Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 02024R0573-20240220
Regulation (EU) 2024/573 of the European Parliament and of the Council of 7 February 2024 on fluorinated greenhouse gases, amending Directive (EU) 2019/1937 and repealing Regulation (EU) No 517/2014 (Text with EEA relevance)
Konsolidovaný text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Text s významem pro EHP)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Text s významem pro EHP)
02024R0573 — CS — 20.02.2024 — 000.005
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Úř. věst. L 573 20.2.2024, s. 1) |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/573
ze dne 7. února 2024
o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
Toto nařízení:
stanoví pravidla pro omezování úniků, používání, znovuzískávání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a související doprovodná opatření, jako jsou certifikace a školení, které zahrnují bezpečné zacházení s fluorovanými skleníkovými plyny a alternativními látkami, jež fluorované nejsou;
ukládá podmínky pro výrobu, dovoz, vývoz, uvádění na trh, další dodávky a použití fluorovaných skleníkových plynů a konkrétních výrobků a zařízení, které fluorované skleníkové plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý;
ukládá podmínky pro konkrétní způsoby použití fluorovaných skleníkových plynů;
stanoví množstevní limity pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh;
stanoví pravidla pro podávání zpráv.
Článek 2
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na:
fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I, II a III, ať už se vyskytují samostatně, nebo ve formě směsí a
výrobky a zařízení a jejich části a součásti, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„potenciálem globálního oteplování“ nebo „GWP“ potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný, není-li uvedeno jinak, jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2 v souladu s přílohami I, II, III a VI nebo, v případě směsí, počítaný podle přílohy VI;
„směsí“ látka skládající se ze dvou nebo více látek, z nichž alespoň jedna je látka uvedená v příloze I, II nebo III;
„tunou ekvivalentu CO2“ množství skleníkových plynů vyjádřené jako součin hmotnosti skleníkových plynů v metrických tunách a jejich potenciálu globálního oteplování;
„částečně fluorovanými uhlovodíky“ nebo „HFC“ látky uvedené v oddíle 1 přílohy I nebo směsi obsahující některou z těchto látek;
„provozovatelem“ podnik skutečně zajišťující technický provoz výrobků, zařízení nebo objektů, na něž se toto nařízení vztahuje, případně vlastník, kterého členský stát v konkrétních případech určí odpovědným za povinnosti provozovatele;
„uváděním na trh“ celní propuštění do volného oběhu v Unii nebo první dodání či poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, nebo použití vyrobených látek či použití výrobků nebo zařízení vyrobených pro vlastní použití;
„dovozem“ vstup látek, výrobků a zařízení na celní území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikované znění Montrealského protokolu z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen „Montrealský protokol“), a zahrnuje dočasné uskladnění a celní režimy podle článků 201 a 210 nařízení (EU) č. 952/2013;
„vývozem“ výstup látek, výrobků a zařízení z celního území Unie, pokud se na toto území vztahuje ratifikované znění Montrealského protokolu;
„hermeticky uzavřeným zařízením“ zařízení, jehož všechny díly obsahující fluorovaný skleníkový plyn jsou během výrobního procesu v provozovnách výrobce utěsněny svařením, pájením nebo podobným pevným spojením, které může obsahovat uzavřené ventily nebo uzavřené obslužné body umožňující řádnou opravu nebo likvidaci, a jehož spoje v uzavřeném systému mají prověřenou míru úniků menší než 3 gramy ročně pod tlakem alespoň čtvrtiny maximálního povoleného tlaku;
„nádobou“ nádoba primárně určená pro přepravu nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů;
„znovuzískáváním“ sběr a skladování fluorovaných skleníkových plynů z nádob, výrobků a zařízení během údržby nebo servisu nebo před likvidací nádob, výrobků či zařízení;
„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů po základním přečištění, včetně filtrace a vysoušení;
„regenerací“ přepracování znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů tak, aby s ohledem na jejich zamýšlené použití měly vlastnosti rovnocenné vlastnostem nově vyrobené látky, a to ve schválených regeneračních zařízeních, která mají k dispozici vhodné vybavení a postupy umožňující regeneraci těchto plynů a která mohou posoudit a potvrdit úroveň požadované kvality;
„zneškodněním“ proces, kdy se fluorovaný skleníkový plyn trvale a co nejúplněji přemění nebo rozloží na jednu nebo více stabilních látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny;
„vyřazením z provozu“ trvalé vyloučení výrobku nebo zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny, z provozu nebo z používání, včetně ukončení provozu objektu;
„opravou“ obnova poškozených nebo netěsnících výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, týkající se části, která tyto plyny obsahuje nebo je k tomuto účelu určena;
„instalací“ proces spojení dvou nebo více částí zařízení nebo okruhů obsahujících fluorované skleníkové plyny nebo konstruovaných tak, aby tyto plyny obsahovaly, za účelem montáže systému na místě, kde bude provozován, včetně postupu, kterým jsou plynová potrubí systému spojena dohromady za účelem uzavření okruhu, bez ohledu na potřebu systém po montáži naplnit;
„údržbou nebo servisem“ všechny činnosti kromě znovuzískávání podle článku 8 a kontrol těsnosti podle článku 4 a čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), které zahrnují otevření okruhů nebo jiných částí obsahujících nebo konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, naplnění systému fluorovanými skleníkovými plyny, odstraňování jedné nebo více částí okruhu nebo zařízení, opětovnou montáž dvou nebo více částí okruhu nebo zařízení, jakož i opravu netěsností, nebo doplnění fluorovaných skleníkových plynů;
„nově vyrobenou látkou“ látka, která se dosud nepoužívala;
„stacionárním“ obvykle se nepřesouvající během provozu a zahrnující přenosné pokojové klimatizační spotřebiče.;
„mobilním“ obvykle se přesouvající během provozu;
„jednosložkovou pěnou“ pěnová směs obsažená v jediném aerosolovém rozprašovači v nezreagovaném nebo částečně zreagovaném kapalném stavu, která se po opuštění rozprašovače rozpíná a tuhne;
„chladírenským nákladním vozidlem“ motorové vozidlo s hmotností nad 3,5 tuny, které je navrženo a zkonstruováno primárně pro přepravu zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;
„chladírenským přívěsem“ vozidlo, které je navrženo a zkonstruováno k vlečení za silničním vozidlem nebo tahačem primárně za účelem přepravy zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;
„chladírenským lehkým užitkovým vozidlem“ motorové vozidlo s hmotností do 3,5 tuny, které je navrženo a zkonstruováno primárně k přepravě zboží a které je vybaveno chladicí jednotkou;
„systémem detekce úniků“ kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které při zjištění úniku varuje provozovatele;
„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, které provádějí činnost uvedenou v tomto nařízení;
„vstupní surovinou“ fluorovaný skleníkový plyn uvedený v příloze I nebo II, jenž je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněn proti svému původnímu složení, a jehož emise jsou zanedbatelné;
„komerčním využitím“ použití ke skladování, prezentaci nebo šíření výrobků, k prodeji konečným uživatelům, v maloobchodě a stravovacích službách;
„protipožárním zařízením“ zařízení a systémy používané k protipožární ochraně, včetně hasicích přístrojů;
„organickým Rankinovým cyklem“ cyklus obsahující kondenzovatelné látky, při němž se teplo z tepelného zdroje přeměňuje a vytváří elektrickou nebo mechanickou energii;
„vojenským vybavením“ zbraně, střelivo a materiál určené výhradně pro vojenské účely, které jsou nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů členských států;
„elektrickým spínacím zařízením“ spínací zařízení a kombinace takových zařízení se souvisejícím ovládacím, měřicím, ochranným a regulačním zařízením a soubory těchto přístrojů a zařízení se souvisejícími propojeními, příslušenstvími, zapouzdřeními a podpůrnými strukturami určená k použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie;
„sdruženými centrálními chladicími systémy“ systémy dvou či více kompresorů se souběžným chodem, které jsou propojeny s jedním nebo více společnými kondenzátory a s řadou chladicích zařízení, jako jsou chladicí vitríny, skříně a mrazicí boxy, nebo s chlazenými skladovacími prostorami;
„primárním chladicím okruhem kaskádních systémů“ primární okruh nepřímých systémů pro středně vysoké teploty se sériovým zapojením dvou či více samostatných chladicích okruhů tak, že primární okruh pohlcuje teplo z kondenzátoru ze sekundárního okruhu pro středně vysoké teploty;
„použitím“ v souvislosti s fluorovanými skleníkovými plyny jejich využití při výrobě, údržbě nebo servisu včetně opětovného plnění výrobků a zařízení nebo při jiných činnostech a postupech uvedených v tomto nařízení;
„usazením v Unii“ v souvislosti s fyzickou osobou, že tato osoba má své obvyklé bydliště v Unii, a v souvislosti s právnickou osobou, že tato osoba má v Unii stálou provozovnu podle čl. 5 bodu 32 nařízení (EU) č. 952/2013;
„samostatným“ kompletní továrně vyrobený systém ve vhodném rámu nebo plášti, který je vyroben a přepravován jako celek nebo ve dvou či více částech a který může obsahovat uzavírací ventily, ale k němuž nejsou na místě připojeny žádné části obsahující plyn, ale;
„děleným systémem“ systém sestávající z několika samostatných, avšak potrubím s chladivem vzájemně propojených jednotek, který vyžaduje instalaci a připojení součástí chladicího okruhu v místě použití;
„klimatizací“ proces úpravy vzduchu tak, aby splňoval požadavky klimatizovaného prostoru, prostřednictvím kontroly jeho teploty, vlhkosti, čistoty nebo proudění;
„tepelným čerpadlem“ zařízení, které je schopno využívat teplo okolního prostředí nebo odpadní teplo ze vzduchu, vody nebo pozemních zdrojů k poskytování tepla nebo chlazení a je založeno na propojení jedné nebo více součástí tvořících uzavřený chladicí okruh, v němž cirkuluje chladivo za účelem získávání a uvolňování tepla;
„bezpečnostními požadavky“ požadavky na bezpečnost používání fluorovaných skleníkových plynů a přírodních chladiv nebo výrobků a zařízení, které je obsahují nebo jsou na nich závislé, zakazující používání některých fluorovaných skleníkových plynů nebo jejich alternativ, včetně případů, kdy jsou obsaženy ve výrobku nebo v zařízení na určitém místě zamýšleného využití, a to z důvodu zvláštností místa a použití, a které jsou stanoveny v:
právu Unie nebo vnitrostátní právu nebo
právně nezávazném aktu, jenž obsahuje technickou dokumentaci nebo normy určené k zajištění bezpečnosti na daném místě, za předpokladu, že jsou v souladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;
„chlazením“ proces udržování nebo snižování teploty výrobku, látky, systému nebo jiného předmětu;
„chladičem kapalin“ (chiller) samostatný systém, jehož hlavní funkcí je chlazení teplonosné látky (jako je voda, glykol, solanka nebo CO2) pro účely chlazení, zpracování, uchovávání nebo komfortu;
„pěnovým panelem“ konstrukce vyrobená z vrstev obsahujících pěnu a tuhý materiál, jako je dřevo nebo kov, spojených na jedné nebo obou stranách;
„laminovanou deskou“ pěnová deska pokrytá tenkou vrstvou netuhého materiálu, jako je plast.
KAPITOLA II
Omezování úniků
Článek 4
Prevence vzniku emisí
Pokud je úmyslné vypouštění pro zamýšlené použití technicky nezbytné, přijmou provozovatelé zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny, nebo objektů, v nichž se fluorované skleníkové plyny používají, veškerá technicky a ekonomicky proveditelná opatření, aby v maximální možné míře zabránili vypouštění těchto plynů do atmosféry, mimo jiné jejich opětovným zachycováním.
Pokud je zařízení předmětem kontrol těsnosti podle čl. 5 odst. 1 a netěsnost byla u tohoto zařízení opravena, provozovatelé zařízení zajistí, aby bylo zařízení zkontrolováno nejdříve po uplynutí provozní doby 24 hodin, ale nejpozději do jednoho měsíce po opravě fyzickou osobou, která je certifikovaná v souladu s článkem 10 za účelem ověření účinnosti opravy. V případě mobilního zařízení uvedeného v čl. 5 odst. 3 písm. a), b) a c) může být kontrola těsnosti provedena přímo po opravě.
