7.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/37


Kasační opravný prostředek podaný dne 15. února 2018 společností HTTS Hanseatic Trade Trust & Shipping GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 13. prosince 2017 ve věci T-692/15, HTTS Hanseatic Trade Trust & Shipping GmbH v. Rada Evropské unie

(Věc C-123/18 P)

(2018/C 161/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: HTTS Hanseatic Trade Trust & Shipping GmbH (zástupce: M. Schlingmann, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

v plném rozsahu zrušil rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 13. prosince 2017 ve věci T-692/15 HTTS Trade Trust & Shipping GmbH v. Rada Evropské unie, za podpory Evropské komise a

uložil Radě:

1.

zaplatit navrhovatelce náhradu škody ve výši 2 516 221,50 eur za majetkovou a nemajetkovou újmu z důvodu zařazení navrhovatelky na seznam osob, subjektů a orgánů v příloze V nařízení (ES) č. 423/2007 (1) a příloze VIII nařízení (EU) č. 961/2010 (2);

2.

zaplatit navrhovatelce úroky z prodlení vypočtené na základě sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace zvýšené o dva procentní body od 17. října 2015 až do úplného zaplacení výše uvedené částky;

3.

nahradit náklady řízení, zejména nahradit náklady navrhovatelky.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka zakládá svůj kasační opravný prostředek na porušení unijního práva ze strany Tribunálu.

Konkrétně uplatňuje následující porušení unijního práva:

Tribunál se tím, že ve prospěch Rady zohlednil okolnosti a informace, které Radě předložila až po přijetí protiprávních opatření, a částečně až v řízení o kasačním opravném prostředku, dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o datum relevantní pro posouzení.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že dospěl k závěru, že existovaly indicie, že bylo přinejmenším pravděpodobné, že navrhovatelka „je vlastněna či ovládána jiným subjektem [v tomto případě IRISL]“. Tribunál zejména použil nesprávné kritérium posouzení, nesprávně zohlednil informace Rady, které tato k datu posouzení vůbec neměla, nestanovil stupeň (údajného) ovládání nebo intenzitu kontroly a indicie nesprávně posoudil.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že se domníval, že nařízení č. 668/2010 (3) je legální v rozsahu, v němž se týká žalobkyně.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že se domníval, že nedostatečné odůvodnění opatření přijatých vůči navrhovatelce v zásadě nemůže zakládat odpovědnost EU a nesprávně upustil od přezkumu, zda došlo k porušení práva na účinnou soudní ochranu.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 423/2007 ze dne 19. dubna 2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 103, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 , o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. 2010, L 281, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 668/2010 ze dne 26. července 2010 , kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2010, L 195, s. 25).