52013DC0092

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ DŮSTOJNÝ ŽIVOT PRO VŠECHNY:Skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost /* COM/2013/092 final */


SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

DŮSTOJNÝ ŽIVOT PRO VŠECHNY: Skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost

1.           Úvod

Dvěma nejnaléhavějšími problémy, se kterými se svět v současnosti potýká, jsou vymýcení chudoby a zajištění udržitelné prosperity a blahobytu. Přibližně 1,3 miliardy lidí stále ještě žije v extrémní příjmové chudobě a potřeby pro lidský rozvoj mnoha dalších nejsou dosud uspokojeny. Dvě třetiny zdrojů, které nám příroda poskytuje, včetně úrodné půdy, čisté vody a čistého vzduchu, jsou na ústupu a změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti se přibližují mezím, jejichž překročení by znamenalo nevratné účinky na lidskou společnost a přirozené životní prostředí.

Tyto problémy jsou univerzální a vzájemně spolu souvisejí, proto je musí řešit všechny země společně. Nestačí řešit je odděleně, je třeba vytvořit jednotný politický rámec. Tento souhrnný politický rámec je nutný pro vytýčení cesty z chudoby směrem k prosperitě a blahobytu pro všechny lidi a všechny země s dosažením pokroku, který zůstane v mezích stanovených naší planetou. Měl by být také úzce spjatý s otázkami, jež se týkají řádné správy, lidských práv, míru a bezpečnosti, které pokrok umožňují. Odhaduje se, že 1,5 miliardy lidí žije v zemích, které čelí závažným politickým konfliktům, ozbrojenému násilí, nejistotě nebo nestabilitě.

Na podzim 2013 se bude konat zvláštní akce OSN, při níž se zhodnotí úsilí, které bylo vyvinuto pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí, projednají způsoby, jak urychlit pokrok do roku 2015, a zahájí výměna názorů ohledně toho, co bude následovat po roce 2015, který je závěrečným rokem plnění rozvojových cílů tisíciletí. Kromě toho je třeba provést závazky přijaté v červnu 2012 na konferenci Rio+20, mimo jiné prostřednictvím opatření směřujících k inkluzivní zelené ekonomice. Dále bude nutné navázat na tento pokrok v rámci otevřené pracovní skupiny, která byla v Riu vytvořena. Všechny tyto podněty povedou k vypracování souhrnného rámce pro období po roce 2015.

V tomto sdělení se navrhuje společný přístup EU k těmto otázkám. Za tímto účelem nejprve vymezuje hlavní globální výzvy a příležitosti. Poté se bude věnovat hodnocení úspěchu programu vymýcení chudoby ve světě a zkušeností plynoucích z rozvojových cílů tisíciletí, jakož i vytýčení některých klíčových kroků směřujících k udržitelnému rozvoji a dohodnutých na konferenci Rio+20 a navržení klíčových činností. Dále popisuje úkoly a prvky, jež je třeba začlenit do budoucího rámce, který se může opírat o zkušenosti získané z plnění rozvojových cílů tisíciletí a práci vykonanou během konference Rio+20, zejména vypracování cílů udržitelného rozvoje, a uvádí, jak mohou být propojeny v rámci příslušných postupů OSN.

Na základě těchto úvah se v tomto sdělení navrhují zásady pro vytvoření souhrnného rámce pro období po roce 2015, který by byl jednotnou a ucelenou odpovědí na univerzální výzvy související s vymýcením chudoby a udržitelným rozvojem v jeho třech rozměrech, a zajistil tak do roku 2030 důstojný život pro všechny.

2.           Nové globální souvislosti, nové výzvy, nové příležitosti

Svět se v posledních letech nesmírně změnil. Byli jsme mimo jiné svědky významného posunu v globální hospodářské a politické rovnováze, nárůstu světového obchodu, změny klimatu a vyčerpávání přírodních zdrojů, technologických změn, hospodářské a finanční krize, zvýšené spotřeby a kolísání cen potravin a energie, populačních změn a migrace, násilí a ozbrojených konfliktů, přírodních katastrof a katastrof způsobeným člověkem a nárůstu nerovnosti. Na světovou scénu vstoupili noví činitelé, včetně soukromých a jiných nestátních subjektů.

Většina celosvětového HDP připadá na rozvinuté a rozvíjející se ekonomiky, přičemž rozvíjející se země se stávají nejdůležitější hybnou silou celosvětového růstu a již nyní mají výrazný vliv na světovou ekonomiku. Současné trendy naznačují, že dojde k dalšímu posunu v hospodářské rovnováze; do roku 2025 budou zdrojem celosvětového hospodářského růstu převážně rozvíjející se ekonomiky, přičemž se očekává, že více než polovina tohoto růstu připadne na šest zemí.

Celosvětovou výzvou zůstává i nadále nezaměstnanost. Zhruba 200 milionů lidí je bez práce, z toho 75 milionů mladých lidí. Podíl žen na trhu práce je často nízký a sociální služby zůstávají omezené. Kromě toho asi 621 milionů mladých lidí na celém světě nenavštěvuje žádnou školu ani se neúčastní odborné přípravy, nemá zaměstnání ani nehledá práci. Hrozí jim tak trvalé vyloučení z trhu práce. Nehlášená práce a základní podmínky pro důstojnou práci, včetně práv zaměstnanců a sociálního dialogu, jsou problémem v mnoha zemích. Většina chudých lidí v rozvojových zemích se zabývá drobným zemědělstvím nebo je samostatně výdělečně činná. V těchto zemích pracuje mnoho chudých lidí v nebezpečných podmínkách a bez ochrany jejich základních práv. Pouze 20 % světové populace má přístup k přiměřené sociální ochraně.

Zároveň se téměř všude na světě prohloubily nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí. Většina chudých nyní žije v zemích se středními příjmy, a to navzdory rychlému tempu růstu těchto zemí. Vymýcení chudoby v těchto zemích se tedy zdá být jednou z nejdůležitějších výzev. Z dlouhodobých prognóz však vyplývá, že do roku 2050 by se chudoba mohla opět soustředit do nejchudších a nejméně stabilních zemí.

Více než 1,5 miliardy lidí žije v zemích postižených násilnými konflikty. Násilí ničí životy a životní podmínky a často postihuje ženy a zranitelné skupiny, například děti a osoby s postižením. Propast mezi nestabilními zeměmi postiženými násilím a ostatními rozvojovými zeměmi se prohlubuje. Do dubna 2011 se žádné nestabilní zemi s nízkými příjmy nebo zemi postižené konflikty nepodařilo dosáhnout žádného rozvojového cíle tisíciletí. Očekává se, že jen několika z nich se podaří některého z těchto cílů dosáhnout do roku 2015. Snahy o vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj maří v současné době špatná veřejná správa, včetně nedostatku demokracie, absence právního státu a nedodržování lidských práv.

Kromě toho existují pádné vědecké důkazy a shoda v tom, že jednou z největších dlouhodobých hrozeb pro lidstvo je neudržitelné využívání přírodních zdrojů. Důsledky zhoršování životního prostředí a změny klimatu jsou již citelné a mohly by zmařit značnou část pokroku, kterého již bylo při snižování chudoby dosaženo. Podobný účinek mají i přírodní katastrofy. Nedaří se nám plnit cíl udržet nárůst teploty v mezích 2 °C nad teplotou před industrializací, tedy na úrovni, jejíž překročení znamená mnohem vyšší riziko katastrofálních dopadů na přírodní zdroje, a tudíž k ohrožení zemědělství, dodávek potravin a vody a přínosů rozvoje v posledních letech. Na globální úrovni bude důležitým úkolem přizpůsobovat se dopadům a tyto dopady zmírňovat, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů.

Již dnes má změna klimatu, vyčerpávání přírodních zdrojů a zhoršování ekosystému ve značné míře dopad na životní podmínky, např. v důsledku zvýšeného počtu a intenzity přírodních katastrof a úbytku přírodního kapitálu a infrastruktury. Od roku 1992 způsobily přírodní katastrofy škody ve výši 750 miliard EUR a vyžádaly si 1,3 milionu lidských životů. Účinky neudržitelných modelů současného hospodářského vývoje jsou dosud ve velké míře určovány rozvinutými zeměmi a stále více také rozvíjejícími se ekonomikami, zatímco chudší země stále čelí neúměrně vyšším dopadům. Zároveň mají tyto země nejméně zdrojů na to, aby se s negativními dopady vyrovnaly[1]. Tyto země jsou rovněž často značně závislé na přírodních zdrojích, zejména v odvětví zemědělství, lesního hospodářství, energetiky a cestovního ruchu, tudíž na zhoršování a vyčerpávání přírodních zdrojů reagují ještě citlivěji.

