?

||
52013DC021652013DC0216
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu /* COM/2013/0216 final */COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS An EU Strategy on adaptation to climate change /* COM/2013/0216 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮCOMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS
Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatuAn EU Strategy on adaptation to climate change
1.           Úvod: Řešení problematiky měnícího se klimatu1.           Introduction: dealing with a changing climate
Důsledky změny klimatu jsou v Evropě i na celém světě stále citelnější. Průměrná globální teplota, která se v současnosti pohybuje okolo 0,8 °C nad úrovní před industrializací, i nadále roste[1]. Mění se některé přírodní procesy i srážkové modely, roztávají ledovce, stoupají hladiny moří.The consequences of climate change are increasingly being felt in Europe and worldwide. The average global temperature, currently around 0.8°C above pre-industrial levels, continues to rise[1]. Some natural processes are being altered, precipitation patterns are changing, glaciers are melting, sea levels are rising.
Aby se zabránilo nejvážnějším rizikům, která s sebou nese změna klimatu, a zejména rozsáhlým nezvratným dopadům, je třeba globální oteplování snížit na méně než 2 °C nad úroveň před industrializací. Zmírňování změny klimatu musí proto zůstat pro mezinárodní společenství prioritou.To avoid the most serious risks of climate change and in particular large-scale irreversible impacts, global warming must be limited to below 2ºC above pre-industrial level. Climate change mitigation must therefore remain a priority for the global community.
Bez ohledu na scénáře oteplování i na to, nakolik úspěšné se ukáže být úsilí o zmírnění, se budou dopady na změnu klimatu v příštích desetiletích zvyšovat, a to z důvodu opožděného dopadu emisí skleníkových plynů v minulosti i v současnosti. Nemáme proto na výběr a musíme přijmout opatření pro přizpůsobení a zabývat se nevyhnutelnými dopady změny klimatu a jejich hospodářskými, environmentálními a sociálními náklady. Upřednostníme-li ucelené, flexibilní a participativní přístupy, bude včasné přijetí plánovaných opatření pro přizpůsobení levnější, než platit cenu za nepřizpůsobení se.Whatever the warming scenarios, and however successful mitigation efforts prove to be, the impact of climate change will increase in the coming decades because of the delayed impacts of past and current greenhouse gas emissions. We therefore have no choice but to take adaptation measures to deal with the unavoidable climate impacts and their economic, environmental and social costs. By prioritising coherent, flexible and participatory approaches, it is cheaper to take early, planned adaptation action than to pay the price of not adapting.
S ohledem na zvláštní a dalekosáhlou povahu dopadů změny klimatu na území EU je třeba opatření pro přizpůsobení přijmout na všech úrovních – od místní přes regionální až po úroveň jednotlivých států. Evropská unie zde může sehrát svou úlohu doplněním mezer ve znalostech a akcích a prostřednictvím následující strategie EU k tomuto úsilí přispět.In view of the specific and wide ranging nature of climate change impacts on the EU territory, adaptation measures need to be taken at all levels, from local to regional and national levels. There is also a role for the European Union to fill both knowledge and action gaps and complement these efforts through the following EU Strategy.
2.           Současné i předpokládané dopady změny klimatu v EU2.           Current and projected impact of climate change in the EU
Teplota zemského povrchu v Evropě byla v posledních deseti letech (2002–2011) v průměru 1,3 °C nad předindustriální úrovní[2], což znamená, že zvyšování teploty v Evropě bylo rychlejší než v celosvětovém průměru. Některé extrémní výkyvy počasí zhoršily, spolu s častějšími vlnami veder, i lesní požáry a sucha v jižní a střední Evropě. Intenzivnější srážky a záplavy se očekávají v severní a severovýchodní Evropě, kde je vyšší riziko vzniku pobřežních záplav a eroze. Vzhledem k těmto častějším jevům se pravděpodobně zvýší i rozsah katastrof, což povede k významným hospodářským ztrátám, problémům v oblasti veřejného zdraví a ztrátám na lidských životech.The temperature of the European land area over the last decade (2002-2011) has been on average 1.3°C above preindustrial level[2], meaning that the increase in Europe has been faster than the global average. Some extreme weather events have increased, with more frequent heat waves, forest fires and droughts in southern and central Europe. Heavier precipitation and flooding is projected in northern and north-eastern Europe, with an increased risk of coastal flooding and erosion. A rise in such events is likely to increase the magnitude of disasters, leading to significant economic losses, public health problems and deaths.
Dopady se v EU liší v závislosti na klimatických, zeměpisných a sociálně-ekonomických podmínkách. Změně klimatu jsou v EU vystaveny všechny země (viz obrázek 1 níže). Některé regiony jsou však ohroženy více než jiné. Obzvláště ohrožena je středomořská oblast, horské oblasti, hustě osídlené záplavové oblasti, pobřežní oblasti, nejvzdálenější regiony a Arktida. Tři čtvrtiny obyvatel Evropy navíc žijí v městských oblastech, které jsou často špatně vybaveny pro přizpůsobení a jsou vystaveny vlnám veder, záplavám nebo zvýšení hladiny moří.Impacts vary across the EU depending on climate, geographic and socioeconomic conditions. All the countries in the EU are exposed to climate change (see Figure 1 below). However, some regions are more at risk than others. The Mediterranean basin, mountain areas, densely populated floodplains, coastal zones, outermost regions and the Arctic are particularly vulnerable. Additionally, three quarters of the population of Europe live in urban areas, which are often ill-equipped for adaptation and are exposed to heatwaves, flooding or rising sea levels.
Mnohá hospodářská odvětví jsou přímo závislá na klimatických podmínkách a již dnes čelí dopadům změny klimatu v oblastech, jako je zemědělství, lesnictví, cestovní ruch v přímořských oblastech a v horách, zdraví a rybolov. Rovněž jsou ovlivněny hlavní veřejné služby, jako jsou poskytovatelé energie a vody. Ekosystémy a služby, které poskytují, trpí nepříznivými účinky změny klimatu, které urychlují pokles biologické rozmanitosti a snižují jejich schopnost odolávat přírodním extrémům. Klimatické změny ovlivní dostupnost základních přírodních zdrojů (vody a půdy), což v některých oblastech povede k výrazným změnám podmínek pro zemědělskou a průmyslovou výrobu.Many economic sectors are directly dependent on climatic conditions and are already facing the impact of climate change in areas such as agriculture, forestry, beach and snow tourism, health and fisheries. Major utilities, such as energy and water providers, are also affected. Ecosystems and the services they provide are suffering from the adverse impacts of climate change, which is accelerating the decline of biodiversity and reducing their ability to buffer natural extremes. Climatic changes will have consequences for the availability of basic natural resources (water, soil) leading to significant changes in conditions for agriculture and industrial production in some areas.
