Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32023R2772R(07)

Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (Úřední věstník Evropské unie L, 2023/2772, 22. prosince 2023)

C/2024/5337

OJ L, 2024/90458, 12.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2772/corrigendum/2024-08-12/oj (CS, LV, LT, MT, NL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2772/corrigendum/2024-08-12/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/90458

12.8.2024

Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti

( Úřední věstník Evropské unie L, 2023/2772, 22. prosince 2023 )

Strana 1, 1. bod odůvodnění, první věta:

místo:

„Směrnice 2013/34/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (2), vyžaduje, aby velké podniky, malé a střední podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU, jakož i mateřské podniky velkých skupin zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace nezbytné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace nezbytné pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, její výkonnost a postavení.“,

má být:

„Směrnice 2013/34/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (2), vyžaduje, aby velké podniky, malé a střední podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU, jakož i mateřské podniky velkých skupin zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace nezbytné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace nezbytné pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, jeho výkonnost a postavení.“

Strana 1, 1. bod odůvodnění, druhá věta:

místo:

„Podniky mají tyto informace připravovat v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, počínaje účetním rokem uvedeným v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 pro každou kategorii podniků.“,

má být:

„Podniky mají tyto informace uvádět v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, počínaje účetním obdobím uvedeným v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 pro každou kategorii podniků.“

Strana 2, 7. bod odůvodnění, první věta:

místo:

„V souladu s čl. 49 odst. 3b čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise společně konzultovala Skupinu odborníků členských států pro udržitelné financování, uvedenou v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4), a Regulativní výbor pro účetnictví, uvedený v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (5).“,

má být:

„V souladu s čl. 49 odst. 3b čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU provedla konzultaci společně se Skupinou odborníků členských států pro udržitelné financování, uvedenou v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4), a Regulativním výborem pro účetnictví, uvedeným v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (5).“

Strana 2, 7. bod odůvodnění, poslední věta:

místo:

„V souladu s čl. 49 odst. 3b šestým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise rovněž konzultovala Evropskou agenturu pro životní prostředí, Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální banku, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a platformu pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852,“,

má být:

„V souladu s čl. 49 odst. 3b šestým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise provedla konzultaci rovněž s Evropskou agenturou pro životní prostředí, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální bankou, Výborem evropských orgánů dohledu nad auditem a platformou pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852,“.

Strana 3, příloha I zní takto:

„PŘÍLOHA I

EVROPSKÉ STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI (ESRS)

ESRS 1

Obecné požadavky

ESRS 2

Obecné informace

ESRS E1

Změna klimatu

ESRS E2

Znečištění

ESRS E3

Vodní a mořské zdroje

ESRS E4

Biologická rozmanitost a ekosystémy

ESRS E5

Využívání zdrojů a oběhové hospodářství

ESRS S1

Vlastní pracovní síla

ESRS S2

Pracovníci v hodnotovém řetězci

ESRS S3

Dotčené komunity

ESRS S4

Spotřebitelé a koncoví uživatelé

ESRS G1

Chování podniků

ESRS 1

OBECNÉ POŽADAVKY

OBSAH

Cíl

1.

Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1

Kategorie standardů ESRS

1.2

Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích

1.3

Pravidla pro vypracování

2.

Kvalitativní charakteristiky informací

3.

Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

3.1

Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

3.2

Významné záležitosti a významnost informací

3.3

Dvojí významnost

3.4

Významnost dopadů

3.5

Finanční významnost

3.6

Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

3.7

Úroveň členění

4.

Náležitá péče

5.

Hodnotový řetězec

5.1

Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

5.2

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

6.

Časové horizonty

6.1

Vykazované období

6.2

Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

6.3

Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

6.4

Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

7.

Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

7.1

Prezentace srovnávacích informací

7.2

Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

7.3

Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

7.4

Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

7.5

Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

7.6

Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

7.7

Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

7.8

Podávání zpráv o příležitostech

8.

Struktura zprávy o udržitelnosti

8.1

Obecný požadavek na prezentaci

8.2

Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti

9.

Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

9.1

Začlenění informací formou odkazu

9.2

Propojené informace a propojení s účetními závěrkami

10.

Přechodná ustanovení

10.1

Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

10.2

Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

10.3

Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

10.4

Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

Dvojí významnost

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti

Dodatek B:

Kvalitativní charakteristiky informací

Dodatek C:

Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací

Dodatek D:

Struktura zprávy o udržitelnosti podle ESRS

Dodatek E:

Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty

Dodatek F:

Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS

Dodatek G:

Příklad začlenění informací formou odkazu

Cíl

1.

Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako „ESRS“) je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, (1) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. (2) Podávání zpráv podle ESRS nezbavuje podniky dalších povinností stanovených předpisy Unie.

2.

ESRS konkrétně specifikují informace, které podnik zveřejňuje o svých významných dopadech, rizicích a  příležitostech v souvislosti s environmentálními a sociálními otázkami a otázkami správy a řízení v oblasti udržitelnosti . ESRS nevyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace o environmentálních a sociálních tématech a tématech správy a řízení, na něž se vztahují ESRS, když podnik vyhodnotil předmětné téma jako nevýznamné (viz dodatek E – vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty). Informace zveřejňované v souladu s ESRS umožňují uživatelům zprávy o udržitelnosti pochopit významné dopady podniku na lidi a životní prostředí a významné dopady otázek udržitelnosti na rozvoj, výkonnost a postavení podniku.

3.

Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU) 2022/2464.

1.   Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1    Kategorie standardů ESRS

4.

Existují tři kategorie standardů ESRS:

a)

průřezové standardy;

b)

tematické standardy (standardy v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení); a

c)

odvětvové standardy.

Průřezové a tematické standardy jsou odvětvově agnostické, což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví nebo odvětvích podnik působí.

5.

Průřezové standardy ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace se vztahují na otázky udržitelnosti , které jsou předmětem tematických standardů a odvětvových standardů.

6.

Tento standard (ESRS 1) popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti.

7.

ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, které má podnik poskytovat na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o správě a řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a  příležitostí a o  ukazatelích a cílech .

8.

Tematické ESRS se zabývají tématem udržitelnosti a jsou strukturovány do témat a dílčích témat, případně do podtémat. Tabulka v Požadavku na uplatňování č. 16 (AR 16) k tomuto standardu poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti (souhrnně otázky udržitelnosti ), na které se vztahují tematické ESRS.

9.

Tematické ESRS mohou obsahovat specifické požadavky, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Dodatek C standardu ESRS 2 Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, obsahuje seznam dalších požadavků v tematických ESRS, které podnik použije společně s požadavky na zveřejňování na obecné úrovni ve standardu ESRS 2.

10.

Odvětvové standardy se vztahují na všechny podniky v daném odvětví. Zabývají se dopady, riziky a  příležitostmi , které jsou pravděpodobně významné pro všechny podniky v určitém odvětví a které nejsou zahrnuty nebo nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Odvětvové standardy mají více témat a zabývají se tématy, která jsou pro dané odvětví nejdůležitější. Odvětvové standardy dosahují vysoké míry srovnatelnosti.

11.

Pokud podnik dospěje k závěru, že dopad, riziko nebo příležitost nejsou zahrnuty nebo nejsou zahrnuty s dostatečnou podrobností v ESRS, ale jsou významné vzhledem k jeho specifickým skutečnostem a okolnostem, musí kromě požadavků na zveřejňování informací stanovených ve třech kategoriích standardů ESRS poskytnout další informace specifické pro daný podnik, aby uživatelé mohli porozumět dopadům, rizikům nebo příležitostem podniku souvisejícím s udržitelností. Požadavky na uplatňování AR 1 až AR 5 poskytují další pokyny týkající se zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty.

1.2    Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích

12.

Požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, v tematických ESRS a v odvětvových ESRS jsou strukturovány do následujících oblastí podávání zpráv:

a)

správa a řízení (GOV): procesy správy a řízení, kontroly a postupy používané k monitorování a řízení dopadů, rizik a  příležitostí a dohledu nad nimi (viz standard ESRS 2 kapitola 2 Správa a řízení);

b)

strategie (SBM): způsob, jakým se strategie a  obchodní model podniku vzájemně ovlivňují s jeho významnými dopady, riziky a příležitostmi, včetně toho, jak podnik tyto dopady, rizika a příležitosti řeší (viz standard ESRS 2 kapitola 3 Strategie);

c)

řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO): postup(y), kterým(i) podnik:

i)

identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost (viz IRO-1 v oddíle 4.1 ESRS 2);

ii)

řídí významné otázky udržitelnosti prostřednictvím politik opatření (viz oddíl 4.2 ESRS 2);

d)

ukazatele a cíle (MT): výkonnost podniku, včetně stanovených cílů a pokroku při jejich plnění (viz ESRS 2, kapitola 5 Ukazatele a cíle).

13.

Standard ESRS 2 obsahuje:

a)

v oddíle 4.2 Minimální požadavky na zveřejňování informací o  politikách (MDR-P) a opatřeních (MDR-A);

b)

v oddíle 5 Minimální požadavky na zveřejňování informací o ukazatelích (MDR-M) a  cílech (MDR-T).

Podnik uplatňuje minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních, ukazatelích a cílech spolu s odpovídajícími požadavky na zveřejňování informací v tematických a odvětvových ESRS.

1.3    Pravidla pro vypracování

14.

Ve všech ESRS:

a)

se pojem „ dopady “ vztahuje na pozitivní i negativní dopady související s udržitelností, které jsou spojeny s podnikáním podniku a které byly identifikovány prostřednictvím posouzení významnosti dopadů (viz oddíl 3.4 Významnost dopadů). Vztahuje se jak na skutečné dopady, tak na potenciální budoucí dopady;

b)

se pojem „ rizika a příležitosti “ vztahuje na finanční rizika a příležitosti podniku související s udržitelností, včetně těch, které vyplývají ze závislosti na přírodních, lidských a sociálních zdrojích, které byly identifikovány v rámci posuzování finanční významnosti (viz oddíl 3.5).

Souhrnně se označují jako „dopady, rizika a příležitosti“ (IRO). Odrážejí hledisko dvojí významnosti ESRS popsané v oddíle 3.

15.

V ESRS jsou pojmy, které jsou definovány ve slovníčku definic (příloha II), vyznačeny tučnou kurzívou , s výjimkou případů, kdy je definovaný pojem použit v jednom bodě více než jednou.

16.

ESRS strukturují informace, které mají být zveřejněny v rámci požadavků na zveřejňování informací. Každý požadavek na zveřejňování informací se skládá z jednoho nebo více různých datových bodů. Pojem „datový bod“ se může vztahovat také na popisný dílčí prvek požadavku na zveřejňování informací.

17.

Kromě požadavků na zveřejňování informací obsahuje většina ESRS také požadavky na uplatňování. Požadavky na uplatňování podporují uplatňování požadavků na zveřejňování informací a mají stejnou účinnost jako ostatní části ESRS.

18.

ESRS používají následující pojmy, aby rozlišily různé stupně povinnosti podniku zveřejňovat informace:

a)

„zveřejní“ – označuje, že ustanovení je předepsáno požadavkem na zveřejňování informací nebo datovým bodem;

b)

„může zveřejnit“ – označuje dobrovolné zveřejnění informací na podporu správné praxe.

Kromě toho ESRS používají výraz „zohlední“, když odkazují na otázky, zdroje nebo metodiky, které má podnik při přípravě daných zveřejňovaných informací případně zohlednit nebo použít.

2.   Kvalitativní charakteristiky informací

19.

Při sestavování zprávy o udržitelnosti podnik použije:

a)

základní kvalitativní charakteristiky informací, tj. relevanci a věrný a poctivý obraz; a

b)

dodatečné kvalitativní charakteristiky informací, tj. srovnatelnost, ověřitelnost a srozumitelnost.

20.

Tyto kvalitativní charakteristiky informací jsou definovány a popsány v dodatku B tohoto standardu.

3.   Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

21.

Podnik podává zprávy o  otázkách udržitelnosti na základě zásady dvojí významnosti , jak je definována a vysvětlena v této kapitole.

3.1    Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

22.

Zúčastněnými stranami jsou strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran:

a)

dotčené zúčastněné strany: jednotlivci nebo skupiny, jejichž zájmy jsou nebo by mohly být ovlivněny – pozitivně nebo negativně – činností podniku a jeho přímými či nepřímými obchodními vztahy v celém hodnotovém řetězci ; a

b)

uživatelé zpráv o udržitelnosti : primární uživatelé účetního výkaznictví pro všeobecné účely (stávající a potenciální investoři, poskytovatelé úvěrů a další věřitelé, včetně správců aktiv, úvěrových institucí, pojišťoven) a další uživatelé zpráv o udržitelnosti, včetně obchodních partnerů podniku, odborů a sociálních partnerů, občanské společnosti a nevládních organizací, vlád, analytiků a akademické obce.

23.

Některé zúčastněné strany (nikoli všechny) mohou patřit do obou skupin definovaných v bodě 22.

24.

