nebo jedno či více konkrétních odvětví v této třetí zemi, nebo tato mezinárodní organizace zajišťují odpovídající úroveň ochrany. Takovéto předání nevyžaduje žádné zvláštní povolení.1.   Prenos osobných údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii sa môže uskutočniť, ak Komisia rozhodla, že tretia krajina, územie alebo jeden či viaceré určené sektory v danej tretej krajine alebo predmetná medzinárodná organizácia zaručujú primeranú úroveň ochrany. Na takýto prenos nie je nutné žiadne osobitné povolenie.
2.   Při posuzování odpovídající úrovně ochrany vezme Komise v úvahu zejména tyto prvky:2.   Pri posudzovaní primeranosti úrovne ochrany zohľadňuje Komisia najmä tieto skutočnosti:
a) | právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod, příslušné právní předpisy, obecné i odvětvové, včetně těch, které se týkají veřejné bezpečnosti, obrany, národní bezpečnosti a trestního práva a přístupu orgánů veřejné moci k osobním údajům, jakož i provádění těchto právních předpisů, pravidla ochrany údajů, profesní pravidla a související bezpečnostní opatření, včetně pravidel dalšího předávání osobních údajů do další třetí země nebo mezinárodní organizaci, která jsou v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci dodržována, judikaturu, jakož i existenci účinných a vymahatelných práv subjektu údajů a účinné správní a soudní ochrany pro subjekty údajů, jejichž osobní údaje se předávají;a) | právny štát, dodržiavanie ľudských práv a základných slobôd, príslušné právne predpisy, a to všeobecné aj odvetvové, vrátane predpisov týkajúcich sa verejnej bezpečnosti, obrany, národnej bezpečnosti a trestného práva a prístupu orgánov verejnej moci k osobným údajom, ako aj vykonávanie takýchto právnych predpisov, pravidiel ochrany údajov, profesijných pravidiel a bezpečnostných opatrení vrátane pravidiel pre následný prenos osobných údajov do ďalšej tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii, ktoré sa v danej tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii dodržiavajú, judikatúra, ako aj účinné a vymáhateľné práva dotknutej osoby a účinné správne a súdne prostriedky nápravy pre dotknuté osoby, ktorých osobné údaje sa prenášajú;
b) | existenci a účinné fungování jednoho nebo více nezávislých dozorových úřadů, které působí v dané třetí zemi nebo kterým podléhá daná mezinárodní organizace, příslušných zajišťovat a vymáhat souladu s pravidly pro ochranu údajů, včetně přiměřených vymáhacích pravomocí, poskytovat pomoc a poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv a spolupracovat s dozorovými úřady členských států, ab) | existencia a účinné pôsobenie jedného či viacerých nezávislých dozorných orgánov v predmetnej tretej krajine, alebo ktorému podlieha medzinárodná organizácia, so zodpovednosťou za zabezpečenie a presadzovanie dodržiavania pravidiel ochrany údajov vrátane primeraných právomocí pre presadzovanie práva, za poskytovanie pomoci a poradenstva dotknutým osobám pri výkone ich práv a za spoluprácu s dozornými orgánmi členských štátov; a
c) | mezinárodní závazky, které daná třetí země nebo mezinárodní organizace přijala, nebo jiné závazky vyplývající z právně závazných úmluv nebo nástrojů, jakož i z její účasti v mnohostranných či regionálních systémech, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů.c) | medzinárodné záväzky, ktoré dotknutá tretia krajina alebo medzinárodná organizácia prevzala, alebo iné záväzky vyplývajúce z právne záväzných dohovorov alebo nástrojov, ako aj z jej účasti na viacstranných alebo regionálnych systémoch, najmä vo vzťahu k ochrane osobných údajov.
3.   Komise může po posouzení odpovídající úrovně ochrany prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout, že určitá třetí země, určité území či jedno nebo více konkrétních odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku. Uvedený prováděcí akt stanoví mechanismus pro pravidelný přezkum prováděný nejméně každé čtyři roky, který zohlední veškerý relevantní vývoj v dotčené třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Stanoví také svou územní a odvětvovou působnost a případně určí dozorový úřad nebo úřady uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.3.   Komisia môže po posúdení primeranosti úrovne ochrany rozhodnúť prostredníctvom vykonávacieho aktu, že tretia krajina, územie alebo jeden či viaceré určené sektory v tretej krajine alebo medzinárodná organizácia zaručujú primeranú úroveň ochrany v zmysle odseku 2 tohto článku. Vo vykonávacom akte sa stanoví mechanizmus pravidelného preskúmania, ktoré sa uskutočňuje najmenej raz za štyri roky, v ktorom sa zohľadnia všetky významné zmeny v tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii. Vo vykonávacom akte sa uvedie rozsah jeho územnej a sektorovej pôsobnosti a v príslušných prípadoch aj dozorný orgán alebo dozorné orgány uvedené v odseku 2 písm. b) tohto článku. Vykonávací akt sa prijme v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
4.   Komise průběžně sleduje vývoj ve třetích zemích a mezinárodních organizacích, jenž by mohl ovlivnit fungování rozhodnutí přijatých podle odstavce 3 tohoto článku a rozhodnutí přijatých na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES.4.   Komisia priebežne monitoruje vývoj v tretích krajinách a medzinárodných organizáciách, ktorý by mohol ovplyvniť pôsobenie rozhodnutí prijatých podľa odseku 3 tohto článku a rozhodnutí prijatých na základe článku 25 ods. 6 smernice 95/46/ES.
5.   Komise v případě, že to vyplyne z dostupných informací, zejména na základě přezkumu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku, rozhodne, že určitá třetí země, určité území nebo konkrétní odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace již nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, v nezbytné míře rozhodnutí uvedené v odstavci 3 tohoto článku prováděcími akty bez zpětné působnosti zruší nebo změní anebo pozastaví jeho použitelnost. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.5.   Komisia na základe dostupných informácií, najmä v nadväznosti na preskúmanie uvedené v odseku 3 tohto článku, rozhodne, že tretia krajina, územie alebo jeden či viaceré určené sektory v tretej krajine alebo medzinárodná organizácia už nezaručujú primeranú úroveň ochrany v zmysle odseku 2 tohto článku, v potrebnom rozsahu prostredníctvom vykonávacích aktov bez retroaktívneho účinku zruší, zmení alebo pozastaví rozhodnutie uvedené v odseku 3 tohto článku. Uvedené vykonávacie akty sa prijmú v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech přijme Komise postupem podle čl. 93 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.Komisia prijme z riadne odôvodnených vážnych a naliehavých dôvodov okamžite uplatniteľné vykonávacie akty v súlade s postupom uvedeným v článku 93 ods. 3.
6.   Komise zahájí s danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací konzultace s cílem napravit stav, který vedl k rozhodnutí podle odstavce 5.6.   Komisia začne konzultácie s treťou krajinou alebo medzinárodnou organizáciou s cieľom napraviť stav, ktorý viedol k rozhodnutiu prijatému podľa odseku 5.
7.   Rozhodnutím podle odstavce 5 tohoto článku není dotčeno předávání osobních údajů do dané třetí země, na určité území nebo jednomu nebo více konkrétním odvětvím v dané třetí zemi nebo dané mezinárodní organizaci podle článků 46 až 49.7.   Rozhodnutím podľa odseku 5 tohto článku nie sú dotknuté prenosy osobných údajov do tretej krajiny, územia alebo jedného či viacerých určených sektorov v danej tretej krajine alebo príslušnej medzinárodnej organizácii podľa článkov 46 až 49.
8.   Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na svých internetových stránkách seznam třetích zemí, území a konkrétních odvětví ve třetích zemích a mezinárodních organizací, v nichž podle jejího rozhodnutí odpovídající úroveň ochrany je, nebo naopak již není zajištěna.8.   Komisia uverejnení v Úradnom vestníku Európskej únie a na svojom webovom sídle zoznam tretích krajín, území a určených sektorov v danej tretej krajine a medzinárodných organizácií, v prípade ktorých rozhodla, že v nich je zaručená primeraná úroveň ochrany alebo už prestala byť primeraná úroveň ochrany zaručená.
9.   Rozhodnutí přijatá Komisí na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES zůstávají platná až do chvíle, kdy je Komise změní, nahradí nebo zruší rozhodnutím přijatým podle odstavce 3 nebo 5 tohoto článku.9.   Rozhodnutia prijaté Komisiou na základe článku 25 ods. 6 smernice 95/46/ES zostávajú v platnosti, pokiaľ ich Komisia nezmení, nenahradí alebo nezruší rozhodnutím prijatým v súlade s odsekom 3 alebo 5 tohto článku.
Článek 46Článok 46
Předávání založené na vhodných zárukáchPrenosy vyžadujúce primerané záruky
1.   Jestliže neexistuje rozhodnutí podle čl. 45 odst. 3, správce nebo zpracovatel mohou předat osobní údaje do třetí země nebo mezinárodní organizaci, pouze pokud správce nebo zpracovatel poskytl vhodné záruky a za podmínky, že jsou k dispozici vymahatelná práva subjektu údajů a účinná právní ochrana subjektů údajů.1.   Ak neexistuje rozhodnutie podľa článku 45 ods. 3, prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ môže uskutočniť prenos osobných údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii len vtedy, ak prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ poskytol primerané záruky, a za podmienky, že dotknuté osoby majú k dispozícii vymožiteľné práva a účinné právne prostriedky nápravy.
2.   Vhodné záruky uvedené v odstavci 1 mohou být stanoveny, aniž je zapotřebí jakékoli zvláštní povolení dozorového úřadu, pomocí:2.   Primerané záruky uvedené v odseku 1 sa môžu ustanoviť bez toho, aby sa dozorný orgán žiadal o akékoľvek osobitné povolenie, prostredníctvom:
a) | právně závazného a vymahatelného nástroje mezi orgány veřejné moci nebo veřejnými subjekty;a) | právne záväzného a vykonateľného nástroja medzi orgánmi verejnej moci alebo verejnoprávnymi subjektmi;
b) | závazných podnikových pravidel v souladu s článkem 47;b) | záväzných vnútropodnikových pravidiel v súlade s článkom 47;
c) | standardních doložek o ochraně osobních údajů přijatých Komisí přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2;c) | štandardných doložiek o ochrane údajov, ktoré prijala Komisia v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2;
d) | standardních doložek o ochraně údajů přijatých dozorovým úřadem a schválených Komisí přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2;d) | štandardných doložiek o ochrane údajov, ktoré prijal dozorný orgán, a ktoré schválila Komisia podľa postupu preskúmania uvedeného v článku 93 ods. 2;
e) | schváleného kodexu chování podle článku 40 spolu se závaznými a vymahatelnými závazky správce nebo zpracovatele ve třetí zemi uplatňovat vhodné záruky, a to i ohledně práv subjektů údajů; neboe) | schváleného kódexu správania podľa článku 40 spolu so záväznými a vymáhateľnými záväzkami prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v tretej krajine spočívajúcimi v uplatňovaní primeraných záruk, a to aj pokiaľ ide o práva dotknutých osôb, alebo
f) | schváleného mechanismu pro vydání osvědčení podle článku 42 spolu se závaznými a vymahatelnými závazky správce nebo zpracovatele ve třetí zemi uplatňovat vhodné záruky, a to i ohledně práv subjektů údajů.f) | schváleného certifikačného mechanizmu podľa článku 42 spolu so záväzným a vymáhateľným záväzkom prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v tretej krajine spočívajúcim v uplatňovaní primeraných záruk, a to aj pokiaľ ide o práva dotknutých osôb.
3.   S výhradou povolení od příslušného dozorového úřadu mohou být vhodné záruky uvedené v odstavci 1 rovněž stanoveny zejména pomocí:3.   S výhradou povolenia od príslušného dozorného orgánu sa primerané záruky uvedené v odseku 1 môžu tiež zabezpečiť predovšetkým:
a) | smluvních doložek mezi správcem nebo zpracovatelem a správcem, zpracovatelem nebo příjemcem osobních údajů ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci; neboa) | zmluvnými doložkami medzi prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom a prevádzkovateľom, sprostredkovateľom alebo príjemcom osobných údajov v tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii, alebo
b) | ustanovení určených k vložení do správních ujednání mezi orgány veřejné moci nebo veřejnými subjekty, která zahrnují vymahatelná a účinná práva subjektu údajů.b) | ustanoveniami, ktoré sa vložia do administratívnych dojednaní medzi orgánmi verejnej moci alebo verejnoprávnymi subjektmi a zahŕňajú vymožiteľné a účinné práva dotknutých osôb.
4.   Dozorový úřad použije mechanismus jednotnosti v případech uvedených v čl. 63 odst. 3 tohoto článku.4.   Dozorný orgán uplatňuje mechanizmus konzistentnosti uvedený v článku 63 v prípadoch uvedených v odseku 3 tohto článku.
5.   Povolení členského státu nebo dozorového úřadu na základě čl. 26 odst. 2 směrnice 95/46/ES zůstávají platná až do chvíle, kdy je dozorový úřad v případě potřeby změní, nahradí nebo zruší. Rozhodnutí přijatá Komisí na základě čl. 26 odst. 4 směrnice 95/46/ES zůstávají platná až do chvíle, kdy je Komise podle potřeby změní, nahradí nebo zruší rozhodnutím přijatým podle odstavce 2 tohoto článku.5.   Povolenia členského štátu alebo dozorného orgánu na základe článku 26 ods. 2 smernice 95/46/ES zostávajú v platnosti, pokým ich tento dozorný orgán podľa potreby nezmení, nenahradí alebo nezruší. Rozhodnutia prijaté Komisiou na základe článku 26 ods. 4 smernice 95/46/ES zostávajú v platnosti, pokiaľ ich Komisia podľa potreby nezmení, nenahradí alebo nezruší rozhodnutím prijatým v súlade s odsekom 2 tohto článku.
Článek 47Článok 47
Závazná podniková pravidlaZáväzné vnútropodnikové pravidlá
1.   Příslušný dozorový úřad schvaluje v souladu s mechanismem jednotnosti stanoveným v článku 63 závazná podniková pravidla za předpokladu, že:1.   Príslušný dozorný orgán schváli záväzné vnútropodnikové pravidlá v súlade s mechanizmom konzistentnosti uvedeným v článku 63, ak:
a) | jsou právně závazná a platná pro všechny a prosazovaná všemi dotčenými členy skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost, včetně jejich zaměstnanců;a) | sú právne záväzné a vzťahujú sa na každého dotknutého člena skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti vrátane ich zamestnancov, a títo členovia ich uplatňujú;
b) | subjektům údajů výslovně přiznávají vymahatelná práva v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů; ab) | sa nimi výslovne udeľujú vymáhateľné práva dotknutým osobám, pokiaľ ide o spracúvanie ich osobných údajov, a
c) | splňují požadavky stanovené v odstavci 2.c) | spĺňajú požiadavky stanovené v odseku 2.
2.   Závazná podniková pravidla uvedená v odstavci 1 vymezují přinejmenším:2.   V záväzných vnútropodnikových pravidlách uvedených v odseku 1 sa uvedie aspoň:
a) | strukturu a kontaktní údaje skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a každého z jejích členů;a) | štruktúra a kontaktné údaje skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti a každého z jej členov;
b) | předání údajů nebo soubor předání, včetně kategorií osobních údajů, typu zpracování a jeho účelů, typu dotčených subjektů údajů a určení dané třetí země nebo daných třetích zemí;b) | prenosy údajov alebo súbor prenosov vrátane kategórií osobných údajov, typu spracúvania a jeho účelov, typu dotknutých osôb, ktorých sa spracúvanie týka, a identifikácia predmetnej tretej krajiny alebo krajín;
c) | svoji právně závaznou povahu, a to interně i externě;c) | ich právna záväznosť, a to vnútorne a navonok;
d) | použití obecných zásad pro ochranu údajů, zejména účelové omezení, minimalizaci údajů, omezenou dobu uložení, kvalitu údajů, záměrná a standardní ochranu osobních údajů, právní základ pro zpracování, zpracování zvláštních kategorií osobních údajů; opatření k zajištění zabezpečení údajů a požadavky ohledně dalšího předávání subjektům, které podnikovými pravidly nejsou vázány;d) | uplatňovanie všeobecných zásad ochrany údajov, najmä obmedzenie účelu, minimalizácia údajov, obmedzené doby uchovávania, kvalita údajov, špecificky navrhnutá a štandardná ochrana údajov, právny základ pre spracúvanie, spracúvanie osobitných kategórií osobných údajov, opatrenia na zaistenie bezpečnosti údajov, ako aj požiadavky v súvislosti s následnými prenosmi subjektom, ktoré nie sú viazané záväznými vnútropodnikovými pravidlami;
e) | práva subjektů údajů v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a prostředky jejich výkonu, včetně práva nebýt předmětem rozhodnutí založených výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování v souladu s článkem 22, práva podat stížnost u příslušného dozorového úřadu a příslušných soudů členských států v souladu s článkem 79, právní ochrany a případně i práva na odškodnění v případě porušení závazných podnikových pravidel;e) | práva dotknutých osôb v súvislosti so spracúvaním a prostriedky na uplatnenie týchto práv vrátane práva na to, aby sa na ne nevzťahovalo rozhodovanie založené výlučne na automatizovanom spracúvaní, vrátane profilovania podľa článku 22, právo podať sťažnosť na príslušný dozorný orgán a na príslušné súdy členských štátov v súlade s článkom 79 a právo vymôcť nápravu a prípadnú náhradu škody za porušenie záväzných vnútropodnikových pravidiel;
f) | přijetí odpovědnosti správcem nebo zpracovatelem usazeným na území některého členského státu za jakékoli porušení závazných podnikových pravidel kterýmkoli dotčeným členem neusazeným v Unii; správce nebo zpracovatel se může této odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit, pouze pokud prokáže, že za okolnost, jež vedla ke vzniku škody, není daný člen odpovědný;f) | vyhlásenie, že prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ usadení na území členského štátu prijímajú zodpovednosť za všetky porušenia záväzných vnútropodnikových pravidiel ktorýmkoľvek dotknutým členom, ktorý nie je usadený v Únii; prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ sú úplne alebo čiastočne oslobodení od tejto zodpovednosti, len ak preukážu, že predmetný člen nie je zodpovedný za udalosť, ktorá spôsobila škodu;
g) | způsob poskytování informací o závazných podnikových pravidlech, zejména o ustanoveních uvedených v písmenech d), e) a f) tohoto odstavce, subjektům údajů, vedle informací uvedených v článcích 13 a 14;g) | spôsob, akým sa okrem spôsobov podľa článkov 13 a 14 poskytujú dotknutým osobám informácie o záväzných vnútropodnikových pravidlách, najmä pokiaľ ide o ustanovenia, ktoré sa uvádzajú v písmenách d), e) a f) tohto odseku;
h) | úkoly všech pověřenců pro ochranu osobních údajů jmenovaných v souladu s článkem 37, nebo jakékoli jiné osoby či subjektu pověřeného monitorováním souladu se závaznými podnikovými pravidly v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a sledování školení a vyřizování stížností;h) | úlohy akejkoľvek zodpovednej osoby určenej v súlade s článkom 37 alebo akejkoľvek inej osoby alebo subjektu zodpovedného za monitorovanie dodržiavania záväzných vnútropodnikových pravidiel v rámci skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti, ako aj za monitorovanie odbornej prípravy a vybavovania sťažností;
i) | postupy pro vyřizování stížností;i) | postupy týkajúce sa sťažností;
j) | mechanismy, které mají v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost zajistit ověřování souladu se závaznými podnikovými pravidly. Tyto mechanismy zahrnují audity ochrany údajů a metody zajištění opravných opatření pro ochranu práv subjektu údajů. Výsledky takového ověření by měly být oznámeny osobě nebo subjektu uvedenému v písmenu h) a radě řídícího podniku skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a na požádání by měly být zpřístupněny příslušnému dozorovému úřadu;j) | mechanizmy v rámci skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti na zabezpečenie overovania dodržiavania záväzných vnútropodnikových pravidiel. Takéto mechanizmy zahŕňajú audity ochrany údajov a metódy na zabezpečenie nápravných opatrení s cieľom chrániť práva dotknutej osoby. Výsledky takéhoto overovania by sa mali oznámiť osobe alebo subjektu uvedenému v písmene h) a správnej rade riadiaceho podniku skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti a na požiadanie by mali byť k dispozícii príslušnému dozornému orgánu;
k) | mechanismy pro podávání zpráv a pro zaznamenávání změn pravidel a hlášení těchto změn dozorovému úřadu;k) | mechanizmy pre ohlasovanie a zaznamenávanie zmien pravidiel a ohlasovanie týchto zmien dozornému orgánu;
l) | mechanismus spolupráce s dozorovým úřadem, který zajistí dodržování pravidel každým členem skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost, zejména zpřístupňování výsledků ověřování opatření uvedených v písmenu j) dozorovému úřadu;l) | mechanizmus spolupráce s dozorným orgánom na zabezpečenie dodržiavania pravidiel zo strany všetkých členov skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti, najmä poskytnutím výsledkov overovania opatrení uvedených v písmene j) dozornému orgánu;
m) | mechanismy pro podávání zpráv příslušnému dozorovému úřadu o právních požadavcích, kterým je člen skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost podřízen ve třetí zemi a které mohou mít podstatný negativní účinek na záruky poskytované závaznými podnikovými pravidly; am) | mechanizmy pre ohlasovanie určené príslušnému dozornému orgánu, ktoré sa týka akýchkoľvek právnych požiadaviek, ktorým člen skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti podlieha v tretej krajine a ktoré pravdepodobne budú mať podstatné nepriaznivé dôsledky na záruky poskytované záväznými vnútropodnikových pravidlami, a
n) | vhodnou odbornou přípravu v oblasti ochrany údajů pro pracovníky, kteří mají k osobním údajům trvalý nebo pravidelný přístup.n) | primeraná odborná príprava personálu, ktorý má stály alebo pravidelný prístup k osobným údajom, v oblasti ochrany údajov.
