Vyberte pokusně zaváděné prvky, které byste chtěli vyzkoušet

Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex

Dokument 32024R0573

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Text s významem pro EHP)

PE/60/2023/REV/1

Úř. věst. L, 2024/573, 20.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Právní stav dokumentu platné

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2024/573

20.2.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/573

ze dne 7. února 2024

o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zelená dohoda pro Evropu, jak je stanovena ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, zahájila novou strategii růstu pro Unii, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Potvrzuje ambici Komise učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent s nulovým znečištěním a jejím cílem je chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady a současně zajistit inkluzivní a spravedlivou transformaci, která nikoho neopomene. Kromě toho je Unie odhodlána zajistit plné provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3) a 8. akčního programu pro životní prostředí zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (4) a plnit Agendu Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(2)

Fluorované skleníkové plyny jsou chemické látky vyrobené člověkem, což jsou velmi silné skleníkové plyny, často tisícinásobně silnější než oxid uhličitý (CO2). Společně s CO2, methanem a oxidem dusným patří fluorované skleníkové plyny do skupiny emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje Pařížská dohoda přijatá v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) (5). Dnes představují emise fluorovaných skleníkových plynů 2,5 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii a oproti jiným emisím skleníkových plynů, které od roku 1990 do roku 2014 klesly, se tyto emise zdvojnásobily.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (6) bylo přijato s cílem zvrátit nárůst emisí fluorovaných skleníkových plynů. Jak vyplývá z hodnocení vypracovaného Komisí, vedlo nařízení (EU) č. 517/2014 k meziročnímu snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů. Dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků (dále jen „HFC“) se od roku 2015 do roku 2019 snížily o 37 %, pokud jde o metrické tuny, a o 47 %, pokud jde o tuny ekvivalentu CO2. V mnoha typech zařízení, která tradičně používala fluorované skleníkové plyny, došlo rovněž k jasnému posunu k používání alternativ s nižším potenciálem globálního oteplování, včetně přírodních alternativ (např. vzduch, CO2, amoniak, uhlovodíky a voda).

(4)

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své zvláštní zprávě za rok 2021 dospěl k závěru, že by bylo zapotřebí snížit emise fluorovaných skleníkových plynů do roku 2050 v celosvětovém měřítku až o 90 % ve srovnání s rokem 2015. V reakci na naléhavou potřebu opatření v oblasti klimatu zvýšila Unie své ambice v oblasti klimatu prostřednictvím nařízení (EU) 2021/1119. Uvedené nařízení stanoví pro Unii závazný domácí cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a dosáhnout v Unii nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality. Unie rovněž zvýšila svůj původní vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody, a to ze snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % na snížení nejméně o 55 %. Z hodnocení nařízení (EU) č. 517/2014 však vyplývá, že úspor emisí předpokládaných do roku 2030 v souvislosti se zastaralými cíli Unie v oblasti klimatu nebude plně dosaženo.

(5)

Vzhledem k celosvětovým nárůstům emisí HFC se smluvní strany Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“), rozhodly v roce 2016 v rámci kigalské změny Montrealského protokolu (dále jen „kigalská změna“), která byla jménem Unie schválena rozhodnutím Rady (EU) 2017/1541 (7), provést postupné ukončení používání HFC, čímž se během příštích 30 let sníží výroba a spotřeba HFC o více než 80 %. To znamená, že každá strana musí dodržovat harmonogram snižování spotřeby a výroby HFC, jakož i zajistit systém udělování licencí pro dovoz a vývoz a podávání zpráv o HFC. Odhaduje se, že samotná kigalská změna ušetří do konce tohoto století až 0,4 °C dalšího oteplování.

(6)

Je důležité, aby toto nařízení zajistilo, že Unie bude v dlouhodobém horizontu plnit své mezinárodní závazky vyplývající z kigalské změny Montrealského protokolu, obzvláště pokud jde o snížení spotřeby a výroby HFC a o požadavky na podávání zpráv a udělování licencí, a to zejména zavedením postupného ukončování výroby a doplněním kroků ke snížení uvádění HFC na trh po roce 2030.

(7)

Některé fluorované skleníkové plyny, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou per- a polyfluorované látky (PFAS), nebo je prokázáno, případně existuje podezření, že se na PFAS rozkládají. PFAS jsou chemické látky, které odolávají rozkladu a mohou mít negativní účinky na zdraví a životní prostředí. V souladu se zásadou předběžné opatrnosti by podniky měly uvažovat o použití alternativ, které jsou méně škodlivé pro zdraví, životní prostředí a klima, jsou-li takové alternativy k dispozici. V roce 2023 byl Evropské agentuře pro chemické látky předložen návrh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (8) na omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS, včetně fluorovaných skleníkových plynů. Při zvažování možných omezení PFAS by Komise a členské státy měly zohlednit dostupnost alternativ.

(8)

Aby byl zajištěn soulad s povinnostmi podle Montrealského protokolu, měl by být potenciál globálního oteplování HFC vypočten na základě stoletého potenciálu globálního oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2, a to dle čtvrté hodnotící zprávy přijaté IPCC. U jiných fluorovaných skleníkových plynů by měla být použita šestá hodnotící zpráva IPCC. Vzhledem k tomu, že je důležité rychle snížit emise skleníkových plynů, aby byl cíl udržet globální oteplování na nejvýše 1,5 °C stanovený v Pařížské dohodě dosažitelný, nabývá na významu dvacetiletý potenciál globálního oteplování skleníkových plynů. V tomto ohledu by dvacetiletý potenciál globálního oteplování měl být poskytnut – je-li k dispozici –, aby bylo možné lépe informovat o dopadech na klima u látek, na něž se toto nařízení vztahuje. Komise by měla zvýšit informovanost o dvacetiletém potenciálu globálního oteplování fluorovaných skleníkových plynů.

(9)

Úmyslné vypouštění fluorovaných látek do atmosféry, je-li takové vypouštění nezákonné, představuje závažné porušení tohoto nařízení a mělo by být výslovně zakázáno. Provozovatelé a výrobci zařízení by měli být povinni v co největší možné míře předcházet úniku těchto látek, a to i prostřednictvím kontroly těsnosti relevantního zařízení. Pokud je vypouštění fluorovaných látek technicky nezbytné, měli by provozovatelé přijmout veškerá technicky a ekonomicky proveditelná opatření, aby zabránili vypouštění těchto látek do atmosféry, mimo jiné jejich opětovným zachycováním.

(10)

Sulfurylfluorid je další velmi silný skleníkový plyn, k jehož vypouštění může docházet, je-li použit k fumigaci. Provozovatelé, kteří používají sulfurylfluorid k fumigaci, by měli zdokumentovat použití opatření pro zachycování a sběr tohoto plynu, nebo není-li zachycování technicky či ekonomicky proveditelné, měli by uvést důvody, proč tomu tak je.

(11)

Vzhledem k tomu, že výrobní proces některých fluorovaných sloučenin může vést k emisi jiných fluorovaných skleníkových plynů jako vedlejších produktů, měly by být tyto emise vedlejších produktů zneškodněny nebo znovuzískány pro následné použití jako podmínka pro uvedení fluorovaných skleníkových plynů na trh. Výrobci a dovozci by měli mít povinnost zdokumentovat zmírňující opatření přijatá s cílem zabránit emisím trifluormethanu během výrobního procesu a poskytnout doklady o zneškodnění nebo znovuzískání těchto emisí, které vznikly jako vedlejší produkt, k dalšímu použití v souladu s nejlepšími dostupnými technologiemi. V okamžiku uvedení fluorovaných skleníkových plynů na trh by mělo být předloženo prohlášení o shodě.

(12)

Aby se zabránilo emisím fluorovaných látek, je nezbytné zavést ustanovení o znovuzískávání látek z výrobků a zařízení a o předcházení únikům těchto látek. Pěny obsahující fluorované skleníkové plyny by měly být zpracovávány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (9). Aby se co nejvíce omezily emise, povinnosti týkající se znovuzískávání při odstraňování některých druhů pěn z budov by měly být rozšířeny také na vlastníky budov a dodavatele. Vzhledem k tomu, že znovuzískáváním, recyklací a regenerací fluorovaných skleníkových plynů se uplatňují zásady oběhového hospodářství, zavádějí se také ustanovení o znovuzískávání látek, a to s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 s názvem „Nová průmyslová strategie pro Evropu“, sdělení ze dne 11. března 2020„Nový akční plán pro oběhové hospodářství – čistší a konkurenceschopnější Evropa“, sdělení ze dne 14. října 2020„Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – k životnímu prostředí bez toxických látek“, sdělení ze dne 5. května 2021 s názvem „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ a sdělení ze dne 12. května 2021„Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“.

(13)

Pokud mají chladicí a mrazicí přístroje řádně fungovat, potřebují do velké míry fluorované skleníkové plyny, a tyto přístroje tak představují jednu z nejdůležitějších kategorií, pokud jde o nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními. V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a s cílem zajistit řádné nakládání s odpady, pokud jde o tyto škodlivé plyny, je důležité, aby se povinnosti týkající se rozšířené odpovědnosti výrobců v případě odpadních elektrických a elektronických zařízení vztahovaly rovněž na nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny, které jsou obsaženy v odpadních elektrických a elektronických zařízeních nebo se v takových zařízeních používají. Směrnice 2012/19/EU stanoví pro výrobce elektrických a elektronických zařízení finanční povinnosti. Toto nařízení doplňuje uvedenou směrnici tím, že vyžaduje financování sběru, zpracování, znovuzískávání, environmentálně šetrného odstraňování, recyklace, regenerace nebo zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů, které jsou uvedeny v přílohách I a II tohoto nařízení a pocházejí z výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují, nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, a která patří mezi odpadní elektrická a elektronická zařízení.

(14)

V důsledku vibrací během přepravy mají obzvláště vysokou míru úniků chladicí a klimatizační zařízení, která jsou součástí dopravních prostředků. Provozovatelé většiny dopravních prostředků by měli kontrolovat těsnost nebo instalovat systémy detekce úniků a fluorované skleníkové plyny by měli pro tato mobilní zařízení znovuzískávat. Stejně jako provozovatelé jiných zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, by provozovatelé chladicích a klimatizačních zařízení na palubách lodí měli mít povinnost přijmout preventivní opatření, aby zabránili úniku fluorovaných skleníkových plynů, a pokud je únik zjištěn, měli by zařízení bez zbytečného odkladu opravit. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru lodní dopravy je důležité, aby Unie a její členské státy spolupracovaly v rámci svých příslušných pravomocí s třetími zeměmi s cílem zajistit předcházení zbytečným emisím fluorovaných skleníkových plynů v tomto odvětví, a to i během instalace, údržby nebo servisu, oprav a znovuzískávání z chladicích a klimatizačních zařízení na lodích. Při přezkumu provádění tohoto nařízení by Komise měla posoudit, zda je možné rozšířit oblast působnosti omezujících opatření na lodě.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (10) a jeho prováděcí akty stanoví pravidla pro dovednosti a znalosti, které se vyžadují u fyzických osob provádějících údržbu nebo servis letadlových celků. S cílem zabránit zbytečným emisím fluorovaných skleníkových plynů v tomto odvětví, a to i během instalace, údržby nebo servisu, oprav a znovuzískávání z chladicích a klimatizačních zařízení v letadlech, je vhodné zahrnout také kompetence vyžadované v rámci pravidelné aktualizace certifikačních specifikací a dalších podrobných specifikací, přijatelných způsobů zajištění souladu a poradenského materiálu pro uplatňování uvedeného nařízení.

(16)

S cílem přispět k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a podpořit používání technologie, která má nulový nebo nižší dopad na klima a mohla by zahrnovat použití látek, jež jsou toxické, hořlavé nebo vysokotlaké, nebo s nimiž jsou spojena jiná rizika, by členské státy měly přijmout vhodná opatření k řešení potřeby kvalifikovaného personálu tak, aby byl vyškolen a certifikován velký počet fyzických osob, které provádějí činnosti s využitím fluorovaných skleníkových plynů a technologie nahrazující nebo snižující použití fluorovaných skleníkových plynů. Tato opatření by měla zahrnovat opatření v odvětví tepelných čerpadel, kde bude zapotřebí stále více pracovníků s potřebnými dovednostmi, mimo jiné s ohledem na cíle stanovené ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 o plánu REPowerEU, aby bylo možné instalovat tepelná čerpadla založená na nových chladicích technologiích, na něž se vztahují jiné bezpečnostní a technické požadavky, a provádět servis těchto čerpadel. Členské státy by například mohly využít ke zvýšení počtu vyškolených osob podporu, kterou poskytují partnerství soukromého a veřejného sektoru zřízená v rámci Evropské agendy dovedností. Součástí školení by měly být informace o aspektech energetické účinnosti, alternativách k fluorovaným skleníkovým plynům, platných předpisech a technických normách. Certifikační programy a programy odborné přípravy zavedené podle nařízení (EU) č. 517/2014, které by mohly být začleněny do vnitrostátních systémů odborného vzdělávání, by měly být přezkoumány nebo přizpůsobeny tak, aby technici mohli bezpečně zvládat alternativní technologie. Stávající certifikáty vydané podle nařízení (EU) č. 517/2014 by měly zůstat v platnosti.

(17)

V květnu 2022 předložila Komise plán REPowerEU. Součástí plánu REPowerEU je také cíl zavést do roku 2027 10 milionů vodních tepelných čerpadel a do roku 2030 zdvojnásobit tempo zavádění tepelných čerpadel, což znamená, že do roku 2030 by mělo být celkem navíc zavedeno nejméně 30 milionů tepelných čerpadel. Vzhledem k tomu, že odvětví tepelných čerpadel přejde v důsledku opatření stanovených tímto nařízením na chladiva s nižším potenciálem globálního oteplování, mohlo by mít vyšší zavádění tepelných čerpadel, jak je stanoveno v plánu REPowerEU, dopad na dostupnost HFC na trhu Unie a před vstupem zákazů uvádění na trh podle přílohy IV v platnost bude částečně záviset na uvádění alternativních technologií na trh a na množství zavedených tepelných čerpadel, která budou stále potřebovat plyny s vyšším potenciálem globálního oteplování. Komise by měla pečlivě sledovat vývoj na trhu, včetně vývoje cen fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy I, a alespoň jednou ročně posoudit, zda existují závažné nedostatky, které by mohly ohrozit dosažení cílů plánu REPowerEU, pokud jde o zavádění tepelných čerpadel. Pokud Komise zjistí, že takové nedostatky existují, mělo by být možné poskytnout odvětví tepelných čerpadel dodatečné kvóty na HFC, a to nad rámec kvót stanovených v příloze VII.

(18)

Jsou-li k dispozici vhodné alternativy k použití konkrétních fluorovaných skleníkových plynů, mělo by být zakázáno uvádět na trh nová zařízení pro chlazení, klimatizaci a požární ochranu, která obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, jakož i pěny a technické aerosoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny. S výhradou zvláštních podmínek by se tyto zákazy neměly vztahovat na díly nezbytné k opravě nebo servisu stávajícího zařízení, které již bylo nainstalováno, aby se zajistilo, že bude i nadále možné toto zařízení opravovat a provádět jeho údržbu, a to po celou dobu jeho životnosti. Pokud nejsou k dispozici alternativy nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít, nebo pokud by použití těchto alternativ znamenalo nepřiměřené náklady, měla by mít Komise možnost povolit výjimku umožňující uvádění těchto výrobků a zařízení na trh nejvýše po dobu čtyř let. Tuto výjimku by mělo být možné prodloužit, pokud Komise po posouzení nové odůvodněné žádosti o výjimku dospěje prostřednictvím postupu projednávání ve výboru k závěru, že stále nejsou k dispozici alternativy.

(19)

Komise by měla vybídnout evropské normalizační organizace k vypracování a aktualizaci příslušných harmonizovaných norem, aby bylo zajištěno bezproblémové provádění omezení, která jsou v tomto nařízení stanovena pro uvádění na trh. Členské státy by měly zajistit takovou aktualizaci vnitrostátních bezpečnostních norem a stavebních předpisů, aby odrážely příslušné mezinárodní a evropské normy, včetně normy Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60335–2-89 a IEC 60335–2-40.

(20)

Nezanedbatelný podíl všech HFC, které se v současnosti v Unii spotřebují, se používá při výrobě inhalátorů odměřených dávek pro podávání léčivých látek. Jsou k dispozici alternativní možnosti, mezi něž patří inhalátory odměřených dávek, které jako hnací plyny používají fluorované skleníkové plyny s nižším potenciálem globálního oteplování a byly v tomto sektoru nově vyvinuty. Toto nařízení zahrnuje inhalátory odměřených dávek do systému kvót na HFC, čímž toto odvětví stimuluje k tomu, aby pokračovalo ve vývoji čistších alternativ. V zájmu hladkého přechodu zaručí mechanismus kvót plánovaný pro inhalátory odměřených dávek v období 2025–2026 plnou výši kvót odpovídající aktuálnímu tržnímu podílu tohoto odvětví a až v roce 2030 dosáhne plné míry snížení, která platí v ostatních odvětvích, na něž se vztahuje systém kvót. HFC používané jako hnací plyny v inhalátorech odměřených dávek mají zásadní význam pro zdraví pacientů s respiračními potížemi, jako jsou astma a chronická obstrukční plicní nemoc. Inhalátory odměřených dávek jsou zdravotnické výrobky, u nichž se za účelem zajištění bezpečnosti pacientů provádějí přísná posouzení, včetně klinických studií. Spolupráce mezi Komisí, příslušnými orgány v členských státech a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky by měla usnadnit hladký proces schvalování inhalátorů odměřených dávek, které využívají fluorované plyny s nízkým potenciálem globálního oteplování, a alternativ k fluorovaným plynům, a zajistit tak přechod na čistší řešení.

(21)

Pokud jsou k dispozici technicky vhodné alternativy a pokud jsou v souladu s politikou Unie v oblasti hospodářské soutěže, mělo by být zakázáno uvádět do provozu nová elektrická spínací zařízení s příslušnými fluorovanými skleníkovými plyny. Je-li nezbytné rozšířit stávající elektrické zařízení, lze přidat jeden nebo více dalších článků s fluorovanými skleníkovými plyny se stejným potenciálem globálního oteplování, jako mají stávající články, v případě, že by použití technologie využívající fluorované skleníkové plyny s nižším potenciálem globálního oteplování znamenalo výměnu celého elektrického zařízení.

(22)

S cílem omezit potřebu výroby nového fluoridu sírového (SF6) by měla být zvýšena kapacita pro regeneraci SF6 ze stávajících zařízení. Mělo by se zabránit používání nově vyrobeného SF6 v elektrických spínacích zařízeních, pokud je to technicky proveditelné a pokud je k dispozici regenerovaný nebo recyklovaný SF6, a to aniž by bylo ohroženo bezpečné fungování elektrických rozvodných sítí a elektráren.

(23)

V zájmu snížení nepřímého dopadu provozu chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel na klima by maximální spotřeba energie u těchto zařízení, jak je stanovena v příslušných prováděcích opatřeních přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (11), měla být i nadále používána za důvod pro osvobození určitých typů zařízení od zákazu používání fluorovaných skleníkových plynů.

(24)

Nádoby pro jednorázové použití na fluorované skleníkové plyny by měly být zakázány vzhledem k tomu, že po jejich vyprázdnění v nich určité množství chladiva nevyhnutelně zůstává a je poté uvolňováno do atmosféry. Toto nařízení by mělo zakázat jejich vývoz, dovoz, uvádění na trh, následné dodání nebo dodávání na trh a použití, s výjimkou případů, kdy jsou použity k laboratorním a analytickým účelům. Aby se zajistilo, že opětovně plnitelné nádoby na fluorované skleníkové plyny budou opětovně naplněny a nikoli zlikvidovány, měly by být podniky při uvádění těchto nádob na trh povinny předložit prohlášení o shodě, které bude zahrnovat doklady o opatřeních přijatých s cílem vrátit je k opětovnému naplnění.

(25)

V návaznosti na kigalskou změnu Montrealského protokolu je vývoz HFC ze států, které jsou smluvními stranami Montrealského protokolu, do států, které jeho smluvními stranami nejsou, zakázán. Tento zákaz je důležitým krokem k postupnému ukončování používání HFC. Některé smluvní strany Montrealského protokolu nicméně považují tento zákaz za nedostatečné řešení environmentálních problémů spojených s vývozem HFC. Některé rozvojové země, které jsou smluvními stranami Montrealského protokolu, upozornily na problém vývozu neúčinných chladicích a klimatizačních zařízení se zastaralými chladivy a chladivy s vysokým potenciálem globálního oteplování z jiných států, které jsou smluvní stranou Montrealského protokolu, na své trhy na své trhy, čímž se zvyšuje nutnost provádět servis. Tato situace je obzvláště problematická v rozvojových zemích, které mají omezené zdroje a kapacity k zajištění omezení úniků a ke znovuzískávání, jakož i v případě použitých zařízení s krátkou předpokládanou zbývající životností a nových zařízení, která se používají, ale jsou na konci životnosti. V rámci úsilí Unie o zmírnění změny klimatu na globální úrovni, s cílem podpořit plnění cílů Montrealského protokolu a v souladu s tím, co je již stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 (12), je vhodné zakázat vývoz určitých použitých a nových zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny s vysokým potenciálem globálního oteplování nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý. Tento zákaz vývozu by se měl uplatnit pouze v případech, kdy se na zařízení vztahuje zákaz podle přílohy IV a zařízení současně splňuje požadavky stanovené v čl. 22 odst. 3.

(26)

Aby se usnadnilo prosazování zákazů uvádění na trh a omezení výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na nich závislý, a to i při uvádění na trh v nádobách, je důležité stanovit nezbytné požadavky na označování tohoto zboží.

(27)

Při použití desfluranu jako inhalačního anestetika se tento velmi silný skleníkový plyn uvolňuje. S ohledem na dostupnost méně silných alternativ by mělo být použití desfluranu povoleno pouze v případech, kdy alternativy nelze ze zdravotních důvodů použít. Pokud se uplatní výjimka umožňující jeho použití, měl by být desfluran zachycován stejně jako všechny ostatní plyny a zdravotnické zařízení by mělo uchovávat doklady ohledně příslušných zdravotních důvodů.

(28)

Za účelem provádění Montrealského protokolu, včetně postupného snižování množství HFC, by Komise i nadále měla jednotlivým výrobcům a dovozcům přidělovat kvóty pro uvádění HFC na trh a zajistit, aby nebyl překročen celkový množstevní limit povolený podle Montrealského protokolu. Komise by měla mít ve výjimečných případech možnost udělit až na čtyři roky výjimku z požadavků na kvóty pro HFC pro použití ve specifických aplikacích nebo specifických kategoriích výrobků nebo zařízení. Tuto výjimku by mělo být možné prodloužit, pokud Komise po posouzení nové odůvodněné žádosti o výjimku dospěje prostřednictvím postupu projednávání ve výboru k závěru, že stále nejsou k dispozici alternativy. V zájmu ochrany integrity postupného snižování množství HFC uváděných na trh by se HFC obsažené v zařízení měly i nadále započítávat do systému kvót.