Globální oteplování může konkrétním odvětvím v některých oblastech poskytnout příležitosti, např. zvýšené výnosy plodin a růst lesů, více energie z vodních zdrojů či méně energie potřebné na vytápění v severní Evropě[3]. Potenciální čisté přínosy pro regiony jsou však značně nejisté.Global warming may provide opportunities for specific sectors in certain areas, such as increased crop yields and forest growth, more hydropower or less energy needed for heating in northern Europe.[3] However, the potential regional net benefits are highly uncertain.
Obrázek 1: Předpokládané dopady změny klimatu a související hrozby[4]. Na základě zprávy EEA Climate Change Impacts and Vulnerability in Europe (2012) (Dopady změny klimatu a zranitelnost v Evropě (2012)[5].Figure 1: Projected impacts of climate change and associated threats[4]. Based on EEA report Climate Change Impacts and Vulnerability in Europe (2012)[5]
Nečinnost nebo odkládání reakce mohou nepříznivě zapůsobit na soudržnost Evropské unie. Očekává se také, že dopady změny klimatu prohloubí v EU sociální rozdíly. Musíme věnovat zvláštní pozornost sociálním skupinám a regionům, které jsou nejvíce ohroženy a již dnes v nevýhodné pozici (např. kvůli špatnému zdravotním stavu, nízkým příjmům, nevyhovujícímu bydlení či nedostatečné mobilitě).Failing to act or delaying action may put pressure on EU cohesion. Climate change impacts are also expected to widen social differences across the EU. We need to give special attention to social groups and regions which are most exposed and already disadvantaged (e.g. through poor health, low income, inadequate housing, lack of mobility).
Pokud nebudou podniknuty žádné kroky pro přizpůsobení se změně klimatu, budou se podle odhadu náklady pro EU jako celek pohybovat od 100 miliard EUR ročně v roce 2020 do 250 miliard EUR v roce 2050[6]. V letech 1980 až 2011 dosáhly v EU přímé hospodářské ztráty způsobené povodněmi více než 90 miliard EUR[7]. Tato částka se podle očekávání bude zvyšovat, protože roční náklady na škody z říčních povodní se odhadují na 20miliard EUR do dvacátých let a na 46 miliard EUR do padesátých let tohoto století[8].The minimum cost of not adapting to climate change is estimated to range from € 100 billion a year in 2020 to € 250 billion in 2050 for the EU as a whole[6]. Between 1980 and 2011, direct economic losses in the EU due to flooding amounted to more than € 90 billion[7]. This amount is expected to increase, as the annual cost of damage from river floods is estimated at € 20 billion by the 2020s and € 46 billion by the 2050s[8].
Sociální náklady na změnu klimatu mohou být rovněž významné. Při povodních v EU v období 1980–2011 přišlo o život více než 2 500 osob a škody zasáhly více než 5,5 milionu lidí. Pokud bychom nepřijali další opatření pro přizpůsobení, mohla by vedra do dvacátých let tohoto století ročně zapříčinit dalších 26 000 úmrtí a do padesátých let by se tento počet mohl zvýšit na 89 000 úmrtí za rok[9].The social cost of climate change can also be significant. Floods in the EU resulted in more than 2500 fatalities and affected more than 5.5 million people over the period 1980-2011. Taking no further adaptation measures could mean an additional 26 000 deaths/year from heat by the 2020s, rising to 89 000 deaths/year by the 2050s[9].
Přestože pro EU není k dispozici skutečně komplexní přehled nákladů na přizpůsobení, odhaduje se, že by další opatření na ochranu před povodněmi činila 1,7miliardy EUR ročně do dvacátých let tohoto století a 3,4 miliardy EUR ročně do padesátých let[10]. Taková opatření mohou být velmi účinná, neboť každé euro vydané na ochranu před povodněmi by nám mohlo ušetřit šest eur z nákladů na likvidaci škod[11].Though there is no real comprehensive overview of adaptation costs in the EU, additional flood protection measures are estimated at € 1.7 billion a year by the 2020s and € 3.4 billion a year by the 2050s[10]. Such measures can be very effective, as for each euro spent on flood protection, we could avoid six euros of damage costs[11].
3.           Řešení: Strategie EU pro přizpůsobení3.           The response: an adaptation strategy for the EU
Bílá kniha „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ z roku 2009 stanovila řadu opatření, která již byla z větší části provedena[12]. Hlavním výsledkem byla internetová evropská platforma pro přizpůsobení se změně klimatu (Climate-ADAPT)[13], která začala fungovat v březnu 2012. Jsou zde uvedeny nejnovější údaje o činnostech pro přizpůsobení v EU i několik užitečných nástrojů na podporu politiky. EU začala začleňovat přizpůsobení do několika svých vlastních politik a finančních programů.The 2009 White Paper ‘Adapting to climate change: Towards a European framework for action’ set out a number of measures that have largely been implemented[12]. A key deliverable was the web-based European Climate Adaptation Platform (Climate-ADAPT[13]), launched in March 2012. It incorporates the latest data on adaptation action in the EU, together with several useful policy support tools. The EU has started to integrate adaptation into several of its own policies and financial programmes.
Doposud přijalo strategii pro přizpůsobení 15 členských států EU[14]. A další se na to připravují. Některé z přijatých strategií byly doplněny o akční plány a bylo dosaženo určitého pokroku při začleňování opatření pro přizpůsobení do odvětvových politik. Přizpůsobení je však ve většině případů stále v počáteční fázi a konkrétních opatření je k dispozici relativně málo. Některé členské státy vypracovaly plány pro konkrétní odvětví, např. plány pro zvládání vln veder a sucha, ale pouze třetina provedla komplexní posouzení zranitelnosti, kterými by podpořila politická opatření. Jako zvláště obtížné se ukazuje monitorování a hodnocení, neboť ukazatele a metodiky monitorování vznikají jen velmi pomalu.To date, 15 EU Member States have adopted an adaptation strategy[14]. Others are under preparation. Some of the adopted strategies have been followed up by action plans, and there has been some progress in integrating adaptation measures into sectoral policies. However, adaptation is in most cases still at an early stage, with relatively few concrete measures on the ground. Some Member States have developed sector-specific plans, such as plans to cope with heat waves and droughts, but only a third carried out a comprehensive vulnerability assessment to underpin policy. Monitoring and evaluation is proving to be particularly difficult, as indicators and monitoring methodologies have hardly been developed.
Existuje několik příkladů společných projektů mezi evropskými zeměmi nebo městy, které se zaměřují na přizpůsobení, a některé z nich (např. LIFE) EU spolufinancuje. Zejména v rámci politiky soudržnosti je spolufinancováno mnoho přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních programů a projektů v oblasti přizpůsobování, zejména v souvislosti s makroregionální strategií EU v Podunají a v Baltském moři. Některá města přijala komplexní strategii pro přizpůsobení nebo konkrétní akční plány (týkající se např. prevence rizik, zvládání povodňových rizik či vodního hospodářství) nebo se tak chystají učinit[15].There are several examples of joint adaptation projects between European countries or cities, some of them co-financed by the EU, such as by LIFE. In particular, Cohesion policy co-finances many cross-border, transnational and interregional programmes and projects on adaptation, including in the framework of the EU macro-regional strategies in the Danube area and in the Baltic Sea. Some cities have adopted comprehensive adaptation strategies or specific action plans (e.g. on risk prevention, flood or water management), or are in the process of doing so[15].