Za účelem poskytnutí těchto dokladů vypracují výrobci a dovozci prohlášení o shodě s připojenou dokumentací, která:
stanoví původ fluorovaných skleníkových plynů, které mají být uvedeny na trh;
identifikuje výrobní objekty, z nichž pocházejí fluorované skleníkové plyny, které mají být uvedeny na trh, včetně zařízení, z nichž pocházejí případné prekurzory, které zahrnují vytváření chlordifluormethanu (R-22) v rámci procesu výroby fluorovaných skleníkových plynů, které mají být uvedeny na trh;
dokládá dostupnost a provoz technologie snižování emisí v objektech původu odpovídající základní metodice AM0001 schválené úmluvou UNFCCC pro spalování toků odpadu trifluormethanu nebo dokládá metodiku zachycování a zneškodňování, která zajistila, aby emise trifluormethanu byly zneškodněny v souladu s požadavky Montrealského protokolu;
obsahuje případné další informace, které pomáhají monitorovat fluorovaný skleníkový plyn před dovozem.
Výrobci a dovozci musejí prohlášení o shodě a dokumentaci uchovávat nejméně po dobu pěti let od uvedení na trh a na žádost je zpřístupnit příslušnému orgánu dotčeného členského státu a Komisi.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná ustanovení týkající se prohlášení o shodě a dokumentace uvedených v druhém pododstavci. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Právnické osoby provádějící instalaci, údržbu nebo servis, opravu nebo vyřazení z provozu zařízení uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. a) až e) a čl. 5 odst. 3 písm. a) a b) musí být certifikovány v souladu s článkem 10 a přijmou preventivní opatření k zabránění úniku fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou uvedeny v příloze I a oddíle 1 přílohy II.
Fyzické osoby provádějící údržbu nebo servis a opravu klimatizačního zařízení obsahujícího fluorované skleníkové plyny v motorových vozidlech, která spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ( 1 ), a mobilních zařízení uvedených v čl. 5 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení musí být držiteli alespoň osvědčení o školení v souladu s čl. 10 odst. 1 druhým pododstavcem tohoto nařízení.
Článek 5
Kontrola těsnosti
Těsnost hermeticky uzavřeného zařízení se nekontroluje, pokud je označeno jako hermeticky uzavřené zařízení a splňuje jednu z těchto podmínek:
obsahuje méně než 10 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo
obsahuje méně než 2 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II.
Odchylně od druhého pododstavce, pokud je hermeticky uzavřené zařízení nainstalováno v obytných budovách, se jeho těsnost nekontroluje, pokud toto zařízení obsahuje méně než 3 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů, za předpokladu, že je označeno jako hermeticky uzavřené.
Těsnost elektrického spínacího zařízení se nekontroluje za předpokladu, že splňuje jednu z těchto podmínek:
má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušným způsobem označeno;
je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty s automatickým systémem varování během provozu;
obsahuje méně než 6 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I.
Odstavec 1 se vztahuje na provozovatele a výrobce následujících stacionárních zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II:
chladicí zařízení;
klimatizační zařízení;
tepelná čerpadla;
protipožární zařízení;
organické Rankinovy cykly;
elektrická spínací zařízení.
Odstavec 1 se vztahuje na provozovatele a výrobce následujících mobilních zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II:
chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a chladírenských přívěsů;
chladicí jednotky chladírenských lehkých užitkových vozidel, intermodálních kontejnerů, včetně chladírenských kontejnerů, a železničních vagonů;
klimatizační zařízení a tepelná čerpadla v těžkých nákladních vozidlech, dodávkách, nesilničních mobilních strojích používaných v zemědělství, těžebním a stavebním provozu, ve vlacích, metru, tramvajích a letadlech.
Pokud jde o zařízení uvedená v odst. 2 písm. a) až e) a v písm. a) a b) tohoto odstavce, provádějí kontroly fyzické osoby certifikované v souladu s pravidly stanovenými v článku 10.
Kontroly těsnosti uvedené v odstavci 1 se provádějí v následujících intervalech:
u zařízení, která obsahují méně než 50 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo méně než 10 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II: nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na takovém zařízení nainstalován systém detekce úniků;
u zařízení, která obsahují nejméně 50 tun ekvivalentu CO2, avšak méně než 500 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 10 kilogramů, ale méně než 100 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na takovém zařízení instalován systém detekce úniků;
u zařízení, která obsahují nejméně 500 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 100 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na takovém zařízení instalován systém detekce úniků.
Pokud jde o protipožární zařízení uvedená v odst. 2 písm. d), má se za to, že povinnosti stanovené v odstavci 1 jsou splněny, pokud jsou dodrženy tyto podmínky:
zavedený systém inspekcí splňuje normy ISO 14520 nebo EN 15004 a
inspekce protipožárního zařízení se provádějí tak často, jak vyžaduje odstavec 6.
Pokud jde o mobilní klimatizační zařízení a tepelná čerpadla uvedená v odst. 3 písm. c), má se za to, že povinnosti stanovené v odstavci 1 jsou splněny, pokud se na mobilní klimatizační zařízení a tepelná čerpadla vztahuje režim pravidelných inspekcí, který zahrnuje kontroly těsnosti.
Článek 6
Systémy detekce úniků
Článek 7
Vedení záznamů
Provozovatelé zařízení, u nichž je třeba provádět kontrolu těsnosti podle čl. 5 odst. 1, zřídí a vedou o každém z těchto zařízení záznamy uvádějící tyto informace:
množství a typ plynů obsažených v zařízení, případně se samostatně uvedenými údaji o množství doplněném v průběhu instalace;
množství plynů doplněných v průběhu údržby či servisu, nebo v důsledku úniku, včetně data takového doplnění;
množství znovuzískaných plynů;
v případě, že byly plyny doplněny, množství a typ těchto plynů a skutečnost, zda byly recyklovány nebo regenerovány, a název a adresa objektu v Unii, v němž proběhla recyklace nebo regenerace a případně číslo certifikátu;
identifikační údaje podniku, který provedl instalaci, servis, údržbu a případně opravu, kontrolu těsnosti nebo vyřazení z provozu daného zařízení či znovuzískání plynů, v příslušných případech včetně čísla jeho certifikátu, a v případě, že podnik odpovědný za provedení těchto operací je právnickou osobou, i identifikační údaje podniku a fyzické osoby, která tyto operace provedla;
termíny a výsledky kontrol provedených podle čl. 5 odst. 1, jakož i termíny a výsledky případných oprav netěsností;
pokud bylo zařízení vyřazeno z provozu, opatření přijatá k znovuzískání a likvidaci plynů.
Nejsou-li záznamy uvedené v odstavci 1 uchovávány v databázi zřízené příslušnými orgány členských států, použijí se tato pravidla:
provozovatelé uvedení v odstavci 1 vedou záznamy podle uvedeného odstavce nejméně po dobu pěti let;
podniky vykonávající pro provozovatele činnosti uvedené v odst. 1 písm. e) uchovávají kopie záznamů uvedených v odstavci 1 nejméně po dobu pěti let.
Záznamy uvedené v odstavci 1 se na vyžádání zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.
Pro účely čl. 11 odst. 6 podniky dodávající fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II vedou záznamy o příslušných informacích o osobách, které tyto fluorované skleníkové plyny nakupují, obsahující tyto údaje:
číslo certifikátu každé osoby nakupující uvedené plyny;
příslušná množství zakoupených plynů.
Podniky dodávající tyto plyny uchovávají tyto záznamy nejméně po dobu pěti let a zpřístupní tyto záznamy na vyžádání příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.
Podniky, které vyrábějí, a to i jako vedlejší produkt, uvádějí na trh, dodávají nebo přijímají látky uvedené v oddíle 1 přílohy I určené pro použití, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 16 odst. 2, uchovávají záznamy obsahující v příslušných případech alespoň tyto informace:
název látky nebo směsi obsahující tuto látku;
množství vyrobené, dovezené, vyvezené, regenerované nebo zneškodněné během daného kalendářního roku;
množství dodané a přijaté během daného kalendářního roku podle jednotlivých dodavatelů nebo příjemců;
jména a kontaktní údaje dodavatelů nebo příjemců;
množství použité během daného kalendářního roku, s uvedením konkrétního způsobu použití a
množství skladované k 1. lednu a 31. prosinci daného kalendářního roku.
Podniky uchovávají záznamy uvedené v prvním pododstavci po dobu nejméně pěti let od výroby, uvedení na trh, dodání nebo přijetí a na požádání je zpřístupní příslušným orgánům dotčeného členského státu nebo Komisi. Tyto příslušné orgány a Komise zajistí důvěrnost informací obsažených v záznamech.
Článek 8
Znovuzískávání a zneškodnění
Znovuzískání těchto látek provádějí fyzické osoby, které jsou držiteli příslušných certifikátů uvedených v článku 10.
Povinnost uvedená v odstavci 1 se vztahuje na provozovatele kteréhokoli z těchto stacionárních zařízení:
chladicí okruhy chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel;
zařízení, která obsahují rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;
protipožární zařízení;
elektrická spínací zařízení.
Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na provozovatele kteréhokoli z těchto mobilních zařízení:
chladicí okruhy chladicích jednotek chladírenských nákladních vozidel a chladírenských přívěsů;
chladicí okruhy chladicích jednotek chladírenských lehkých užitkových vozidel a intermodálních kontejnerů, včetně chladírenských kontejnerů, a železničních vagonů;
chladicí okruhy klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel v těžkých nákladních vozidlech, dodávkách, nesilničních mobilních strojích používaných v zemědělství, těžebním a stavebním provozu, ve vlacích, metru, tramvajích a letadlech.
Pokud odstraňování pěn uvedených v prvním pododstavci není technicky proveditelné, musí vlastník budovy nebo dodavatel vypracovat dokumentaci prokazující neproveditelnost odstranění v daném konkrétním případě. Tato dokumentace se uchovává po dobu pěti let a na požádání se zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.
Znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II z klimatizačních zařízení silničních vozidel, která nespadají do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES, mohou provádět pouze kvalifikované fyzické osoby, které jsou držiteli alespoň osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení.
Ostatní fluorované skleníkové plyny, pro které technologie zneškodnění nebyla schválena, se zneškodní pouze technologií zneškodnění, která je v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o odpadech a jsou-li splněny dodatečné požadavky podle těchto právních předpisů.
Článek 9
Režimy rozšířené odpovědnosti výrobce
Aniž jsou dotčeny stávající režimy rozšířené odpovědnosti výrobce, členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2027 finanční povinnosti týkající se odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedené v článcích 12 a 13 směrnice 2012/19/EU zahrnovaly financování znovuzískávání, recyklace, regenerace nebo zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů uvedených v přílohách I a II tohoto nařízení z výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují a které jsou elektrickým a elektronickým zařízením ve smyslu směrnice 2012/19/EU a byly uvedeny na trh od 11. března 2024.
Členské státy informují Komisi o provedených opatřeních.
Článek 10
Certifikace a školení
Fyzické osoby musí být certifikovány k provádění následujících činností týkajících se fluorovaných skleníkových plynů ve smyslu čl. 4 odst. 7, čl. 5 odst. 1 a čl. 8 odst. 1, pokud jde o fluorované skleníkové plyny vymezené v uvedených ustanoveních, nebo týkajících se příslušných alternativ fluorovaných skleníkových plynů, včetně přírodních chladiv, tam, kde je to relevantní:
instalace, údržba nebo servis, oprava nebo vyřazení z provozu zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až f) a v čl. 5 odst. 3 písm. a) a b);
kontroly těsnosti zařízení uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a) až e) a v čl. 5 odst. 3 písm. a) a b);
znovuzískávání ze zařízení uvedených v čl. 8 odst. 2 a v čl. 8 odst. 3 písm. a).
Fyzické osoby musí být držiteli alespoň osvědčení o školení k provádění následujících činností týkajících se fluorovaných skleníkových plynu ve smyslu čl. 4 odst. 7, čl. 5 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a čl. 8 odst. 10, pokud jde fluorované skleníkové plyny vymezené v uvedených ustanoveních, nebo tam, kde je to relevantní, týkajících se příslušných alternativ fluorovaných skleníkových plynů, včetně přírodních chladiv:
údržba nebo servis nebo oprava klimatizačních zařízení motorových vozidel spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/40/ES a znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z těchto zařízení;
znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení uvedených v čl. 8 odst. 3 písm. b) a c) a v čl. 8 odst. 10 druhém pododstavci;
údržba nebo servis, opravy a kontroly těsnosti zařízení uvedených v čl. 5 odst. 3 písm. c).
Certifikační programy a školení v oblasti praktických dovedností a teoretických znalostí stanovené v odstavci 3 musí zahrnovat:
platné předpisy a technické normy;
prevenci vzniku emisí;
znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II;
bezpečné nakládání se zařízením typu a velikosti, na které se vztahuje certifikát;
bezpečné nakládání se zařízením obsahujícím hořlavé nebo toxické plyny nebo provozovaným pod vysokým tlakem nebo s nímž jsou spojena jiná rizika;
opatření ke zlepšení nebo zachování energetické účinnosti zařízení během instalace nebo údržby či servisu.