(29)

Původně byly výpočty referenčních hodnot a přidělení kvót jednotlivým výrobcům a dovozcům založeny na množství HFC, které nahlásili jako uvedené na trh v referenčním období od roku 2009 do roku 2012. Aby však podniky nebyly vyloučeny ze vstupu na trh nebo z rozšiřování jejich činnosti, měla by být menší část celkového maximálního množství vyhrazena pro výrobce a dovozce, kteří HFC na trh dříve neuváděli, a pro výrobce a dovozce s referenční hodnotou, kteří chtějí zvýšit své přidělené kvóty.

(30)

Přepočítáním referenčních hodnot a kvót alespoň každé tři roky by Komise měla zajistit, že podniky mohou pokračovat ve své činnosti na základě průměrných objemů, které uvedly na trh v posledních letech, včetně podniků, které předtím neměly žádnou referenční hodnotu.

(31)

Komise jménem Unie každoročně podává sekretariátu pro ozonovou vrstvu zprávy o dovozu a vývozu částečně fluorovaných uhlovodíků podléhajících kontrole podle Montrealského protokolu. Ačkoli za podávání zpráv o výrobě a zneškodnění částečně fluorovaných uhlovodíků odpovídají členské státy, měla by Komise poskytnout návrhy údajů o těchto činnostech, aby sekretariátu pro ozonovou vrstvu usnadnila včasný výpočet spotřeby v Unii, a rovněž by měla poskytnout data o emisích HFC-23. Nebudou-li k dispozici oznámení rozšiřující doložku o organizaci regionální hospodářské integrace, měla by Komise v této praxi každoročních zpráv pokračovat a zároveň zajistit, aby byl členským státům poskytnut dostatek času na přezkum návrhů údajů poskytnutých Komisí, a zabránilo se tak nesrovnalostem.

(32)

Vzhledem k tržní hodnotě přidělené kvóty je vhodné požadovat za její přidělení určitou cenu. Tím se zabrání další roztříštěnosti trhu na úkor podniků, které potřebují HFC a jsou již závislé na obchodu s HFC na zmenšujícím se trhu. Předpokládá se, že podniky, které se rozhodnou nevyžádat si a nezaplatit žádnou kvótu, na kterou by měly nárok v roce nebo v letech před výpočtem referenčních hodnot, se rozhodly opustit trh, a proto nezískají novou referenční hodnotu. Část příjmů by měla být použita na pokrytí administrativních nákladů.

(33)

V zájmu zachování flexibility trhu s látkami HFC v nádobách by mělo být podnikům, které získaly referenční hodnotu, umožněno převést kvótu na jiné výrobce nebo dovozce v Unii nebo na jiné výrobce či dovozce, kteří jsou v Unii zastoupeni výhradním zástupcem.

(34)

Komise by měla zřídit a provozovat ústřední portál, tzv. portál fluorovaných skleníkových plynů, který by spravoval kvóty pro uvádění HFC na trh, registraci dotčených podniků a podávání zpráv o všech látkách a všech zařízeních uváděných na trh, zejména pokud je zařízení předem naplněno HFC a nebylo před naplněním uvedeno na trh. Aby se zajistilo, že se do portálu fluorovaných skleníkových plynů mohou registrovat pouze skuteční obchodníci, měly by být stanoveny zvláštní podmínky. Platná registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů by měla představovat licenci, která je základním požadavkem Montrealského protokolu za účelem sledování obchodování s HFC a předcházení nezákonným činnostem v tomto směru.

(35)

Aby se zajistily automatické celní kontroly v reálném čase při přepravě, jakož i elektronická výměna a uchovávání informací o všech zásilkách fluorovaných skleníkových plynů, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které se předkládají celním orgánům v členských státech (dále jen „celní orgány“), je nezbytné propojit portál fluorovaných skleníkových plynů s jednotným portálem Evropské unie pro oblast celnictví (dále jen „jednotný portál EU pro oblast celnictví“), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 (13).

(36)

Aby bylo možné sledovat účinnost tohoto nařízení, měla by být oblast působnosti povinností spojených s podáváním zpráv rozšířena na další fluorované látky, které mají významný potenciál globálního oteplování nebo které pravděpodobně nahradí použití fluorovaných skleníkových plynů. Ze stejného důvodu by měly být rovněž podávány zprávy o zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a o dovozu těchto plynů do Unie, jsou-li obsaženy ve výrobcích a zařízeních. Měly by být stanoveny prahové hodnoty de minimis s cílem zabránit veškeré nepřiměřené administrativní zátěži, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v příloze k doporučení Komise 2003/361/ES (14), pokud to nepovede k nedodržení Montrealského protokolu.

(37)

Aby bylo zajištěno, že zprávy o významných množstvích látek jsou přesné a že množství HFC obsažená v předem naplněných zařízeních jsou započítána do systému kvót Unie, mělo by být vyžadováno nezávislé ověření třetí stranou.

(38)

Pro zajištění kvalitního vykazování emisí podle Pařížské dohody má zásadní význam používání konzistentních a vysoce kvalitních údajů pro podávání zpráv o emisích fluorovaných skleníkových plynů. Zavedení systémů vykazování emisí fluorovaných skleníkových plynů členskými státy by zajistilo soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (15). K výraznému zlepšení těchto systémů vykazování emisí by mohlo přispět shromažďování údajů o úniku fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení prováděné podniky podle tohoto nařízení. To by mělo rovněž vést k lepšímu odhadu emisí fluorovaných skleníkových plynů v národních inventurách skleníkových plynů.

(39)

V zájmu usnadnění celních kontrol je důležité upřesnit informace, které mají být předloženy celním orgánům v případě dovozu nebo vývozu plynů, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i úkoly celních orgánů a v příslušných případech orgánů dozoru nad trhem při provádění zákazů a omezení dovozu nebo vývozu těchto látek, výrobků a zařízení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (16), které stanoví pravidla pro dozor nad trhem a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie, se týká látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud neexistují zvláštní ustanovení, která by konkrétněji regulovala konkrétní aspekty dozoru nad trhem a vymáhání práva. Pokud toto nařízení stanoví konkrétní ustanovení, například o celních kontrolách, mají tato konkrétnější ustanovení přednost, a doplňují tak pravidla stanovená v nařízení (EU) 2019/1020. V zájmu zajištění ochrany životního prostředí by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny formy dodávek fluorovaných skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně prodeje na dálku podle článku 6 nařízení (EU) 2019/1020.

(40)

Příslušné orgány členských států by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně zabavení a odebrání, aby se zabránilo protiprávnímu vstupu plynů, výrobků nebo zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, do Unie, případně tomu, aby území Unie opustily. Zpětný vývoz nezákonně dovezených plynů, výrobků nebo nezákonně dovezeného zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, by měl být v každém případě zakázán.

(41)

Členské státy by měly zajistit, aby pracovníci celních úřadů nebo jiné oprávněné osoby podle vnitrostátních pravidel provádějící kontroly podle tohoto nařízení měli odpovídající zdroje a znalosti, například v podobě odborné přípravy, která jim bude poskytnuta, a aby byli dostatečně vybaveni pro řešení případů nedovoleného obchodu s plyny, výrobky a zařízením, na něž se vztahuje toto nařízení. Členské státy by měly určit celní úřady nebo další subjekty, které tyto podmínky splňují, a které jsou tak pověřeny provádět celní kontroly při dovozu, vývozu a tranzitu.

(42)

Pro řešení případů porušování tohoto nařízení, zejména nedovoleného obchodu, je mimořádně důležitá spolupráce a výměna nezbytných informací mezi všemi příslušnými orgány členských států zapojenými do provádění tohoto nařízení, a sice celními orgány, orgány dozoru nad trhem, orgány pro ochranu životního prostředí a všemi ostatními příslušnými orgány s kontrolními funkcemi, mezi členskými státy a Komisí. Vzhledem k důvěrné povaze výměny informací o celních rizicích by pro tyto účely měl být používán systém pro řízení rizik v oblasti cel.

(43)

Při plnění úkolů, jež ukládá toto nařízení, a v zájmu podpory spolupráce a odpovídající výměny informací mezi příslušnými orgány a Komisí v případě kontrol souladu a nedovoleného obchodu s fluorovanými skleníkovými plyny by měla Komisi využívat Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zřízený rozhodnutím Komise 1999/352/ESC, ESUO, Euratom (17). Úřad OLAF by měl mít přístup ke všem nezbytným informacím, což usnadní plnění jeho úkolů.

(44)

Dovoz HFC, jakož i výrobků a zařízení, které obsahují HFC nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, a vývoz do tohoto státu by měl být od roku 2028 zakázány. Montrealský protokol stanoví tento zákaz od roku 2033, účelem jeho dřívějšího uplatňování podle tohoto nařízení je zajistit, aby globální opatření ke snížení HFC obsažená v kigalské změně měla co nejdříve předpokládaný přínos pro klima.

(45)

Členské státy by měly zajistit, aby se na porušení tohoto nařízení ze strany podniků vztahovaly účinné, přiměřené a odrazující sankce.

(46)

Členské státy by měly mít možnost stanovit pravidla pro trestní sankce nebo správní sankce nebo obojí za stejná porušení. Pokud členské státy ukládají za stejné porušení trestní i správní sankce, neměly by tyto sankce vést k porušení práva nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin (ne bis in idem), jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie.

(47)

Příslušné orgány členských států, včetně jejich orgánů pro ochranu životního prostředí, orgánů dozoru nad trhem a celních orgánů, by měly provádět kontroly na základě přístupu založeného na posouzení rizik za účelem zajištění souladu s tímto nařízením. Tento přístup je nezbytný s cílem zaměřit se na ty činnosti, které představují nejvyšší riziko nedovoleného obchodu nebo nezákonného vypouštění fluorovaných skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Příslušné orgány by navíc měly provádět kontroly, pokud mají důkazy nebo jiné relevantní informace o potenciálních případech nedodržování. Je-li to relevantní a v rámci možností, měly by být tyto informace sděleny celním orgánům za účelem provedení analýzy rizik před kontrolami v souladu s článkem 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (18). Je důležité zajistit, aby v případě, že příslušné orgány zjistí případy porušování tohoto nařízení, byly příslušné orgány odpovědné za ukládání sankcí informovány, a aby mohly v případě potřeby uložit vhodnou sankci.

(48)

Oznamovatelé mohou upozornit příslušné orgány členských států na nové informace, které mohou těmto příslušným orgánům pomoci odhalit porušení tohoto nařízení a umožnit jim ukládat sankce. Mělo by být zajištěno, že budou zavedena odpovídající opatření, která oznamovatelům umožní upozornit příslušné orgány na skutečné nebo možné porušení tohoto nařízení a budou účinně chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními. Za tímto účelem by mělo být stanoveno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (19) se vztahuje na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících tato porušení.

(49)

V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie platí, že zajištění soudní ochrany práv osob stanovených právem Unie přísluší soudům členských států. Kromě toho čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) členským státům ukládá povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech, na něž se vztahuje právo Unie. V tomto ohledu by členské státy měly zajistit, aby veřejnost, včetně fyzických nebo právnických osob, měla přístup ke spravedlnosti v souladu se závazky, s nimiž členské státy souhlasily podle Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (20) ze dne 25. června 1998 (dále jen „Aarhuská úmluva“).

(50)

Komise by měla zřídit tzv. konzultační fórum. Konzultační fórum by mělo zajistit vyváženou účast zástupců členských států a příslušných zúčastněných stran, včetně organizací na ochranu životního prostředí, zástupců organizací zdravotnických pracovníků a sdružení pacientů a zástupců výrobců, provozovatelů a certifikovaných osob. Do konzultačního fóra by měla být případně zapojena Evropská agentura pro léčivé přípravky.

(51)

V zájmu posílení právní jistoty by použitelnost směrnice (EU) 2019/1937 na oznámení porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících taková porušení podle tohoto nařízení měla být ve směrnici (EU) 2019/1937 zohledněna. Příloha směrnice (EU) 2019/1937 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Je na členských státech, aby zajistily, že se tato změna projeví v jejich prováděcích opatřeních přijatých v souladu s uvedenou směrnicí, ačkoli změna ani úprava vnitrostátních prováděcích opatření nejsou podmínkou pro použitelnost směrnice (EU) 2019/1937 na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu osob, které taková porušení oznámí.

(52)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o:

doklady, jež mají být předloženy o zneškodnění nebo znovuzískání vedlejší produkce trifluormethanu při produkci jiných fluorovaných látek;

požadavky na kontroly těsnosti;

formát, zavedení a vedení záznamů;

minimální požadavky na certifikační programy a osvědčení o školení; a formát oznámení certifikačních programů a programů odborné přípravy;

požadavky na zahrnutí prvků, které jsou zásadní pro závazná opatření, jež by měly být obsaženy v prohlášení o shodě, které prokazuje, že opětovně plnitelné nádoby mohou být vráceny k opětovnému naplnění;

časově omezené výjimky pro výrobky a zařízení, na něž se vztahují zákaz uvádět elektrická spínací zařízení na trh nebo do provozu;

formát štítků;

časově omezené výjimky ze zákazu údržby nebo servisu týkajícího se použití HFC s určitými hodnotami potenciálu globálního oteplování ve stacionárních chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech;

stanovení výrobních práv pro výrobce HFC;

stanovení referenčních hodnot pro výrobce a dovozce k uvádění HFC na trh;

způsoby a podrobná pravidla pro platbu splatné částky;

podrobná opatření pro prohlášení o shodě pro předem plněná zařízení a jejich ověřování, jakož i pro akreditaci ověřovatelů;

bezproblémové fungování portálu fluorovaných skleníkových plynů a jeho kompatibilitu s jednotným portálem EU pro oblast celnictví;

výjimky ze zákazů vývozu některých výrobků a zařízení;

povolení obchodu se subjekty, na které se Montrealský protokol nevztahuje, a

podrobnosti o ověřování podávání zpráv a akreditace auditorů a formát pro předkládání zpráv.

Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(53)

Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie akty, pokud jde o:

sestavení seznamu výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů nebo jejich zneškodnění, a specifikace technologií, které mají být použity;

požadavky na označování stanovené v čl. 12 odst. 4 až 14 podle potřeby s ohledem na komerční nebo technický vývoj;

vyloučení HFC z požadavků na kvóty v souladu s rozhodnutími smluvních stran Montrealského protokolu;

splatné částky při přidělování kvót a mechanismus přidělování zbývajících kvót s cílem kompenzovat inflaci;

přílohu VII s cílem umožnit, aby bylo na trh uvedeno určité množství fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nad rámec kvót stanovených v příloze VII;

kritéria, která musí zohlednit příslušné orgány členských států při provádění kontrol;

požadavky, které je třeba zkontrolovat pro sledování látek, výrobků a zařízení, které se nacházejí v režimu dočasného uskladnění nebo v celním režimu;

metodiky sledování fluorovaných skleníkových plynů uváděných na trh;

pravidla propuštění do volného oběhu a vývozu pro výrobky a zařízení dovezené z kteréhokoliv státu nebo od kterékoliv organizace regionální hospodářské integrace a vyvezené do kteréhokoliv státu nebo kterékoliv organizaci regionální hospodářské integrace;

aktualizaci potenciálu globálního oteplování u plynů uvedených na seznamu; a

seznam plynů v přílohách I, II a III, pokud skupiny pro vědecká hodnocení zřízené podle Montrealského protokolu nebo jiný orgán s rovnocenným postavením dospěly k závěru, že tyto plyny mají významný dopad na klima, a pokud jsou tyto plyny vyváženy, dováženy, vyráběny nebo uváděny na trh ve významných množstvích.

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016  (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (23) a ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (24), zejména pokud jde o požadavky na důvěrnost a bezpečnost zpracování, předávání osobních údajů Komisí členským státům, zákonnost zpracování a práva subjektů údajů na informace, přístup k jejich osobním údajům a jejich opravu.

(55)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 23. května 2022 zaslal své formální připomínky.

(56)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zabránit dalším emisím fluorovaných skleníkových plynů, a tím přispění k cílům Unie v oblasti klimatu, a zajistit soulad s Montrealským protokolem, pokud jde o povinnosti týkající se částečně fluorovaných uhlovodíků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu přeshraniční povahy řešeného environmentálního problému a účinků tohoto nařízení na obchod v rámci Unie i na vnější obchod jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(57)

V nařízení (EU) č. 517/2014 je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti by uvedené nařízení mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení:

a)

stanoví pravidla pro omezování úniků, používání, znovuzískávání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a související doprovodná opatření, jako jsou certifikace a školení, které zahrnují bezpečné zacházení s fluorovanými skleníkovými plyny a alternativními látkami, jež fluorované nejsou;

b)

ukládá podmínky pro výrobu, dovoz, vývoz, uvádění na trh, další dodávky a použití fluorovaných skleníkových plynů a konkrétních výrobků a zařízení, které fluorované skleníkové plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;

c)

ukládá podmínky pro konkrétní způsoby použití fluorovaných skleníkových plynů;

d)

stanoví množstevní limity pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh;

e)

stanoví pravidla pro podávání zpráv.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)

fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I, II a III, ať už se vyskytují samostatně, nebo ve formě směsí a

b)

výrobky a zařízení a jejich části a součásti, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„potenciálem globálního oteplování“ nebo „GWP“ potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný, není-li uvedeno jinak, jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2 v souladu s přílohami I, II, III a VI nebo, v případě směsí, počítaný podle přílohy VI;

2)

„směsí“ látka skládající se ze dvou nebo více látek, z nichž alespoň jedna je látka uvedená v příloze I, II nebo III;

3)

„tunou ekvivalentu CO2“ množství skleníkových plynů vyjádřené jako součin hmotnosti skleníkových plynů v metrických tunách a jejich potenciálu globálního oteplování;

4)

„částečně fluorovanými uhlovodíky“ nebo „HFC“ látky uvedené v oddíle 1 přílohy I nebo směsi obsahující některou z těchto látek;

5)

„provozovatelem“ podnik skutečně zajišťující technický provoz výrobků, zařízení nebo objektů, na něž se toto nařízení vztahuje, případně vlastník, kterého členský stát v konkrétních případech určí odpovědným za povinnosti provozovatele;

6)

„uváděním na trh“ celní propuštění do volného oběhu v Unii nebo první dodání či poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, nebo použití vyrobených látek či použití výrobků nebo zařízení vyrobených pro vlastní použití;

7)

„dovozem“ vstup látek, výrobků a zařízení na celní území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikované znění Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“), a zahrnuje dočasné uskladnění a celní režimy podle článků 201 a 210 nařízení (EU) č. 952/2013;

8)

„vývozem“ výstup látek, výrobků a zařízení z celního území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikované znění Montrealského protokolu;

9)

„hermeticky uzavřeným zařízením“ zařízení, jehož všechny díly obsahující fluorovaný skleníkový plyn jsou během výrobního procesu v provozovnách výrobce utěsněny svařením, pájením nebo podobným pevným spojením, které může obsahovat uzavřené ventily nebo uzavřené obslužné body umožňující řádnou opravu nebo likvidaci, a jehož spoje v uzavřeném systému mají prověřenou míru úniků menší než 3 gramy ročně pod tlakem alespoň čtvrtiny maximálního povoleného tlaku;

10)

„nádobou“ nádoba primárně určená pro přepravu nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů;

11)

„znovuzískáváním“ sběr a skladování fluorovaných skleníkových plynů z nádob, výrobků a zařízení během údržby nebo servisu nebo před likvidací nádob, výrobků či zařízení;

12)

„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů po základním přečištění, včetně filtrace a vysoušení;

13)

„regenerací“ přepracování znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů tak, aby s ohledem na jejich zamýšlené použití měly vlastnosti rovnocenné vlastnostem nově vyrobené látky, a to ve schválených regeneračních zařízeních, která mají k dispozici vhodné vybavení a postupy umožňující regeneraci těchto plynů a která mohou posoudit a potvrdit úroveň požadované kvality;

14)

„zneškodněním“ proces, kdy se fluorovaný skleníkový plyn trvale a co nejúplněji přemění nebo rozloží na jednu nebo více stabilních látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny;

15)

„vyřazením z provozu“ trvalé vyloučení výrobku nebo zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny, z provozu nebo z používání, včetně ukončení provozu objektu;

16)

„opravou“ obnova poškozených nebo netěsnících výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, týkající se části, která tyto plyny obsahuje nebo je k tomuto účelu určena;

17)

„instalací“ proces spojení dvou nebo více částí zařízení nebo okruhů obsahujících fluorované skleníkové plyny nebo konstruovaných tak, aby tyto plyny obsahovaly, za účelem montáže systému na místě, kde bude provozován, včetně postupu, kterým jsou plynová potrubí systému spojena dohromady za účelem uzavření okruhu, bez ohledu na potřebu systém po montáži naplnit;

18)

„údržbou nebo servisem“ všechny činnosti kromě znovuzískávání podle článku 8 a kontrol těsnosti podle článku 4 a čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), které zahrnují otevření okruhů nebo jiných částí obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, naplnění systému fluorovanými skleníkovými plyny, odstraňování jedné nebo více částí okruhu nebo zařízení, opětovnou montáž dvou nebo více částí okruhu nebo zařízení, jakož i opravu netěsností, nebo doplnění fluorovaných skleníkových plynů;

19)

„nově vyrobenou látkou“ látka, která se dosud nepoužívala;

20)

„stacionárním“ obvykle se nepřesouvající během provozu a zahrnující přenosné pokojové klimatizační spotřebiče.;

21)

„mobilním“ obvykle se přesouvající během provozu;

22)

„jednosložkovou pěnou“ pěnová směs obsažená v jediném aerosolovém rozprašovači v nezreagovaném nebo částečně zreagovaném kapalném stavu, která se po opuštění rozprašovače rozpíná a tuhne;

23)

„chladírenským nákladním vozidlem“ motorové vozidlo s hmotností nad 3,5 tuny, které je navrženo a zkonstruováno primárně pro přepravu zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;

24)

„chladírenským přívěsem“ vozidlo, které je navrženo a zkonstruováno k vlečení za silničním vozidlem nebo tahačem primárně za účelem přepravy zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;

25)

„chladírenským lehkým užitkovým vozidlem“ motorové vozidlo s hmotností do 3,5 tuny, které je navrženo a zkonstruováno primárně k přepravě zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;

26)

„systémem detekce úniků“ kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které při zjištění úniku varuje provozovatele;

27)

„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, které provádějí činnost uvedenou v tomto nařízení;

28)

„vstupní surovinou“ fluorovaný skleníkový plyn uvedený v příloze I nebo II, jenž je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněn proti svému původnímu složení, a jehož emise jsou zanedbatelné;

29)

„komerčním využitím“ použití ke skladování, prezentaci nebo šíření výrobků, k prodeji konečným uživatelům, v maloobchodě a stravovacích službách;

30)

„protipožárním zařízením“ zařízení a systémy používané k protipožární ochraně, včetně hasicích přístrojů;

31)

„organickým Rankinovým cyklem“ cyklus obsahující kondenzovatelné látky, při němž se teplo z tepelného zdroje přeměňuje a vytváří elektrickou nebo mechanickou energii;

32)

„vojenským vybavením“ zbraně, střelivo a materiál určené výhradně pro vojenské účely, které jsou nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů členských států;

33)