Zapojení dotčených zúčastněných stran má zásadní význam pro probíhající postup podniku týkající se náležité péče (viz kapitola 4 Náležitá péče) a hodnocení významnosti z hlediska udržitelnosti. To zahrnuje jeho postupy identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních negativních dopadů, které pak slouží jako podklad pro proces hodnocení s cílem určit významné dopady pro účely podávání zpráv o udržitelnosti (viz oddíl 3.4 tohoto standardu).

3.2    Významné záležitosti a významnost informací

25.

Provedení posouzení významnosti (viz oddíly 3.4 Významnost dopadů a 3.5 Finanční významnost) je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika příležitosti , o nichž má být podána zpráva.

26.

Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku.

27.

Požadavky na uplatňování v dodatku A tohoto standardu obsahují seznam otázek udržitelnosti zahrnutých v tematických ESRS, rozdělených do kategorií podle témat, dílčích témat a podtémat na podporu posouzení významnosti . Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty, obsažený v tomto standardu, poskytuje ilustrativní posouzení významnosti popsané v tomto oddíle.

28.

Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu (viz oddíl 3.4 tohoto standardu) nebo finanční významnost (viz oddíl 3.5 tohoto standardu) nebo obojí.

29.

Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2.

30.

Pokud podnik na základě posouzení významnosti , na jehož základě IRO-1, IRO-2 a SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, dospěje k závěru, že otázka udržitelnosti je významná, musí:

a)

zveřejnit informace podle požadavků na zveřejňování informací (včetně požadavků na uplatňování) týkajících se této konkrétní otázky udržitelnosti v příslušném tematickém a odvětvovém ESRS; a

b)

zveřejnit další informace specifické pro daný subjekt (viz bod 11 a AR 1 až AR 5 tohoto standardu), pokud se na významnou otázku udržitelnosti nevztahuje ESRS nebo pokud není zahrnuta dostatečně podrobně.

31.

Použitelné informace předepsané v rámci požadavku na informace, včetně jeho datových bodů, nebo informace specifické pro daný subjekt se zveřejní, pokud podnik v rámci svého posouzení významných informací posoudí, že informace jsou relevantní z jednoho nebo více z těchto hledisek:

a)

význam informací ve vztahu k věci, kterou mají zobrazovat nebo vysvětlovat; nebo

b)

schopnost těchto informací uspokojit potřeby uživatelů při rozhodování, včetně potřeb primárních uživatelů účetního výkaznictví pro všeobecné účely popsaných v bodě 48, a/nebo potřeb uživatelů, jejichž hlavním zájmem jsou informace o dopadech podniku.

32.

Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

33.

Při zveřejňování informací o politikách, opatřeníchcílech v souvislosti s  otázkou udržitelnosti, která byla vyhodnocena jako významná, podnik zahrne informace předepsané všemi požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických a odvětvových ESRS týkajících se této otázky a v odpovídajícím minimálnímu požadavku na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech požadovanému podle standardu ESRS 2. Pokud podnik nemůže zveřejnit informace předepsané buď požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických nebo odvětvových ESRS, nebo minimálními požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2 o politikách, opatřeních a cílech, protože nepřijal příslušné politiky, neprovedl příslušná opatření nebo nestanovil příslušné cíle, uvede tuto skutečnost a může oznámit časový rámec, v němž je hodlá zavést.

34.

Při zveřejňování informací o  ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS, podnik:

a)

zahrne informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací, pokud tyto informace vyhodnotí jako významné; a

b)

může vynechat informace předepsané datovým bodem požadavku na zveřejňování informací, pokud vyhodnotí, že tyto informace nejsou významné, a dojde k závěru, že tyto informace nejsou potřebné pro splnění cíle požadavku na zveřejňování.

35.

Pokud podnik vynechá informace předepsané datovým bodem, který vyplývá z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B k ESRS 2, musí výslovně uvést, že dotyčné informace „nejsou významné“.

36.

Podnik stanoví, jakým způsobem uplatňuje kritéria, včetně příslušných prahových hodnot, pro určení:

a)

informací, které zveřejňuje o  ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS v souladu s bodem 34; a

b)

informací, které mají být zveřejněny jako informace specifické pro daný subjekt.

3.3    Dvojí významnost

37.

Dvojí významnost má dva rozměry, a to: významnost dopadů finanční významnost . Pokud není uvedeno jinak, používají se v celém standardu ESRS pojmy „významný“ a „významnost“ pro označení dvojí významnosti.

38.

Posouzení významnosti dopadů finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika příležitosti , které s  dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné.

39.

Při identifikaci a posuzování dopadů, rizik příležitostí v hodnotovém řetězci podniku za účelem určení jejich významnosti se podnik zaměří na oblasti, kde se na základě povahy činností, obchodních vztahů, zeměpisných oblastí nebo jiných dotčených faktorů předpokládá, že dopady, rizika a příležitosti pravděpodobně vzniknou.

40.

Podnik zváží, jak je ovlivněn svou závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě, bez ohledu na své potenciální dopady na tyto zdroje.

41.

Hlavní dopady, rizika příležitosti podniku se považují za stejné jako významné dopady, rizika a příležitosti identifikované podle zásady dvojí významnosti , a proto se uvádějí ve zprávě o  udržitelnosti.

42.

Podnik použije kritéria stanovená v oddílech 3.4 a 3.5 tohoto standardu za použití vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. K určení toho, které dopady, rizika příležitosti podnik identifikuje a řeší jako významné, a k určení toho, které otázky udržitelnosti jsou významné pro účely podávání zpráv, jsou nezbytné vhodné prahové hodnoty. Některé stávající standardy a rámce používají termín „nejvýznamnější dopady“, když odkazují na prahovou hodnotu používanou k identifikaci dopadů, které jsou ve standardu ESRS popsány jako „významné dopady“.

3.4    Významnost dopadů

43.

Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy.

44.

V těchto souvislostech dopady na lidi nebo životní prostředí zahrnují dopady související s environmentálními otázkami a otázkami správy a řízení.

45.

Posouzení významnosti negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech:

a)

míře;

b)

rozsahu; a

c)

nenapravitelnosti dopadu.

V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností.

46.

U pozitivních dopadů je významnost založena na:

a)

míře a rozsahu dopadu u skutečných dopadů; a

b)

míře, rozsahu a pravděpodobnosti dopadu u potenciálních dopadů.

3.5    Finanční významnost

47.

Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku.

48.

Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě zprávy o udržitelnosti podniku.

49.

Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Tak je tomu v případě, kdy otázka udržitelnosti vytváří rizika nebo příležitosti , které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Rizika a příležitosti mohou vyplývat z minulých nebo budoucích událostí. Finanční významnost otázky udržitelnosti není omezena na záležitosti, které jsou pod kontrolou podniku, ale zahrnuje informace o významných rizicíchpříležitostech , které lze přičíst obchodním vztahům mimo rozsah konsolidace použité při sestavování účetní závěrky.

50.

Závislost na přírodních, lidských a sociálních zdrojích může být zdrojem finančních rizik nebo příležitostí. Závislosti mohou vyvolat účinky dvěma možnými způsoby:

a)

mohou ovlivnit schopnost podniku nadále využívat nebo získávat zdroje potřebné v jeho podnikových procesech, jakož i kvalitu a cenu těchto zdrojů; a

b)

mohou ovlivnit schopnost podniku spoléhat se na vztahy potřebné v jeho podnikových procesech za přijatelných podmínek.

51.

Významnost rizik příležitostí se posuzuje na základě kombinace pravděpodobnosti výskytu a potenciálního rozsahu finančních dopadů.

3.6    Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

52.

Posuzování významnosti podniku může vést k identifikaci situací, v nichž by jeho opatření zaměřená na řešení určitých dopadů nebo rizik nebo na využití určitých příležitostí v souvislosti s otázkou udržitelnosti mohla mít významné negativní dopady nebo způsobit významná rizika ve vztahu k jedné nebo více jiným otázkám udržitelnosti . Například:

a)

akční plán k dekarbonizaci výroby, který zahrnuje upuštění od některých produktů, by mohl mít významné negativní dopady na vlastní pracovní sílu podniku a vést k významným rizikům v důsledku odstupného; nebo

b)

akční plán dodavatele automobilů zaměřený na dodávky elektrických vozidel by mohl vést k uvíznutí aktiv pro výrobu dílů pro konvenční vozidla.

53.

V takových situacích podnik:

a)

zveřejní existenci významných negativních dopadů nebo významných rizik spolu s  opatřeními, která je vyvolávají, s odkazem na téma, k němuž se dopady nebo rizika vztahují; a

b)

uvede popis způsobu, jakým jsou řešeny významné negativní dopady nebo významná rizika v rámci tématu, ke kterému se vztahují.

3.7    Úroveň členění

54.

Je-li to nezbytné pro správné pochopení významných dopadů, rizik příležitostí, podnik zveřejněné informace rozčlení:

a)

podle jednotlivých zemí, pokud mezi jednotlivými zeměmi existují podstatné rozdíly ve významných dopadech, rizicích a příležitostech a pokud by prezentace informací na vyšší úrovni agregace zastřela významné informace o dopadech, rizicích nebo příležitostech; nebo

b)

podle důležitého místa nebo důležitého aktiva, pokud jsou významné dopady, rizika a příležitosti vysoce závislé na konkrétním místě nebo aktivu.

55.

Při určování vhodné úrovně členění pro vykazování zohlední podnik členění přijaté v rámci posouzení významnosti. V závislosti na skutečnostech a okolnostech konkrétního podniku může být nezbytné rozčlenění podle dceřiných podniků.

56.

Jsou-li údaje z různých úrovní nebo z více míst v rámci jedné úrovně agregovány, podnik zajistí, aby tato agregace nezastřela specifičnost a souvislosti nezbytné pro interpretaci informací. Podnik nesmí agregovat významné položky, které se liší svou povahou.

57.

Pokud podnik předkládá informace rozčleněné podle odvětví, přijme odvětvovou klasifikaci ESRS, která bude upřesněna v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. Jestliže tematický nebo odvětvový ESRS vyžaduje, aby byla při přípravě konkrétní informace přijata určitá úroveň členění, má přednost požadavek uvedený v tematickém nebo odvětvovém ESRS.

4.   Náležitá péče

58.

Výsledky postupu podniku týkajícího se náležité péče v oblasti udržitelnosti (v níže uvedených mezinárodních nástrojích označované jako „náležitá péče“) slouží podniku k posouzení jeho významných dopadů, rizik příležitostí. ESRS neukládají žádné požadavky na chování v souvislosti s náležitou péčí ani nerozšiřují nebo nemění úlohu správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku, pokud jde o provádění náležité péče.

59.

Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojených s jejich podnikáním. Tyto dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Náležitá péče je průběžný postup, který reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech a může tyto změny vyvolat. Tento postup je popsán v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky.

60.

Tyto mezinárodní nástroje určují řadu kroků v postupu náležité péče, včetně identifikace a posouzení negativních dopadů spojených s vlastními činnostmi a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Pokud podnik nemůže řešit všechny dopady najednou, postup náležité péče umožňuje stanovit priority opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti dopadů. Právě tento aspekt postupu náležité péče je základem pro posouzení významných dopadů (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). Identifikace významných dopadů podporuje také identifikaci významných rizik příležitostí v oblasti udržitelnosti, jež jsou často výsledkem těchto dopadů.

61.

Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, jak je znázorněno níže:

a)

zahrnutí náležité péče do správy a řízení, strategie a obchodního modelu (3). Tato otázka je řešena v:

i)

ESRS 2 GOV-2: Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají;

ii)

ESRS 2 GOV-3: Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek; a

iii)

ESRS 2 SBM-3: Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem;

b)

zapojení dotčených zúčastněných stran  (4). Tato otázka je řešena v:

i)

ESRS 2 GOV-2;

ii)

ESRS 2 SBM-2: Zájmy a názory zúčastněných stran;

iii)

ESRS 2 IRO-1;

iv)

ESRS 2 MDR-P a

v)

tematických ESRS: odrážejících různé fáze a účely zapojení zúčastněných stran v průběhu postupu náležité péče;

c)

identifikace a posouzení negativních dopadů na lidi a životní prostředí (5). Tato otázka je řešena v:

i)

ESRS 2 IRO-1 (včetně požadavků na uplatňování týkajících se konkrétních otázek udržitelnosti v příslušném ESRS); a

ii)

ESRS 2 SBM-3;

d)

přijímání opatření k řešení negativních dopadů na lidi a životní prostředí (6). Tato otázka je řešena v:

i)

ESRS 2 MDR-A; a

ii)

tematických ESRS: odrážejících rozsah opatření, včetně plánů přechodu , jejichž prostřednictvím se řeší dopady.

e)

sledování účinnosti tohoto úsilí (7). Tato otázka je řešena v:

i)

ESRS 2 MDR-M;

ii)

ESRS 2 MDR-T; a

iii)

tematických ESRS: týkajících se ukazatelů cílů.

5.   Hodnotový řetězec

5.1    Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

62.