Členské státy uznávají certifikáty a osvědčení o školení vydané jiným členským státem v souladu s tímto článkem. Neomezují volný pohyb služeb ani svobodu usazování z důvodu, že byl certifikát vydán v jiném členském státě.
Členské státy, které uplatňují první pododstavec, o tom informují Komisi. Komise poté informuje ostatní členské státy.
KAPITOLA III
Omezení a kontrola použití
Článek 11
Omezení pro uvádění na trh a prodej
Odchylně od prvního pododstavce je uvádění na trh částí výrobků a zařízení potřebných pro opravu a servis stávajícího zařízení uvedeného v příloze IV povoleno, pokud oprava nebo servis nepovedou ke:
zvýšení výkonu výrobku nebo zařízení;
zvýšení množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení či
změně typu použitého fluorovaného skleníkového plynu, která by vedla ke zvýšení potenciálu globálního oteplování použitého fluorovaného skleníkového plynu.
Výrobky a zařízení, včetně jejich částí, které byly nezákonně uvedeny na trh po dni uvedeném v prvním pododstavci, nesmějí být následně použity, dodány nebo poskytnuty jiným osobám v Unii za úplatu či bezplatně ani vyvezeny. Zpětný vývoz takových výrobků a zařízení je povolen, pokud byl nesoulad s tímto nařízením zjištěn před propuštěním zboží do volného oběhu pro účely dovozu, a to v souladu s opatřeními uvedenými v čl. 23 odst. 12. Tyto výrobky a zařízení mohou být skladovány nebo přepravovány pouze za účelem následné likvidace a znovuzískání plynu před likvidací podle článku 8 nebo za účelem jejich zpětného vývozu.
Zpětný vývoz výrobků a zařízení, u nichž byl nesoulad s tímto nařízením zjištěn před jejich propuštěním do volného oběhu, je povolen. V takových případech se čl. 22 odst. 3 nepoužije.
Jeden rok od příslušných dat uvedených v příloze IV jsou následné dodávky nebo poskytnutí výrobků nebo zařízení zákonně uvedených na trh přede dnem uvedeným v prvním pododstavci jiné osobě v Unii za úplatu nebo bezplatně povoleny pouze tehdy, pokud je prokázáno, že výrobek nebo zařízení byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy před tímto datem.
První pododstavec se vztahuje na nádoby na jedno použití, konkrétně na:
nádoby, které se nedají opětovně naplnit bez úpravy pro tento účel a
nádoby, které lze opětovně naplnit, ale jsou dovezeny nebo uvedeny na trh, aniž by bylo zajištěno jejich vrácení za účelem opětovného naplnění.
Podniky uvedené v prvním pododstavci uchovávají prohlášení o shodě po dobu nejméně pěti let od uvedení opětovně plnitelných nádob na fluorované skleníkové plyny na trh a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi. Dodavatelé opětovně plnitelných nádob na fluorované skleníkové plyny koncovým uživatelům uchovávají doklady o shodě se závaznými opatřeními uvedenými v prvním pododstavci po dobu nejméně pěti let od dodání koncovému uživateli a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit požadavky na zahrnutí prvků, které jsou zásadní pro závazná opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce, do prohlášení o shodě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení a na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu prostřednictvím prováděcích aktů povolit výjimku na dobu až čtyř let umožňující uvádět na trh výrobky a zařízení uvedené v příloze IV, nebo, odchylně od čl. 13 odst. 9, uvádět do provozu nové nebo rozšířené elektrické spínací zařízení, včetně jejich částí, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud je prokázáno, že:
pro konkrétní výrobek nebo zařízení nebo pro konkrétní kategorii výrobků nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy nebo je z technických nebo bezpečnostních důvodů nelze použít nebo
použití technicky proveditelných a bezpečných alternativ by vyžadovalo nepřiměřené náklady.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Tento odstavec nebrání necertifikovaným podnikům, které činnosti uvedené v prvním pododstavci neprovádějí, ve sběru, přepravě nebo dodávání fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I a v oddíle 1 přílohy II.
Článek 12
Označování a informace o výrobku a zařízení
Výrobky a zařízení, jež obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, mohou být uváděny na trh, následně dodávány nebo poskytovány jakékoli jiné osobě pouze tehdy, jsou-li označeny. To se týká následujících výrobků a zařízení:
chladicí zařízení;
klimatizační zařízení;
tepelná čerpadla;
protipožární zařízení;
elektrická spínací zařízení;
aerosolové rozprašovače obsahující fluorované skleníkové plyny, včetně inhalátorů odměřených dávek;
všechny nádoby na fluorované skleníkové plyny;
rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů; nebo
organické Rankinovy cykly.
Na štítku požadovaném podle odstavce 1 musí být uvedeny tyto informace:
údaj o tom, že výrobek nebo zařízení obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo že jejich provoz je na takových plynech závislý;
název fluorovaných skleníkových plynů za použití uznávaného průmyslového označení, nebo není-li toto označení k dispozici, chemického názvu;
od 1. ledna 2017 množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení nebo množství fluorovaných skleníkových plynů, pro jaké je zařízení určeno, vyjádřené hmotností a ekvivalentem CO2, a potenciál globálního oteplování těchto plynů.
Na štítku musí být v příslušných případech uvedeny tyto informace:
skutečnost, že jsou fluorované skleníkové plyny obsaženy v hermeticky uzavřeném zařízení;
skutečnost, že prověřená míra úniku elektrického spínacího zařízení uvedená v technické specifikaci od výrobce je nižší než 0,1 % za rok.
Pokud jsou výrobky nebo zařízení dodatečně vybaveny a fluorované skleníkové plyny jsou změněny, musí být tyto výrobky nebo zařízení nově označeny aktualizovanými informacemi, jak je uvedeno v tomto odstavci.
Štítek požadovaný dle odstavce 1 musí být jasně čitelný a nesmazatelný a musí být upevněn:
v blízkosti obslužných míst pro plnění nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů, nebo
na té části výrobku či zařízení, která fluorovaný skleníkový plyn obsahuje.
Štítek musí být vyhotoven v úředních jazycích členského státu, v němž má být zboží uváděno na trh, poskytováno nebo dodáváno.
Neexistují-li požadavky na označování uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a v odstavcích 8 až 12, vztahují se na částečně fluorované uhlovodíky požadavky na kvóty podle čl. 16 odst. 1.
V případě výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny uvedené v přílohách I a II s potenciálem globálního oteplování 150 nebo vyšším musí být tyto informace rovněž obsaženy v popisech používaných k reklamě.
Článek 13
Kontrola použití
Zákazy uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na vojenská vybavení nebo zařízení určená pro užití k chlazení produktů při teplotách nižších než – 50 °C.
Zákazy uvedené v prvním pododstavci se do 1. ledna 2030 nepoužijí na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:
regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 používané při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení, pokud nádoby obsahující tyto plyny byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 7;
recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 , které se používají při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení, pod podmínkou, že byly z tohoto zařízení znovuzískány; takové recyklované plyny smí použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.
Zákazy uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na chladicí zařízení, pro něž byla povolena výjimka v souladu s čl. 11 odst. 5.
Zákaz uvedený v prvním pododstavci se až od 1. ledna 2032 použije na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:
regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 používané při údržbě nebo servisu stávajících klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pokud nádoby obsahující tyto plyny byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 7;
recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 2 500 , které se používají při údržbě nebo servisu stávajících klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pod podmínkou, že tyto plyny byly z tohoto zařízení znovuzískány; takové recyklované plyny smí použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.
Zákaz uvedený v prvním pododstavci se nevztahuje na vojenské vybavení nebo zařízení určená pro užití k chlazení produktů při teplotách nižších než –50 °C, ani na zařízení určená pro užití k chlazení jaderných elektráren.
Zákaz uvedený v prvním pododstavci se nepoužije na tyto kategorie fluorovaných skleníkových plynů:
regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 750 používané při údržbě nebo servisu stávajících stacionárních chladicích zařízení, s výjimkou chladičů kapalin, pokud nádoby obsahující tyto plyny byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 7;
recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování nejméně 750, které se používají při údržbě nebo servisu stávajících stacionárních chladicích zařízení, s výjimkou chladičů kapalin, pokud tyto plyny byly z tohoto zařízení znovuzískány; takové recyklované plyny smí použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.
Od 1. ledna 2035 je zakázáno používat SF6 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud nejsou regenerovány nebo recyklovány, s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že regenerované nebo recyklované SF6:
nelze z technických důvodů použít nebo
nejsou k dispozici v případě nouzové opravy.
V takových případech musí uživatel na požádání předložit příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi doklady, které zdůvodňují použití.
Tento odstavec se nevztahuje na vojenské vybavení.
Zakazuje se uvádět do provozu následující elektrická spínací zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé:
od 1. ledna 2026 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody do 24 kV včetně;
od 1. ledna 2030 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody od více než 24 kV do 52 kV včetně;
od 1. ledna 2028 elektrická spínací zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně, s potenciálem globálního oteplování 1 nebo více;
od 1. ledna 2032 elektrická spínací zařízení vysokého napětí nad 145 kV nebo zkratovém proudu nad 50 kA s potenciálem globálního oteplování 1 nebo více.
Odchylně od odstavce 9 je povoleno uvádět do provozu elektrická spínací zařízení, která používají izolační nebo zhášecí médium obsahující fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování nižším než 1 000 nebo jejichž fungování závisí na tomto médiu, pokud na základě zadávacího řízení, které zohledňuje technické zvláštnosti zařízení požadovaného pro dané použití, nastane jedna z následujících situací:
během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. a) a b) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo byly obdrženy pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny;
během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. c) a d) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna;;
po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě a) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny nebo
po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě b) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna.
Uvedení do provozu jakéhokoli zařízení nebo využití jakéhokoli výrobku popsaných v bodě 2 písm. b), bodě 4, bodě 5 písm. c), bodě 7 písm. b), c) a d), bodě 8 písm. b) až e), bodě 9 písm. b) až f), bodě 11 písm. c), bodě 17 písm. c) a bodě 19 písm. b) přílohy IV po příslušném datu zákazu podle zmíněných bodů je zakázáno, pokud provozovatel neprokáže, že:
příslušné bezpečnostní požadavky na daném místě neumožňují instalaci zařízení nebo využití výrobku používajících fluorované skleníkové plyny s hodnotou potenciálu globálního oteplování nižší, než je hodnota uvedená v příslušných zákazech; nebo
zařízení nebo výrobek byly uvedeny na trh před příslušným datem zákazu stanoveným v příloze IV. 20. Provozovatel uchovává dokumentaci obsahující doklady uvedené v odstavci 19 po dobu nejméně pěti let a na požádání ji zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.
KAPITOLA IV
Harmonogram výroby a snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh
Článek 14
Výroba částečně fluorovaných uhlovodíků
Článek 15
Převod a povolení výrobních práv za účelem průmyslové racionalizace
Článek 16
Snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh
Výrobci a dovozci uvádějící částečně fluorované uhlovodíky na trh nesmí překročit příslušné kvóty, které mají k dispozici v okamžiku uvedení na trh.
Odstavec 1 se nevztahuje na částečně fluorované uhlovodíky, které jsou:
dovezeny do Unie za účelem zneškodnění;
používány výrobcem jako vstupní suroviny nebo dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům pro použití jako vstupní suroviny;
dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podnikům za účelem vývozu z Unie a nejsou obsaženy ve výrobcích nebo zařízeních, pokud tyto částečně fluorované uhlovodíky nejsou následně před vývozem dodávány žádné jiné osobě v Unii;
dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem pro použití ve vojenském vybavení;
dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podniku, který je používá k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů.
Ve výjimečných případech může Komise při zohlednění cílů tohoto nařízení na odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu a s ohledem na jakékoli údaje Evropské agentury pro léčivé přípravky povolit prostřednictvím prováděcích aktů výjimku na dobu až čtyř let, kterou se z požadavku na kvóty podle odstavce 1 vyjmou částečně fluorované uhlovodíky pro použití v určitých aplikacích nebo určitých kategoriích výrobků nebo zařízení, pokud je v žádosti prokázáno, že:
pro tyto konkrétní aplikace, výrobky nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy, nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů nebo rizik pro veřejné zdraví použít; a
dostatečné dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků nelze zajistit, aniž by to vyžadovalo nepřiměřené náklady.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Článek 17
Stanovení referenčních hodnot a přidělování kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh
Komise stanoví tyto referenční hodnoty pro všechny výrobce a dovozce, kteří v předchozích třech letech uváděli na trh částečně fluorované uhlovodíky, a to prostřednictvím prováděcího aktu, který stanoví referenční hodnoty pro všechny výrobce a dovozce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Komise si může za tímto účelem vyžádat příslušnou dokumentaci. Upravené referenční hodnoty musí být zpřístupněny na portálu fluorovaných skleníkových plynů.