„elektrickým spínacím zařízením“ spínací zařízení a kombinace takových zařízení se souvisejícím ovládacím, měřicím, ochranným a regulačním zařízením a soubory těchto přístrojů a zařízení se souvisejícími propojeními, příslušenstvími, zapouzdřeními a podpůrnými strukturami určená k použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie;

34)

„sdruženými centrálními chladicími systémy“ systémy dvou či více kompresorů se souběžným chodem, které jsou propojeny s jedním nebo více společnými kondenzátory a s řadou chladicích zařízení, jako jsou chladicí vitríny, skříně a mrazicí boxy, nebo s chlazenými skladovacími prostorami;

35)

„primárním chladicím okruhem kaskádních systémů“ primární okruh nepřímých systémů pro středně vysoké teploty se sériovým zapojením dvou či více samostatných chladicích okruhů tak, že primární okruh pohlcuje teplo z kondenzátoru ze sekundárního okruhu pro středně vysoké teploty;

36)

„použitím“ v souvislosti s fluorovanými skleníkovými plyny jejich využití při výrobě, údržbě nebo servisu včetně opětovného plnění výrobků a zařízení nebo při jiných činnostech a postupech uvedených v tomto nařízení;

37)

„usazením v Unii“ v souvislosti s fyzickou osobou, že tato osoba má své obvyklé bydliště v Unii, a v souvislosti s právnickou osobou, že tato osoba má v Unii stálou provozovnu podle čl. 5 bodu 32 nařízení (EU) č. 952/2013;

38)

„samostatným“ kompletní továrně vyrobený systém ve vhodném rámu nebo plášti, který je vyroben a přepravován jako celek nebo ve dvou či více částech a který může obsahovat uzavírací ventily, ale k němuž nejsou na místě připojeny žádné části obsahující plyn, ale;

39)

„děleným systémem“ systém sestávající z několika samostatných, avšak potrubím s chladivem vzájemně propojených jednotek, který vyžaduje instalaci a připojení součástí chladicího okruhu v místě použití;

40)

„klimatizací“ proces úpravy vzduchu tak, aby splňoval požadavky klimatizovaného prostoru, prostřednictvím kontroly jeho teploty, vlhkosti, čistoty nebo proudění;

41)

„tepelným čerpadlem“ zařízení, které je schopno využívat teplo okolního prostředí nebo odpadní teplo ze vzduchu, vody nebo pozemních zdrojů k poskytování tepla nebo chlazení a je založeno na propojení jedné nebo více součástí tvořících uzavřený chladicí okruh, v němž cirkuluje chladivo za účelem získávání a uvolňování tepla;

42)

„bezpečnostními požadavky“ požadavky na bezpečnost používání fluorovaných skleníkových plynů a přírodních chladiv nebo výrobků a zařízení, které je obsahují nebo jsou na nich závislé, zakazující používání některých fluorovaných skleníkových plynů nebo jejich alternativ, včetně případů, kdy jsou obsaženy ve výrobku nebo v zařízení na určitém místě zamýšleného využití, a to z důvodu zvláštností místa a použití, a které jsou stanoveny v:

a)

právu Unie nebo vnitrostátní právu nebo

b)

právně nezávazném aktu, jenž obsahuje technickou dokumentaci nebo normy určené k zajištění bezpečnosti na daném místě, za předpokladu, že jsou v souladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

43)

„chlazením“ proces udržování nebo snižování teploty výrobku, látky, systému nebo jiného předmětu;

44)

„chladičem kapalin“ (chiller) samostatný systém, jehož hlavní funkcí je chlazení teplonosné látky (jako je voda, glykol, solanka nebo CO2) pro účely chlazení, zpracování, uchovávání nebo komfortu;

45)

„pěnovým panelem“ konstrukce vyrobená z vrstev obsahujících pěnu a tuhý materiál, jako je dřevo nebo kov, spojených na jedné nebo obou stranách;

46)

„laminovanou deskou“ pěnová deska pokrytá tenkou vrstvou netuhého materiálu, jako je plast.

KAPITOLA II

Omezování úniků

Článek 4

Prevence vzniku emisí

1.   Úmyslné vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do atmosféry je zakázáno, není-li technicky nezbytné pro zamýšlené použití.

Pokud je úmyslné vypouštění pro zamýšlené použití technicky nezbytné, přijmou provozovatelé zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny, nebo objektů, v nichž se fluorované skleníkové plyny používají, veškerá technicky a ekonomicky proveditelná opatření, aby v maximální možné míře zabránili vypouštění těchto plynů do atmosféry, mimo jiné jejich opětovným zachycováním.

2.   V případě fumigace sulfurylfluoridem provozovatelé zdokumentují použití opatření pro zachycování a sběr plynů nebo uvedou důvody, z kterých nebyla tato opatření technicky či ekonomicky proveditelná. Provozovatelé tuto podpůrnou dokumentaci uchovávají po dobu pěti let a na požádání ji zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

3.   Provozovatelé a výrobci zařízení obsahujícího fluorované skleníkové plyny nebo provozovatelé objektů, v nichž se fluorované skleníkové plyny používají, jakož i podniky, které mají tato zařízení v držbě během jeho přepravy nebo skladování, přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění neúmyslného vypouštění těchto plynů. Přijmou veškerá technicky a ekonomicky proveditelná opatření k minimalizaci úniku plynů.

4.   Během výroby, skladování, přepravy a překládání fluorovaných skleníkových plynů z jedné nádoby nebo systému do jiného nebo do zařízení či do objektu přijme dotčený podnik veškerá nezbytná preventivní opatření k co největšímu omezení vypouštění fluorovaných skleníkových plynů. Tento odstavec se rovněž použije v případech, kdy jsou fluorované skleníkové plyny vyráběny jako vedlejší produkty.

5.   Je-li zjištěn únik fluorovaných skleníkových plynů, provozovatelé a výrobci zařízení a provozovatelé objektů, v nichž se fluorované skleníkové plyny používají, a podniky, které mají zařízení v držbě během jeho přepravy nebo skladování, zajistí, aby zařízení nebo objekt, v nichž se fluorované skleníkové plyny používají, byly bez zbytečného odkladu opraveny.

Pokud je zařízení předmětem kontrol těsnosti podle čl. 5 odst. 1 a netěsnost byla u tohoto zařízení opravena, provozovatelé zařízení zajistí, aby bylo zařízení zkontrolováno nejdříve po uplynutí provozní doby 24 hodin, ale nejpozději do jednoho měsíce po opravě fyzickou osobou, která je certifikovaná v souladu s článkem 10 za účelem ověření účinnosti opravy. V případě mobilního zařízení uvedeného v čl. 5 odst. 3 písm. a), b) a c) může být kontrola těsnosti provedena přímo po opravě.

6.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 1 první pododstavec, je zakázáno uvádět fluorované skleníkové plyny na trh, pokud výrobci nebo dovozci v okamžiku tohoto uvedení na trh nepředloží příslušnému orgánu členského státu doklad o tom, že trifluormethan vyrobený jako vedlejší produkt během výrobního procesu fluorovaných skleníkových plynů, včetně výroby vstupních surovin pro výrobu těchto plynů, byl zneškodněn nebo znovuzískán k dalšímu použití prostřednictvím nejlepších dostupných technik.

Za účelem poskytnutí těchto dokladů vypracují výrobci a dovozci prohlášení o shodě s připojenou dokumentací, která:

a)

stanoví původ fluorovaných skleníkových plynů, které mají být uvedeny na trh;

b)

identifikuje výrobní objekty, z nichž pocházejí fluorované skleníkové plyny, které mají být uvedeny na trh, včetně zařízení, z nichž pocházejí případné prekurzory, které zahrnují vytváření chlordifluormethanu (R-22) v rámci procesu výroby fluorovaných skleníkových plynů, které mají být uvedeny na trh;

c)

dokládá dostupnost a provoz technologie snižování emisí v objektech původu odpovídající základní metodice AM0001 schválené úmluvou UNFCCC pro spalování toků odpadu trifluormethanu nebo dokládá metodiku zachycování a zneškodňování, která zajistila, aby emise trifluormethanu byly zneškodněny v souladu s požadavky Montrealského protokolu;

d)

obsahuje případné další informace, které pomáhají monitorovat fluorovaný skleníkový plyn před dovozem.

Výrobci a dovozci musejí prohlášení o shodě a dokumentaci uchovávat nejméně po dobu pěti let od uvedení na trh a na žádost je zpřístupnit příslušnému orgánu dotčeného členského státu a Komisi.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná ustanovení týkající se prohlášení o shodě a dokumentace uvedených v druhém pododstavci. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

7.   Fyzické osoby provádějící činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí být certifikovány v souladu s článkem 10 a provádějí preventivní opatření k zabránění úniku fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou uvedeny v přílohách I a II, a pokud jsou fluorované skleníkové plyny použity v elektrických spínacích zařízeních, rovněž v příloze III.

Právnické osoby provádějící instalaci, údržbu nebo servis, opravu nebo vyřazení z provozu zařízení uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. a) až e) a čl. 5 odst. 3 písm. a) a b) musí být certifikovány v souladu s článkem 10 a přijmou preventivní opatření k zabránění úniku fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou uvedeny v příloze I a oddíle 1 přílohy II.

Fyzické osoby provádějící údržbu nebo servis a opravu klimatizačního zařízení obsahujícího fluorované skleníkové plyny v motorových vozidlech, která spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES (25), a mobilních zařízení uvedených v čl. 5 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení musí být držiteli alespoň osvědčení o školení v souladu s čl. 10 odst. 1 druhým pododstavcem tohoto nařízení.

Článek 5

Kontrola těsnosti

1.   Provozovatelé a výrobci zařízení, které obsahuje nejméně 5 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 1 kilogram fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II, které nejsou obsaženy v pěnách, zajistí, aby byla provedena kontrola těsnosti tohoto zařízení.

Těsnost hermeticky uzavřeného zařízení se nekontroluje, pokud je označeno jako hermeticky uzavřené zařízení a splňuje jednu z těchto podmínek:

a)

obsahuje méně než 10 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo

b)

obsahuje méně než 2 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II.

Odchylně od druhého pododstavce, pokud je hermeticky uzavřené zařízení nainstalováno v obytných budovách, se jeho těsnost nekontroluje, pokud toto zařízení obsahuje méně než 3 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů, za předpokladu, že je označeno jako hermeticky uzavřené.

Těsnost elektrického spínacího zařízení se nekontroluje za předpokladu, že splňuje jednu z těchto podmínek:

a)

má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušným způsobem označeno;

b)

je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty s automatickým systémem varování během provozu;

c)

obsahuje méně než 6 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I.

2.   Odstavec 1 se vztahuje na provozovatele a výrobce následujících stacionárních zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II:

a)

chladicí zařízení;

b)

klimatizační zařízení;

c)

tepelná čerpadla;

d)

protipožární zařízení;

e)

organické Rankinovy cykly;

f)

elektrická spínací zařízení.

3.   Odstavec 1 se vztahuje na provozovatele a výrobce následujících mobilních zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II:

a)

chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a chladírenských přívěsů;

b)

chladicí jednotky chladírenských lehkých užitkových vozidel, intermodálních kontejnerů, včetně chladírenských kontejnerů, a železničních vagonů;

c)

klimatizační zařízení a tepelná čerpadla v těžkých nákladních vozidlech, dodávkách, nesilničních mobilních strojích používaných v zemědělství, těžebním a stavebním provozu, ve vlacích, metru, tramvajích a letadlech.

Pokud jde o zařízení uvedená v odst. 2 písm. a) až e) a v písm. a) a b) tohoto odstavce, provádějí kontroly fyzické osoby certifikované v souladu s pravidly stanovenými v článku 10.

4.   Pokud jde o mobilní zařízení uvedená v odst. 3 písm. c), mohou kontroly provádět fyzické osoby, které jsou držiteli alespoň osvědčení o školení v souladu s čl. 10 odst. 1 druhým pododstavcem.

5.   Odstavce 1 a 6 se nevztahují na provozovatele mobilních zařízení podle odst. 3 písm. b) a c) do 12. března 2027.

6.   Kontroly těsnosti uvedené v odstavci 1 se provádějí v následujících intervalech:

a)

u zařízení, která obsahují méně než 50 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo méně než 10 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na takovém zařízení nainstalován systém detekce úniků;

b)

u zařízení, která obsahují nejméně 50 tun ekvivalentu CO2, avšak méně než 500 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 10 kilogramů, ale méně než 100 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na takovém zařízení instalován systém detekce úniků;

c)

u zařízení, která obsahují nejméně 500 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 100 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na takovém zařízení instalován systém detekce úniků.

7.   Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené v odstavci 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto podmínky:

a)

zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a

b)

inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 6.

Pokud jde o mobilní klimatizační zařízení a tepelná čerpadla uvedená v odst. 3 písm. c), má se za to, že povinnosti stanovené v odstavci 1 jsou splněny, pokud se na mobilní klimatizační zařízení a tepelná čerpadla vztahuje režim pravidelných inspekcí, který zahrnuje kontroly těsnosti.

8.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit požadavky na kontroly těsnosti, jež mají být prováděny podle odstavce 1 pro každý typ zařízení uvedený v odstavcích 2 a 3, a určit ty části zařízení, u kterých je únik nejpravděpodobnější. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 6

Systémy detekce úniků

1.   Provozovatelé stacionárních zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až d), která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I v množství nejméně 500 tun ekvivalentu CO2 nebo nejméně 100 kilogramů plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II, zajistí, aby tato zařízení měla systém detekce úniků, který na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

2.   Provozovatelé stacionárních zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. e) a f), která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I v množství nejméně 500 tun ekvivalentu CO2 a která byla instalována po 1. lednu 2017, zajistí, aby zařízení měla systém detekce úniků, který na jakýkoli únik upozorní provozovatele nebo společnost zajišťující servis.

3.   Provozovatelé stacionárních zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až e), na která se vztahuje odstavec 1 nebo 2 tohoto článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly v zájmu jejich řádného fungování kontrolovány nejméně jednou za dvanáct měsíců.

4.   Provozovatelé stacionárních zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. f), na která se vztahuje odstavec 2 tohoto článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly v zájmu jejich řádného fungování kontrolovány nejméně jednou za šest let.

Článek 7

Vedení záznamů

1.   Provozovatelé zařízení, u nichž je třeba provádět kontrolu těsnosti podle čl. 5 odst. 1, zřídí a vedou o každém z těchto zařízení záznamy uvádějící tyto informace:

a)

množství a typ plynů obsažených v zařízení, případně se samostatně uvedenými údaji o množství doplněném v průběhu instalace;

b)

množství plynů doplněných v průběhu údržby či servisu, nebo v důsledku úniku, včetně data takového doplnění;

c)

množství znovuzískaných plynů;

d)

v případě, že byly plyny doplněny, množství a typ těchto plynů a skutečnost, zda byly recyklovány nebo regenerovány, a název a adresa objektu v Unii, v němž proběhla recyklace nebo regenerace a případně číslo certifikátu;

e)

identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu, kontrolu těsnosti nebo vyřazení z provozu daného zařízení či znovuzískání plynů, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu, a v případě, že podnik odpovědný za provedení těchto operací je právnickou osobou, i identifikační údaje podniku a fyzické osoby, která tyto operace provedla;

f)

termíny a výsledky kontrol provedených podle čl. 5 odst. 1, jakož i termíny a výsledky případných oprav netěsností;

g)

pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření přijatá k znovuzískání a likvidaci plynů.

2.   Nejsou-li záznamy uvedené v odstavci 1 uchovávány v databázi zřízené příslušnými orgány členských států, použijí se tato pravidla:

a)

provozovatelé uvedení v odstavci 1 vedou záznamy podle uvedeného odstavce nejméně po dobu pěti let;

b)

podniky vykonávající pro provozovatele činnosti uvedené v odst. 1 písm. e) uchovávají kopie záznamů uvedených v odstavci 1 nejméně po dobu pěti let.

Záznamy uvedené v odstavci 1 se na vyžádání zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

3.   Pro účely čl. 11 odst. 6 podniky dodávající fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II vedou záznamy o příslušných informacích o osobách, které tyto fluorované skleníkové plyny nakupují, obsahující tyto údaje:

a)

číslo certifikátu každé osoby nakupující uvedené plyny;

b)

příslušná množství zakoupených plynů.

Podniky dodávající tyto plyny uchovávají tyto záznamy nejméně po dobu pěti let a zpřístupní tyto záznamy na vyžádání příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

4.   Pro účely čl. 11 odst. 7 podniky, které prodávají nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny uvedenými v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, uchovávají záznamy o prodaných zařízeních a o certifikovaných podnicích, které provedou instalaci. Podniky, které prodávají zařízení uvedené v čl. 11 odst. 7, uchovávají záznamy po dobu nejméně pěti let a tyto záznamy na vyžádání zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

5.   Podniky, které vyrábějí, a to i jako vedlejší produkt, uvádějí na trh, dodávají nebo přijímají látky uvedené v oddíle 1 přílohy I určené pro použití, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 16 odst. 2, uchovávají záznamy obsahující v příslušných případech alespoň tyto informace:

a)

název látky nebo směsi obsahující tuto látku;

b)

množství vyrobené, dovezené, vyvezené, regenerované nebo zneškodněné během daného kalendářního roku;

c)

množství dodané a přijaté během daného kalendářního roku podle jednotlivých dodavatelů nebo příjemců;

d)

jména a kontaktní údaje dodavatelů nebo příjemců;

e)

množství použité během daného kalendářního roku, s uvedením konkrétního způsobu použití a

f)

množství skladované k 1. lednu a 31. prosinci daného kalendářního roku.

Podniky uchovávají záznamy uvedené v prvním pododstavci po dobu nejméně pěti let od výroby, uvedení na trh, dodání nebo přijetí a na požádání je zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu nebo Komisi. Tyto příslušné orgány a Komise zajistí důvěrnost informací obsažených v záznamech.

6.   Komise může prostřednictvím prováděcího aktu určit formát záznamů uvedených v odstavcích 1, 3, 4 a 5 a upřesnit způsob jejich zřízení a uchovávání. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 8

Znovuzískávání a zneškodnění

1.   Provozovatelé zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny v jiné než pěnové formě, zajistí, aby tyto látky byly znovuzískány a po vyřazení zařízení z provozu recyklovány, regenerovány nebo zneškodněny.

Znovuzískání těchto látek provádějí fyzické osoby, které jsou držiteli příslušných certifikátů uvedených v článku 10.

2.   Povinnost uvedená v odstavci 1 se vztahuje na provozovatele kteréhokoli z těchto stacionárních zařízení:

a)

chladicí okruhy chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel;

b)

zařízení, která obsahují rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;

c)

protipožární zařízení;

d)

elektrická spínací zařízení.

3.   Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na provozovatele kteréhokoli z těchto mobilních zařízení:

a)

chladicí okruhy chladicích jednotek chladírenských nákladních vozidel a chladírenských přívěsů;

b)

chladicí okruhy chladicích jednotek chladírenských lehkých užitkových vozidel a intermodálních kontejnerů, včetně chladírenských kontejnerů, a železničních vagonů;

c)

chladicí okruhy klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel v těžkých nákladních vozidlech, dodávkách, nesilničních mobilních strojích používaných v zemědělství, těžebním a stavebním provozu, ve vlacích, metru, tramvajích a letadlech.

4.   Pro znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních zařízení motorových vozidel, která spadají do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES, a z mobilních zařízení uvedených v odst. 3 písm. b) a c) se za náležitě kvalifikované považují pouze fyzické osoby, které jsou držiteli alespoň osvědčení o školení v souladu s čl. 10 odst. 1 druhým pododstavcem tohoto nařízení.

5.   Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na provozovatele mobilních zařízení podle odst. 3 písm. b) a c) od 12. března 2027.

6.   Znovuzískané fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II se nepoužijí k plnění nebo opětovnému plnění zařízení, pokud plyn nebyl recyklován nebo regenerován.

7.   Podnik, který používá nádobu s fluorovanými skleníkovými plyny uvedenými v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zařídí bezprostředně před její likvidací znovuzískání veškerých zbytkových plynů s cílem zajistit jejich recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění.

8.   Od 1. ledna 2025 vlastníci budov a dodavatelé zajistí, aby se během rekonstrukce a při renovačních nebo demoličních činnostech spojených s odstraňováním pěnových panelů, jež obsahují pěny s fluorovanými skleníkovými plyny uvedenými v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zabránilo v co největší míře emisím, a to manipulací s pěnami nebo plyny v nich obsaženými způsobem, který zajistí zneškodnění těchto plynů. V případě znovuzískávání těchto plynů provádějí znovuzískání pouze náležitě kvalifikované fyzické osoby.

9.   Od 1. ledna 2025 vlastníci budov a dodavatelé zajistí, aby se během rekonstrukce a při renovačních nebo demoličních činnostech spojených s odstraňováním pěn v laminovaných deskách používaných zejména v obvodových pláštích budov či dalších stavebních aplikacích, jež obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zabránilo v co největší míře emisím, a to manipulací s pěnami nebo s plyny v nich obsaženými způsobem, který zajistí zneškodnění těchto plynů. V případě znovuzískávání těchto plynů provádějí znovuzískání pouze náležitě kvalifikované fyzické osoby.

Pokud odstraňování pěn uvedených v prvním pododstavci není technicky proveditelné, musí vlastník budovy nebo dodavatel vypracovat dokumentaci prokazující neproveditelnost odstranění v daném konkrétním případě. Tato dokumentace se uchovává po dobu pěti let a na požádání se zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

10.   Provozovatelé výrobků a zařízení neuvedených v odstavcích 2, 3, 8 nebo 9, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, zajistí znovuzískání těchto plynů, pokud nelze prokázat, že to není technicky proveditelné nebo že to s sebou nese nepřiměřené náklady. Provozovatelé zajistí, aby bylo znovuzískání prováděno náležitě kvalifikovanými fyzickými osobami tak, aby byly plyny recyklovány, regenerovány nebo zneškodněny, nebo zajistí jejich zneškodnění bez předchozího znovuzískání.

Znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II z klimatizačních zařízení silničních vozidel, která nespadají do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES, mohou provádět pouze kvalifikované fyzické osoby, které jsou držiteli alespoň osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení.

11.   Fluorované skleníkové plyny uvedené v oddíle 1 přílohy I a výrobky a zařízení obsahující tyto plyny mohou být zneškodněny pouze technologií zneškodnění schválenou smluvními stranami Montrealského protokolu.

Ostatní fluorované skleníkové plyny, pro které technologie zneškodnění nebyla schválena, se zneškodní pouze technologií zneškodnění, která je v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o odpadech a jsou-li splněny dodatečné požadavky podle těchto právních předpisů.

12.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení pořízením seznamu výrobků a zařízení, u nichž se považuje za technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II nebo zneškodnění výrobků a zařízení obsahujících tyto plyny bez předchozího znovuzískání těchto plynů, a případně upřesní technologií, které mají být použity.

13.   Členské státy podporují znovuzískávání, recyklaci, regeneraci a zneškodnění fluorovaných skleníkových plynů uvedených v přílohách I a II.