Zpráva o udržitelnosti se týká stejného podniku podávajícího zprávu jako účetní závěrka. Pokud je například podnikem podávajícím zprávu mateřský podnik, který má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, bude se zpráva o udržitelnosti týkat skupiny. Tento požadavek se nepoužije, pokud podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU.

63.

Informace o podniku podávajícím zprávu uvedené ve  zprávě o udržitelnosti se rozšíří o informace o významných dopadech, rizicích příležitostech spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce („informace o hodnotovém řetězci“). Při rozšiřování informací o podniku podávajícím zprávu musí podnik zahrnout významné dopady, rizika a příležitosti spojené s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce:

a)

na základě výsledků jeho postupu náležité péče a  posouzení významnosti ; a

b)

v souladu s případnými specifickými požadavky týkajícími se hodnotového řetězce v jiných ESRS.

64.

Bod 63 nevyžaduje informace o každém účastníkovi hodnotového řetězce , ale pouze zahrnutí významných informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce . Různé otázky udržitelnosti mohou být významné ve vztahu k různým částem předcházejícího a navazujícího hodnotového řetězce podniku. Informace se rozšíří tak, aby zahrnovaly informace o hodnotovém řetězci pouze ve vztahu k těm částem hodnotového řetězce, pro které je tato otázka významná.

65.

Podnik zahrne významné informace o  hodnotovém řetězci , pokud je to nezbytné s cílem:

a)

umožnit uživatelům zpráv o udržitelnosti pochopit významné dopady, rizika příležitosti podniku; a/nebo

b)

vytvořit soubor informací, který splňuje kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

66.

Při určování, na jaké úrovni (v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce) se vyskytuje významná otázka udržitelnosti, použije podnik své posouzení dopadů, rizik příležitostí podle zásady dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

67.

Pokud jsou přidružené podniky nebo společné podniky, které jsou v účetní závěrce účtovány ekvivalenční metodou nebo poměrně konsolidovány, součástí hodnotového řetězce podniku, například jako dodavatelé, podnik zahrne informace týkající se těchto přidružených podniků nebo společných podniků podle bodu 63 v souladu s přístupem přijatým pro ostatní obchodní vztahy v hodnotovém řetězci. V tomto případě se při určování ukazatelů dopadů údaje přidruženého nebo společného podniku neomezují na podíl na vlastním kapitálu, nýbrž berou se v úvahu na základě dopadů, které jsou spojeny s produkty a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů.

5.2    Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

68.

Schopnost podniku získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání podniku, úroveň kontroly, kterou vykonává nad provozními činnostmi mimo rozsah konsolidace, a jeho kupní síla. Pokud podnik nemá možnost kontrolovat činnosti předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce a své obchodní vztahy, může být získávání informací o hodnotovém řetězci náročnější.

69.

Existují okolnosti, kdy podnik nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce , jak požaduje bod 63, i když v souvislosti s tím vynaložil přiměřené úsilí. Za těchto okolností podnik odhadne informace, které má vykázat o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, a to s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, jako jsou průměrné údaje za odvětví a jiné zástupné údaje.

70.

Získání informací o  hodnotovém řetězci by mohlo být náročné i v případě malých a středních podniků a dalších subjektů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nespadají do působnosti podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (viz ESRS 2 BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem).

71.

Pokud jde o  politiky, opatření cíle , musí vykazování podniku zahrnovat informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce v rozsahu, v jakém tyto politiky, opatření a cíle zahrnují účastníky hodnotového řetězce . Co se týká ukazatelů, v mnoha případech, zejména v environmentálních otázkách, pro něž jsou k dispozici zástupné údaje, může být podnik schopen splnit požadavky na podávání zpráv, aniž by shromažďoval údaje od účastníků předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce, zejména malých a středních podniků, například při výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 v podniku.

72.

Zahrnutí odhadů provedených pomocí průměrných údajů za odvětví nebo jiných zástupných údajů nesmí vést k informacím, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz kapitola 2 a oddíl 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků tohoto standardu).

6.   Časové horizonty

6.1    Vykazované období

73.

Vykazované období pro zprávu podniku o udržitelnosti musí být shodné s obdobím jeho účetní závěrky.

6.2    Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

74.

Podnik ve své zprávě o udržitelnosti vytvoří vhodné vazby mezi retrospektivními a výhledovými informacemi, je-li to relevantní, aby podpořil jasné pochopení toho, jak historické informace souvisejí s informacemi zaměřenými do budoucna.

6.3    Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

75.

Referenčním rokem je historické referenční datum nebo období, pro něž jsou k dispozici informace a s nímž lze porovnávat následné informace v čase.

76.

Při vykazování vývoje a pokroku při dosahování cíle uvede podnik srovnávací informace za referenční rok pro částky vykázané ve stávajícím období, pokud příslušný požadavek na zveřejňování informací již nestanoví způsob vykazování pokroku. Podnik může rovněž zahrnout historické informace o dosažených milnících mezi referenčním rokem a vykazovaným obdobím, pokud se jedná o relevantní informace.

6.4    Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

77.

Při sestavování zprávy o udržitelnosti přijme podnik ke konci vykazovaného období tyto časové intervaly:

a)

pro krátkodobý horizont: období, které podnik přijal jako vykazované období ve své účetní závěrce;

b)

pro střednědobý horizont: od konce krátkodobého vykazovaného období definovaného v písmeni a) do pěti let; a

c)

pro dlouhodobý horizont: více než 5 let.

78.

Podnik použije pro dlouhodobý horizont dodatečné členění, jestliže se dopady nebo opatření očekávají v období delším než pět let, pokud je nezbytné pro poskytnutí relevantních informací uživatelům zpráv o udržitelnosti .

79.

Pokud jsou v jiných ESRS požadovány odlišné definice střednědobých nebo dlouhodobých horizontů pro konkrétní zveřejňované informace, mají přednost definice v těchto ESRS.

80.

Mohou nastat okolnosti, kdy použití střednědobých nebo dlouhodobých horizontů uvedených v bodě 77 vede k nerelevantním informacím, neboť podnik používá jinou definici pro i) své postupy identifikace a řízení významných dopadů, rizik příležitostí nebo ii) stanovování svých opatření cílů . Tyto okolnosti mohou být způsobeny charakteristikami specifickými pro dané odvětví, jako jsou peněžní toky a obchodní cykly, očekávaná doba trvání kapitálových investic, časové horizonty, v nichž uživatelé zpráv o udržitelnosti provádějí svá hodnocení, nebo plánovací horizonty, které se v odvětví, v němž podnik působí, obvykle používají pro rozhodování. Za těchto okolností může podnik přijmout jinou definici střednědobých a/nebo dlouhodobých horizontů (viz ESRS 2 BP–2, bod 9).

81.

Odkazy na „krátkodobý“, „střednědobý“ a „dlouhodobý“ v ESRS se vztahují k časovému horizontu stanovenému podnikem podle ustanovení v bodech 77 až 80.

7.   Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

82.

Tato kapitola obsahuje obecné požadavky, které je třeba uplatňovat při přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti.

7.1    Prezentace srovnávacích informací

83.

Podnik zveřejní srovnávací informace za předchozí období pro všechny kvantitativní ukazatele a peněžní částky zveřejněné v běžném období. Pokud je to relevantní pro porozumění zprávě o udržitelnosti za běžné období, zveřejní podnik také srovnávací informace pro popisné informace.

84.

Jestliže podnik vykazuje srovnávací informace, které se liší od informací vykázaných v předchozím období, zveřejní:

a)

rozdíl mezi údajem vykázaným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem; a

b)

důvody pro revizi údaje.

85.

Někdy není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, aby bylo dosaženo srovnatelnosti se stávajícím obdobím. Údaje například nemusely být v předchozím období či obdobích shromážděny způsobem, který by umožnil buď zpětné použití nové definice ukazatele či cíle, nebo zpětné přepočítání za účelem opravy chyby z předchozího období, a nemusí být možné informace znovu vytvořit (viz ESRS 2 BP-2). Není-li možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní.

86.

Pokud ESRS vyžaduje, aby podnik prezentoval pro určitý ukazatel nebo datový bod více než jedno srovnávací období, mají přednost požadavky tohoto ESRS.

7.2    Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

87.

Pokud kvantitativní ukazatele a peněžní částky, včetně informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce (viz kapitola 5 tohoto standardu), nelze měřit přímo a lze je pouze odhadovat, může vzniknout nejistota měření.

88.

Podnik zveřejní informace, které uživatelům umožní pochopit nejvýznamnější nejistoty ovlivňující kvantitativní ukazatele a peněžní částky uvedené v jeho zprávě o udržitelnosti.

89.

Použití přiměřených předpokladů a odhadů, včetně analýzy scénářů nebo citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy informací souvisejících s udržitelností a nesnižuje užitečnost informací, pokud jsou předpoklady a odhady přesně popsány a vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

90.

Údaje a předpoklady použité při přípravě zprávy o udržitelnosti musí být pokud možno v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými v účetní závěrce podniku.

91.

Některé ESRS vyžadují zveřejnění informací, jako jsou vysvětlivky týkající se možných budoucích událostí s nejistým výsledkem. Při posuzování, zda jsou informace o takových možných budoucích událostech významné, se podnik řídí kritérii uvedenými v kapitole 3 tohoto standardu a zváží:

a)

předpokládané finanční následky událostí (možný výsledek);

b)

závažnost a pravděpodobnost dopadů na lidi nebo životní prostředí v důsledku možných událostí s přihlédnutím k faktorům závažnosti uvedeným v bodě 45; a

c)

celý rozsah možných výsledků a pravděpodobnost možných výsledků v tomto rozsahu.

92.

Při posuzování možných výsledků podnik zváží všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně informací o výsledcích s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem, které by se v souhrnu mohly stát významnými. Podnik může být například vystaven několika dopadům nebo rizikům, z nichž každé může způsobit stejný typ narušení, například narušení dodavatelského řetězce podniku. Informace o jednotlivém zdroji rizika nemusí být významná, je-li narušení z tohoto zdroje velmi nepravděpodobné. Informace o souhrnném riziku narušení dodavatelského řetězce ze všech zdrojů však mohou být významné (viz ESRS 2 BP-2).

7.3    Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

93.

V některých případech může podnik obdržet informace po skončení vykazovaného období, avšak před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Pokud takové informace poskytují důkazy nebo poznatky o podmínkách existujících ke konci období, podnik případně aktualizuje odhady a zveřejněné informace o udržitelnosti ve světle nových informací.

94.

Jestliže tyto informace poskytují důkazy nebo poznatky o významných transakcích, jiných událostech a podmínkách, které nastaly po skončení vykazovaného období, poskytne podnik případně popisné informace uvádějící existenci, povahu a možné důsledky těchto událostí po skončení daného roku.

7.4    Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

95.

Definice a výpočet ukazatelů , včetně ukazatelů používaných ke stanovení cílů a sledování pokroku při jejich dosahování, musí být v průběhu času konzistentní. Podnik poskytne přepracovaná srovnávací čísla, pokud to je proveditelné (viz ESRS 2 BP-2), pokud:

a)

nově definoval nebo nahradil ukazatel nebo cíl;

b)

zjistil nové informace ve vztahu k odhadovaným údajům zveřejněným v předchozím období a nové informace poskytují důkazy o okolnostech, které existovaly v tomto období.

7.5    Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

96.

Podnik opraví významné chyby v předchozích obdobích přepočtem srovnávacích částek za zveřejněné (zveřejněná) předchozí období, ledaže to není možné. Tento požadavek se nevztahuje na vykazovaná období před prvním rokem, kdy podnik začal uplatňovat ESRS.

97.

Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti ve  zprávě podniku o udržitelnosti za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací, které:

a)

byly k dispozici v době, kdy byla schválena k vydání zpráva vedení podniku, která obsahuje zprávu o udržitelnosti za tato období; a

b)

lze důvodně očekávat, že byly získány a zohledněny při přípravě informací o udržitelnosti obsažených v těchto zprávách.

98.

Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů , přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů.

99.

Případné chyby ve stávajícím období zjištěné v tomto období jsou opraveny před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Významné chyby se však někdy objeví až v následujícím období.

100.

Není-li možné určit důsledek chyby pro všechna předchozí vykazovaná období, přepracuje podnik srovnávací informace tak, aby opravil chybu od nejbližšího možného data. Při opravě zveřejněných informací za předchozí období nesmí podnik používat zpětný pohled při vytváření předpokladů o tom, jaké by byly záměry vedení podniku v předchozím období, ani při odhadu částek zveřejněných v předchozím období. Tento požadavek se vztahuje na opravu retrospektivních i výhledových informací.

101.

Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace (viz ESRS 2 BP-2).

7.6    Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

102.

Pokud podnik podává zprávy na konsolidované úrovni, provede posouzení významných dopadů, rizik příležitostí pro celou konsolidovanou skupinu bez ohledu na její právní strukturu. Zajistí, aby všechny dceřiné podniky byly zahrnuty způsobem, který umožňuje nezaujatou identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí. Kritéria a prahové hodnoty pro posouzení dopadů, rizik nebo příležitostí jako významných se stanoví na základě kapitoly 3 tohoto standardu.