Rozvoj a růst přispívají k prosperitě a blahobytu lidí, zároveň však také k environmentálním problémům, jakými jsou vyčerpávání zdrojů a znečištění, které se časem zřejmě stanou ještě palčivějšími. Tyto negativní účinky způsobuje z velké části 5,7 miliardy lidí, kteří nežijí v extrémní příjmové chudobě. Důsledkem je výrazný nárůst celosvětové poptávky a spotřeby, který přírodní zdroje ještě více zatěžuje. Je tedy nutné dosáhnout pokroku na cestě k inkluzivní zelené ekonomice prostřednictvím udržitelných spotřebních a výrobních modelů a účinného využívání zdrojů, mimo jiné zejména formou energetických systémů s nízkými emisemi.

Aby byla uspokojena rostoucí poptávka, bude podle odhadů nutné zvýšit celosvětovou zemědělskou produkci do roku 2050 o 60 % oproti úrovni v roce 2005, což bude znamenat ještě větší tlak na již nyní omezené přírodní zdroje, zejména na půdu, lesy, vodu a oceány. Zároveň existují náznaky, že až polovina celosvětové produkce potravin přijde nazmar. V souvislosti s urbanizací a růstem populace se očekává, že spotřeba vody se do roku 2025 zvýší o 50 %. Do té doby bude zhruba 5,5 miliardy lidí – dvě třetiny předpokládané světové populace – žít v oblastech trpících mírným až závažným nedostatkem vody.

Vzhledem k tomu je třeba na tyto výzvy pohlížet v souvislostech demografického vývoje: odhaduje se, že světová populace do roku 2050 dosáhne více než 9 miliard, přičemž počet obyvatel subsaharské Afriky se více než zdvojnásobí. Do roku 2050 bude 80 % světové populace připadat na Afriku a Asii. Zvyšující se průměrný věk světové populace se zřejmě nejvíce dotkne rozvojových zemí a bude mít důsledky pro zdravotnictví a důchody, jakož i pro daňové příjmy.

Toto je situace, za níž se navazuje na konferenci Rio+20 a kdy probíhá zvláštní akce k přezkumu rozvojových cílů tisíciletí. Nesmíme zapomenout, že uvedené výzvy spolu souvisejí a vyžadují jednotnou a ucelenou reakci, která podpoří také další mezinárodní procesy, jako jsou jednání o klimatu a biologické rozmanitosti.

3.           Navázat na pokrok při plnění rozvojových cílů tisíciletí a výsledky konference Rio+20

3.1.        Hodnocení pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí

EU je i nadále odhodlána učinit vše, co je v jejích silách, aby v souladu se svým politickým rámcem stanoveným v Agendě pro změnu[2] a Evropském konsensu o rozvoji[3] pomohla splnit rozvojové cíle tisíciletí do roku 2015.

Rozvojové cíle tisíciletí jsou výrazem zásadní celosvětové shody na nutnosti vymýtit chudobu a podporovat další lidský rozvoj. V uplynulých deseti letech se ukázalo, že jsou cenným nástrojem pro zvyšování povědomí veřejnosti, zvyšování politické vůle a mobilizaci zdrojů na vymýcení chudoby. Bylo dosaženo pozoruhodného pokroku:

· Podle údajů Světové banky se podíl osob s příjmem nižším než 1,25 USD na den (ceny z roku 2005) snížil ze 43 % v roce 1990 na 22 % v roce 2008. Cíle snížit podíl osob žijících v extrémní chudobě na polovinu bylo pravděpodobně dosaženo v roce 2010.

· Cíle snížit na polovinu podíl osob, které nemají přístup k nezávadné pitné vodě, bylo celosvětově dosaženo v roce 2010 – v letech 1990 až 2010 získaly tento přístup více než dvě miliardy lidí.

· Celosvětově se počet dětí zapsaných do základních škol v průměru zvýšil na 89 %, přičemž se nyní zapisuje téměř stejný počet dívek jako chlapců.

· Dětem v mnohem menší míře hrozí smrt z důvodu nemoci či podvýživy.

· Počet nakažených virem HIV se celosvětově i nadále snižuje a přístup k antiretrovirálním lékům se výrazně zlepšil.

Úsilí jednotlivých zemí při plnění rozvojových cílů tisíciletí doplnilo globální partnerství pro rozvoj. Od roku 2000 se každoroční celosvětová oficiální rozvojová pomoc (ORP) zvýšila o téměř 70 % na 96 miliard EUR a podíl ORP pro nejméně rozvinuté země se více než zdvojnásobil. EU a její členské státy jsou společně největším dárcem, který v roce 2011 na ORP poskytl 53 miliard EUR čili více než polovinu celosvětové ORP. Zároveň se díky zásadám a cílům účinnosti pomoci a rozvoje zvýšil účinek ORP. Hlavním faktorem pokroku byl neobyčejný nárůst obchodu: v letech 2000 až 2009 se vývoz rozvojových zemí zvýšil o 80 % oproti celosvětovému průměru 40 %. EU je největším obchodním partnerem rozvojových zemí a v rámci iniciativy „Vše kromě zbraní“, hrála vedoucí úlohu při poskytování bezcelního a bezkvótového přístupu na trh pro všechny výrobky z nejméně rozvinutých zemí. K plnění rozvojových cílů tisíciletí přispěl také výzkum financovaný z EU, např. v rámci Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních.

Problémy bránící splnění rozvojových cílů tisíciletí však přetrvávají, přičemž zaostávají zejména země subsaharské Afriky. Na celém světě ještě stále žije 1,3 miliardy lidí v extrémní příjmové chudobě. Více než 850 milionů lidí trpí nedostatkem potravy. Asi 61 milionů dětí nechodí do školy. Ženy jsou i nadále vystavovány diskriminaci a závažným zdravotním rizikům. Jedná se zejména o zdraví matek a sexuální a reprodukční zdraví a práva žen. Třetina všech žen se během svého života stane obětí násilí. Tato skutečnost podrývá snahy o plnění rozvojových cílů tisíciletí. Odhadem 2,5 miliardy osob nemá přístup k důstojným hygienickým zařízením a 780 milionů osob dosud nemá přístup k čisté a nezávadné pitné vodě. Celých 7 milionů osob nakažených HIV/AIDS stále nemá přístup k léčbě. Svět je ještě velice vzdálen od splnění cíle dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny. Pouze 20 % světové populace má přístup k přiměřené sociální ochraně. Neudržitelné využívání a spravování omezených zdrojů naší planety ohrožuje životy a blaho budoucích generací.

Úspěchy jsou navíc nerovnoměrně rozložené nejen mezi jednotlivými zeměmi ­– mimořádně markantní je zejména nedostatečný pokrok při plnění rozvojových cílů tisíciletí v nestabilních zemích a v zemích postižených konflikty – avšak také uvnitř jednotlivých zemí, včetně těch, které již mají k dispozici prostředky k tomu, aby svému obyvatelstvu zajistily lepší život a budoucnost.

Především díky technologickému a hospodářskému pokroku, kterého mnoho rozvíjejících se a rozvojových zemí od zavedení rozvojových cílů tisíciletí dosáhlo, však celková situace naznačuje, že odstranění ­– a nikoli pouze omezení – chudoby během jedné generace je na dosah.

3.2.        Nedůležitější výsledky a závazky konference Rio+20

Na konferenci Rio+20 byla potvrzena společná globální vize hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelné budoucnosti pro naši planetu a pro dnešní i budoucí generace a bylo zdůrazněno, že mnoho problémů je třeba ještě vyřešit. Účastníci konference uznali, že k dosahování udržitelného rozvoje významně přispívá zelená ekonomika, zahájili proces vypracování univerzálních cílů v oblasti udržitelného rozvoje a dohodli se na opatřeních na podporu udržitelného rozvoje. Tato opatření rovněž podpoří proces vypracování cílů v oblasti udržitelného rozvoje a v dlouhodobějším horizontu také přispějí k jejich realizaci. Účastníci konference Rio+20 se dohodli také na reformě institucionálního rámce pro udržitelný rozvoj, na vytvoření struktury umožňující navázat na tuto konferenci a na dalším propracování způsobů provádění. Nyní je důležité, aby EU urychleně provedla závazky přijaté v Riu, aktivně se podílela na těchto procesech a přijala nezbytná opatření jak uvnitř EU, tak na mezinárodní úrovni.