Článek 9

Režimy rozšířené odpovědnosti výrobce

Aniž jsou dotčeny stávající režimy rozšířené odpovědnosti výrobce, členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2027 finanční povinnosti týkající se odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedené v článcích 12 a 13 směrnice 2012/19/EU zahrnovaly financování znovuzískávání, recyklace, regenerace nebo zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů uvedených v přílohách I a II tohoto nařízení z výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují a které jsou elektrickým a elektronickým zařízením ve smyslu směrnice 2012/19/EU a byly uvedeny na trh od 11. března 2024.

Členské státy informují Komisi o provedených opatřeních.

Článek 10

Certifikace a školení

1.   Fyzické osoby musí být certifikovány k provádění následujících činností týkajících se fluorovaných skleníkových plynů ve smyslu čl. 4 odst. 7, čl. 5 odst. 1 a čl. 8 odst. 2, pokud jde o fluorované skleníkové plyny vymezené v uvedených ustanoveních, nebo týkajících se příslušných alternativ fluorovaných skleníkových plynů, včetně přírodních chladiv, tam, kde je to relevantní:

a)

instalace, údržba nebo servis, oprava nebo vyřazení z provozu zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až f) a v čl. 5 odst. 3 písm. a) a b);

b)

kontroly těsnosti zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až e) a v čl. 5 odst. 3 písm. a) a b);

c)

znovuzískávání ze zařízení uvedených v čl. 8 odst. 2 a v čl. 8 odst. 3 písm. a).

Fyzické osoby musí být držiteli alespoň osvědčení o školení k provádění následujících činností týkajících se fluorovaných skleníkových plynu ve smyslu čl. 4 odst. 7, čl. 5 odst. 1 a čl. 8 odst. 3, pokud jde fluorované skleníkové plyny vymezené v uvedených ustanoveních, nebo tam, kde je to relevantní, týkajících se příslušných alternativ fluorovaných skleníkových plynů, včetně přírodních chladiv:

a)

údržba nebo servis nebo oprava klimatizačních zařízení motorových vozidel spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES a znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z těchto zařízení;

b)

znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení uvedených v čl. 8 odst. 3 písm. b) a c) a v čl. 8 odst. 10 druhém pododstavci;

c)

údržba nebo servis, opravy a kontroly těsnosti zařízení uvedených v čl. 5 odst. 3 písm. c).

2.   Právnické osoby musí být certifikovány ve smyslu čl. 4 odst. 7, pokud jde o fluorované skleníkové plyny vymezené v uvedeném ustanovení, k provádění instalace, údržby nebo servisu, opravy nebo vyřazení z provozu zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až e) a v čl. 5 odst. 3 písm. a) a b) obsahujících fluorované skleníkové plyny nebo tam, kde je to relevantní, příslušné alternativy fluorovaných skleníkových plynů včetně přírodních chladiv.

3.   Do jednoho roku ode dne vstupu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8 v platnost] členské státy zavedou nebo upraví certifikační programy včetně procesů hodnocení, a zajistí, aby byla k dispozici školení o praktických dovednostech a teoretických znalostech pro fyzické osoby provádějící činnosti uvedené v odstavci 1. Členské státy rovněž zajistí, aby byly k dispozici školicí programy pro získání osvědčení o školení v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem.

4.   Do jednoho roku ode dne vstupu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8 v platnost členské státy zavedou nebo upraví certifikační programy pro právnické osoby uvedené v odstavci 2.

5.   Certifikační programy a školení v oblasti praktických dovedností a teoretických znalostí stanovené v odstavci 3 musí zahrnovat:

a)

platné předpisy a technické normy;

b)

prevenci vzniku emisí;

c)

znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II;

d)

bezpečné nakládání se zařízením typu a velikosti, na které se vztahuje certifikát;

e)

bezpečné nakládání se zařízením obsahujícím hořlavé nebo toxické plyny nebo provozovaným pod vysokým tlakem nebo s nímž jsou spojena jiná rizika;

f)

opatření ke zlepšení nebo zachování energetické účinnosti zařízení během instalace nebo údržby či servisu.

6.   Certifikační programy a školení v oblasti praktických dovedností a teoretických znalostí stanovené v odstavci 3, které se týkají letadel, se zohlední v procesu aktualizace certifikačních specifikací a dalších podrobných specifikací, přijatelných způsobů prokazování souladu a poradenského materiálu vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví podle čl. 76 odst. 3 a článku 115 nařízení (EU) 2018/1139.

7.   Certifikáty podle certifikačních programů uvedených v odstavci 3 se vydávají za podmínky, že žadatel úspěšně absolvuje proces hodnocení uvedený v uvedeném odstavci.

8.   Do 12. března 2026 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů minimální požadavky na certifikační programy a osvědčení o školení uvedené v odstavcích 3 a 4 pro činnosti uvedené v odstavci 1. Tyto minimální požadavky stanoví pro každý typ zařízení podle odstavce 1 potřebné praktické dovednosti a teoretické znalosti, rozdělené případně podle jednotlivých činností, které je třeba pokrýt, způsoby vydávání certifikátů nebo osvědčení, jakož i podmínky pro vzájemné uznávání certifikátů a osvědčení o školení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů tyto minimální požadavky v případě potřeby upraví. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

9.   Stávající certifikáty a osvědčení o školení vydané v souladu s nařízením (EU) č. 517/2014 zůstávají v platnosti, jsou-li splněny podmínky, za nichž byly původně vydány. Do 12. března 2027 členské státy zajistí, aby se certifikované fyzické osoby musely alespoň každých sedm let účastnit pravidelných školení k obnovení znalostí nebo absolvovat proces hodnocení uvedený v odstavci 3. Členské státy zajistí, aby se fyzické osoby, které jsou držiteli certifikátu nebo osvědčení o školení podle nařízení (EU) č. 517/2014, účastnily těchto školení k obnovení znalostí nebo poprvé dokončily takové procesy hodnocení nejpozději do 12. března 2029.

10.   Do jednoho roku od vstupu prováděcího aktu podle odstavce 8 v platnost oznámí členské státy Komisi své certifikační a školicí programy.

Členské státy uznávají certifikáty a osvědčení o školení vydané jiným členským státem v souladu s tímto článkem. Neomezují volný pohyb služeb ani svobodu usazování z důvodu, že byl certifikát vydán v jiném členském státě.

11.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát oznámení uvedeného v odstavci 10. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

12.   Podnik svěří činnost uvedenou v odstavci 1 nebo 2 jinému podniku pouze po ověření toho, že tento druhý podnik je pro požadované činnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2 držitelem nezbytných certifikátů.

13.   Pokud by povinnosti podle tohoto článku v souvislosti s certifikací a školením znamenaly pro některý členský stát nepřiměřenou zátěž z důvodu malého počtu obyvatel a z něho vyplývající nedostatečné poptávky po těchto certifikacích a školeních, lze souladu s předpisy dosáhnout uznáním certifikátů vydaných v jiných členských státech.

Členské státy, které uplatňují první pododstavec, o tom informují Komisi. Komise poté informuje ostatní členské státy.

14.   Tento článek nebrání členským státům v zavádění dalších certifikačních a školicích programů týkajících se jiných zařízení a činností, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

KAPITOLA III

Omezení a kontrola použití

Článek 11

Omezení pro uvádění na trh a prodej

1.   Uvádění výrobků a zařízení, včetně jejich částí, uvedených v příloze IV na trh, s výjimkou vojenského vybavení, je zakázáno od data uvedeného v dané příloze, případně s rozlišením podle typu nebo potenciálu globálního oteplování obsaženého plynu.

Odchylně od prvního pododstavce je uvádění na trh částí výrobků a zařízení potřebných pro opravu a servis stávajícího zařízení uvedeného v příloze IV povoleno, pokud oprava nebo servis nepovedou ke:

a)

zvýšení výkonu výrobku nebo zařízení;

b)

zvýšení množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení či

c)

změně typu použitého fluorovaného skleníkového plynu, která by vedla ke zvýšení potenciálu globálního oteplování použitého fluorovaného skleníkového plynu.

Výrobky a zařízení, včetně jejich částí, které byly nezákonně uvedeny na trh po dni uvedeném v prvním pododstavci, nesmějí být následně použity, dodány nebo poskytnuty jiným osobám v Unii za úplatu či bezplatně ani vyvezeny. Zpětný vývoz takových výrobků a zařízení je povolen, pokud byl nesoulad s tímto nařízením zjištěn před propuštěním zboží do volného oběhu pro účely dovozu, a to v souladu s opatřeními uvedenými v čl. 23 odst. 12. Tyto výrobky a zařízení mohou být skladovány nebo přepravovány pouze za účelem následné likvidace a znovuzískání plynu před likvidací podle článku 8 nebo za účelem jejich zpětného vývozu.

Zpětný vývoz výrobků a zařízení, u nichž byl nesoulad s tímto nařízením zjištěn před jejich propuštěním do volného oběhu, je povolen. V takových případech se čl. 22 odst. 3 nepoužije.

Jeden rok od příslušných dat uvedených v příloze IV jsou následné dodávky nebo poskytnutí výrobků nebo zařízení zákonně uvedených na trh přede dnem uvedeným v prvním pododstavci jiné osobě v Unii za úplatu nebo bezplatně povoleny pouze tehdy, pokud je prokázáno, že výrobek nebo zařízení byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy před tímto datem.

2.   Zákaz stanovený v odst. 1 prvním pododstavci se nevztahuje na zařízení, u nichž bylo v souladu s požadavky na ekodesign přijatými podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO2 vznikající během životního cyklu jsou nižší než emise vznikající během životního cyklu rovnocenného zařízení, které splňuje tyto požadavky na ekodesign.

3.   Kromě zákazů uvádění na trh stanovených v bodě 1 přílohy IV se zakazuje dovoz, jakékoli následné dodání nebo poskytnutí jiným osobám v Unii za úplatu nebo bezplatně, použití nebo vývoz nádob na jedno použití na fluorované skleníkové plyny, které jsou uvedeny v příloze I a v oddíle 1 přílohy II, prázdných nebo zcela či částečně naplněných,. Tyto nádoby mohou být skladovány nebo přepravovány pouze za účelem následné likvidace. Tento odstavec se nevztahuje na nádoby pro laboratorní nebo analytická použití fluorovaných skleníkových plynů.

První pododstavec se vztahuje na nádoby na jedno použití, konkrétně na:

a)

nádoby, které se nedají opětovně naplnit bez úpravy pro tento účel a

b)

nádoby, které lze opětovně naplnit, ale jsou dovezeny nebo uvedeny na trh, aniž by bylo zajištěno jejich vrácení za účelem opětovného naplnění.

4.   Podniky, které uvádějí na trh opětovně plnitelné nádoby na fluorované skleníkové plyny, předloží prohlášení o shodě včetně dokladů potvrzujících přijetí závazných opatření pro vrácení těchto nádob za účelem jejího opětovného naplnění, zejména označí příslušné subjekty, jejich povinné závazky a příslušná logistická opatření. Tato opatření jsou závazná pro distributory opětovně plnitelných nádob na fluorované skleníkové plyny koncovým uživatelům.

Podniky uvedené v prvním pododstavci uchovávají prohlášení o shodě po dobu nejméně pěti let od uvedení opětovně plnitelných nádob na fluorované skleníkové plyny na trh a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi. Dodavatelé opětovně plnitelných nádob na fluorované skleníkové plyny koncovým uživatelům uchovávají doklady o shodě se závaznými opatřeními uvedenými v prvním pododstavci po dobu nejméně pěti let od dodání koncovému uživateli a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit požadavky na zahrnutí prvků, které jsou zásadní pro závazná opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce, do prohlášení o shodě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.   Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení a na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu prostřednictvím prováděcích aktů povolit výjimku na dobu až čtyř let umožňující uvádět na trh výrobky a zařízení uvedené v příloze IV, nebo, odchylně od čl. 13 odst. 9, uvádět do provozu nové nebo rozšířené elektrické spínací zařízení, včetně jejich částí, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud je prokázáno, že:

a)

pro konkrétní výrobek nebo zařízení nebo pro konkrétní kategorii výrobků nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy nebo je z technických nebo bezpečnostních důvodů nelze použít nebo

b)

použití technicky proveditelných a bezpečných alternativ by vyžadovalo nepřiměřené náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

6.   Pouze fyzické osoby, které jsou držiteli certifikátu požadovaného podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), nebo podniky, které zaměstnávají fyzické osoby, jež jsou držiteli certifikátu požadovaného podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nebo osvědčení o školení požadovaného podle čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce, mohou nakupovat fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II za účelem instalace, údržby nebo servisu nebo opravy zařízení obsahujících tyto plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 písm. a) až f) a čl. 5 odst. 3 písm. a) a b) a na které se vztahuje čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec. Prodejci prodají nebo nabídnou k prodeji, přímo či nepřímo, tyto plyny výhradně podnikům uvedeným v tomto odstavci.

Tento odstavec nebrání necertifikovaným podnikům, které činnosti uvedené v prvním pododstavci neprovádějí, ve sběru, přepravě nebo dodávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II.

7.   Nehermeticky uzavřené zařízení plněné fluorovanými skleníkovými plyny uvedenými v příloze I a v oddíle 1 přílohy II lze prodávat konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10.

8.   Pouze podniky, které mají provozovnu v Unii, nebo které jmenovaly výhradního zástupce s provozovnou v Unii, jenž nese plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení, mohou uvádět na trh a dále dodávat fluorované skleníkové plyny v nádobách. Výhradním zástupcem může být zástupce určený podle článku 8 nařízení (ES) č. 1907/2006.

Článek 12

Označování a informace o výrobku a zařízení

1.   Následující výrobky a zařízení, jež obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, mohou být uváděny na trh, následně dodávány nebo poskytovány jakékoli jiné osobě pouze tehdy, jsou-li označeny jako:

a)

chladicí zařízení;

b)

klimatizační zařízení;

c)

tepelná čerpadla;

d)

protipožární zařízení;

e)

elektrická spínací zařízení;

f)

aerosolové rozprašovače obsahující fluorované skleníkové plyny, včetně inhalátorů odměřených dávek;

g)

všechny nádoby na fluorované skleníkové plyny;

h)

rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů; nebo

i)

organické Rankinovy cykly.

2.   U výrobků nebo zařízení, na něž se vztahuje výjimka uvedená v čl. 11 odst. 5, jakož i u výrobků nebo zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v oddíle 1 přílohy I, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 16 odst. 4, se tato skutečnost označí na štítku s upřesněním doby platnosti výjimky a v označení se uvede, že tyto výrobky a zařízení lze použít pouze pro účely, k nimž je udělena výjimka podle uvedeného článku.

3.   Na štítku požadovaném podle odstavce 1 musí být uvedeny tyto informace:

a)

údaj o tom, že výrobek nebo zařízení obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo že jejich provoz je na takových plynech závislý;

b)

název fluorovaných skleníkových plynů za použití uznávaného průmyslového označení, nebo není-li toto označení k dispozici, chemického názvu;

c)

od 1. ledna 2017 množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení nebo množství fluorovaných skleníkových plynů, pro jaké je zařízení určeno, vyjádřené hmotností a ekvivalentem CO2, a potenciál globálního oteplování těchto plynů.

Na štítku musí být v příslušných případech uvedeny tyto informace:

a)

skutečnost, že jsou fluorované skleníkové plyny obsaženy v hermeticky uzavřeném zařízení;

b)

skutečnost, že prověřená míra úniku elektrického spínacího zařízení uvedená v technické specifikaci od výrobce je nižší než 0,1 % za rok.

Pokud jsou výrobky nebo zařízení dodatečně vybaveny a fluorované skleníkové plyny jsou změněny, musí být tyto výrobky nebo zařízení nově označeny aktualizovanými informacemi, jak je uvedeno v tomto odstavci.

4.   Štítek požadovaný dle odstavce 1 musí být jasně čitelný a nesmazatelný a musí být upevněn:

a)

v blízkosti obslužných míst pro plnění nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů, nebo

b)

na té části výrobku či zařízení, která fluorovaný skleníkový plyn obsahuje.

Štítek musí být vyhotoven v úředních jazycích členského státu, v němž má být zboží uváděno na trh, poskytováno nebo dodáváno.

5.   Pěny a předem smíšené polyoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II, se nesmějí uvádět na trh, poskytovat nebo dodávat, pokud nejsou fluorované skleníkové plyny označeny štítkem s uznávaným průmyslovým označením nebo, není-li toto označení k dispozici, chemickým názvem. Na štítku musí být jasně uvedeno, že pěna nebo předem smíšené polyoly obsahují fluorované skleníkové plyny. V případě pěnových panelů a laminovaných desek musí být tato informace uvedena na panelech nebo deskách jasným a nesmazatelným způsobem.

6.   Opětovně naplněné nádoby obsahující fluorované skleníkové plyny se případně znovu označí aktualizovanými informacemi podle odst. 3 prvního pododstavce.

7.   Nádoby obsahující regenerované nebo recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II se označí štítkem, na němž je uvedeno, že látka byla regenerována nebo recyklována. V případě regenerace musí být uvedeny údaje o čísle šarže a názvu a adrese regeneračního zařízení v Unii.

8.   Nádoby obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a uváděné na trh, poskytované nebo dodávané za účelem zneškodnění, se označí štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby je určen pouze ke zneškodnění.

9.   Nádoby obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a určené pro přímý vývoz se označí štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby je určen pouze k přímému vývozu.

10.   Nádoby obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a uváděné na trh, poskytované nebo dodávané za účelem použití ve vojenském vybavení, se označí štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby má být použit pouze k tomuto účelu.

11.   Nádoby obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II a uváděné na trh, poskytované nebo dodávané za účelem leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů, se označí štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby má být použit pouze k tomuto účelu.

12.   Nádoby obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I a uváděné na trh, poskytované nebo dodávané jako vstupní surovina, se označí štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby má být použit pouze jako vstupní surovina.

13.   Nádoby obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v oddíle 1 přílohy I a uváděné na trh, poskytované nebo dodávané za účelem výroby inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, se označí štítkem, na němž je uvedeno, že obsah nádoby má být použit pouze k tomuto účelu.

14.   V případě nádob obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v oddíle 1 přílohy I musí štítek uvedený v odstavcích 8 až 12 obsahovat údaj „osvobozeno od kvóty podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/...“.

Neexistují-li požadavky na označování uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a v odstavcích 8 až 12, vztahují se na částečně fluorované uhlovodíky požadavky na kvóty podle čl. 16 odst. 1.

15.   V případech uvedených v bodě 2 písm. b), 4, bodě 5 písm. c), bodě 7 písm. b), c) a d), bodě 8 písm. b) až e), bodě 9 písm. b) až f), bodě 11 písm. c), bodě 16, bodě 17 písm. a), b) a c) a bodě 19 písm. a) a b) přílohy IV musí být výrobek nebo zařízení označeny štítkem, na němž je uvedeno, že se použijí pouze tehdy, vyžadují-li to bezpečnostní požadavky nebo vnitrostátní bezpečnostní normy. Tyto požadavky nebo normy musí být specifikovány na štítku.. V případech uvedených v bodech 19 a 21 přílohy IV musí být výrobek nebo zařízení označeny štítkem, na němž je uvedeno, že mají být použity pouze tehdy, vyžaduje-li to lékařský účel uvedený na štítku.

16.   Informace uvedené v odstavcích 3 a 5 musí být obsaženy v návodech k použití těchto výrobků a zařízení.

V případě výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II s potenciálem globálního oteplování 150 nebo vyšším musí být tyto informace rovněž obsaženy v popisech používaných k reklamě.

17.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát štítků uvedených v odstavci 1 a odstavcích 4 až 15 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

18.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem změny požadavků na označování stanovených v odstavcích 4 až 15 tohoto článku s ohledem na obchodní nebo technický vývoj podle potřeby.

Článek 13

Kontrola použití

1.   Použití SF6 při tlakovém lití hořčíku a při recyklaci tlakově litých hořčíkových slitin se zakazuje.

2.   Použití SF6 při plnění pneumatik vozidel se zakazuje.

3.   Použití fluorovaných skleníkových plynů s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 pro údržbu nebo servis chladicích zařízení s velikostí náplně nejméně 40 tun ekvivalentu CO2 se zakazuje. Od 1. ledna 2025 se zakazuje použití fluorovaných skleníkových plynů s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 pro údržbu nebo servis jakýchkoli chladicích zařízení.

Zákazy uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na vojenská vybavení nebo zařízení určená pro užití k chlazení produktů při teplotách nižších než – 50 °C.

Zákazy uvedené v prvním pododstavci se do 1. ledna 2030 nepoužijí na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:

a)

regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 používané při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení, pokud nádoby obsahující tyto plyny byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 7;

b)

recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500, které se používají při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení, pod podmínkou, že byly z tohoto zařízení znovuzískány; takové recyklované plyny smí použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.

Zákazy uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na chladicí zařízení, pro něž byla povolena výjimka v souladu s čl. 11 odst. 5.

4.   Od 1. ledna 2026 se zakazuje použití fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 pro údržbu nebo servis klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se od 1. ledna 2032 použije na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:

a)

regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 používané při údržbě nebo servisu stávajících klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pokud nádoby obsahující tyto plyny byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 7;

b)

recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500, které se používají při údržbě nebo servisu stávajících klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pod podmínkou, že tyto plyny byly z tohoto zařízení znovuzískány; takové recyklované plyny smí použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.

5.   Od 1. ledna 2032 se zakazuje použití fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 750 pro údržbu nebo servis stacionárních chladicích zařízení, s výjimkou chladičů kapalin.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se nevztahuje na vojenské vybavení nebo zařízení určená pro užití k chlazení produktů při teplotách nižších než –50 °C, ani na zařízení určená pro užití k chlazení jaderných elektráren.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se nepoužije na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:

a)

regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 750 používané při údržbě nebo servisu stávajících stacionárních chladicích zařízení, s výjimkou chladičů kapalin, pokud nádoby obsahující tyto plyny byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 7;

b)

recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 750, které se používají při údržbě nebo servisu stávajících stacionárních chladicích zařízení, s výjimkou chladičů kapalin, pokud tyto plyny byly z tohoto zařízení znovuzískány; takové recyklované plyny smí použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.

6.   Na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu členského státu a s ohledem na cíle tohoto nařízení Komise posoudí dostupnost regenerovaných a recyklovaných fluorovaných skleníkových plynů, které spadají do oblasti působnosti odstavců 4 a 5. Pokud posouzení Komise poukáže na ověřený nedostatek regenerovaného a recyklovaného fluorovaného skleníkového plynu, může Komise výjimečně prostřednictvím prováděcích aktů povolit výjimku ze zákazů stanovených v odstavci 4 nebo 5 až na dobu čtyř let, a to v rozsahu potřebném k řešení zjištěného nedostatku.

7.   Od 1. ledna 2035 je zakázáno používat SF6 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud nejsou regenerovány nebo recyklovány, s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že regenerované nebo recyklované SF6:

a)

nelze z technických důvodů použít nebo

b)

nejsou k dispozici v případě nouzové opravy.

V takových případech musí uživatel na požádání předložit příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi doklady, které zdůvodňují použití.

Tento odstavec se nevztahuje na vojenské vybavení.