103.

Pokud podnik zjistí podstatné rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více svých dceřiných podniků, poskytne případně odpovídající popis dopadů, rizik a příležitostí dotčeného dceřiného podniku nebo dceřiných podniků.

104.

Při posuzování, zda jsou rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více dceřiných podniků významné, může podnik zvážit různé okolnosti, například to, zda dceřiný podnik nebo dceřiné podniky působí v jiném odvětví než zbytek skupiny, nebo okolnosti uvedené v oddíle 3.7 Úroveň členění.

7.7    Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

105.

Podnik není povinen zveřejňovat utajované informace nebo citlivé informace , i když jsou tyto informace považovány za významné.

106.

Při zveřejňování informací o své strategii, plánech činnostech, kdy jsou určité informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací relevantní pro splnění cíle požadavku na zveřejňování informací, může podnik tyto konkrétní informace přesto vynechat, pokud:

a)

jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají;

b)

mají komerční hodnotu, protože jsou tajné; a

c)

byly předmětem přiměřených opatření ze strany podniku k zachování jejich tajnosti.

107.

Pokud podnik vynechá utajované informace nebo citlivé informace nebo konkrétní informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, protože splňují kritéria stanovená v předchozím bodě, splní daný požadavek na zveřejňování informací tím, že zveřejní všechny ostatní požadované informace.

108.

Podnik vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby kromě vynechání utajovaných informací nebo citlivých informací nebo konkrétních informací, které odpovídají duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, nebyla narušena celková relevance daných zveřejňovaných informací.

7.8    Podávání zpráv o příležitostech

109.

Při podávání zpráv o  příležitostech by měly být zveřejňovány popisné informace, které čtenáři umožní pochopit příležitost pro podnik nebo celé odvětví. Při podávání zpráv o příležitostech zváží podnik významnost informací, které mají být zveřejněny. V této souvislosti zohlední mimo jiné tyto faktory:

a)

zda je příležitost v současné době využita a je začleněna do obecné strategie, na rozdíl od obecné příležitosti pro podnik nebo odvětví; a

b)

zda je vhodné zahrnout kvantitativní měřítka předpokládaných finančních následků s ohledem na počet předpokladů, které by to mohlo vyžadovat, a na následnou nejistotu.

8.   Struktura zprávy o udržitelnosti

110.

Tato kapitola je základem pro prezentaci informací otázkách udržitelnosti připravených v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (tj. zpráva o udržitelnosti ) v rámci zprávy vedení podniku. Tyto informace jsou uvedeny ve zvláštním oddílu zprávy vedení označené jako zpráva o udržitelnosti. Dodatek F Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS v tomto standardu uvádí ilustrativní příklad zprávy o udržitelnosti strukturovaného podle požadavků této kapitoly.

8.1    Obecný požadavek na prezentaci

111.

Informace o udržitelnosti se předkládají:

a)

způsobem, který umožňuje rozlišit mezi informacemi požadovanými v rámci zveřejnění v ESRS a ostatními informacemi zahrnutými ve zprávě vedení podniku; a

b)

ve struktuře, která usnadňuje přístup ke zprávě o udržitelnosti a jeho pochopení, a to ve formátu, který je čitelný pro člověka i pro stroj.

8.2    Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti

112.

S výjimkou možnosti začlenit informace formou odkazu v oddíle 9.1 Začlenění informací formou odkazu tohoto standardu musí podnik v rámci zvláštního oddílu zprávy vedení podniku zveřejnit všechny příslušné informace požadované ESRS podle kapitoly 1 tohoto standardu.

113.

Podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne informace podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (8) a nařízení Komise v přenesené pravomoci, které obsah a další modality těchto informací upřesňují. Podnik zajistí, aby tyto zveřejňované informace byly v rámci zprávy o udržitelnosti samostatně identifikovatelné. Zveřejňované informace týkající se každého z environmentálních cílů definovaných v nařízení o taxonomii se uvádějí společně v jasně identifikovatelné části environmentálního oddílu zprávy o udržitelnosti. Tyto informace nepodléhají ustanovením ESRS, s výjimkou tohoto bodu a první věty bodu 115 tohoto standardu.

114.

Pokud podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne další informace vyplývající z i) jiných právních předpisů, které vyžadují, aby podnik zveřejňoval informace o udržitelnosti, nebo ii) obecně uznávaných standardů a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně nepovinných pokynů a pokynů pro konkrétní odvětví, zveřejněných jinými subjekty stanovujícími standardy (jako jsou technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv), musí tyto informace:

a)

být jasně identifikovány a odpovídajícím způsobem odkazovat na související právní předpisy, standardy nebo rámec (viz ESRS 2 BP-2, bod 15);

b)

splňovat požadavky na kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 a v dodatku B tohoto standardu.

115.

Podnik strukturuje své zprávy o udržitelnosti do čtyř částí v následujícím pořadí: obecné informace, informace o životním prostředí (včetně informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852), sociální informace a informace o správě a řízení. Je-li respektováno ustanovení v oddíle 3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti tohoto standardu, může podnik v případě, že informace uvedené v jedné části zahrnují také informace, které mají být uvedeny v jiné části, v jedné části odkázat na informace uvedené v jiné části, aby se vyhnul duplicitám. Podnik může použít podrobnou strukturu znázorněnou v dodatku F tohoto standardu.

116.

Zveřejňované informace požadované v rámci odvětvových ESRS jsou seskupeny podle oblastí podávání zpráv a případně podle témat udržitelnosti. Uvádějí se spolu se zveřejněnými informacemi, které vyžaduje ESRS 2 a příslušný tematický ESRS.

117.

Pokud podnik vypracuje významné informace specifické pro daný subjekt v souladu s bodem 11, uvede tyto informace spolu s nejdůležitějšími obecnými a specifickými odvětvovými informacemi.

9.   Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

118.

Podnik poskytne informace, které uživatelům jeho zprávy o udržitelnosti umožní pochopit souvislosti mezi různými informacemi ve zprávě a souvislosti mezi informacemi uvedenými ve zprávě o udržitelnosti a dalšími informacemi, které podnik zveřejňuje v jiných částech svého podnikového výkaznictví.

9.1    Začlenění informací formou odkazu

119.

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 120, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS, včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací, začleněny do zprávy o udržitelnosti formou odkazu na:

a)

jinou část zprávy vedení podniku;

b)

účetní závěrku;

c)

výkaz o správě a řízení podniku (není-li součástí zprávy vedení podniku);

d)

zprávu o odměňování požadovanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES (9);

e)

univerzální registrační dokument podle článku 9 nařízení (EU) 2017/1129 (10); a

f)

informace zveřejněné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (zpřístupněné informace podle pilíře 3) (11). Pokud podnik zahrne formou odkazu informace zpřístupněné podle pilíře 3, zajistí, aby tyto informace odpovídaly rozsahu konsolidace použitému pro zprávu o udržitelnosti , a to tak, že zahrnuté informace podle potřeby doplní o další prvky.

120.

Podnik může zahrnout informace prostřednictvím odkazu na dokumenty, jejich části, uvedené v bodě 119 za předpokladu, že informace začleněné formou odkazu:

a)

představují samostatný prvek informací a jsou v příslušném dokumentu jasně označeny jako informace týkající se příslušného požadavku na zveřejňování informací nebo příslušného konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací;

b)

jsou zveřejňovány před zprávou vedení podniku nebo současně s ní;

c)

jsou ve stejném jazyce jako zpráva o udržitelnosti ;

d)

podléhají přinejmenším stejné úrovni jistoty jako zpráva o udržitelnosti; a

e)

splňují stejné technické požadavky na digitalizaci jako zpráva o udržitelnosti.

121.

Jestliže jsou podmínky stanovené v bodě 120 splněny, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS (včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací) začleněny do zprávy o udržitelnosti formou odkazu na zprávu podniku vypracovanou podle nařízení (EU) č. 1221/2009 o systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (12). V takovém případě podnik zajistí, aby informace začleněné formou odkazu byly vypracovány s použitím stejného základu pro přípravu informací podle ESRS, včetně rozsahu konsolidace a zpracování informací o  hodnotovém řetězci.

122.

Při přípravě zprávy o udržitelnosti s využitím začlenění informací formou odkazu podnik zváží celkovou soudržnost vykazovaných informací a zajistí, aby začlenění formou odkazu nezhoršilo srozumitelnost zprávy o udržitelnosti. Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu tohoto standardu je ilustrativním příkladem začlenění informací formou odkazu (viz ESRS 2 BP-2).

9.2    Propojené informace a propojení s účetní závěrkou

123.

Podnik popíše vztahy mezi jednotlivými informacemi. To by mohlo vyžadovat propojení popisných informací o správě a řízení, strategii a řízení rizik se souvisejícími ukazateli cíli . Při poskytování propojených informací může být například nutné, aby podnik vysvětlil účinek nebo pravděpodobný účinek své strategie na účetní závěrku nebo finanční plány nebo vysvětlil, jak se jeho strategie vztahuje na ukazatele a cíle používané k měření pokroku z hlediska výkonnosti. Mimoto může být nutné, aby podnik vysvětlil, jakým způsobem by využívání přírodních zdrojů a změny v jeho dodavatelském řetězci mohly zvýšit, změnit nebo snížit významné dopady, rizika příležitosti podniku. Možná bude muset tyto informace propojit s informacemi o aktuálních nebo předpokládaných finančních následcích pro jeho výrobní náklady, strategickou reakcí ke zmírnění těchto dopadů nebo rizik a souvisejícími investicemi do nových aktiv. Podnik může rovněž potřebovat propojit popisné informace se souvisejícími ukazateli a cíli a s informacemi v účetní závěrce. Informace popisující spojení musí být jasné a stručné.

124.

Pokud zpráva o udržitelnosti obsahuje peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou uvedeny v účetní závěrce (přímá spojitost mezi informacemi zveřejněnými ve zprávě o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce), podnik uvede odkaz na příslušný odstavec své účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt.

125.

Zpráva o udržitelnosti může obsahovat peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou buď souhrnem peněžních částek či kvantitativních údajů uvedených v účetní závěrce podniku, nebo jsou jejich součástí (nepřímá souvislost mezi informacemi zveřejněnými ve zprávě o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce). V takovém případě podnik vysvětlí, jak se tyto částky nebo datové body ve zprávě o udržitelnosti vztahují k nejdůležitějším částkám uvedeným v účetní závěrce. Tyto zveřejněné informace obsahují odkaz na položku a/nebo na příslušné odstavce účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. V případě potřeby může být uvedeno sesouhlasení, které může být předloženo ve formě tabulky.

126.

V případě informací, na které se nevztahují body 124 a 125, vysvětlí podnik na základě prahové hodnoty významnosti soulad významných údajů, předpokladů a kvalitativních informací zahrnutých do jeho zprávy o udržitelnosti s odpovídajícími údaji, předpoklady a kvalitativními informacemi zahrnutými v účetní závěrce. K tomu může dojít, pokud zpráva o udržitelnosti zahrnuje:

a)

peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které souvisejí s peněžními částkami nebo jinými kvantitativními údaji uvedenými v účetní závěrce; nebo

b)

kvalitativní informace, které souvisejí s kvalitativními informacemi uvedenými v účetní závěrce.

127.

Soulad podle bodu 126 musí být na úrovni jednoho datového bodu a musí obsahovat odkaz na příslušnou položku nebo odstavec přílohy v účetní závěrce. Pokud významné údaje, předpoklady a kvalitativní informace nejsou konzistentní, podnik tuto skutečnost uvede a vysvětlí důvod.

128.

Příklady položek, u nichž je vyžadováno vysvětlení podle bodu 126, jsou:

a)

pokud je stejný ukazatel uveden k datu podání zprávy v účetní závěrce a v prognóze pro budoucí období ve  zprávě o udržitelnosti ; a

b)

pokud se makroekonomické nebo obchodní prognózy používají k vypracování ukazatelů ve  zprávě o udržitelnosti a jsou relevantní rovněž při odhadu zpětně získatelné hodnoty aktiv, výše závazků nebo rezerv v účetní závěrce.

129.

Tematické a odvětvové ESRS mohou obsahovat požadavky na zahrnutí sesouhlasení nebo na doložení konzistence údajů a předpokladů pro konkrétní požadavky na zveřejňování informací. V takových případech mají přednost požadavky těchto ESRS.

10   Přechodná ustanovení

10.1    Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

130.

Očekává se, že rozsah, v jakém jsou otázky udržitelnosti zahrnuty v ESRS, se bude vyvíjet s tím, jak budou vypracovávány požadavky na zveřejňování informací. Proto je pravděpodobné, že potřeba zveřejňování informací specifických pro daný subjekt se časem zmenší, zejména v důsledku budoucího přijetí odvětvových standardů.