3.   Komise může u závazných podnikových pravidel ve smyslu tohoto článku určit formát a postupy pro výměnu informací mezi správci, zpracovateli a dozorovými úřady. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.3.   Komisia môže stanoviť formát a postupy pre výmenu informácií medzi prevádzkovateľmi, sprostredkovateľmi a dozornými orgánmi pre záväzné vnútropodnikových pravidlá v zmysle tohto článku. Uvedené vykonávacie akty sa prijmú v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
Článek 48Článok 48
Předání či zveřejnění údajů nepovolená právem UniePrenosy alebo poskytovanie údajov, ktoré právo Únie nepovoľuje
Rozhodnutí soudního orgánu a rozhodnutí správního orgánu třetí země, jež po správci nebo zpracovateli požadují předání nebo zpřístupnění osobních údajů, lze jakýmkoli způsobem uznat nebo vymáhat, pouze pokud vycházejí z mezinárodní dohody, například úmluvy o vzájemné právní pomoci, která je v platnosti mezi žádající třetí zemí a Unií nebo členským státem, aniž jsou dotčeny jiné důvody pro převod podle této kapitoly.Akýkoľvek rozsudok súdu alebo tribunálu a akékoľvek rozhodnutie správneho orgánu tretej krajiny, ktorým sa od prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa vyžaduje preniesť alebo poskytnúť osobné údaje, môže byť uznané alebo vykonateľné akýmkoľvek spôsobom len vtedy, ak sa zakladá na medzinárodnej dohode, ako napríklad zmluve o vzájomnej právnej pomoci, platnej medzi žiadajúcou treťou krajinou a Úniou alebo členským štátom bez toho, aby boli dotknuté iné dôvody prenosu podľa tejto kapitoly.
Článek 49Článok 49
Výjimky pro specifické situaceVýnimky pre osobitné situácie
1.   Jestliže neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 45 odst. 3 ani vhodné záruky podle článku 46, včetně závazných podnikových pravidel, může se předání nebo soubor předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci uskutečnit pouze při splnění jedné z následujících podmínek:1.   Ak neexistuje rozhodnutie o primeranosti podľa článku 45 ods. 3 alebo ak neexistujú primerané záruky podľa článku 46 vrátane záväzných vnútropodnikových pravidiel, prenos alebo súbor prenosov osobných údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii sa uskutoční len za jednej z týchto podmienok:
a) | daný subjekt údajů byl informován o možných rizicích, která pro něj v důsledku absence rozhodnutí o odpovídající ochraně a vhodných záruk vyplývají, a následně k navrhovanému předání vydal svůj výslovný souhlas;a) | dotknutá osoba vyjadrila výslovný súhlas s navrhovaným prenosom po tom, ako bola informovaná o rizikách, ktoré takéto prenosy môžu pre ňu predstavovať z dôvodu absencie rozhodnutia o primeranosti a primeraných záruk;
b) | předání je nezbytné pro splnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost subjektu údajů;b) | prenos je nevyhnutný na plnenie zmluvy medzi dotknutou osobou a prevádzkovateľom alebo na vykonanie predzmluvných opatrení prijatých na žiadosť dotknutej osoby;
c) | předání je nezbytné pro uzavření nebo splnění smlouvy, která byla uzavřena v zájmu subjektu údajů mezi správcem a jinou fyzickou nebo právnickou osobou;c) | prenos je nevyhnutný pre uzatvorenie alebo plnenie zmluvy uzatvorenej v záujme dotknutej osoby medzi prevádzkovateľom a inou fyzickou alebo právnickou osobou;
d) | předání je nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu;d) | prenos je nevyhnutný z dôležitých dôvodov verejného záujmu;
e) | předání je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků;e) | prenos je nevyhnutný na preukazovanie, uplatňovanie alebo obhajovanie právnych nárokov;
f) | předání je nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiných osob v případě, že subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit svůj souhlas;f) | prenos je nevyhnutný na ochranu životne dôležitých záujmov dotknutej osoby alebo iných osôb, ak je dotknutá osoba fyzicky alebo právne nespôsobilá vyjadriť súhlas;
g) | k předání dochází z rejstříku, který je na základě práva Unie nebo členského státu určen pro informování veřejnosti a je přístupný k nahlížení veřejnosti obecně nebo jakékoli osobě, která může prokázat oprávněný zájem, avšak pouze pokud jsou v daném případě splněny podmínky pro nahlížení stanovené právem Unie nebo členského státu.g) | prenos sa uskutočňuje z registra, ktorý je podľa práva Únie alebo práva členského štátu určený na poskytovanie informácií verejnosti a ktorý je otvorený na nahliadanie verejnosti alebo akejkoľvek osobe, ktorá vie preukázať oprávnený záujem, ale len pokiaľ sú v tomto konkrétnom prípade splnené podmienky stanovené právom Únie alebo právom členského štátu na nahliadanie.
Jestliže by některé předání nemohlo být založeno na některém z ustanovení článku 45 nebo 46, včetně ustanovení o závazných podnikových pravidlech, a žádná z výjimek pro specifickou situaci uvedených v prvním pododstavci není použitelná, může k předání do třetí země nebo mezinárodní organizaci dojít pouze tehdy, pokud tento převod není opakovaný, týká se pouze omezeného počtu subjektů údajů, je nezbytný pro účely závažných oprávněných zájmů správce, které nejsou převáženy zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, a pokud správce posoudil všechny okolnosti daného předání údajů a na základě tohoto posouzení poskytl vhodné záruky pro ochranu osobních údajů. Správce o takovém předání informuje dozorový úřad. Správce musí kromě poskytnutí informací uvedených v článcích 13 a 14 subjekt údajů informovat o předání a o závažných legitimních zájmech, které sledoval.Ak by sa prenos nemohol zakladať na ustanovení článku 45 alebo 46 vrátane ustanovení o záväzných vnútropodnikových pravidlách a neuplatňuje sa žiadna výnimka pre osobitnú situáciu uvedená v prvom pododseku tohto odseku, prenos do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii sa môže uskutočniť, len ak prenos nie je opakujúcej sa povahy, týka sa len obmedzeného počtu dotknutých osôb, je nevyhnutný na účely závažných oprávnených záujmov, ktoré sleduje prevádzkovateľ a nad ktorými neprevažujú záujmy alebo práva a slobody dotknutej osoby, a prevádzkovateľ posúdil všetky okolnosti sprevádzajúce prenos údajov a na základe tohto posúdenia poskytol vhodné záruky, pokiaľ ide o ochranu osobných údajov. Prevádzkovateľ informuje o prenose dozorný orgán. Prevádzkovateľ okrem poskytnutia informácií uvedených v článkoch 13 a 14 informuje dotknutú osobu o prenose a o závažných oprávnených záujmoch, ktoré sleduje.
2.   Předmětem předání podle odst. 1 prvního pododstavce písm. g) nejsou veškeré osobní údaje nebo veškeré kategorie osobních údajů, které jsou v rejstříku obsaženy. Má-li rejstřík sloužit k nahlížení osobám majícím oprávněný zájem, předání se uskuteční, pouze pokud o to tyto osoby požádají nebo pokud tyto osoby mají být příjemcem.2.   Prenos podľa odseku 1 prvého pododseku písm. g) nezahŕňa všetky osobné údaje alebo celé kategórie osobných údajov obsiahnutých v registri. Ak je register určený na nahliadanie pre osoby s oprávneným záujmom, prenos sa uskutoční iba na žiadosť týchto osôb alebo vtedy, keď majú byť príjemcami.
3.   Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) a c) a druhého pododstavce se nevztahují na činnosti prováděné orgány veřejné moci při výkonu jejich úředních pravomocí.3.   Odsek 1 prvý pododsek písm. a), b) a c) a odsek 1 druhý pododsek sa neuplatňujú na činnosti, ktoré vykonávajú orgány verejnej moci pri uplatňovaní svojich verejných právomocí.
4.   Veřejný zájem uvedený v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) musí být uznáván právem Unie nebo právem členského státu, které se na správce vztahuje.4.   Verejný záujem uvedený v odseku 1 prvom pododseku písm. d) musí byť uznaný právom Únie alebo právom členského štátu, ktorému prevádzkovateľ podlieha.
5.   V případě absence rozhodnutí o odpovídající ochraně může právo Unie nebo členského státu z důležitých důvodů veřejného zájmu výslovně stanovit omezení předání konkrétních kategorií osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci. Členské státy ohlásí taková ustanovení Komisi.5.   Ak neexistuje rozhodnutie o primeranosti, môžu sa v práve Únie alebo v práve členského štátu zo závažných dôvodov verejného záujmu výslovne stanoviť obmedzenia prenosu osobitných kategórií osobných údajov do tretej krajiny alebo medzinárodnej organizácii. Členské štáty oznámia takéto ustanovenia Komisii.
6.   Správce nebo zpracovatel zaznamená posouzení i vhodné záruky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku v záznamech uvedených v článku 30.6.   Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ zdokumentujú posúdenie, ako aj vhodné záruky uvedené v druhom pododseku odseku 1 tohto článku v záznamoch uvedených v článku 30.
Článek 50Článok 50
Mezinárodní spolupráce v zájmu ochrany osobních údajůMedzinárodná spolupráca na účely ochrany osobných údajov
Ve vztahu k třetím zemím a mezinárodním organizacím podniknou Komise a dozorové úřady vhodné kroky v zájmu:Vo vzťahu k tretím krajinám a medzinárodným organizáciám Komisia a dozorné orgány prijmú primerané opatrenia s cieľom:
a) | rozvoje mechanismů pro mezinárodní spolupráci, aby se usnadnilo účinné prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;a) | vytvoriť mechanizmy medzinárodnej spolupráce na uľahčenie účinného presadzovania právnych predpisov na ochranu osobných údajov;
b) | poskytování vzájemné pomoci na mezinárodní úrovni při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů, a to i formou oznamování, postupování stížností, pomoci při vyšetřování a výměny informací, pod podmínkou vhodných záruk ochrany osobních údajů a jiných základních práv a svobod;b) | poskytovať vzájomnú medzinárodnú pomoc pri presadzovaní právnych predpisov na ochranu osobných údajov, a to aj prostredníctvom podávania oznámení, postupovania sťažností, pomoci pri vyšetrovaní a výmeny informácií, pričom sa uplatnia primerané záruky ochrany osobných údajov a iných základných práv a slobôd;
c) | zapojení příslušných zúčastněných stran do diskuse a činností zacílených na prohlubování mezinárodní spolupráce při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;c) | zapájať príslušné zainteresované strany do diskusie a činností zameraných na podporu medzinárodnej spolupráce pri presadzovaní právnych predpisov na ochranu osobných údajov;
d) | podpoření výměny a dokumentace v souvislosti s právními předpisy a praxí v oblasti ochrany osobních údajů, mimo jiné o kompetenčních sporech se třetími zeměmi.d) | podporovať výmenu a dokumentáciu v oblasti právnych predpisov na ochranu osobných údajov a praxe v tejto oblasti, okrem iného v oblasti sporov o príslušnosť s tretími krajinami.
KAPITOLA VIKAPITOLA VI
Nezávislé dozorové úřadyNezávislé dozorné orgány
Oddíl 1Oddiel 1
Nezávislost postaveníNezávislé postavenie
Článek 51Článok 51
Dozorový úřadDozorný orgán
1.   Každý členský stát stanoví, že jeden nebo více nezávislých orgánů veřejné moci jsou pověřeny monitorováním uplatňování tohoto nařízení s cílem chránit základní práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a usnadnit volný pohyb osobních údajů uvnitř Unie (dále jen „dozorový úřad“).1.   Každý členský štát stanoví, že za monitorovanie uplatňovania tohto nariadenia je zodpovedný jeden alebo viacero nezávislých orgánov verejnej moci s cieľom chrániť základné práva a slobody fyzických osôb pri spracúvaní a uľahčiť voľný tok osobných údajov v rámci Únie (ďalej len „dozorný orgán“).
2.   Každý dozorový úřad přispívá k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii. Dozorové úřady za tímto účelem spolupracují mezi sebou a s Komisí v souladu s kapitolou VII.2.   Každý dozorný orgán prispieva ku konzistentnému uplatňovaniu tohto nariadenia v celej Únii. Na tento účel dozorné orgány spolupracujú navzájom, ako aj s Komisiou v súlade s kapitolou VII.
3.   Pokud je v některém členském státě zřízen více než jeden dozorový úřad, určí tento členský stát dozorový úřad, jenž má tyto úřady zastupovat ve sboru, a stanoví mechanismus, který zajistí, že budou ostatní dozorové úřady dodržovat pravidla týkající se mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.3.   Ak je v členskom štáte zriadený viac než jeden dozorný orgán, tento členský štát určí dozorný orgán, ktorý má zastupovať uvedené orgány vo výbore, a stanoví mechanizmus na zabezpečenie súladu zo strany ostatných orgánov s pravidlami týkajúcimi sa mechanizmu konzistentnosti uvedeného v článku 63.
4.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní ustanovení, která přijme podle této kapitoly, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.4.   Každý členský štát oznámi Komisii ustanovenia svojho práva, ktoré prijme podľa tejto kapitoly, do 25. mája 2018 a bezodkladne oznámi všetky následné zmeny, ktoré sa týkajú týchto ustanovení.
Článek 52Článok 52
NezávislostNezávislosť
1.   Každý dozorový úřad jedná při plnění úkolů a při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení zcela nezávisle.1.   Každý dozorný orgán koná pri plnení svojich úloh a výkone svojich právomocí v súlade s týmto nariadením úplne nezávisle.
2.   Člen či členové každého dozorového úřadu musí být při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení i nadále nezávislí na vnějším vlivu, přímém či nepřímém, a od nikoho nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny.2.   Člen alebo členovia dozorného orgánu nesmú byť pri plnení svojich úloh a výkone svojich právomocí podľa tohto nariadenia pod vonkajším vplyvom, či už priamym alebo nepriamym, a nesmú od nikoho požadovať ani prijímať pokyny.
3.   Člen či členové každého dozorového úřadu se zdrží jakéhokoli jednání neslučitelného s jejich funkcí a během svého funkčního období nesmějí vykonávat žádnou výdělečnou ani nevýdělečnou pracovní činnost neslučitelnou s touto funkcí.3.   Člen alebo členovia dozorného orgánu sa zdržia akéhokoľvek konania nezlučiteľného s ich povinnosťami a počas svojho funkčného obdobia nevykonávajú žiadnu inú platenú ani neplatenú pracovnú činnosť nezlučiteľnú s touto funkciou.
4.   Každý členský stát zajistí, aby byl každý dozorový úřad vybaven lidskými, technickými a finančními zdroji, prostorami a infrastrukturou, které bude potřebovat pro účinné plnění svých úkolů a výkon svých pravomocí, včetně úkolů a pravomocí, jež je třeba plnit v rámci vzájemné pomoci, spolupráce a účasti ve sboru.4.   Každý členský štát zabezpečí, aby sa každému dozornému orgánu poskytli ľudské, technické a finančné zdroje, priestory a infraštruktúra, ktoré sú potrebné na účinné plnenie jeho úloh a vykonávanie jeho právomocí vrátane tých, ktoré sa majú plniť a vykonávať v súvislosti so vzájomnou pomocou, spoluprácou a účasťou vo výbore.
5.   Každý členský stát zajistí, aby každý dozorový úřad vybíral a měl své vlastní zaměstnance, kteří podléhají výlučně řízení členem či členy tohoto dozorového úřadu.5.   Každý členský štát zabezpečí, aby si každý dozorný orgán vybral a mal svoj vlastný personál, ktorý je podriadený výlučne členovi alebo členom dotknutého dozorného orgánu.
6.   Každý členský stát zajistí, aby každý dozorový úřad podléhal finanční kontrole, která neovlivní jeho nezávislost, a aby měl samostatný veřejný roční rozpočet, který může být součástí celkového zemského nebo státního rozpočtu.6.   Každý členský štát zabezpečí, aby každý dozorný orgán podliehal finančnej kontrole, ktorá neovplyvní jeho nezávislosť, a aby mal samostatný verejný ročný rozpočet, ktorý môže byť súčasťou celkového štátneho alebo národného rozpočtu.
Článek 53Článok 53
Obecné podmínky pro členy dozorového úřaduVšeobecné podmienky týkajúce sa členov dozorného orgánu
1.   Členské státy stanoví, že každý člen jejich dozorových úřadů je jmenován transparentním způsobem:1.   Členské štáty zabezpečia, aby každého člena ich dozorných orgánov transparentným postupom vymenoval:
— | parlamentem,— | ich parlament,
— | vládou,— | ich vláda,
— | hlavou státu, nebo— | ich hlava štátu alebo
— | nezávislým subjektem, kterému toto jmenování svěří právo členského státu.— | nezávislý orgán, ktorý je poverený menovaním podľa práva členského štátu.
2.   Každý člen musí mít kvalifikaci, zkušenosti a dovednosti, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, potřebné k plnění svých povinností a výkonu svých pravomocí.2.   Každý člen musí mať kvalifikáciu, skúsenosti a zručnosti, predovšetkým v oblasti ochrany osobných údajov, potrebné na plnenie svojich povinností a výkon svojich právomocí.
3.   Povinnosti člena končí uplynutím jeho funkčního období, odstoupením nebo povinným odchodem do důchodu v souladu s právem daného členského státu.3.   Povinnosti člena zanikajú uplynutím funkčného obdobia, vzdaním sa funkcie alebo povinným odchodom do dôchodku v súlade s právom dotknutého členského štátu.
4.   Člena může být odvolán pouze v případě závažného pochybení nebo pokud přestane splňovat podmínky pro plnění svých povinností.4.   Člena možno odvolať, len ak sa dopustil závažného pochybenia alebo prestal spĺňať podmienky požadované na výkon povinností.
Článek 54Článok 54
Pravidla pro zřízení dozorového úřaduPravidlá zriadenia dozorného orgánu
1.   Každý členský stát upraví právním předpisem všechny tyto záležitosti:1.   Každý členský štát prostredníctvom právnych predpisov upraví všetky tieto skutočnosti:
a) | zřízení každého dozorového úřadu;a) | zriadenie každého dozorného orgánu;
b) | kvalifikaci a podmínky způsobilosti požadované pro jmenování členem každého dozorového úřadu;b) | kvalifikáciu a požiadavky na kandidátov na miesto člena každého dozorného orgánu;
c) | pravidla a postupy pro jmenování člena nebo členů každého dozorového úřadu;c) | pravidlá a postupy vymenovania člena alebo členov každého dozorného orgánu;
d) | délku funkčního období člena či členů každého dozorového úřadu, která činí nejméně čtyři roky, s výjimkou prvního jmenování po 24. květnu 2016, kdy někteří členové mohou být jmenováni na dobu kratší, je-li k ochraně nezávislosti dozorového úřadu nutný proces postupného jmenování;d) | trvanie funkčného obdobia člena alebo členov každého dozorného orgánu, ktoré nesmie byť kratšie ako štyri roky, s výnimkou prvého vymenovania do funkcie po 24. máji 2016, ktoré môže byť kratšie, ak je z dôvodu ochrany nezávislosti dozorného orgánu nevyhnutné použiť časovo rozložený postup vymenovania do funkcií;
e) | zda a případně na kolik funkčních období mohou být člen či členové každého dozorového úřadu jmenováni opětovně;e) | či sú člen alebo členovia každého dozorného orgánu oprávnení na opätovné vymenovanie, a ak áno, na koľko funkčných období;
f) | podmínky, jimiž se řídí povinnosti člena nebo členů a pracovníků každého dozorového úřadu, zákaz jednání a pracovních činností a využívání výhod neslučitelných s těmito podmínkami během funkčního období a po jeho skončení a pravidla, jimiž se řídí ukončení zaměstnání.f) | podmienky upravujúce povinnosti člena alebo členov a personálu každého dozorného orgánu, zákazy týkajúce sa konaní, pracovnej činnosti a výhod nezlučiteľných s funkciou člena počas funkčného obdobia a po ňom a pravidlá upravujúce ukončenie pracovného pomeru.
2.   Člen či členové a pracovníci každého dozorového úřadu jsou, v souladu s právem Unie nebo členského státu, vázáni během funkčního období i po jeho skončení služebním tajemstvím, pokud jde o veškeré důvěrné informace, o nichž se dozvědí během plnění svých úkolů či výkonu svých pravomocí. Během jejich funkčního období se tato povinnost zachovávat služební tajemství vztahuje zejména na ohlášení porušení tohoto nařízení učiněná fyzickými osobami.2.   Člen alebo členovia a personál každého dozorného orgánu podliehajú v súlade s právom Únie alebo právom členského štátu povinnosti zachovávať profesijné tajomstvo, pokiaľ ide o dôverné informácie, o ktorých sa dozvedeli pri plnení svojich úloh alebo pri výkone svojich právomocí, a to tak počas ich funkčného obdobia, ako aj po ňom. Počas ich funkčného obdobia sa táto povinnosť zachovávať profesijné tajomstvo vzťahuje najmä na ohlasovanie porušení tohto nariadenia fyzickými osobami.
Oddíl 2Oddiel 2
Příslušnost, úkoly a pravomociPríslušnosť, úlohy a právomoci
Článek 55Článok 55
PříslušnostPríslušnosť
1.   Každý dozorový úřad je na území svého členského státu příslušný k plnění úkolů a výkonu pravomocí, které mu byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.1.   Každý dozorný orgán je príslušný plniť úlohy, ktoré mu boli uložené, a vykonávať právomoci, ktoré mu boli zverené, v súlade s týmto nariadením na území vlastného členského štátu.
2.   Pokud zpracování provádějí orgány veřejné moci nebo soukromé subjekty jednající na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) nebo e), je příslušným dozorový úřad dotčeného členského státu. V takových případech se nepoužije článek 56.2.   Ak spracúvanie uskutočňujú orgány verejnej moci alebo súkromnoprávne subjekty konajúce na základe článku 6 ods. 1 písm. c) alebo e), za príslušný orgán sa považuje dozorný orgán dotknutého členského štátu. V takých prípadoch sa článok 56 neuplatňuje.
3.   Dozorové úřady nejsou příslušné k dozoru nad operacemi zpracování, které provádějí soudy jednající v rámci svých soudních pravomocí.3.   Dozorné orgány nie sú príslušné pre vykonávanie dozoru nad spracovateľskými operáciami na súdoch pri výkone ich súdnej právomoci.
Článek 56Článok 56
Příslušnost vedoucího dozorového úřaduPríslušnosť hlavného dozorného orgánu
1.   Aniž je dotčen článek 55, je dozorový úřad pro hlavní nebo jedinou provozovnu správce či zpracovatele příslušný k tomu, aby jednal jako vedoucí dozorový úřad v případě přeshraničního zpracování prováděného tímto správcem či zpracovatelem v souladu s postupem stanoveným v článku 60.1.   Bez toho, aby bol dotknutý článok 55, dozorný orgán hlavnej prevádzkarne alebo jedinej prevádzkarne prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa je príslušný konať ako vedúci dozorný orgán pre cezhraničné spracúvanie vykonávané zo strany tohto prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v súlade s postupom stanoveným v článku 60.