V návaznosti na tyto iniciativy by bylo vhodné posílit naše zkušenosti a systematicky si osvědčené postupy související s přizpůsobením se změně klimatu vyměňovat. Právě teď je proto třeba vypracovat strategii pro přizpůsobení, která se bude vztahovat na celou EU a bude respektovat zásady subsidiarity a proporcionality i práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie.Building on those initiatives, it would be useful to deepen our experience and to have a systematic exchange of best practice on how to adapt to climate change. It is therefore opportune to launch an adaptation strategy, covering the whole of the EU and respecting the principles of subsidiarity and proportionality and the rights enshrined by the Charter of Fundamental Rights of the European Union.
Strategie zohledňuje globální dopady změny klimatu, jako je narušení dodavatelských řetězců nebo omezený přístup k surovinám, energii a zásobování potravinami, a jejich důsledky pro EU. Dialog a spolupráce EU se sousedními a rozvojovými zeměmi v otázkách přizpůsobení probíhají prostřednictvím politiky rozšíření a evropské politiky sousedství a politiky rozvojové spolupráce EU.The strategy takes account of global climate change impacts, such as disruptions to supply chains or impaired access to raw materials, energy and food supplies, and their repercussions on the EU. The EU’s dialogue and cooperation with neighbouring countries and developing countries on adaptation issues is channelled through the Enlargement and European Neighbourhood policies and EU development cooperation policy.
Tvorbu politiky v této oblasti i nadále ztěžuje nejistota ohledně scénáře snižování emisí skleníkových plynů, budoucích dopadů změny klimatu a souvisejících potřeb vyplývajících z přizpůsobení. Nejistota nicméně nemůže být považována za důvod pro nečinnost. Vyzývá naopak k silnému důrazu na využití všeobecně prospěšných a finančně nenákladných řešení, která jsou z ekonomického i environmentálního hlediska dobrou volbou. Patří mezi ně udržitelné hospodaření s vodou a systémy včasného varování. Nákladově efektivní jsou obvykle v rámci různých scénářů i přístupy založené na ekosystémech. Jsou snadno dostupné a poskytují více výhod, jako je snížení povodňového rizika, nižší eroze půdy, lepší kvalita vody a ovzduší a snížený efekt městských tepelných ostrovů.Uncertainty regarding the trajectory of greenhouse-gas emissions, future impacts of climate change and related adaptation needs remains a challenge for policy making in this area. Yet, uncertainty cannot be seen as a reason for inaction. It notably calls for a strong emphasis on incorporating win-win, low-cost and no-regret adaptation options. These include sustainable water management and early warning systems. Ecosystem-based approaches are usually cost-effective under different scenarios. They are easily accessible and provide multiple benefits, such as reduced flood risk, less soil erosion, improved water and air quality and reduced heat-island effect.
Opatření pro přizpůsobení jsou úzce provázána s politikami řízení rizik v případě katastrof, které vypracovává EU a členské státy, a měla by být s nimi prováděna v synergii a plné koordinaci.Adaptation action is closely related and should be implemented in synergy and full coordination with the disaster risk management policies that the EU and the Member States are developing.
Opatření pro přizpůsobení přinesou nové tržní příležitosti a pracovní místa, a to v takových odvětvích, jako jsou zemědělské technologie, řízení ekosystémů, stavebnictví, vodohospodářství a pojištění. Evropské společnosti, včetně malých a středních podniků, mohou brzy jako první přijít s produkty a službami odolnými vůči změně klimatu a chopit se obchodních příležitostí na celém světě. V souladu se strategií Evropa 2020 pomůže strategie pro přizpůsobení Evropské unii přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je odolná vůči změně klimatu, a podpoří udržitelný růst, investice odolné vůči změně klimatu a vznik nových pracovních míst.Adaptation action will bring new market opportunities and jobs, in such sectors as agricultural technologies, ecosystem management, construction, water management and insurance. European companies, including SMEs, can be early first movers in developing climate-resilient products and services and grasp business opportunities worldwide. In line with the Europe 2020 Strategy, the Adaptation Strategy will help the EU move towards a low-carbon and climate-resilient economy, and will promote sustainable growth, stimulate climate-resilient investment and create new jobs.
4.           Cíle strategie4.           Objectives of the Strategy
Obecným cílem strategie EU pro přizpůsobení je přispět k lepší odolnosti Evropy vůči změně klimatu. To znamená zlepšit připravenost a schopnost reagovat na dopady změny klimatu na místní, regionální, národní a evropské úrovni, připravit soudržný přístup a zlepšit koordinaci.The overall aim of the EU Adaptation Strategy is to contribute to a more climate-resilient Europe. This means enhancing the preparedness and capacity to respond to the impacts of climate change at local, regional, national and EU levels, developing a coherent approach and improving coordination.
4.1.        Podpora činnosti členských států4.1.        Promoting action by Member States
Jedním z největších úkolů pro nákladově efektivní opatření pro přizpůsobení je dosáhnout koordinace a soudržnosti na různých úrovních plánování a řízení. Doporučeným nástrojem na celosvětové úrovni jsou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu vnitrostátní strategie pro přizpůsobení. Jedná se o klíčové analytické nástroje, jejichž cílem je informovat a stanovit priority, pokud jde o činnosti a investice.One of the greatest challenges for cost-effective adaptation measures is to achieve coordination and coherence at the various levels of planning and management. The recommended instrument at global level, under the UN Framework Convention on Climate Change, is national adaptation strategies. These are key analytical instruments designed to inform and prioritise action and investment.
Zvláště důležité je zajištění společného přístupu a úplného souladu mezi vnitrostátními strategiemi pro přizpůsobení a vnitrostátními plány řízení rizik. Mnohé členské státy vypracovávají takové plány jako plánovací nástroje napříč odvětvími, aby dosáhly lepší prevence a připravily se na katastrofy na základě komplexního vnitrostátního posouzení rizik.It is of particular importance to ensure joint approaches and full coherence between national adaptation strategies and national risk management plans. Many Member States are developing such plans as cross sectoral planning instruments to better prevent and prepare for disasters on the basis of comprehensive national risk assessments.