131.

Při vymezení informací specifických pro daný subjekt může podnik přijmout přechodná opatření pro jejich přípravu v prvních třech ročních zprávách o udržitelnosti , podle kterých může přednostně:

a)

zavést do svého výkaznictví zveřejněné informace specifické pro daný subjekt, které vykázal v předchozích obdobích, pokud tyto informace splňují (nebo jsou upraveny tak, aby splňovaly) kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 tohoto standardu; a

b)

doplnit zveřejněné informace připravené na základě tematických ESRS o vhodný soubor dodatečných informací, které se týkají otázek udržitelnosti , jež jsou pro podnik v jeho odvětví nebo odvětvích významné, s využitím dostupných osvědčených postupů a/nebo dostupných rámců nebo standardů pro vykazování, jako jsou pokyny IFRS pro jednotlivé odvětví a odvětvové standardy GRI.

10.2    Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

132.

V prvních třech letech podávání zpráv o udržitelnosti podniku podle ESRS v případě, že nejsou k dispozici všechny potřebné informace týkající se předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce , podnik objasní, jaké úsilí vynaložil na získání potřebných informací o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, důvody, proč nebylo možné získat všechny potřebné informace, a své plány na získání potřebných informací v budoucnu.

133.

Po první tři roky podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS, aby se zohlednily obtíže, s nimiž se podniky mohou setkat při shromažďování informací od subjektů v celém hodnotovém řetězci , a aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci:

a)

při zveřejňování informací o  politikách, opatřeních cílech v souladu s ESRS 2 a dalšími ESRS může podnik omezit informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce na informace, které jsou k dispozici uvnitř podniku, jako jsou údaje, které má podnik již k dispozici, a veřejně dostupné informace; a

b)

při zveřejňování ukazatelů není podnik povinen uvádět informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, s výjimkou datových bodů odvozených z jiných právních předpisů EU, jak je uvedeno v dodatku B k ESRS 2.

134.

Body 132 a 133 se použijí bez ohledu na to, zda příslušný účastník hodnotového řetězce je či není malým nebo středním podnikem.

135.

Počínaje čtvrtým rokem podávání zpráv podle ESRS zahrne podnik informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63. V této souvislosti nebudou informace požadované ESRS, které mají být získány od malých a středních podniků v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, přesahovat obsah budoucího standardu ESRS pro kótované malé a střední podniky.

10.3    Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

136.

Aby se usnadnilo první použití tohoto standardu, nemusí podnik v prvním roce sestavování zprávy o udržitelnosti podle ESRS zveřejňovat srovnávací informace požadované v oddíle 7.1 Prezentace srovnávacích informací. Pokud jde o požadavky na zveřejňování informací uvedené v dodatku C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, toto přechodné ustanovení se použije s odkazem na první rok povinného uplatňování požadavku na postupné zveřejňování informací.

10.4    Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

137.

Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací v tomto standardu uvádí ustanovení o postupném zavádění požadavků na zveřejňování informací nebo datových bodů požadavků na zveřejňování v ESRS, které mohou být vynechány nebo které nejsou použitelné v prvním roce (prvních letech) přípravy zprávy o udržitelnosti podle ESRS.

„Dodatek A

Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

AR 1.

Zveřejnění informací specifických pro daný subjekt umožní uživatelům pochopit dopady, rizika příležitosti podniku v souvislosti s environmentálními otázkami a otázkami správy a řízení.

AR 2.

Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik zajistí, aby:

a)

zveřejněné informace splňovaly kvalitativní charakteristiky informací, jak je uvedeno v kapitole 2 Kvalitativní charakteristiky informací; a

b)

jím zveřejněné informace zahrnovaly případně všechny významné informace týkající se vykazovaných oblastí správy a řízení; strategie; řízení dopadů, rizik příležitostíukazatelů cílů (viz ESRS 2 kapitoly 2 až 5).

AR 3.

Při určování užitečnosti ukazatelů pro zahrnutí do zveřejňovaných informací specifických pro daný subjekt podnik zváží, zda:

a)

vybrané ukazatele výkonnosti poskytují přehled o:

i)

účinnosti jeho postupů při snižování negativních výsledků a/nebo zvyšování pozitivních výsledků pro lidi a životní prostředí (v případě dopadů); a/nebo

ii)

pravděpodobnosti, že jeho postupy povedou k  finančním následkům pro podnik (u  rizik příležitostí );

b)

měřené výsledky jsou dostatečně spolehlivé, to jest že nezahrnují nadměrné množství předpokladů a neznámých, které by způsobily, že by ukazatele byly příliš subjektivní na to, aby poskytovaly věrný a poctivý obraz; a

c)

poskytl dostatečné kontextové informace pro vhodnou interpretaci ukazatelů výkonnosti a zda mohou mít rozdíly v těchto kontextových informacích vliv na srovnatelnost ukazatelů v čase.

AR 4.

Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik pečlivě zváží:

a)

srovnatelnost mezi podniky a zároveň zajištění relevance poskytovaných informací, přičemž se uznává, že srovnatelnost může být v případě zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty omezená. Podnik zváží, zda dostupné a relevantní rámce, iniciativy, standardy pro podávání zpráv a referenční hodnoty (např. technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv (Global Reporting Initiative)) poskytují prvky, které mohou v maximální možné míře podpořit srovnatelnost; a

b)

srovnatelnost v čase: klíčovým faktorem pro dosažení srovnatelnosti v čase je konzistentnost metodik a zveřejňovaných informací.

AR 5.

Další vodítko pro přípravu informací specifických pro daný subjekt lze nalézt na základě informací požadovaných v rámci tematických ESRS, které se zabývají podobnými otázkami udržitelnosti.

Dvojí významnost

Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

AR 6.

Kromě kategorií zúčastněných stran uvedených v bodě 22 k obvyklým kategoriím zúčastněných stran patří: zaměstnanci a další pracovníci, dodavatelé, spotřebitelé , zákazníci, koncoví uživatelé , místní komunity a osoby ve zranitelných situacích a orgány veřejné správy, včetně regulačních orgánů, orgánů dohledu a centrálních bank.

AR 7.

Přírodu lze považovat za tichou zúčastněnou stranu. V tomto případě mohou ekologické údaje a údaje o ochraně druhů podpořit posouzení významnosti podniku.

AR 8.

Posouzení významnosti je založeno na dialogu s dotčenými zúčastněnými stranami. Podnik může spolupracovat s dotčenými zúčastněnými stranami nebo jejich zástupci (např. zaměstnanci nebo odbory) spolu s uživateli zpráv o udržitelnosti a dalšími odborníky, jež mu poskytují podklady nebo zpětnou vazbu k jeho závěrům ohledně významných dopadů, rizik příležitostí.

Posouzení významnosti dopadů

AR 9.

Při posuzování významnosti dopadů a určování významných otázek, které mají být vykázány, zváží podnik následující tři kroky:

a)

porozumění souvislostem ve vztahu k jeho dopadům, včetně jeho činností, obchodních vztahů a  zúčastněných stran ;

b)

identifikace skutečných a potenciálních dopadů (negativních i pozitivních), a to i prostřednictvím zapojení zúčastněných stran a odborníků. V tomto kroku může podnik vycházet z vědeckého a analytického výzkumu dopadů na otázky udržitelnosti;

c)

posouzení významnosti jeho skutečných a potenciálních dopadů a určení významných záležitostí. V tomto kroku přijme podnik prahové hodnoty k určování dopadů, které budou zahrnuty do jeho zprávy o udržitelnosti .

Charakteristiky závažnosti

AR 10.

Závažnost se určuje podle následujících faktorů:

a)

míra: jak závažný je negativní dopad nebo jak přínosný je pozitivní dopad pro lidi nebo životní prostředí;

b)

rozsah: jak rozsáhlé jsou negativní nebo pozitivní dopady. V případě dopadů na životní prostředí lze rozsah chápat jako rozsah poškození životního prostředí nebo geografický obvod. V případě dopadů na lidi lze rozsah chápat jako počet nepříznivě ovlivněných osob; a

c)

nenapravitelnost: zda a do jaké míry lze negativní dopady napravit, tj. uvést životní prostředí nebo situaci dotčených osob do původního stavu.

AR 11.

Kterákoli z těchto tří charakteristik (míra, rozsah a nenapravitelnost) může způsobit, že negativní dopad bude závažný. V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností.

Dopady spojené s podnikem

AR 12.

Pro ilustraci:

a)

pokud podnik ve svých produktech používá kobalt, který je těžen za použití dětské práce, je negativní dopad (tj. dětská práce) spojen s produkty podniku prostřednictvím úrovní obchodních vztahů v navazujících částech jeho hodnotového řetězce. Tyto vztahy zahrnují hutníka a obchodníka s nerosty a těžební podnik, který využívá dětskou práci; a

b)

pokud podnik poskytuje finanční půjčky podniku na podnikatelskou činnost, která v rozporu s dohodnutými normami vede ke kontaminaci vody a půdy v okolí provozu, je tento negativní dopad spojen s podnikem prostřednictvím jeho vztahu s podnikem, kterému poskytuje půjčky.

Posouzení finanční významnosti

AR 13.

Níže jsou uvedeny příklady toho, jak jsou dopady a  závislosti zdrojem rizik nebo příležitostí:

a)

pokud obchodní model podniku závisí na přírodním zdroji – například vodě –, je pravděpodobné, že bude ovlivněn změnami kvality, dostupnosti a ceny tohoto zdroje;

b)

jestliže činnosti podniku vedou k negativním dopadům, například na místní komunity, mohly by tyto činnosti podléhat přísnější vládní regulaci a/nebo by tyto dopady mohly vyvolat důsledky pro dobrou pověst podniku. To by mohlo mít negativní následky pro značku podniku a může dojít ke zvýšení nákladů na nábor zaměstnanců; a

c)

pokud obchodní partneři podniku čelí významným rizikům souvisejícím s udržitelností, může být i podnik vystaven souvisejícím důsledkům.

AR 14.

Výchozím bodem pro posouzení finanční významnosti je identifikace rizik příležitostí, které mají nebo by mohly mít vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. V této souvislosti podnik zváží:

a)

existenci závislosti na přírodních a sociálních zdrojích jako zdrojích finančních následků (viz bod 50);

b)

jejich klasifikaci jako zdroje:

i)

rizik (přispívajících k záporné odchylce v budoucích očekávaných peněžních příjmech nebo ke zvýšení odchylky v budoucích očekávaných peněžních výdajích a/nebo k záporné odchylce od očekávané změny kapitálů, která není vykázána v účetní závěrce); nebo

ii)

příležitostí (přispívajících ke kladné odchylce v budoucích očekávaných peněžních příjmech nebo ke snížení odchylky v budoucích peněžních výdajích a/nebo ke kladné odchylce od očekávané změny kapitálů nevykázané v účetní závěrce).

AR 15.

Jakmile podnik identifikuje svá rizika příležitosti, určí, které z nich jsou významné pro podávání zpráv. To se zakládá na kombinaci i) pravděpodobnosti výskytu a ii) potenciálním rozsahu finančních následků stanovených na základě příslušných prahových hodnot. V tomto kroku zváží příspěvek těchto rizik a příležitostí k finančním následkům v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu na základě:

a)

scénářů /prognóz, které se považují za pravděpodobné; a

b)

předpokládaných finančních následků souvisejících s  otázkami udržitelnosti které vyplývají buď ze situací, jejichž hodnota je nižší než prahová hodnota „spíše pravděpodobné než nepravděpodobné“, nebo z aktiv/závazků, které nejsou nebo dosud nebyly zohledněny v účetní závěrce. To zahrnuje:

i)

potenciální situace, které mohou po výskytu budoucích událostí ovlivnit potenciál tvorby peněžních toků;

ii)

kapitály, které nejsou z hlediska účetnictví a účetního výkaznictví uznávány jako aktiva, mají však významný vliv na finanční výsledky, jako jsou přírodní, intelektuální (organizační), lidský, sociální a vztahový kapitál; a

iii)

možné budoucí události, které mohou mít vliv na vývoj těchto kapitálů.

Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti

AR 16.

Při provádění posouzení významnosti zváží podnik níže uvedený seznam otázek udržitelnosti, které jsou zahrnuty v tematických ESRS. Pokud je na základě posouzení významnosti provedeného podnikem (viz ESRS 2 IRO-1) daná otázka udržitelnosti v tomto seznamu vyhodnocena jako významná, podá podnik zprávu podle odpovídajících požadavků na zveřejňování v rámci příslušných tematických ESRS. Použití tohoto seznamu nenahrazuje proces určování významných záležitostí. Tento seznam je nástrojem, který podniku pomáhá při posuzování významnosti. Podnik však musí při určování svých významných záležitostí uvážit svou konkrétní situaci. Podnik v případě nutnosti vypracuje rovněž informace specifické pro daný subjekt, které se týkají významných dopadů, rizik příležitostí , jež nejsou zahrnuty v ESRS, jak je popsáno v bodě 11 tohoto standardu.