Výrobci a dovozci mohou platit pouze za část vypočteného maximálního přídělu kvót, která jim byla nabídnuta. V takovém případě se těmto výrobcům a dovozcům přidělí kvóta odpovídající platbě provedené ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.
Do 31. prosince 2027 Komise bezplatně přerozdělí kvótu, za niž nebyla provedena platba ve stanovené lhůtě, pouze těm výrobcům a dovozcům, kteří zaplatili celkovou splatnou částku za svou vypočtenou maximální kvótu přidělenou podle prvního pododstavce a kteří učinili prohlášení uvedené v odstavci 3. Toto přerozdělení se provádí na základě podílu každého výrobce nebo dovozce na součtu všech maximálních vypočtených kvót nabídnutých těmto výrobcům a dovozcům a jimi uhrazených v plné výši. Od 1. ledna 2028 se kvóta, za kterou nebyla provedena platba ve stanovené lhůtě, zruší.
Komise je oprávněna nepřidělit v plném rozsahu maximální množství uvedené v příloze VII nebo přidělit dodatečné kvóty jako pohotovostní při realizačních problémech během období přidělování.
Pokud posouzení prokáže závažný nedostatek fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy I pro zavádění tepelných čerpadel, který by mohl ohrozit dosažení cílů pro zavádění tepelných čerpadel stanovených v REPowerEU, přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem změny přílohy VII, aby bylo možné na trh uvést určité množství fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nad rámec kvót podle přílohy VII, a to až do výše 4 410 247 tun ekvivalentu CO2 ročně pro období 2025-2026 a Až do výše 1 425 536 tun ekvivalentu CO2 ročně pro období 2027-2029.
Pokud Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v druhém pododstavci tohoto článku, rozdělí se dodatečné kvóty výrobcům a dovozcům, kteří v předchozím roce nahlásili podle článku 26 používání v tepelných čerpadlech jako jednu z hlavních kategorií použití dané látky, a to na základě jejich žádosti podané prostřednictvím portálu fluorovaných skleníkových plynů.
Článek 18
Podmínky registrace a přijímání přidělených kvót
Pro účely předložení prohlášení o kvótě podle čl. 17 odst. 3 a přidělení kvóty podle čl. 17 odst. 4, jakož i pro účely stanovení referenčních hodnot podle čl. 17 odst. 1 se všechny podniky, které sdílejí stejného skutečného vlastníka, považují za jediný podnik. Na referenční hodnotu podle čl. 17 odst. 1 a na přidělení kvóty podle čl. 17 odst. 4 má nárok pouze tento jediný podnik, který je podnikem registrovaným na portálu fluorovaných skleníkových plynů jako první, pokud skutečný vlastník neuvede jinak.
Článek 19
Plnění výrobků a zařízení částečně fluorovanými uhlovodíky předem
Zákaz uvedený v prvním pododstavci se použije na inhalátory odměřených dávek od 1. ledna 2025.
Vypracováním prohlášení o shodě výrobci a dovozci výrobků nebo zařízení přebírají odpovědnost za dodržení souladu s tímto odstavcem a odstavcem 1.
Výrobci a dovozci výrobků nebo zařízení uchovávají tuto dokumentaci a prohlášení o shodě po dobu nejméně pěti let od uvedení tohoto výrobků nebo zařízení na trh a na požádání je zpřístupní příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi.
Nezávislý auditor musí být buď:
akreditován podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ( 3 ) nebo
akreditován pro ověřování finančních výkazů podle právních předpisů dotyčného členského státu.
Článek 20
Portál fluorovaných skleníkových plynů
Podniky musí mít platnou registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů před prováděním následujících činností:
dovoz nebo vývoz fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny, s výjimkou dočasného uskladnění podle čl. 5 bodu 17 nařízení (EU) č. 952/2013;
předložení prohlášení podle čl. 17 odst. 3;
obdržení kvóty pro uvedení částečně fluorovaných uhlovodíků na trh v souladu s čl. 17 odst. 4 nebo provádění převodu kvót či získávání takto převedených kvót v souladu s čl. 21 odst. 1, nebo udělení či získání povolení k využívání kvóty v souladu s čl. 21 odst. 2 nebo přenesení tohoto povolení k využívání kvóty v souladu s čl. 21 odst. 3;
dodávání nebo přijímání částečně fluorovaných uhlovodíků pro účely uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. a) až e);
provádění veškerých dalších činností, které vyžadují podávání zpráv podle článku 26;
získání výrobních práv podle článku 14 a pro provedení nebo přijetí převodu a povolení výrobních práv uvedených v článku 15;
ověřování zpráv uvedených v čl. 19 odst. 3 a čl. 26 odst. 8.
Registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů je platná pouze poté, co ji Komise potvrdí, a pouze pokud ji Komise nepozastaví nebo nezruší nebo ji podnik nevezme zpět.
Příslušné orgány členských států a Komise zajistí důvěrnost údajů obsažených v portálu fluorovaných skleníkových plynů.
Nejpozději do tři měsíců po ukončení přidělování pro daný rok Komise zveřejní:
seznam držitelů kvót;
seznam podniků, na které se vztahují požadavky na podávání zpráv stanovené v článku 26.
Bez ohledu na první pododstavec se žádosti o opravu údajů, které mají negativní dopad na nároky jiných výrobců a dovozců, kteří nejsou zapojeni do příslušné transakce, zamítnou.
Článek 21
Převod kvót a povolení využívat kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků v dovezeném zařízení na trh
Kvóta převedená podle prvního pododstavce nesmí být převedena podruhé.
Příslušná množství částečně fluorovaných uhlovodíků se považují za uvedená na trh povolujícím výrobcem nebo dovozcem v okamžiku povolení.
KAPITOLA V
Obchod
Článek 22
Dovoz a vývoz
Tento odstavec se nevztahuje na výrobky a zařízení, které jsou osobními věcmi.
Zákaz stanovený v prvním pododstavci se nevztahuje na vojenské vybavení nebo na výrobky a vybavení, které mohou být uvedeny na trh v Unii v souladu s přílohou IV.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Článek 23
Kontroly obchodu
Pro účely jiného dovozu, než je propuštění do volného oběhu se za podnik registrovaný na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20 považuje deklarant uvedený v celním prohlášení, který je držitelem povolení pro zvláštní režim, jiný než tranzit, pokud nedojde k převodu práv a povinností podle článku 218 nařízení (EU) č. 952/2013, který umožňuje, aby deklarantem byla jiná osoba. ►C2 V případě tranzitního režimu se za podnik registrovaný na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20 považuje držitel režimu. ◄
Pro účely vývozu se za podnik registrovaný na portálu fluorovaných skleníkových plynů podle článku 20 považuje vývozce uvedený v celním prohlášení.
V případě dovozu fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, poskytne dovozce nebo, není-li k dispozici, deklarant uvedený v celním prohlášení nebo v prohlášení pro dočasné uskladnění, a v případě vývozu vývozce uvedený v celním prohlášení v příslušných případech celním orgánům v celním prohlášení tyto informace:
registrační identifikační číslo na portálu fluorovaných skleníkových plynů;
registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI);
čistou hmotnost plynů v nádobách a plynů obsažených ve výrobcích a zařízeních a v jejich částech;
zbožový kód, do kterého je zboží zařazeno;
počet tun ekvivalentu CO2 plynů v nádobách a plynů obsažených ve výrobcích nebo zařízeních a jejich částech.
Na základě analýzy rizik celní orgán při provádění fyzických celních kontrol látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, ověří při dovozu a vývozu zejména:
že předložené zboží odpovídá zboží popsanému v licenci a v celním prohlášení;
že se na předložený výrobek nebo zařízení nevztahují zákazy uvedené v čl. 11 odst. 1 a 3;
že zboží je před propuštěním do volného oběhu řádně označeno v souladu s článkem 12.
Dovozce a, není-li k dispozici, deklarant, či podle okolností vývozce poskytnou celním orgánům během kontrol své licence v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 952/2013.
V jiných případech nezákonného dovozu, dalších dodávek nebo vývozu v rozporu s tímto nařízením, které nejsou uvedeny v prvním pododstavci, zejména pokud jsou fluorované skleníkové plyny uvedené v oddíle 1 přílohy I uváděny na trh v nádobách nebo jsou plněny do výrobků a zařízení v rozporu s požadavky na kvóty a povolení stanovenými v tomto nařízení, mohou celní orgány nebo orgány dozoru nad trhem přijmout alternativní opatření. Tato opatření mohou zahrnovat i aukce, pokud následné uvedení na trh proběhne v souladu s tímto nařízením.
Vývoz fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy I, u nichž bylo po propuštění do volného oběhu zjištěno, že nejsou v souladu s tímto nařízením, je zakázán.
Režim tranzitu pro plyny a výrobky nebo zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou oprávněny zahájit nebo ukončit pouze určené nebo schválené celní úřady nebo jiná místa ve smyslu prvního pododstavce.
Článek 24
Opatření pro sledování nedovoleného obchodu
Na základě pravidelného sledování obchodu s fluorovanými skleníkovými plyny a posuzování potenciálních rizik nedovoleného obchodu spojeného s pohybem fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci za účelem:
doplnění tohoto nařízení stanovením kritérií, která příslušné orgány členských států zohlední při provádění kontrol v souladu s článkem 29 za účelem zjištění, zda podniky plní své povinnosti podle tohoto nařízení;
doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků, které je třeba kontrolovat, pokud podle článku 23 probíhá monitorování fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, propuštěných do režimu dočasného uskladnění nebo do celního režimu, včetně režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma, nebo v tranzitu přes celní území Unie;
změny tohoto nařízení doplněním metodik monitorování fluorovaných skleníkových plynů uvedených na trh, které jsou zapotřebí k tomu, aby bylo možné v souladu s článkem 22 monitorování dovoz a vývoz fluorovaných skleníkových plynů a výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, propuštěných do režimu dočasného uskladnění nebo do celního režimu.
Článek 25
Obchod se státy nebo organizacemi regionální hospodářské integrace a územími, na která se Montrealský protokol nevztahuje
KAPITOLA VI
Podávání zpráv a shromažďování údajů o emisích
Článek 26
Podávání zpráv podniky
Každý výrobce nebo dovozce, kterým byla přidělena kvóta podle čl. 17 odst. 4 nebo na které byly kvóty převedeny podle čl. 21 odst. 1, ale kteří během předchozího kalendářního roku neuvedli na trh žádné množství částečně fluorovaných uhlovodíků, oznámí tuto skutečnost Komisi do 31. března 2024 a následně každý rok předložením „nulové zprávy“.
Každý výrobce nebo dovozce, který uvedl na trh částečně fluorované uhlovodíky pro účely výroby inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, oznámí Komisi do 31. března 2025 a následně každý rok údaje uvedené v příloze IX. Výrobci těchto inhalátorů odměřených dávek oznámí Komisi údaje uvedené v příloze IX o přijatých částečně fluorovaných uhlovodících.
Každý podnik, který podle odstavce 1 podá zprávu o uvedení na trh nejméně 1 000 tun ekvivalentu CO2 částečně fluorovaných uhlovodíků během předchozího kalendářního roku, kromě toho do 30. dubna 2025 zajistí, aby pravdivost jeho zprávy byla s přiměřenou mírou jistoty potvrzena nezávislým auditorem. Auditor je zaregistrován na portálu fluorovaných skleníkových plynů a je akreditován:
podle směrnice 2003/87/ES nebo
pro ověřování finančních výkazů podle právních předpisů dotyčného státu.
Transakce uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) se ověřují bez ohledu na příslušná množství.
Komise může požádat podnik, aby zajistil, že pravdivost jeho zprávy bude s přiměřenou mírou jistoty potvrzena nezávislým auditorem, a to bez ohledu na dotčené množství, je-li to zapotřebí k potvrzení, že tento podnik dodržuje toto nařízení.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobnosti týkající se ověřování zpráv a akreditace auditorů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát pro předkládání zpráv uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.
Článek 27
Shromažďování údajů o emisích
Členské státy zavedou pro příslušné oblasti uvedené v tomto nařízení systémy podávání zpráv s cílem získávat údaje o emisích.
Členské státy případně umožní zaznamenávání informací shromážděných v souladu s článkem 7 prostřednictvím centralizovaného elektronického systému.
Komise může poskytnout členským státům pokyny ohledně koncepce centralizovaného elektronického systému.
KAPITOLA VII
Vymáhání
Článek 28
Spolupráce a výměna informací
Je-li k zajištění řádného provádění systému pro řízení rizik v oblasti cel nezbytná spolupráce s celními orgány, poskytnou příslušné orgány členských států celním orgánům veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013.