EU poskytne finanční podporu na přizpůsobení prostřednictvím navrhovaného nástroje LIFE, který obsahuje i podprogram pro oblast klimatu. K vymezení strategických cílů a tematických priorit využije Komise víceleté pracovní programy. Upřednostňovány budou stěžejní projekty pro přizpůsobení, které se zaměří na hlavní problémy, jež překračují hranice odvětví, regionů anebo států. Budou podpořeny projekty, které budou mít potenciál inspirovat další projekty nebo potenciál přenosu, stejně tak jako přístupy k přizpůsobování založené na zelené infrastruktuře a ekosystémech a projekty, jejichž cílem bude podpora inovativních technologií pro přizpůsobení. Patří sem veškeré technologie, např. odolnější stavební materiály či systémy včasného varování.The EU will provide financial support for adaptation through the proposed LIFE instrument, which includes a climate action sub-programme. The Commission will use multi-annual work programmes to define strategic goals and thematic priorities. Priority will be given to adaptation flagship projects that address key cross-sectoral, trans-regional and/or cross-border issues. Projects with demonstration and transferability potential will be encouraged, as will green infrastructure and ecosystem-based approaches to adaptation, and projects aiming to promote innovative adaptation technologies. This comprises both hard and soft technologies, such as more resilient construction materials or early warning systems.
Komise bude v rámci celé EU usilovat o spolupráci a soudržnost a mezi členskými státy, regiony, městy a jinými zúčastněnými stranami podporovat výměnu osvědčených postupů. Komise například připravuje ve spolupráci s členskými státy pokyny vycházející z osvědčených postupů v oblasti prevence katastrof. Zásadní význam bude mít aktivní zapojení místních a regionálních orgánů.Seeking EU-wide cooperation and coherence, the Commission will support the exchange of good practice between Member States, regions, cities and other stakeholders. For instance, the Commission is preparing together with Member States guidance based on good practices in disaster prevention. Active engagement on the part of local and regional authorities will be essential.
V návaznosti na úspěšný pilotní projekt „Strategie pro přizpůsobení v evropských městech“[16] bude Komise i nadále podporovat strategie pro přizpůsobení ve městech. Opatření pro přizpůsobení prováděná městy budou připravována zejména v koordinaci s jinými politikami EU podle modelu Paktu starostů a primátorů, iniciativě více než 4 000 orgánů místní správy, které se dobrovolně zavázaly, že zlepší kvalitu života v městských oblastech a splní cíle EU v oblasti klimatu a energetiky.Building upon the success of its pilot project ‘Adaptation strategies for European cities’[16], the Commission will continue to promote urban adaptation strategies. Adaptation action by cities will, in particular, be developed in coordination with other EU policies following the model of the Covenant of Mayors, an initiative of more than 4000 local authorities voluntarily committed to improving the quality of urban life by pursuing EU climate and energy objectives.
Akce 1: Povzbudit všechny členské státy k přijetí komplexních strategií pro přizpůsobení Komise poskytuje pokyny pro vypracování strategií pro přizpůsobení. Jejich cílem je pomoci zemím EU rozvíjet, provádět a přezkoumat své politiky přizpůsobení. Vztahují se na aspekty, které ve stávajících strategiích pro přizpůsobení chybí (např. přeshraniční otázky), a na nutnost zajistit soulad s vnitrostátními plány řízení rizik v souvislosti s katastrofami. Do roku 2014 vypracuje Komise srovnávací přehled připravenosti na přizpůsobení a určí klíčové ukazatele pro měření úrovně připravenosti členských států. V roce 2017 Komise na základě zpráv, které obdrží podle nařízení o mechanismu monitorování a srovnávacího přehledu připravenosti na přizpůsobení, posoudí, zda jsou opatření přijímaná členskými státy dostatečná. Pokud se bude podle rozsahu a kvality vnitrostátních strategií zdát, že pokrok není dostatečný, zváží Komise bez prodlení návrh právně závazného nástroje. Akce 2: Poskytnout financování z programu LIFE na podporu budování kapacit a posílení opatření pro přizpůsobení v Evropě (2013–2020). Komise bude podporovat přizpůsobování zejména v těchto zranitelných oblastech: - přeshraniční řízení povodní, podpora dohod o spolupráci založených na směrnici EU o povodních, - přeshraniční správa pobřežních oblastí, s důrazem na hustě obydlené delty a města na pobřeží, - začlenění přizpůsobení do územního plánování měst, stavebních projektů a správa přírodních zdrojů, - horské a ostrovní oblasti, s důrazem na udržitelná a odolná odvětví zemědělství, lesnictví a cestovního ruchu, - udržitelné hospodaření s vodou, boj proti desertifikaci a lesním požárům v oblastech, jež bývají často postiženy suchem. Komise bude podporovat vypracování posouzení zranitelnosti a strategií pro přizpůsobení, včetně těch, které budou přeshraniční povahy. Komise bude podporovat zvyšování povědomí o přizpůsobení, včetně ukazatelů, sdílení informací o rizicích a řízení. Akce 3: Zohlednit přizpůsobení v rámci Paktu starostů a primátorů (2013/2014). Komise bude na základě vzorové iniciativy Pakt starostů a primátorů podporovat přizpůsobování ve městech, zejména zaváděním dobrovolného závazku přijmout místní strategie pro přizpůsobení a činnostmi zaměřenými na zvyšování informovanosti.Action 1: Encourage all Member States to adopt comprehensive adaptation strategies The Commission is providing guidelines for formulating adaptation strategies. They are designed to help EU countries to develop, implement and review their adaptation policies. They cover aspects which are missing from existing adaptation strategies, such as cross-border issues, and the need to ensure coherence with national disaster risk management plans. By 2014 the Commission will develop an adaptation preparedness scoreboard, identifying key indicators for measuring Member States' level of readiness. In 2017, basing itself on the reports it receives as set out in the Monitoring Mechanism Regulation and on the adaptation preparedness scoreboard, the Commission will assess whether action being taken in the Member States is sufficient. If it deems progress to be insufficient, by reference to the coverage and quality of the national strategies, the Commission will consider without delay proposing a legally binding instrument. Action 2: Provide LIFE funding to support capacity building and step up adaptation action in Europe. (2013-2020). The Commission will promote adaptation particularly in the following vulnerable areas: - cross-border management of floods, fostering collaborative agreements based on the EU Floods Directive; - trans-boundary coastal management, with emphasis on densely populated deltas and coastal cities; - mainstreaming adaptation into urban land use planning, building layouts and natural resources management; - mountain and island areas, with emphasis on sustainable and resilient agricultural, forestry and tourism sectors; - sustainable management of water; combating desertification and forest fires in drought-prone areas. The Commission will support the establishment of vulnerability assessments and adaptation strategies, including those with a cross-border nature. The Commission will promote awareness-raising on adaptation, including indicators, risk communication and management. Action 3: Introduce adaptation in the Covenant of Mayors framework (2013/2014). The Commission, on the basis of the model of the Covenant of Mayors initiative, will support adaptation in cities, notably by launching a voluntary commitment to adopt local adaptation strategies and awareness-raising activities.