2.   Odchylně od odstavce 1 je každý dozorový úřad příslušný k tomu, aby se zabýval stížnostmi, které u něj byly podány, nebo možným porušením tohoto nařízení, pokud se daná záležitost týká pouze provozovny v jeho členském státě nebo jsou touto záležitostí podstatným způsobem dotčeny subjekty údajů pouze v jeho členském státě.2.   Odchylne od odseku 1 je každý dozorný orgán príslušný zaoberať sa jemu podanou sťažnosťou alebo prípadným porušením tohto nariadenia, ak sa skutková podstata týka iba prevádzkarne v jeho členskom štáte alebo podstatne ovplyvňuje dotknuté osoby iba v jeho členskom štáte.
3.   V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku daný dozorový úřad o této záležitosti neprodleně informuje vedoucí dozorový úřad. Ve lhůtě tří týdnů po obdržení těchto informací vedoucí dozorový úřad rozhodne, zda se postupem podle článku 60 bude danou věcí zabývat či nikoli, a zohlední přitom, zda se v členském státě dozorového úřadu, který jej informoval, nachází provozovna správce nebo zpracovatele či nikoli.3.   V prípadoch uvedených v odseku 2 tohto článku dozorný orgán o tejto otázke bezodkladne informuje vedúci dozorný orgán. Vedúci dozorný orgán rozhodne v lehote troch týždňov odvtedy, ako bol informovaný, či sa bude alebo nebude prípadom zaoberať v súlade s postupom stanoveným v článku 60, pričom zohľadní, či prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ má alebo nemá prevádzkareň v členskom štáte dozorného orgánu, ktorý ho informoval.
4.   Pokud vedoucí dozorový úřad rozhodne, že se věcí zabývat bude, použije se postup podle článku 60. Dozorový úřad, který vedoucí dozorový úřad informoval, může vedoucímu dozorovému úřadu předložit návrh rozhodnutí. Vedoucí dozorový úřad tento návrh co nejvíce zohlední při přípravě návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3.4.   Ak vedúci dozorný orgán rozhodne, že sa prípadom bude zaoberať, uplatňuje sa postup stanovený v článku 60. Dozorný orgán, ktorý informoval vedúci dozorný orgán, môže vedúcemu dozornému orgánu predložiť návrh rozhodnutia. Vedúci dozorný orgán uvedený návrh rozhodnutia v čo najväčšej miere zohľadní pri vypracúvaní návrhu rozhodnutia uvedeného v článku 60 ods. 3.
5.   Pokud vedoucí dozorový úřad rozhodne, že se věcí zabývat nebude, zabývá se jí v souladu s články 61 a 62 dozorový úřad, který informoval vedoucí dozorový úřad.5.   Ak vedúci dozorný orgán rozhodne, že sa prípadom nebude zaoberať, v súlade s článkami 61 a 62 sa prípadom bude zaoberať dozorný orgán, ktorý informoval vedúci dozorný orgán.
6.   Provádějí-li správce či zpracovatel přeshraniční zpracování, je pro ně jediným příslušným orgánem vedoucí dozorový úřad.6.   Vedúci dozorný orgán je jediným partnerom prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa v súvislosti s cezhraničným spracúvaním vykonávaným týmto prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom.
Článek 57Článok 57
ÚkolyÚlohy
1.   Aniž jsou dotčeny další úkoly stanovené tímto nařízením, každý dozorový úřad na svém území:1.   Bez toho, aby boli dotknuté iné úlohy stanovené podľa tohto nariadenia, každý dozorný orgán na svojom území:
a) | monitoruje a vymáhá uplatňování tohoto nařízení;a) | monitoruje a presadzuje uplatňovanie tohto nariadenia;
b) | zvyšuje povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováním a podporuje porozumění těmto otázkám. Zvláštní pozornost se přitom věnuje akcím, které jsou určeny speciálně pro děti;b) | zvyšuje povedomie verejnosti a jej chápanie rizík, pravidiel, záruk a práv súvisiacich so spracúvaním. Osobitná pozornosť sa venuje činnostiam špecificky zameraným na deti;
c) | v souladu s právem členského státu poskytuje poradenství vnitrostátnímu parlamentu, vládě a dalším orgánům a institucím ohledně legislativních a správních opatření týkajících se ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním;c) | poskytuje v súlade s právom členského štátu poradenstvo národnému parlamentu, vláde a iným inštitúciám a orgánom o legislatívnych a administratívnych opatreniach súvisiacich s ochranou práv a slobôd fyzických osôb pri spracúvaní;
d) | podporuje povědomí správců a zpracovatelů o jejich povinnostech podle tohoto nařízení;d) | zvyšuje povedomie prevádzkovateľov a sprostredkovateľov o ich povinnostiach podľa tohto nariadenia;
e) | na požádání poskytuje všem subjektům údajů informace ohledně výkonu jejich práv podle tohoto nařízení a, je-li to vhodné, spolupracuje za tímto účelem s dozorovými úřady v jiných členských státech;e) | na požiadanie poskytuje informácie každej dotknutej osobe v súvislosti s uplatnením jej práv podľa tohto nariadenia a prípadne na tento účel spolupracuje s dozornými orgánmi v iných členských štátoch;
f) | zabývá se stížnostmi, které mu podá subjekt údajů nebo subjekt, organizace či sdružení v souladu s článkem 80, a ve vhodné míře prošetřuje předmět stížnosti a v přiměřené lhůtě informuje stěžovatele o vývoji a výsledku šetření, zejména v případech, kdy je zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným dozorovým úřadem;f) | vybavuje sťažnosti podané dotknutou osobou alebo subjektom, organizáciou alebo združením v súlade s článkom 80, a vyšetruje v primeranom rozsahu podstatu sťažnosti a informuje sťažovateľa o pokroku a výsledkoch vyšetrovania v primeranej lehote, najmä ak je potrebné ďalšie vyšetrovanie alebo koordinácia s iným dozorným orgánom;
g) | s cílem zajistit jednotné uplatňování a prosazování tohoto nařízení spolupracuje s dalšími dozorovými úřady, mimo jiné formou sdílení informací, a s těmito úřady si vzájemně poskytuje pomoc;g) | spolupracuje s inými dozornými orgánmi, vrátane výmeny informácií, a poskytuje im vzájomnú pomoc s cieľom zabezpečiť konzistentné uplatňovanie a presadzovanie tohto nariadenia;
h) | provádí šetření o uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné na základě informací obdržených od jiného dozorového úřadu či jiného orgánu veřejné moci;h) | vedie vyšetrovania týkajúce sa uplatňovania tohto nariadenia, a to aj na základe informácií, ktoré mu poskytol iný dozorný orgán alebo iný orgán verejnej moci;
i) | monitoruje vývoj v relevantních oblastech, pokud má vliv na ochranu osobních údajů, zejména vývoj informačních a komunikačních technologií a obchodních praktik;i) | monitoruje príslušný vývoj, pokiaľ má dosah na ochranu osobných údajov, a to najmä vývoj informačných a komunikačných technológií a obchodných praktík;
j) | přijímá standardní smluvní doložky uvedené v čl. 28 odst. 8 a čl. 46 odst. 2 písm. d);j) | prijíma štandardné zmluvné doložky uvedené v článku 28 ods. 8 a článku 46 ods. 2 písm. d);
k) | připravuje a udržuje seznam v souvislosti s požadavkem provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 odst. 4;k) | zostavuje a vedie zoznam v súvislosti s požiadavkou na posúdenie vplyvu na ochranu údajov podľa článku 35 ods. 4;
l) | poskytuje poradenství o operacích zpracování uvedených v čl. 36 odst. 2;l) | poskytuje poradenstvo v súvislosti so spracovateľskými operáciami uvedenými v článku 36 ods. 2;
m) | podporuje vypracování kodexů chování podle čl. 40 odst. 1, vydává stanoviska a schvaluje takové kodexy chování, které poskytují dostatečné záruky podle čl. 40 odst. 5;m) | nabáda k vypracovaniu kódexov správania podľa článku 40 ods. 1 a vydáva stanovisko k takýmto kódexom správania a schvaľuje ich, ak poskytujú dostatočné záruky, podľa článku 40 ods. 5;
n) | vybízí k zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a pečetí a známek dokládajících ochranu údajů podle čl. 42 odst. 1 a schvaluje kritéria pro vydávání osvědčení podle čl. 42 odst. 5;n) | podporuje vytvorenie mechanizmov certifikácie ochrany údajov a pečatí a značiek ochrany údajov podľa článku 42 ods. 1 a schvaľuje kritériá certifikácie podľa článku 42 ods. 5;
o) | případně provádí pravidelný přezkum osvědčení vydaných v souladu s čl. 42 odst. 7;o) | ak je to vhodné, uskutočňuje pravidelné preskúmanie certifikácií vydaných v súlade s článkom 42 ods. 7;
p) | navrhuje a zveřejňuje kritéria pro schvalování subjektu pro monitorování kodexů chování podle článku 41 a subjektu pro vydávání osvědčení podle článku 43;p) | navrhuje a zverejňuje kritériá akreditácie subjektu na monitorovanie kódexov správania podľa článku 41 a certifikačného subjektu podľa článku 43;
q) | provádí schvalování subjektu pro monitorování kodexů chování podle článku 41 a subjektu pro vydávání osvědčení podle článku 43;q) | vykonáva akreditáciu subjektu na monitorovanie kódexov správania podľa článku 41 a certifikačného subjektu podľa článku 43;
r) | schvaluje smluvní doložky a ustanovení uvedené v čl. 46 odst. 3;r) | povoľuje zmluvné doložky a ustanovenia uvedené v článku 46 ods. 3;
s) | schvaluje závazná podniková pravidla podle článku 47;s) | schvaľuje záväzné vnútropodnikové pravidlá podľa článku 47;
t) | přispívá k činnostem sboru;t) | prispieva k činnostiam výboru;
u) | vede interní záznamy o porušeních tohoto nařízení a o opatřeních přijatých podle čl. 58 odst. 2; au) | vedie interné záznamy o porušeniach tohto nariadenia a o opatreniach prijatých v súlade s článkom 58 ods. 2 a
v) | plní veškeré další úkoly související s ochranou osobních údajů.v) | plní akékoľvek iné úlohy súvisiace s ochranou osobných údajov.
2.   Každý dozorový úřad usnadňuje podávání stížností uvedených v odst. 1 písm. f) takovými opatřeními, jako je poskytnutí formuláře pro podávání stížností, který lze vyplnit i v elektronické formě, aniž jsou vyloučeny jiné komunikační prostředky.2.   Každý dozorný orgán uľahčuje podávanie sťažností uvedených v odseku 1 písm. f), a to takými opatreniami, ako napríklad poskytnutím formulára sťažnosti, ktorý je možné tiež vyplniť elektronicky, nevylučujúc pritom iné prostriedky komunikácie.
3.   Provádění úkolů každého dozorového úřadu je pro subjekty údajů a pro případné pověřence pro ochranu osobních údajů bezplatné.3.   Plnenie úloh každého dozorného orgánu je pre dotknutú osobu a v príslušných prípadoch zodpovednú osobu bezplatné.
4.   Jestliže jsou požadavky zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, zejména protože se opakují, může dozorový úřad uložit přiměřený poplatek na základě svých administrativních nákladů nebo odmítnout žádosti vyhovět. Zjevnou nedůvodnost nebo nepřiměřenost žádosti dokládá dozorový úřad.4.   Ak sú žiadosti zjavne neopodstatnené alebo neprimerané, najmä pre ich opakujúcu sa povahu, dozorný orgán môže účtovať primeraný poplatok zodpovedajúci administratívnym nákladom alebo môže odmietnuť konať na základe žiadosti. Dozorný orgán znáša bremeno preukázania, že žiadosť je zjavne neopodstatnená alebo neprimeraná.
Článek 58Článok 58
PravomociPrávomoci
1.   Každý dozorový úřad má všechny tyto vyšetřovací pravomoci:1.   Každý dozorný orgán má všetky tieto vyšetrovacie právomoci:
a) | nařídit správci a zpracovateli, případně zástupci správce nebo zpracovatele, aby mu poskytli veškeré informace, které potřebuje k plnění svých úkolů;a) | nariadiť prevádzkovateľovi a sprostredkovateľovi a v príslušnom prípade zástupcovi prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa, aby poskytli všetky informácie, ktoré vyžaduje na plnenie svojich úloh;
b) | provádět vyšetřování formou auditů ochrany údajů;b) | viesť vyšetrovania vo forme auditov v oblasti ochrany údajov;
c) | provádět přezkum osvědčení vydaných v souladu s čl. 42 odst. 7;c) | vykonávať preskúmania certifikácií vydaných podľa článku 42 ods. 7;
d) | ohlásit správci nebo zpracovateli údajné porušení tohoto nařízení;d) | oznamovať prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi údajné porušenie tohto nariadenia;
e) | získat od správce a zpracovatele přístup ke všem osobním údajům a ke všem informacím, které potřebuje k výkonu svých úkolů;e) | získať od prevádzkovateľa a sprostredkovateľa prístup ku všetkým osobným údajom a všetkým informáciám potrebným na plnenie svojich úloh;
f) | získat přístup do všech prostor, v nichž správce a zpracovatel působí, včetně přístupu k veškerému zařízení a prostředkům určeným ke zpracování údajů, v souladu s procesním právem Unie nebo členského státu.f) | získať prístup do všetkých priestorov prevádzkovateľa a sprostredkovateľa, ako aj k akémukoľvek zariadeniu a prostriedkom na spracúvanie údajov, v súlade s procesným právom Únie alebo procesným právom členského štátu.
2.   Každý dozorový úřad má všechny tyto nápravné pravomoci:2.   Každý dozorný orgán má všetky tieto nápravné právomoci:
a) | upozornit správce či zpracovatele, že zamýšlené operace zpracování pravděpodobně porušují toto nařízení;a) | upozorniť prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa na to, že plánované spracovateľské operácie pravdepodobne porušia ustanovenia tohto nariadenia;
b) | udělit napomenutí správci či zpracovateli, jehož operace zpracování porušily toto nařízení;b) | napomenúť prevádzkovateľova alebo sprostredkovateľova, ak spracovateľské operácie porušili ustanovenia tohto nariadenia;
c) | nařídit správci nebo zpracovateli, aby vyhověli žádostem subjektu údajů o výkon jeho práv podle tohoto nařízení;c) | nariadiť prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi, aby vyhovel žiadostiam dotknutej osoby o uplatnenie jej práv podľa tohto nariadenia;
d) | nařídit správci či zpracovateli, aby uvedl operace zpracování do souladu s tímto nařízením, a to případně předepsaným způsobem a ve stanovené lhůtě;d) | nariadiť prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi, aby svoje spracovateľské operácie zosúladil podľa potreby určeným spôsobom a v rámci určenej lehoty s ustanoveniami tohto nariadenia;
e) | nařídit správci, aby subjektu údajů oznámil případy porušení zabezpečení osobních údajů;e) | nariadiť prevádzkovateľovi, aby porušenie ochrany osobných údajov oznámil dotknutej osobe;
f) | uložit dočasné nebo trvalé omezení zpracování, včetně jeho zákazu;f) | nariadiť dočasné alebo trvalé obmedzenie vrátane zákazu spracúvania;
g) | nařídit opravu či výmaz osobních údajů nebo omezení zpracování podle článků 16, 17 a 18 a ohlašování takových opatření příjemcům, jimž byly osobní údaje zpřístupněny podle čl. 17 odst. 2 a článku 19;g) | nariadiť opravu alebo vymazanie osobných údajov alebo obmedzenie spracúvania podľa článkov 16, 17 a 18 a informovanie príjemcov, ktorým boli osobné údaje poskytnuté, o takýchto opatreniach v súlade s článkom 17 ods. 2 a článkom 19;
h) | odebrat osvědčení nebo nařídit, aby subjekt pro vydávání osvědčení odebral osvědčení vydané podle článků 42 a 43, nebo aby osvědčení nevydal, pokud požadavky na osvědčení plněny nejsou nebo již přestaly být plněny;h) | odňať certifikáciu alebo nariadiť certifikačnému subjektu, aby odňal certifikáciu vydanú podľa článkov 42 a 43, alebo nariadiť certifikačnému subjektu, aby nevydal certifikáciu, ak nie sú splnené alebo už nie sú splnené požiadavky na certifikáciu;
i) | uložit správní pokutu podle článku 83 vedle či namísto opatření uvedených v tomto odstavci, podle okolností každého jednotlivého případu;i) | uložiť v závislosti od okolností každého jednotlivého prípadu správnu pokutu podľa článku 83, a to popri opatreniach uvedených v tomto odseku alebo namiesto nich;
j) | nařídit přerušení toků údajů příjemci ve třetí zemi nebo toků údajů mezinárodní organizaci.j) | nariadiť pozastavenie toku údajov príjemcovi v tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii.
3.   Každý dozorový úřad má všechny tyto povolovací a poradní pravomoci:3.   Každý dozorný orgán má všetky tieto povoľovacie a poradné právomoci:
a) | poskytovat poradenství správci v souladu s postupem předchozí konzultace podle článku 36;a) | poskytovať poradenstvo prevádzkovateľovi v súlade s postupom predchádzajúcej konzultácie uvedeným v článku 36;
b) | z vlastního podnětu nebo na požádání vydávat stanoviska určená vnitrostátnímu parlamentu, vládě členského státu nebo v souladu s právem členského státu dalším institucím a subjektům, jakož i veřejnosti, ohledně veškerých otázek souvisejících s ochranou osobních údajů;b) | vydávať z vlastnej iniciatívy alebo na požiadanie stanoviská k akýmkoľvek otázkam súvisiacim s ochranou osobných údajov adresované národnému parlamentu, vláde členského štátu alebo v súlade s právom členského štátu iným inštitúciám a orgánom, ako aj verejnosti;
c) | povolovat zpracování uvedené v čl. 36 odst. 5, pokud právo členského státu takové předchozí povolení vyžaduje;c) | povoliť spracúvanie uvedené v článku 36 ods. 5, ak právo členského štátu vyžaduje takéto predchádzajúce povolenie;
d) | vydávat stanoviska a schvalovat návrhy kodexů chování podle čl. 40 odst. 5;d) | vydávať stanoviská a schvaľovať návrhy kódexov správania podľa článku 40 ods. 5;
e) | akreditovat subjekty pro vydávání osvědčení podle článku 43;e) | akreditovať certifikačné subjekty podľa článku 43;
f) | vydávat osvědčení a schvalovat kritéria pro vydávání osvědčení podle čl. 42 odst. 5;f) | vydávať certifikácie a schvaľovať kritériá certifikácie v súlade s článkom 42 ods. 5;
g) | přijímat standardní doložky o ochraně údajů podle čl. 28 odst. 8 a čl. 46 odst. 2 písm. d);g) | prijímať štandardné doložky o ochrane údajov uvedené v článku 28 ods. 8 a článku 46 ods. 2 písm. d);
h) | povolovat smluvní doložky podle čl. 46 odst. 3 písm. a);h) | schvaľovať zmluvné doložky uvedené v článku 46 ods. 3 písm. a);
i) | povolovat správní ujednání podle čl. 46 odst. 3 písm. b);i) | schvaľovať administratívne dojednania uvedené v článku 46 ods. 3 písm. b);
j) | schvalovat závazná podniková pravidla podle článku 47.j) | schvaľovať záväzné vnútropodnikové pravidlá podľa článku 47.
4.   Výkon pravomocí svěřených tímto článkem dozorovému úřadu podléhá vhodným zárukám, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu, stanoveným v právu Unie a členského státu v souladu s Listinou.4.   Výkon právomocí udelených dozornému orgánu podľa tohto článku podlieha primeraným zárukám vrátane účinného súdneho prostriedku nápravy a riadneho procesu, stanoveným v práve Únie a v práve členského štátu v súlade s chartou.
5.   Každý členský stát v právních předpisech stanoví, že jeho dozorový úřad má pravomoc upozornit na porušení tohoto nařízení justiční orgány, a pokud je to vhodné, zahájit soudní řízení či se do něj jinak zapojit s cílem vymoci dodržení tohoto nařízení.5.   Každý členský štát prostredníctvom právnych predpisov stanoví, že jeho dozorný orgán má právomoc upozorniť justičné orgány na porušenia tohto nariadenia a prípadne začať súdne konanie alebo sa na ňom inak zúčastniť s cieľom presadiť dodržiavanie ustanovení tohto nariadenia.
6.   Každý členský stát může v právních předpisech stanovit, že jeho dozorový úřad má další pravomoci než ty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3. Výkon těchto pravomocí nesmí narušit účinné fungování kapitoly VII.6.   Každý členský štát môže prostredníctvom právnych predpisov stanoviť, že jeho dozorný orgán má popri právomociach uvedených v odsekoch 1, 2 a 3 ďalšie právomoci. Výkon uvedených právomocí nesmie zasahovať do účinného fungovania kapitoly VII.
Článek 59Článok 59
Zprávy o činnostiSprávy o činnosti
Každý dozorový úřad vypracovává výroční zprávy o své činnosti, které mohou obsahovat seznam druhů ohlášených porušení a druhů opatření přijatých podle čl. 58 odst. 2. Tyto zprávy předkládá vnitrostátnímu parlamentu, vládě a dalším orgánům určeným právem dotčeného členského státu. Dále je zpřístupní veřejnosti, Komisi a sboru.Každý dozorný orgán vypracuje výročnú správu o svojich činnostiach, ktorá môže zahŕňať zoznam typov oznámených porušení a typov prijatých opatrení v súlade s článkom 58 ods. 2. Uvedené správy sa predkladajú národnému parlamentu, vláde a iným orgánom určeným právom členského štátu. Správy sa sprístupnia verejnosti, Komisii a výboru.