3.3.        Provádění: opatření na úrovni EU a na mezinárodní úrovni

EU bude i nadále přispívat k prosazování cílů udržitelného rozvoje, mimo jiné prováděním závazků přijatých na konferenci Rio+20 prostřednictvím celé řady obecných politik, zejména v rámci své obecné strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění – Evropa 2020. Tato strategie zahrnuje mimo jiné účinné využívání zdrojů, nízkouhlíkové hospodářství, výzkum a inovace, zaměstnanost, sociální začleňování a mládež. Provádění a pravidelný přezkum strategie Evropa 2020, která navazuje na integrační přístup iniciovaný strategií EU pro udržitelný rozvoj, by měly přispět k větší soudržnosti, prosazování a integraci všech tří rozměrů udržitelného rozvoje do všech politik EU. Cíle v oblasti udržitelného rozvoje budou realizovány prostřednictvím celé řady nyní připravovaných klíčových politik, např. reformy společné zemědělské a rybářské politiky, nadcházejícího sedmého akčního programu pro životní prostředí, unie inovací, Horizontu 2020 a balíčku pro sociální investice.

EU soustavně zajišťuje rozvojovou spolupráci, čímž přispívá k úplnému provedení rozvojových cílů tisíciletí. Svou vnější činností a zejména prováděním Agendy pro změnu bude EU i nadále přispívat k pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí a při dosahování udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, se zvláštním zaměřením na nejméně rozvinuté země a země, které to nejvíce potřebují. Zároveň musí být provedena celá řada opatření s cílem přispět k provádění závazků přijatých na konferenci Rio+20.

Hlavní současné činnosti EU k provádění závazků vyplývajících z konference Rio+20 jsou shrnuty v příloze I.

3.4.        Institucionální rámec pro udržitelný rozvoj a způsoby provádění

Na konferenci Rio+20 byl zahájen proces posilování institucionálního rámce pro udržitelný rozvoj, včetně posílení úlohy Valného shromáždění OSN a Hospodářské a sociální rady (ECOSOC). Důležitým rozhodnutím bylo zřízení Politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj, které nahradí Komisi OSN pro udržitelný rozvoj. Nové fórum bude sledovat a posuzovat pokrok při provádění výstupů konference Rio+20 a bude mít rovněž za úkol posilovat propojení mezi vědou a politikou, které bude rozhodující pro plnění cílů v oblasti udržitelného rozvoje. Mělo by být přímo propojeno s Hospodářskou a sociální radou ECOSOC, která je v současnosti reformována, a pravidelně působit na vyšší politické úrovni (Valné shromáždění OSN). Tyto vazby nabízejí příležitost zlepšit soudržnost s probíhajícím přezkumem rozvojových cílů tisíciletí a diskusemi o vývoji po roce 2015.

Dalším důležitým výsledkem konference Rio+20 bylo rozhodnutí posílit a aktualizovat Program OSN pro životní prostředí (UNEP), a zejména rozhodnutí ohledně univerzálního členství v Řídící radě tohoto programu. To bylo nyní potvrzeno rozhodnutím o novém institucionálním uspořádání pro UNEP na nedávném zasedání jeho Řídící rady. Rozhodnutí zřídit Shromáždění OSN pro životní prostředí je důležitým krokem vpřed, jenž je v souladu s cílem EU přeměnit UNEP v dlouhodobějším horizontu v agenturu OSN. EU bude při provádění tohoto revidovaného institucionálního rámce hrát aktivní úlohu. Prioritou bude zajištění odpovídající účasti EU jak v Politickém fóru na vysoké úrovni, tak v reformovaném programu UNEP.

Na konferenci Rio+20 bylo rovněž rozhodnuto, že se budou podporovat čisté a ekologické technologie a že se vytvoří mezivládní výbor odborníků, který by vypracoval možnosti strategie pro financování udržitelného rozvoje. Výbor musí zajistit soudržnost a koordinaci a zamezit duplicitě činností, pokud jde o financování procesu rozvoje. EU se bude na tomto procesu podílet v souladu s dále popsaným obecným přístupem k financování a dalším způsobům provádění.

3.5.        Veřejná konzultace

Komise vedla řadu veřejných konzultací a rozhovorů o budoucích perspektivách odstraňování chudoby a udržitelného rozvoje. Tyto konzultace se odrážejí v řadě aspektů v návrzích obsažených v tomto sdělení. Přehled těchto konzultací je uveden v příloze II. Komise i nadále povede aktivní dialog o všech těchto otázkách se všemi zúčastněnými stranami a občanskou společností.

4.           Začlenění udržitelného rozvoje a boje proti chudobě do souhrnného rámce na období po roce 2015

Na mezinárodní úrovni a v OSN probíhá mnoho činností směřujících k vymýcení chudoby a k udržitelnému rozvoji v rámci různých společenství v oddělených rovinách – jednu tvoří Deklarace tisíciletí a druhou řada summitů OSN o udržitelném rozvoji. Ve skutečnosti vykazovaly tyto dvě roviny vždy společné prvky; např. rozvojové cíle tisíciletí řeší otázky životního prostředí v rámci rozvojového cíle tisíciletí 7 a vymýcení chudoby bylo vždy prioritním cílem udržitelného rozvoje.

Aby bylo možné účinně se zabývat vymýcením chudoby a udržitelným rozvojem jako důležitou a vzájemně propojenou globální výzvou, je třeba sloučit přezkum rozvojových cílů tisíciletí a vypracovávání cílů udržitelného rozvoje do souhrnného rámce se společnými prioritami a cíli. Jen tak lze do roku 2030 zajistit důstojný život pro všechny a umožnit světu udržitelnou budoucnost i v následujícím období.

Na podzim 2013 se bude konat zvláštní akce OSN, při níž se zhodnotí úsilí, které bylo vyvinuto pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí, projednají způsoby, jak urychlit pokrok do roku 2015, a zahájí výměna názorů ohledně toho, co bude následovat po roce 2015, který je závěrečným rokem plnění rozvojových cílů tisíciletí. Kromě toho budou v září 2013 na prvním zasedání Politického fóra na vysoké úrovni zřízeného na konferenci Rio+20 zhodnocena opatření navazující na závazky přijaté na konferenci Rio+20 v červnu 2012. Bude třeba také dosáhnout pokroku v rámci otevřené pracovní skupiny pro cíle udržitelného rozvoje, která byla zřízena v Riu. Všechny tyto podněty budou základem dohody o souhrnném rámci pro období po roce 2015.

Aby bylo možné vést další úvahy o cílech, bude EU pokračovat v otevřeném dialogu se všemi příslušnými zúčastněnými stranami. To přispěje k aktivnímu působení EU v rámci otevřené pracovní skupiny pro cíle udržitelného rozvoje, která bude předkládat doporučení k přijetí opatření Valnému shromáždění OSN.

V tomto oddíle jsou popsány poznatky získané z přezkumu rozvojových cílů tisíciletí a z práce související s vypracováváním cílů udržitelného rozvoje a nejdůležitější prvky, které z těchto dvou oblastí vyplývají. Dále je stručně popsáno, jak mohou být v praxi tyto prvky v rámci příslušných postupů OSN propojeny. V závěrečném oddíle jsou pak na základě těchto úvah shrnuty hlavní zásady pro vytvoření souhrnného rámce.

4.1.        Nejdůležitější prvky souhrnného rámce

V návaznosti na zkušenosti s rozvojovými cíli tisíciletí a činnosti zahájené na konferenci Rio+20 v oblasti udržitelného rozvoje a s přihlédnutím k současným trendům se EU domnívá, že pro souhrnný rámec pro období po roce 2015 lze stanovit řadu úkolů.

Mezi globální udržitelností životního prostředí a vymýcením chudoby existuje zásadní spojitost. Není možné vymýtit chudobu a zajistit důstojný život pro všechny, aniž by se zároveň neřešila otázka globální udržitelnosti životního prostředí, a naopak. Změna klimatu, přírodní katastrofy, úbytek biologické rozmanitosti, znečištění moří a sladkovodních zdrojů a znehodnocení půdy mají zvláště negativní dopad na nejchudší obyvatelstvo světa. Aby bylo možné tyto problémy řešit, musí souhrnný rámec působit jako katalyzátor řádné veřejné správy, transparentnosti, sociální soudržnosti a posílení práv žen, které jsou zásadní pro udržitelný rozvoj a vymýcení chudoby, a to ve všech zemích i na mezinárodní úrovni.