4.2.        Lepší informované rozhodování4.2.        Better informed decision-making
Znalosti o přizpůsobování potřebné pro rozhodování se zlepšují: Neustále vzrůstá počet výzkumných programů, vnitrostátních a regionálních strategií pro přizpůsobení a posuzování zranitelnosti. K dispozici je stále více údajů o klimatu, klimatických služeb a internetových portálů[17]. Pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu bude přijata v roce 2014. Přesto však je třeba některé dost značné mezery ve znalostech doplnit.Adaptation knowledge for decision-making is improving: there are a growing number of research programmes, national and regional adaptation strategies and vulnerability assessments. More climate data, climate services and web portals have become available[17]. The 5th Assessment Report of the IPCC will be adopted in 2014. Still, substantial knowledge gaps need to be filled.
Solidní znalostní základna je také důležitá pro podporu inovací a zavádění inovačních technologií pro přizpůsobení na trh. Budoucí program EU pro výzkum a inovace – Horizont 2020 – se bude zabývat přizpůsobením se změně klimatu prostřednictvím své priority „společenské výzvy“ a investicemi do vědy na špičkové úrovni a podporou inovací.A solid knowledge base is also essential to drive innovation forward and support the market deployment of innovative climate adaptation technologies. The future EU programme for research and innovation – Horizon 2020 – will address climate change adaptation through its "societal challenges" priority, and by investing in excellent science and promoting innovation.
Akce 4: Překlenout mezery ve znalostech. Největší mezery ve znalostech se týkají: - údajů o nákladech na likvidaci škod a nákladech a přínosech opatření pro přizpůsobení, - analýz a posouzení rizik na regionální a místní úrovni, - rámců, modelů a nástrojů na podporu rozhodování a k posouzení účinnosti různých opatření pro přizpůsobení,          - způsobů monitorování a vyhodnocování dosavadních opatření pro přizpůsobení. Při provádění strategie bude Komise dále spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami na přesnějším vymezení těchto mezer ve znalostech a na hledání příslušných nástrojů a metod k jejich doplnění. Závěry budou zapracovány do plánování programu Horizont 2020 (2014–2020) a pomohou dosáhnout lepšího propojení mezi vědou, vytvářením politik a podnikatelskou sférou. Budou také využity ke zlepšení informací dostupných na platformě Climate-ADAPT. Komise bude v celé EU podporovat posuzování zranitelnosti a zohlední při tom mimo jiné i přehled přírodních a antropogenních rizik, který půjde napříč odvětvími a který předloží v roce 2013. Zejména bude podporovat Společné výzkumné středisko v jeho práci na odhadu dopadů změny klimatu a komplexně ověří, co bude celosvětová změna klimatu znamenat pro EU. Příslušné výsledky zapracuje do připravovaných „integrovaných hodnotících zpráv o hrozbách a rizicích“, které by měla přijmout Komise a vysoký představitel (2015). Akce 5: Dále rozvíjet Climate-ADAPT jako „jednotné kontaktní místo“ pro informace o přizpůsobování v Evropě. Komise a Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) budou zlepšovat přístup k informacím a rozvíjet součinnost mezi platformou Climate-ADAPT a jinými příslušnými platformami, včetně vnitrostátních a místních portálů pro přizpůsobení (2013/2014). Zvláštní pozornost bude věnována hodnocení nákladů a přínosů různých politických zkušeností a inovačnímu financování prostřednictvím užší spolupráce s orgány regionální a místní správy a finančními institucemi. V roce 2014 bude připraveno zařazení klimatických služeb Evropského programu monitorování Země[18].Action 4: Bridge the knowledge gap. The key knowledge gaps are: - information on damage and adaptation costs and benefits; - regional and local-level analyses and risk assessments; - frameworks, models and tools to support decision-making and to assess how effective the various adaptation measures are;           - means of monitoring and evaluating past adaptation efforts. As part of the implementation of the Strategy, the Commission will further work with Member States and stakeholders in refining these knowledge gaps and identifying the relevant tools and methodologies to address them. The findings will be fed into the programming of Horizon 2020 (2014-2020) and will address the need for better interfaces between science, policy making and business. They will also be used to improve the information available on Climate-ADAPT. The Commission will promote EU-wide vulnerability assessments, taking into account, inter alia, the cross-sectoral EU overview of natural and man-made risks that it will produce in 2013. It will notably support the Joint Research Centre in its work on estimating the implications of climate change, and undertake a comprehensive review of what global climate change will mean for the EU. This will feed into the upcoming 'Integrated threat and risk assessment reports' to be adopted by the Commission and the High Representative (2015). Action 5: Further develop Climate-ADAPT as the ‘one-stop shop’ for adaptation information in Europe. The Commission and the EEA will improve access to information and develop interaction between Climate-ADAPT and other relevant platforms, including national and local adaptation portals (2013/2014). Special attention will be given to cost-benefit assessments of different policy experiences and to innovative funding, via closer interaction with regional and local authorities and financial institutions. The inclusion of the future Copernicus[18] climate services will be prepared in 2014.
4.3.        Opatření EU zaměřená na zvyšování odolnosti vůči změně klimatu: Podpora přizpůsobení v klíčových zranitelných odvětvích4.3.        Climate-proofing EU action: promoting adaptation in key vulnerable sectors
Jednou z priorit a odpovědností Komise je začlenit opatření pro přizpůsobení do politik a programů EU, a tím i opatření EU na zvyšování odolnosti vůči změně klimatu.One priority and responsibility for the Commission is to mainstream adaptation measures into EU policies and programmes, as the way to ‘climate-proof’ EU action.
Přizpůsobení již bylo začleněno do právních předpisů např. v oblasti mořských vod[19], lesnictví[20] a dopravy[21] a do významných nástrojů politiky týkajících se např. vnitrozemských vod[22], biologické rozmanitosti[23] či migrace a mobility[24]. Další informace k výše uvedenému obsahuje pracovní dokument útvarů Komise o změně klimatu, zhoršování životního prostředí a migraci, který doprovází toto sdělení.Adaptation has already been mainstreamed in legislation in such sectors as marine waters[19], forestry[20], and transport[21]; and in important policy instruments such as inland water[22], biodiversity[23] and migration and mobility[24]. The Commission staff working document on climate change, environmental degradation and migration accompanying this Communication provides further insight on the latter.
Komise navíc předložila legislativní návrhy týkající se začlenění přizpůsobení do zemědělství a lesnictví[25], územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží[26], energetiky[27], prevence rizika a zvládání katastrof[28], dopravy[29], výzkumu, zdraví[30] a životního prostředí[31].In addition, the Commission has tabled legislative proposals on integrating adaptation in agriculture and forestry[25], maritime spatial planning and integrated coastal management[26], energy[27], disaster risk prevention and management[28], transport[29], research, health[30], and the environment[31].