KAPITOLA VIIKAPITOLA VII
Spolupráce a jednotnostSpolupráca a konzistentnosť
Oddíl 1Oddiel 1
SpolupráceSpolupráca
Článek 60Článok 60
Spolupráce mezi vedoucím dozorovým úřadem a dalšími dotčenými dozorovými úřadySpolupráca medzi vedúcim dozorným orgánom a inými dotknutými dozornými orgánmi
1.   Vedoucí dozorový úřad spolupracuje s ostatními dotčenými dozorovými úřady v souladu s tímto článkem ve snaze dosáhnout konsensu. Vedoucí dozorový úřad a dotčené dozorové úřady si vzájemně vyměňují veškeré relevantní informace.1.   Vedúci dozorný orgán spolupracuje s inými dotknutými dozornými orgánmi v súlade s týmto článkom a s cieľom dosiahnuť konsenzus. Vedúci dozorný orgán a dotknuté dozorné orgány si navzájom vymieňajú všetky relevantné informácie.
2.   Vedoucí dozorový úřad může kdykoliv požádat další dotčené dozorové úřady o poskytnutí vzájemné pomoci podle článku 61 a může provádět společné postupy podle článku 62, zejména pokud jde o vedení šetření nebo monitorování provádění opatření týkajících se správce či zpracovatele usazených v jiném členském státě.2.   Vedúci dozorný orgán môže kedykoľvek požiadať iné dotknuté dozorné orgány, aby mu poskytli vzájomnú pomoc podľa článku 61, a môže uskutočniť spoločné operácie podľa článku 62, najmä na účely vykonania vyšetrovania alebo monitorovania vykonávania opatrenia, ktoré sa týka prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa usadeného v inom členskom štáte.
3.   Vedoucí dozorový úřad neprodleně sdělí relevantní informace o dané záležitosti ostatním dotčeným dozorovým úřadům. Neprodleně předloží ostatním dotčeným dozorovým úřadům návrh rozhodnutí, aby se k němu vyjádřily, a řádně zohlední jejich stanoviska.3.   Vedúci dozorný orgán bezodkladne oznámi relevantné informácie týkajúce sa veci iným dotknutým dozorným orgánom. Bezodkladne predloží iným dotknutým dozorným orgánom návrh rozhodnutia, aby sa k nemu vyjadrili a aby sa náležite zohľadnili ich stanoviská.
4.   Pokud ve lhůtě čtyř týdnů kterýkoliv z ostatních dotčených dozorových úřadů poté, co byl v souladu s odstavcem 3 tohoto článku konzultován, vznese k návrhu rozhodnutí relevantní a odůvodněnou námitku, postoupí vedoucí dozorový úřad v případě, že relevantní a odůvodněnou námitku nesdílí nebo ji považuje za irelevantní či nedůvodnou, záležitost k řešení v rámci mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.4.   Ak ktorýkoľvek z iných dotknutých dozorných orgánov podá v lehote štyroch týždňov odo dňa, kedy bol v súlade s odsekom 3 tohto článku konzultovaný, relevantnú a odôvodnenú námietku k návrhu rozhodnutia, vedúci dozorný orgán, ak s relevantnou a odôvodnenou námietkou nesúhlasí alebo sa domnieva, že námietka je nerelevantná alebo neodôvodnená, predloží záležitosť mechanizmu konzistentnosti uvedenému v článku 63.
5.   Pokud má vedoucí dozorový úřad v úmyslu vznesenou relevantní a odůvodněnou námitku zohlednit, předloží ostatním dotčeným dozorovým úřadům revidovaný návrh rozhodnutí k vyjádření. Tento revidovaný návrh rozhodnutí podléhá postupu uvedenému v odstavci 4 v rámci dvoutýdenní lhůty.5.   Ak má vedúci dozorný orgán v úmysle podanej relevantnej a odôvodnenej námietke vyhovieť, predloží iným dotknutým dozorným orgánom revidovaný návrh rozhodnutia na účely vyjadrenia stanoviska. Tento revidovaný návrh rozhodnutia podlieha postupu uvedenému v odseku 4 v lehote dvoch týždňov.
6.   Pokud ve lhůtě uvedené v odstavcích 4 a 5 nevznesl žádný z ostatních dotčených dozorových úřadů námitku proti návrhu rozhodnutí předloženému vedoucím dozorovým úřadem, má se za to, že vedoucí dozorový úřad a dotčené dozorové úřady s tímto návrhem rozhodnutí souhlasí a toto rozhodnutí je pro ně závazné.6.   Ak voči návrhu rozhodnutia, ktorý predložil vedúci dozorný orgán, nenamietal v lehote uvedenej v odsekoch 4 a 5 žiadny z iných dotknutých dozorných orgánov, platí, že vedúci dozorný orgán a dotknuté dozorné orgány s týmto návrhom rozhodnutia súhlasia a tento návrh rozhodnutia sa pre ne stáva záväzným.
7.   Vedoucí dozorový úřad dané rozhodnutí přijme, ohlásí je hlavní nebo jediné provozovně správce či zpracovatele a o daném rozhodnutí včetně shrnutí relevantních skutečností a důvodů informuje ostatní dotčené dozorové úřady a sbor. Dozorový úřad, u nějž byla podána stížnost, informuje o daném rozhodnutí stěžovatele.7.   Vedúci dozorný orgán rozhodnutie prijme a oznámi ho hlavnej prevádzkarni alebo jedinej prevádzkarni prevádzkovateľa, prípadne sprostredkovateľa, a o danom rozhodnutí vrátane zhrnutia relevantných faktov a dôvodov informuje iné dotknuté dozorné orgány a výbor. Dozorný orgán, na ktorom sa sťažnosť podala, informuje sťažovateľa o rozhodnutí.
8.   Odchylně od odstavce 7, pokud je stížnost odmítnuta nebo zamítnuta, přijme rozhodnutí dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána; tento úřad oznámí rozhodnutí stěžovateli a informuje o něm správce.8.   Odchylne od odseku 7, ak sa sťažnosť odmietne alebo sa jej nevyhovie, dozorný orgán, na ktorom sa sťažnosť podala, prijme rozhodnutie, oznámi ho sťažovateľovi a informuje prevádzkovateľa.
9.   Pokud se vedoucí dozorový úřad a dotčené dozorové úřady shodnou na tom, že určité části stížnosti odmítnou nebo zamítnou a že budou reagovat na jiné části této stížnosti, přijme se pro každou z těchto částí dané věci samostatné rozhodnutí. Vedoucí dozorový úřad přijme rozhodnutí o části týkající se úkonů souvisejících se správcem, ohlásí je hlavní nebo jediné provozovně správce či zpracovatele na území svého členského státu a informuje o něm stěžovatele, zatímco dozorový úřad stěžovatele přijme rozhodnutí o části týkající se odmítnutí či zamítnutí této stížnosti, oznámí je danému stěžovateli a informuje o něm správce nebo zpracovatele.9.   Ak sa vedúci dozorný orgán a dotknuté dozorné orgány dohodnú na tom, že sa časti sťažnosti odmietnu alebo sa im nevyhovie a v súvislosti s inými časťami sťažnosti sa bude konať, pre každú z týchto častí danej veci sa prijme samostatné rozhodnutie. Vedúci dozorný orgán prijme rozhodnutie pre časť týkajúcu sa opatrení vzťahujúcich sa na prevádzkovateľa, oznámi ho hlavnej prevádzkarni alebo jedinej prevádzkarni prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa na území svojho členského štátu a informuje o tom sťažovateľa, zatiaľ čo dozorný orgán sťažovateľa prijme rozhodnutie pre časť týkajúcu sa odmietnutia danej sťažnosti alebo jej nevyhoveniu a oznámi toto rozhodnutie sťažovateľovi a informuje o tom prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa.
10.   Poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu podle odstavců 7 a 9, přijme správce nebo zpracovatel opatření nezbytná k zajištění souladu s daným rozhodnutím, pokud jde o činnosti zpracování prováděné v souvislosti se všemi jeho provozovnami v Unii. Správce nebo zpracovatel oznámí opatření přijatá k zajištění souladu s daným rozhodnutí vedoucímu dozorovému úřadu, který o tom informuje ostatní dotčené dozorové úřady.10.   Po tom, ako im je oznámené rozhodnutie vedúceho dozorného orgánu podľa odsekov 7 a 9, prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ prijmú potrebné opatrenia na zabezpečenie súladu s rozhodnutím, pokiaľ ide o spracovateľské činnosti v súvislosti so všetkými svojimi prevádzkarňami v Únii. Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ oznámia opatrenia prijaté na dodržanie rozhodnutia vedúceho dozornému orgánu, ktorý o tom informuje iné dotknuté dozorné orgány.
11.   Pokud má za výjimečných okolností dotčený dozorový úřad důvody se domnívat, že je třeba naléhavě jednat, aby byly ochráněny zájmy subjektů údajů, použije se postup pro naléhavé případy podle článku 66.11.   Ak má dotknutý dozorný orgán vo výnimočných prípadoch dôvody domnievať sa, že je naliehavo potrebné konať v záujme ochrany záujmov dotknutých osôb, uplatňuje sa postup pre naliehavé prípady uvedený v článku 66.
12.   Vedoucí dozorový úřad a ostatní dotčené dozorové úřady si vzájemně poskytují informace požadované podle tohoto článku, a to v elektronické formě za použití standardizovaného formátu.12.   Vedúci dozorný orgán a iné dotknuté dozorné orgány si navzájom v elektronickej forme a s použitím štandardizovaného formátu poskytujú informácie, ktoré sa požadujú v rámci tohto článku.
Článek 61Článok 61
Vzájemná pomocVzájomná pomoc
1.   Dozorové úřady si vzájemně poskytují relevantní informace a pomoc v zájmu soudržného provádění a uplatňování tohoto nařízení a zavedou opatření pro účinnou vzájemnou spolupráci. Vzájemná spolupráce zahrnuje zejména žádosti o informace a opatření v oblasti dozoru, například žádosti o předchozí povolení a konzultace, inspekce a šetření.1.   Dozorné orgány si navzájom poskytujú relevantné informácie a pomoc v záujme konzistentného vykonávania a uplatňovania tohto nariadenia a prijímajú opatrenia na účinnú vzájomnú spoluprácu. Vzájomná pomoc sa týka najmä žiadostí o informácie a opatrení v oblasti dozoru, ako sú napríklad žiadosti o predchádzajúce povolenie a konzultácie, kontroly a vyšetrovania.
2.   Každý dozorový úřad přijme všechna vhodná opatření, která jsou požadována v odpověď na žádost jiného dozorového úřadu, a to bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce od obdržení této žádosti. K těmto opatřením může patřit zejména předání relevantních informací o průběhu šetření.2.   Každý dozorný orgán prijme všetky primerané opatrenia potrebné na to, aby na žiadosť iného dozorného orgánu odpovedal bez zbytočného odkladu a najneskôr do jedného mesiaca po prijatí žiadosti. K takýmto opatreniam môže patriť napríklad zaslanie relevantných informácií o vedení vyšetrovania.
3.   Žádost o pomoc musí obsahovat všechny potřebné informace včetně svého účelu a důvodů. Vyměňované informace se použijí pouze pro účely, pro které byly vyžádány.3.   Žiadosti o pomoc obsahujú všetky nevyhnutné informácie vrátane účelu a dôvodov žiadosti. Vymieňané informácie sa použijú len na účel, na ktorý boli vyžiadané.
4.   Dožádaný dozorový úřad nesmí odmítnout žádosti vyhovět, ledaže:4.   Dožiadaný dozorný orgán nesmie odmietnuť vyhovieť žiadosti s výnimkou prípadu, keď:
a) | není pro předmět žádosti nebo pro opatření, o jejichž výkon je žádán, příslušný; neboa) | nie je príslušný pre predmet žiadosti alebo pre opatrenia, o vykonanie ktorých bol požiadaný, alebo
b) | vyhověním žádosti by došlo k porušení tohoto nařízení nebo práva Unie či členského státu, které se na dožádaný dozorový úřad vztahuje.b) | vyhovenie žiadosti by bolo v rozpore s týmto nariadením alebo s právom Únie alebo s právom členského štátu, ktorému podlieha dozorný orgán, ktorému bola žiadosť doručená.
5.   Dožádaný dozorový úřad informuje žádající dozorový úřad o výsledcích nebo případně o pokroku či opatřeních, jež byla přijata k vyřízení žádosti. Jestliže dožádaný dozorový úřad žádosti nevyhoví na základě odstavce 4, uvede důvody svého rozhodnutí.5.   Dožiadaný dozorný orgán poskytne žiadajúcemu dozornému orgánu informácie o výsledkoch opatrení prijatých s cieľom reagovať na žiadosť alebo prípadne o pokroku dosiahnutom v tejto súvislosti. Dožiadaný dozorný orgán v prípade odmietnutia žiadosti podľa odseku 4 toto odmietnutie odôvodní.
6.   Dožádané dozorové úřady poskytují informace, které po nich žádají jiné dozorové úřady, zpravidla v elektronické formě za použití standardizovaného formátu.6.   Dožiadané dozorné orgány poskytnú informácie požadované inými dozornými orgánmi spravidla elektronickými prostriedkami, pričom používajú štandardizovaný formát.
7.   Dožádané dozorové úřady za žádné úkony, které provedou na základě žádosti o vzájemnou pomoc, neúčtují poplatky. Ve výjimečných případech se mohou dozorové úřady dohodnout na pravidlech pro vzájemné odškodnění za zvláštní výdaje vyplývající z poskytnutí vzájemné pomoci.7.   Dožiadané dozorné orgány neúčtujú za opatrenie, ktoré vykonali na základe žiadosti o vzájomnú pomoc, žiadny poplatok. Dozorné orgány sa môžu dohodnúť na pravidlách vzájomnej náhrady v prípade špecifických výdavkov, ktoré vyplývajú z poskytnutia vzájomnej pomoci za výnimočných okolností.
8.   Pokud dozorový úřad neposkytne informace uvedené v odstavci 5 tohoto článku do jednoho měsíce od obdržení žádosti jiného dozorového úřadu, může dožadující dozorový úřad přijmout na území svého členského státu předběžné opatření podle čl. 55 odst. 1. V takovém případě se nutnost naléhavě jednat podle čl. 66 odst. 1 považuje za splněnou, což vyžaduje přijetí naléhavého závazného rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2.8.   Ak dozorný orgán neposkytne informácie uvedené v odseku 5 tohto článku do jedného mesiaca od doručenia žiadosti od iného dozorného orgánu, žiadajúci dozorný orgán môže prijať predbežné opatrenie na území svojho členského štátu v súlade s článkom 55 ods. 1. V uvedenom prípade platí domnienka, že je splnená naliehavá potreba konať podľa článku 66 ods. 1, ktorá si vyžaduje naliehavé záväzné rozhodnutie výboru podľa článku 66 ods. 2.
9.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit formát a postupy pro vzájemnou pomoc podle tohoto článku a může určit, jak má probíhat elektronická výměna informací mezi dozorovými úřady navzájem a mezi dozorovými úřady a sborem, zejména pak může určit standardizovaný formát uvedený v odstavci 6 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.9.   Komisia môže prostredníctvom vykonávacích aktov spresniť formát a postupy pre vzájomnú pomoc uvedené v tomto článku a opatrenia na výmenu informácií elektronickými prostriedkami medzi dozornými orgánmi navzájom, ako aj medzi dozornými orgánmi a výborom, najmä štandardizovaný formát uvedený v odseku 6 tohto článku. Uvedené vykonávacie akty sa prijmú v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
Článek 62Článok 62
Společné postupy dozorových úřadůSpoločné operácie dozorných orgánov
1.   Dozorové úřady podle potřeby provádějí společné postupy, včetně společných šetření a společných donucovacích opatření, do nichž jsou zapojeni členové nebo pracovníci dozorových úřadů z jiných členských států.1.   Dozorné orgány podľa potreby vykonávajú spoločné operácie vrátane spoločných vyšetrovaní a spoločných opatrení v oblasti presadzovania, do ktorých sú zapojení členovia alebo personál dozorných orgánov iných členských štátov.
2.   Pokud má správce nebo zpracovatel provozovny v několika členských státech, nebo pokud je pravděpodobné, že operacemi zpracování bude podstatně dotčen významný počet subjektů údajů ve více než jednom členském státě, má dozorový úřad každého z těchto členských států právo účastnit se společných postupů. Dozorový úřad příslušný podle čl. 56 odst. 1 nebo 4 vyzve dozorový úřad každého z těchto členských států k účasti na těchto společných postupech a na žádost některého dozorového úřadu o účast bez odkladu odpoví.2.   Ak má prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ prevádzkarne vo viacerých členských štátoch alebo keď je pravdepodobné, že spracovateľské operácie budú mať podstatný vplyv na významný počet dotknutých osôb vo viac ako jednom členskom štáte, dozorný orgán každého z týchto členských štátov má právo podieľať sa na spoločných operáciách. Dozorný orgán, ktorý je príslušný podľa článku 56 ods. 1 alebo 4, vyzve dozorné orgány z každého z týchto členských štátov, aby sa zúčastnili na dotknutých spoločných operáciách a bezodkladne reaguje na žiadosť dozorného orgánu o zapojenie sa.
3.   Dozorový úřad může v souladu s právem členského státu a s povolením vysílajícího dozorového úřadu svěřovat pravomoci včetně vyšetřovacích pravomocí členům nebo pracovníkům vysílajícího dozorového úřadu zapojeným do společných postupů, nebo pokud to umožňuje právo členského státu hostitelského dozorového úřadu, povolit členům nebo pracovníkům vysílajícího dozorového úřadu, aby vykonávali své vyšetřovací pravomoci v souladu s právem členského státu vysílajícího dozorového úřadu. Tyto vyšetřovací pravomoci mohou být vykonávány pouze pod vedením a za přítomnosti členů nebo pracovníků hostitelského dozorového úřadu. Na členy nebo pracovníky vysílajícího dozorového úřadu se vztahuje právo členského státu hostitelského dozorového úřadu.3.   Dozorný orgán môže v súlade s právom členského štátu a s povolením vysielajúceho dozorného orgánu udeliť členom alebo personálu vysielajúceho dozorného orgánu zúčastňujúcemu sa na spoločných operáciách právomoci vrátane vyšetrovacích právomocí alebo, pokiaľ to umožňuje právo členského štátu hostiteľského dozorného orgánu, umožniť členom alebo personálu vysielajúceho dozorného orgánu uplatňovať ich vyšetrovacie právomoci v súlade s právom členského štátu vysielajúceho dozorného orgánu. Takéto vyšetrovacie právomoci sa môžu uplatňovať len pod usmernením a za prítomnosti členov alebo personálu hostiteľského dozorného orgánu. Členovia alebo personál vysielajúceho dozorného orgánu podliehajú právu členského štátu hostiteľského dozorného orgánu.
4.   Pokud pracovníci vysílajícího dozorového úřadu působí v souladu s odstavcem 1 v jiném členském státě, přijímá členský stát hostitelského dozorového úřadu odpovědnost za jejich jednání, včetně odpovědnosti za škody, které tito pracovníci během svých úkonů způsobí, v souladu s právem členského státu, na jehož území působí.4.   Ak personál vysielajúceho dozorného orgánu pôsobí v súlade s odsekom 1 v inom členskom štáte, prevezme členský štát hostiteľského dozorného orgánu zodpovednosť za jeho konanie vrátane zodpovednosti za každú škodu, ktorú tento personál spôsobí počas svojho pôsobenia, v súlade s právom členského štátu, na ktorého území pôsobí.
5.   Členský stát, na jehož území byla škoda způsobena, nahradí tuto škodu za stejných podmínek, jaké se vztahují na škody způsobené jeho vlastními pracovníky. Členský stát vysílajícího dozorového úřadu, jehož pracovníci způsobí škodu jakékoli osobě na území jiného členského státu, nahradí tomuto jinému členskému státu v plné výši částky, které tento stát jménem dotčených pracovníků vyplatil oprávněným osobám.5.   Členský štát, na území ktorého bola škoda spôsobená, nahradí túto škodu za rovnakých podmienok, ktoré sa vzťahujú na škodu spôsobenú jeho vlastným personálom. Členský štát vysielajúceho dozorného orgánu, ktorého personál spôsobil škodu akejkoľvek osobe na území iného členského štátu, v plnom rozsahu uhradí tomuto inému členskému štátu akúkoľvek sumu, ktorú vyplatil osobám, ktoré majú na to v ich mene nárok.
6.   V případě uvedeném v odstavci 1 a s výjimkou odstavce 5 se každý členský stát zřekne požadavků vůči jinému členskému státu na náhradu škody uvedené v odstavci 4, aniž jsou dotčena jeho práva vůči třetím stranám.6.   Bez toho, aby bolo dotknuté uplatnenie jeho práv voči tretím stranám, a s výnimkou odseku 5 nesmie žiadny členský štát v prípade uvedenom v odseku 1 vyžadovať od iného členského štátu náhradu v súvislosti so škodou uvedenou v odseku 4.
7.   Jestliže je plánován společný postup a některý dozorový úřad nesplní do jednoho měsíce povinnost stanovenou v odst. 2 tohoto článku druhé větě, mohou ostatní dozorové úřady přijmout na území svého členského státu v souladu s článkem 55 předběžné opatření. V takovém případě se nutnost naléhavě jednat podle čl. 66 odst. 1 považuje za splněnou, což vyžaduje přijetí naléhavého stanoviska nebo naléhavého závazného rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2.7.   Ak sa plánuje spoločná operácia a dozorný orgán nesplní svoju povinnosť stanovenú v druhej vete odseku 2 tohto článku do jedného mesiaca, ostatné dozorné orgány môžu prijať predbežné opatrenie na území svojho členského štátu v súlade s článkom 55. V uvedenom prípade platí domnienka, že je splnená naliehavá potreba konať podľa článku 66 ods. 1, ktorá si vyžaduje stanovisko alebo naliehavé záväzné rozhodnutie výboru podľa článku 66 ods. 2.
Oddíl 2Oddiel 2
JednotnostKonzistentnosť
Článek 63Článok 63
Mechanismus jednotnostiMechanizmus konzistentnosti
S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii spolupracují dozorové úřady mezi sebou navzájem a ve vhodných případech s Komisí prostřednictvím mechanismu jednotnosti stanoveného v tomto oddíle.S cieľom prispievať ku konzistentnému uplatňovaniu tohto nariadenia v celej Únii dozorné orgány spolupracujú navzájom a v relevantných prípadoch s Komisiou prostredníctvom mechanizmu konzistentnosti, ako sa stanovuje v tomto oddiele.