Tematický

ESRS

Otázky udržitelnosti zahrnuté v tematických ESRS

 

Téma

Dílčí téma

Podtémata

ESRS E1

Změna klimatu

Přizpůsobování se změně klimatu

Zmírňování změny klimatu

Energie

 

ESRS E2

Znečištění

Znečištění ovzduší

Znečištění vod

Znečištění půdy

Znečištění živých organismů a potravinových zdrojů

Látky vzbuzující obavy

Látky vzbuzující mimořádné obavy

Mikroplasty

 

ESRS E3

Voda a mořské zdroje

Voda

Mořské zdroje

Spotřeba vody

Odběry vody

Vypouštění vody

Vypouštění vody do oceánů

Těžba a využívání mořských zdrojů

ESRS E4

Biologická rozmanitost a ekosystémy

Faktory přímého dopadu na úbytek biologické rozmanitosti:

Změna klimatu

Změna využívání půdy, změna ve využívání sladké vody a změna ve využívání moře

Přímé využívání

Invazní nepůvodní druhy

Znečištění

Ostatní

Dopady na stav druhů

Příklady:

Velikost populace druhu

Globální riziko vyhynutí druhů

Dopady na rozsah a stav ekosystémů

Příklady:

Degradace půdy

Dezertifikace

Zakrývání půdy

Dopady a závislosti s ohledem na ekosystémové služby

 

ESRS E5

Oběhové hospodářství

Příliv zdrojů, včetně využití zdrojů

Odsun zdrojů souvisejících s produkty a službami

Odpady

 

ESRS S1

Vlastní pracovní síla

Pracovní podmínky

Bezpečné zaměstnání

Pracovní doba

Přiměřené mzdy

Sociální dialog

Svoboda sdružování, existence rad zaměstnanců a právo zaměstnanců na informace, konzultace a účast

Kolektivní vyjednávání, včetně podílu pracovníků, na něž se vztahují kolektivní smlouvy

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

Zdraví a bezpečnost

 

 

Rovné zacházení a příležitosti pro všechny

Rovnost žen a mužů a stejná odměna za rovnocennou práci

Odborná příprava a rozvoj dovedností

Zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením

Opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti

Rozmanitost

 

 

Další práva související s prací

Dětská práce

Nucená práce

Přiměřené bydlení

Soukromí

ESRS S2

Pracovníci v hodnotovém řetězci

Pracovní podmínky

Bezpečné zaměstnání

Pracovní doba

Přiměřené mzdy

Sociální dialog

Svoboda sdružování, včetně existence rad zaměstnanců

Kolektivní vyjednávání

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

Zdraví a bezpečnost

 

 

Rovné zacházení a příležitosti pro všechny

Rovnost žen a mužů a stejná odměna za rovnocennou práci

Odborná příprava a rozvoj dovedností

Zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením

Opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti

Rozmanitost

 

 

Další práva související s prací

Dětská práce

Nucená práce

Přiměřené bydlení

Voda a sanitační zařízení

Soukromí

ESRS S3

Dotčené komunity

Hospodářská, sociální a kulturní práva komunit

Přiměřené bydlení

Přiměřená výživa

Voda a sanitační zařízení

Dopady související s půdou

Dopady související s bezpečností

 

 

Občanská a politická práva komunit

Svoboda projevu

Svoboda shromažďování

Dopady na obránce lidských práv

 

 

Práva původních obyvatel

Svobodný, předběžný a informovaný souhlas

Sebeurčení

Kulturní práva

ESRS S4

Spotřebitelé a koncoví uživatelé

Dopady související s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele

Soukromí

Svoboda projevu

Přístup ke (kvalitním) informacím

 

 

Osobní bezpečnost spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů

Zdraví a bezpečnost

Bezpečnost osoby

Ochrana dětí

 

 

Sociální začleňování spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů

Zákaz diskriminace

Přístup k produktům a službám

Odpovědné marketingové praktiky

ESRS G1

Chování podniků

Podniková kultura

Ochrana oznamovatelů

Dobré životní podmínky zvířat

Politická angažovanost a lobbistické činnosti

Řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů

 

 

 

Korupce a úplatkářství

Prevence a odhalování včetně školení

Incidenty

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

AR 17.

Pokud podnik nemůže shromáždit informace o předchozích a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63 ani po vynaložení přiměřeného úsilí, odhadne informace, které mají být vykázány, s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, které má podnik k datu podávání zprávy k dispozici, aniž by k tomu musely být vynaloženy nadbytečné náklady nebo úsilí. Patří sem mimo jiné interní a externí informace, jako jsou údaje z nepřímých zdrojů, průměrné údaje za odvětví, analýzy vzorků, údaje o trhu a srovnatelných skupinách, jiné zástupné údaje nebo údaje založené na výdajích.

Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti

AR 18.

K vysvětlení bodu 115 v oddíle 8.2 Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti tohoto standardu může podnik, který se v rámci téže politiky zabývá environmentálními i sociálními otázkami, uvést křížový odkaz. To znamená, že podnik může o této politice informovat ve zveřejňovaných informacích o životním prostředí a odkazovat na ni v příslušných zveřejňovaných informacích o sociální oblasti nebo naopak. Je přípustná konsolidovaná prezentace politik napříč tématy.

„Dodatek B

Kvalitativní charakteristiky informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Tento dodatek definuje kvalitativní charakteristiky, které musí splňovat informace uvedené ve  zprávách o udržitelnosti vypracovaných podle ESRS.

Relevance

QC 1.

Informace o udržitelnosti jsou relevantní, pokud mohou mít vliv na rozhodování uživatelů podle přístupu založeného na dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

QC 2.

Informace mohou mít význam pro rozhodování, i když se někteří uživatelé rozhodnou je nevyužít nebo je již znají z jiných zdrojů. Informace o udržitelnosti mohou ovlivnit rozhodování uživatelů, pokud mají prediktivní hodnotu, potvrzující hodnotu nebo obojí. Informace mají prediktivní hodnotu, pokud je lze použít jako vstup pro procesy používané uživateli k předvídání budoucích výsledků. Informace o udržitelnosti nemusí být předpovědí nebo prognózou, aby měly prediktivní hodnotu, mají však prediktivní hodnotu, jestliže je uživatelé využijí při vytváření vlastních předpovědí.

QC 3.

Informace mají potvrzující hodnotu, pokud poskytují zpětnou vazbu ohledně předchozích hodnocení (potvrzují je nebo mění).

QC 4.

Významnost je hledisko relevance specifické pro daný subjekt, které je založeno na povaze nebo velikosti (případně obojím) položek, k nimž se informace vztahují, jak jsou posouzeny v kontextu podávání zpráv podniku o udržitelnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

Věrný a poctivý obraz

QC 5.

Aby byla informace užitečná, musí nejen reprezentovat relevantní jevy, ale také věrně zobrazovat podstatu jevů, které má reprezentovat. Věrný a poctivý obraz vyžaduje, aby informace byly i) úplné, ii) neutrální a iii) přesné.

QC 6.

Úplný popis dopadu, rizika nebo příležitosti obsahuje všechny významné informace, které uživatelé potřebují k pochopení daného dopadu, rizika nebo příležitosti. To zahrnuje způsob, jakým podnik upravil svou strategii, řízení rizik a správu a řízení v reakci na daný dopad, riziko nebo příležitost, jakož i  ukazatele určené ke stanovení cílů a měření výkonnosti.

QC 7.

Neutrální obraz je bez předpojatosti při výběru nebo zveřejňování informací. Informace jsou neutrální, pokud nejsou předpojaté, vážené, zdůrazněné, potlačené nebo jinak zmanipulované tak, aby bylo pravděpodobnější, že uživatelé tyto informace přijmou příznivě nebo nepříznivě. Musí být vyvážené, aby zahrnovaly příznivé/pozitivní i nepříznivé/negativní aspekty. Stejnou pozornost je třeba věnovat jak negativním, tak pozitivním významným dopadům z hlediska významnosti dopadů , tak i významným rizikům příležitostem z hlediska finanční významnosti . Veškeré žádoucí informace o udržitelnosti, například cíle nebo plány, musí zahrnovat jak cíle, tak faktory, které by mohly podniku zabránit v dosažení těchto cílů, aby byl obraz neutrální.

QC 8.

Neutralita je podpořena obezřetností, která spočívá v opatrnosti při vyvozování úsudků v podmínkách nejistoty. Informace se neočišťují ani nekompenzují, aby byly neutrální. Obezřetnost znamená, že se nepřeceňují příležitosti a nepodceňují rizika . Stejně tak obezřetnost nepřipouští podcenění příležitostí nebo nadhodnocení rizik. Podnik může prezentovat očištěné údaje jako doplnění hrubých hodnot, pokud taková prezentace nezakrývá relevantní informace a obsahuje jasné vysvětlení účinků očištění a příslušných důvodů.

QC 9.

Informace mohou být přesné, aniž by byly dokonale přesné ve všech ohledech. Přesné informace předpokládají, že podnik zavedl odpovídající postupy a vnitřní kontroly, aby se předešlo významným chybám nebo významným nesprávnostem. Odhady jako takové musí být prezentovány s jasným důrazem na jejich možná omezení a související nejistotu (viz oddíl 7.2 tohoto standardu). Potřebná a dosažitelná míra přesnosti a faktory, díky nimž jsou informace přesné, závisejí na povaze informací a na povaze záležitostí, jichž se týkají. Přesnost například vyžaduje, aby:

a)

věcné informace byly bez významných chyb;

b)

popisy byly přesné;

c)

odhady, aproximace a prognózy byly jasně označeny jako takové;

d)

při výběru a použití vhodného postupu pro vypracování odhadu, aproximace nebo prognózy nedošlo k žádným významným chybám a vstupní údaje použité v tomto postupu byly přiměřené a podložené;

e)

tvrzení byla přiměřená a založená na informacích dostatečné kvality i kvantity; a

f)

informace o úsudcích ohledně budoucnosti věrně odrážely jak tyto úsudky, tak informace, na nichž jsou založeny.

Srovnatelnost

QC 10.

Informace o udržitelnosti jsou srovnatelné, pokud je lze porovnat s informacemi, které podnik poskytl v předchozích obdobích, a s informacemi, které poskytly jiné podniky, zejména podniky s podobnou činností nebo působící ve stejném odvětví. Referenčním bodem pro srovnání může být cíl, základní úroveň, referenční úroveň odvětví, srovnatelné informace od jiných podniků nebo od mezinárodně uznávané organizace atd.

QC 11.

Konzistentnost souvisí se srovnatelností, není s ní však totožná. Konzistentnost se týká používání stejných přístupů nebo metod s ohledem na stejnou otázku udržitelnosti ze strany podniku a ostatních podniků v jednotlivých obdobích. Konzistentnost pomáhá dosáhnout cíle týkajícího se srovnatelnosti.

QC 12.

Srovnatelnost není jednotnost. Aby byly informace srovnatelné, musí podobné součásti vypadat stejně a různé součásti musí vypadat jinak. Srovnatelnost informací o udržitelnosti se nezvýší tím, že nepodobné věci budou vypadat stejně, ani tím, že podobné věci budou vypadat jinak.

Ověřitelnost

QC 13.

Ověřitelnost pomáhá uživatelům získat jistotu, že informace jsou úplné, neutrální a přesné. Informace o udržitelnosti jsou ověřitelné, pokud je možné potvrdit tyto informace samotné nebo vstupní údaje použité k jejich odvození.

QC 14.

Ověřitelnost znamená, že různí erudovaní a nezávislí pozorovatelé jsou s to dospět ke konsenzu (třebaže ne nutně úplnému), že určité zobrazení představuje věrný a poctivý obraz. Informace o udržitelnosti se poskytují způsobem, který zvyšuje jejich ověřitelnost, například:

a)

zahrnutí informací, které lze potvrdit porovnáním s jinými informacemi o podnikání podniku, o jiných podnicích nebo o vnějším prostředí, které mají uživatelé k dispozici;

b)

poskytování informací o vstupech a metodách výpočtu použitých k vypracování odhadů nebo aproximací; a

c)

poskytování informací přezkoumávaných a schvalovaných správními, řídicími a dozorčími orgány nebo jejich výbory.

QC 15.

Některé informace o udržitelnosti budou mít podobu vysvětlivek nebo výhledových informací. Tyto informace mohou být podloženy věrným a poctivým zobrazením věcného základu například pro strategie, plány a analýzy rizik podniku. Aby se uživatelé mohli rozhodnout, zda tyto informace použijí, musí podnik popsat základní předpoklady a metody tvorby informací, jakož i další faktory, které dokládají, že tyto informace odrážejí skutečné plány nebo rozhodnutí přijatá podnikem.

Srozumitelnost

QC 16.

Informace o udržitelnosti jsou srozumitelné, pokud jsou jasné a stručné. Srozumitelné informace umožňují každému přiměřeně informovanému uživateli sdělované informace snadno pochopit.

QC 17.