Tyto kroky k začlenění problematiky přizpůsobení se změně klimatu do politik EU budou prováděny v takových prioritních oblastech, jako je energetika a doprava. V oblasti zdravotní politiky je již zavedena většina opatření a systémů týkajících se zdraví lidí, zvířat a rostlin, ale je třeba je upravit tak, aby reagovaly na všechny problémy, které s sebou změna klimatu přinese. Tři pracovní dokumenty útvarů Komise týkající se zdraví, mořských a pobřežních oblastí, jakož i infrastruktury, které toto sdělení doprovázejí, ukazují, co Komise v současné době v této oblasti podniká.These moves to mainstream climate change adaptation into EU policies will be pursued in priority fields such as energy and transport. In health policy, most human, animal and plant health measures and systems are already in place, but they need to be adjusted to whatever new challenges climate change will bring. The three Commission staff working documents on health, marine and coastal areas, and infrastructure, accompanying this Communication set out what the Commission is currently doing in this area.
Očekává se, že otázky přizpůsobení budou zváženy i v budoucích politických iniciativách v takových oblastech, jako jsou nepůvodní invazní druhy (2013), zelená infrastruktura (2013), půda jako zdroj (2014–2015) a nová strategie pro lesnictví (2013). Připravují se pokyny k přizpůsobení a správě pobřežních oblastí (2014) a brzy mají být vydány pokyny k přizpůsobení a síti Natura 2000 (2013).Forthcoming policy initiatives, in areas such as invasive alien species (2013), green infrastructure (2013), land as a resource (2014-15), and a new Forest Strategy (2013) are also expected to consider adaptation. Guidelines on adaptation and coastal zone management are being formulated (2014), and guidelines on adaptation and the Natura 2000 network are shortly to be issued (2013).
Projekty v oblasti infrastruktury, které se vyznačují dlouhou životností a vysokými náklady, musí být vůči současným i budoucím dopadům změny klimatu odolné. V návaznosti na nedávný mandát na posouzení dopadů změny klimatu pro Eurocodes[32] musíme při naší práci s organizacemi pro normalizaci, finančními institucemi a projektovými manažery analyzovat, do jaké míry by měly být normy, technické specifikace, kódy a bezpečnostní ustanovení pro fyzickou infrastrukturu posíleny, aby byly schopny reagovat na extrémní jevy a jiné dopady změny klimatu.Infrastructure projects, which are characterised by a long life span and high costs, need to withstand the current and future impacts of climate change. Building on the recent mandate to assess the climate change implications for Eurocodes[32], our work with standardisation organisations, financial institutions and project managers needs to analyse to what extent standards, technical specifications, codes and safety provisions for physical infrastructure should be strengthened to cope with extreme events and other climate impacts.
Jen v malé míře proniká v současnosti v členských státech na trhy pojištění proti katastrofám[33]. Diskuse se zúčastněnými stranami by měly probíhat na základě zelené knihy o pojištění pro případ přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.Disaster insurance has a generally low market penetration rate at the moment in Member States[33]. Discussions should take place with stakeholders on the basis of the Green Paper on the insurance against natural and man-made disasters.
Akce 6: Usnadnit zajišťování odolnosti vůči změně klimatu ve společné zemědělské politice (SZP), politice soudržnosti a společné rybářské politice (SRP). Pokyny jsou poskytovány jako součást strategie na další začleňování přizpůsobení v rámci SZP a politiky soudržnosti. Pro SRP budou podobné pokyny vydány v roce 2013. Pokyny jsou určeny pro řídící orgány a další zúčastněné strany zapojené do navrhování, přípravy a provádění programu na období 2014–2020. Členské státy a regiony mohou také z politiky soudržnosti a SZP na období 2014–2020 vycházet při doplňování mezer ve znalostech a při investicích do potřebných analýz, posouzení rizik, nástrojů a budování kapacit pro přizpůsobení. Akce 7: Zajistit odolnější infrastrukturu. V roce 2013 udělí Komise mandát evropským organizacím pro normalizaci, aby mohly začít mapovat příslušné normy pro průmysl v oblasti energetiky, dopravy a stavebnictví a zjistit, které normy bude třeba revidovat, aby bylo možno lépe začlenit otázky související s přizpůsobením. Navrhovatelům projektů, kteří se zabývají infrastrukturou a hmotnými aktivy, dá rovněž k dispozici strategické pokyny, aby mohli zajistit, že citlivé investice budou vůči změně klimatu odolné. Aby Komise zajistila úplnou mobilizaci přístupů k přizpůsobení založených na ekosystémech, bude vycházet z výsledků svého sdělení o zelené infrastruktuře a v roce 2013 prověří, zda jsou potřebné další pokyny pro orgány a subjekty s rozhodovací pravomocí, občanskou společnost, soukromý sektor a odborníky s praktickými zkušenostmi v oblasti ochrany přírody. Akce 8: Podporovat pojištění a další finanční produkty pro investice a obchodní rozhodnutí odolné vůči změně klimatu. Zelená kniha o pojištění pro případ přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem přijatá společně s touto strategií je prvním krokem, který by měl přimět pojistitele, aby účinněji přispěli k otázkám zvládání rizik spojených se změnou klimatu. Cílem Komise je zvýšit pronikání pojištění proti přírodním katastrofám na trh a dokonale využít potenciálu cen pojištění a dalších finančních produktů při uvědomování si rizik, prevenci a zmírňování rizik, stejně jako při dlouhodobé odolnosti v investičních a podnikatelských rozhodnutích (2014-2015).Action 6: Facilitate the climate-proofing of the Common Agricultural Policy (CAP),  the Cohesion Policy and the Common Fisheries Policy (CFP). Guidance is being provided as part of the Strategy on how to further integrate adaptation under the CAP and the Cohesion Policy. Similar guidance will be issued in 2013 for the CFP. It is aimed at managing authorities and other stakeholders involved in 2014-2020 programme design, development and implementation. Member States and regions can also draw on the 2014-2020 Cohesion Policy and CAP to address the knowledge gaps and invest in the needed analyses, risk assessments, tools and build up capacities for adaptation. Action 7: Ensuring more resilient infrastructure In 2013 the Commission will launch a mandate for European standardisation organisations to start mapping industry-relevant standards in the area of energy, transport and buildings, identifying standards to be revised for better inclusion of adaptation considerations. It will also provide with the Strategy guidelines for project developers working on infrastructure and physical assets, with a view to climate-proofing vulnerable investments. Drawing on the results of its Communication on Green Infrastructure, the Commission will in 2013 explore the need for additional guidance for authorities and decision makers, civil society, private business and conservation practitioners to ensure the full mobilisation of ecosystem-based approaches to adaptation. Action 8: Promote insurance and other financial products for resilient investment and business decisions. The Green Paper on the insurance of natural and man-made disasters, adopted together with this Strategy, is a first step in encouraging insurers to improve the way they help to manage climate change risks. The Commission's aim is to improve the market penetration of natural disaster insurance and to unleash the full potential of insurance pricing and other financial products for risk-awareness prevention and mitigation and for long-term resilience in investment and business decisions (2014-2015).