Článek 64Článok 64
Stanovisko sboruStanovisko výboru
1.   Sbor vydá stanovisko, hodlá-li příslušný dozorový úřad přijmout některé z níže uvedených opatření. Za tímto účelem příslušný dozorový úřad oznámí sboru návrh rozhodnutí, pokud:1.   Výbor vydá stanovisko, keď má príslušný dozorný orgán v úmysle prijať ktorékoľvek z opatrení uvedených nižšie. Na tento účel príslušný dozorný orgán oznámi výboru návrh rozhodnutia, ak:
a) | má za cíl přijmout seznam operací zpracování podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 odst. 4;a) | je zamerané na prijatie zoznamu spracovateľských operácií, ktoré podliehajú požiadavke na posúdenie vplyvu na ochranu údajov podľa článku 35 ods. 4;
b) | se týká záležitosti podle čl. 40 odst. 7, zda je návrh kodexu chování nebo změna či rozšíření kodexu chování v souladu s tímto nařízením;b) | sa týka záležitosti podľa článku 40 ods. 7, a to či návrh kódexu správania alebo zmena alebo rozšírenie kódexu správania je v súlade s týmto nariadením;
c) | má za cíl schválit kritéria pro akreditaci subjektu podle čl. 41 odst. 3 nebo subjektu pro vydávání osvědčení podle čl. 43 odst. 3;c) | je zamerané na schválenie kritérií pre akreditáciu orgánu podľa článku 41 ods. 3 alebo certifikačného subjektu podľa článku 43 ods. 3;
d) | má za cíl stanovit standardní doložky o ochraně údajů podle čl. 46 odst. 2 písm. d) a čl. 28 odst. 8;d) | je zamerané na určenie štandardných doložiek o ochrane údajov uvedených v článku 46 ods. 2 písm. d) a článku 28 ods. 8;
e) | má za cíl schválit smluvní doložky podle čl. 46 odst. 3 písm. a); neboe) | je zamerané na povolenie zmluvných doložiek uvedených v článku 46 ods. 3 písm. a) alebo
f) | má za cíl schválit závazná podniková pravidla ve smyslu článku 47.f) | je zamerané na schválenie záväzných vnútropodnikových pravidiel v zmysle článku 47.
2.   Kterýkoli dozorový úřad, předseda sboru nebo Komise mohou požádat, aby sbor posoudil jakoukoli záležitost s obecnou působností nebo s účinky ve více než jednom členském státě za účelem získání stanoviska, zejména v případě, kdy příslušný dozorový úřad nesplní povinnosti související se vzájemnou pomocí podle článku 61 nebo se společnými postupy podle článku 62.2.   Ktorýkoľvek dozorný orgán, predseda výboru alebo Komisia môže požiadať, aby akúkoľvek záležitosť so všeobecným uplatnením alebo s účinkami vo viac ako jednom členskom štáte preskúmal výbor s cieľom získať stanovisko, najmä ak si príslušný dozorný orgán neplní povinnosti týkajúce sa vzájomnej pomoci podľa článku 61 alebo spoločných operácií podľa článku 62.
3.   V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 vydá sbor stanovisko k záležitosti, která mu byla předložena, pokud již stanovisko ke stejné záležitosti nevydal. Toto stanovisko se přijme do osmi týdnů prostou většinou členů sboru. Tato lhůta může být prodloužena o dalších šest týdnů s ohledem na složitost dané záležitosti. Pokud jde o návrh rozhodnutí uvedený v odstavci 1 zaslaný členům sboru v souladu s odstavcem 5, má se za to, že členové, kteří v přiměřené lhůtě stanovené předsedou nevznesli námitky, s návrhem rozhodnutí souhlasí.3.   V prípadoch uvedených v odsekoch 1 a 2 výbor vydá stanovisko k záležitosti, ktorá sa mu predloží, ak ešte k rovnakej záležitosti stanovisko nevydal. Uvedené stanovisko sa prijme do ôsmich týždňov jednoduchou väčšinou členov výboru. Uvedená lehota sa môže predĺžiť o ďalších šesť týždňov, pričom sa zohľadní zložitosť danej záležitosti. Pokiaľ ide o návrh rozhodnutia uvedený v odseku 1, ktorý sa rozošle členom výboru v súlade s odsekom 5, o členovi, ktorý nevznesie námietku v primeranej lehote určenej predsedom, sa predpokladá, že s návrhom rozhodnutia súhlasí.
4.   Dozorové úřady a Komise elektronickými prostředky a za použití standardizovaného formátu bez zbytečného odkladu oznamují sboru veškeré relevantní informace, případně včetně shrnutí skutečností, návrhu rozhodnutí, důvodů, pro které je nezbytné takové opatření přijmout, a stanoviska dalších dotčených dozorových úřadů.4.   Dozorné orgány a Komisia bez zbytočného odkladu oznamujú elektronickými prostriedkami výboru všetky relevantné informácie a podľa potreby aj zhrnutie skutočností, návrh rozhodnutia, dôvody, pre ktoré je prijatie takéhoto opatrenia potrebné, a názory ostatných dotknutých dozorných orgánov, pričom používajú štandardizovaný formát.
5.   Předseda sboru bez zbytečného odkladu elektronickými prostředky sděluje:5.   Predseda výboru bez zbytočného odkladu informuje elektronickými prostriedkami:
a) | členům sboru a Komisi veškeré relevantní informace, které byly radě pro ochranu údajů sděleny, a to za použití standardizovaného formátu. V nezbytných případech poskytne sekretariát sboru překlady relevantních informací; aa) | členov výboru a Komisiu o všetkých relevantných informáciách, ktoré mu boli oznámené, pričom používa štandardizovaný formát. Sekretariát výboru podľa potreby poskytne preklady relevantných informácií a
b) | dozorovému úřadu uvedenému v odstavcích 1 a 2 a Komisi stanovisko, které zveřejní.b) | dozorný orgán uvedený v odseku 1, a prípadne v odseku 2, a Komisiu o stanovisku a zverejní ho.
6.   Během lhůty uvedené v odstavci 3 nepřijme příslušný dozorový úřad svůj návrh rozhodnutí podle odstavce 1.6.   Príslušný dozorný orgán neprijme svoj návrh rozhodnutia uvedený v odseku 1 v lehote uvedenej v odseku 3.
7.   Dozorový úřad uvedený v odstavci 1 stanovisko sboru co nejvíce zohlední a do dvou týdnů po obdržení stanoviska v elektronické formě sdělí předsedovi sboru, zda svůj návrh rozhodnutí zachová nebo jej změní, a rozhodne-li se je změnit, zašle mu pozměněný návrh rozhodnutí za použití standardizovaného formátu.7.   Dozorný orgán uvedený v odseku 1 v čo najväčšej miere zohľadní stanovisko výboru a do dvoch týždňov po získaní stanoviska predsedovi výboru elektronickými prostriedkami oznámi, či bude trvať na svojom návrhu rozhodnutia alebo ho zmení, a podľa potreby mu oznámi aj zmenený návrh rozhodnutia, pričom použije štandardizovaný formát.
8.   Pokud ve lhůtě uvedené v odstavci 7 tohoto článku informuje dotčený dozorový úřad předsedu sboru o tom, že nemá v úmyslu se stanoviskem sboru řídit, ať již zcela nebo částečně, a uvede relevantní důvody, použije se čl. 65 odst. 1.8.   Ak dotknutý dozorný orgán informuje predsedu výboru v rámci lehoty uvedenej v odseku 7 tohto článku o tom, že nemá v úmysle postupovať úplne alebo sčasti podľa stanoviska výboru, pričom poskytne relevantné dôvody, uplatňuje sa článok 65 ods. 1.
Článek 65Článok 65
Řešení sporů sboremRiešenie sporov výborom
1.   S cílem zajistit, aby toto nařízení bylo v jednotlivých případech správně a důsledně uplatňováno, přijme sbor závazné rozhodnutí v těchto případech:1.   S cieľom zabezpečiť správne a jednotné uplatňovanie tohto nariadenia v jednotlivých prípadoch prijme výbor záväzné rozhodnutie v týchto prípadoch:
a) | pokud v případě uvedeném v čl. 60 odst. 4 vznesl dotčený dozorový úřad relevantní a odůvodněnou námitku vůči návrhu rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu nebo pokud vedoucí dozorový úřad zamítl tuto námitku jako irelevantní či nedůvodnou. Závazné rozhodnutí se týká všech záležitostí, které jsou předmětem relevantní a odůvodněné námitky, zejména dojde-li k porušení tohoto nařízení;a) | ak v prípade uvedenom v článku 60 ods. 4 dotknutý dozorný orgán vzniesol relevantnú a odôvodnenú námietku voči návrhu rozhodnutia vedúceho orgánu alebo vedúci orgán zamietol takúto námietku ako irelevantnú alebo neodôvodnenú. Toto záväzné rozhodnutie sa týka všetkých záležitostí, ktoré sú predmetom relevantnej a odôvodnenej námietky, najmä pokiaľ ide o to, či došlo k porušeniu tohto nariadenia;
b) | pokud existují protikladné názory ohledně toho, který dotčený dozorový úřad je příslušný pro hlavní provozovnu;b) | ak existujú protichodné názory na to, ktorý z dotknutých dozorných orgánov je príslušný pre hlavnú prevádzkareň;
c) | pokud v případech uvedených v čl. 64 odst. 1 příslušný dozorový úřad nepožádá o stanovisko sboru nebo pokud se tento úřad neřídí stanoviskem sboru vydaným podle článku 64. V takovém případě může danou záležitost ohlásit sboru kterýkoliv dotčený dozorový úřad nebo Komise.c) | ak príslušný dozorný orgán nepožiada výbor o stanovisko v prípadoch uvedených v článku 64 ods. 1 alebo nepostupuje podľa stanoviska výboru vydaného podľa článku 64. V tomto prípade môže záležitosť oznámiť výboru ktorýkoľvek dotknutý dozorný orgán alebo Komisia.
2.   Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijmou do jednoho měsíce od postoupení dané záležitosti členové sboru dvoutřetinovou většinou. Tato lhůta může být z důvodu složitosti dané záležitosti prodloužena o další měsíc. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 musí být odůvodněno a určeno vedoucímu dozorovému úřadu a všem dotčeným dozorovým úřadům a je pro ně závazné.2.   Rozhodnutie uvedené v odseku 1 sa prijme do jedného mesiaca od postúpenia záležitosti dvojtretinovou väčšinou členov výboru. Uvedená lehota sa môže predĺžiť o ďalší mesiac z dôvodu zložitosti danej záležitosti. Rozhodnutie uvedené v odseku 1 musí byť odôvodnené a adresované vedúcemu dozornému orgánu a všetkým dotknutým dozorným orgánom, pričom je pre ne záväzné.
3.   Pokud sbor nemohl rozhodnutí přijmout ve lhůtách uvedených v odstavci 2, přijme své rozhodnutí do dvou týdnů po uplynutí druhého měsíce uvedeného v odstavci 2 prostou většinou svých členů. Pokud členové sboru hlasují nerozhodně, rozhodnutí se přijme na základě hlasu jeho předsedy.3.   Ak výbor nebol schopný prijať rozhodnutie v lehotách uvedených v odseku 2, prijme svoje rozhodnutie do dvoch týždňov od uplynutia druhého mesiaca uvedeného v odseku 2 jednoduchou väčšinou členov výboru. V prípade rovnosti hlasov členov výboru sa rozhodnutie prijme na základe hlasu jeho predsedu.
4.   Během lhůt uvedených v odstavcích 2 a 3 nepřijmou dotčené dozorové úřady žádné rozhodnutí o záležitosti předložené sboru podle odstavce 1.4.   Počas lehôt uvedených v odsekoch 2 a 3 neprijmú dotknuté dozorné orgány vo veci predloženej výboru podľa odseku 1 rozhodnutie.
5.   Předseda sboru bez zbytečného odkladu oznámí rozhodnutí uvedené v odstavci 1 dotčeným dozorovým úřadům. Uvědomí o tom Komisi. Rozhodnutí se neprodleně zveřejní na internetových stránkách sboru poté, co dozorový úřad oznámil konečné rozhodnutí podle odstavce 6.5.   Predseda výboru oznámi bez zbytočného odkladu rozhodnutie uvedené v odseku 1 dotknutým dozorným orgánom. Informuje o tom Komisiu. Rozhodnutie sa bez odkladu uverejní na webovom sídle výboru po tom, ako dozorný orgán oznámil konečné rozhodnutie uvedené v odseku 6.
6.   Vedoucí dozorový úřad nebo dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána, přijme své konečné rozhodnutí na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce poté, co sbor oznámil své rozhodnutí. Vedoucí dozorový úřad nebo dozorový úřad, u nějž byla stížnost podána, informuje sbor o dni oznámení svého konečného rozhodnutí správci nebo zpracovateli a subjektu údajů. Konečné rozhodnutí dotčených dozorových úřadů se přijme podle čl. 60 odst. 7, 8 a 9. Konečné rozhodnutí musí odkazovat na rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a uvádět, že rozhodnutí zmíněné v uvedeném odstavci bude zveřejněno na internetových stránkách sboru v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Ke konečnému rozhodnutí se přiloží rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku.6.   Vedúci dozorný orgán alebo prípadne dozorný orgán, ktorému sa podala sťažnosť, prijme svoje konečné rozhodnutie na základe rozhodnutia uvedeného v odseku 1 tohto článku bez zbytočného odkladu a najneskôr do jedného mesiaca po tom, ako výbor oznámil svoje rozhodnutie. Vedúci dozorný orgán alebo prípadne dozorný orgán, ktorému sa sťažnosť podala, informuje výbor o dátume oznámenia konečného rozhodnutia prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi a dotknutej osobe. Konečné rozhodnutie dotknutých dozorných orgánov sa prijme za podmienok stanovených v článku 60 ods. 7, 8 a 9. Konečné rozhodnutie odkazuje na rozhodnutie uvedené v odseku 1 tohto článku a uvedie sa v ňom, že rozhodnutie uvedené v uvedenom odseku sa uverejní na webovom sídle výboru v súlade s odsekom 5 tohto článku. Ku konečnému rozhodnutiu sa pripojí rozhodnutie uvedené v odseku 1 tohto článku.
Článek 66Článok 66
Postup pro naléhavé případyPostup pre naliehavé prípady
1.   Dotčený dozorový úřad se za výjimečných okolností, kdy se domnívá, že je třeba naléhavě jednat v zájmu ochrany práv a svobod subjektů údajů, může odchýlit od mechanismu jednotnosti uvedeného v článcích 63, 64 a 65 nebo od postupu uvedeného v článku 60 a okamžitě přijmout předběžná opatření s právními účinky na svém území a se stanovenou dobou platnosti, která nepřesáhne tři měsíce. Tento dozorový úřad neprodleně oznámí tato opatření a důvody pro jejich přijetí ostatním dotčeným dozorovým úřadům, sboru a Komisi.1.   Za výnimočných okolností, keď sa dotknutý dozorný orgán domnieva, že je naliehavo potrebné konať s cieľom chrániť práva a slobody dotknutých osôb, môže odchylne od mechanizmu konzistentnosti uvedeného v článkoch 63, 64 a 65 alebo postupu uvedeného v článku 60 bezodkladne prijať predbežné opatrenia, ktoré majú mať právne účinky na jeho území a určenú dobu platnosti, ktorá nepresahuje tri mesiace. Dozorný orgán bezodkladne oznámi tieto opatrenia a dôvody ich prijatia iným dotknutým dozorným orgánom, výboru a Komisii.
2.   Pokud některý dozorový úřad přijal opatření podle odstavce 1 a domnívá se, že je třeba naléhavě přijmout konečná opatření, může požádat sbor o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí, přičemž svou žádost o takové stanovisko nebo rozhodnutí odůvodní.2.   Ak dozorný orgán prijal opatrenie podľa odseku 1 a domnieva sa, že je naliehavo potrebné prijať konečné opatrenia, môže požiadať výbor o naliehavé stanovisko alebo naliehavé záväzné rozhodnutie, pričom uvedie dôvody, prečo takéto stanovisko alebo rozhodnutie požaduje.
3.   O naléhavé stanovisko nebo o naléhavé závazné rozhodnutí může sbor požádat kterýkoli dozorový úřad, jestliže příslušný dozorový úřad nepřijal vhodné opatření v situaci, kdy je třeba naléhavě jednat v zájmu ochrany práv a svobod subjektů údajů, přičemž svou žádost o takové stanovisko či rozhodnutí odůvodní, stejně jako naléhavou potřebu jednat.3.   Ktorýkoľvek dozorný orgán môže požiadať výbor o naliehavé stanovisko alebo prípadne o naliehavé záväzné rozhodnutie, ak príslušný dozorný orgán neprijal primerané opatrenie v situácii, keď je naliehavo potrebné konať s cieľom chrániť práva a slobody dotknutých osôb, pričom uvedie dôvody, prečo takéto stanovisko alebo rozhodnutie požaduje, vrátane dôvodov naliehavej potreby konať.
4.   Odchylně od čl. 64 odst. 3 a čl. 65 odst. 2 se naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku přijímají do dvou týdnů prostou většinou členů sboru.4.   Odchylne od článku 64 ods. 3 a článku 65 ods. 2 sa naliehavé stanovisko alebo naliehavé záväzné rozhodnutie uvedené v odsekoch 2 a 3 tohto článku prijme do dvoch týždňov jednoduchou väčšinou členov výboru.
Článek 67Článok 67
Výměna informacíVýmena informácií
Komise může přijímat prováděcí akty s obecnou působností za účelem určení toho, jak bude probíhat elektronická výměna informací mezi dozorovými úřady navzájem a mezi dozorovými úřady a sborem, zejména určení standardizovaného formátu uvedeného v článku 64.Komisia môže prijať vykonávacie akty so všeobecným rozsahom pôsobnosti s cieľom spresniť úpravu výmeny informácií elektronickými prostriedkami medzi dozornými orgánmi navzájom a medzi dozornými orgánmi a výborom, najmä štandardizovaný formát uvedený v článku 64.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.Uvedené vykonávacie akty sa prijmú v súlade s postupom preskúmania uvedeným v článku 93 ods. 2.
Oddíl 3Oddiel 3
Evropský sbor pro ochranu osobních údajůEurópsky výbor pre ochranu údajov
Článek 68Článok 68
Evropský sbor pro ochranu osobních údajůEurópsky výbor pre ochranu údajov
1.   Zřizuje se Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (dále jen „sbor“) jako subjekt Unie s právní subjektivitou.1.   Týmto sa zriaďuje Európsky výbor pre ochranu údajov (ďalej len „výbor“) ako orgán Únie s právnou subjektivitou.
2.   Sbor zastupuje jeho předseda.2.   Výbor zastupuje jeho predseda.
3.   Sbor tvoří vedoucí jednoho dozorového úřadu z každého členského státu a evropský inspektor ochrany údajů nebo jejich zástupci.3.   Výbor pozostáva z vedúceho predstaviteľa jedného dozorného orgánu každého členského štátu a európskeho dozorného úradníka pre ochranu údajov, alebo ich zástupcov.
4.   Pokud je v některém členském státě za monitorování toho, zda jsou uplatňována ustanovení tohoto nařízení, odpovědný více než jeden dozorový úřad, je v souladu s právem tohoto členského státu jmenován společný zástupce.4.   Ak v členskom štáte zodpovedá za monitorovanie uplatňovania ustanovení podľa tohto nariadenia viac než jeden dozorný orgán, v súlade s právom tohto členského štátu sa určí ich spoločný zástupca.
5.   Komise má právo účastnit se činností a schůzek sboru, aniž by měla hlasovací právo. Komise jmenuje svého zástupce. Předseda sboru informuje Komisi o činnostech sboru.5.   Komisia má právo zúčastňovať sa na činnosti a zasadnutiach výboru bez hlasovacieho práva. Komisia vymenuje zástupcu. Predseda výboru informuje Komisiu o činnosti výboru.
6.   V případech uvedených v článku 65 má evropský inspektor ochrany údajů hlasovací právo pouze pro rozhodnutí týkající se zásad a pravidel použitelných pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jež v podstatě odpovídají požadavkům tohoto nařízení.6.   V prípadoch uvedených v článku 65 má európsky dozorný úradník pre ochranu údajov hlasovacie práva len pri rozhodnutiach, ktoré sa týkajú zásad a pravidiel vzťahujúcich sa na inštitúcie, orgány, úrady a agentúry Únie, ktoré svojou podstatou zodpovedajú zásadám a pravidlám tohto nariadenia.
Článek 69Článok 69
NezávislostNezávislosť
1.   Sbor jedná při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí podle článků 70 a 71 nezávisle.1.   Výbor koná pri plnení svojich úloh alebo vykonávaní svojich právomocí podľa článkov 70 a 71 nezávisle.
2.   Aniž jsou dotčeny žádosti Komise uvedené v čl. 70 odst. 1 písm. b) a odst. 2, sbor při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí od nikoho nevyžaduje ani nepřijímá pokyny.2.   Bez toho, aby boli dotknuté žiadosti Komisie uvedené v článku 70 ods. 1 písm. b) a článku 70 ods. 2, výbor pri plnení svojich úloh alebo pri vykonávaní svojich právomocí nikoho nežiada o pokyny ani ich od nikoho neprijíma.
