201807060661994302018/C 259/593102018TC25920180723CS01CSINFO_JUDICIAL20180515444521

Věc T-310/18: Žaloba podaná dne 15. května 2018 – EPSU a Willem Goudriaan v. Komise


C2592018CS4410120180515CS0059441452

Žaloba podaná dne 15. května 2018 – EPSU a Willem Goudriaan v. Komise

(Věc T-310/18)

2018/C 259/59Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Evropská federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) (Brusel, Belgie) a Jan Willem Goudriaan (Brusel) (zástupci: R. Arthur, solicitor, a R. Palmer, barrister)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí žalované ze dne 5. března 2018 nenavrhovat Radě, aby dohoda sociálních partnerů EU ze dne 21. prosince 2015 o právech na informace a konzultace pro státní úředníky a zaměstnance ústředních vládních orgánů uzavřená podle čl. 155 odst. 1 SFEU byla provedena směrnicí prostřednictvím rozhodnutí Rady podle čl. 155 odst. 2 SFEU;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí bylo aktem přijatým v rozporu s čl. 155 odst. 2 SFEU. Komise neměla pravomoc odmítnout navrhnout, aby Rada provedla dohodu rozhodnutím Rady, pokud nebyla vznesena žádná námitka vůči reprezentativnímu postavení stran dohody nebo legálnosti dohody.

Žalobci tvrdí, že rozhodnutí Komise nenavrhnout Radě, aby byla dohoda provedena rozhodnutím Rady, je v rozporu s čl. 155 odst. 2 SFEU a požadavkem na to, aby byla uznávána samostatnost sociálních partnerů, jak je zakotven v článku 152 SFEU.

Žalobci rovněž tvrdí, že Komise měla povinnost předložit Radě návrh, ledaže prokázala, že sociální partneři, kteří jsou stranou dohody, nejsou dostatečně reprezentativní nebo že dohoda není zákonná.

Žalobci dále tvrdí, že Komise provedla posouzení přiměřenosti dohody, které nespadá do její pravomoci.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je vadné, jelikož je zjevně nesprávné a neopodstatněné.

Žalobci tvrdí, že důvody uplatněné Komisí v napadeném rozhodnutí nemohly odůvodnit odmítnutí předložit Radě návrh na přijetí dohody.

Žalobci rovněž tvrdí, že jedinými důvody, které by mohly odůvodnit odmítnutí, by byly odůvodněné námitky vůči reprezentativnosti sociálních partnerů nebo zákonnosti rozhodnutí Rady, kterým se provádí dohoda jako směrnice.

Navíc žalobci tvrdí, že Komise v žádném případě neprovedla posouzení dopadů a nemohla tak z důvodů proporcionality nebo subsidiarity odůvodnit závěr odmítnout navrhnout, aby byla dohoda rozhodnutím Rady provedena jako směrnice, a to i pokud by to bylo v zásadě přípustné.