8.   Použití desfluranu jako inhalačního anestetika je zakázáno od 1. ledna 2026, s výjimkou případů, kdy je takové použití přísně vyžadováno a žádné jiné anestetikum nelze použít ze zdravotních důvodů. Zdravotnické zařízení uchovává doklady o lékařském zdůvodnění a na požádání je poskytne příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

9.   Zakazuje se uvádět do provozu následující elektrická spínací zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé:

a)

od 1. ledna 2026 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody do 24 kV včetně;

b)

od 1. ledna 2030 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody od více než 24 kV do 52 kV včetně;

c)

od 1. ledna 2028 elektrická spínací zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně, s potenciálem globálního oteplování 1 nebo více;

d)

od 1. ledna 2032 elektrická spínací zařízení vysokého napětí nad 145 kV nebo zkratovém proudu nad 50 kA s potenciálem globálního oteplování 1 nebo více.

10.   Vyřazení elektrického spínacího zařízení provozovaného v Unii, z provozu a jeho následné uvedení do provozu na jiném místě v Unii se pro účely tohoto článku nepovažuje za uvedení do provozu.

11.   Odchylně od odstavce 9 je povoleno uvádět do provozu elektrická spínací zařízení, která používají izolační nebo zhášecí médium s potenciálem globálního oteplování nižším než 1 000 nebo jejichž fungování závisí na tomto médiu, pokud na základě zadávacího řízení, které zohledňuje technické zvláštnosti zařízení požadovaného pro dané použití, nastane jedna z následujících situací:

a)

během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. a) a b) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo byly obdrženy pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny;

b)

během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. c) a d) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna;;

c)

po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě a) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny nebo

d)

po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě b) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna.

12.   Odchylně od odstavce 11 je povoleno uvádět do provozu elektrická spínací zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nejméně 1 000, pokud na základě zadávacího řízení, které zohledňuje technická specifika zařízení požadovaného pro dané konkrétní použití, nebyla obdržena žádná nabídka na elektrické spínací zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než 1 000.

13.   Odstavec 9 se nevztahuje na elektrické spínací zařízení, u nějž bylo podle požadavků na ekodesign přijatých podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že by jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO2 vznikající během životního cyklu byly nižší než emise rovnocenného zařízení, které splňuje příslušné požadavky na ekodesign, a že by jeho limit pro GWP podle odstavce 9 měl být splněn.

14.   Odstavec 9 se nepoužije, pokud provozovatel může předložit doklad o tom, že objednávka elektrického spínacího zařízení byla učiněna před 11. březnem 2024.

15.   Odstavec 9 se nepoužije, pokud zařízení pro rozšíření stávajícího elektrického spínacího zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny s nižším potenciálem globálního oteplování než fluorované skleníkové plyny používané ve stávajícím elektrickém spínacím zařízení, nejsou kompatibilní se stávajícím elektrickým spínacím zařízením a použití těchto zařízení by vyžadovalo výměnu celého stávajícího elektrického spínacího zařízení.

16.   Pokud se uplatní odchylka uvedená v odstavcích 10, 11, 12, 13 14 nebo 15, uchovává provozovatel dokumentaci dokládající odchylku po dobu nejméně pěti let a na požádání ji zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

17.   Uplatnění odchylky uvedené v odstavcích 11, 12, 14 nebo 15 oznámí provozovatel příslušnému orgánu členského státu, v němž je elektrické spínací zařízení uvedeno do provozu.

18.   Části zařízení mohou být instalovány za účelem opravy nebo servisu stávajících elektrických spínacích zařízení za předpokladu, že nedojde ke změně typu použitého fluorovaného skleníkového plynu, která by vedla ke zvýšení potenciálu globálního oteplování použitého fluorovaného skleníkového plynu nebo ke zvýšení množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených v zařízení.

19.   Uvedení do provozu jakéhokoli zařízení nebo využití jakéhokoli výrobku popsaných v bodě 2 písm. b), bodě 4, bodě 5 písm. c), bodě 7 písm. b), c) a d), bodě 8 písm. b) až e), bodě 9 písm. b) až f), bodě 11 písm. c), bodě 17 písm. c) a bodě 19 písm. b) přílohy IV po příslušném datu zákazu podle zmíněných bodů je zakázáno, pokud provozovatel neprokáže, že:

a)

příslušné bezpečnostní požadavky na daném místě neumožňují instalaci zařízení používajícího fluorované skleníkové plyny s hodnotou potenciálu globálního oteplování nižší, než je hodnota uvedená v příslušných zákazech; nebo

b)

zařízení bylo uvedeno na trh před příslušným datem zákazu stanoveným v příloze IV.

20.   Provozovatel uchovává dokumentaci obsahující doklady uvedené v odstavci 19 po dobu nejméně pěti let a na požádání ji zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

KAPITOLA IV

Harmonogram výroby a snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh

Článek 14

Výroba částečně fluorovaných uhlovodíků

1.   Pro účely tohoto článku, článku 15 a přílohy V se výrobou částečně fluorovaných uhlovodíků rozumí množství vyrobených částečně fluorovaných uhlovodíků snížené o množství zneškodněné technologiemi schválenými smluvními stranami Montrealského protokolu a o množství zcela využité jako vstupní surovina při výrobě jiných chemických látek, avšak včetně částečně fluorovaných uhlovodíků vzniklých jako vedlejší produkt, pokud tento vedlejší produkt není zachycen nebo pokud není tento vedlejší produkt zneškodněn výrobcem v rámci výrobního procesu nebo po něm nebo předán jinému podniku ke zneškodnění. Při výpočtu výroby částečně fluorovaných uhlovodíků se nezohledňuje žádné množství regenerovaných částečně fluorovaných uhlovodíků.

2.   Výroba částečně fluorovaných uhlovodíků je povolena v rozsahu, v jakém Komise přidělila výrobcům výrobní práva v souladu s tímto článkem.

3.   Před 1. lednem 2025 Komise prostřednictvím prováděcích aktů přidělí na základě údajů oznámených podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 výrobní práva na základě přílohy V výrobcům, kteří v roce 2022 vyráběli částečně fluorované uhlovodíky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů na žádost příslušného orgánu členského státu změnit prováděcí akty uvedené v odstavci 3 s cílem přidělit dodatečná výrobní práva výrobcům uvedeným v odstavci 3 nebo jakýmkoli jiným podnikům usazeným v Unii, pokud nejsou překročeny výrobní limity členského státu podle Montrealského protokolu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.   Pokud prováděcí akt nenabyde účinnosti před 1. lednem 2025, mohou výrobci pokračovat ve výrobě částečně fluorovaných uhlovodíků bez přidělení výrobních práv. Částečně fluorované uhlovodíky vyrobené během tohoto období se po přidělení výrobních práv započítávají do tohoto přidělení v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 3.

6.   Tři roky od přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 2 a poté každé tři roky Komise tyto prováděcí akty přezkoumá a v případě potřeby tyto akty pozmění, přičemž zohlední změny výrobních práv podle článku 15 během předchozích tří let. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 15

Převod a povolení výrobních práv za účelem průmyslové racionalizace

1.   Pro účely průmyslové racionalizace v rámci členského státu mohou výrobci zcela nebo částečně převést svá výrobní práva na jakýkoli jiný podnik v tomto členském státě, pokud jsou dodrženy vypočtené úrovně výroby smluvních stran Montrealského protokolu. Převody schvaluje Komise a příslušné orgány a provádějí se prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

2.   Pro účely průmyslové racionalizace mezi členskými státy může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, kde se nachází příslušná výroba daného výrobce, a s příslušným orgánem členského státu, u nějž jsou k dispozici přebytečné vypočtené úrovně výroby podle Montrealského protokolu, povolit prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů tomuto výrobci, aby překročil svá výrobní práva uvedená v čl. 14 odst. 3. o určité množství, a to s ohledem na podmínky stanovené v Montrealském protokolu.

3.   Komise může po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž se nachází příslušná výroba daného výrobce, a s příslušným orgánem dotčené třetí země, která je smluvní stranou, povolit výrobci kombinovat výrobní práva uvedená v článku 14 s vypočtenými úrovněmi výroby povolenými výrobci ve třetí zemi podle Montrealského protokolu a vnitrostátními právními předpisy tohoto výrobce pro účely průmyslové racionalizace se třetí zemí, pokud kombinovaná výroba obou výrobců nepovede k překročení vypočtených úrovní výroby obou stran podle Montrealského protokolu a jsou dodrženy příslušné vnitrostátní právní předpisy.

Článek 16

Snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh

1.   Uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh je povoleno pouze v rozsahu, v jakém Komise přidělila výrobcům a dovozcům kvóty, jak je stanoveno v článku 17.

Výrobci a dovozci uvádějící částečně fluorované uhlovodíky na trh nesmí překročit příslušné kvóty, které mají k dispozici v okamžiku uvedení na trh.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na částečně fluorované uhlovodíky, které jsou:

a)

dovezeny do Unie za účelem zneškodnění;

b)

používány výrobcem jako vstupní suroviny nebo dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům pro použití jako vstupní suroviny;

c)

dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům za účelem vývozu z Unie a nejsou obsaženy ve výrobcích nebo zařízeních, pokud tyto částečně fluorované uhlovodíky nejsou následně před vývozem dodávány žádné jiné osobě v Unii;

d)

dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem pro použití ve vojenském vybavení;

e)

dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podniku, který je používá k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 2 a vyloučení částečně fluorovaných uhlovodíků z požadavku na kvótu stanoveného v odstavci 1 v souladu s rozhodnutími smluvních stran Montrealského protokolu.

4.   Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu a s ohledem na jakékoli údaje Evropské agentury pro léčivé přípravky povolit prostřednictvím prováděcích aktů výjimku na dobu až čtyř let, kterou se z požadavku na kvóty podle odstavce 1 vyjmou částečně fluorované uhlovodíky pro použití v určitých aplikacích nebo určitých kategoriích výrobků nebo zařízení, pokud je v žádosti prokázáno, že:

a)

pro tyto konkrétní aplikace, výrobky nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy, nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů nebo rizik pro veřejné zdraví použít; a

b)

dostatečné dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků nelze zajistit, aniž by to vyžadovalo nepřiměřené náklady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.   Emise částečně fluorovaných uhlovodíků během výroby se považují za uvedené na trh v roce, během něhož k nim dojde.

6.   Tento článek a články 17, 20 až 29 a 31 se rovněž vztahují na částečně fluorované uhlovodíky obsažené v předem smíšených polyolech.

Článek 17

Stanovení referenčních hodnot a přidělování kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh

1.   Komise do 31. října 2024 a poté alespoň jednou za tři roky stanoví referenční hodnoty pro výrobce a dovozce v souladu s přílohou VII pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh.

Komise stanoví tyto referenční hodnoty pro všechny výrobce a dovozce, kteří v předchozích třech letech uváděli na trh částečně fluorované uhlovodíky, a to prostřednictvím prováděcího aktu, který stanoví referenční hodnoty pro všechny výrobce a dovozce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

2.   Výrobce nebo dovozce může oznámit Komisi trvalé nástupnictví nebo akvizici části svého podnikání souvisejícího s tímto článkem, což povede ke změně přiřazování jeho referenčních hodnot a referenčních hodnot právního nástupce.

Komise si může za tímto účelem vyžádat příslušnou dokumentaci. Upravené referenční hodnoty musí být zpřístupněny na portálu fluorovaných skleníkových plynů.

3.   Výrobci a dovozci mohou do 1. června 2024 a do 1. dubna 2027 a poté alespoň jednou za tři roky učinit prohlášení o obdržení kvót z rezervy uvedené v příloze VIII prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

4.   Komise do 31. prosince 2024 a následně každý rok přidělí každému výrobci a dovozci kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh podle přílohy VIII. Kvóty se oznamují výrobcům a dovozcům prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

5.   Přidělení kvóty je podmíněno zaplacením splatné částky, která se rovná třem eurům za každou tunu ekvivalentu kvóty CO2, která má být přidělena. Výrobci a dovozci jsou prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů informováni o celkové splatné částce za svou vypočtenou maximální kvótu přidělenou na následující kalendářní rok a o lhůtě pro provedení platby. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobnosti platby splatné částky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Výrobci a dovozci mohou platit pouze za část vypočteného maximálního přídělu kvót, která jim byla nabídnuta. V takovém případě se těmto výrobcům a dovozcům přidělí kvóta odpovídající platbě provedené ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.

Do 31. prosince 2027 Komise bezplatně přerozdělí kvótu, za niž nebyla provedena platba ve stanovené lhůtě, pouze těm výrobcům a dovozcům, kteří zaplatili celkovou splatnou částku za svou vypočtenou maximální kvótu přidělenou podle prvního pododstavce a kteří učinili prohlášení uvedené v odstavci 3. Toto přerozdělení se provádí na základě podílu každého výrobce nebo dovozce na součtu všech maximálních vypočtených kvót nabídnutých těmto výrobcům a dovozcům a jimi uhrazených v plné výši. Od 1. ledna 2028 se kvóta, za kterou nebyla provedena platba ve stanovené lhůtě, zruší.

Komise je oprávněna nepřidělit v plném rozsahu maximální množství uvedené v příloze VII nebo přidělit dodatečné kvóty jako pohotovostní při realizačních problémech během období přidělování.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 5 tohoto článku, pokud jde o částky splatné při přidělování kvót a mechanismus přidělování zbývajících kvót, aby se kompenzovala inflace.

7.   Každý rok nebo častěji na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu členského státu posoudí Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami dopad systému postupného snižování kvót stanoveného v příloze VII na trh s tepelnými čerpadly v Unii, přičemž vezme v úvahu příslušné faktory, zejména vývoj cen fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy I, míru růstu počtu tepelných čerpadel, která tyto plyny stále vyžadují, zavádění alternativních technologií na trhu a stav cíle týkajícího se míry zavádění tepelných čerpadel stanoveného v rámci plánu REPowerEU. Komise zahrne závěry těchto posouzení do příslušné výroční zprávy o činnosti v oblasti klimatu.

Pokud posouzení prokáže závažný nedostatek fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy I pro zavádění tepelných čerpadel, který by mohl ohrozit dosažení cílů pro zavádění tepelných čerpadel stanovených v REPowerEU, přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem změny přílohy VII, aby bylo možné na trh uvést určité množství fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nad rámec kvót podle přílohy VII, a to až do výše 4 410 247 tun ekvivalentu CO2 ročně pro období 2025-2026 a Až do výše 1 425 536 tun ekvivalentu CO2 ročně pro období 2027-2029.

Pokud Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v druhém pododstavci tohoto článku, rozdělí se dodatečné kvóty výrobcům a dovozcům, kteří v předchozím roce nahlásili podle článku 26 používání v tepelných čerpadlech jako jednu z hlavních kategorií použití dané látky, a to na základě jejich žádosti podané prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

8.   Výnosy získané z přidělených kvót představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (26). Tyto příjmy jsou účelově vázány na program LIFE a na okruh 7 víceletého finančního rámce (Evropská veřejná správa) a mají pokrýt náklady na externí pracovníky pracující na řízení přidělování kvót, služby informačních technologií a systémy udělování licencí pro účely provádění tohoto nařízení a pro zajištění souladu s Montrealským protokolem. Příjmy použité na pokrytí těchto nákladů nesmí překročit maximální roční částku 3 miliony EUR. Veškeré příjmy zbývající po pokrytí těchto nákladů se zapíší do souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 18

Podmínky registrace a přijímání přidělených kvót

1.   Kvóty se přidělují pouze výrobcům nebo dovozcům, kteří mají provozovnu v Unii nebo kteří jmenovali výhradního zástupce s provozovnou v Unii, který nese plnou odpovědnost za soulad s tímto nařízením a s požadavky hlavy II nařízení (ES) č. 1907/2006. Výhradním zástupcem může být ten, kdo byl určen podle článku 8 nařízení (ES) č. 1907/2006.

2.   Pouze výrobci a dovozci, kteří mají zkušenosti s obchodováním s chemickými látkami nebo se servisem chladicích a klimatizačních zařízení, protipožárních zařízení nebo tepelných čerpadel po dobu tří po sobě jdoucích let před obdobím přidělení kvót, mohou předkládat prohlášení uvedené v čl. 17 odst. 3 nebo na tomto základě obdržet přidělenou kvótu podle čl. 17 odst. 4. Výrobci a dovozci předloží Komisi za tímto účelem na požádání doklady.

3.   Pro účely registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů uvedou výrobci a dovozci fyzickou adresu, na které se podnik nachází a odkud vykonává svou činnost. Na stejné fyzické adrese se registruje pouze jeden podnik.

Pro účely předložení prohlášení o kvótě podle čl. 17 odst. 3 a přidělení kvóty podle čl. 17 odst. 4, jakož i pro účely stanovení referenčních hodnot podle čl. 17 odst. 1 se všechny podniky, které sdílejí stejného skutečného vlastníka, považují za jediný podnik. Na referenční hodnotu podle čl. 17 odst. 1 a na přidělení kvóty podle čl. 17 odst. 4 má nárok pouze tento jediný podnik, který je podnikem registrovaným na portálu fluorovaných skleníkových plynů jako první, pokud skutečný vlastník neuvede jinak.

Článek 19

Plnění výrobků a zařízení částečně fluorovanými uhlovodíky předem

1.   Chladicí a klimatizační zařízení, tepelná čerpadla a inhalátory odměřených dávek plněné předem látkami uvedenými v oddíle 1 přílohy I nesmějí být uváděny na trh, pokud tyto látky, jimiž jsou dané výrobky nebo zařízení naplněny předem, nejsou započítány do systému kvót uvedeného v této kapitole.

Zákaz uvedený v prvním pododstavci se použije na inhalátory odměřených dávek od 1. ledna 2025.

2.   Při uvádění předem naplněných výrobků nebo zařízení uvedených v odstavci 1 na trh výrobci a dovozci výrobků nebo zařízení zajistí, aby byl řádně doložen soulad s odstavcem 1, a vypracují v tomto ohledu prohlášení o shodě.

Vypracováním prohlášení o shodě výrobci a dovozci výrobků nebo zařízení přebírají odpovědnost za dodržení souladu s tímto odstavcem a odstavcem 1.

Výrobci a dovozci výrobků nebo zařízení uchovávají tuto dokumentaci a prohlášení o shodě po dobu nejméně pěti let od uvedení tohoto výrobků nebo zařízení na trh a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.

3.   Pokud částečně fluorované uhlovodíky obsažené ve výrobcích nebo zařízení uvedených v odstavci 1 nebyly uvedeny na trh před naplněním výrobků nebo zařízení, dovozci těchto výrobků nebo zařízení zajistí, aby nezávislý auditor registrovaný na portálu fluorovaných skleníkových plynů do 30. dubna 2025 a následně každý rok potvrdil správnost dokumentace, prohlášení o shodě a pravdivost jejich zprávy podle čl. 26 odst. 7 za předchozí kalendářní rok na přiměřené úrovni jistoty.

Nezávislý auditor musí být buď:

a)

akreditován podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (27) nebo

b)

akreditován pro ověřování finančních výkazů podle právních předpisů dotyčného členského státu.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná opatření týkající se prohlášení o shodě uvedeného v odstavci 2, ověření nezávislým auditorem a akreditace auditorů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.   Dovozce výrobků nebo zařízení uvedených v odstavci 1, který nemá provozovnu v Unii, musí jmenovat výhradního zástupce s provozovnou v Unii, který nese plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení. Výhradním zástupcem může být ten, kdo byl určen podle článku 8 nařízení (ES) č. 1907/2006.

6.   Tento článek se nevztahuje na podniky, které ročně uvádějí na trh méně než 10 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků obsažených ve výrobcích nebo zařízení uvedených v odstavci 1.

Článek 20

Portál fluorovaných skleníkových plynů

1.   Komise zřídí elektronický systém pro správu systému kvót, požadavků na licence na dovoz a vývoz a podávání zpráv o povinnostech v souvislosti s fluorovanými skleníkovými plyny (dále jen „portál fluorovaných skleníkových plynů“) a zajistí jeho provoz.

2.   Komise zajistí propojení portálu fluorovaných skleníkových plynů s jednotným portálem EU pro oblast celnictví prostřednictvím jednotného celního portálu Evropské unie pro výměnu certifikátů (EU CSW-CERTEX) zřízeného nařízením (EU) 2022/2399.

3.   Členské státy zajistí propojení svých vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví s portálem EU CSW-CERTEX za účelem výměny informací s portálem fluorovaných skleníkových plynů.

4.   Podniky musí mít platnou registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů před prováděním následujících činností:

a)

dovoz nebo vývoz fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny, s výjimkou dočasného uskladnění podle čl. 5 bodu 17 nařízení (EU) č. 952/2013;

b)

předložení prohlášení podle čl. 17 odst. 3;

c)

obdržení kvóty pro uvedení částečně fluorovaných uhlovodíků na trh v souladu s čl. 17 odst. 4 nebo provádění převodu kvót či získávání takto převedených kvót v souladu s čl. 21 odst. 1, nebo udělení či získání povolení k využívání kvóty v souladu s čl. 21 odst. 2 nebo přenesení tohoto povolení k využívání kvóty v souladu s čl. 21 odst. 3;

d)

dodávání nebo přijímání částečně fluorovaných uhlovodíků pro účely uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. a) až e);

e)

provádění veškerých dalších činností, které vyžadují podávání zpráv podle článku 26;

f)

získání výrobních práv podle článku 14 a pro provedení nebo přijetí převodu a povolení výrobních práv uvedených v článku 15;

g)

ověřování zpráv uvedených v čl. 19 odst. 3 a čl. 26 odst. 8.

Registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů je platná pouze poté, co ji Komise potvrdí, a pouze pokud ji Komise nepozastaví nebo nezruší nebo ji podnik nevezme zpět.

5.   Platná registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů v okamžiku dovozu nebo vývozu představuje licenci požadovanou podle článku 22.

6.   Komise v nezbytné míře prostřednictvím prováděcích aktů upřesní pravidla registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů pro zajištění hladkého fungování portálu fluorovaných skleníkových plynů a slučitelnosti s jednotným portálem EU pro oblast celnictví. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

7.   Příslušné orgány členských států, včetně celních orgánů, mají přístup k portálu fluorovaných skleníkových plynů, aby bylo možné provádět příslušné požadavky a kontroly. Přístup celních orgánů k portálu fluorovaných skleníkových plynů je zajištěn prostřednictvím jednotného portálu EU pro oblast celnictví.

Příslušné orgány členských států a Komise zajistí důvěrnost údajů obsažených v portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Nejpozději do tři měsíců po ukončení přidělování pro daný rok Komise zveřejní:

a)

seznam držitelů kvót;

b)

seznam podniků, na které se vztahují požadavky na podávání zpráv stanovené v článku 26.

8.   Veškeré žádosti výrobců a dovozců o opravu informací, jež zaznamenali na portálu fluorovaných skleníkových plynů, které se týkají převodů kvót uvedených v čl. 21 odst. 1, povolení k využívání kvót uvedených v čl. 21 odst. 2 nebo přenášení povolení uvedených v čl. 21 odst. 3, musí být se souhlasem všech podniků zapojených do transakce sděleny Komisi bez zbytečného odkladu nejpozději do 31. března roku následujícího po roce zaznamenání převodu kvóty či povolení k využívání kvóty nebo případně přenesení tohoto povolení. Tato žádost musí být podložena důkazy prokazujícími, že se jedná o administrativní chybu.

