19.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 63/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 1. prosince 2017 – Luonnonsuojeluyhdistys Tapiola Pohjois-Savo – Kainuu ry

(Věc C-674/17)

(2018/C 063/10)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Luonnonsuojeluyhdistys Tapiola Pohjois-Savo – Kainuu ry [Sdružení na ochranu přírody Tapiola Pohjois-Savo – Kainuu, registrované sdružení]

Další účastníci řízení a dotčené osoby: Suomen riistakeskus [Finské ústředí volně žijících druhů (veřejnoprávní instituce)], Risto Mustonen, Kai Ruhanen

Předběžné otázky

1)

Umožňuje znění čl. 16 odst. 1 písm. e) směrnice o ochraně přírodních stanovišť (1) udělovat na základě žádostí jednotlivých lovců místně omezená povolení výjimky pro takzvaný „lov s péčí o zachování populací druhu“?

Je při posuzování této otázky významné, že se výkon posuzovací pravomoci při rozhodování o povolení výjimek řídí podle vnitrostátního plánu pro zachování populací druhu, jakož i podle hranice maximálního počtu usmrcených jednotlivých zvířat stanovené nařízením, v jejímž rámci mohou být pro danou oblast členského státu udělována každý rok povolení výjimek?

Mohou být při tomto posuzování zohledněna i jiná hlediska, jako například cíl spočívající v zamezení škodám, kterou mohou být způsobovány psům, a cíl spočívající ve zvýšení obecného pocitu bezpečí?

2)

Lze udělování povolení výjimek pro lov s péčí o zachování populací druhu ve smyslu první předběžné otázky odůvodnit tím, že pro zamezení pytláctví neexistuje žádné jiné uspokojivé řešení ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice o ochraně přírodních stanovišť?

Lze v tomto případě zohlednit praktické obtíže při vykonávání dohledu nad protiprávním pytláctvím?

Může být při posuzování otázky, zda neexistuje nějaké jiné uspokojivé řešení, významný i cíl spočívající v zamezení škodám, kterou mohou být způsobovány psům, s cíl spočívající ve zvýšení obecného pocitu bezpečí?

3)

Jak má být posuzována podmínka uvedená v čl. 16 odst. 1 směrnice o ochraně přírodních stanovišť, která se týká stavu populací druhů z hlediska ochrany, při udělování místně omezených povolení výjimek?

Má být stav druhu z hlediska ochrany posuzován jak ve vztahu k určité oblasti, tak i ve vztahu k celému území členského státu, anebo ve vztahu k ještě většímu areálu rozšíření dotčeného druhu?

Je možné, že dojde ke splnění podmínek pro udělení povolení výjimky, které jsou stanoveny v čl. 16 odst. 1 směrnice o ochraně přírodních stanovišť, přestože stav druhu z hlediska ochrany nelze po náležitém posouzení pokládat za dobrý ve smyslu směrnice?

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku: V jaké situaci to může přicházet v úvahu?


(1)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, (Úř. věst. 1992, L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102).