201807200222013232018/C 276/252852018CJC27620180806CS01CSINFO_JUDICIAL20180425171821

Věc C-285/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) dne 25. dubna 2018 – Kauno miesto savivaldybė, Kauno miesto savivaldybės administracija


C2762018CS1710120180425CS0025171182

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) dne 25. dubna 2018 – Kauno miesto savivaldybė, Kauno miesto savivaldybės administracija

(Věc C-285/18)

2018/C 276/25Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Kauno miesto savivaldybė, Kauno miesto savivaldybės administracija

Další účastníci řízení: UAB Irgita, UAB Kauno švara

Předběžné otázky

1)

Spadá transakce „in-house“ za okolností projednávaného případu do oblasti působnosti směrnice 2004/18 ( 1 ) nebo směrnice 2014/24, ( 2 ) byl-li postup směřující k uzavření sporné transakce „in-house“ – včetně správního postupu – zahájen v okamžiku, kdy byla směrnice 2004/18 stále platná, ale samotná smlouva byla uzavřena dne 19. května 2016, kdy tato směrnice již platná nebyla?

2)

Za předpokladu, že transakce „in-house“ spadá do oblasti působnosti směrnice 2004/18:

a)

Musí být čl. 1 odst. 2 písm. a) této směrnice (popřípadě další ustanovení této směrnice) vykládán s přihlédnutím k rozsudkům Soudního dvora ve věcech Teckal (C-107/98), Jean Auroux a další (C-220/05), ANAV (C-410/04) a v dalších věcech v tom smyslu, že pojem „transakce in-house“ spadá do oblasti působnosti unijního práva, že obsah a použití tohoto pojmu nepodléhá právu členských států a že mimo jiné nepodléhá omezením možnosti uzavírat takové transakce, například podmínce, že veřejné zakázky nemohou zajistit kvalitu, dostupnost a návaznost poskytovaných služeb?

b)

V případě, že odpověď na předchozí otázku bude záporná, tj. že pojem „transakce in-house“ spadá částečně či zcela do oblasti působnosti práva členských států, má být výše uvedené ustanovení směrnice 2004/18 vykládáno v tom smyslu, že členské státy mají prostor pro uvážení při stanovení omezení či dodatečných podmínek pro uzavírání transakcí „in-house“ (nad rámec unijního práva a judikatury Soudního dvora, která ho vykládá), ale že tento prostor pro uvážení mohou využít jedině tak, že přijmou konkrétní a jednoznačnou právní úpravu zadávání veřejných zakázek?

3)

Za předpokladu, že transakce „in-house“ spadá do oblasti působnosti směrnice 2014/24:

a)

Musí být čl. 1 odst. 4 a článek 12 této směrnice (popřípadě další ustanovení této směrnice) a článek 36 Listiny ve vzájemném spojení či samostatně vykládány s ohledem na rozsudky Soudního dvora ve věcech Teckal (C 107/98), Jean Auroux a další (C 220/05), ANAV (C 410/04) a v dalších věcech v tom smyslu, že pojem „transakce in-house“ spadá do oblasti působnosti unijního práva, že obsah a použití tohoto pojmu nepodléhá právu členských států a že mimo jiné nepodléhá omezením možnosti uzavírat takové transakce, například podmínce, že veřejné zakázky nemohou zajistit kvalitu, dostupnost a návaznost poskytovaných služeb?

b)

V případě, že odpověď na předchozí otázku bude záporná, tj. že pojem „transakce in-house“ spadá částečně či zcela do oblasti působnosti práva členských států, má být článek 12 směrnice 2014/24 vykládán v tom smyslu, že členské státy mají prostor pro uvážení při stanovení omezení či dodatečných podmínek pro uzavírání transakcí „in-house“ (nad rámec unijního práva a judikatury Soudního dvora, která ho vykládá), ale že tento prostor pro uvážení mohou využít jedině tak, že přijmou konkrétní a jednoznačnou právní úpravu zadávání veřejných zakázek?

4)

Bez ohledu na to, která směrnice se na spornou transakci „in-house“ uplatní, mají být zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace dodavatelů veřejných zakázek a zásada transparentnosti (článek 2 směrnice 2004/18 a článek 18 směrnice 2014/24), obecný zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek 18 SFEU), svoboda usazování (článek 49 SFEU), volný pohyb služeb (článek 56 SFEU), možnost přiznat podnikům výlučná práva (článek 106 SFEU), a judikatura Soudního dvora (rozsudky ve věcech Teckal, ANAV, Sea, Undis Servizi a v dalších věcech) chápány a vykládány v tom smyslu, že transakce „in-house“ uzavřená mezi veřejným zadavatelem a subjektem, který je od tohoto veřejného zadavatele právně oddělen a který veřejný zadavatel ovládá obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, přičemž tento subjekt vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele, je jako taková legální a mimo jiné neporušuje právo ostatních hospodářských subjektů na spravedlivou hospodářskou soutěž, nediskriminuje tyto hospodářské subjekty a nijak nezvýhodňuje ovládaný subjekt, jenž danou transakci „in-house“ uzavřel?


( 1 ) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. 2004, L 134, s. 114).

( 2 ) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).