Bez ohledu na první pododstavec se žádosti o opravu údajů, které mají negativní dopad na nároky jiných výrobců a dovozců, kteří nejsou zapojeni do příslušné transakce, zamítnou.

Článek 21

Převod kvót a povolení využívat kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků v dovezeném zařízení na trh

1.   Každý výrobce nebo dovozce, pro něž byla stanovena referenční hodnota podle čl. 17 odst. 1, smí na portálu fluorovaných skleníkových plynů svou kvótu na všechna nebo libovolná množství převést podle čl. 17 odst. 4 jinému výrobci nebo dovozci v Unii nebo jinému výrobci nebo dovozci, které v Unii zastupuje výhradní zástupce uvedený v čl. 18 odst. 1.

Kvóta převedená podle prvního pododstavce nesmí být převedena podruhé.

2.   Každý výrobce nebo dovozce, pro něž byla stanovena referenční hodnota podle čl. 17 odst. 1, mohou na portálu fluorovaných skleníkových plynů povolit podniku v Unii nebo podniku zastoupenému v Unii výhradním zástupcem uvedeným v čl. 19 odst. 5, aby využil celou jeho kvótu nebo její část pro účely dovozu předem naplněného zařízení uvedeného v článku 19.

Příslušná množství částečně fluorovaných uhlovodíků se považují za uvedená na trh povolujícím výrobcem nebo dovozcem v okamžiku povolení.

3.   Každý podnik, který obdrží povolení, může toto povolení pro využití kvóty obdržené v souladu s odstavcem 2 v rámci portálu fluorovaných skleníkových plynů přenést na podnik za účelem dovozu předem naplněného zařízení uvedeného v článku 19. Přenesené povolení nesmí být přeneseno podruhé.

4.   Převody kvót, povolení k využívání kvót a přenesení povolení prováděné prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů jsou platné pouze tehdy, pokud je přijímající podnik přijme prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

KAPITOLA V

Obchod

Článek 22

Dovoz a vývoz

1.   Dovoz a vývoz fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, je podmíněn předložením platné licence celním orgánům, kterou Komise vydala podle čl. 20 odst. 4 a 5, kromě případu dočasného uskladnění.

Tento odstavec se nevztahuje na výrobky a zařízení, které jsou osobními věcmi.

2.   Fluorované skleníkové plyny dovážené do Unie se považují za nově vyrobené plyny.

3.   Od 12. března 2025 je zakázán vývoz pěn, technických aerosolů, stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a stacionárních tepelných čerpadel uvedených v příloze IV, které obsahují fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování nejméně 1 000 nebo jejichž fungování je na takových plynech závislé.

Zákaz stanovený v prvním pododstavci se nevztahuje na vojenské vybavení nebo na výrobky a vybavení, které mohou být uvedeny na trh v Unii v souladu s přílohou IV.

4.   Odchylně od odstavce 3 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů ve výjimečných případech na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu dotčeného členského státu a s ohledem na cíle tohoto nařízení povolit vývoz výrobků a zařízení uvedených v odstavci 3, pokud se prokáže, že vzhledem k hospodářské hodnotě a očekávané zbývající době životnosti konkrétního zboží by zákaz vývozu znamenal pro vývozce nepřiměřenou zátěž. Takový vývoz je povolen pouze v případě, že je v souladu s vnitrostátním právem země určení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

5.   Podniky s provozovnou v Unii přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že vývoz chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel neporušuje dovozní omezení, která stát dovozu oznámil podle Montrealského protokolu.

Článek 23

Kontroly obchodu

1.   Celní orgány a orgány dozoru nad trhem vymáhají dodržování zákazů a jiných omezení stanovených v tomto nařízení, pokud jde o dovoz a vývoz.

2.   Pro účely propuštění do volného oběhu se za podnik, který je držitelem kvóty nebo povolení k využívání kvóty podle tohoto nařízení a který je registrován na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20, považuje dovozce uvedený v celním prohlášení.

Pro účely jiného dovozu, než je propuštění do volného oběhu se za podnik registrovaný na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20 považuje deklarant uvedený v celním prohlášení, který je držitelem povolení pro zvláštní režim, jiný než tranzit, pokud nedojde k převodu práv a povinností podle článku 218 nařízení (EU) č. 952/2013, který umožňuje, aby deklarantem byla jiná osoba. V případě tranzitního režimu se za podnik, který je držitelem kvóty nebo povolení k použití kvóty podle tohoto nařízení, považuje držitel režimu.

Pro účely vývozu se za podnik registrovaný na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20 považuje vývozce uvedený v celním prohlášení.

3.   V případě dovozu fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, poskytne dovozce nebo, není-li k dispozici, deklarant uvedený v celním prohlášení nebo v prohlášení pro dočasné uskladnění, a v případě vývozu vývozce uvedený v celním prohlášení v příslušných případech celním orgánům v celním prohlášení tyto informace:

a)

registrační identifikační číslo na portálu fluorovaných skleníkových plynů;

b)

registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI);

c)

čistou hmotnost plynů v nádobách a plynů obsažených ve výrobcích a zařízeních a v jejich částech;

d)

zbožový kód, do kterého je zboží zařazeno;

e)

počet tun ekvivalentu CO2 plynů v nádobách a plynů obsažených ve výrobcích nebo zařízeních a jejich částech.

4.   Celní orgány zejména ověří, zda v případě propuštění do volného oběhu má dovozce uvedený v celním prohlášení kvótu nebo povolení využít kvótu, jak vyžaduje toto nařízení, a to před propuštěním zboží do volného oběhu. Celní orgány rovněž zajistí, aby v případě dovozu byl dovozce uvedený v celním prohlášení, nebo není-li k dispozici, deklarant, a v případě vývozu vývozce uvedený v celním prohlášení, zaregistrováni na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20.

5.   V příslušných případech celní orgány sdělí informace týkající se celního odbavení zboží do portálu fluorovaných skleníkových plynů prostřednictvím jednotného portálu EU pro oblast celnictví.

6.   Dovozci fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II v opětovně plnitelných nádobách poskytnou celním orgánům v okamžiku předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu, prohlášení o shodě uvedené v čl. 11 odst. 4 včetně dokladů potvrzujících platná opatření pro vrácení nádoby za účelem opětovného naplnění.

7.   Dovozci fluorovaných skleníkových plynů poskytnou celním orgánům v okamžiku předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu, doklady uvedené v čl. 4 odst. 6.

8.   Prohlášení o shodě a dokumentace uvedené v čl. 19 odst. 2 musí být zpřístupněny celním orgánům v okamžiku předložení celního prohlášení, které se týká propuštění do volného oběhu.

9.   Celní orgány při provádění kontrol na základě analýzy rizik v souvislosti s celním systémem pro řízení rizik a v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 952/2013 ověřují soulad s pravidly dovozu a vývozu stanovenými v tomto nařízení. Při uvedené analýze rizik se zohlední zejména veškeré dostupné informace o pravděpodobnosti nedovoleného obchodu s fluorovanými skleníkovými plyny a to, zda dotčený podnik v minulosti dodržoval předpisy.

10.   Na základě analýzy rizik celní orgán při provádění fyzických celních kontrol látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, ověří při dovozu a vývozu zejména:

a)

že předložené zboží odpovídá zboží popsanému v licenci a v celním prohlášení;

b)

že se na předložený výrobek nebo zařízení nevztahují zákazy uvedené v čl. 11 odst. 1 a 3;

c)

že zboží je před propuštěním do volného oběhu řádně označeno v souladu s článkem 12.

Dovozce a, není-li k dispozici, deklarant, či podle okolností vývozce poskytnou celním orgánům během kontrol své licence v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 952/2013.

11.   Celní orgány nebo orgány dozoru nad trhem přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zabránily pokusům o dovoz nebo vývoz látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a kterým již nebylo povoleno vstoupit na území nebo je opustit.

12.   Celní orgány zabaví nebo odeberou nádoby na jedno použití uvedené v čl. 11 odst. 3 druhém pododstavci písm. a) tohoto nařízení, které toto nařízení zakazuje, za účelem zneškodnění v souladu s články 197 a 198 nařízení (EU) č. 952/2013 nebo informují příslušné orgány s cílem zajistit, aby byly tyto nádoby zabaveny nebo odebrány za účelem zneškodnění. Orgány dozoru nad trhem tyto nádoby rovněž stáhnou z trhu nebo z oběhu v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2019/1020.

V jiných případech nezákonného dovozu, dalších dodávek nebo vývozu v rozporu s tímto nařízením, které nejsou uvedeny v prvním pododstavci, zejména pokud jsou fluorované skleníkové plyny uvedené v oddíle 1 přílohy I uváděny na trh v nádobách nebo jsou plněny do výrobků a zařízení v rozporu s požadavky na kvóty a povolení stanovenými v tomto nařízení, mohou celní orgány nebo orgány dozoru nad trhem přijmout alternativní opatření. Tato opatření mohou zahrnovat i aukce, pokud následné uvedení na trh proběhne v souladu s tímto nařízením.

Vývoz fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy I, u nichž bylo po propuštění do volného oběhu zjištěno, že nejsou v souladu s tímto nařízením, je zakázán.

13.   Členské státy určí nebo schválí celní úřady nebo jiná místa a určí trasu do těchto celních úřadů nebo míst v souladu s články 135 a 267 nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem předložení fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a výrobků a zařízení uvedených v článku 19 tohoto nařízení celním orgánům při jejich vstupu na celní území Unie nebo při jejich výstupu z tohoto území. Kontroly provádějí v souladu s vnitrostátními předpisy pracovníci celních úřadů nebo jiné oprávněné osoby se znalostmi v záležitostech souvisejících s předcházením nezákonným činnostem, na které se vztahuje toto nařízení, a mají přístup k vhodnému vybavení pro provádění příslušných fyzických kontrol na základě analýzy rizik.

Režim tranzitu pro plyny a výrobky nebo zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou oprávněny zahájit nebo ukončit pouze určené nebo schválené celní úřady nebo jiná místa ve smyslu prvního pododstavce.

Článek 24

Opatření pro sledování nedovoleného obchodu

1.   Na základě pravidelného sledování obchodu s fluorovanými skleníkovými plyny a posuzování potenciálních rizik nedovoleného obchodu spojeného s pohybem fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem:

a)

doplnění tohoto nařízení stanovením kritérií, která příslušné orgány členských států zohlední při provádění kontrol v souladu s článkem 29 za účelem zjištění, zda podniky plní své povinnosti podle tohoto nařízení;

b)

doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků, které je třeba kontrolovat, pokud podle článku 23 probíhá monitorování fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, propuštěných do režimu dočasného uskladnění nebo do celního režimu, včetně režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma, nebo v tranzitu přes celní území Unie;

c)

změny tohoto nařízení doplněním metodik monitorování fluorovaných skleníkových plynů uvedených na trh, které jsou zapotřebí k tomu, aby bylo možné v souladu s článkem 22 monitorování dovoz a vývoz fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, propuštěných do režimu dočasného uskladnění nebo do celního režimu.

2.   Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 Komise zohlední environmentální přínosy a socioekonomické dopady metodiky, která má být stanovena podle písmen a), b) a c) uvedeného odstavce.

Článek 25

Obchod se státy nebo organizacemi regionální hospodářské integrace a územími, na která se Montrealský protokol nevztahuje

1.   Dovoz částečně fluorovaných uhlovodíků a výrobků a zařízení, které částečně fluorované uhlovodíky obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, z jakéhokoli státu nebo organizace regionální hospodářské integrace, které nesouhlasily s tím, že budou vázány ustanoveními Montrealského protokolu vztahujícími se na tyto plyny, a vývoz do takového státu či organizace regionální hospodářské integrace, jsou od 1. ledna 2028 zakázány.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro propouštění do volného oběhu a pro vývoz výrobků a zařízení dovážených z některého státu nebo organizace regionální hospodářské integrace ve smyslu odstavce 1 nebo do nich vyvážených, pokud byly tyto výrobky vyrobeny za použití částečně fluorovaných uhlovodíků, avšak neobsahují plyny, které lze jednoznačně označit za částečně fluorované uhlovodíky, jakož i pravidel pro identifikaci těchto výrobků a zařízení. Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední příslušná rozhodnutí přijatá smluvními stranami Montrealského protokolu, a pokud jde o pravidla pro identifikaci těchto výrobků a zařízení, veškeré technické pokyny pravidelně poskytované smluvním stranám Montrealského protokolu.

3.   Odchylně od odstavce 1 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů povolit obchod s částečně fluorovanými uhlovodíky a výrobky a zařízeními, která částečně fluorované uhlovodíky obsahují nebo jejichž provoz na těchto plynech závisí nebo které jsou vyrobeny prostřednictvím jednoho nebo více takových plynů, s jakýmkoli státem nebo organizací regionální hospodářské integrace ve smyslu odstavce 1, pokud je pro daný stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace podle čl. 4 odst. 8 Montrealského protokolu stanoveno, že jsou plně v souladu s Montrealským protokolem, a předložily za tímto účelem údaje uvedené v článku 7 Montrealského protokolu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

4.   S výhradou jakéhokoli rozhodnutí přijatého smluvními stranami Montrealského protokolu, jak je uvedeno v odstavci 2, se odstavec 1 použije na každé území, na které se nevztahuje Montrealský protokol, stejně jako se taková rozhodnutí vztahují na jakýkoli stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace ve smyslu odstavce 1.

5.   Pokud orgány území, na které se Montrealský protokol nevztahuje, zcela dodržují Montrealský protokol a poskytnou za tímto účelem údaje uvedené v článku 7 Montrealského protokolu, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že se některá nebo žádná ustanovení odstavce 1 tohoto článku nepoužijí na toto území. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

KAPITOLA VI

Podávání zpráv a shromažďování údajů o emisích

Článek 26

Podávání zpráv podniky

1.   Každý výrobce, dovozce a vývozce, kteří během předchozího kalendářního roku vyrobili, dovezli nebo vyvezli částečně fluorované uhlovodíky nebo množství přesahující jednu metrickou tunu nebo 100 tun ekvivalentu CO2 jiných fluorovaných skleníkových plynů, oznámí Komisi do 31. března 2025 a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok. Tento odstavec se použije rovněž na podniky, které získaly kvótu podle čl. 21 odst. 1.

Každý výrobce nebo dovozce, kterým byla přidělena kvóta podle čl. 17 odst. 4 nebo na které byly kvóty převedeny podle čl. 21 odst. 1, ale kteří během předchozího kalendářního roku neuvedli na trh žádné množství částečně fluorovaných uhlovodíků, oznámí tuto skutečnost Komisi do 31. března 2024 a následně každý rok předložením „nulové zprávy“.

2.   Každý podnik, který zneškodnil částečně fluorované uhlovodíky nebo množství jiných fluorovaných skleníkových plynů přesahující jednu metrickou tunu nebo 100 tun ekvivalentu CO2, oznámí Komisi do 31. března 2025 a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

3.   Každý podnik, který během předchozího kalendářního roku použil nejméně 1 000 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I jako vstupní surovinu, oznámí Komisi do 31. března 2025 a poté každoročně údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

4.   Každý podnik, který během předchozího kalendářního roku uvedl na trh nejméně 10 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků nebo nejméně 100 tun ekvivalentu CO2 jiných fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobcích nebo zařízení, oznámí Komisi do 31. března 2025 a poté každoročně údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

5.   Každý podnik, který obdržel jakékoli množství částečně fluorovaných uhlovodíků uvedených v čl. 16 odst. 2, oznámí Komisi do 31. března 2025 a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

Každý výrobce nebo dovozce, který uvedl na trh částečně fluorované uhlovodíky pro účely výroby inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, oznámí Komisi do 31. března 2025 a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX. Výrobci těchto inhalátorů odměřených dávek oznámí Komisi údaje uvedené v příloze IX o přijatých částečně fluorovaných uhlovodících.

6.   Každý podnik, který regeneroval množství fluorovaných skleníkových plynů přesahující 1 metrickou tunu nebo 100 tun ekvivalentu CO2, oznámí Komisi do 31. března 2025 a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX ke každé z těchto látek za daný kalendářní rok.

7.   Každý dovozce zařízení, který uvedl na trh předem naplněné zařízení uvedené v článku 19 obsahující alespoň 1 000 tun částečně fluorovaných uhlovodíků ekvivalentu CO2, a pokud tyto částečně fluorované uhlovodíky nebyly uvedeny na trh před naplněním zařízení, předloží do 30. dubna 2025 a poté každoročně Komisi zprávu o ověření vydanou podle čl. 19 odst. 3.

8.   Každý podnik, který podle odstavce 1 podá zprávu o uvedení na trh nejméně 1 000 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků během předchozího kalendářního roku, kromě toho do 30. dubna 2025 zajistí, aby pravdivost jeho zprávy byla s přiměřenou mírou jistoty potvrzena nezávislým auditorem. Auditor je zaregistrován na portálu fluorovaných skleníkových plynů a je akreditován:

a)

podle směrnice 2003/87/ES nebo

b)

pro ověřování finančních výkazů podle právních předpisů dotyčného státu.

Transakce uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) se ověřují bez ohledu na příslušná množství.

Komise může požádat podnik, aby zajistil, že pravdivost jeho zprávy bude s přiměřenou mírou jistoty potvrzena nezávislým auditorem, a to bez ohledu na dotčené množství, je-li to zapotřebí k potvrzení, že tento podnik dodržuje toto nařízení.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobnosti týkající se ověřování zpráv a akreditace auditorů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

9.   Veškeré vykazování a ověřování uvedené v tomto článku se provádí prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát pro předkládání zpráv uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Článek 27

Shromažďování údajů o emisích

Členské státy zavedou pro příslušné oblasti uvedené v tomto nařízení systémy podávání zpráv s cílem získávat údaje o emisích.

Členské státy případně umožní zaznamenávání informací shromážděných v souladu s článkem 7 prostřednictvím centralizovaného elektronického systému.

Komise může poskytnout členským státům pokyny ohledně koncepce centralizovaného elektronického systému.

KAPITOLA VII

Vymáhání

Článek 28

Spolupráce a výměna informací

1.   V případech, kdy je nutné zajistit soulad s tímto nařízením, spolupracují příslušné orgány jednotlivých členských států, včetně celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem, orgánů pro ochranu životního prostředí a všech dalších příslušných orgánů s kontrolními pravomocemi, mezi sebou navzájem, s příslušnými orgány ostatních členských států, s Komisí a v případě potřeby se správními orgány třetích zemí.

Je-li k zajištění řádného provádění systému pro řízení rizik v oblasti cel nezbytná spolupráce s celními orgány, poskytnou příslušné orgány členských států celním orgánům veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.   Pokud celní orgány, orgány dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný příslušný orgán členského státu zjistí porušení tohoto nařízení, oznámí tuto skutečnost orgánu ochrany životního prostředí, nebo pokud to není relevantní, jinému orgánu příslušnému k ukládání sankcí v souladu s článkem 31.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly účinný přístup k veškerým informacím nezbytným pro vymáhání tohoto nařízení a mohly si tyto informace navzájem vyměňovat. Mezi tyto informace patří celní údaje, informace o vlastnictví a finanční stavu, veškerá porušení předpisů v oblasti práva životního prostředí, jakož i údaje zaznamenané na portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Informace uvedené v prvním pododstavci musí být rovněž zpřístupněny příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi, je-li to nutné pro vymáhání tohoto nařízení. Příslušné orgány neprodleně informují Komisi o porušení čl. 16 odst. 1.

4.   Příslušné orgány upozorní příslušné orgány ostatních členských států, pokud zjistí, že došlo k porušení tohoto nařízení, které se může dotknout více než jednoho členského státu. Příslušné orgány informují příslušné orgány ostatních členských států, zejména pokud na trhu zjistí příslušný výrobek, který není v souladu s tímto nařízením, aby umožnily jeho odebrání, zabavení, stažení z trhu či oběhu za účelem likvidace.

Pro výměnu celních informací týkajících se rizik se používá celní systém pro řízení rizik.

Celní orgány si rovněž vyměňují veškeré relevantní informace týkající se porušení tohoto nařízení v souladu s nařízením Rady (ES) č. 515/97 (28) a, je-li to nutné, požádají o pomoc ostatní členské státy a Komisi.

Článek 29

Povinnost provádět kontroly

1.   Příslušné orgány členských států provádějí kontroly za účelem zjištění, zda podniky plní své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.   Kontroly se provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik, který zohledňuje zejména to, zda dotčený podnik v minulosti dodržoval předpisy, dále riziko nesouladu určitého výrobku s tímto nařízením a veškeré další relevantní informace obdržené od Komise, celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem, orgánů ochrany životního prostředí a od dalších orgánů členských států s kontrolními pravomocemi nebo od příslušných orgánů třetích zemí.

Příslušné orgány členských států rovněž provádějí kontroly, pokud disponují důkazy nebo jinými relevantními informacemi, včetně informací založených na odůvodněných obavách třetích stran nebo Komise, ohledně potenciálního nedodržování tohoto nařízení.

3.   Kontroly uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

a)

kontroly na místě v provozovnách s patřičnou četností a s ověřováním příslušné dokumentace a vybavení a

b)

kontroly online platforem podle tohoto odstavce.

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (29), pokud online platforma spadající do oblasti působnosti kapitoly III oddílu 4 uvedeného nařízení umožňuje uzavírat smlouvy na dálku s podniky nabízejícími fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení, které tyto plyny obsahují, příslušné orgány členských států ověří, zda podnik a nabízené fluorované skleníkové plyny, výrobky nebo zařízení splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány členských států za účelem zajištění dodržování uvedeného nařízení informují Komisi a příslušné orgány uvedené v článku 49 nařízení (EU) 2022/2065 a spolupracují s nimi.

Kontroly v podnicích se provádějí neohlášeně, s výjimkou případů, kdy je předběžné oznámení nezbytné, aby byla zajištěna účinnost kontrol. Členské státy zajistí, aby podniky poskytly příslušným orgánům veškerou nezbytnou součinnost, která těmto orgánům umožní provádět kontroly stanovené v tomto článku.

4.   Příslušné orgány členských států vedou záznamy o kontrolách uvádějící zejména povahu a výsledky kontrol a o opatřeních přijatých v případě nedodržování požadavků. Záznamy o všech kontrolách se uchovávají po dobu nejméně pět let.

5.   Na žádost jiného členského státu může členský stát provádět kontroly nebo jiná formální šetření u podniků podezřelých z nedovoleného pohybu plynů, výrobků nebo zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které působí na území tohoto členského státu. Žádající členský stát musí být o výsledku kontroly nebo šetření informován.

6.   Při provádění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, si může Komise vyžádat od příslušných orgánů členských států a od podniků všechny nezbytné informace. Současně s žádostí o informace podanou podniku zašle Komise kopii žádosti příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

7.   Komise přijme vhodná opatření na podporu přiměřené výměny informací a na podporu spolupráce mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito příslušnými orgány a Komisí. Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.

Článek 30

Oznamování porušení tohoto nařízení a ochrana oznamujících osob

Na ohlašování porušení tohoto nařízení a ochranu osob oznamujících tato porušení se vztahuje směrnice (EU) 2019/1937.