Informace uvedené v prvním pododstavci musí být rovněž zpřístupněny příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi, je-li to nutné pro vymáhání tohoto nařízení. Příslušné orgány neprodleně informují Komisi o porušení čl. 16 odst. 1.
Pro výměnu celních informací týkajících se rizik se používá celní systém pro řízení rizik.
Celní orgány si rovněž vyměňují veškeré relevantní informace týkající se porušení tohoto nařízení v souladu s nařízením Rady (ES) č. 515/97 ( 4 ) a, je-li to nutné, požádají o pomoc ostatní členské státy a Komisi.
Článek 29
Povinnost provádět kontroly
Příslušné orgány členských států rovněž provádějí kontroly, pokud disponují důkazy nebo jinými relevantními informacemi, včetně informací založených na odůvodněných obavách třetích stran nebo Komise, ohledně potenciálního nedodržování tohoto nařízení.
Kontroly uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:
kontroly na místě v provozovnách s patřičnou četností a s ověřováním příslušné dokumentace a vybavení a
kontroly online platforem podle tohoto odstavce.
Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ( 5 ), pokud online platforma spadající do oblasti působnosti kapitoly III oddílu 4 uvedeného nařízení umožňuje uzavírat smlouvy na dálku s podniky nabízejícími fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení, které tyto plyny obsahují, příslušné orgány členských států ověří, zda podnik a nabízené fluorované skleníkové plyny, výrobky nebo zařízení splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány členských států za účelem zajištění dodržování uvedeného nařízení informují Komisi a příslušné orgány uvedené v článku 49 nařízení (EU) 2022/2065 a spolupracují s nimi.
Kontroly v podnicích se provádějí neohlášeně, s výjimkou případů, kdy je předběžné oznámení nezbytné, aby byla zajištěna účinnost kontrol. Členské státy zajistí, aby podniky poskytly příslušným orgánům veškerou nezbytnou součinnost, která těmto orgánům umožní provádět kontroly stanovené v tomto článku.
Článek 30
Oznamování porušení tohoto nařízení a ochrana oznamujících osob
Na ohlašování porušení tohoto nařízení a ochranu osob oznamujících tato porušení se vztahuje směrnice (EU) 2019/1937.
KAPITOLA VIII
Sankce, konzultační fórum, postup projednávání ve výboru a výkon přenesené pravomoci
Článek 31
Sankce
Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí být stanoveny s náležitým ohledem na:
povahu a závažnost porušení tohoto nařízení;
lidskou populaci nebo životní prostředí postižené porušením tohoto nařízení, s přihlédnutím k nutnosti dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;
veškerá předchozí porušení tohoto nařízení ze strany podniku odpovědného za dané porušení;
finanční situace podniku odpovědného za porušení tohoto nařízení.
Sankce zahrnují:
správní finanční sankce v souladu s odstavcem 4; členské státy však mohou současně nebo alternativně uplatnit trestní sankce, pokud jsou stejně účinné, přiměřené a odrazující jako správní finanční sankce;
zabavení či odebrání nebo stažení z trhu či převzetí zpět od zákazníků nebo převzetí tohoto zboží příslušnými orgány členských států v případě nezákonně získaného zboží;
dočasný zákaz používat, vyrábět, dovážet, vyvážet nebo uvádět na trh fluorované skleníkové plyny nebo výrobky a zařízení, které fluorované skleníkové plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, v případě závažného nebo opakovaného porušení tohoto nařízení.
V případě nedovolené výroby, dovozu, vývozu, uvádění na trh nebo používání fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, činí maximální správní finanční sankce nejméně pětinásobek tržní hodnoty dotčených plynů nebo výrobků a zařízení. V případě opakovaného porušení nařízení během období pěti let, musí činit maximální výše správní finanční sankce nejméně osminásobek tržní hodnoty dotčených plynů nebo výrobků a zařízení.
Snížené množství se vypočte jako 200 % množství, o které byla kvóta překročena. Je-li snížené množství vyšší než množství, jež má být podle čl. 17 odst. 4 přiděleno jako kvóta na období přidělování poté, co bylo překročení zjištěno, není na dané období přidělování přidělena žádná kvóta a kvóta na následující období přidělování je obdobně snižována tak dlouho, dokud není odečteno celé množství. Snížení se zaznamenává v portálu fluorovaných skleníkových plynů.
Článek 32
Výkon přenesení pravomoci
Článek 33
Konzultační fórum
Komise zřídí konzultační fórum pro poskytování poradenství a odborných znalostí v souvislosti s prováděním tohoto nařízení. Jednací řád konzultačního fóra stanoví Komise a zveřejní jej. Do konzultačního fóra by měla být případně zapojena Evropská agentura pro léčivé přípravky.
Článek 34
Postup projednávání ve výboru
KAPITOLA IX
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 35
Přezkum
Zpráva bude obsahovat posouzení následujících prvků:
zda existují nákladově efektivní, technicky proveditelné, energeticky účinné, dostatečně dostupné a spolehlivé alternativy, které umožňují nahradit fluorované skleníkové plyny ve výrobcích a zařízeních uvedených v příloze IV, na něž se vztahují zákazy, které v době hodnocení dosud nebyly použitelné, zejména u výrobků a zařízení, na něž se vztahují úplné zákazy fluorovaných skleníkových plynů, včetně dělených klimatizačních systémů a tepelných čerpadel;
vývoje v mezinárodním měřítku v oblasti lodní dopravy a potenciální rozšíření oblasti působnosti požadavků na izolaci na fluorované skleníkové plyny obsažené v chladicích a klimatizačních zařízeních plavidel;
možnosti rozšíření oblasti působnosti zákazu vývozu uvedeného v čl. 22 odst. 3, přičemž se mimo jiné zohlední potenciální zvýšená celosvětová dostupnost výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny s nízkým potenciálem globálního oteplování nebo přírodní alternativy a vývoj v rámci Montrealského protokolu;
možnosti zahrnout do požadavků na kvóty stanovené v čl. 16 odst. 1 částečně fluorované uhlovodíky pro účely uvedené v čl. 16 odst. 2, zejména pokud je jejich výrobce nebo dovozce dodávají přímo podniku, který je používá v odvětví výroby polovodičů k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par;
rizika nadměrného omezení hospodářské soutěže na trhu v důsledku zákazů a souvisejících výjimek podle čl. 13 odst. 9, zejména těch, které se týkají elektrických spínacích zařízení vysokého napětí nad 145 kV nebo zkratového proudu nad 50 kA.
Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který může zahrnovat změny přílohy IV.
Článek 36
Změny směrnice (EU) 2019/1937
V části I oddílu E bodě 2 přílohy směrnice (EU) 2019/1937 se doplňuje nový bod, který zní:
„nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7 února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Úř. věst. L, 2024/573, 20.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj)“.
Článek 37
Zrušení a přechodná ustanovení
Článek 38
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 12 a čl. 17 odst. 5 se použijí od 1. ledna 2025.
Ustanovení čl. 20 odst. 2, čl. 20 odst. 3 a čl. 23 odst. 5 se použijí od 3. března 2025 k propuštění do volného oběhu podle článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013 a pro všechny ostatní dovozní postupy a pro vývoz.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
FLUOROVANÉ SKLENÍKOVÉ PODLE ČL. 2 PÍSM. A) ( 8 )– částečně fluorované uhlovodíky, perfluoruhlovodíky a další fluorované sloučeniny
|
Látka |
GWP (1) |
Dvacetiletý GWP (2) pouze pro informační účely |
||
|
Průmyslové označení |
Chemický název (obecný název) |
Chemický vzorec |
||
|
Oddíl 1: Částečně fluorované uhlovodíky (HFC) |
||||
|
HFC-23 |
trifluormethan (fluoroform) |
CHF3 |
14 800 |
12 400 |
|
HFC-32 |
difluormethan |
CH2F2 |
675 |
2 690 |
|
HFC-41 |
fluormethan (methylfluorid) |
CH3F |
92 |
485 |
|
HFC-125 |
pentafluorethan |
CHF2CF3 |
3 500 |
6 740 |
|
HFC-134 |
1,1,2,2-tetrafluorethan |
CHF2CHF2 |
1 100 |
3 900 |
|
HFC-134a |
1,1,1,2-tetrafluorethan |
CH2FCF3 |
1 430 |
4 140 |
|
HFC-143 |
1,1,2-trifluorethan |
CH2FCHF2 |
353 |
1 300 |
|
HFC-143a |
1,1,1-trifluorethan |
CH3CF3 |
4 470 |
7 840 |
|
HFC-152 |
1,2-difluorethan |
CH2FCH2F |
53 |
77,6 |
|
HFC-152a |
1,1-difluorethan |
CH3CHF2 |
124 |
591 |
|
HFC-161 |
fluorethan (ethylfluorid) |
CH3CH2F |
12 |
17,4 |
|
HFC-227ea |
1,1,1,2,3,3,3-heptafluorpropan |
CF3CHFCF3 |
3 220 |
5 850 |
|
HFC-236cb |
1,1,1,2,2,3-hexafluorpropan |
CH2FCF2CF3 |
1 340 |
3 750 |
|
HFC-236ea |
1,1,1,2,3,3-hexafluorpropan |
CHF2CHFCF3 |
1 370 |
4 420 |
|
HFC-236fa |
1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan |
CF3CH2CF3 |
9 810 |
7 450 |
|
HFC-245ca |
1,1,2,2,3-pentafluorpropan |
CH2FCF2CHF2 |
693 |
2 680 |
|
HFC-245fa |
1,1,1,3,3-pentafluorpropan |
CHF2CH2CF3 |
1 030 |
3 170 |
|
HFC-365mfc |
1,1,1,3,3-pentafluorbutan |
CF3CH2CF2CH3 |
794 |
2 920 |
|
HFC-43-10mee |
1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpentan |
CF3CHFCHFCF2CF3 |
1 640 |
3 960 |
|
(1)
Na základě čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.
(2)
Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak. |
||||
|
Látka |
GWP 100 (1) |
GWP 20 (1) |
||
|
Průmyslové označení |
Chemický název (obecný název) |
Chemický vzorec |
||
|
Oddíl 2: Perfluoruhlovodíky (PFC) |
||||
|
PFC-14 |
tetrafluormethan (perfluormethan, fluorid uhličitý) |
CF4 |
7 380 |
5 300 |
|
PFC-116 |
hexafluorethan (perfluorethan) |
C2F6 |
12 400 |
8 940 |
|
PFC-218 |
oktafluorpropan (perfluorpropan) |
C3F8 |
9 290 |
6 770 |
|
PFC-3-1-10 (R-31-10) |
dekafluorbutan (perfluorbutan) |
C4F10 |
10 000 |
7 300 |
|
PFC-4-1-12 (R-41-12) |
dodekafluorpentan (perfluorpentan) |
C5F12 |
9 220 |
6 680 |
|
PFC-5-1-14 (R-51-14) |
tetradekafluorhexan (perfluorhexan) |
CF3CF2CF2CF2CF2CF3 |
8 620 |
6 260 |
|
PFC-c-318 |
oktafluorcyklobutan (perfluorcyklobutan) |
c-C4F8 |
10 200 |
7 400 |
|
PFC-9-1-18 (R-91-18) |
perfluordekalin |
C10F18 |
7 480 |
5 480 |
|
PFC-4-1-14(R-41-14) |
perfluor-2-methylpentan |
CF3CFCF3CF2CF2CF3 (i-C6F14) |
7 370 (2) |
|
|
Oddíl 3: Další (per)fluorované sloučeniny a fluorované nitrily |
||||
|
|
fluorid sírový |
SF6 |
24 300 |
18 200 |
|
|
Heptafluorisobutyronitril (2,3,3,3-tetrafluor-2-(trifluormethyl)-propannitril) |
Iso-C3F7CN |
2 750 |
4 580 |
|
(1)
Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.
