26.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 112/33


Žaloba podaná dne 19. ledna 2018 – Litevská republika v. Evropská komise

(Věc T-19/18)

(2018/C 112/43)

Jednací jazyk: litevština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Litevská republika (zástupci: D. Kriaučiūnas, R. Krasuckaitė, R. Dzikovič, G. Taluntytė, V. Vasiliauskienė, M. Palionis a A. Dapkuvienė)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2014 ze dne 8. listopadu 2017, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v rozsahu, v němž se tímto rozhodnutím stanoví Litvě finanční oprava ve výši 9 745 705,88 eur ohledně výdajů spojených s financováním z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2014 ze dne 8. listopadu 2017, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v rozsahu, v němž se tímto rozhodnutím stanoví Litvě finanční oprava ve výši 546 351,91 eur ohledně výdajů spojených s financováním z Evropského zemědělského záručního fondu a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

I.

Stanovením opravy ve výši 9 745 705,88 eur pro nedostatky v klíčových kontrolách porušila Evropská komise (dále jen „Komise“) čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, neboť při rozhodování o závažnosti nesouladu, o povaze protiprávního jednání a o finanční újmě způsobené Evropské unii

1.

v důsledku použití nesprávného výkladu čl. 24 odst. 1 a odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 65/2011 neprávem shledala, že v Litvě provedené posouzení způsobilosti žadatelů je nedostatečné, protože:

1.1

kontroly provedené litevskými orgány týkající se vztahu podniku k propojenému podniku nebo zahraničnímu partnerskému podniku pro účely potvrzení statusu žadatelů jako malých nebo středních podniků nebyly důkladné;

1.2

v Litvě prováděné monitorování projektů uznaných za rizikové z důvodu údajně umělých podmínek je neúčinné;

2.

v důsledku použití nesprávného výkladu čl. 24 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 65/2011 neprávem shledala, že kvalita v Litvě provedených kontrol přiměřenosti nákladů je nedostatečná;

3.

v důsledku použití nesprávného výkladu čl. 26 odst. 1 písm. d) a odst. 2) nařízení (EU) č. 65/2011 neprávem shledala, že systém kontrol na místě uplatňovaný v Litvě je nedostatečný;

4.

v důsledku použití nesprávného výkladu čl. 24 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 65/2011 neprávem shledala, že zboží získané v rámci jednoho z kontrolovaných projektů bylo v zásadě použito pro jiné účely než pro účely projektu.

II.

Stanovením opravy ve výši 546 351,91 eur pro nedostatky v klíčových kontrolách porušila Komise čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, neboť při rozhodování o závažnosti nesouladu, o povaze protiprávního jednání a o finanční újmě způsobené Evropské unii

1.

nevzala v úvahu výpočty příslušných orgánů Litevské republiky týkající se finanční újmy způsobené Evropské unii, spjaté s rozdíly v sankčním systému, které souvisí s identifikací a evidencí zvířat a nejsou upraveny v příslušných unijněprávních opatřeních za rok podání žádosti 2014;

2.

nevzala v úvahu výpočty příslušných orgánů Litevské republiky týkající se finanční újmy způsobené Evropské unii, spjaté s příliš mírným posouzením nedodržení požadavků na identifikaci a evidenci zvířat za rok podání žádosti 2014;

3.

a v důsledku použití nesprávného výkladu čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009 neprávem shledala, že analýza rizik v Litvě nebyla v souladu s uvedeným nařízením, protože do ní nebyly zahrnuty rizikové faktory týkající se zvířat;

4.

a v důsledku použití nesprávného výkladu článku 84 nařízení (ES) č. 1122/2009 neprávem shledala, že v Litvě provedené monitorování výsledků kontrol nebylo v souladu s uvedeným nařízením, protože při poskytnutí statistických údajů nebyly plně dodrženy předlohy Komise.