KAPITOLA VIII

Sankce, konzultační fórum, postup projednávání ve výboru a výkon přenesené pravomoci

Článek 31

Sankce

1.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (30), členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Členské státy tyto sankce a opatření oznámí Komisi před 1. lednem 2026 a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny.

2.   Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí být stanoveny s náležitým ohledem na:

a)

povahu a závažnost porušení tohoto nařízení;

b)

lidskou populaci nebo životní prostředí postižené porušením tohoto nařízení, s přihlédnutím k nutnosti dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

c)

veškerá předchozí porušení tohoto nařízení ze strany podniku odpovědného za dané porušení;

d)

finanční situace podniku odpovědného za porušení tohoto nařízení.

3.   Sankce zahrnují:

a)

správní finanční sankce v souladu s odstavcem 4; členské státy však mohou současně nebo alternativně uplatnit trestní sankce, pokud jsou stejně účinné, přiměřené a odrazující jako správní finanční sankce;

b)

zabavení či odebrání nebo stažení z trhu či převzetí zpět od zákazníků nebo převzetí tohoto zboží příslušnými orgány členských států v případě nezákonně získaného zboží;

c)

dočasný zákaz používat, vyrábět, dovážet, vyvážet nebo uvádět na trh fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení, které fluorované skleníkové plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, v případě závažného nebo opakovaného porušení tohoto nařízení.

4.   Správní finanční sankce podle odst. 3 písm. a) musí být přiměřené případným škodám na životním prostředí a musí odpovědné osoby účinně zbavovat hospodářských výhod plynoucích z porušení tohoto nařízení. Výše správních finančních sankcí se musí v případě opakovaného porušení tohoto nařízení postupně zvyšovat.

V případě nedovolené výroby, dovozu, vývozu, uvádění na trh nebo používání fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, činí maximální správní finanční sankce nejméně pětinásobek tržní hodnoty dotčených plynů nebo výrobků a zařízení. V případě opakovaného porušení nařízení během období pěti let, musí činit maximální výše správní finanční sankce nejméně osminásobek tržní hodnoty dotčených plynů nebo výrobků a zařízení.

5.   Podnikům, které překročily své kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh přidělené podle čl. 17 odst. 4 nebo převedené podle čl. 21 odst. 1, lze poté, co bylo překročení zjištěno, kromě uložení sankcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku rovněž přidělit pouze sníženou kvótu na následující období přidělování.

Snížené množství se vypočte jako 200 % množství, o které byla kvóta překročena. Je-li snížené množství vyšší než množství, jež má být podle čl. 17 odst. 4 přiděleno jako kvóta na období přidělování poté, co bylo překročení zjištěno, není na dané období přidělování přidělena žádná kvóta a kvóta na následující období přidělování je obdobně snižována tak dlouho, dokud není odečteno celé množství. Snížení se zaznamenává v portálu fluorovaných skleníkových plynů.

Článek 32

Výkon přenesení pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 12, čl. 12 odst. 18, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 6, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 2 a čl. 35 odst. 1 a 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 11. března 2024.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 12, čl. 12 odst. 18, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 6, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 2, čl. 35 odst. 1 a 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 12, čl. 12 odst. 18, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 6, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 2, čl. 35 odst. 1 a 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 33

Konzultační fórum

Komise zřídí konzultační fórum pro poskytování poradenství a odborných znalostí v souvislosti s prováděním tohoto nařízení. Jednací řád konzultačního fóra stanoví Komise a zveřejní jej. Do konzultačního fóra by měla být případně zapojena Evropská agentura pro léčivé přípravky.

Článek 34

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro fluorované skleníkové plyny. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA IX

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 35

Přezkum

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem změny příloh I, II III a VI, pokud jde o potenciál globálního oteplování u plynů uvedených ve zmíněných přílohách, je-li to nezbytné s ohledem na nové hodnotící zprávy přijaté IPCC nebo na nové zprávy skupiny pro vědecká hodnocení Montrealského protokolu.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu plynů v přílohách I, II a III, pokud skupiny pro vědecká hodnocení nebo jiný orgán s rovnocenným postavením dospěly k závěru, že tyto plyny mají významný dopad na klima, a pokud jsou tyto plyny vyváženy, dováženy, vyráběny nebo uváděny na trh ve významných množstvích.

3.   Do 1. července 2027 zveřejní Komise zprávu posuzující, zda existují nákladově efektivní, technicky proveditelné, energeticky účinné a spolehlivé alternativy, které umožňují nahrazení fluorovaných skleníkových plynů v mobilních chladicích zařízeních a mobilních klimatizačních zařízeních, a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu seznamu uvedeného v příloze IV.

4.   Do 1. července 2028 zveřejní Komise zprávu o posouzení dopadu tohoto nařízení na odvětví zdravotnictví, zejména na dostupnost inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, a na trh s chladicími zařízeními používanými ve spojení s bateriemi.

5.   Do 1. ledna 2030 zveřejní Komise zprávu o účincích tohoto nařízení.

Zpráva bude obsahovat posouzení následujících prvků:

a)

zda existují nákladově efektivní, technicky proveditelné, energeticky účinné, dostatečně dostupné a spolehlivé alternativy, které umožňují nahradit fluorované skleníkové plyny ve výrobcích a zařízeních uvedených v příloze IV, na něž se vztahují zákazy, které v době hodnocení dosud nebyly použitelné, zejména u výrobků a zařízení, na něž se vztahují úplné zákazy fluorovaných skleníkových plynů, včetně dělených klimatizačních systémů a tepelných čerpadel;

b)

vývoje v mezinárodním měřítku v oblasti lodní dopravy a potenciální rozšíření oblasti působnosti požadavků na izolaci na fluorované skleníkové plyny obsažené v chladicích a klimatizačních zařízeních plavidel;

c)

možnosti rozšíření oblasti působnosti zákazu vývozu uvedeného v čl. 22 odst. 3, přičemž se mimo jiné zohlední potenciální zvýšená celosvětová dostupnost výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny s nízkým potenciálem globálního oteplování nebo přírodní alternativy a vývoj v rámci Montrealského protokolu;

d)

možnosti zahrnout do požadavků na kvóty stanovené v čl. 16 odst. 1 částečně fluorované uhlovodíky pro účely uvedené v čl. 16 odst. 2, zejména pokud je jejich výrobce nebo dovozce dodávají přímo podniku, který je používá v odvětví výroby polovodičů k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par;

e)

rizika nadměrného omezení hospodářské soutěže na trhu v důsledku zákazů a souvisejících výjimek podle čl. 13 odst. 9, zejména těch, které se týkají elektrických spínacích zařízení vysokého napětí nad 145 kV nebo zkratového proudu nad 50 kA.

Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který může zahrnovat změny přílohy IV.

6.   Před 1. lednem 2040 Komise přezkoumá nutnost používat částečně fluorované uhlovodíky v odvětvích, kde se stále používají, a postupné rušení kvót HFC stanovených v příloze VII do roku 2050, zejména s ohledem na technologický vývoj, dostupnost alternativ k částečně fluorovaným uhlovodíkům pro příslušná použití a cíle Unie v oblasti klimatu. K přezkumu Komise případně připojí legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě.

7.   Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 (31) může z vlastního podnětu poskytovat vědecké poradenství a vydávat zprávy o souladu tohoto nařízení s cíli nařízení (EU) 2021/1119 a s mezinárodními závazky Unie podle Pařížské dohody.

Článek 36

Změny směrnice (EU) 2019/1937

V části I oddílu E bodě 2 přílohy směrnice (EU) 2019/1937 se doplňuje nový bod, který zní:

„vi)

„nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7 února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Úř. věst. L, 2024/573, 20.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj)“.

Článek 37

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (EU) č. 517/2014 se zrušuje.

2.   Článek 12 nařízení (EU) č. 517/2014 ve znění platném ke dni 10. března 2024 se použije i nadále do dne 31. prosince 2024.

3.   Ustanovení čl. 14 odst. 2 a článek 19 nařízení (EU) č. 517/2014 ve znění platném ke dni 10. března 2024 se použije i nadále pro vykazované období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.

4.   Kvóta přidělená v souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení (EU) č. 517/2014 zůstává v platnosti za účelem souladu s tímto nařízením. Výjimky pro částečně fluorované uhlovodíky uvedené v čl. 15 odst. 2 druhém pododstavci písm. f) nařízení (EU) č. 517/2014 se použijí do 31. prosince 2024.

5.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12 a čl. 17 odst. 5 se použijí od 1. ledna 2025.

Ustanovení čl. 20 odst. 2, čl. 20 odst. 3 a čl. 23 odst. 5 se použijí od 3. března 2025 k propuštění do volného oběhu podle článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013 a pro všechny ostatní dovozní postupy a pro vývoz.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 7. února 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB


(1)   Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 44.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. ledna 2024.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)(Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

(5)   Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(7)  Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1541 ze dne 17. července 2017 o uzavření kigalské změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 236, 14.9.2017, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 1).

(14)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(17)  Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(20)   Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(22)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(28)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).


PŘÍLOHA I

FLUOROVANÉ SKLENÍKOVÉ PODLE ČL. 2 PÍSM. A) (1)– částečně fluorované uhlovodíky, perfluoruhlovodíky a další fluorované sloučeniny

Látka

GWP (2)

Dvacetiletý GWP (3) pouze pro informační účely

Průmyslové označení

Chemický název

(obecný název)

Chemický vzorec

Oddíl 1: Částečně fluorované uhlovodíky (HFC)

HFC-23

trifluormethan (fluoroform)

CHF3

14 800

12 400

HFC-32

difluormethan

CH2F2

675

2 690

HFC-41

fluormethan (methylfluorid)

CH3F

92

485

HFC-125

pentafluorethan

CHF2CF3

3 500

6 740

HFC-134

1,1,2,2-tetrafluorethan

CHF2CHF2

1 100

3 900

HFC-134a

1,1,1,2-tetrafluorethan

CH2FCF3

1 430

4 140

HFC-143

1,1,2-trifluorethan

CH2FCHF2

353

1 300

HFC-143a

1,1,1-trifluorethan

CH3CF3

4 470

7 840

HFC-152

1,2-difluorethan

CH2FCH2F

53

77,6

HFC-152a

1,1-difluorethan

CH3CHF2

124

591

HFC-161

fluorethan (ethylfluorid)

CH3CH2F

12

17,4

HFC-227ea

1,1,1,2,3,3,3-heptafluorpropan

CF3CHFCF3

3 220

5 850

HFC-236cb

1,1,1,2,2,3-hexafluorpropan

CH2FCF2CF3

1 340

3 750

HFC-236ea

1,1,1,2,3,3-hexafluorpropan

CHF2CHFCF3

1 370

4 420

HFC-236fa

1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan

CF3CH2CF3

9 810

7 450

HFC-245ca

1,1,2,2,3-pentafluorpropan

CH2FCF2CHF2

693

2 680

HFC-245fa

1,1,1,3,3-pentafluorpropan

CHF2CH2CF3

1 030

3 170

HFC-365mfc

1,1,1,3,3-pentafluorbutan

CF3CH2CF2CH3

794

2 920

HFC-43-10mee

1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpentan

CF3CHFCHFCF2CF3

1 640

3 960


Látka

GWP 100 (4)

GWP 20 (4)

Průmyslové označení

Chemický název (obecný název)

Chemický vzorec

Oddíl 2: Perfluoruhlovodíky (PFC)

PFC-14

tetrafluormethan

(perfluormethan, fluorid uhličitý)

CF4

7 380

5 300

PFC-116

hexafluorethan (perfluorethan)

C2F6

12 400

8 940

PFC-218

oktafluorpropan

(perfluorpropan)

C3F8

9 290

6 770

PFC-3-1-10 (R-31-10)

dekafluorbutan

(perfluorbutan)

C4F10

10 000

7 300

PFC-4-1-12 (R-41-12)

dodekafluorpentan

(perfluorpentan)

C5F12

9 220

6 680

PFC-5-1-14 (R-51-14)

tetradekafluorhexan

(perfluorhexan)

CF3CF2CF2CF2CF2CF3

8 620

6 260

PFC-c-318

oktafluorcyklobutan

(perfluorcyklobutan)

c-C4F8

10 200

7 400

PFC-9-1-18 (R-91-18)

perfluordekalin

C10F18

7 480

5 480

PFC-4-1-14(R-41-14)

perfluor-2-methylpentan

CF3CFCF3CF2CF2CF3

(i-C6F14)

7 370  (5)

 (*1)

Oddíl 3: Další (per)fluorované sloučeniny a fluorované nitrily

 

fluorid sírový

SF6

24 300

18 200

 

Heptafluorisobutyronitril (2,3,3,3-tetrafluor-2-(trifluormethyl)-propannitril)

Iso-C3F7CN

2 750

4 580


(1)  Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky uvedené v této příloze považují za fluorované skleníkové plyny, na něž se vztahuje toto nařízení.

(2)  Na základě čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(3)  Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(4)  Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(5)  Droste et al. (2019). Trends and Emissions of Six Perfluorocarbons in the Northern and Southern Hemisphere (Trendy a emise šesti perfluoruhlovodíků na severní a jižní polokouli). Atmospheric Chemistry and Physics (Chemie a fyzika atmosféry). https://acp.copernicus.org/preprints/acp-2019-873/acp-2019-873.pdf

(*1)  Potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici.


PŘÍLOHA II

Fluorované skleníkové plyny podle čl. 2 písm. a) (1)

Látka

GWP (2)

Dvacetiletý GWP (2) pouze pro informační účely

Obecný název / průmyslové označení

Chemický vzorec

Oddíl 1: Nenasycené částečně fluorované (chlorované) uhlovodíky

HCFC-1224yd

CF3CF=CHCl

0,06  (3)

 (*1)

Trans–1,2 -difluorethylen (HFC-1132) a izomery

CHF=CHF

>1

 (*1)

1,1-difluorethylen (HFC-1132a)

CH2=CF2

0,052

0,189

1,1,1,2,3,4,5,5,5 (nebo 1,1,1,3,4,4,5,5,5)-nonafluor-4(nebo 2)-(trifluormethyl)pent-2-en

CF3CF=CFCFCF3CF3

nebo

CF3CF3C=CFCF2CF3

1 Fn  (4)

 (*1)

HFC-1234yf

CF3CF = CH2

0,501

1,81

HFC-1234ze a izomery

CHF = CHCF3

1,37

4,94

HFC-1336mzz€

(E)-CF3CH = CHCF3

17,9

64,3

HFC-1336mzz(Z)

(Z)-CF3CH = CHCF3

2,08

7,48

HCFC-1233zd a izomery

CF3CH = CHCl

3,88

14

HCFC-1233xf

CF3CCl = CH2

1 Fn  (4)

 (*1)

Oddíl 2: Fluorované látky používané jako inhalační anestetika

HFE-347mmz1 (sevofluran) a izomery

(CF3)2CHOCH2F

195

702

HCFE-235ca2 (enfluran) a izomery

CHF2OCF2CHFCl

654

2 320

HCFE-235da2 (isofluran) a izomery

CHF2OCHClCF3

539

1 930

HFE-236ea2 (desfluran) a izomery

CHF2OCHFCF3

2 590

7 020

Oddíl 3: Další fluorované látky

fluorid dusitý

NF3

17 400

13 400

sulfurylfluorid

SO2F2

4 630

7 510


(1)  Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky uvedené v této příloze považují za fluorované skleníkové plyny, na něž se vztahuje toto nařízení – nenasycené částečně fluorované (chlorované) uhlovodíky, fluorované látky používané jako inhalační anestetika a další fluorované látky

(2)  Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(3)  Tokuhashi, K., T. Uchimaru, K. Takizawa, & S. Kondo (2018): Rate Constants for the Reactions of OH Radical with the (E)/(Z) Isomers of CF3CF=CHCl and CHF2CF=CHCl (Poměrové konstanty pro reakce radikálu OH s izomery CF3CF=CHCl a CHF2CF=CHCl (E)/(Z)). The Journal of Physical Chemistry A 122:3120–3127.

(*1)  Potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici.

(4)  Výchozí hodnota, potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici.


PŘÍLOHA III

Fluorované skleníkové plyny podle čl. 2 písm. a) (1) – fluorované ethery, ketony a alkoholy a další fluorované sloučeniny

Látka

GWP (2)

Dvacetiletý GWP (2) pouze pro informační účely

Obecný název / průmyslové označení

Chemický vzorec

Oddíl 1: Fluorované ethery, ketony a alkoholy

HFE-125

CHF2OCF3

14 300

13 500

HFE-134 (HG-00)

CHF2OCHF2

6 630

12 700

HFE-143a

CH3OCF3

616

2 170

HFE-245cb2

CH3OCF2CF3

747

2 630

HFE-245fa2

CHF2OCH2CF3

878

3 060

HFE-254cb2

CH3OCF2CHF2

328

1 180

HFE-347 mcc3 (HFE-7000)

CH3OCF2CF2CF3

576

2 020

HFE-347pcf2

CHF2CF2OCH2CF3

980

3 370

HFE-356pcc3

CH3OCF2CF2CHF2

277

995

HFE-449s1 (HFE-7100)

C4F9OCH3

460

1 620

HFE-569sf2 (HFE-7200)

C4F9OC2H5

60,7

219

HFE-7300

(CF3)2CFCFOC2H5CF2CF2CF3

405

1 420

n-HFE-7100

CF3CF2CF2CF2OCH3

544

1 920

i-HFE-7100

(CF3)2CFCF2OCH3

437

1 540

i-HFE-7200

(CF3)2CFCF2OCH2CH3

34,3

124

HFE-43-10pcccl24 (Η-Galden 1040x) HG-11

CHF2OCF2OC2F4OCHF2

3 220

8 720

HFE-236cal2 (HG-10)

CHF2OCF2OCHF2

6 060

11 700

HFE-338pccl3 (HG-01)

CHF2OCF2CF2OCHF2

3 320

9 180

HFE-347mmyl

(CF3)2CFOCH3

392

1 400

2,2,3,3,3-pentafluorpropan-1-ol

CF3CF2CH2OH

34,3

123

1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan-2-ol

(CF3)2CHOH

206

742

HFE-227ea

CF3CHFOCF3

7 520

9 800

HFE-236fa

CF3CH2OCF3

1 100

3 670

HFE-245fal

CHF2CH2OCF3

934

3 170

HFE 263mf

CF3CH2OCH3

2,06

7,43

HFE-329 mcc2

CHF2CF2OCF2CF3

3 770

7 550

HFE-338 mcf2

CF3CH2OCF2CF3

1 040

3 460

HFE-338mmzl

(CF3)2CHOCHF2

3 040

6 500

HFE-347 mcf2

CHF2CH2OCF2CF3

963

3 270

HFE-356 mec3

CH3OCF2CHFCF3

264

949

HFE-356mmz1

(CF3)2CHOCH3

8,13

29,3

HFE-356pcf2

CHF2CH2OCF2CHF2

831

2 870

HFE-356pcf3

CHF2OCH2CF2CHF2

484

1 730

HFE 365 mcf3

CF3CF2CH2OCH3

1,6

5,77

HFE-374pc2

CHF2CF2OCH2CH3

12,5

45

2,2,3,3,4,4,5,5-oktafluorcyklopentan-1-ol

- (CF2)4CH (OH)-

13,6

49,1

1,1,1,3,4,4,4-heptafluor-3-(trifluormethyl)butan-2-on

CF3C(O)CF(CF3)2

0,29  (3)

 (*1)

Perfluorpolymethylisopropylether (PFPMIE)

CF3OCF(CF3)CF2OCF2OCF3

10 300

7 750

Perfluor(2-methyl-3-pentanon) (1,1,1,2,2,4,5,5,5-nonafluoro-4-(trifluoromethyl)pentan-3-on)

CF3CF2C(O)CF(CF3)2

0,114

0,441

Oddíl 2: Další fluorované sloučeniny

trifluormethylsulfurpentafluorid

SF5CF3

18 500

13 900

perfluorcyklopropan

c-C3F6

9 200  (4)

6 850  (4)

perfluortributylamin (PFTBA, FC43)

C12F27N

8 490

6 340

perfluor-N-methylmorfolin

C5F11NO

8 800  (5)

 (*1)

perfluortripropylamin

C9F21N

9 030

6 750


(1)  Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky uvedené v této příloze považují za fluorované skleníkové plyny, na něž se vztahuje toto nařízení.

(2)  Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(3)  Ren et al. (2019). Atmospheric Fate and Impact of Perfluorinated Butanone and Pentanone (Osud atmosféry a dopad perfluorovaného butanonu a pentanonu). Environ. Sci. Technol. 2019, 53, 15, 8862–8871

(*1)  Dosud není k dispozici.

(4)  WMO et al. (2018). Scientific Assessment of Ozone Depletion (Vědecké posouzení poškozování ozonové vrstvy).

(5)  Registrační dokumentace REACH. https://echa.europa.eu/registration-dossier/-/registered-dossier/10075/5/1


PŘÍLOHA IV

ZÁKAZY UVÁDĚNÍ NA TRH PODLE ČL. 11 ODST. 1

Výrobky a zařízení

Datum zákazu

(1)

Nádoby na jedno použití na fluorované skleníkové plyny uveden v příloze I, prázdné, částečně či zcela naplněné, používané při servisu, údržbě nebo plnění chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo elektrických spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla.

4. července 2007

 

 

STACIONÁRNÍ CHLAZENÍ

(2)

Chladicí a mrazicí zařízení pro domácnost:

a)

obsahující HFC s GWP nejméně 150;

1. ledna 2015

b)

obsahující fluorované skleníkové plyny s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu.

1. ledna 2026

(3)

Chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (samostatná zařízení):

a)

obsahující HFC s GWP nejméně 2 500 ;

1. ledna 2020

b)

obsahující HFC s GWP nejméně 150;

1. ledna 2022

c)

obsahující jiné fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150.

1. ledna 2025

(4)

Jakékoli samostatné chladicí zařízení, s výjimkou chladičů kapalin obsahující fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, kromě případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu.

1. ledna 2025

(5)

Chladicí zařízení, s výjimkou chladičů kapalin a zařízení uvedených v bodech 4 a 6, které obsahuje tyto plyny nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý:

a)

HFC s GWP nejméně 2 500 , s výjimkou zařízení určených pro použití k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C;

1. ledna 2020

b)

fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 2 500 , s výjimkou zařízení určených pro použití k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C;

1. ledna 2025

c)

fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu.

1. ledna 2030

(6)

Sdružené centrální chladicí systémy pro komerční použití o jmenovitém výkonu nejméně 40 kW, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou primárního chladicího okruhu kaskádních systémů, kde lze použít fluorované skleníkové plyny s GWP nižším než 1 500 .

1. ledna 2022

STACIONÁRNÍ CHLADIČE KAPALIN (CHILLERY)

(7)

Chladiče kapalin, které obsahují tyto plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislé:

a)

HFC s GWP nejméně 2 500 , s výjimkou zařízení určeného pro použití k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C;

1. ledna 2020

b)

fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 u chladičů kapalin o jmenovitém výkonu do 12 kW, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu;

1. ledna 2027

c)

fluorované skleníkové plyny u chladičů kapalin o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu;

1. ledna 2032

d)

fluorované skleníkové plyny s GWP 750 u chladičů kapalin nad 12 kW, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu.