(2)
Droste et al. (2019). Trends and Emissions of Six Perfluorocarbons in the Northern and Southern Hemisphere (Trendy a emise šesti perfluoruhlovodíků na severní a jižní polokouli). Atmospheric Chemistry and Physics (Chemie a fyzika atmosféry). https://acp.copernicus.org/preprints/acp-2019-873/acp-2019-873.pdf
(*1)
Potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici. |
||||
PŘÍLOHA II
Fluorované skleníkové plyny podle čl. 2 písm. a) ( 9 )
|
Látka |
GWP (1) |
Dvacetiletý GWP (1) pouze pro informační účely |
|
|
Obecný název / průmyslové označení |
Chemický vzorec |
||
|
Oddíl 1: Nenasycené částečně fluorované (chlorované) uhlovodíky |
|||
|
HCFC-1224yd |
CF3CF=CHCl |
0,06 (2) |
|
|
Trans-1,2 -difluorethylen (HFC-1132) a izomery |
CHF=CHF |
>1 |
|
|
1,1-difluorethylen (HFC-1132a) |
CH2=CF2 |
0,052 |
0,189 |
|
1,1,1,2,3,4,5,5,5 (nebo 1,1,1,3,4,4,5,5,5)-nonafluor-4(nebo 2)-(trifluormethyl)pent-2-en |
CF3CF=CFCFCF3CF3 nebo CF3CF3C=CFCF2CF3 |
1 Fn (3) |
|
|
HFC-1234yf |
CF3CF = CH2 |
0,501 |
1,81 |
|
HFC-1234ze a izomery |
CHF = CHCF3 |
1,37 |
4,94 |
|
HFC-1336mzz€ |
(E)-CF3CH = CHCF3 |
17,9 |
64,3 |
|
HFC-1336mzz(Z) |
(Z)-CF3CH = CHCF3 |
2,08 |
7,48 |
|
HCFC-1233zd a izomery |
CF3CH = CHCl |
3,88 |
14 |
|
HCFC-1233xf |
CF3CCl = CH2 |
1 Fn (3) |
|
|
Oddíl 2: Fluorované látky používané jako inhalační anestetika |
|||
|
HFE-347mmz1 (sevofluran) a izomery |
(CF3)2CHOCH2F |
195 |
702 |
|
HCFE-235ca2 (enfluran) a izomery |
CHF2OCF2CHFCl |
654 |
2 320 |
|
HCFE-235da2 (isofluran) a izomery |
CHF2OCHClCF3 |
539 |
1 930 |
|
HFE-236ea2 (desfluran) a izomery |
CHF2OCHFCF3 |
2 590 |
7 020 |
|
Oddíl 3: Další fluorované látky |
|||
|
fluorid dusitý |
NF3 |
17 400 |
13 400 |
|
sulfurylfluorid |
SO2F2 |
4 630 |
7 510 |
|
(1)
Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.
(2)
Tokuhashi, K., T. Uchimaru, K. Takizawa, & S. Kondo (2018): Rate Constants for the Reactions of OH Radical with the (E)/(Z) Isomers of CF3CF=CHCl and CHF2CF=CHCl (Poměrové konstanty pro reakce radikálu OH s izomery CF3CF=CHCl a CHF2CF=CHCl (E)/(Z)). The Journal of Physical Chemistry A 122:3120–3127.
(*1)
Potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici.
(3)
Výchozí hodnota, potenciál globálního oteplování není dosud k dispozici. |
|||
PŘÍLOHA III
Fluorované skleníkové plyny podle čl. 2 písm. a) ( 10 ) – fluorované ethery, ketony a alkoholy a další fluorované sloučeniny
|
Látka |
GWP (1) |
Dvacetiletý GWP (1) pouze pro informační účely |
|
|
Obecný název / průmyslové označení |
Chemický vzorec |
||
|
Oddíl 1: Fluorované ethery, ketony a alkoholy |
|||
|
HFE-125 |
CHF2OCF3 |
14 300 |
13 500 |
|
HFE-134 (HG-00) |
CHF2OCHF2 |
6 630 |
12 700 |
|
HFE-143a |
CH3OCF3 |
616 |
2 170 |
|
HFE-245cb2 |
CH3OCF2CF3 |
747 |
2 630 |
|
HFE-245fa2 |
CHF2OCH2CF3 |
878 |
3 060 |
|
HFE-254cb2 |
CH3OCF2CHF2 |
328 |
1 180 |
|
HFE-347 mcc3 (HFE-7000) |
CH3OCF2CF2CF3 |
576 |
2 020 |
|
HFE-347pcf2 |
CHF2CF2OCH2CF3 |
980 |
3 370 |
|
HFE-356pcc3 |
CH3OCF2CF2CHF2 |
277 |
995 |
|
HFE-449s1 (HFE-7100) |
C4F9OCH3 |
460 |
1 620 |
|
HFE-569sf2 (HFE-7200) |
C4F9OC2H5 |
60,7 |
219 |
|
HFE-7300 |
(CF3)2CFCFOC2H5CF2CF2CF3 |
405 |
1 420 |
|
n-HFE-7100 |
CF3CF2CF2CF2OCH3 |
544 |
1 920 |
|
i-HFE-7100 |
(CF3)2CFCF2OCH3 |
437 |
1 540 |
|
i-HFE-7200 |
(CF3)2CFCF2OCH2CH3 |
34,3 |
124 |
|
HFE-43-10pcccl24 (Η-Galden 1040x) HG-11 |
CHF2OCF2OC2F4OCHF2 |
3 220 |
8 720 |
|
HFE-236cal2 (HG-10) |
CHF2OCF2OCHF2 |
6 060 |
11 700 |
|
HFE-338pccl3 (HG-01) |
CHF2OCF2CF2OCHF2 |
3 320 |
9 180 |
|
HFE-347mmyl |
(CF3)2CFOCH3 |
392 |
1 400 |
|
2,2,3,3,3-pentafluorpropan-1-ol |
CF3CF2CH2OH |
34,3 |
123 |
|
1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan-2-ol |
(CF3)2CHOH |
206 |
742 |
|
HFE-227ea |
CF3CHFOCF3 |
7 520 |
9 800 |
|
HFE-236fa |
CF3CH2OCF3 |
1 100 |
3 670 |
|
HFE-245fal |
CHF2CH2OCF3 |
934 |
3 170 |
|
HFE 263mf |
CF3CH2OCH3 |
2,06 |
7,43 |
|
HFE-329 mcc2 |
CHF2CF2OCF2CF3 |
3 770 |
7 550 |
|
HFE-338 mcf2 |
CF3CH2OCF2CF3 |
1 040 |
3 460 |
|
HFE-338mmzl |
(CF3)2CHOCHF2 |
3 040 |
6 500 |
|
HFE-347 mcf2 |
CHF2CH2OCF2CF3 |
963 |
3 270 |
|
HFE-356 mec3 |
CH3OCF2CHFCF3 |
264 |
949 |
|
HFE-356mmz1 |
(CF3)2CHOCH3 |
8,13 |
29,3 |
|
HFE-356pcf2 |
CHF2CH2OCF2CHF2 |
831 |
2 870 |
|
HFE-356pcf3 |
CHF2OCH2CF2CHF2 |
484 |
1 730 |
|
HFE 365 mcf3 |
CF3CF2CH2OCH3 |
1,6 |
5,77 |
|
HFE-374pc2 |
CHF2CF2OCH2CH3 |
12,5 |
45 |
|
2,2,3,3,4,4,5,5-oktafluorcyklopentan-1-ol |
- (CF2)4CH (OH)- |
13,6 |
49,1 |
|
1,1,1,3,4,4,4-heptafluor-3-(trifluormethyl)butan-2-on |
CF3C(O)CF(CF3)2 |
0,29 (2) |
|
|
Perfluorpolymethylisopropylether (PFPMIE) |
CF3OCF(CF3)CF2OCF2OCF3 |
10 300 |
7 750 |
|
Perfluor(2-methyl-3-pentanon) (1,1,1,2,2,4,5,5,5-nonafluoro-4-(trifluoromethyl)pentan-3-on) |
CF3CF2C(O)CF(CF3)2 |
0,114 |
0,441 |
|
Oddíl 2: Další fluorované sloučeniny |
|||
|
trifluormethylsulfurpentafluorid |
SF5CF3 |
18 500 |
13 900 |
|
perfluorcyklopropan |
c-C3F6 |
9 200 (3) |
6 850 (3) |
|
perfluortributylamin (PFTBA, FC43) |
C12F27N |
8 490 |
6 340 |
|
perfluor-N-methylmorfolin |
C5F11NO |
8 800 (4) |
|
|
perfluortripropylamin |
C9F21N |
9 030 |
6 750 |
|
(1)
Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.
(2)
Ren et al. (2019). Atmospheric Fate and Impact of Perfluorinated Butanone and Pentanone (Osud atmosféry a dopad perfluorovaného butanonu a pentanonu). Environ. Sci. Technol. 2019, 53, 15, 8862–8871
(*1)
Dosud není k dispozici.
(3)
WMO et al. (2018). Scientific Assessment of Ozone Depletion (Vědecké posouzení poškozování ozonové vrstvy).
(4)
Registrační dokumentace REACH. https://echa.europa.eu/registration-dossier/-/registered-dossier/10075/5/1 |
|||
PŘÍLOHA IV
ZÁKAZY UVÁDĚNÍ NA TRH PODLE ČL. 11 ODST. 1
|
Výrobky a zařízení |
Datum zákazu |
|
|
(1) Nádoby na jedno použití na fluorované skleníkové plyny uveden v příloze I, prázdné, částečně či zcela naplněné, používané při servisu, údržbě nebo plnění chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo elektrických spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla. |
4. července 2007 |
|
|
|
|
|
|
STACIONÁRNÍ CHLAZENÍ |
||
|
(2) Chladicí a mrazicí zařízení pro domácnost: |
a) obsahující HFC s GWP nejméně 150; |
1. ledna 2015 |
|
b) obsahující fluorované skleníkové plyny s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu. |
1. ledna 2026 |
|
|
(3) Chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (samostatná zařízení): |
a) obsahující HFC s GWP nejméně 2 500 ; |
1. ledna 2020 |
|
b) obsahující HFC s GWP nejméně 150; |
1. ledna 2022 |
|
|
c) obsahující jiné fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150. |
1. ledna 2025 |
|
|
(4) Jakékoli samostatné chladicí zařízení, s výjimkou chladičů kapalin obsahující fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, kromě případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu. |
1. ledna 2025 |
|
|
(5) Chladicí zařízení, s výjimkou chladičů kapalin a zařízení uvedených v bodech 4 a 6, které obsahuje tyto plyny nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý: |
a) HFC s GWP nejméně 2 500 , s výjimkou zařízení určených pro použití k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C; |
1. ledna 2020 |
|
b) fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 2 500 , s výjimkou zařízení určených pro použití k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C; |
1. ledna 2025 |
|
|
c) fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu. |
1. ledna 2030 |
|
|
(6) Sdružené centrální chladicí systémy pro komerční použití o jmenovitém výkonu nejméně 40 kW, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou primárního chladicího okruhu kaskádních systémů, kde lze použít fluorované skleníkové plyny s GWP nižším než 1 500 . |
1. ledna 2022 |
|
|
STACIONÁRNÍ CHLADIČE KAPALIN (CHILLERY) |
||
|
(7) Chladiče kapalin, které obsahují tyto plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislé: |
a) HFC s GWP nejméně 2 500 , s výjimkou zařízení určeného pro použití k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C; |
1. ledna 2020 |
|
b) fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 u chladičů kapalin o jmenovitém výkonu do 12 kW, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu; |
1. ledna 2027 |
|
|
c) fluorované skleníkové plyny u chladičů kapalin o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu; |
1. ledna 2032 |
|
|
►C2
|
1. ledna 2027 |
|
|
STACIONÁRNÍ KLIMATIZACE A STACIONÁRNÍ TEPELNÁ ČERPADLA |
||
|
(8) Samostatná klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, s výjimkou chladičů kapalin: |
a) pokojová klimatizační zařízení typu plug in, která koncový uživatel může přemísťovat z místnosti do místnosti a která obsahují HFC s GWP nejméně 150; |
1. ledna 2020 |
|
b) pokojová klimatizační zařízení typu plug in, monobloková klimatizační zařízení, jiná samostatná klimatizační zařízení a samostatná tepelná čerpadla o maximální jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků. Pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití fluorovaných skleníkových plynů s GWP nižším než 150, je limit pro GWP 750; |
1. ledna 2027 |
|
|
c) pokojová klimatizační zařízení typu plug in, monobloková klimatizační zařízení, jiná samostatná klimatizační zařízení a samostatná tepelná čerpadla o maximální jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, která obsahují fluorované skleníkové plyny, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků. Pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití alternativ fluorovaných skleníkových plynů, je limit pro GWP 750; |
1. ledna 2032 |
|
|
|
d) monobloková a jiná samostatná klimatizační zařízení a tepelná čerpadla o maximální jmenovitém výkonu vyšším než 12 kW, ale nepřevyšující 50 kW, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků; pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití fluorovaných skleníkových plynů s GWP nižším než 150, je limit pro GWP 750; |
1. ledna 2027 |
|
e) jiná samostatná klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků; pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití fluorovaných skleníkových plynů s nižším než GWP 150, je limit pro GWP 750. |
1. ledna 2030 |
|
|
(9) Dělená klimatizační zařízení a tepelná čerpadla (1): |
a) dělené systémy s jednou vnitřní jednotkou obsahující méně než 3 kg fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP nejméně 750 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý; |
1. ledna 2025 |
|
b) dělené systémy vzduch-voda o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu; |
1. ledna 2027 |
|
|
c) dělené systémy vzduch-vzduch o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu; |
1. ledna 2029 |
|
|
d) dělené systémy o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu; |
1. ledna 2035 |
|
|
|
e) dělené systémy o jmenovitém výkonu vyšším než 12 kW, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 750 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu; |
1. ledna 2029 |
|
f) dělené systémy o jmenovitém výkonu vyšším než 12 kW, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provoz. |
1. ledna 2033 |
|
|
JINÉ VÝROBKY A ZAŘÍZENÍ |
||
|
(10) Neuzavřené systémy s přímým odpařováním obsahující HFC a PFC jako chladiva. |
|
4. července 2007 |
|
(11) Protipožární zařízení: |
a) obsahující PFC; |
4. července 2007 |
|
b) obsahující HFC-23; |
1. ledna 2016 |
|
|
c) obsahující jiné fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo na těchto plynech závislé, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků v místě provozu. |
1. ledna 2025 |
|
|
(12) Okna pro obytné domy obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I. |
4. července 2007 |
|
|
(13) Ostatní okna obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I. |
4. července 2008 |
|
|
(14) Obuv obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I. |
4. července 2006 |
|
|
(15) Pneumatiky obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I. |
4. července 2007 |
|
|
(16) Jednosložkové pěny obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem |
4. července 2008 |
|
|
(17) Pěny: |
a) extrudovaný polystyren (XPS), který obsahuje HFC s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem; |
1. ledna 2020 |
|
b) jiné pěny než extrudovaný polystyren (XPS), které obsahují HFC s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem; |
1. ledna 2023 |
|
|
c) pěny, které obsahují fluorované skleníkové plyny, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků. |
1. ledna 2033 |
|
|
(18) Aerosolové rozprašovače dodávané na trh a určené k prodeji široké veřejnosti pro zábavné a ozdobné účely, uvedené v bodě 40 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, a signální klaksony obsahující HFC s GWP nejméně 150. |
4. července 2009 |
|
|
(19) Technické aerosoly: |
a) obsahující HFC s GWP nejméně 150, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem, nebo v případech použití pro lékařské účely; |
1. ledna 2018 |
|
b) obsahující fluorované skleníkové plyny, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních požadavků, nebo v případech použití pro lékařské účely. |
1. ledna 2030 |
|
|
(20) Výrobky pro osobní péči (tj. pěnící výrobky, krémy, pěny, tekutiny nebo spreje), které obsahují fluorované skleníkové plyny. |
1. ledna 2025 |
|
|
(21) Zařízení používaná pro ochlazování kůže, která obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP nejméně 150 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou použití pro lékařské účely. |
1. ledna 2025 |
|
|
(1)
Pro účely tohoto nařízení se upevněná dvoukanálová tepelná čerpadla a klimatizační zařízení považují za dělená (kategorie číslo 9) a vztahují se na ně stejné požadavky. |
||
Bod 1 se použije na nádoby na jedno použití, konkrétně na:
nádoby, které nelze znovu naplnit, aniž by byly pro tento účel upraveny; a
nádoby, které lze znovu naplnit, jsou však dováženy nebo uváděny na trh, aniž by bylo zajištěno jejich vrácení k opětovnému naplnění.