Jak se uvádí v závěrečném dokumentu konference Rio+20, měly by cíle udržitelného rozvoje platit obecně pro všechny země, přičemž je třeba zohlednit rozdílné vnitrostátní poměry, kapacity a úrovně rozvoje a příslušné vnitrostátní politiky a priority. Dále by tyto cíle měly zahrnovat všechny tři rozměry udržitelného rozvoje, měly by být prakticky zaměřené, stručné, snadno zprostředkovatelné a co do počtu omezené. Jak bylo uvedeno v návrzích, jež EU předložila v rámci příprav konference Rio+20, měly by se tyto cíle zaměřovat také na zdroje, které představují veřejné statky a základní „pilíře života“, jako je energie, voda, zajištění potravin, oceány, udržitelná spotřeba a výroba, jakož i sociální začleňování a důstojná práce. Zároveň by měly být v souladu s existujícími mezinárodními dohodami, například s cíli spojenými se změnou klimatu a biologickou rozmanitostí, jakož i minimální úrovní sociální ochrany.

Měly by se zaměřovat na tři obecné cíle udržitelného rozvoje: vymýcení chudoby, změnu neudržitelných spotřebních a výrobních modelů a ochranu a řízení přírodních zdrojů jako základu pro hospodářský a sociální rozvoj.

Cíle na období po roce 2015 by měly dosahovat do vzdálenější budoucnosti a určovat hybné síly pro dosažení udržitelné budoucnosti: se společnou vizí pro rok 2050 by měly směřovat k časovému horizontu 2030.

Jelikož obecnými cíli rámce má být jak vymýcení chudoby, tak udržitelný rozvoj, musí prioritní úkoly zohledňovat obě perspektivy vycházející z výše uvedených informací. Z tohoto důvodu by rámec mohlo tvořit několik hlavních prvků: zajištění základní životní úrovně, podpora činitelů udržitelného růstu podporujícího začlenění, jakož i zajištění udržitelného řízení přírodních zdrojů, podpora rovnoprávnosti, rovnosti a spravedlnosti a mír a bezpečnost. Zatímco pro řešení výzvy ekologických omezení planety bude nutný ucelený přístup, který bude mít dopad na všechny tyto prvky a bude muset být do některých z nich začleněn, budou třeba i specifická opatření sama o sobě. Lze je tedy považovat za dodatečnou, průřezovou součást integrovaného souhrnného rámce pro období po roce 2015.

4.1.1.     Základní životní úroveň

Rozvojové cíle tisíciletí tvoří rámec pro lidský rozvoj tím, že stanoví cíle, jakými jsou například minimální příjem, život bez ohrožení hladem, plná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny, přístup k základnímu vzdělání, základní zdravotní péči, přístup k vodě a hygienickým zařízením, které jsou všechny samým základem důstojného života.

Musíme dokončit nedokončenou práci v rámci stávajících rozvojových cílů tisíciletí, zaplnit mezery a vyvodit ponaučení. Musíme například v širší míře řešit otázky vzdělávání a zdraví a začlenit sociální ochranu. Souhrnné průměry zastírají nerovnosti v jednotlivých zemích, které jsou způsobeny extrémní chudobou, zeměpisnou polohou nebo marginalizací. Musíme ustoupit od čistě kvantitativních cílů a přistoupit k řešení kvality, například v oblasti vzdělávání a zdraví. Nejpozději do roku 2030 musí být pro všechny muže, ženy i děti zaručena minimální životní úroveň, tedy standardy, jejichž plnění může každý občan od své vlády požadovat. Měli bychom se snažit lidem pomáhat tak, aby se sami dokázali vymanit z chudoby. Cíle, které stimulují opatření pro dosažení klíčových standardů v oblasti vzdělávání, výživy, čisté vody a čistého vzduchu, přispějí k vymýcení hladu a k lepšímu zajištění potravin, zdraví a blahobytu. Cíle by rovněž měly stimulovat opatření směřující k zajištění produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny, včetně mladých lidí, žen a osob s postižením, v závislosti na úrovni rozvoje dané země. Oproti současným rozvojovým cílům tisíciletí by měly platit pro všechny země. Nemělo by se tedy jednat o globální cíle bez odpovědnosti jednotlivých zemí. Každá země má odpovědnost za zajištění pokroku při plnění mezinárodně dohodnutých cílů.

4.1.2.     Hybné síly udržitelného růstu podporujícího začlenění

Z veřejných konzultací Komise, jakož i ze zkušeností zemí, které se úspěšně vymanily z chudoby, vyplývá, že hlavní hybné síly udržitelného rozvoje podporujícího začlenění hrají zásadní úlohu, zejména poskytováním základních služeb lidského rozvoje a vytvářením růstu a důstojných pracovních míst. Všechny země, nezávisle na stupni rozvoje, by měly usilovat o strukturální transformaci, aby se vytvořily otevřené ekonomiky příznivé pro trhy, jež napomáhají udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, zlepšují výrobní kapacity, podporují rozvoj soukromého sektoru, investice a vytváření bohatství a přechod k inkluzivní zelené ekonomice a zajišťují, že z nich mají prospěch všichni. Stanovení cílů by pomohlo vytvořit příležitosti k udržitelnějšímu růstu více podporujícímu začlenění, a to na základě ukazatelů, které se neomezují jen na HDP. Mnoho zemí by mohlo těchto cílů využít k tomu, aby se zaměřily na sociální soudržnost, jakož i na udržitelnější zemědělství, rybolov a akvakulturu, lepší výživu, vyřešení problému nedostatku vody a zamezení plýtvání potravinami. Jiné by mohly zajistit výrobu, která by účinněji využívala zdroje, přitom šetřila vodou a omezovala a recyklovala odpad. Cíl přejít k udržitelným, odolným městům by vedl ke zlepšení v oblasti kvality vzduchu, vody, energie, dostupné infrastruktury, bydlení a dopravy, a tudíž k řešením, která jsou spjata se zaměstnaností, zdravím, hospodářským rozvojem a která se také zabývají přizpůsobováním se změně klimatu a prevencí katastrof a připraveností na ně. Mezi další hybné síly patří udržitelná energie, věda a technologie, telekomunikační služby, finanční služby a infrastruktura (usnadňující například přístup na trhy), migrace a mobilita. Předpokladem pro všechny tyto aspekty je příznivé a stabilní prostředí pro rozvoj obchodu, podnikání, inovací a produktivní zaměstnanosti.

Ačkoli je hospodářská transformace nezbytná, je také obrovskou výzvou, k jejímuž zvládnutí budou zapotřebí nové investice řádově v miliardách[4]. Zkušenosti zemí, které při poskytování těchto služeb svým občanům dosáhly obrovského pokroku, a současné celosvětové iniciativy, jako Udržitelná energie pro všechny a Zlepšení stavu výživy, ovšem ukazují, že tento přístup může vést ke slibným výsledkům a být impulsem rychlého růstu a investic.

4.1.3.     Udržitelné řízení přírodních zdrojů

Udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů má zásadní význam pro podporu hospodářského růstu a zaměstnanost, zejména v odvětvích prvovýroby, jako je zemědělství, rybolov a lesní hospodářství, nebo v odvětvích služeb, jako je cestovní ruch. 70 % chudých obyvatel světa žije na venkově a jejich přežití a blahobyt přímo závisí na biologické rozmanitosti a fungování ekosystému, což zvyšuje jejich citlivost vůči nedostatku zdrojů a klimatickým hrozbám. Pro vymýcení chudoby a udržitelné rozvoj směrem k inkluzivní zelené ekonomice má zásadní význam odpovědné hospodaření s přírodními zdroji, které se opírá o transparentnost, odpovědnost a řádnou správu věcí veřejných. Je třeba podpořit podávání zpráv podniků o udržitelnosti, které povzbudí celou řadu podniků k odpovědnému jednání. Cíle směřující ke světu bez znehodnocené půdy by přispěly k hospodářskému růstu, ochraně biologické rozmanitosti, udržitelnému obhospodařování lesů, zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně a zajištění potravin, a zároveň ke zlepšení kvality půdy, omezování eroze, zvyšování odolnosti vůči přírodním rizikům a zastavení záboru půdy. Vzhledem ke globálnímu významu oceánů by se pro splnění cílů udržitelných životních podmínek měla ochrana oceánů a obnova mořských ekosystémů uplatňovat všeobecně, což by pomohlo zajistit udržitelné populace ryb rovněž z hlediska zabezpečení potravin, jakož i omezit závažná rizika, jako jsou odpadky v moři. Pro řešení těchto výzev by každá země měla vytýčit cestu k udržitelnému řízení svých přírodních zdrojů a vytvořit otevřené a transparentní správní struktury, aby se zajistilo, že zdroje jsou využívány ve prospěch jejich občanů spravedlivým a udržitelným způsobem.