5.           Řízení, financování a přezkum5.           Governance, financing and review
5.1.        Rámec pro koordinaci5.1.        A framework for coordination
Komise bude usnadňovat koordinaci politik a usilovat o spolupráci s členskými státy prostřednictvím stávajícího Výboru pro změnu klimatu. Do konce roku 2013 by měly členské státy rovněž určit národní kontaktní místa, aby bylo možno koordinovat komunikaci mezi jednotlivými zeměmi a Komisí a přispět k činnostem zaměřeným na zvyšování informovanosti a předávání zpráv.The Commission will facilitate policy coordination and will seek to cooperate with Member States through the existing Climate Change Committee. Member States should also appoint national contact points by the end of 2013, to coordinate communication between their countries and the Commission and contribute to awareness-raising and reporting activities.
Komise bude pokračovat v konzultacích a spolupráci se zúčastněnými stranami, aby bylo zajištěno řádné a včasné provádění této strategie.The Commission will continue to consult and cooperate with stakeholders to ensure proper and timely implementation of the Strategy.
5.2.        Financování opatření pro přizpůsobení5.2.        Financing adaptation
Zásadním faktorem při budování Evropy odolné vůči změně klimatu bude zlepšený přístup k financování. V návrhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020 se navrhuje zvýšit výdaje související se změnou klimatu[34] alespoň na 20 % rozpočtu EU. Je strategicky důležité, aby tyto investice byly odolné vůči změně klimatu. Komise konkrétně zařadila přizpůsobování se změně klimatu do svých návrhů na všechny příslušné programy financování EU na období 2014–2020. Evropské strukturální a investičními fondy[35], jakož i program Horizont 2020 a program LIFE výrazně podpoří členské státy, regiony i města, aby mohly investovat do programů a projektů zaměřených na přizpůsobení, zejména v rámci specializovaných investičních priorit týkajících se přizpůsobení v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti.Improved access to funding will be a critical factor in building a climate-resilient Europe. The draft 2014-2020 Multi-annual Financial Framework (MFF) includes a proposal for increasing climate-related expenditure[34] to at least 20 % of the EU budget. It is strategically important for such investment to be climate-resilient. Specifically, the Commission has included climate change adaptation in its proposals for all relevant EU finance programmes for 2014-2020. The European Structural and Investment funds[35] as well as Horizon 2020 and the LIFE programme will provide significant support to Member States, regions and cities to invest in programmes and projects on adaptation, especially in the framework of the dedicated Investment Priorities on adaptation in the ERDF and Cohesion Fund.
Opatření pro přizpůsobení navíc podpoří i několik fondů EU a mezinárodních finančních institucí, jako např. Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Komise přezkoumá další možnosti využití některých investičních výdajů na přizpůsobení, např. výdajů spolufinancovaných EU při posuzování programů stability a konvergenčních programů[36].Moreover, several EU funds and international financing institutions, such as the European Investment Bank and the European Bank for Reconstruction and Development, also support adaptation measures. The Commission will explore further ways of accommodating some adaptation investment expenditure, such as expenditure co-financed by the EU in the assessment of Stability and Convergence Programmes[36].
Kromě toho existují specifické fondy – a to i na vnitrostátní úrovni – a veřejné finanční instituce, které podporují opatření pro přizpůsobení, zaměřené např. na protipovodňovou ochranu či zvládání sucha. Více informací o možných zdrojích financování bude poskytovat portál Climate-ADAPT. Členské státy mohou jako významnou finanční podporu pro přizpůsobení rovněž využít příjmy z dražeb v rámci systému EU pro obchodování s emisemi[37].In addition, there are specific funds – including at national level – and public financial institutions that support adaptation action, e.g. on flood control and drought management. Climate-ADAPT will be providing more information on potential sources of funding. Member States can also use EU ETS auction revenues as a source of financial support for adaptation[37].
Pro zajištění úspěšného provádění se orgány členských států vyzývají, aby usilovaly o synergie mezi různými zdroji financování, zejména programy financování EU a programy podpory, a posílily tak působení investic a podle možností se vyhnuly nedostatku finančních prostředků.To ensure successful implementation, authorities in the Member States are encouraged to develop synergies between the various funding streams, especially EU funding and support programmes in order to strengthen the impact of investments and avoid, where possible, funding gaps.
5.3.        Monitorování, vyhodnocení a přezkum5.3.        Monitoring, evaluation and review
Monitorování a hodnocení politik přizpůsobení se změně klimatu jsou zásadní. Důraz se spíše než na opatření pro přizpůsobení a jejich účinnost stále ještě klade na sledování dopadů. Komise využije finanční prostředky programu LIFE a další zdroje a vypracuje ukazatele, které usnadní hodnocení úsilí o přizpůsobení a zranitelnosti v celé EU.Monitoring and evaluating climate change adaptation policies are crucial. The emphasis is still on monitoring impacts rather than adaptation action and its effectiveness. The Commission will develop indicators to help evaluate adaptation efforts and vulnerabilities across the EU, using LIFE funding and other sources.
V roce 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu uplatňování strategie a navrhne v případě potřeby její přezkum. Základem zprávy budou informace získané od členských států podle nařízení o mechanismu monitorování[38], které se budou týkat plánování a strategií pro přizpůsobení v jednotlivých členských státech, výroční zprávy o provádění programů financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů v období 2014–2020 a pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která bude vydána v roce 2014.In 2017 the Commission will report to the European Parliament and the Council on the state of implementation of the Strategy and propose its review if needed. The report will be based on information provided by Member States under the Monitoring Mechanism Regulation[38] on national adaptation planning and strategies, the annual implementation reports for programmes funded by the European Structural and Investment funds in the period 2014-2020 and the Intergovernmental Panel on Climate Change's 5th Assessment Report to be issued in 2014.
6.           Závěr6.           Conclusion
Tato strategie stanoví rámec a mechanismy, které by měly zvýšit připravenost EU na stávající a budoucí dopady změny klimatu na novou úroveň. Za tímto účelem se navrhuje vést členské státy EU k přizpůsobování a podporovat je v této činnosti, vytvořit základnu pro lepší informované rozhodování o přizpůsobení v příštích letech a zvýšit odolnost hlavních hospodářských a politických odvětví vůči dopadům změny klimatu.This Strategy sets out a framework and mechanisms for bringing the EU's preparedness for the current and future impacts of climate change up to a new level. It is proposed to do this by encouraging and supporting action by the EU Member States on adaptation, by creating a basis for better informed decision-making on adaptation in the years to come, and by making key economic and policy sectors more resilient to the effects of climate change.
[1]               Zpráva EEA č. 12/2012. Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2012 (Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2012).[1]               EEA report N°12/2012. Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2012
[2]               Tamtéž.[2]               ibid.