Článek 70Článok 70
Úkoly sboruÚlohy výboru
1.   Sbor zajišťuje jednotné uplatňování tohoto nařízení. Za tímto účelem sbor z vlastního podnětu nebo případně na žádost Komise zejména:1.   Výbor zaisťuje konzistentné uplatňovanie tohto nariadenia. Na tento účel výbor z vlastnej iniciatívy, alebo prípadne na žiadosť Komisie, najmä:
a) | monitoruje a zajišťuje řádné uplatňování tohoto nařízení v případech uvedených v článcích 64 a 65, aniž jsou dotčeny úkoly vnitrostátních dozorových úřadů;a) | monitoruje a zabezpečuje správne uplatňovanie tohto nariadenia v prípadoch stanovených v článkoch 64 a 65 bez toho, aby boli dotknuté úlohy vnútroštátnych dozorných orgánov;
b) | poskytuje poradenství Komisi ve veškerých záležitostech souvisejících s ochranou osobních údajů v Unii včetně jakýchkoli navrhovaných změn tohoto nařízení;b) | poskytuje Komisii poradenstvo v akejkoľvek otázke týkajúcej sa ochrany osobných údajov v Únii vrátane akýchkoľvek navrhovaných zmien tohto nariadenia;
c) | poskytuje poradenství Komisi ohledně formy a postupů výměny informací mezi správci, zpracovateli a dozorovými úřady pro závazná podniková pravidla;c) | poskytuje Komisii poradenstvo v otázkach formátu a postupov výmeny informácií medzi prevádzkovateľmi, sprostredkovateľmi a dozornými orgánmi, pokiaľ ide o záväzné vnútropodnikové pravidlá;
d) | vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy týkající se postupů pro výmaz odkazů, kopií nebo replikací osobních údajů z veřejně dostupných komunikačních služeb, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2;d) | vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy pre vymazanie odkazov, kópií alebo replík osobných údajov z verejne dostupných komunikačných služieb podľa článku 17 ods. 2;
e) | prošetřuje z vlastního podnětu, na žádost některého ze svých členů nebo na žádost Komise veškeré otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení a vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy, aby podporoval soudržné uplatňování tohoto nařízení;e) | preskúmava z vlastnej iniciatívy, na žiadosť jedného zo svojich členov alebo na žiadosť Komisie akúkoľvek otázku týkajúcu sa uplatňovania tohto nariadenia a vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy s cieľom podnietiť konzistentné uplatňovanie tohto nariadenia;
f) | vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a podmínek, které mají platit pro rozhodnutí založená na profilování podle čl. 22 odst. 2;f) | vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy v súlade s písmenom e) tohto odseku s cieľom podrobnejšie určiť kritériá a podmienky pre rozhodnutia založené na profilovaní podľa článku 22 ods. 2;
g) | vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce, jak zjistit případy porušení zabezpečení osobních údajů a jak určit zbytečný odklad podle čl. 33 odst. 1 a 2 a konkrétní okolnosti, za nichž jsou správce a zpracovatel povinni porušení ohlásit;g) | vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy v súlade s písmenom e) tohto odseku na konštatovanie porušení ochrany osobných údajov a určenie zbytočného odkladu uvedeného v článku 33 ods. 1 a 2, ako aj osobitných okolností, za ktorých sa od prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa vyžaduje, aby oznámil porušenie ochrany osobných údajov;
h) | vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem b) tohoto odstavce, pokud jde o okolnosti, za jakých je pravděpodobné, že porušení zabezpečení osobních údajů bude mít z následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1;h) | vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy v súlade s písmenom e) tohto odseku týkajúce sa okolností, za ktorých porušenie ochrany osobných údajov pravdepodobne povedie k vysokému riziku pre práva a slobody fyzických osôb podľa článku 34 ods. 1;
i) | vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro předávání osobních údajů na základě závazných podnikových pravidel, kterými se řídí správci, a závazných podnikových pravidel, kterými se řídí zpracovatelé, a dalších požadavků potřebných k zajištění ochrany osobních údajů dotčených subjektů údajů uvedených v článku 47;i) | vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy podľa písmena e) tohto odseku s cieľom podrobnejšie určiť kritériá a požiadavky na prenosy osobných údajov založené na záväzných vnútropodnikových pravidlách, ktoré dodržiavajú prevádzkovatelia, a záväzných vnútropodnikových pravidlách, ktoré dodržujú sprostredkovatelia, ako aj ďalšie potrebné požiadavky na zaistenie ochrany osobných údajov dotknutých osôb podľa článku 47;
j) | vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro předávání osobních údajů na základě čl. 49 odst. 1;j) | vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy podľa písmena e) tohto odseku s cieľom podrobnejšie určiť kritériá a požiadavky na prenosy osobných údajov na základe článku 49 ods. 1;
k) | vypracovává pokyny pro dozorové úřady o uplatňování opatření uvedených v čl. 58 odst. 1, 2 a 3 a stanoví správní pokuty podle článku 83;k) | vypracúva usmernenia pre dozorné orgány, pokiaľ ide o uplatňovanie opatrení uvedených v článku 58 ods. 1, 2 a 3 a stanovenie správnych pokút podľa článku 83;
l) | přezkoumává praktické uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v písmenech e) a f);l) | preskúmava praktické uplatňovanie usmernení, odporúčaní a najlepších postupov uvedených v písmenách e) a f);
m) | vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu písmenem e) tohoto odstavce pro zavedení společných postupů pro podávání zpráv fyzickými osobami v případě porušení tohoto nařízení podle čl. 54 odst. 2;m) | vydáva usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy podľa písmena e) tohto odseku s cieľom stanoviť spoločné postupy na ohlasovanie porušení tohto nariadenia fyzickými osobami podľa článku 54 ods. 2;
n) | podporuje vypracování kodexů chování a zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů podle článků 40 a 42;n) | nabáda k vypracovaniu kódexov správania a vytvoreniu mechanizmov certifikácie ochrany údajov a pečatí a značiek ochrany údajov podľa článkov 40 a 42;
o) | provádí akreditaci subjektů pro vydávání osvědčení a její pravidelný přezkum podle článku 43 a provozuje veřejný registr akreditovaných subjektů podle čl. 43 odst. 6 a akreditovaných správců či zpracovatelů usazených ve třetích zemích podle čl. 42 odst. 7;o) | vykonáva akreditáciu certifikačných subjektov a jej pravidelné preskúmanie podľa článku 43 a vedie verejný register akreditovaných orgánov podľa článku 43 ods. 6 a akreditovaných prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov usadených v tretích krajinách podľa článku 42 ods. 7;
p) | stanoví požadavky uvedené v čl. 43 odst. 3 pro účely akreditace subjektů pro vydávání osvědčení podle článku 42;p) | spresňuje požiadavky uvedené v článku 43 ods. 3 na účely akreditácie certifikačných subjektov podľa článku 42;
q) | poskytuje Komisi stanovisko k požadavkům na vydání osvědčení uvedeným v čl. 43 odst. 8;q) | poskytuje Komisii stanovisko týkajúce sa požiadaviek na certifikáciu podľa článku 43 ods. 8;
r) | poskytuje Komisi stanovisko k ikonám uvedeným v čl. 12 odst. 7;r) | poskytuje Komisii stanovisko k ikonám podľa článku 12 ods. 7;
s) | poskytuje Komisi stanovisko pro posouzení odpovídající úrovně ochrany ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci, i pro posouzení, zda určitá třetí země, určité území nebo jedno čí více konkrétních odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace již nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Za tímto účelem poskytne Komise sboru veškerou potřebnou dokumentaci, včetně korespondence s vládou dané třetí země s ohledem na tuto třetí zemi, území či konkrétní odvětví nebo s mezinárodní organizací;s) | poskytuje Komisii stanovisko, v ktorom sa posúdi primeranosť úrovne ochrany v tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii, ako aj to, či tretia krajina, územie alebo jeden či viaceré určené sektory v danej tretej krajine alebo medzinárodná organizácia už nezabezpečujú primeranú úroveň ochrany. Na tento účel Komisia poskytne výboru všetku potrebnú dokumentáciu vrátane korešpondencie s vládou tretej krajiny, vo vzťahu k danej tretej krajine, územiu alebo určenému sektora alebo s medzinárodnou organizáciou;
t) | vydává stanoviska k návrhům rozhodnutí dozorových úřadů podle mechanismu jednotnosti uvedeného v čl. 64 odst. 1, k záležitostem předloženým podle čl. 64 odst. 2 a vydává závazná rozhodnutí podle článku 65, včetně v případech uvedených v článku 66;t) | vydáva stanoviská k návrhom rozhodnutí dozorných orgánov v rámci mechanizmu konzistentnosti podľa článku 64 ods. 1, k záležitostiam predloženým podľa článku 64 ods. 2 a vydáva záväzné rozhodnutia podľa článku 65 vrátane prípadov uvedených v článku 66;
u) | podporuje spolupráci a účinnou dvoustrannou a vícestrannou výměnu informací a osvědčených postupů mezi dozorovými úřady;u) | podporuje spoluprácu a účinnú dvojstrannú a mnohostrannú výmenu informácií a najlepších postupov medzi dozornými orgánmi;
v) | podporuje společné školicí programy a usnadňuje výměny pracovníků mezi dozorovými úřady a případně i s dozorovými úřady třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi;v) | podporuje spoločné programy odborného vzdelávania a uľahčuje výmeny zamestnancov medzi dozornými orgánmi a podľa potreby aj s dozornými orgánmi tretích krajín či s medzinárodnými organizáciami;
w) | podporuje výměnu znalostí a dokumentů o právních předpisech v oblasti ochrany údajů a zavedených postupech s dozorovými úřady pro ochranu údajů po celém světě;w) | podporuje výmenu poznatkov a dokumentácie s dozornými orgánmi pre ochranu údajov z celého sveta, pokiaľ ide o právne predpisy na ochranu údajov a prax v tejto oblasti;
x) | vydává stanoviska ke kodexům chování vypracovaným na úrovni Unie podle čl. 40 odst. 9); ax) | poskytuje stanoviská ku kódexom správania navrhnutým na úrovni Únie podľa článku 40 ods. 9; a
y) | provozuje veřejně přístupný elektronický registr rozhodnutí přijatých dozorovými úřady a soudy k otázkám řešeným v rámci mechanismu jednotnosti.y) | vedie verejne dostupný elektronický register rozhodnutí dozorných orgánov a súdov v otázkach, ktoré sa riešia prostredníctvom mechanizmu konzistentnosti.
2.   Jestliže Komise žádá sbor o poradenství, může uvést určitou lhůtu s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti.2.   Ak Komisia požiada výbor o radu, môže uviesť lehotu, pričom zohľadní naliehavosť danej záležitosti.
3.   Sbor zasílá svá stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy Komisi a výboru uvedenému v článku 93 a zveřejňuje je.3.   Výbor zasiela svoje stanoviská, usmernenia, odporúčania a najlepšie postupy Komisii a výboru uvedenému v článku 93 a zverejňuje ich.
4.   Sbor ve vhodných případech konzultuje zúčastněné strany a poskytne jim možnost se v rozumné lhůtě vyjádřit. Sbor výsledky postupu konzultace veřejně zpřístupní, aniž je tím dotčen článek 76.4.   Výbor podľa potreby konzultuje so zainteresovanými stranami a poskytuje im príležitosť predložiť v primeranej lehote pripomienky. Bez toho, aby bol dotknutý článok 76, výbor zverejní výsledky konzultačného postupu.
Článek 71Článok 71
ZprávySprávy
1.   Sbor vypracovává výroční zprávy, pokud jde o ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním v Unii, případně ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích. Zprávy se zveřejňují a předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.1.   Výbor vypracúva výročnú správu o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní v Únii a v relevantných prípadoch aj v tretích krajinách a medzinárodných organizáciách. Správa sa zverejní a zašle Európskemu parlamentu, Rade a Komisii.
2.   Výroční zprávy obsahují posouzení praktického uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v čl. 70 odst. 1 písm. l), jakož i závazných rozhodnutí uvedených v článku 65.2.   Výročná správa obsahuje preskúmanie praktického uplatňovania usmernení, odporúčaní a najlepších postupov uvedených v článku 70 ods. 1 písm. l), ako aj záväzných rozhodnutí uvedených v článku 65.
Článek 72Článok 72
PostupPostup
1.   Sbor přijímá rozhodnutí prostou většinou svých členů, pokud v tomto nařízení není stanoveno jinak.1.   Výbor prijíma rozhodnutia jednoduchou väčšinou svojich členov, pokiaľ nie je v tomto nariadení stanovené inak.
2.   Sbor přijme dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád a připraví si vlastní provozní opatření.2.   Výbor prijme dvojtretinovou väčšinou svojich členov vlastný rokovací poriadok a stanoví svoje prevádzkové postupy.
Článek 73Článok 73
PředsedaPredseda
1.   Sbor si prostou většinou zvolí z řad svých členů předsedu a dva místopředsedy.1.   Výbor si jednoduchou väčšinou volí spomedzi svojich členov predsedu a dvoch podpredsedov.
2.   Funkční období předsedy a místopředsedů trvá pět let a lze je jednou prodloužit.2.   Funkčné obdobie predsedu a podpredsedov je päť rokov a je jedenkrát obnoviteľné.
Článek 74Článok 74
Úkoly předsedyÚlohy predsedu
1.   Předseda plní následující úkoly:1.   Predseda má tieto úlohy:
a) | svolává zasedání sboru a připravuje pro ně pořad jednání;a) | zvoláva zasadnutia výboru a pripravuje ich program;
b) | oznamuje rozhodnutí přijatá sborem podle článku 65 vedoucímu dozorovému úřadu a dotčeným dozorovým úřadům;b) | oznamuje rozhodnutia, ktoré prijme výbor podľa článku 65, vedúcemu dozornému orgánu a dotknutým dozorným orgánom;
c) | zajišťuje včasné plnění úkolů sborem, zejména v souvislosti s mechanismem jednotnosti uvedeným v článku 63.c) | zabezpečuje včasné plnenie úloh výboru, najmä v súvislosti s mechanizmom konzistentnosti uvedeným v článku 63.
2.   Sbor stanoví ve svém jednacím řádu rozdělení úkolů mezi předsedu a místopředsedy.2.   Výbor stanoví vo svojom rokovacom poriadku rozdelenie úloh medzi predsedu a podpredsedov.
Článek 75Článok 75
SekretariátSekretariát
1.   Sbor má k dispozici sekretariát, jehož služby poskytuje evropský inspektor ochrany údajů.1.   Výbor má sekretariát, ktorý mu poskytuje európsky dozorný úradník pre ochranu údajov.
2.   Sekretariát plní své úkoly výlučně v souladu s pokyny předsedy sboru.2.   Sekretariát plní svoje úlohy výlučne na základe pokynov predsedu výboru.
3.   Na pracovníky evropského inspektora ochrany údajů podílející se na plnění úkolů svěřených sboru tímto nařízením se vztahují jiné hierarchické linie než na pracovníky podílející se na plnění úkolů svěřených evropskému inspektorovi ochrany údajů.3.   Personál európskeho dozorného úradníka pre ochranu údajov, ktorý sa zapája do plnenia úloh uložených týmto nariadením výboru, je súčasťou inej hierarchickej štruktúry ako personál, ktorý plní úlohy uložené európskemu dozornému úradníkovi pre ochranu údajov.
4.   Sbor s evropským inspektorem ochrany údajů v případě potřeby vypracují a zveřejní memorandum o porozumění, jímž se provádí tento článek a vymezují podmínky jejich spolupráce a jenž je použitelný pro pracovníky evropského inspektora ochrany údajů podílející se na plnění úkolů svěřených sboru tímto nařízením.4.   V prípade potreby výbor a európsky dozorný úradník pre ochranu údajov vypracujú a uverejnia memorandum o porozumení, ktorým sa vykonáva tento článok, v ktorom sa určia podmienky ich spolupráce a ktorý sa vzťahuje na personál európskeho dozorného úradníka pre ochranu údajov, ktorý sa zapája do plnenia úloh uložených týmto nariadením výboru.
5.   Sekretariát zajišťuje sboru analytickou, administrativní a logistickou podporu.5.   Sekretariát poskytuje výboru analytickú, administratívnu a logistickú podporu.
6.   Sekretariát odpovídá zejména za:6.   Sekretariát je zodpovedný najmä za:
a) | každodenní fungování sboru;a) | plnenie každodenných úloh výboru;
b) | komunikaci mezi členy sboru, jeho předsedou a Komisí;b) | komunikáciu medzi členmi výboru, jeho predsedom a Komisiou;
c) | komunikaci s jinými institucemi a veřejností;c) | komunikáciu s ostatnými inštitúciami a verejnosťou;
d) | využívání elektronických prostředků k interní a externí komunikaci;d) | používanie elektronických prostriedkov na internú a externú komunikáciu;
e) | překlady relevantních informací;e) | preklady relevantných informácií;
f) | přípravu zasedání sboru a navazující opatření;f) | prípravu zasadnutí výboru a za opatrenia nadväzujúce na tieto zasadnutia;
g) | přípravu, navrhování a zveřejňování stanovisek, rozhodnutí o urovnání sporů mezi dozorovými úřady a jiných textů přijímaných sborem.g) | prípravu, formulovanie a uverejňovanie stanovísk, rozhodnutí o urovnaní sporov medzi dozornými orgánmi a iných textov prijatých výborom.
Článek 76Článok 76
DůvěrnostDôvernosť informácií
1.   Pokládá-li to sbor za nezbytné, jsou jeho jednání důvěrná, jak je stanoveno v jednacím řádu sboru.1.   Ak to výbor považuje za potrebné, sú jeho zasadnutia dôverné v súlade s jeho rokovacím poriadkom.
2.   Přístup k dokumentům předkládaným členům sboru, odborníkům a zástupcům třetích stran se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (21).2.   Prístup k dokumentom predloženým členom výboru, expertom a zástupcom tretích strán sa riadi nariadením Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (21).
KAPITOLA VIIIKAPITOLA VIII
Právní ochrana, odpovědnost a sankceProstriedky nápravy, zodpovednosť a sankcie
Článek 77Článok 77
Právo podat stížnost u dozorového úřaduPrávo podať sťažnosť dozornému orgánu
1.   Aniž jsou dotčeny jakékoliv jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý subjekt údajů právo podat stížnost u některého dozorového úřadu, zejména v členském státě svého obvyklého bydliště, místa výkonu zaměstnání nebo místa, kde došlo k údajnému porušení, pokud se subjekt údajů domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů je porušeno toto nařízení.1.   Bez toho, aby boli dotknuté akékoľvek iné správne alebo súdne prostriedky nápravy, má každá dotknutá osoba právo podať sťažnosť dozornému orgánu, najmä v členskom štáte svojho obvyklého pobytu, mieste výkonu práce alebo v mieste údajného porušenia, ak sa domnieva, že spracúvanie osobných údajov, ktoré sa jej týka, je v rozpore s týmto nariadením.
2.   Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, informuje stěžovatele o pokroku v řešení stížnosti a o jeho výsledku, jakož i o možnosti soudní ochrany podle článku 78.2.   Dozorný orgán, ktorému sa sťažnosť podala, informuje sťažovateľa o pokroku a výsledku sťažnosti vrátane možnosti podať súdny prostriedok nápravy podľa článku 78.
Článek 78Článok 78
Právo na účinnou soudní ochranu vůči dozorovému úřaduPrávo na účinný súdny prostriedok nápravy voči rozhodnutiu dozorného orgánu
1.   Aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každá fyzická nebo právnická osoba právo na účinnou soudní ochranu proti právně závaznému rozhodnutí dozorového úřadu, které se jí týká.1.   Bez toho, aby boli dotknuté iné správne alebo mimosúdne prostriedky nápravy, každá fyzická alebo právnická osoba má právo na účinný súdny prostriedok nápravy voči právne záväznému rozhodnutiu dozorného orgánu, ktoré sa jej týka.
2.   Aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každý subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu, pokud se dozorový úřad, který je příslušný podle článků 55 a 56, stížností nezabývá nebo pokud neinformuje subjekt údajů do tří měsíců o pokroku v řešení stížnosti podané podle článku 77 či o jeho výsledku.2.   Bez toho, aby boli dotknuté iné správne alebo mimosúdne prostriedky nápravy, každá dotknutá osoba má právo na účinný súdny prostriedok nápravy, ak dozorný orgán, ktorý je príslušný podľa článkov 55 a 56, sťažnosť nevybavil alebo neinformoval dotknutú osobu do troch mesiacov o pokroku alebo výsledku sťažnosti podanej podľa článku 77.
3.   Řízení proti dozorovému úřadu se zahajuje u soudů toho členského státu, v němž je daný dozorový úřad zřízen.3.   Návrh na začatie konania proti dozornému orgánu sa podáva na súdoch členského štátu, v ktorom je dozorný orgán zriadený.
4.   Je-li zahájeno řízení proti rozhodnutí dozorového úřadu, kterému předcházelo stanovisko nebo rozhodnutí sboru v rámci mechanismu jednotnosti, dozorový úřad toto stanovisko nebo rozhodnutí předloží soudu.4.   Ak sa návrh na začatie konania podáva proti rozhodnutiu dozorného orgánu, ktorému predchádzalo stanovisko alebo rozhodnutie výboru v rámci mechanizmu konzistentnosti, dozorný orgán takéto stanovisko alebo rozhodnutie postúpi súdu.
Článek 79Článok 79
Právo na účinnou soudní ochranu vůči správci nebo zpracovateliPrávo na účinný súdny prostriedok nápravy voči prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi
1.   Aniž je dotčena jakákoli dostupná správní či mimosoudní ochrana, včetně práva na podání stížnosti u dozorového úřadu podle článku 77, má každý subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu, pokud má za to, že jeho práva podle tohoto nařízení byla porušena v důsledku zpracování jeho osobních údajů v rozporu s tímto nařízením.1.   Bez toho, aby bol dotknutý akýkoľvek dostupný správny alebo mimosúdny prostriedok nápravy vrátane práva na podanie sťažnosti dozornému orgánu podľa článku 77, každá dotknutá osoba má právo na účinný súdny prostriedok nápravy, ak sa domnieva, že v dôsledku spracúvania jej osobných údajov v rozpore s týmto nariadením došlo k porušeniu jej práv ustanovených v tomto nariadení.
2.   Řízení proti správci nebo zpracovateli se zahajuje u soudů toho členského státu, v němž má daný správce nebo zpracovatel provozovnu. Řízení se může popřípadě zahájit i u soudů členského státu, kde má subjekt údajů své obvyklé bydliště, s výjimkou případů, kdy je správce nebo zpracovatel orgánem veřejné moci některého členského státu, který jedná v rámci výkonu veřejné moci.2.   Návrh na začatie konania proti prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi sa podáva na súdoch členského štátu, v ktorom má prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ prevádzkareň. Návrh na začatie takéhoto konania možno podať aj na súdoch členského štátu, v ktorom má dotknutá osoba svoj obvyklý pobyt, pokiaľ prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom nie je orgán verejnej moci členského štátu konajúci v rámci výkonu verejnej moci.
Článek 80Článok 80
Zastupování subjektů údajůZastupovanie dotknutých osôb
1.   Subjekt údajů má právo pověřit neziskový subjekt, organizaci nebo sdružení, jež byly řádně založeny v souladu s právem některého členského státu, jejichž statutární cíle jsou ve veřejném zájmu a jež vyvíjejí činnost v oblasti ochrany práv a svobod subjektů údajů ohledně ochrany jejich osobních údajů, aby jeho jménem podal stížnost, uplatnil práva uvedená v článcích 77, 78 a 79 a, pokud tak stanoví právo členského státu, uplatnil právo na odškodnění podle článku 82.1.   Dotknutá osoba má právo poveriť neziskový subjekt, organizáciu alebo združenie, ktoré boli riadne zriadené v súlade s právom členského štátu, ktorých ciele podľa stanov sú vo verejnom záujme a ktoré pôsobia v oblasti ochrany práv a slobôd dotknutých osôb, pokiaľ ide o ochranu ich osobných údajov, aby podali sťažnosť v jej mene, aby v jej mene uplatnili práva podľa článkov 77, 78 a 79 a aby v jej mene uplatnili právo na náhradu škody podľa článku 82, ak to umožňuje právo členského štátu.
