22.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 22/49


Žaloba podaná dne 3. listopadu – STIF-IDF v. Komise

(Věc T-738/17)

(2018/C 022/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Syndicat Transport Île-de-France (STIF-IDF) (Paříž, Francie) (zástupci: B. Le Bret a C. Rydzynski, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

částečně zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž v článku 3 kvalifikuje „příspěvky typu C2 poskytnuté společností STIF v rámci smlouvy CT2“ jako „režim podpor, který byl protiprávně zaveden“, ale který je slučitelný s vnitřním trhem;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, jímž je údajně stiženo napadené rozhodnutí v této věci, a sice rozhodnutí Komise (EU) 2017/1470 ze dne 2. února 2017 týkající se režimů podpor SA.26763 2014/C (ex 2012/NN) zavedených Francií ve prospěch provozovatelů autobusové dopravy v regionu Île-de-France (Úř. věst. 2017, L 209, s. 24). Takového porušení se Komise údajně dopustila tím, že kvalifikovala příspěvek C2 v rámci smlouvy CT2 jako státní podporu, jelikož se domnívala, že toto opatření přineslo jeho příjemcům hospodářské zvýhodnění.

Žalobkyně dále tvrdí, že se Komise ve své analýze dopustila několika nesprávných právních posouzení a posouzení skutkového stavu, když dospěla k závěru, že v projednávaném případě nebylo splněno čtvrté kritérium judikatury ve věci Altmark.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud jde o nedodržení čtvrtého kritéria judikatury ve věci Altmark a existenci hospodářského zvýhodnění.