[3]               Zpráva EEA Adaptation in Europe (Přizpůsobení v Evropě) (k dispozici v roce 2013).[3]               EEA Adaptation in Europe report (forthcoming 2013)
[4]               Počet tropických nocí a horkých dnů, změna ročních a letních srážek (2071–2100 oproti 1961–1990), změna, pokud jde o nebezpečí vzniku požáru, a počet osob zasažených povodněmi a hrubá přidaná hodnota ovlivněná povodněmi (2050).[4]               Number of tropical nights and hot days; change in annual and summer precipitation (2071-2100 compared to 1961-1990); change in fire danger; and number of people and gross value added affected by floods (2050)
[5]               Podrobné vysvětlení k jednotlivých údajům uvedeným na tomto obrázku naleznete v posouzení dopadu (SWD(2013) 132, část 2 oddíl 1.1.3).[5]               Detailed explanations on each element included in this figure are provided in the Impact Assessment (SWD(2013)132, part 2, section 1.1.3.)
[6]               Zpráva EEA č. 12/2012. Tyto odhady zahrnují dopady změny klimatu na říční povodně, pobřežní oblasti, energie na chlazení a ztráty na životech způsobené horkem. Všechny číselné údaje uvedené v tomto oddíle jsou založeny na stejném scénáři středních až vysokých emisí skleníkových plynů (A1B) vedoucích ke zvýšení teploty o více než 2 °C.[6]               EEA report No 12/2012. Such estimates include impacts of climate change on river floods, coastal zones, energy for cooling and heat mortality. All figures presented in this section are based on the same medium to high greenhouse gas emissions scenario (A1B), leading to temperature increases above 2°C
[7]               Zpráva EEA č. 12/2012.[7]               EEA report No 12/2012
[8]               Rojas, R., Feyen, L., a Watkiss, P. (2013).[8]               Rojas, R., Feyen, L., and Watkiss, P. (2013)
[9]               Kovats et al. (2011). ClimateCost, jak uvádí zpráva EEA č. 12/2012.[9]               Kovats et al. (2011). ClimateCost, as referred to in EEA report N°12/2012
[10]             Feyen, L. a Watkiss, P (2011).[10]             Feyen, L. and Watkiss, P (2011)
[11]             Tamtéž.[11]             Ibid.
[12]             KOM(2009) 147 v konečném znění. Úplný přehled provedených opatření viz posouzení dopadů.[12]             COM(2009) 147 Final. See the impact assessment for a full review of implementation
[13]             http://climate-adapt.eea.europa.eu/ se zaměřuje na informace na úrovni EU s odkazy na akce jednotlivých států. Několik členských států zřídilo vnitrostátní informační platformy.[13]             http://climate-adapt.eea.europa.eu/ focuses on EU-level information, with links to national action. Several Member States have developed national information platforms
[14]             Viz http://climate-adapt.eea.europa.eu/web/guest/adaptation-strategies.[14]             See http://climate-adapt.eea.europa.eu/web/guest/adaptation-strategies
[15]             Přizpůsobením na úrovni měst se podrobně zabývala zpráva EEA z roku 2012 „Urban adaptation to climate change in Europe“ (Přizpůsobení se změně klimatu ve městech) (EEA 2012): http://www.eea.europa.eu/publications/urban-adaptation-to-climate-change.[15]             City-level adaptation has been addressed in detail in the EEA 2012 report ‘Urban adaptation to climate change in Europe’ (EEA 2012): http://www.eea.europa.eu/publications/urban-adaptation-to-climate-change
[16]             Viz http://eucities-adapt.eu/cms/.[16]             See http://eucities-adapt.eu/cms/
[17]             Podle informací, které získala platforma Climate-ADAPT. Zdroj: Zpráva EEA Adaptation in Europe (Přizpůsobení v Evropě) (k dispozici v roce 2013).[17]             As reported to Climate-ADAPT. Source: EEA Adaptation in Europe report (forthcoming, 2013)
[18]             Dříve známý jako GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti).[18]             Previously known as GMES (Global Monitoring for Environment and Security)
[19]             Směrnice Rady 2008/56/ES a nařízení EU č. 1255/2011.[19]             Council Directive 2008/56/EC and EU Regulation No 1255/2011
[20]             Nařízení (ES) č. 2152/2003.[20]             Regulation (EC) 2152/2003
[21]             Rozhodnutí č. 661/2010/ES.[21]             Decision 661/2010/EC
[22]             COM(2012) 673 final.[22]             COM(2012)673 final
[23]             KOM(2011) 244 v konečném znění.[23]             COM(2011)244 final
[24]             KOM(2011) 743 v konečném znění.[24]             COM(2011) 743 final
[25]             http://ec.europa.eu/agriculture/cap-post-2013/legal-proposals/index_en.htm[25]             http://ec.europa.eu/agriculture/cap-post-2013/legal-proposals/index_en.htm
[26]             COM(2013) 133 final.[26]             COM(2013) 133 final
[27]             KOM(2011) 665/3.[27]             COM(2011) 665/3
[28]             KOM(2011) 934 v konečném znění.[28]             COM(2011)934 final
[29]             KOM(2011) 650/2 v konečném znění.[29]             COM(2011) 650/2 final
[30]             http://ec.europa.eu/governance/impact/planned_ia/docs/2013_sanco_002_eu_plant_health_law_en.pdf[30]             http://ec.europa.eu/governance/impact/planned_ia/docs/2013_sanco_002_eu_plant_health_law_en.pdf
[31]             COM(2012) 628 final.[31]             COM(2012) 628 final
[32]             Eurocodes představují soubor harmonizovaných technických pravidel pro projektování staveb v EU, který vypracoval Evropský výbor pro normalizaci.[32]             Eurocodes are a set of harmonised technical rules for the structural design of construction works in the EU developed by the European Committee for Standardisation
[33]             Společné výzkumné středisko, Evropská komise (2012), Natural catastrophes: Risk relevance and insurance coverage in the EU (Přírodní katastrofy: Význam a pojistné krytí rizik v EU).[33]             Joint Research Centre, European Commission (2012), Natural catastrophes: Risk relevance and insurance coverage in the EU
[34]             Týká se zmírnění změny klimatu i přizpůsobení.[34]             referring to both climate change mitigation and adaptation
[35]             Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond.[35]             The Cohesion Fund, the European Regional Development Fund (ERDF), the European Social Fund (ESF) the European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) and the European Maritime and Fisheries Fund (EMFF)
[36]             Jak stanoví nejnovější Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie, COM(2012) 777 final.[36]             As set out in the recent Blueprint for a deeper and genuine economic and monetary union, COM(2012) 777 final
[37]             Ustanovení čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice 2009/29/ES.[37]             Article 10(3)(a) of Directive 2003/87/EC as amended by Directive 2009/29/EC
[38]             http://ec.europa.eu/clima/policies/g-gas/monitoring/.[38]             http://ec.europa.eu/clima/policies/g-gas/monitoring/