Proto musí každá země zajistit, aby zdroje, jako půda, lesy, řeky a oceány, byly využívány způsobem šetrným k životnímu prostředí, aby z nich měly prospěch i budoucí generace. Obdobně se využívání vyčerpatelných zdrojů, jako jsou nerostné suroviny či podzemní voda, musí provádět inkluzívním a odpovědným přístupem, který zajistí co největší společenský přínos, pokud jde o způsob, jakým jsou uváděny na trh, o míru jejich vyčerpání a využívání vzniklých příjmů. Postupné ukončování dotací na využívání vyčerpatelných zdrojů, jako jsou fosilní paliva, je klíčovým, nákladově účinným opatřením, které podporuje účinné využívání zdrojů. Státy by měly rovněž rozšířit svou spolupráci v oblastech, které nespadají do vnitrostátní působnosti, v zájmu řízení společných zdrojů, například populací ryb a biologické rozmanitosti moří.

Bude rovněž třeba zaujmout jednotný přístup s cílem zajistit, aby řešení problematiky omezených zdrojů v jedné oblasti nevedlo ke vzniku nedostatků v jiné oblasti. Budoucí agenda by měla všechny země zavázat k tomu, aby v nadcházejících desetiletích řídily a využívaly své přírodní zdroje udržitelným způsobem. To zahrnuje otázky jako transparentnost, maximalizace příjmů, ochrana vlastnických práv, odolnost[5], mimo jiné vůči přírodním katastrofám, a ochrana životního prostředí. V tomto úsilí musí mezinárodní společenství postupovat jednotně. Zejména soukromé a veřejné společnosti musí být odpovědné a dodržovat vysoké standardy transparentnosti a řádné správy. Pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje budou nutná odpovídající opatření a odborná příprava na konkrétní požadované dovednosti.

4.1.4.     Rovnoprávnost, rovnost a spravedlnost

Cíle týkající se lidského blaha a důstojnosti pro všechny jsou zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Deklaraci tisíciletí, v nichž se také výslovně uznávají vazby mezi lidskými právy, řádnou správou a udržitelným rozvojem. Tyto cíle a závazek ke společným základním hodnotám byly opětovně potvrzeny na summitu o rozvojových cílech tisíciletí v roce 2010 a na konferenci Rio+20 v roce 2012.

Spravedlnost a rovnost, lidská práva, demokracie a další aspekty řádné správy jsou významné nejen pro plnění rozvojových cílů ohledně příjmu, vzdělání, zdraví a dalších základních potřeb. Jsou důležité i samy o sobě, a sice ve všech zemích. Nedávné události v severní Africe a na Středním východě ukázaly, jak důležité jsou politické systémy podporující začlenění, spravedlnost a pracovní místa, zejména pro mladé lidi, a zdůraznily, že pokrok při uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí má sice zásadní význam, avšak nestačí. Otázka řádné správy zůstane i v následujících letech globální výzvou.

Důležité je, aby se nový souhrnný rámec na období po roce 2015 těmito otázkami zabýval. Při urychlování udržitelného rozvoje je obzvláště důležitá úloha žen, a proto je třeba odstranit všechny překážky bránící jejich rovnému zastoupení. Rámec by měl klást zvláštní důraz na přechod k rozvoji dodržujícímu práva, na omezení nerovností, podporu a ochranu práv žen a dívek, rovnost žen a mužů, transparentnost a boj proti korupci. Měl by rovněž zohledňovat základní otázky související s rovností. Pro splnění těchto výzev by měly být stanoveny cíle, jež by stimulovaly opatření potřebná k zajištění toho, aby se zvýšil počet osob využívajících základní soubor sociálních záruk a zlepšilo jejich uplatňování.

4.1.5.     Mír a bezpečnost

Tam, kde panuje hmatatelné nebezpečí, vysoká míra nerovnosti, špatná správa věcí veřejných a nedostatek institucionálních kapacit, je mimořádně složité dosáhnout udržitelného pokroku při plnění klíčových ukazatelů rozvojových cílů tisíciletí, jako jsou chudoba, zdraví, vzdělání nebo hygiena. Proto je důležité řešit prvotní příčiny těchto podmínek a přijmout opatření, jež zabrání jejich opakování.

Tato opatření se netýkají jen nestabilních zemí, neboť také mnoho dalších zemí se potýká s problémy, jež souvisejí s nejistotou a násilím. Nelegální obchod, nadnárodní terorismus, zločinecké sítě a násilí gangů podkopávají bezpečnost občanů a omezují jejich vyhlídky na důstojný život. To platí zejména pro ženy a děti.

Východiskem pro řešení otázek míru a bezpečnosti v kontextu souhrnného rámce na období po roce 2015 by měly být práce, které již proběhly v listopadu 2011 v Pusanu mezi řadou nestabilních zemí a zeměmi OECD, EU, OSN a rozvojovými bankami. Tím by se mělo navázat na Novou dohodu o angažovanosti v nestabilních zemích, která stanoví soubor cílů v oblasti upevňování míru a budování státu.

5.           Na cestě k souhrnnému rámci na období po roce 2015

5.1.        Propojením různých rovin reagovat na budoucí výzvy

Vymýcení chudoby a zajištění udržitelné prosperity a blahobytu zůstávají nejnaléhavějšími výzvami do budoucna. Aby se tyto problémy vyřešily, musí se řešit společně, a to pomocí nového souhrnného rámce, který je univerzální a přímo použitelný pro všechny země, přičemž je třeba zohlednit, že jednotlivé země jsou postiženy v odlišné míře a že jejich reakce na globální cíle a příspěvek k jejich uskutečňování se budou lišit. Mnoha dalším zemím se sice podaří překročit práh extrémní chudoby, přesto je nutné výrazně se na chudobu zaměřovat, aby se tento vývoj nezvrátil. Ve velké míře jsou to rozvinuté země, a stále častěji rozvíjející se země, které vytvářejí neudržitelné modely současného hospodářského rozvoje s dopadem na životní prostředí a základnu přírodních zdrojů, avšak dopady pociťují také nejméně rozvinuté země. Na chudobu a udržitelný rozvoj mají přímý dopad také sociální vyloučení a nerovnost, nezaměstnanost, nejistá práce a nedostatečná sociální ochrana.

Jako vodítko pro vypracování budoucího rámce by měla posloužit Deklarace tisíciletí, která je stále relevantní. V návaznosti na opatření vyplývající z konference Rio+20, na přezkum rozvojových cílů tisíciletí a na další příslušné mezinárodní procesy by budoucí souhrnný rámec měl navrhnout způsoby, jak vymýtit chudobu a dosáhnout prosperity a dobrých životních podmínek pro všechny tím, že se zaměří na hlavní hybné síly udržitelného rozvoje podporujícího začlenění při zohlednění mezí stanovených naší planetou. Tento rámec by proto měl zahrnovat všechny tři rozměry udržitelného rozvoje: hospodářský, sociální a environmentální. A měl by zavazovat všechny země.

Základním cílem tohoto nového souhrnného rámce by měla být snaha o dosažení „důstojného života pro všechny“ do roku 2030. Potřeba vymýtit chudobu a univerzální vize udržitelného rozvoje pro zajištění prosperity dnešním a budoucím generacím by se přitom měly řešit současně.

Ve výše uvedených oddílech bylo popsáno, jak by ze vzájemně propojených procesů na úrovni OSN měly vyplynout prvky společného souhrnného rámce, bez nichž nelze cíl důstojného života pro všechny splnit. Konečná podoba rámce by měla vycházet z výsledků konstruktivních debat se všemi zúčastněnými stranami a mezi mezinárodními partnery. EU se však domnívá, že již nyní lze jmenovat řadu obecných zásad, které by mohly být přijatelné pro všechny.

5.2.        Zásady pro souhrnný rámec na období po roce 2015

Komise navrhuje, aby se EU v diskusích o rámci na období po roce 2015 řídila těmito zásadami:

5.2.1.     Oblast působnosti

Rámec by měl být univerzální, pokud jde o ambice a pokrytí, a obsahovat cíle pro celé lidstvo, které by se zaměřovaly na vymýcení chudoby ve všech rozměrech všude tam, kde se objeví, a podporovaly prosperitu a dobré životní podmínky pro všechny lidi v rámci mezí stanovených naší planetou.