Aby byly zveřejněné informace o udržitelnosti stručné, musí se a) vyhnout obecným „šablonovitým“ informacím, které nejsou specifické pro daný podnik; b) zabránit zbytečnému zdvojování informací, včetně informací uvedených rovněž v účetní závěrce; c) používat jasný jazyk a dobře strukturované věty a odstavce. Stručné informace musí obsahovat pouze významné informace. Doplňující informace předložené podle bodu 114 musí být poskytnuty tak, aby nedošlo k zastření významných informací.

QC 18.

Jasnost by se mohla zvýšit rozlišením informací o vývoji ve vykazovaném období od „stálých“ informací které v jednotlivých obdobích zůstávají relativně stejné. Toho lze dosáhnout například tím, že se odděleně popíší prvky postupů správy a řízení podniku a procesů řízení rizik souvisejících s udržitelností, které se od předchozího vykazovaného období změnily, v porovnání s postupy, které zůstaly stejné.

QC 19.

Úplnost, jasnost a srovnatelnost zveřejňovaných informací o udržitelnosti závisí na tom, zda jsou informace prezentovány jako soudržný celek. Aby byly informace o udržitelnosti soudržné, musí být prezentovány způsobem, který vysvětluje souvislosti a vztahy mezi souvisejícími informacemi. Soudržnost rovněž vyžaduje, aby podnik poskytoval informace způsobem, který uživatelům umožní propojit informace o  dopadech, rizicích příležitostech týkajících se udržitelnosti s informacemi v účetní závěrce podniku.

QC 20.

Pokud mají rizika příležitosti související s udržitelností, o nichž pojednává účetní závěrka, důsledky pro podávání zpráv o udržitelnosti, musí podnik do zprávy o udržitelnosti zahrnout informace, které uživatelé potřebují k posouzení těchto důsledků, a uvést příslušné odkazy na účetní závěrku (viz kapitola 9 tohoto standardu). Úroveň informací, rozčlenění a technická stránka musí být v souladu s potřebami a očekáváními uživatelů. Je třeba se vyhnout zkratkám a definovat a zveřejnit měrné jednotky.

„Dodatek C

Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

ESRS

Požadavek na zveřejňování informací

Úplný název požadavku na zveřejňování informací

Postupné zavádění nebo datum účinnosti (včetně prvního roku)

ESRS 2

SBM-1

Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

Podnik vykazuje informace předepsané v ESRS 2 SBM-1 bodě 40 písm. b) rozdělení celkových příjmů podle významných odvětví ESRS a bodě 40 písm. c) (seznam dalších významných odvětví podle ESRS) počínaje datem použitelnosti stanoveným v aktu Komise v přenesené pravomoci, který má být přijat podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU.

ESRS 2

SBM-3

Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem;

Podnik může vynechat informace předepsané v bodě 48 písm. e) ESRS 2 SBM-3 (předpokládané finanční následky) pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti. Podnik může dodržet bod 48 písm. e) ESRS 2 SBM-3 tím, že za první tři roky sestavování zprávy o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace, není-li možné vypracovat kvantitativní informace.

ESRS E1

E1-6

Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat datové body o emisích rámce 3 a celkových emisích skleníkových plynů za první rok sestavení své zprávy o udržitelnosti.

ESRS E1

E1-9

Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E1-9 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti. Podnik může dodržet ESRS E1-9 tím, že za první tři roky sestavování zprávy o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace, není-li možné vypracovat kvantitativní informace.

ESRS E2

E2-6

Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E2-6 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti. S výjimkou informací předepsaných v bodě 40 písm. b) o provozních a kapitálových výdajích vynaložených ve vykazovaném období v souvislosti se závažnými haváriemi a depozicemi může podnik splnit požadavky ESRS E2-6 tím, že za první tři roky sestavování zprávy o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.

ESRS E3

E3-5

Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji

Podnik může vynechat informace předepsané ESRS E3–5 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti. Podnik může splnit požadavky ESRS E3-5 tím, že v prvních třech letech sestavování zprávy o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.

ESRS E4

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS E4 za první dva roky sestavení své zprávy o udržitelnosti.

ESRS E4

E4-6

Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E4-6 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti.

Podnik může splnit požadavky ESRS E4-6 tím, že v prvních třech letech sestavování zprávy o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.

ESRS E5

E5-6

Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E5-6 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti.

Podnik může splnit požadavky ESRS E5-6 tím, že v prvních třech letech sestavování zprávy o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.

ESRS S1

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S1 za první rok sestavení své zprávy o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-7

Charakteristiky osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku

Podnik může vynechat vykazování všech datových bodů v tomto požadavku na zveřejňování informací za první rok sestavování svých zpráv o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-8

Míra pokrytí kolektivními smlouvami a sociální dialog

Podnik může tento požadavek na zveřejňování informací o vlastních zaměstnancích v zemích mimo EHP vynechat za první rok sestavení své zprávy o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-11

Sociální ochrana

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-11 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-12

Osoby se zdravotním postižením

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-12 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-13

Odborná příprava a rozvoj dovedností

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-13 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-14

Zdraví a bezpečnost

Podnik může vynechat datové body týkající se případů špatného zdravotního stavu v souvislosti s prací a počtu dnů pracovní neschopnosti v důsledku zranění, úrazů, smrtelných úrazů nebo špatného zdravotního stavu v souvislosti s prací za první rok sestavení své zprávy o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-14

Zdraví a bezpečnost

Podnik může vynechat informace o osobách, které nejsou zaměstnanci, v rámci jeho pracovní síly za první rok sestavování zprávy o udržitelnosti.

ESRS S1

S1-15

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-15 pro první rok sestavování zprávy o udržitelnosti.

ESRS S2

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S2 za první dva roky sestavení své zprávy o udržitelnosti.

ESRS S3

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S3 za první dva roky sestavení své zprávy o udržitelnosti.

ESRS S4

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Všechny požadavky na zveřejňování informací

Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S4 za první dva roky sestavení své zprávy o udržitelnosti.

„Dodatek D

Struktura zprávy o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou platnost jako ostatní části standardu, pokud jde o vykazování ve čtyřech částech, jak je uvedeno v bodě 115.

Součást zprávy vedení podniku

Kodifikace ESRS

Název

1.

Obecné informace

ESRS 2

Obecné informace, včetně informací poskytovaných v rámci požadavků na uplatňování v tematických ESRS uvedených v dodatku C ESRS 2.

2.

Informace o životním prostředí

Nepoužije se

Zveřejněné informace podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852 (nařízení o taxonomii)

 

ESRS E1

Změna klimatu

 

ESRS E2

Znečištění

 

ESRS E3

Vodní a mořské zdroje

 

ESRS E4

Biologická rozmanitost a ekosystémy

 

ESRS E5

Využívání zdrojů a oběhové hospodářství

3.

Sociální informace

ESRS S1

Vlastní pracovní síla

 

ESRS S2

Pracovníci v hodnotovém řetězci

 

ESRS S3

Dotčené komunity

 

ESRS S4

Spotřebitelé a koncoví uživatelé

4.

Informace o správě a řízení

ESRS G1

Chování podniků

„Dodatek E

Vývojový diagram pro určení informací podle ESRS

Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. Tento dodatek nezávazně ilustruje posouzení dopadů a finanční významnosti uvedené v kapitole 3. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. Podnik může vynechat všechny požadavky na zveřejňování informací v tematickém standardu, pokud vyhodnotí, že dané téma není významné. V takovém případě může zveřejnit stručné vysvětlení závěrů posouzení významnosti pro dané téma, ale zveřejní podrobné vysvětlení v případě ESRS E1 Změna klimatu (IRO-2 ESRS 2). ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, nikoli požadavky na chování. Požadavky na zveřejňování informací o  akčních plánech, cílech, politikách, analýze scénářů plánech přechodu jsou přiměřené, protože jsou podmíněny tím, že je podnik má k dispozici, což může záviset na velikosti, kapacitě, zdrojích a schopnostech podniku. Poznámka: Níže uvedený vývojový diagram nezahrnuje situaci, kdy podnik posuzuje otázku udržitelnosti jako významnou, ale nevztahuje se na ni tematický standard, v kterémžto případě podnik zveřejní další informace specifické pro daný subjekt (ESRS 1 (čl. 30 písm. b)).

Image 1

„Dodatek F

Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady struktury zprávy o udržitelnosti uvedené v oddíle 8.2 tohoto standardu. V tomto příkladu podnik dospěl k závěru, že biologická rozmanitost a ekosystémy, znečištění a postižené komunity nejsou významné.

Image 2

„Dodatek G

Příklad začlenění informací formou odkazu

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady začlenění jiné části zprávy vedení podniku do zprávy o udržitelnosti formou odkazu, jak je uvedeno v oddíle 9.1 tohoto standardu.

Image 3

ESRS 2

OBECNÉ INFORMACE

Obsah

Cíl

1.

Základ pro sestavení účetní závěrky

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu zprávy o udržitelnosti

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

2.

Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

4.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

4.1

Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti

Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupu identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti

4.2

Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5.

Ukazatele a cíle

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

1.

Základ pro sestavení účetní závěrky

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu zprávy o udržitelnosti

2.

Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

4.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5.

Ukazatele a cíle

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek B:

Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které vyplývají z jiných právních předpisů EU

Dodatek C:

Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace

Cíl

1.

Tento ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují na všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti (tj. jsou obecné) a platí pro všechna témata udržitelnosti (tj. jsou průřezové). Tento ESRS pokrývá oblasti podávání zpráv definované v ESRS 1 Obecné požadavky oddíle 1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích.

2.

Při přípravě informací zveřejňovaných podle tohoto standardu použije podnik požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) stanovené v tematických ESRS, jak jsou uvedeny v dodatku C Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace tohoto standardu. Podnik použije požadavky uvedené v dodatku C:

a)

ve všech případech pro požadavky v tematických standardech týkajících se Požadavku na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí a

b)

u všech ostatních požadavků uvedených v dodatku C pouze v případě, že téma udržitelnosti je významné na základě posouzení významnosti podniku (viz ESRS 1 kapitola 3 Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o  udržitelnosti ).

1.   Základ pro přípravu

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu zprávy o udržitelnosti

3.

Podnik zveřejní obecný základ pro sestavení své zprávy o udržitelnosti.

4.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, jak podnik připravuje své zprávy o udržitelnosti , včetně rozsahu konsolidace, informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce a případně o tom, zda podnik využil některou z možností vynechání informací uvedených v písmenech d) a e) následujícího bodu.

5.

Podnik zveřejní tyto informace:

a)

zda byla zpráva o udržitelnosti sestavena na konsolidovaném nebo individuálním základě;

b)

pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti:

i)

potvrzení, že rozsah konsolidace je stejný jako u účetní závěrky, nebo případně prohlášení, že podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU, a

ii)

případně údaj o tom, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od individuálního nebo konsolidovaného podávání zpráv o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 nebo čl. 29a odst. 8 směrnice 2013/34/EU;

c)

do jaké míry se zpráva o udržitelnosti vztahuje na předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku (viz ESRS 1 oddíl 5.1 Podnik podávající zprávy a hodnotový řetězec);

d)

zda podnik využil možnosti vynechat určitou informaci týkající se duševního vlastnictví, know-how nebo výsledků inovací (viz ESRS 1 oddíl 7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací); a

e)

u podniků se sídlem v členském státě EU, který povoluje osvobození od povinnosti zveřejňovat informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, jak je stanoveno v čl. 19a odst. 3 a čl. 29a odst. 3 směrnice 2013/34/EU, zda podnik tohoto osvobození využil.

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

6.

Podnik poskytne informace související se zvláštními okolnostmi.

7.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit vliv těchto zvláštních okolností na sestavení zprávy o udržitelnosti .

8.

Podnik může tyto údaje uvádět spolu se zveřejněnými informacemi, na které se vztahují.

Časové horizonty

9.

Pokud se podnik odchýlil od střednědobých nebo dlouhodobých časových horizontů definovaných v oddíle 6.4 ESRS 1 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv, popíše:

a)

své definice střednědobého nebo dlouhodobého horizontu; a

b)

důvody pro použití těchto definic.

Odhad hodnotového řetězce

10.

Pokud ukazatele zahrnují údaje o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce odhadované pomocí nepřímých zdrojů, jako jsou průměrné údaje za odvětví nebo jiné zástupné údaje, podnik:

a)

identifikuje ukazatele;

b)

popíše základ pro přípravu;

c)

popíše výslednou úroveň přesnosti; a

d)

případně popíše plánovaná opatření ke zvýšení přesnosti v budoucnu (viz ESRS 1 kapitola 5 Hodnotový řetězec).

Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

11.

V souladu s ESRS 1 oddílem 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků musí podnik:

a)

určit kvantitativní ukazatele a peněžní částky, které zveřejnil a které podléhají vysoké míře nejistoty měření;

b)

ve vztahu ke každému zjištěnému kvantitativnímu ukazateli a každé zjištěné peněžní částce:

i)

zveřejnit informace o zdrojích nejistoty měření (například závislost částky na výsledku budoucí události, na metodě měření nebo na dostupnosti a kvalitě údajů z předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce daného subjektu); a

ii)

zveřejnit předpoklady, aproximace a úsudky, které daný subjekt učinil při jejich měření.