2.   Členské státy mohou stanovit, že jakýkoliv subjekt, organizace nebo sdružení uvedené v odstavci 1 tohoto článku má bez ohledu na pověření od subjektu údajů právo podat v daném členském státě stížnost u dozorového úřadu příslušného podle článku 77 a vykonávat práva uvedená v článcích 78 a 79, pokud se domnívá, že v důsledku zpracování byla porušena práva subjektu údajů podle tohoto nařízení.2.   Členské štáty môžu stanoviť, že akýkoľvek subjekt, organizácia alebo združenie uvedené v odseku 1 tohto článku má v tomto členskom štáte nezávisle od poverenia dotknutej osoby právo podať sťažnosť dotknutému dozornému orgánu, ktorý je príslušný podľa článku 77, a uplatňovať práva uvedené v článkoch 78 a 79, ak sa domnieva, že boli porušené práva dotknutej osoby uvedené v tomto nariadení v dôsledku spracúvania.
Článek 81Článok 81
Přerušení řízeníPrerušenie konania
1.   Má-li příslušný soud členského státu informace o tom, že u soudu jiného členského státu probíhá řízení týkající se stejného předmětu, pokud jde o zpracování prováděné týmž správcem nebo zpracovatelem, kontaktuje daný soud jiného členského státu, aby existenci takového řízení ověřil.1.   Ak má príslušný súd členského štátu vedomosť o tom, že na súde iného členského štátu prebieha konanie týkajúce sa rovnakej veci spracúvania rovnakým prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, skontaktuje tento súd v inom členskom štáte s cieľom potvrdiť existenciu takýchto konaní.
2.   Probíhá-li u soudu jiného členského státu řízení týkající se stejného předmětu, pokud jde o zpracování prováděné týmž správcem nebo zpracovatelem, kterýkoliv z příslušných soudů, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, může své řízení přerušit.2.   Ak na súde iného členského štátu prebieha konanie týkajúce sa rovnakej veci spracúvania rovnakým prevádzkovateľom alebo sprostredkovateľom, môže každý príslušný súd, ktorý nezačal konať ako prvý, svoje konanie prerušiť.
3.   Pokud toto řízení probíhá v prvním stupni, kterýkoliv ze soudů, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, se může na návrh jedné ze stran také prohlásit za nepříslušný, je-li soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, příslušný pro daná řízení a spojení těchto řízení je podle práva státu tohoto soudu přípustné.3.   Ak ide o konania na prvom stupni, súd, ktorý nezačal konať ako prvý, môže tiež na návrh jedného z účastníkov odmietnuť príslušnosť, ak súd, ktorý začal konať ako prvý, je príslušný rozhodovať v uvedených veciach a ak jeho právny poriadok pripúšťa ich spojenie.
Článek 82Článok 82
Právo na náhradu újmy a odpovědnostPrávo na náhradu škody a zodpovednosť
1.   Kdokoli, kdo v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy.1.   Každá osoba, ktorá utrpela majetkovú alebo nemajetkovú ujmu v dôsledku porušenia tohto nariadenia, má právo na náhradu utrpenej škody od prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa.
2.   Správce zapojený do zpracování je odpovědný za újmu, kterou způsobí zpracováním, jež porušuje toto nařízení. Zpracovatel je za újmu způsobenou zpracováním odpovědný pouze v případě, že nesplnil povinnosti stanovené tímto nařízením konkrétně pro zpracovatele nebo že jednal nad rámec zákonných pokynů správce nebo v rozporu s nimi.2.   Každý prevádzkovateľ, ktorý sa zúčastnil na spracúvaní, je zodpovedný za škodu spôsobenú spracúvaním, ktoré bolo v rozpore s týmto nariadením. Sprostredkovateľ zodpovedá za škodu spôsobenú spracúvaním, len ak neboli splnené povinnosti, ktoré sa týmto nariadením ukladajú výslovne sprostredkovateľom, alebo ak konal nad rámec alebo v rozpore s pokynmi prevádzkovateľa, ktoré boli v súlade so zákonom.
3.   Správce nebo zpracovatel jsou odpovědnosti podle odstavce 2 zproštěni, pokud prokáží, že nenesou žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla.3.   Prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ je zbavený zodpovednosti podľa odseku 2, ak sa preukáže, že nenesie žiadnu zodpovednosť za udalosť, ktorá spôsobila škodu.
4.   Je-li do téhož zpracování zapojen více než jeden správce nebo zpracovatel, nebo správce i zpracovatel, a nesou-li podle odstavců 2 a 3 odpovědnost za jakoukoliv škodu způsobenou daným zpracováním, nese každý správce nebo zpracovatel odpovědnost za celou újmu, tak aby byla zajištěna účinná náhrada újmy subjektu údajů.4.   Ak sa na tom istom spracúvaní zúčastnil viac než jeden prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ alebo prevádzkovateľ aj sprostredkovateľ spoločne a sú podľa odsekov 2 a 3 zodpovední za škodu spôsobenú spracúvaním, každý z nich zodpovedá za celú škodu, aby sa dotknutej osobe zabezpečila účinná náhrada.
5.   Jestliže některý správce nebo zpracovatel zaplatil v souladu s odstavcem 4 plnou náhradu způsobené újmy, má právo žádat od ostatních správců nebo zpracovatelů zapojených do téhož zpracování vrácení části náhrady, která odpovídá jejich podílu na odpovědnosti za újmu v souladu s podmínkami v odstavci 2.5.   Ak prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ v súlade s odsekom 4 zaplatil náhradu spôsobenej škody v plnej výške, má právo žiadať od ostatných prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov zapojených do toho istého spracúvania tú časť náhrady škody, ktorá zodpovedá ich podielu zodpovednosti za škodu za podmienok stanovených v odseku 2.
6.   Soudní řízení za účelem výkonu práva na náhradu újmy se zahajují u soudů příslušných podle práva členského státu uvedeného v čl. 79 odst. 2.6.   Návrhy na začatie súdnych konaní na účely uplatnenia práva na náhradu škody sa podávajú na súdy príslušné podľa práva členského štátu uvedeného v článku 79 ods. 2.
Článek 83Článok 83
Obecné podmínky pro ukládání správních pokutVšeobecné podmienky ukladania správnych pokút
1.   Každý dozorový úřad zajistí, aby ukládání správních pokut v souladu s tímto článkem ohledně porušení tohoto nařízení podle odstavců 4, 5 a 6 bylo v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující.1.   Každý dozorný orgán zabezpečí, aby bolo ukladanie správnych pokút podľa tohto článku za porušenia tohto nariadenia uvedené v odsekoch 4, 5 a 6 v každom jednotlivom prípade účinné, primerané a odrádzajúce.
2.   Správní pokuty se ukládají podle okolností každého jednotlivého případu kromě či namísto opatření uvedených v čl. 58 odst. 2 písm. a) až h) a j). Při rozhodování o tom, zda uložit správní pokutu, a rozhodování o výši správní pokuty v jednotlivých případech se řádně zohlední tyto okolnosti:2.   Správne pokuty sa v závislosti od okolností každého jednotlivého prípadu ukladajú popri opatreniach uvedených v článku 58 ods. 2 písm. a) až h) a j) alebo namiesto nich. Pri rozhodovaní o uložení správnej pokuty a jej výške sa v každom jednotlivom prípade náležite zohľadnia tieto skutočnosti:
a) | povaha, závažnost a délka trvání porušení s přihlédnutím k povaze, rozsahu či účelu dotčeného zpracování, jakož i k počtu dotčených subjektů údajů a míře škody, jež jim byla způsobena;a) | povaha, závažnosť a trvanie porušenia, pričom sa zohľadní povaha, rozsah alebo účel dotknutého spracúvania, ako aj počet dotknutých osôb, na ktoré malo vplyv, a rozsah škody, ktorú utrpeli;
b) | zda k porušení došlo úmyslně nebo z nedbalosti;b) | úmyselný alebo nedbanlivostný charakter porušenia;
c) | kroky podniknuté správcem či zpracovatelem ke zmírnění škod způsobených subjektům údajů;c) | akékoľvek kroky, ktoré prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ podnikol s cieľom zmierniť škodu, ktorú dotknuté osoby utrpeli;
d) | míra odpovědnosti správce či zpracovatele s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením jimi zavedeným podle článků 25 a 32;d) | miera zodpovednosti prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa so zreteľom na technické a organizačné opatrenia, ktoré prijali podľa článkov 25 a 32;
e) | veškerá relevantní předchozí porušení správcem či zpracovatelem;e) | akékoľvek relevantné predchádzajúce porušenia zo strany prevádzkovateľa alebo sprostredkovateľa;
f) | míra spolupráce s dozorovým úřadem za účelem nápravy daného porušení a zmírnění jeho možných nežádoucích účinků;f) | miera spolupráce s dozorným orgánom pri náprave porušenia a zmiernení možných nepriaznivých dôsledkov porušenia;
g) | kategorie osobních údajů dotčené daným porušením;g) | kategórie osobných údajov, ktorých sa porušenie týka;
h) | způsob, jakým se dozorový úřad dozvěděl o porušení, zejména zda správce či zpracovatel porušení oznámil, a pokud ano, v jaké míře;h) | spôsob, akým sa dozorný orgán o porušení dozvedel, a najmä to, či prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ porušenie oznámili, a ak áno, v akom rozsahu;
i) | v případě, že vůči danému správci nebo zpracovateli byla v souvislosti s týmž předmětem dříve nařízena opatření uvedená v čl. 58 odst. 2, splnění těchto opatření;i) | ak boli predtým voči dotknutému prevádzkovateľovi alebo sprostredkovateľovi v rovnakej veci prijaté opatrenia uvedené v článku 58 ods. 2, splnenie uvedených opatrení;
j) | dodržování schválených kodexů chování podle článku 40 nebo schváleného mechanismu pro vydávání osvědčení podle článku 42 aj) | dodržiavanie schválených kódexov správania podľa článku 40 alebo schválených mechanizmov certifikácie podľa článku 42 a
k) | jakoukoliv jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu, jako jsou získaný finanční prospěch či zamezení ztrátám, přímo či nepřímo vyplývající z porušení.k) | akékoľvek iné priťažujúce alebo poľahčujúce okolnosti prípadu, ako napríklad akékoľvek získané finančné výhody alebo straty, ktorým sa zabránilo, priamo alebo nepriamo v súvislosti s porušením.
3.   Pokud správce nebo zpracovatel úmyslně či z nedbalosti u stejných nebo souvisejících operací zpracování poruší více ustanovení tohoto nařízení, nesmí celková výše správní pokuty překročit výši stanovenou pro nejzávažnější porušení.3.   Ak prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ úmyselne alebo z nedbanlivosti tými istými alebo súvisiacimi spracovateľskými operáciami poruší viacero ustanovení tohto nariadenia, celková suma správnej pokuty nesmie presiahnuť výšku stanovenú za najzávažnejšie porušenie.
4.   Za porušení následujících ustanovení lze v souladu s odstavcem 2 uložit správní pokuty až do výše 10 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 2 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší:4.   Za porušenia nasledujúcich ustanovení sa podľa odseku 2 uložia správne pokuty až do výšky 10 000 000 EUR, alebo v prípade podniku až do výšky 2 % celkového svetového ročného obratu za predchádzajúci účtovný rok, podľa toho, ktorá suma je vyššia:
a) | povinnosti správce a zpracovatele podle článků 8, 11, 25 až 39, 42 a 43;a) | povinnosti prevádzkovateľa a sprostredkovateľa podľa článkov 8, 11, 25 až 39 a 42 a 43;
b) | povinnosti subjektu pro vydávání osvědčení podle článků 42 a 43;b) | povinnosti certifikačného subjektu podľa článkov 42 a 43;
c) | povinnosti subjektu pro vydávání osvědčení podle čl. 41 odst. 4.c) | povinnosti monitorujúceho subjektu podľa článku 41 ods. 4.
5.   Za porušení následujících ustanovení lze v souladu s odstavcem 2 uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší:5.   Za porušenia nasledujúcich ustanovení sa podľa odseku 2 uložia správne pokuty až do výšky 20 000 000 EUR, alebo v prípade podniku až do výšky 4 % celkového svetového ročného obratu za predchádzajúci účtovný rok, podľa toho, ktorá suma je vyššia:
a) | základní zásady pro zpracování, včetně podmínek týkajících se souhlasu podle článků 5, 6, 7 a 9;a) | základné zásady spracúvania vrátane podmienok súhlasu podľa článkov 5, 6, 7 a 9;
b) | práva subjektů údajů podle článků 12 až 22;b) | práva dotknutých osôb podľa článkov 12 až 22;
c) | předání osobních údajů příjemci ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci podle článků 44 až 49;c) | prenos osobných údajov príjemcovi v tretej krajine alebo medzinárodnej organizácii podľa článkov 44 až 49;
d) | jakékoli povinnosti vyplývající z právních předpisů členského státu přijatých na základě kapitoly IX;d) | akékoľvek povinnosti podľa práva členského štátu prijatého podľa kapitoly IX;
e) | nesplnění příkazu nebo dočasné či trvalé omezení zpracování nebo přerušení toků údajů dozorovým úřadem podle čl. 58 odst. 2 nebo neposkytnutí přístupu v rozporu s čl. 58 odst. 1.e) | nesplnenie príkazu alebo nedodržanie dočasného alebo definitívneho obmedzenia spracúvania alebo pozastavenia tokov údajov nariadeného dozorným orgánom podľa článku 58 ods. 2, alebo v rozpore s článkom 58 ods. 1 neposkytnutie prístupu.
6.   Za nesplnění příkazu dozorového úřadu podle čl. 58 odst. 2 lze v souladu s odstavcem 2 tohoto článku uložit správní pokuty až do výše 20 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí rozpočtový rok, podle toho, co je vyšší.6.   Za nesplnenie príkazu dozorného orgánu podľa článku 58 ods. 2 sa podľa odseku 2 tohto článku uložia správne pokuty až do výšky 20 000 000 EUR, alebo v prípade podniku až do výšky 4 % celkového svetového ročného obratu za predchádzajúci účtovný rok, podľa toho, ktorá suma je vyššia.
7.   Aniž jsou dotčeny nápravné pravomoci dozorových úřadů podle čl. 58 odst. 2, může každý členský stát stanovit pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě.7.   Bez toho, aby boli dotknuté nápravné právomoci dozorných orgánov podľa článku 58 ods. 2, každý členský štát môže stanoviť pravidlá, či a v akom rozsahu sa môžu správne pokuty uložiť orgánom verejnej moci a verejnoprávnym subjektom zriadeným v danom členskom štáte.
8.   Na výkon pravomocí dozorovým úřadem podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a členského státu, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.8.   Výkon právomocí dozorného orgánu podľa tohto článku podlieha primeraným procesným zárukám v súlade s právom Únie a právom členského štátu vrátane účinného súdneho prostriedku nápravy a riadneho procesu.
9.   Neumožňuje-li právo členského státu uložení správních pokut, může se použít tento článek tak, aby podnět k uložení pokuty dal příslušný dozorový úřad a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, a současně je třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami, jež ukládají dozorové úřady. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Tyto členské státy oznámí Komisi do 25. května 2018 příslušná ustanovení svých právních předpisů, která přijmou podle tohoto odstavce, a bez prodlení jakékoliv následné novely nebo změny týkající se těchto ustanovení.9.   Ak sa v právnom systéme členského štátu nestanovujú správne pokuty, tento článok sa môže uplatňovať tak, že uloženie pokuty iniciuje príslušný dozorný orgán a uloží ju príslušný vnútroštátny súd, pričom sa zabezpečí, aby tieto právne prostriedky nápravy boli účinné a mali rovnocenný účinok ako správne pokuty ukladané dozornými orgánmi. Ukladané pokuty musia byť v každom prípade účinné, primerané a odrádzajúce. Uvedené členské štáty oznámia ustanovenia svojich právnych predpisov, ktoré prijmú podľa tohto odseku, Komisii do 25. mája 2018 a bezodkladne oznámia aj všetky následné pozmeňujúce právne predpisy či zmeny, ktoré sa ich týkajú.
Článek 84Článok 84
SankceSankcie
1.   Členské státy stanoví pravidla pro jiné sankce, jež se mají ukládat za porušení tohoto nařízení, zejména za porušení, na něž se nevztahují správní pokuty podle článku 83, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.1.   Členské štáty stanovia pravidlá pre iné sankcie za porušenia tohto nariadenia, predovšetkým za tie, na ktoré sa nevzťahujú správne pokuty podľa článku 83, a prijmú všetky opatrenia potrebné na zabezpečenie ich vykonávania. Takéto sankcie musia byť účinné, primerané a odrádzajúce.
2.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní předpisy, které přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.2.   Každý členský štát oznámi Komisii do 25. mája 2018 ustanovenia svojich právnych predpisov, ktoré prijme podľa odseku 1, a bezodkladne oznámi aj všetky následné zmeny, ktoré sa týchto ustanovení týkajú.
KAPITOLA IXKAPITOLA IX
Ustanovení týkající se zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracováníUstanovenia o osobitných situáciách spracúvania
Článek 85Článok 85
Zpracování a svoboda projevu a informacíSpracúvanie a sloboda prejavu a právo na informácie
1.   Členské státy uvedou prostřednictvím právních předpisů právo na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení do souladu s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely a pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu.1.   Členské štáty právnymi prepismi zosúladia právo na ochranu osobných údajov podľa tohto nariadenia s právom na slobodu prejavu a právom na informácie vrátane spracúvania na žurnalistické účely a na účely akademickej, umeleckej alebo literárnej tvorby.
2.   Pro zpracování pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu členské státy stanoví odchylky a výjimky z kapitoly II (zásady), kapitoly III (práva subjektu údajů), kapitoly IV (správce a zpracovatel), kapitoly V (předávání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci), kapitoly VI (nezávislé dozorové úřady), kapitoly VII (spolupráce a jednotnost) a kapitoly IX (zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování osobních údajů), pokud je to nutné k uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu se svobodou projevu a informací.2.   Pokiaľ ide o spracúvanie vykonávané na žurnalistické účely alebo na účely akademickej, umeleckej alebo literárnej tvorby, členské štáty stanovia výnimky alebo odchýlky z kapitoly II (zásady), kapitoly III (práva dotknutej osoby), kapitoly IV (prevádzkovateľ a sprostredkovateľ), kapitoly V (prenos osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám), kapitoly VI (nezávislé dozorné orgány), kapitoly VII (spolupráca a konzistentnosť) a kapitoly IX (osobitné situácie spracúvania údajov), ak sú potrebné na zosúladenie práva na ochranu osobných údajov so slobodou prejavu a právom na informácie.
3.   Každý členský stát ohlásí Komisi právní ustanovení, která přijme podle odstavce 2, a bez prodlení jakékoliv následné novely nebo změny týkající se těchto ustanovení.3.   Každý členský štát oznámi Komisii ustanovenia svojich právnych predpisov, ktoré prijal podľa odseku 2, a bezodkladne oznámi aj všetky následné pozmeňujúce právne predpisy či zmeny, ktoré sa ich týkajú.
Článek 86Článok 86
Zpracování a přístup veřejnosti k úředním dokumentůmSpracúvanie a prístup verejnosti k úradným dokumentom
Osobní údaje v úředních dokumentech, které jsou v držení orgánu veřejné moci či veřejného nebo soukromého subjektu za účelem plnění úkolu ve veřejném zájmu, může tento orgán či subjekt zpřístupnit v souladu s právem Unie nebo členského státu, kterému podléhá, aby tak zajistil soulad mezi přístupem veřejnosti k úředním dokumentům a právem na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení.Osobné údaje v úradných dokumentoch, ktoré má v držbe orgán verejnej moci alebo verejnoprávny alebo súkromnoprávny subjekt na účely splnenia úlohy realizovanej vo verejnom záujme, môže daný orgán alebo subjekt poskytnúť v súlade s právom Únie alebo právom členského štátu, ktorému orgán verejnej moci alebo verejnoprávny subjekt podlieha, s cieľom zosúladiť prístup verejnosti k úradným dokumentom s právom na ochranu osobných údajov podľa tohto nariadenia.
Článek 87Článok 87
Zpracování národních identifikačních číselSpracúvanie národného identifikačného čísla
Členské státy mohou dále stanovit zvláštní podmínky pro zpracování národních identifikačních čísel nebo jakýchkoliv jiných všeobecně uplatňovaných identifikátorů. V takovém případě se národní identifikační číslo nebo jakýkoliv jiný všeobecně uplatňovaný identifikátor použije pouze v závislosti na vhodných zárukách práv a svobod daného subjektu údajů podle tohoto nařízení.Členské štáty môžu stanoviť podrobnejšie osobitné podmienky spracúvania národného identifikačného čísla alebo akéhokoľvek iného identifikátora všeobecného uplatnenia. V uvedenom prípade sa národné identifikačné číslo alebo akýkoľvek iný identifikátor všeobecného uplatnenia používajú len v rámci primeraných záruk v súvislosti s právami a slobodami dotknutej osoby podľa tohto nariadenia.
Článek 88Článok 88
Zpracování v souvislosti se zaměstnánímSpracúvanie v súvislosti so zamestnaním
1.   Členské státy mohou právním předpisem nebo kolektivními smlouvami stanovit konkrétnější pravidla k zajištění ochrany práv a svobod ve vztahu ke zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním, zejména za účelem náboru, plnění pracovní smlouvy včetně plnění povinností stanovených zákonem nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, za účelem zajištění rovnosti a rozmanitosti na pracovišti, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, ochrany majetku zaměstnavatele nebo majetku zákazníka, dále za účelem individuálního a kolektivního výkonu a požívání práv a výhod spojených se zaměstnáním a za účelem ukončení zaměstnaneckého poměru.1.   Členské štáty môžu prostredníctvom právnych predpisov alebo kolektívnych dohôd stanoviť konkrétnejšie pravidlá na zabezpečenie ochrany práv a slobôd pri spracúvaní osobných údajov zamestnancov v súvislosti so zamestnaním, najmä na účely prijatia do zamestnania, plnenia pracovnej zmluvy vrátane plnenia povinností vyplývajúcich z právnych predpisov alebo kolektívnych zmlúv, ďalej na účely riadenia, plánovania a organizácie práce, rovnosti a rozmanitosti na pracovisku, ochrany zdravia a bezpečnosti pri práci, ochrany majetku zamestnávateľa alebo zákazníka, ako aj na účely uplatňovania a využívania práv a výhod súvisiacich so zamestnaním na individuálnom alebo kolektívnom základe, a na účely ukončenia pracovného pomeru.