· Rámec by měl zahrnovat tři rozměry udržitelného rozvoje – hospodářský, sociální a environmentální, přičemž se zohlední poznatky získané z přezkumu rozvojových cílů tisíciletí a naváže na práce související s vypracováním cílů udržitelného rozvoje, které se zaměřují na vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj. Cíle by měly vést k pokroku při dosahování prosperity a blaha, který nepřekročí meze stanovené naší planetou, a v jejich rámci by se měl stanovit práh minimální životní úrovně, pod níž by se nejpozději v roce 2030 již neměl nikdo nacházet.

· Je třeba zohlednit, že chudobu, prosperitu a blaho nelze vidět jen z finanční perspektivy, ale že se jedná o vícerozměrná témata, která odrážejí schopnost lidí růst a rozvíjet se.

· Rámec by měl uceleným způsobem zahrnovat:

· základní lidský rozvoj (na základě aktualizovaných stávajících rozvojových cílů tisíciletí a s přihlédnutím k otázkám, jako je sociální ochrana),

· hybné síly udržitelného růstu a rozvoje podporujícího začlenění, které jsou potřebné pro strukturální transformaci hospodářství, musí zajistit vytvoření produktivních kapacit a pracovních míst, a přechod k inkluzívní zelené ekonomice schopné řešit změnu klimatu a

· udržitelné řízení přírodních zdrojů.

· Rámec by se měl také zabývat spravedlností, rovnoprávností a rovností, otázkami týkajícími se lidských práv, demokracie, právního státu, jakož i posílením práv žen rovností žen a mužů, které nejsou jen zásadní pro udržitelný rozvoj podporující začlenění, nýbrž jsou také důležitými hodnotami samy o sobě. Měl by se vztahovat rovněž na mír a bezpečnost, přičemž je třeba navázat na dosavadní práce při vypracovávání cílů v oblasti upevňování míru a budování státu.

5.2.2.     Podstata a počet cílů

· Cíle by měly být co do počtu omezené a platit obecně pro všechny země, avšak měly by zohledňovat odlišné souvislosti. Aby zajistily odpovědnost a relevantnost, měly by být na vnitrostátní úrovni přizpůsobeny a odpovídajícím způsobem realizovány. Zvláštní pozornost by se měla věnovat potřebám nestabilních zemí.

· Cíle by měly být vypracovávány způsobem, který zohledňuje poznatky z vědy a výzkumu. Související cíle a ukazatele by měly být měřitelné.

5.2.3.     Transparentnost, provádění a odpovědnost

· Odpovědnost za dosahování požadovaných výsledků mají v prvé řadě jednotlivé země. Je nutné mobilizovat všechny zdroje, domácí i mezinárodní, soukromé i veřejné. Otázka financování a dalších způsobů provádění by se měla řešit všeobecně a uceleně, neboť se jedná a tytéž potenciální zdroje pro realizaci různých globálních cílů.

· Rámec by měl být vypracován a prováděn v úzkém partnerství se subjekty občanské společnosti, včetně soukromého sektoru.

· Aby se cíle splnily, měl by být stanoven časový rámec pro zahájení činnosti na všech úrovních. Časovým horizontem by mohl být rok 2050, konkrétní cíle by mohly být naplánovány do roku 2030.

· Rámec by měl být založen na odpovědnosti jednotlivých zemí přijmout opatření a na partnerství mezi všemi zeměmi a zúčastněnými stranami. Cíle by měly poskytnout pobídky ke spolupráci a partnerství mezi vládami, občanskou společností, včetně soukromého sektoru, a mezinárodním společenstvím obecně. Všechny země by měly k dosahování cílů přispět přiměřeným dílem. Cíle by měly být rovněž spojeny s větší odpovědností.

· Vypracování rámce by mělo být provázeno úsilím o dosažení souladu na institucionální úrovni.

· Aby bylo možné dobře sledovat pokrok, je třeba posílit statistickou základnu.

5.2.4.     Soudržnost

· Rámec by měl být v souladu s existujícími mezinárodně dohodnutými cíli, například spojenými se změnou klimatu, biologickou rozmanitostí, snižováním rizika katastrof a úrovněmi sociální ochrany.

5.3.        Provádění rámce: zainteresovanost a odpovědnost zemí

Za provádění budoucího rámce nesou odpovědnost jednotlivé země samy, se zapojením všech příslušných zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů. Hlavní hybné síly rozvoje najdeme v prvé řadě na vnitrostátní úrovni. Jedná se mimo jiné o demokratickou vládu, právní stát, stabilní politické instituce, patřičné politiky, transparentnost veřejných financí a boj proti podvodům a korupci. Nezbytným předpokladem pro dosažení cílů ve všech zemích jsou mobilizace domácích zdrojů, právní a fiskální předpisy a instituce podporující rozvoj soukromého sektoru, investice, vytváření důstojných pracovních míst a konkurenceschopnost vývozu. V této souvislosti mají rozhodující význam domácí reformy. Jen tak lze dosáhnout udržitelného hospodářského růstu, který účinně přispívá k vymýcení chudoby, omezování nerovnosti a zlepšování životních podmínek pro všechny. To platí pro všechny země na všech úrovních rozvoje.

Nicméně EU si je vědoma, že některé země budou i nadále potřebovat podporu, mimo jiné ve formě rozvojové pomoci. V této souvislosti se vyvíjejí účinnější a účelnější metody investování rozvojové pomoci, kterými se zajistí, že pomoc urychlí rozvoj a posílí investice, mimo jiné prostřednictvím inovativních finančních zdrojů, nástrojů a mechanismů, jako je slučování zdrojů. Tento nový přístup byl přijat ve sdělení EU „Agenda pro změnu“. Pro utváření globálních výsledků rozvoje může významně přispět spolupráce jih-jih. Zásady globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci, které byly dohodnuty v roce 2011 na fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v Pusanu, by se měly uplatňovat obecně.

Kromě pomoci hraje při omezování chudoby a dosahování udržitelného rozvoje důležitou úlohu soudržnost politik ve prospěch rozvoje. Budoucí rámec by tedy měl důsledně zohledňovat úlohu těchto politik. Tak se například v mnoha rozvojových zemích značně zvýšily příjmy z obchodu, které lze použít k boji proti chudobě. Tento trend bude podle všeho pokračovat v mnoha rozvojových zemích a je obzvláště důležitý v subsaharské Africe.

Aby bylo zajištěno úspěšné provádění souhrnného rámce, musí jej doprovázet úsilí o to, aby byly účinně mobilizovány a použity všechny zdroje a aby se všechny země zavázaly, že zaujmou komplexní přístup k těmto zdrojům a budou sledovat soudržné a vhodné politiky. Cíle pomohou stimulovat investice ze soukromého sektoru. Všechny země by měly otevřeně a transparentně informovat o pokroku, kterého při plnění budoucích cílů dosáhly.

Pokud jde o způsoby provádění, včetně otázek financování na globální úrovni, měla by EU podporovat komplexní a integrovaný přístup. V současné době probíhají diskuse o otázkách financování v souvislosti s klimatem, biologickou rozmanitostí, rozvojem a udržitelným rozvojem na různých fórech, ačkoli se jedná o tytéž potenciální finanční zdroje. Je tedy bezpodmínečně nutné zajistit soudržnost a koordinaci a vyhnout se duplicitní práci, pokud jde o financování procesu rozvoje. Komise má v plánu předložit v polovině roku 2013 sdělení, ve kterém navrhne integrovaný přístup EU k financování a další způsoby provádění v souvislosti s různými globálními procesy.

6.           Další kroky

EU se musí plně zapojit do připravovaných mezinárodních procesů a předkládat jednotné a koordinované podněty v OSN a na dalších relevantních fórech.

V tomto smyslu by po přijetí tohoto sdělení měly na jaře 2013 následovat diskuse s Radou a Parlamentem o vytvoření společného přístupu EU ohledně dalších fází probíhajících procesů. Tento přístup by měl:

· zajistit komplexní opatření navazující na konferenci Rio+20 a posloužit jako základ pro postoj EU v otevřené pracovní skupině OSN pro cíle udržitelného rozvoje, která bude pravidelně podávat zprávy Valnému shromáždění OSN, a

· přispět k přípravám zvláštní akce Valného shromáždění OSN o rozvojových cílech tisíciletí na podzim 2013, včetně zprávy generálního tajemníka, panelu OSN na vysoké úrovni pro období po roce 2015 a prvního zasedání politického fóra na vysoké úrovni.