1. ledna 2027

STACIONÁRNÍ KLIMATIZACE A STACIONÁRNÍ TEPELNÁ ČERPADLA

(8)

Samostatná klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, s výjimkou chladičů kapalin:

a)

pokojová klimatizační zařízení typu plug in, která koncový uživatel může přemísťovat z místnosti do místnosti a která obsahují HFC s GWP nejméně 150;

1. ledna 2020

b)

pokojová klimatizační zařízení typu plug in, monobloková klimatizační zařízení, jiná samostatná klimatizační zařízení a samostatná tepelná čerpadla o maximální jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků. Pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití fluorovaných skleníkových plynů s GWP nižším než 150, je limit pro GWP 750;

1. ledna 2027

c)

pokojová klimatizační zařízení typu plug in, monobloková klimatizační zařízení, jiná samostatná klimatizační zařízení a samostatná tepelná čerpadla o maximální jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, která obsahují fluorované skleníkové plyny, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků. Pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití alternativ fluorovaných skleníkových plynů, je limit pro GWP 750;

1. ledna 2032

 

d)

monobloková a jiná samostatná klimatizační zařízení a tepelná čerpadla o maximální jmenovitém výkonu vyšším než 12 kW, ale nepřevyšující 50 kW, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků; pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití fluorovaných skleníkových plynů s GWP nižším než 150, je limit pro GWP 750;

1. ledna 2027

e)

jiná samostatná klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků; pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití fluorovaných skleníkových plynů s nižším než GWP 150, je limit pro GWP 750.

1. ledna 2030

(9)

Dělená klimatizační zařízení a tepelná čerpadla (1):

a)

dělené systémy s jednou vnitřní jednotkou obsahující méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP nejméně 750 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;

1. ledna 2025

b)

dělené systémy vzduch-voda o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu;

1. ledna 2027

c)

dělené systémy vzduch-vzduch o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu;

1. ledna 2029

d)

dělené systémy o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu;

1. ledna 2035

 

e)

dělené systémy o jmenovitém výkonu vyšším než 12 kW, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 750 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu;

1. ledna 2029

f)

dělené systémy o jmenovitém výkonu vyšším než 12 kW, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provoz.

1. ledna 2033

JINÉ VÝROBKY A ZAŘÍZENÍ

(10)

Neuzavřené systémy s přímým odpařováním obsahující HFC a PFC jako chladiva.

 

4. července 2007

(11)

Protipožární zařízení:

a)

obsahující PFC;

4. července 2007

b)

obsahující HFC-23;

1. ledna 2016

c)

obsahující jiné fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo na těchto plynech závislé, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu.

1. ledna 2025

(12)

Okna pro obytné domy obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

4. července 2007

(13)

Ostatní okna obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

4. července 2008

(14)

Obuv obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

4. července 2006

(15)

Pneumatiky obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

4. července 2007

(16)

Jednosložkové pěny obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem

4. července 2008

(17)

Pěny:

a)

extrudovaný polystyren (XPS), který obsahuje HFC s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem;

1. ledna 2020

b)

jiné pěny než extrudovaný polystyren (XPS), které obsahují HFC s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem;

1. ledna 2023

c)

pěny, které obsahují fluorované skleníkové plyny, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků.

1. ledna 2033

(18)

Aerosolové rozprašovače dodávané na trh a určené k prodeji široké veřejnosti pro zábavné a ozdobné účely, uvedené v bodě 40 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, a signální klaksony obsahující HFC s GWP nejméně 150.

4. července 2009

(19)

Technické aerosoly:

a)

obsahující HFC s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem, nebo v případech použití pro lékařské účely;

1. ledna 2018

b)

obsahující fluorované skleníkové plyny, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků, nebo v případech použití pro lékařské účely.

1. ledna 2030

(20)

Výrobky pro osobní péči (tj. pěnící výrobky, krémy, pěny, tekutiny nebo spreje), které obsahují fluorované skleníkové plyny.

1. ledna 2025

(21)

Zařízení používaná pro ochlazování kůže, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou použití pro lékařské účely.

1. ledna 2025

Bod 1 se použije na nádoby na jedno použití, konkrétně na:

a)

nádoby, které nelze znovu naplnit, aniž by byly pro tento účel upraveny; a

b)

nádoby, které lze znovu naplnit, jsou však dováženy nebo uváděny na trh, aniž by bylo zajištěno jejich vrácení k opětovnému naplnění.


(1)  Pro účely tohoto nařízení se upevněná dvoukanálová tepelná čerpadla a klimatizační zařízení považují za dělená (kategorie číslo 9) a vztahují se na ně stejné požadavky.


PŘÍLOHA V

VÝROBNÍ PRÁVA PRO UVÁDĚNÍ ČÁSTEČNĚ FLUOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ NA TRH

Výrobní práva pro částečně fluorované uhlovodíky vyjádřená v tunách ekvivalentu CO2 a uvedená v čl. 14 odst. 3 se pro každého výrobce vypočítají takto:

a)

v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2028: 60 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013;

b)

v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2033: 30 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013;

c)

v období od 1. ledna 2034 do 31. prosince 2035: 20 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013;

d)

v období od 1. ledna 2036 a dále: 15 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013.


PŘÍLOHA VI

ZPŮSOB VÝPOČTU GWP SMĚSI PODLE ČL. 3 ODST. 1

GWP směsi se vypočítá jako vážený průměr odvozený od součtu hmotnostních zlomků jednotlivých látek vynásobených jejich GWP, pokud není uvedeno jinak, včetně látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny.

Σ (látka X % x GWP) + (látka Y % x GWP) + ... (látka N % x GWP), kde % je podíl na hmotnosti s tolerancí hmotnosti +/-1 %.

Například: použití vzorce u směsi plynů tvořené 60 % dimethyletheru, 10 % HFC-152a a 30 % isobutanu:

 

Σ (60 % x 1) + (10 % x 124) + (30 % x 0)

 

Celkový GWP = 13,0

Při výpočtu GWP směsí se používá GWP následujících nefluorovaných látek. U jiných látek, které v této příloze uvedeny nejsou, se použije výchozí hodnota 0. Pro výpočet GWP jsou relevantní pouze emitovatelné složky, které plní zhruba stejnou funkci.

Látka

GWP 100 (1)

Obecný název

Průmyslové označení

Chemický vzorec

methan

 

CH4

27,9

oxid dusný

 

N2O

273

dimethylether

 

CH3OCH3

1  (2)

methylenchlorid

 

CH2Cl2

11,2

methylchlorid

 

CH3Cl

5,54

chloroform

 

CHC13

20,6

ethan

R-170

CH3CH3

0,437

propan

R-290

CH3CH2CH3

0,02

butan

R-600

CH3CH2CH2CH3

0,006

isobutan

R-600a

CH(CH3)2CH3

0  (3)

pentan

R-601

CH3CH2CH2CH2CH3

0  (3)

isopentan

R-601a

(CH3)2CHCH2CH3

0  (3)

ethoxyethan (diethylether)

R-610

CH3CH2OCH2CH3

4  (2)

methylester

R-611

HCOOCH3

11  (4)

vodík

R-702

H2

6  (2)

amoniak

R-717

NH3

0

ethylen

R-1150

C2H4

4  (2)

propen

R-1270

C3H6

0  (3)

cyklopentan

 

C5H10

0  (3)


(1)  Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.

(2)  Na základě čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu.

(3)  WMO et al. (2018). Vědecké posouzení poškození ozonové vrstvy, kde je hodnota uvedena jako <<1.

(4)  WMO et al. (2018). Scientific Assessment of Ozone Depletion (Vědecké posouzení poškození ozonové vrstvy).


PŘÍLOHA VII

MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ A VÝPOČET REFERENČNÍCH HODNOT A KVÓT PRO UVÁDĚNÍ ČÁSTEČNĚ FLUOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ NA TRH PODLE ČLÁNKU 17

(1)   

Maximální množství částečně fluorovaných uhlovodíků, které lze v daném roce uvést na trh Unie, je následující:

Roky

Maximální množství v tunách ekvivalentu CO2

2025–2026

42 874 410

2027–2029

21 665 691

2030–2032

9 132 097

2033–2035

8 445 713

2036–2038

6 782 265

2039–2041

6 136 732

2042–2044

5 491 199

2045–2047

4 845 666

2048 –2049

4 200 133

od roku 2050

0

(2)   

Základní hodnota pro maximální množství pro rok 2015 je stanovena následovně: 176 700 479 tun ekvivalentu CO2.

(3)   

Referenční hodnoty a kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh uvedené v článcích 16 a 17 se vypočítají jako souhrnná množství všech částečně fluorovaných uhlovodíků vyjádřená v tunách ekvivalentu CO2, zaokrouhlená na celé tuny.

(4)   

Každý výrobce a dovozce obdrží referenční hodnoty uvedené v čl. 17 odst. 1, které se vypočítají takto:

a)

referenční hodnota pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh založená na ročním průměru množství částečně fluorovaných uhlovodíků zákonně uvedených na trh od 1. ledna 2015, oznámených podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 a podle článku 26 tohoto nařízení pro dostupné roky, a s přihlédnutím k získaným převodům, bez zahrnutí množství částečně fluorovaných uhlovodíků pro použití uvedená v čl. 26 odst. 5 tohoto nařízení během téhož období, na základě dostupných údajů;

b)

dále pro výrobce a dovozce, kteří oznámili uvedení na trh částečně fluorovaných uhlovodíků pro použití stanovené v čl. 26 odst. 5 druhém pododstavci tohoto nařízení, referenční hodnota založená na ročním průměru množství těchto částečně fluorovaných uhlovodíků pro toto použití zákonně uvedených na trh od 1. ledna 2020, oznámených podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 a podle článku 26 tohoto nařízení pro dostupné roky, na základě dostupných údajů.


PŘÍLOHA VIII

MECHANISMUS PŘIDĚLOVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 17

(1)   

Stanovení množství určeného k přidělení podnikům, pro které byly stanoveny referenční hodnoty podle čl. 17 odst. 1.

Každý podnik, pro který byly stanoveny referenční hodnoty, obdrží kvótu, která se vypočte takto:

a)

kvóta odpovídající 89 % referenční hodnoty uvedené v příloze VII bodu 4 písm. a) vynásobená maximálním množstvím pro rok, pro který je kvóta přidělena, děleno základní hodnotou 176 700 479 tun ekvivalentu CO2 (1); a

b)

případná kvóta odpovídající referenční hodnotě uvedené v příloze VII bodě 4 písm. b). Počínaje rokem 2027 se tato kvóta stanoví vynásobením referenční hodnoty faktorem 0,85. Počínaje rokem 2030 musí tato kvóta odpovídat referenční hodnotě vynásobené maximálním množstvím pro rok, pro který je kvóta přidělena, vydělené maximálním množstvím pro rok 2025.

Pokud je po přidělení celkového množství kvót podle druhého pododstavce maximální množství překročeno, všechny kvóty se úměrně sníží.

(2)   

Stanovení kvóty určené k přidělení podnikům, které předložily prohlášení podle čl. 17 odst. 3.

Celkový součet kvót přidělených podle bodu 1 se odečte od maximálního množství pro daný rok uvedeného v příloze VII, čímž se stanoví výše rezervy určená k přidělení podnikům, které předložily prohlášení podle čl. 17 odst. 3.

Každý podnik obdrží příděl odpovídající poměrnému podílu na rezervě.

Poměrný podíl se vypočte vydělením čísla 100 počtem podniků, které předložily prohlášení.

(3)   

Ve výše uvedených výpočtech se zohledňují sankce stanovené v souladu s článkem 31.


(1)  Toto číslo je maximálním množstvím stanoveným pro rok 2015 na začátku postupného snižování s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie.


PŘÍLOHA IX

ÚDAJE OZNAMOVANÉ PODLE ČLÁNKU 26

(1)   

Každý výrobce uvedený v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci podává zprávu o:

a)

celkovém množství každé látky uvedené v přílohách I, II a III, kterou vyrobil v Unii, včetně vedlejší produkce, s rozlišením mezi množstvími, která byla a která nebyla zachycena, a s uvedením nezachycených množství, která byla z této produkce nebo vedlejší produkce zneškodněna, a zachycených množství zneškodněných před jejich uvedením na trh, a to buď v zařízeních výrobce, nebo předaných jiným podnikům za účelem zneškodnění, jakož i podniku, který zneškodnění provedl;

b)

hlavních kategoriích použití, ve kterých se látka využívá;

c)

množstvích každé látky uvedené v přílohách I, II a III, která uvedl na trh v Unii, přičemž uvede zvlášť:

i)

množství uvedená na trh za účelem použití jako vstupní suroviny, v případě HFC-23 pak také, zda po předchozím zachycení nebo bez předchozího zachycení,

ii)

přímé vývozy,

iii)

výrobu inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků,

iv)

použití ve vojenském vybavení,

v)

použití k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů,

vi)

množství částečně fluorovaných uhlovodíků vyrobených pro použití v Unii, na něž se vztahuje výjimka podle Montrealského protokolu;

d)

veškerých držených zásobách na počátku a na konci vykazovaného období s uvedením toho, zda již byly uvedeny na trh.

(2)   

Každý výrobce uvedený v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci podává zprávu o:

a)

celkovém množství každé látky uvedené na seznamu v přílohách I, II a III, které dovezl do Unie, s uvedením hlavních kategorií použití, v nichž se látka využívá, přičemž uvede zvlášť:

i)

množství dovezená, nepropuštěná do volného oběhu a zpětně vyvezená vykazujícím podnikem ve výrobcích nebo zařízeních,

ii)

množství určená ke zneškodnění s uvedením podniku, který zneškodnění provedl,

iii)

použití jako vstupní suroviny s odděleným uvedením množství částečně fluorovaných uhlovodíků dovezených k využití jako vstupní surovina a určením podniku využívajícího vstupní suroviny,

iv)

přímý vývoz s uvedením vyvážejícího podniku,

v)

výrobu inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků s uvedením výrobce,

vi)

použití ve vojenském vybavení, určení podniku přijímajícího množství pro toto použití,

vii)

použití při leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů s určením přijímajícího výrobce polovodičů,

viii)

množství částečně fluorovaných uhlovodíků obsažených v předem smíšených polyolech,

ix)

množství znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných částečně fluorovaných uhlovodíků,

x)

množství částečně fluorovaných uhlovodíků dovezených k použití, na něž se vztahuje výjimka podle Montrealského protokolu;

množství částečně fluorovaných uhlovodíků se vykazují zvlášť pro každou zemi původu;

b)

veškerých držených zásobách na počátku a na konci vykazovaného období s uvedením toho, zda již byly uvedeny na trh, či nikoli.

(3)   

Každý vývozce zmíněný v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci podává zprávu o množstvích každé látky uvedené v přílohách I, II a III, kterou vyvezl z Unie, a uvede, zda pochází z vlastní výroby nebo dovozu nebo zda byla zakoupena od jiných podniků v Unii, včetně množství částečně fluorovaných uhlovodíků obsažených v předem smíšených polyolech.

(4)   

Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 2 podává zprávu o:

a)

množstvích každé zneškodněné látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III včetně samostatně uvedených množství těchto látek obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;

b)

veškerých zásobách každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III čekajících na zneškodnění držených na počátku a na konci vykazovaného období, včetně samostatně uvedených množství těchto látek obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;

c)

technologii použité ke zneškodnění látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III.

(5)   

Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 3 podává zprávu o množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I použitých jako vstupní surovina.

(6)   

Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 4 podává zprávu o:

a)

kategoriích výrobků nebo zařízení obsahujících látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III;

b)

počtu jednotek, pokud jde o výrobky a zařízení, nebo hmotnosti, pokud jde o nepočitatelné výrobky, jako jsou pěny;

c)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;

d)

množství částečně fluorovaných uhlovodíků, jimiž bylo naplněno dovezené zařízení, propuštěných do volného oběhu, pro něž byly částečně fluorované uhlovodíky předtím vyvezeny z Unie a které podléhaly omezení kvóty pro uvádění na trh Unie. V takovém případě zpráva rovněž uvede vyvážející podnik a rok vývozu, jakož i podnik, který částečně fluorované uhlovodíky uvedl na trh Unie poprvé, a rok tohoto uvedení na trh.

(7)   

Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 5 podává zprávu o množstvích každé látky, která obdržel od výrobců a dovozců za účelem zneškodnění, použití jako vstupní suroviny, přímého vývozu, inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, použití ve vojenském vybavení a použití při leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů.

Výrobce inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků podává zprávu o typu částečně fluorovaných uhlovodíků a použitých množstvích.

(8)   

Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 6 podává zprávu o:

a)

množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III, která regeneroval;

b)

veškerých zásobách každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III čekajících na regeneraci držených na počátku a na konci vykazovaného období.


PŘÍLOHA X

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EU) č. 517/2014

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 bod 1

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 bod 2

Čl. 3 bod 4

Čl. 2 bod 3 a 4

Čl. 2 bod 5

Čl. 3 bod 2

Čl. 2 bod 6

Čl. 3 bod 1

Čl. 2 bod 7

Čl. 3 bod 3

Čl. 2 bod 8

Čl. 3 bod 5

Čl. 2 bod 9

Čl. 3 bod 36

Čl. 2 bod 10

Čl. 3 bod 6

Čl. 2 bod 11

Čl. 3 bod 9

Čl. 2 bod 12

Čl. 3 bod 10

Čl. 2 bod 13

Čl. 11 odst. 3 druhý pododstavec a příloha IV, bod 1

Čl. 2 bod 14

Čl. 3 bod 11

Čl. 2 bod 15

Čl. 3 bod 12

Čl. 2 bod 16

Čl. 3 bod 13

Čl. 2 bod 17

Čl. 3 bod 14

Čl. 2 bod 18

Čl. 3 bod 15

Čl. 2 bod 19

Čl. 3 bod 16

Čl. 2 bod 20

Čl. 3 bod 17

Čl. 2 bod 21

Čl. 3 bod 18

Čl. 2 bod 22

Čl. 3 bod 19

Čl. 2 bod 23

Čl. 3 bod 20

Čl. 2 bod 24

Čl. 3 bod 21

Čl. 2 bod 25

Čl. 3 bod 22

Čl. 2 bod 26

Čl. 3 bod 23

Čl. 2 bod 27

Čl. 3 bod 24

Čl. 2 bod 28

Čl. 2 bod 29

Čl. 3 bod 26

Čl. 2 bod 30

Čl. 3 bod 27

Čl. 2 bod 31

Čl. 3 bod 28

Čl. 2 bod 32

Čl. 3 bod 29

Čl. 2 bod 33

Čl. 3 bod 30

Čl. 2 bod 34

Čl. 3 bod 31

Čl. 2 bod 35

Čl. 3 bod 32

Čl. 2 bod 36

Čl. 3 bod 33

Čl. 2 bod 37

Čl. 3 bod 34

Čl. 2 bod 38

Čl. 3 bod 35

Čl. 2 bod 39

Čl. 3 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 3 odst. 3

Čl. 4 odst. 5

Čl. 3 odst. 4

Čl. 4 odst. 7

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 7

Čl. 7 odst. 1

Čl. 4 odst. 4

Čl. 7 odst. 2

Čl. 4 odst. 6

Čl. 8 odst. 1 první pododstavec

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 7

Čl. 8 odst. 3

Čl. 8 odst. 10

Článek 9

Článek 9

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec a čl. 10 odst. 3

Čl. 10 odst. 2

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec písm. a)

Čl. 10 odst. 3

Čl. 10 odst. 5

Čl. 10 odst. 4

Čl. 10 odst. 7

Čl. 10 odst. 5

Čl. 10 odst. 6

Čl. 10 odst. 2 a čl. 10 odst. 4

Čl. 10 odst. 7

Čl. 10 odst. 9

Čl. 10 odst. 8

Čl. 10 odst. 9

Čl. 10 odst. 10

Čl. 10 odst. 10

Čl. 10 odst. 11

Čl. 10 odst. 12

Čl. 10 odst. 12

Čl. 10 odst. 8

Čl. 10 odst. 13

Čl. 10 odst. 11

Čl. 10 odst. 14

Čl. 10 odst. 13

Čl. 10 odst. 15

Čl. 10 odst. 14

Čl. 11 odst. 1

Čl. 11 odst. 1 první pododstavec

Čl. 11 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

Čl. 11 odst. 5

Čl. 11 odst. 4

Čl. 11 odst. 6

Čl. 11 odst. 5

Čl. 11 odst. 7

Čl. 11 odst. 6

Čl. 12 odst. 1 až 12

Čl. 12 odst. 1 až 13

Čl. 12 odst. 13

Čl. 12 odst. 16

Čl. 12 odst. 14

Čl. 12 odst. 17

Čl. 12 odst. 15

Čl. 12 odst. 18

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec

Čl. 13 odst. 1

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 2

Čl. 13 odst. 2

Čl. 13 odst. 3

Čl. 14 odst. 1

Čl. 19 odst. 1

Čl. 14 odst. 2 první pododstavec

Čl. 19 odst. 2 první pododstavec

Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 19 odst. 3

Čl. 14 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 19 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 14 odst. 3

Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 14 odst. 4

Čl. 19 odst. 4

Čl. 15 odst. 1 první pododstavec

Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 16 odst. 1 první pododstavec

Čl. 15 odst. 2

Čl. 16 odst. 2

Čl. 15 odst. 3

Čl. 16 odst. 6

Čl. 15 odst. 4

Čl. 16 odst. 4

Čl. 16 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

Čl. 17 odst. 3

Čl. 16 odst. 3

Čl. 17 odst. 1

Čl. 16 odst. 4

Čl. 17 odst. 3

Čl. 16 odst. 5

Čl. 17 odst. 4

Čl. 17 odst. 1 první pododstavec

Čl. 20 odst. 1

Čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 20 odst. 4

Čl. 17 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 17 odst. 2

Čl. 20 odst. 6

Čl. 17 odst. 3

Čl. 17 odst. 4

Čl. 20 odst. 7

Čl. 18 odst. 1

Čl. 21 odst. 1 první pododstavec

Čl. 18 odst. 2 první pododstavec

Čl. 21 odst. 2

Čl. 18 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 18 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 21 odst. 3

Čl. 19 odst. 1 první pododstavec

Čl. 26 odst. 1 první pododstavec

Čl. 19 odst. 2

Čl. 26 odst. 2

Čl. 19 odst. 3

Čl. 26 odst. 3

Čl. 19 odst. 4

Čl. 26 odst. 4

Čl. 19 odst. 5

Čl. 26 odst. 7

Čl. 19 odst. 6

Čl. 26 odst. 8

Čl. 19 odst. 7

Čl. 26 odst. 9 druhý pododstavec

Čl. 19 odst. 8

Čl. 20 odst. 7 druhý pododstavec

Článek 20

Článek 27

Čl. 21 odst. 1

Čl. 35 odst. 1

Čl. 21 odst. 2 až 6

Článek 22

Článek 32

Článek 23

Článek 33

Článek 24

Článek 34

Článek 25

Článek 31

Článek 26

Článek 37

Článek 27

Článek 38

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha III

Příloha III

Příloha IV

Příloha IV

Příloha VI

Příloha V

Příloha VII

Příloha VI

Příloha VIII

Příloha VII

Příloha IX


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Nahoru