2.   Tato pravidla zahrnují zvláštní a vhodná opatření zajišťující ochranu lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv subjektů údajů, především pokud jde o transparentnost zpracování, předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a systémy monitorování na pracovišti.2.   Uvedené pravidlá zahŕňajú vhodné a osobitné opatrenia na zaistenie ľudskej dôstojnosti, oprávnených záujmov a základných práv dotknutej osoby s osobitným zameraním na transparentnosť spracúvania, prenos osobných údajov v rámci skupiny podnikov alebo podnikov zapojených do spoločnej hospodárskej činnosti a systémy monitorovania na pracovisku.
3.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní ustanovení, která přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.3.   Každý členský štát oznámi Komisii do 25. mája 2018 ustanovenia svojich právnych predpisov, ktoré prijme podľa odseku 1, a bezodkladne oznámi aj všetky následné zmeny, ktoré sa ich týkajú.
Článek 89Článok 89
Záruky a odchylky týkající se zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účelyZáruky a odchýlky týkajúce sa spracúvania na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu alebo na štatistické účely
1.   Zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podléhá v souladu s tímto nařízením vhodným zárukám práv a svobod subjektu údajů. Tyto záruky zajistí, aby byla zavedena technická a organizační opatření, zejména s cílem zajistit dodržování zásady minimalizace údajů. Tato opatření mohou zahrnovat pseudonymizaci za podmínky, že lze tímto způsobem splnit sledované účely. Pokud mohou být sledované účely splněny dalším zpracováním, které neumožňuje nebo které přestane umožňovat identifikaci subjektů údajů, musí být tyto účely splněny tímto způsobem.1.   Na spracúvanie na účely archivácie vo verejnom záujme, na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely sa v súlade s týmto nariadením vzťahujú primerané záruky pre práva a slobody dotknutej osoby. Uvedenými zárukami sa zaistí zavedenie technických a organizačných opatrení najmä s cieľom zabezpečiť dodržiavanie zásady minimalizácie údajov. Uvedené opatrenia môžu zahŕňať pseudonymizáciu, pokiaľ sa týmto spôsobom môžu dosiahnuť uvedené účely. Keď sa uvedené účely môžu dosiahnuť ďalším spracúvaním, ktoré neumožňuje alebo už ďalej neumožňuje identifikovať dotknutú osobu, použije sa na dosiahnutie uvedených účelov daný spôsob.
2.   Jsou-li osobní údaje zpracovány pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely, může právo Unie nebo členského státu stanovit odchylky od práv uvedených v článcích 15, 16, 18 a 21, s výhradou podmínek a záruk uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud je pravděpodobné, že by daná práva znemožnila nebo vážně ohrozila splnění zvláštních účelů, a tyto odchylky jsou pro splnění těchto účelů nezbytné.2.   Keď sa osobné údaje spracúvajú na účely vedeckého alebo historického výskumu či na štatistické účely, v práve Únie alebo v práve členského štátu sa môžu stanoviť odchýlky z práv uvedených v článkoch 15, 16, 18 a 21, pričom sa dodržia podmienky a záruky uvedené v odseku 1 tohto článku, pokiaľ takéto práva pravdepodobne znemožnia alebo závažným spôsobom sťažia dosiahnutie osobitných účelov, a takéto odchýlky sú nevyhnutné na dosiahnutie uvedených účelov.
3.   Jsou-li osobní údaje zpracovány pro účely archivace ve veřejném zájmu, může právo Unie nebo členského státu stanovit odchylky od práv uvedených v článcích 15, 16, 18, 19, 20 a 21, s výhradou podmínek a záruk uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud je pravděpodobné, že by daná práva znemožnila nebo vážně ohrozila splnění zvláštních účelů, a tyto odchylky jsou pro splnění těchto účelů nezbytné.3.   Keď sa osobné údaje spracúvajú na účely archivácie vo verejnom záujme, v práve Únie alebo vo vnútroštátnom práve sa môžu stanoviť odchýlky z práv uvedených v článkoch 15, 16, 18, 19, 20 a 21, pričom sa dodržia podmienky a záruky uvedené v odseku 1 tohto článku, pokiaľ takéto práva pravdepodobne znemožnia alebo závažným spôsobom sťažia dosiahnutie osobitných účelov, a takéto odchýlky sú nevyhnutné na dosiahnutie uvedených účelov.
4.   Pokud typ zpracování uvedený v odstavcích 2 a 3 slouží zároveň k jinému účelu, povolené odchylky se vztahují pouze na zpracování pro účely uvedené ve zmíněných odstavcích.4.   Ak spracúvanie uvedené v odsekoch 2 a 3 slúži súčasne aj na iný účel, odchýlky sa vzťahujú iba na spracúvanie na účely uvedené v uvedených odsekov.
Článek 90Článok 90
Povinnost mlčenlivostiPovinnosť zachovávať mlčanlivosť
1.   Je-li to nutné a přiměřené pro soulad práva na ochranu osobních údajů s povinností mlčenlivosti, mohou členské státy přijmout zvláštní pravidla, aby stanovily pravomoci dozorových úřadů podle čl. 58 odst. 1 písm. e) a f) ve vztahu ke správcům nebo zpracovatelům, jež podle práva Unie nebo členského státu anebo pravidel stanovených příslušnými orgány členských států podléhají povinnosti zachovávat služební tajemství nebo jiným rovnocenným povinnostem mlčenlivosti. Tato pravidla platí pouze ve vztahu k osobním údajům, které správce nebo zpracovatel obdržel nebo získal při činnosti podléhající této povinnosti mlčenlivosti.1.   Členské štáty môžu prijať osobitné pravidlá stanovujúce právomoci dozorných orgánov stanovené v článku 58 ods. 1 písm. e) a f), pokiaľ ide o prevádzkovateľov alebo sprostredkovateľov, ktorí na základe práva Únie alebo práva členského štátu alebo pravidiel stanovených príslušnými vnútroštátnymi orgánmi podliehajú povinnosti profesijného tajomstva alebo inej rovnocennej povinnosti zachovávať mlčanlivosť, ak je to potrebné a primerané na zosúladenie práva na ochranu osobných údajov s povinnosťou zachovávať mlčanlivosť. Uvedené pravidlá sa uplatňujú iba na osobné údaje, ktoré prevádzkovateľ alebo sprostredkovateľ dostali v dôsledku činnosti, na ktorú sa vzťahuje táto povinnosť zachovávať mlčanlivosť, alebo ich pri tejto činnosti získali.
2.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 pravidla, která přijme podle odstavce 1, a bez odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.2.   Každý členský štát oznámi Komisii do 25. mája 2018 pravidlá prijaté podľa odseku 1 a bezodkladne oznámi aj všetky následné zmeny, ktoré sa ich týkajú.
Článek 91Článok 91
Zavedená pravidla pro ochranu údajů uplatňovaná církvemi a náboženskými sdruženímiExistujúce pravidlá ochrany údajov cirkví a náboženských združení
1.   Jestliže církve a náboženská sdružení nebo společenství v některém členském státě v době vstupu tohoto nařízení v platnost uplatňují komplexní pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním, tato pravidla mohou nadále platit za předpokladu, že se uvedou do souladu s tímto nařízením.1.   Ak v čase nadobudnutia účinnosti tohto nariadenia cirkvi a náboženské združenia alebo komunity v niektorom členskom štáte uplatňujú komplexné pravidlá ochrany fyzických osôb pri spracúvaní, tieto pravidlá možno aj naďalej uplatňovať pod podmienkou, že sa zosúladia s týmto nariadením.
2.   Na církve a náboženská sdružení uplatňující komplexní pravidla v souladu s odstavcem 1 tohoto článku dohlíží nezávislý dozorový úřad, který může být zvláštní, za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené v kapitole VI.2.   Cirkvi a náboženské združenia, ktoré uplatňujú komplexné pravidlá v súlade s odsekom 1 tohto článku, podliehajú dohľadu zo strany nezávislého dozorného orgánu, ktorý môže mať osobitnú povahu, pokiaľ spĺňa podmienky stanovené v kapitole VI tohto nariadenia.
KAPITOLA XKAPITOLA X
Akty v přenesené pravomoci a prováděcí aktyDelegované akty a vykonávacie akty
Článek 92Článok 92
Výkon přenesené pravomociVykonávanie delegovania právomocí
1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.1.   Komisii sa udeľuje právomoc prijímať delegované akty za podmienok stanovených v tomto článku.
2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 8 a čl. 43 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 24. května 2016.2.   Právomoc prijímať delegované akty uvedené v článku 12 ods. 8 a článku 43 ods. 8 sa Komisii udeľuje na dobu neurčitú od 24. mája 2016.
3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 8 a čl. 43 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.3.   Delegovanie právomocí uvedené v článku 12 ods. 8 a v článku 43 ods. 8 môže Európsky parlament alebo Rada kedykoľvek odvolať. Rozhodnutím o odvolaní sa ukončuje delegovanie právomoci, ktoré sa v ňom uvádza. Rozhodnutie nadobúda účinnosť dňom nasledujúcim po jeho uverejnení v Úradnom vestníku Európskej únie alebo k neskoršiemu dátumu, ktorý je v ňom určený. Nie je ním dotknutá platnosť delegovaných aktov, ktoré už nadobudli účinnosť.
4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.4.   Komisia oznamuje delegovaný akt hneď po prijatí súčasne Európskemu parlamentu a Rade.
5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 8 a čl. 43 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.5.   Delegovaný akt prijatý podľa článku 12 ods. 8 a článku 43 ods. 8 nadobudne účinnosť, len ak Európsky parlament alebo Rada voči nemu nevzniesli námietku v lehote troch mesiacov odo dňa oznámenia uvedeného aktu Európskemu parlamentu a Rade alebo ak pred uplynutím uvedenej lehoty Európsky parlament a Rada informovali Komisiu o svojom rozhodnutí nevzniesť námietku. Na podnet Európskeho parlamentu alebo Rady sa táto lehota predĺži o tri mesiace.
Článek 93Článok 93
Postupy projednávání ve výboruPostup výboru
1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.1.   Komisii pomáha výbor. Uvedený výbor je výborom v zmysle nariadenia (EÚ) č. 182/2011.
2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.2.   Ak sa odkazuje na tento odsek, uplatňuje sa článok 5 nariadenia (EÚ) č. 182/2011.
3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.3.   Ak sa odkazuje na tento odsek, uplatňuje sa článok 8 nariadenia (EÚ) č. 182/2011 v spojení s jeho článkom 5.
KAPITOLA XIKAPITOLA XI
Závěrečná ustanoveníZáverečné ustanovenia
Článek 94Článok 94
Zrušení směrnice 95/46/ESZrušenie smernice 95/46/ES
1.   Směrnice 95/46/ES se zrušuje s účinkem ode dne 25. května 2018.1.   Smernica 95/46/ES sa zrušuje s účinnosťou od 25. mája 2018.
2.   Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení. Odkazy na pracovní skupinu pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízenou článkem 29 směrnice 95/46/ES se považují za odkazy na Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zřízený tímto nařízením.2.   Odkazy na zrušenú smernicu sa považujú za odkazy na toto nariadenie. Odkazy na Pracovnú skupinu pre ochranu jednotlivcov so zreteľom na spracovanie osobných údajov, zriadenú článkom 29 smernice 95/46/ES, sa považujú za odkazy na Európsky výbor pre ochranu údajov zriadený týmto nariadením.
Článek 95Článok 95
Vztah ke směrnici 2002/58/ESVzťah k smernici 2002/58/ES
Toto nařízení neukládá žádné další povinnosti fyzickým nebo právnickým osobám, pokud jde o zpracování ve spojení s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve veřejných komunikačních sítích v Unii, co se týče záležitostí, u nichž se na ně vztahují konkrétní povinnosti s týmž cílem stanovené ve směrnici 2002/58/ES.Týmto nariadením sa fyzickým či právnickým osobám neukladajú dodatočné povinnosti, pokiaľ ide o spracúvanie v súvislosti s poskytovaním verejne dostupných elektronických komunikačných služieb vo verejných komunikačných sieťach v Únii, v prípadoch, keď podliehajú konkrétnym povinnostiam s rovnakým cieľom stanoveným v smernici 2002/58/ES.
Článek 96Článok 96
Vztah k dříve uzavřeným dohodámVzťah k dohodám uzavretým v minulosti
Mezinárodní dohody zahrnující předávání osobních údajů do třetích zemí či mezinárodním organizacím, které byly uzavřeny členskými státy přede dnem 24. května 2016 a jsou v souladu s právem Unie použitelným před tímto dnem, zůstávají v platnosti, dokud nebudou změněny, nahrazeny či zrušeny.Medzinárodné dohody, ktoré zahŕňajú prenos osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám, ktoré uzavreli členské štáty pred 24. májom 2016 a ktoré sú v súlade s právom Únie uplatniteľným pred uvedeným dátumom, zostávajú v platnosti až do ich zmeny, nahradenia alebo zrušenia.
Článek 97Článok 97
Zprávy KomiseSprávy Komisie
1.   Do 25. května 2020 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení.1.   Komisia do 25. mája 2020 a potom každé štyri roky predkladá Európskemu parlamentu a Rade správu o hodnotení a preskúmaní tohto nariadenia. Správy sa zverejnia.
2.   V souvislosti s hodnoceními a přezkumy uvedenými v odstavci 1 Komise přezkoumá zejména uplatňování a fungování:2.   V kontexte hodnotení a preskúmaní uvedených v odseku 1 Komisia preskúma najmä uplatňovanie a fungovanie:
a) | kapitoly V o předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, se zvláštním zřetelem na rozhodnutí přijatá podle čl. 45 odst. 3 tohoto nařízení a rozhodnutí přijatá podle čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES;a) | kapitoly V o prenose osobných údajov do tretích krajín alebo medzinárodným organizáciám s osobitným zameraním na rozhodnutia prijaté podľa článku 45 ods. 3 tohto nariadenia a rozhodnutia prijaté na základe článku 25 ods. 6 smernice 95/46/ES;
b) | kapitoly VII o spolupráci a jednotnosti.b) | kapitoly VII o spolupráci a konzistentnosti.
3.   Pro účel odstavce 1 může Komise požádat členské státy a dozorové úřady o informace.3.   Na účely odseku 1 môže Komisia žiadať informácie od členských štátov a dozorných orgánov.
4.   Při provádění hodnocení a přezkumů podle odstavců 1 a 2, vezme Komise v úvahu postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů.4.   Komisia pri hodnoteniach a preskúmaniach uvedených v odsekoch 1 a 2 zohľadní stanoviská a zistenia Európskeho parlamentu, Rady a iných relevantných subjektov alebo zdrojov.
5.   Komise v případě potřeby předloží návrhy na změnu tohoto nařízení, zvláště s přihlédnutím k vývoji informačních technologií a dosaženému pokroku v informační společnosti.5.   Komisia v prípade potreby predloží vhodné návrhy na zmenu tohto nariadenia, pričom zohľadní najmä vývoj v oblasti informačných technológií a vychádza z aktuálneho stavu pokroku v informačnej spoločnosti.
Článek 98Článok 98
Přezkum jiných právních aktů Unie v oblasti ochrany údajůPreskúmanie iných právnych aktov Únie týkajúcich sa ochrany údajov
Bude-li to vhodné, předloží Komise legislativní návrhy s cílem změnit jiné právní akty Unie v oblasti ochrany osobních údajů, a zajistit tak jednotnou a soudržnou ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Jedná se zejména o pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a pravidla týkající se volného pohybu těchto údajů.Komisia podľa potreby predloží legislatívne návrhy s cieľom zmeniť iné právne akty Únie týkajúce sa ochrany osobných údajov, aby sa zaistila jednotná a konzistentná ochrana fyzických osôb pri spracúvaní. To sa týka najmä pravidiel ochrany fyzických osôb pri spracúvaní inštitúciami, orgánmi, úradmi a agentúrami Únie a voľného pohybu takýchto údajov.
Článek 99Článok 99
Vstup v platnost a použitelnostNadobudnutie účinnosti a uplatňovanie
1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.1.   Toto nariadenie nadobúda účinnosť dvadsiatym dňom po jeho uverejnení v Úradnom vestníku Európskej únie.
2.   Toto nařízení se použije ode dne 25. května 2018.2.   Uplatňuje sa od 25.mája 2018.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.Toto nariadenie je záväzné v celom rozsahu a priamo uplatniteľné vo všetkých členských štátoch.
V Bruselu dne 27. dubna 2016.V Bruseli 27. apríla 2016
Za Evropský parlamentZa Európsky parlament
předsedapredseda
M. SCHULZM. SCHULZ
Za RaduZa Radu
předsedkyněpredsedníčka
J.A. HENNIS-PLASSCHAERTJ.A. HENNIS-PLASSCHAERT
(1)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 90.(1)  Ú. v. EÚ C 229, 31.7.2012, s. 90.
(2)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 127.(2)  Ú. v. EÚ C 391, 18.12.2012, s. 127.
(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 8. dubna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016.(3)  Pozícia Európskeho parlamentu z 12. marca 2014 (zatiaľ neuverejnená v úradnom vestníku) a pozícia Rady v prvom čítaní z 8. apríla 2016 (zatiaľ neuverejnená v úradnom vestníku). Pozícia Európskeho parlamentu zo 14. apríla 2016.
(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).(4)  Smernica Európskeho parlamentu a Rady 95/46/ES z 24. októbra 1995 o ochrane fyzických osôb pri spracovaní osobných údajov a voľnom pohybe týchto údajov (Ú. v. ES L 281, 23.11.1995, s. 31).
(5)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (C(2003) 1422) (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).(5)  Odporúčanie Komisie zo 6. mája 2003 o definícii mikropodnikov a malých a stredných podnikov (C(2003) 1422) (Ú. v. EÚ L 124, 20.5.2003, s. 36).
(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).(6)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 z 18. decembra 2000 o ochrane jednotlivcov so zreteľom na spracovanie osobných údajov inštitúciami a orgánmi spoločenstva a o voľnom pohybe takýchto údajov (Ú. v. ES L 8, 12.1.2001, s. 1).
(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (viz strana 89 v tomto čísle Úředního věstníku).(7)  Smernica Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2016/680 z 27. apríla 2016 o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov príslušnými orgánmi na účely predchádzania trestným činom, ich vyšetrovania, odhaľovania alebo stíhania alebo na účely výkonu trestných sankcií a o voľnom pohybe takýchto údajov a o zrušení rámcového rozhodnutia Rady 2008/977/SVV (pozri stranu 89 tohto úradného vestníka).
(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).(8)  Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2000/31/ES z 8. júna 2000 o určitých právnych aspektoch služieb informačnej spoločnosti na vnútornom trhu, najmä o elektronickom obchode (smernica o elektronickom obchode) (Ú. v. ES L 178, 17.7.2000, s. 1).
(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).(9)  Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2011/24/EÚ z 9. marca 2011 o uplatňovaní práv pacientov pri cezhraničnej zdravotnej starostlivosti (Ú. v. EÚ L 88, 4.4.2011, s. 45).
(10)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).(10)  Smernica Rady 93/13/EHS z 5. apríla 1993 o nekalých podmienkach v spotrebiteľských zmluvách (Ú. v. ES L 95, 21.4.1993, s. 29).
(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70).(11)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 zo 16. decembra 2008 o štatistikách Spoločenstva v oblasti verejného zdravia a bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci (Ú. v. EÚ L 354, 31.12.2008, s. 70).
(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).(12)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 182/2011 zo 16. februára 2011, ktorým sa ustanovujú pravidlá a všeobecné zásady mechanizmu, na základe ktorého členské štáty kontrolujú vykonávanie vykonávacích právomocí Komisie (Ú. v. EÚ L 55, 28.2.2011, s. 13).
(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).(13)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 1215/2012 z 12. decembra 2012 o právomoci a o uznávaní a výkone rozsudkov v občianskych a obchodných veciach (Ú. v. EÚ L 351, 20.12.2012, s. 1).
(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).(14)  Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2003/98/ES zo 17. novembra 2003 o opakovanom použití informácií verejného sektora (Ú. v. EÚ L 345, 31.12.2003, s. 90).
(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).(15)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 536/2014 zo 16. apríla 2014 o klinickom skúšaní liekov na humánne použitie, ktorým sa zrušuje smernica 2001/20/ES (Ú. v. EÚ L 158, 27.5.2014, s. 1).
(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).(16)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 z 11. marca 2009 o európskej štatistike a o zrušení nariadenia (ES, Euratom) č. 1101/2008 o prenose dôverných štatistických údajov Štatistickému úradu Európskych spoločenstiev, nariadenia Rady (ES) č. 322/97 o štatistike Spoločenstva a rozhodnutia Rady 89/382/EHS, Euratom o založení Výboru pre štatistické programy Európskych spoločenstiev (Ú. v. EÚ L 87, 31.3.2009, s. 164).
(17)  Úř. věst. C 192, 30.6.2012, s. 7.(17)  Ú. v. EÚ C 192, 30.6.2012, s. 7.
(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).(18)  Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2002/58/ES z 12. júla 2002, týkajúca sa spracovávania osobných údajov a ochrany súkromia v sektore elektronických komunikácií (smernica o súkromí a elektronických komunikáciách) (Ú. v. ES L 201, 31.7.2002, s. 37).
(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).(19)  Smernica Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2015/1535 z 9. septembra 2015, ktorou sa stanovuje postup pri poskytovaní informácií v oblasti technických predpisov a pravidiel vzťahujúcich sa na služby informačnej spoločnosti (Ú. v. EÚ L 241, 17.9.2015, s. 1).
(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).(20)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 z 9. júla 2008, ktorým sa stanovujú požiadavky akreditácie a dohľadu nad trhom v súvislosti s uvádzaním výrobkov na trh a ktorým sa zrušuje nariadenie (EHS) č. 339/93 (Ú. v. EÚ L 218, 13.8.2008, s. 30).
(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).(21)  Nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 z 30. mája 2001 o prístupe verejnosti k dokumentom Európskeho parlamentu, Rady a Komisie (Ú. v. ES L 145, 31.5.2001, s. 43).