EU by měla podporovat přechod k souhrnnému rámci na období po roce 2015. Na základě diskusí vycházejících z výše uvedených hlavních směrů by EU měla být schopna dospět ke společnému postoji o tom, jak by oba procesy – vypracování cílů udržitelného rozvoje a přezkum rozvojových cílů tisíciletí – mohly být co nejlépe integrovány a sloučeny do jediného procesu, který by umožnil vypracování takového soudržného rámce. V této souvislosti by EU měla aktivně usilovat o konstruktivní dialog se všemi partnery a zúčastněnými stranami s cílem dohodnout mimo jiné prostřednictvím politického dialogu se třetími zeměmi společný základ.

PŘÍLOHA I

Hlavní probíhající a připravované činnosti v EU a na mezinárodní úrovni, které mají přispět k provádění závazků přijatých na konferenci Rio+20

Oblast || EU || Mezinárodní

Voda a kanalizace || účinněji hospodařit s vodou a zvyšovat její kvalitu pomocí plánu EU na ochranu vodních zdrojů || v souladu s Agendou pro změnu a mezinárodními závazky podporovat lepší přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením, zlepšování kvality vody a snižování znečištění; podpořit politický dialog o společných vodních zdrojích a provádět činnosti související s vodními zdroji pro hospodářský a udržitelný růst

Energie, klima || zlepšit účinnost a podíl energie z obnovitelných zdrojů a snížit emise skleníkových plynů pomocí: – klimaticko-energetického balíčku a plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, – politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, – směrnice o energetické účinnosti, – připravovaných legislativních návrhů o omezení emisí z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, jakož i omezení fluorovaných skleníkových plynů || podporovat mezinárodní opatření v oblasti klimatu prostřednictvím Durbanské platformy a UNFCCC Mezinárodní partnerství pro zmírnění dopadů změny klimatu a mezinárodní iniciativy založené na spolupráci IRENA: celosvětově podporovat obnovitelné zdroje energie GEEREF: Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii globální aliance pro boj proti změně klimatu (GCCA) iniciativa Udržitelná energie pro všechny (SE4ALL) nástroj AKT-EU pro energetiku a program spolupráce mezi Afrikou a EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie (RECP)

Biologická rozmanitost, lesy, půda || strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, práce v oblasti hodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb akční plán EU pro lesní hospodářství; přezkum strategie EU v oblasti lesního hospodářství vypracování sdělení o půdě jako zdroji digitální středisko pro sledování chráněných oblastí jako součást Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS) || strategický plán Úmluvy o biologické rozmanitosti a 20 aičijských cílů podporovat iniciativu Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB) a partnerství Vykazování bohatství a hodnocení ekosystémových služeb (WAVES) provádět tematický program pro životní prostředí a přírodní zdroje (ENTRP) rozšířit a provádět iniciativu FLEGT (prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví) a přispět k Programu spolupráce OSN pro snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích (UN-REDD+) možnost protokolu v rámci Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), ve kterém by EU byla prohlášena za dotèenou stranu partnerství v oblasti půdního hospodářství (s FAO) sestavení Nového světového atlasu desertifikace ve spolupráci s UNEP

Oceány || rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí; integrovaná námořní politika, odpad v moři včetně plastového odpadu společná rybářská politika: maximální udržitelný výnos, plány řízení založené na vědeckých poznatcích, výměty sledování a modelování mořských a pobřežních ekosystémů || regionální úmluvy pro mořské prostředí Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS): prováděcí dohoda o ochraně a udržitelném využívání mořské biodiverzity v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov opatření navazující na závazky týkající se odpadu v moři přijaté na konferenci v Honolulu

Odpady, chemické látky || plán účinného využívání zdrojů, právní předpisy EU o odpadech, provádění nařízení REACH || šířit mezinárodní politiky v oblasti odpadů (směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o nebezpečných látkách ) provádět Basilejskou, Stockholmskou a Rotterdamskou úmluvu a SAICM (strategický přístup k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami)

Potraviny, výživa, zemědělství || připravit sdělení o udržitelných potravinách provádět směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID) a směrnici o zneužívání trhu návrhy k reformě společné zemědělské politiky, včetně podpory udržitelné zemědělské produkce, řešení problému výrobních kapacit a přizpůsobování se změně klimatu evropské inovační partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ označování biopotravin || přispět do informačního systému pro trh se zemědělskými produkty (AMIS) provádět program MARS (monitorování zemědělských zdrojů) a iniciativu GEO-GLAM (pozorování Země) provádět Dobrovolné pokyny pro odpovědné řízení využívání půdy, rybolovu a lesního hospodářství nástroj EU „tematický program zajišťování potravin“ (FTSP) provádět připravovaný prováděcí plán EU Podpora zajišťování potravin a výživy prostřednictvím opatření EU: provádět naše závazky vypracovat sdělení o výživě připravit akční plán o zvyšování odolnosti iniciativa Zlepšení stavu výživy (SUN) Nová aliance pro zajišťování potravin a výživu provádět Úmluvu o potravinové pomoci

Daně, subvence || provádět příslušná opatření v rámci plánu účinného využívání zdrojů || opatření navazující na reformu subvencí prostřednictvím G20

Čistý průmysl a zohledňování životního cyklu || provádět průmyslovou politiku EU v rámci strategie Evropa 2020: čisté technologie, biohospodářství připravit sdělení o jednotném trhu zelených výrobků evropská databáze údajů o životním cyklu || mezinárodní systém pro údaje o životním cyklu (ILCD)

Udržitelná spotřeba a výroby a zelené veřejné zakázky || revidovaná směrnice o zadávání veřejných zakázek včetně zelených veřejných zakázek přijmout Evropský akt přístupnosti || Zapojit se do iniciativy UNEP pro udržitelné zadávání veøejných zakázek přispívat k provádění desetiletého rámcového programu udržitelné spotřeby a výroby

Odolnost || || provádět sdělení „Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin a připravovaný akční plán provádět iniciativy SHARE a AGIR prosazovat odolnost na mezinárodních fórech a jako téma v rámci partnerství s organizacemi, jako jsou FAO, IFAD a WFP, UNISDR, Světová banka a organizace občanské společnosti

Řízení rizik v případě katastrof || provádět rámec EU pro předcházení katastrofám začlenit řízení rizik v případě katastrof (prevence, připravenost, reakce) a vyhodnocování rizik katastrof do plánování EU a členských států Evropský systém informací o povodních, evropské středisko pro sledování sucha podporovat ochranu před katastrofami v rámci finančních nástrojů EU || provádět rámec pro činnost přijatý v Hjógo a vypracovat navazující rámec pro snižování rizika katastrof po roce 2015 zaměřit se na hlavní priority vytýčené v prováděcím plánu EU pro snižování rizika katastrof podporovat mezinárodní iniciativy, jako je Globální nástroj pro snižování rizika katastrof (GFDRR) řízený Světovou bankou

|| ||

Města, cestovní ruch, doprava || zvyšovat udržitelnost měst EU v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí provádět opatření na podporu udržitelného a bezbariérového cestovního ruchu bezpečnost silničního provozu v EU, směrnice o čistých palivech, podporovat dostupnou, udržitelnou dopravu || podporovat udržitelná, odolná a přístupná města

Plná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce || Evropa 2020: hlavní směry politik zaměstnanosti, společné zprávy o zaměstnanosti, národní programy reforem, balíček týkající se zaměstnanosti mladých lidí, přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě || prosazovat mezinárodní pracovní normy prostřednictvím mezinárodních organizací (zejména ILO) ve dvoustranných vztazích EU, jakož i v rámci rozvojových a obchodních politik opatření navazující na rezoluci přijatou na Mezinárodní konferenci práce v roce 2012 a strategii skupiny G20 pro zaměstnanost mladých lidí provádět tematický program „Investice do lidí“, součinnost s příslušnými tematickými programy EU, jako jsou např. Nestátní subjekty v oblasti rozvoje, Migrace a azyl a Demokratizace a lidská práva

Sociální ochrana, sociální začleňování a vymýcení chudoby || prosazovat omezování chudoby, sociálního vyloučení a účinnější sociální politiky v rámci strategie Evropa 2020 pomáhat členským státům se strukturálními reformami prostřednictvím balíčku pro sociální investice Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 || prosazovat sociální ochranu včetně minimálních úrovní sociální ochrany a provádět doporučení přijatá ILO v souladu s plány a politikami partnerských zemí nadále podporovat sociální ochranu, včetně minimálních úrovní sociální ochrany (tam, kde je to relevantní) ve dvoustranných vztazích s partnerskými zeměmi, na mezinárodních fórech (ILO, OECD, G20 a ASEM) a v rámci rozvojové spolupráce provádět opatření uvedená ve sdělení o sociální ochraně v rámci rozvojové spolupráce Evropské unie zohledňovat práva dětí a původních obyvatel, sociální začleňování a práva osob s postižením v rozvojových politikách EU provádět Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením

Sociální odpovědnost podniků || provádět opatření v oblasti sociální odpovědnosti podniků || přispívat k tvorbě mezinárodních pokynů k sociální odpovědnosti podniků pro podniky, včetně malých a středních podniků (mj. ILO, OECD) a k pokynům OSN

Zdraví || Strategie EU v oblasti zdraví evropské zdravotní ukazatele sdělení o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích || provádět sdělení o úloze EU v oblasti celosvětového zdraví posílit systémy zdravotní péče, zlepšit zajišťování zdravotní péče a soudržnost politik pomocí zeměpisných nástrojů a tematických programů s cílem dosáhnout lepších výsledků v oblasti zdraví a omezit nerovnosti v této oblasti podporovat Světový fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, alianci GAVI a globálního programu pro zlepšení zabezpečení dodávek materiálu v oblasti reprodukčního zdraví Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů stanovit ukazatele dobrých životních podmínek jako součást strategie Zdraví 2020

Vzdělávání || strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vzdělávání a odborná příprava při provádění strategie Evropa 2020 evropská spolupráce v oblasti školství pro 21. století || podporovat kvalitní vzdělávání pro všechny pomocí zeměpisných a tematických plánů Komise provádět mezinárodní programy Komise pro spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy podporovat globální iniciativy, např. Globální partnerství pro vzdělávání, a politické dialogy, např. Asociace pro rozvoj vzdělávání v Africe

Rovnost žen a mužů a posílení práv žen                                   || zohlednění rovnosti žen a mužů a práv žen prostřednictvím akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2010–2015 opatření navazující na Pekingskou akční platformu || zohlednit rovnost žen a mužů a otázku posílení práv žen v rozvojových politikách EU; provádět akční plán EU pro rovnost žen a mužů na období 2010–2015 v oblasti rozvojové spolupráce; přispívat k programu OSN pro zvyšování odpovědnosti při financování v zájmu rovnosti žen a mužů provádět opatření pro zlepšení ekonomické situace žen prostřednictvím programu „Investice do lidí“ provádět opatření uvedená ve sdělení o sociální ochraně v rámci rozvojové spolupráce Evropské unie

Spravedlnost, lidská práva, základní svobody, demokracie, řádná správa věcí veřejných a právní stát || Listina základních práv Evropské unie provádět Aarhuskou úmluvu || provádět opatření stanovená ve sděleních o podpoře EU určené na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace a o zvýšení dopadu rozvojové politiky EU, jakož i opatření strategického rámce EU a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci provádět tematický program EU „Nestátní subjekty a místní orgány v rámci rozvoje“ podporovat uplatňování Aarhuské úmluvy na finanční instituce, při rozvojové spolupráci, a v obchodních dohodách

Věda, technologie, výzkum a inovace || provádět iniciativu Horizont 2020 a poskytovat podporu výzkumu v oblastech, jako je voda, energie, zemědělství, doprava, životní prostředí, sociální vědy udržitelný rozvoj bude překlenovacím cílem iniciativy Horizont 2020, přičemž nejméně 60 % z celkového rozpočtu bude vyčleněno na toto téma provádět Unii inovací 2020 v rámci strategii EU a akční plán pro ekologické inovace || posilovat mezinárodní spolupráci EU v oblasti výzkumu a inovací pøispívat ke Globální soustavì systémù pozorování Zemì (GEOSS) výzkum v rámci tematického programu zajišťování potravin (2011–2013) a partnerství mezi EU a Afrikou

Statistika || další rozvoj ukazatelů o HDP a ukazatelů jdoucích nad rámec HDP, poradenství ke statistikám pro souhrnný rámec || spolupracovat s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi pod vedením Statistické komise OSN, zlepšit měření pokroku a zajistit srovnatelnost

Obchod || || vyjednat a provádět ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji v obchodních dohodách; podpořit odstranění celních a necelních překážek pro ekologické zboží a služby na všech úrovních nadále podporovat iniciativu „Vše kromě zbraní“ nadále podporovat pomoc na rozvoj obchodu

PŘÍLOHA II

Veřejná konzultace

Komise v létě 2012 uspořádala veřejnou konzultaci[6]. Do konzultace se zapojilo přibližně 120 organizací a jednotlivců z řad veřejných orgánů a občanské společnosti, včetně soukromého sektoru a akademické obce. Z konzultace vyplynula shoda, že rozvojové cíle tisíciletí spojují za stejnými rozvojovými cíli mnoho různých aktérů a že jsou cenným nástrojem pro zvyšování povědomí veřejnosti, zvyšování politické vůle a mobilizaci zdrojů na vymýcení chudoby, jakož i účinným nástrojem pro monitorování.

Do budoucna tak vyplynuly některé společné názory na příští priority:

· zaměřit se na chudobu v rámci šířeji pojaté, soudržnější a udržitelnější vize rozvoje,

· integrovat tři rozměry udržitelného rozvoje (hospodářský, sociální a environmentální),

· zaručit inkluzívní povahu procesu vypracovávání rámce pro období po roce 2015 za výrazného zapojení chudých zemí a občanské společnosti,

· vytvořit univerzální rámec, který by platil pro všechny země a zavazoval je,

· podporovat hybné síly hospodářského růstu a vytváření pracovních míst, mimo jiné zapojením soukromého sektoru,

· zlepšit financování rozvoje a soudržnost politik v zájmu rozvoje.

Komise dále v říjnu 2012 zahájila veřejnou konzultaci[7] o opatřeních navazujících na konferenci Rio+20. Evropský hospodářský a sociální výbor podpořil zpětnou vazbu řadou strukturovaných dialogů. V rámci veřejné konzultace bylo doručeno 125 odpovědí od jednotlivců, veřejných orgánů, podniků a obchodních sdružení, nevládních organizací, odborových organizací a sdružení pro ochranu spotřebitele. Na základě toho byla zohledněna řada návrhů. Velký počet odpovědí poukazuje na problémy související se zelenou ekonomikou podporující začlenění, zejména na potřebu ukazatelů, které se neomezují jen na HDP, zatímco další zdůrazňují potřebu příznivého obchodního prostředí, odstraňování subvencí poškozujících životní prostředí a otázku ekologických daní.

Mezi oblasti, které připadají podle názoru respondentů v úvahu pro stanovování cílů udržitelného rozvoje, patří účinnost zdrojů a energie, odpady a chemické látky, biologická rozmanitost, udržitelná spotřeba a výroba, voda a kanalizace, ochrana oceánů a rybolov, udržitelná doprava, udržitelné zemědělství, rovnost žen a mužů, vymýcení chudoby, změna klimatu a přizpůsobení se této změně, zdraví a zajištění potravin. Respondenti rovněž zdůraznili důležitost jasných a dlouhodobých cílů ohledně využití existujících cílů a dohod. Pokud jde o vztah mezi cíli udržitelného rozvoje a rozvojovými cíli tisíciletí, panovala shoda v tom, že by měl být vytvořen rámec rozvoje pro období po roce 2015, který by pokrýval obě skupiny cílů.

Široký průzkum uskutečnily také delegace EU ve třetích zemích. Z těchto zemí došlo více než 50 odpovědí. Většina zemí zmínila potřebu soudržně a koordinovaně sloučit rozvojové cíle tisíciletí a cíle udržitelného rozvoje.

Příslušné konzultace se uskutečnily také v souvislosti s plánem účinného využívání zdrojů a sedmým akčním programem pro životní prostředí. Komise ve velké míře zapojila občanskou společnost, mimo jiné také formou veřejné konzultace před konferencí Rio+20. Rovněž během samotné konference občanská společnost předložila důležité připomínky.

[1]               V nejméně rozvinutých zemích žije více než 880 milionů lidí (asi 12 % světové populace), připadá na ně však méně než 2 % světového HDP.

[2]               KOM(2011) 637 v konečném znění.

[3]               2006/C 46/01.

[4]               Například Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že oproti scénáři zachování současného stavu bude třeba každý rok investovat dalších přibližně 30 miliard EUR, aby se všem lidem do roku 2030 zajistil přístup k udržitelným energetickým službám. Podle odhadů FAO by pro vymýcení hladu do roku 2025 byly ročně zapotřebí dodatečné veřejné výdaje ve výši více než 50 miliard EUR na zemědělství a záchranné sítě.

[5]               COM(2012) 586: Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin.

[6]               http://ec.europa.eu/europeaid/how/public-consultations/towards_post-2015-development-framework_en.htm

[7]               http://ec.europa.eu/environment/consultations/rio20_en.htm