PŘÍLOHA V
VÝROBNÍ PRÁVA PRO UVÁDĚNÍ ČÁSTEČNĚ FLUOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ NA TRH
Výrobní práva pro částečně fluorované uhlovodíky vyjádřená v tunách ekvivalentu CO2 a uvedená v čl. 14 odst. 3 se pro každého výrobce vypočítají takto:
v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2028: 60 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013;
v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2033: 30 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013;
v období od 1. ledna 2034 do 31. prosince 2035: 20 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013;
v období od 1. ledna 2036 a dále: 15 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013.
PŘÍLOHA VI
ZPŮSOB VÝPOČTU GWP SMĚSI PODLE ČL. 3 ODST. 1
GWP směsi se vypočítá jako vážený průměr odvozený od součtu hmotnostních zlomků jednotlivých látek vynásobených jejich GWP, pokud není uvedeno jinak, včetně látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny.
Σ (látka X % x GWP) + (látka Y % x GWP) + ... (látka N % x GWP), kde % je podíl na hmotnosti s tolerancí hmotnosti +/-1 %.
Například: použití vzorce u směsi plynů tvořené 60 % dimethyletheru, 10 % HFC-152a a 30 % isobutanu:
Při výpočtu GWP směsí se používá GWP následujících nefluorovaných látek. U jiných látek, které v této příloze uvedeny nejsou, se použije výchozí hodnota 0. Pro výpočet GWP jsou relevantní pouze emitovatelné složky, které plní zhruba stejnou funkci.
|
Látka |
GWP 100 (1) |
||
|
Obecný název |
Průmyslové označení |
Chemický vzorec |
|
|
methan |
|
CH4 |
27,9 |
|
oxid dusný |
|
N2O |
273 |
|
dimethylether |
|
CH3OCH3 |
1 (2) |
|
methylenchlorid |
|
CH2Cl2 |
11,2 |
|
methylchlorid |
|
CH3Cl |
5,54 |
|
chloroform |
|
CHC13 |
20,6 |
|
ethan |
R-170 |
CH3CH3 |
0,437 |
|
propan |
R-290 |
CH3CH2CH3 |
0,02 |
|
butan |
R-600 |
CH3CH2CH2CH3 |
0,006 |
|
isobutan |
R-600a |
CH(CH3)2CH3 |
0 (3) |
|
pentan |
R-601 |
CH3CH2CH2CH2CH3 |
0 (3) |
|
isopentan |
R-601a |
(CH3)2CHCH2CH3 |
0 (3) |
|
ethoxyethan (diethylether) |
R-610 |
CH3CH2OCH2CH3 |
4 (2) |
|
methylester |
R-611 |
HCOOCH3 |
11 (4) |
|
vodík |
R-702 |
H2 |
6 (2) |
|
amoniak |
R-717 |
NH3 |
0 |
|
ethylen |
R-1150 |
C2H4 |
4 (2) |
|
propen |
R-1270 |
C3H6 |
0 (3) |
|
cyklopentan |
|
C5H10 |
0 (3) |
|
(1)
Na základě šesté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu, není-li uvedeno jinak.
(2)
Na základě čtvrté hodnotící zprávy přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu.
(3)
WMO et al. (2018). Vědecké posouzení poškození ozonové vrstvy, kde je hodnota uvedena jako <<1.
(4)
WMO et al. (2018). Scientific Assessment of Ozone Depletion (Vědecké posouzení poškození ozonové vrstvy). |
|||
PŘÍLOHA VII
MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ A VÝPOČET REFERENČNÍCH HODNOT A KVÓT PRO UVÁDĚNÍ ČÁSTEČNĚ FLUOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ NA TRH PODLE ČLÁNKU 17
(1) Maximální množství částečně fluorovaných uhlovodíků, které lze v daném roce uvést na trh Unie, je následující:
|
Roky |
Maximální množství v tunách ekvivalentu CO2 |
|
2025–2026 |
42 874 410 |
|
2027–2029 |
21 665 691 |
|
2030–2032 |
9 132 097 |
|
2033–2035 |
8 445 713 |
|
2036–2038 |
6 782 265 |
|
2039–2041 |
6 136 732 |
|
2042–2044 |
5 491 199 |
|
2045–2047 |
4 845 666 |
|
2048 –2049 |
4 200 133 |
|
od roku 2050 |
0 |
(2) Základní hodnota pro maximální množství pro rok 2015 je stanovena následovně: 176 700 479 tun ekvivalentu CO2.
(3) Referenční hodnoty a kvóty pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh uvedené v článcích 16 a 17 se vypočítají jako souhrnná množství všech částečně fluorovaných uhlovodíků vyjádřená v tunách ekvivalentu CO2, zaokrouhlená na celé tuny.
(4) Každý výrobce a dovozce obdrží referenční hodnoty uvedené v čl. 17 odst. 1, které se vypočítají takto:
referenční hodnota pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh založená na ročním průměru množství částečně fluorovaných uhlovodíků zákonně uvedených na trh od 1. ledna 2015, oznámených podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 a podle článku 26 tohoto nařízení pro dostupné roky, a s přihlédnutím k získaným převodům, bez zahrnutí množství částečně fluorovaných uhlovodíků pro použití uvedená v čl. 26 odst. 5 tohoto nařízení během téhož období, na základě dostupných údajů;
dále pro výrobce a dovozce, kteří oznámili uvedení na trh částečně fluorovaných uhlovodíků pro použití stanovené v čl. 26 odst. 5 druhém pododstavci tohoto nařízení, referenční hodnota založená na ročním průměru množství těchto částečně fluorovaných uhlovodíků pro toto použití zákonně uvedených na trh od 1. ledna 2020, oznámených podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 a podle článku 26 tohoto nařízení pro dostupné roky, na základě dostupných údajů.
PŘÍLOHA VIII
MECHANISMUS PŘIDĚLOVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 17
(1) Stanovení množství určeného k přidělení podnikům, pro které byly stanoveny referenční hodnoty podle čl. 17 odst. 1.
Každý podnik, pro který byly stanoveny referenční hodnoty, obdrží kvótu, která se vypočte takto:
kvóta odpovídající 89 % referenční hodnoty uvedené v příloze VII bodu 4 písm. a) vynásobená maximálním množstvím pro rok, pro který je kvóta přidělena, děleno základní hodnotou 176 700 479 tun ekvivalentu CO2 ( 11 ); a
případná kvóta odpovídající referenční hodnotě uvedené v příloze VII bodě 4 písm. b). Počínaje rokem 2027 se tato kvóta stanoví vynásobením referenční hodnoty faktorem 0,85. Počínaje rokem 2030 musí tato kvóta odpovídat referenční hodnotě vynásobené maximálním množstvím pro rok, pro který je kvóta přidělena, vydělené maximálním množstvím pro rok 2025.
Pokud je po přidělení celkového množství kvót podle druhého pododstavce maximální množství překročeno, všechny kvóty se úměrně sníží.
(2) Stanovení kvóty určené k přidělení podnikům, které předložily prohlášení podle čl. 17 odst. 3.
Celkový součet kvót přidělených podle bodu 1 se odečte od maximálního množství pro daný rok uvedeného v příloze VII, čímž se stanoví výše rezervy určená k přidělení podnikům, které předložily prohlášení podle čl. 17 odst. 3.
Každý podnik obdrží příděl odpovídající poměrnému podílu na rezervě.
Poměrný podíl se vypočte vydělením čísla 100 počtem podniků, které předložily prohlášení.
(3) Ve výše uvedených výpočtech se zohledňují sankce stanovené v souladu s článkem 31.
PŘÍLOHA IX
ÚDAJE OZNAMOVANÉ PODLE ČLÁNKU 26
(1) Každý výrobce uvedený v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci podává zprávu o:
celkovém množství každé látky uvedené v přílohách I, II a III, kterou vyrobil v Unii, včetně vedlejší produkce, s rozlišením mezi množstvími, která byla a která nebyla zachycena, a s uvedením nezachycených množství, která byla z této produkce nebo vedlejší produkce zneškodněna, a zachycených množství zneškodněných před jejich uvedením na trh, a to buď v zařízeních výrobce, nebo předaných jiným podnikům za účelem zneškodnění, jakož i podniku, který zneškodnění provedl;
hlavních kategoriích použití, ve kterých se látka využívá;
množstvích každé látky uvedené v přílohách I, II a III, která uvedl na trh v Unii, přičemž uvede zvlášť:
množství uvedená na trh za účelem použití jako vstupní suroviny, v případě HFC-23 pak také, zda po předchozím zachycení nebo bez předchozího zachycení,
přímé vývozy,
výrobu inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků,
použití ve vojenském vybavení,
použití k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů,
množství částečně fluorovaných uhlovodíků vyrobených pro použití v Unii, na něž se vztahuje výjimka podle Montrealského protokolu;
veškerých držených zásobách na počátku a na konci vykazovaného období s uvedením toho, zda již byly uvedeny na trh.