12.

Při zveřejňování výhledových informací může podnik uvést, že tyto informace považuje za nejisté.

Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

13.

Pokud dojde ke změnám v přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (obdobími) (viz ESRS 1, oddíl 7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti), podnik:

a)

vysvětlí změny a jejich důvody, včetně důvodů, proč nahrazený ukazatel poskytuje užitečnější informace;

b)

zveřejní revidované srovnávací údaje, ledaže to není proveditelné. Pokud není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní; a

c)

zveřejní rozdíl mezi údajem zveřejněným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem.

Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

14.

Pokud podnik zjistí významnou nejistotu odhadu nebo významnou nejistotu výsledku (viz ESRS 1 oddíl 7.5 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků), podnik zveřejní:

a)

povahu významné chyby v předchozím období;

b)

v možném rozsahu opravu za každé předchozí období zahrnuté do zprávy o udržitelnosti; a

c)

není-li oprava chyby proveditelná, okolnosti, které vedly ke vzniku tohoto stavu.

Zveřejnění informací vyplývajících z jiných právních předpisů nebo obecně uznávaných výroků o udržitelnosti

15.

Pokud podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne informace vyplývající z jiných právních předpisů, které podniku ukládají povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti, nebo z obecně uznávaných standardů a rámců pro vykazování udržitelnosti (viz ESRS 1 oddíl 8.2 Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti), uvede tuto skutečnost navíc k informacím předepsaným ESRS. V případě částečného použití jiných standardů nebo rámců pro účely podávání zpráv uvede podnik přesný odkaz na body použitého standardu nebo rámce.

Začlenění informací formou odkazu

16.

Pokud podnik začleňuje informace formou odkazu (viz ESRS 1 oddíl 9.1 Začlenění informací formou odkazu), zveřejní seznam požadavků na zveřejňování informací podle ESRS (nebo konkrétních datových bodů stanovených požadavkem na zveřejňování informací), které byly začleněny formou odkazu.

Použití ustanovení o postupném zavádění v souladu s dodatkem C ESRS 1

17.

Pokud se podnik nebo skupina, která k rozvahovému dni nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců v průběhu účetního období, rozhodne vynechat informace požadované v ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 nebo ESRS S4 v souladu s dodatkem C k ESRS 1, musí přesto uvést, zda byla témata udržitelnosti, na která se vztahují k ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 a ESRS S4, vyhodnocena jako významná na základě posouzení významnosti podniku. Pokud bylo jedno nebo více z těchto témat vyhodnoceno jako významné, podnik navíc pro každé významné téma:

a)

zveřejní seznam otázek (tj. téma, dílčí téma nebo podtéma) v AR 16 ESRS 1, dodatek A, které jsou vyhodnoceny jako významné, a způsob, jakým obchodní model a strategie podniku zohledňují dopady podniku související s těmito otázkami. Podnik může určit otázku na úrovni tématu, dílčího tématu nebo podtématu;

b)

stručně popíše všechny časově omezené cíle, které si stanovil v souvislosti s danými otázkami, pokrok, kterého dosáhla při plnění těchto cílů, a zda jsou jeho cíle týkající se biologické rozmanitosti ekosystémů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;

c)

stručně popíše svou politiku ve vztahu k daným otázkám;

d)

stručně popíše opatření, která přijal k identifikaci, monitorování, prevenci, zmírnění, nápravě nebo ukončení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů souvisejících s danými otázkami, a výsledek těchto opatření; a

e)

zveřejní ukazatele relevantní pro dané otázky.

2.   Správa a řízení podniku

18.

Cílem této kapitoly je stanovit požadavky na zveřejňování informací, které umožní porozumět postupům správy a řízení, kontroly a postupům zavedené za účelem sledování a řízení otázek udržitelnosti a dohledu nad nimi.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

19.

Podnik zveřejní složení správních, řídicích a dozorčích orgánů, jejich úlohu a odpovědnost a přístup k odborným znalostem a dovednostem v oblasti udržitelnosti.

20.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit:

a)

složení a rozmanitost správních, řídících a dozorčích orgánů ;

b)

úlohu a odpovědnost správních, řídících a dozorčích orgánů při výkonu dohledu nad postupem řízení významných dopadů, rizikpříležitostí , včetně úlohy vedení podniku v těchto procesech; a

c)

odborné znalosti a dovednosti svých správních, řídících a dozorčích orgánů v  otázkách udržitelnosti nebo přístup k těmto znalostem a dovednostem.

21.

Podnik zveřejní níže uvedené informace o složení a rozmanitosti členů správních, řídicích a dozorčích orgánů podniku:

a)

počet výkonných a nevýkonných členů;

b)

zastupování zaměstnanců a dalších pracovníků;

c)

zkušenosti relevantní pro odvětví, produkty a zeměpisné oblasti podniku;

d)

procentní podíl podle pohlaví a dalších aspektů rozmanitosti, které podnik zohledňuje. Genderová diverzita v představenstvu (13) se vypočítá jako průměrný poměr počtu žen a mužů v představenstvu; a

e)

procentní podíl nezávislých členů představenstva  (14). U podniků s monistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých nevýkonných členů představenstva. U podniků s dualistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých členů dozorčího orgánu.

22.

Podnik zveřejní níže uvedené informace o úloze a odpovědnosti správních, řídicích a dozorčích orgánů:

a)

totožnost správních, řídicích a dozorčích orgánů (např. výbor těchto orgánů nebo podobný subjekt) nebo jednotlivce v rámci orgánu odpovědného za dohled nad dopady, rizikypříležitostmi ;

b)

způsob, jak je odpovědnost jednotlivých orgánů nebo jednotlivců za dopady, rizika a příležitosti zohledněna v mandátu podniku, pověřeních těchto orgánů a dalších souvisejících politikách ;

c)

popis úlohy vedení v procesech správy a řízení, při kontrolách a postupech používaných ke sledování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi, včetně:

i)

toho, zda je tato úloha delegována na konkrétní pozici nebo výbor na úrovni vedení podniku a jak je nad touto pozicí nebo výborem vykonáván dohled;

ii)

informací o způsobu podávání zpráv správním, řídícím a dozorčím orgánům;

iii)

toho, zda se při řízení dopadů, rizik a příležitostí uplatňují specializované kontroly a postupy, a pokud ano, jak jsou integrovány s ostatními interními funkcemi; a

d)

způsobu, jakým správní, řídicí a dozorčí orgány a vrcholné výkonné vedení dohlížejí na stanovování cílů týkajících se významných dopadů, rizik a příležitostí a jak sledují pokrok při jejich dosahování.

23.

Zveřejněné informace musí obsahovat popis toho, jak správní, řídicí a dozorčí orgány určí, zda jsou dostupné, nebo zda se vypracují vhodné dovednosti a odborné znalosti pro dohled nad otázkami udržitelnosti , včetně:

a)

odborných znalostí týkajících se udržitelnosti, které orgány jako celek buď přímo mají, nebo je mohou využít, například prostřednictvím přístupu k odborníkům nebo školení; a

b)

toho, jak tyto dovednosti a odborné znalosti souvisejí s významnými dopady, riziky a příležitostmi podniku.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

24.

Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jak byly tyto otázky řešeny během vykazovaného období.

25.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o  otázkách udržitelnosti a jakými informacemi a otázkami se během vykazovaného období zabývaly. To následně umožňuje zjistit, zda byli členové těchto orgánů dostatečně informováni a zda byli schopni plnit své úkoly.

26.

Podnik zveřejní tyto informace:

a)

zda, kým a jak často jsou správní, řídicí a dozorčí orgány , včetně jejich příslušných výborů, informovány o významných dopadech, rizicích příležitostech (viz požadavek na zveřejňování informací IRO–1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí tohoto standardu), o provádění postupu náležité péče a o výsledcích a účinnosti politik, opatření, ukazatelů cílů přijatých k jejich řešení;

b)

jak správní, řídicí a dozorčí orgány zvažují dopady, rizika a příležitosti při dohledu nad strategií podniku, jeho rozhodováním o významných transakcích a jeho procesy řízení rizik, včetně toho, zda zvážily kompromisy spojené s těmito dopady, riziky a příležitostmi; a

c)

seznam významných dopadů, rizik a příležitostí, kterými se zabývaly správní, řídicí a dozorčí orgány nebo jejich příslušné výbory během vykazovaného období.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

27.

Podnik zveřejní informace o začlenění své výkonnosti v oblasti udržitelnosti do systémů pobídek.

28.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, zda jsou členům správních, řídicích a dozorčích orgánů nabízeny systémy pobídek, které souvisejí s  otázkami udržitelnosti.

29.

Podnik zveřejní níže uvedené informace o systémech pobídek a  politikách odměňování souvisejících s  otázkami udržitelnosti pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů podniku, pokud existují:

a)

popis hlavních vlastností systémů pobídek;

b)

zda je výkonnost hodnocena na základě konkrétních cílů a/nebo dopadů souvisejících s udržitelností, a pokud ano, jakých;

c)

zda a jakým způsobem jsou ukazatele výkonnosti související s udržitelností zvažovány jako kritéria výkonnosti nebo zahrnuty do zásad odměňování;

d)

podíl pohyblivé složky odměny závislé na cílech a/nebo dopadech souvisejících s udržitelností; a

e)

úroveň v podniku, na které se schvalují a aktualizují podmínky systémů pobídek.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–4 – Prohlášení o náležité péči

30.

Podnik zveřejní přehled informací o postupu náležité péče, které uvedl ve své zprávě o udržitelnosti.

31.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je usnadnit pochopení postupu náležité péče podniku v souvislosti s  otázkami udržitelnosti .

32.

Hlavní aspekty a kroky náležité péče uvedené v ESRS 1 kapitole 4 Náležitá péče souvisejí s řadou průřezových a tematických požadavků na zveřejňování informací podle ESRS. Podnik poskytne přehled, který objasní, jak a kde se uplatňování hlavních aspektů a kroků postupu náležité péče odráží v jeho zprávě o udržitelnosti, aby bylo možné zobrazit skutečné postupy podniku s ohledem na náležitou péči (15).

33.

Tento požadavek na zveřejňování informací nepředepisuje žádné konkrétní požadavky na chování, pokud jde o  opatření týkající se náležité péče, a nerozšiřuje ani nemění úlohu správních, řídicích a dozorčích orgánů , jak ji stanoví jiné právní nebo správní předpisy.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

34.

Podnik zveřejní informace o hlavních prvcích svého systému řízení rizik a vnitřní kontroly ve vztahu k postupům podávání zpráv o udržitelnosti.

35.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit postup podniku v oblasti řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

36.

Podnik zveřejní tyto informace:

a)

rozsah, hlavní prvky a součásti postupů a systémů řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti;

b)

použitý přístup k hodnocení rizik, včetně metodiky stanovení priorit rizik;

c)

hlavní zjištěná rizika a strategie jejich zmírňování včetně souvisejících kontrol;

d)

popis způsobu, jakým podnik začleňuje výsledky posouzení rizik a vnitřních kontrol, pokud jde o postup podávání zpráv o udržitelnosti, do příslušných interních funkcí a procesů; a

e)

popis pravidelného podávání zpráv o zjištěních uvedených v písmeni d) správním, řídicím a dozorčím orgánům .

3.   Strategie

37.

Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:

a)

prvky strategie podniku, které se týkají otázek udržitelnosti nebo je ovlivňují, obchodní modelhodnotový řetězec podniku;

b)

to, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran podniku zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku; a

c)

výsledek posouzení významných dopadů, rizikpříležitostí podniku, včetně toho, jak se z nich odvíjí strategie a obchodní model podniku.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

38.

Podnik zveřejní informace o prvcích své strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, svém obchodním modelu a svém hodnotovém řetězci.

39.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je popsat klíčové prvky obecné strategie podniku, které se vztahují k  otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, a klíčové prvky obchodního modelu hodnotového řetězce podniku, aby bylo možné pochopit, jak je podnik vystaven dopadům, rizikům příležitostem a odkud pocházejí.

40.

Podnik zveřejní následující informace o klíčových prvcích své obecné strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují:

a)

popis:

i)

významných skupin nabízených produktů a/nebo služeb, včetně změn ve vykazovaném období (nové/vyřazené produkty a/nebo služby);

ii)

významných obsluhovaných trhů a/nebo skupin zákazníků, včetně změn ve vykazovaném období (nové/zrušené trhy a/nebo skupiny zákazníků);

iii)

počtu zaměstnanců podle zeměpisných oblastí; a

iv)

případně materiálů, výrobků a služeb, které jsou na určitých trzích zakázány;

b)

rozdělení celkových výnosů, jak jsou uvedeny v jeho účetní závěrce, podle významných odvětví podle ESRS. Pokud podnik ve své účetní z