(2) ►C1 Každý dovozce uvedený v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci podává zprávu o: ◄
celkovém množství každé látky uvedené na seznamu v přílohách I, II a III, které dovezl do Unie, s uvedením hlavních kategorií použití, v nichž se látka využívá, přičemž uvede zvlášť:
množství dovezená, nepropuštěná do volného oběhu a zpětně vyvezená vykazujícím podnikem ve výrobcích nebo zařízeních,
množství určená ke zneškodnění s uvedením podniku, který zneškodnění provedl,
použití jako vstupní suroviny s odděleným uvedením množství částečně fluorovaných uhlovodíků dovezených k využití jako vstupní surovina a určením podniku využívajícího vstupní suroviny,
přímý vývoz s uvedením vyvážejícího podniku,
výrobu inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků s uvedením výrobce,
použití ve vojenském vybavení, určení podniku přijímajícího množství pro toto použití,
použití při leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů s určením přijímajícího výrobce polovodičů,
množství částečně fluorovaných uhlovodíků obsažených v předem smíšených polyolech,
množství znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných částečně fluorovaných uhlovodíků,
množství částečně fluorovaných uhlovodíků dovezených k použití, na něž se vztahuje výjimka podle Montrealského protokolu;
množství částečně fluorovaných uhlovodíků se vykazují zvlášť pro každou zemi původu;
veškerých držených zásobách na počátku a na konci vykazovaného období s uvedením toho, zda již byly uvedeny na trh, či nikoli.
(3) Každý vývozce zmíněný v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci podává zprávu o množstvích každé látky uvedené v přílohách I, II a III, kterou vyvezl z Unie, a uvede, zda pochází z vlastní výroby nebo dovozu nebo zda byla zakoupena od jiných podniků v Unii, včetně množství částečně fluorovaných uhlovodíků obsažených v předem smíšených polyolech.
(4) Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 2 podává zprávu o:
množstvích každé zneškodněné látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III včetně samostatně uvedených množství těchto látek obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;
veškerých zásobách každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III čekajících na zneškodnění držených na počátku a na konci vykazovaného období, včetně samostatně uvedených množství těchto látek obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;
technologii použité ke zneškodnění látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III.
(5) Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 3 podává zprávu o množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I použitých jako vstupní surovina.
(6) Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 4 podává zprávu o:
kategoriích výrobků nebo zařízení obsahujících látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III;
počtu jednotek, pokud jde o výrobky a zařízení, nebo hmotnosti, pokud jde o nepočitatelné výrobky, jako jsou pěny;
množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III obsažených ve výrobcích nebo zařízeních;
množství částečně fluorovaných uhlovodíků, jimiž bylo naplněno dovezené zařízení, propuštěných do volného oběhu, pro něž byly částečně fluorované uhlovodíky předtím vyvezeny z Unie a které podléhaly omezení kvóty pro uvádění na trh Unie. V takovém případě zpráva rovněž uvede vyvážející podnik a rok vývozu, jakož i podnik, který částečně fluorované uhlovodíky uvedl na trh Unie poprvé, a rok tohoto uvedení na trh.
(7) Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 5 podává zprávu o množstvích každé látky, která obdržel od výrobců a dovozců za účelem zneškodnění, použití jako vstupní suroviny, přímého vývozu, inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků, použití ve vojenském vybavení a použití při leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů.
Výrobce inhalátorů odměřených dávek pro podávání složek léčivých přípravků podává zprávu o typu částečně fluorovaných uhlovodíků a použitých množstvích.
(8) Každý podnik uvedený v čl. 26 odst. 6 podává zprávu o:
množstvích každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III, která regeneroval;
veškerých zásobách každé látky uvedené na seznamu v příloze I, II a III čekajících na regeneraci držených na počátku a na konci vykazovaného období.
PŘÍLOHA X
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Nařízení (EU) č. 517/2014 |
Toto nařízení |
|
Článek 1 |
Článek 1 |
|
Čl. 2 bod 1 |
Čl. 2 písm. a) |
|
Čl. 2 bod 2 |
Čl. 3 bod 4 |
|
Čl. 2 bod 3 a 4 |
– |
|
Čl. 2 bod 5 |
Čl. 3 bod 2 |
|
Čl. 2 bod 6 |
Čl. 3 bod 1 |
|
Čl. 2 bod 7 |
Čl. 3 bod 3 |
|
Čl. 2 bod 8 |
Čl. 3 bod 5 |
|
Čl. 2 bod 9 |
Čl. 3 bod 36 |
|
Čl. 2 bod 10 |
Čl. 3 bod 6 |
|
Čl. 2 bod 11 |
Čl. 3 bod 9 |
|
Čl. 2 bod 12 |
Čl. 3 bod 10 |
|
Čl. 2 bod 13 |
Čl. 11 odst. 3 druhý pododstavec a příloha IV, bod 1 |
|
Čl. 2 bod 14 |
Čl. 3 bod 11 |
|
Čl. 2 bod 15 |
Čl. 3 bod 12 |
|
Čl. 2 bod 16 |
Čl. 3 bod 13 |
|
Čl. 2 bod 17 |
Čl. 3 bod 14 |
|
Čl. 2 bod 18 |
Čl. 3 bod 15 |
|
Čl. 2 bod 19 |
Čl. 3 bod 16 |
|
Čl. 2 bod 20 |
Čl. 3 bod 17 |
|
Čl. 2 bod 21 |
Čl. 3 bod 18 |
|
Čl. 2 bod 22 |
Čl. 3 bod 19 |
|
Čl. 2 bod 23 |
Čl. 3 bod 20 |
|
Čl. 2 bod 24 |
Čl. 3 bod 21 |
|
Čl. 2 bod 25 |
Čl. 3 bod 22 |
|
Čl. 2 bod 26 |
Čl. 3 bod 23 |
|
Čl. 2 bod 27 |
Čl. 3 bod 24 |
|
Čl. 2 bod 28 |
– |
|
Čl. 2 bod 29 |
Čl. 3 bod 26 |
|
Čl. 2 bod 30 |
Čl. 3 bod 27 |
|
Čl. 2 bod 31 |
Čl. 3 bod 28 |
|
Čl. 2 bod 32 |
Čl. 3 bod 29 |
|
Čl. 2 bod 33 |
Čl. 3 bod 30 |
|
Čl. 2 bod 34 |
Čl. 3 bod 31 |
|
Čl. 2 bod 35 |
Čl. 3 bod 32 |
|
Čl. 2 bod 36 |
Čl. 3 bod 33 |
|
Čl. 2 bod 37 |
Čl. 3 bod 34 |
|
Čl. 2 bod 38 |
Čl. 3 bod 35 |
|
Čl. 2 bod 39 |
– |
|
Čl. 3 odst. 1 |
Čl. 4 odst. 1 |
|
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 3 |
|
Čl. 3 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 5 |
|
Čl. 3 odst. 4 |
Čl. 4 odst. 7 |
|
Článek 4 |
Článek 5 |
|
Článek 5 |
Článek 6 |
|
Článek 6 |
Článek 7 |
|
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 4 odst. 4 |
|
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 6 |
|
Čl. 8 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 8 odst. 1 |
|
Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 8 odst. 2 |
|
Čl. 8 odst. 2 |
Čl. 8 odst. 7 |
|
Čl. 8 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 10 |
|
Článek 9 |
Článek 9 |
|
Čl. 10 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 10 odst. 1 první pododstavec a čl. 10 odst. 3 |
|
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 10 odst. 1 první pododstavec písm. a) |
|
Čl. 10 odst. 3 |
Čl. 10 odst. 5 |
|
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 10 odst. 7 |
|
Čl. 10 odst. 5 |
– |
|
Čl. 10 odst. 6 |
Čl. 10 odst. 2 a čl. 10 odst. 4 |
|
Čl. 10 odst. 7 |
Čl. 10 odst. 9 |
|
Čl. 10 odst. 8 |
– |
|
Čl. 10 odst. 9 |
– |
|
Čl. 10 odst. 10 |
Čl. 10 odst. 10 |
|
Čl. 10 odst. 11 |
Čl. 10 odst. 12 |
|
Čl. 10 odst. 12 |
Čl. 10 odst. 8 |
|
Čl. 10 odst. 13 |
Čl. 10 odst. 11 |
|
Čl. 10 odst. 14 |
Čl. 10 odst. 13 |
|
Čl. 10 odst. 15 |
Čl. 10 odst. 14 |
|
Čl. 11 odst. 1 |
Čl. 11 odst. 1 první pododstavec |
|
Čl. 11 odst. 2 |
Čl. 11 odst. 2 |
|
Čl. 11 odst. 3 |
Čl. 11 odst. 5 |
|
Čl. 11 odst. 4 |
Čl. 11 odst. 6 |
|
Čl. 11 odst. 5 |
Čl. 11 odst. 7 |
|
Čl. 11 odst. 6 |
– |
|
Čl. 12 odst. 1 až 12 |
Čl. 12 odst. 1 až 13 |
|
Čl. 12 odst. 13 |
Čl. 12 odst. 16 |
|
Čl. 12 odst. 14 |
Čl. 12 odst. 17 |
|
Čl. 12 odst. 15 |
Čl. 12 odst. 18 |
|
Čl. 13 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 13 odst. 1 |
|
Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec |
– |
|
Čl. 13 odst. 2 |
Čl. 13 odst. 2 |
|
Čl. 13 odst. 3 |
– |
|
Čl. 14 odst. 1 |
Čl. 19 odst. 1 |
|
Čl. 14 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 19 odst. 2 první pododstavec |
|
Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 19 odst. 3 |
|
Čl. 14 odst. 2 třetí pododstavec |
Čl. 19 odst. 2 třetí pododstavec |
|
Čl. 14 odst. 3 |
Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec |
|
Čl. 14 odst. 4 |
Čl. 19 odst. 4 |
|
Čl. 15 odst. 1 první pododstavec |
– |
|
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 16 odst. 1 první pododstavec |
|
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 16 odst. 2 |
|
Čl. 15 odst. 3 |
Čl. 16 odst. 6 |
|
Čl. 15 odst. 4 |
Čl. 16 odst. 4 |
|
Čl. 16 odst. 1 |
– |
|
Čl. 16 odst. 2 |
Čl. 17 odst. 3 |
|
Čl. 16 odst. 3 |
Čl. 17 odst. 1 |
|
Čl. 16 odst. 4 |
Čl. 17 odst. 3 |
|
Čl. 16 odst. 5 |
Čl. 17 odst. 4 |
|
Čl. 17 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 20 odst. 1 |
|
Čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 20 odst. 4 |
|
Čl. 17 odst. 1 třetí pododstavec |
– |
|
Čl. 17 odst. 2 |
Čl. 20 odst. 6 |
|
Čl. 17 odst. 3 |
– |
|
Čl. 17 odst. 4 |
Čl. 20 odst. 7 |
|
Čl. 18 odst. 1 |
Čl. 21 odst. 1 první pododstavec |
|
Čl. 18 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 21 odst. 2 |
|
Čl. 18 odst. 2 druhý pododstavec |
– |
|
Čl. 18 odst. 2 třetí pododstavec |
Čl. 21 odst. 3 |
|
Čl. 19 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 26 odst. 1 první pododstavec |
|
Čl. 19 odst. 2 |
Čl. 26 odst. 2 |
|
Čl. 19 odst. 3 |
Čl. 26 odst. 3 |
|
Čl. 19 odst. 4 |
Čl. 26 odst. 4 |
|
Čl. 19 odst. 5 |
Čl. 26 odst. 7 |
|
Čl. 19 odst. 6 |
Čl. 26 odst. 8 |
|
Čl. 19 odst. 7 |
Čl. 26 odst. 9 druhý pododstavec |
|
Čl. 19 odst. 8 |
Čl. 20 odst. 7 druhý pododstavec |
|
Článek 20 |
Článek 27 |
|
Čl. 21 odst. 1 |
Čl. 35 odst. 1 |
|
Čl. 21 odst. 2 až 6 |
– |
|
Článek 22 |
Článek 32 |
|
Článek 23 |
Článek 33 |
|
Článek 24 |
Článek 34 |
|
Článek 25 |
Článek 31 |
|
Článek 26 |
Článek 37 |
|
Článek 27 |
Článek 38 |
|
Příloha I |
Příloha I |
|
Příloha II |
Příloha III |
|
Příloha III |
Příloha IV |
|
Příloha IV |
Příloha VI |
|
Příloha V |
Příloha VII |
|
Příloha VI |
Příloha VIII |
|
Příloha VII |
Příloha IX |
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
( 4 ) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).
( 8 ) Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky uvedené v této příloze považují za fluorované skleníkové plyny, na něž se vztahuje toto nařízení.
( 9 ) Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky uvedené v této příloze považují za fluorované skleníkové plyny, na něž se vztahuje toto nařízení – nenasycené částečně fluorované (chlorované) uhlovodíky, fluorované látky používané jako inhalační anestetika a další fluorované látky
( 10 ) Ve smyslu čl. 2 písm. a) se směsi obsahující látky uvedené v této příloze považují za fluorované skleníkové plyny, na něž se vztahuje toto nařízení.
( 11 ) Toto číslo je maximálním množstvím stanoveným pro rok 2015 na začátku postupného snižování s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie.