CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

V Bruselu dne 20.10.2005

KOM(2005) 507 v konecném znení

2005/0214 (COD)

 

Provádění lisabonského programu Společenství
Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění

{SEK(2005)1293}

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1)Souvislosti návrhu
110	·Odůvodnění a cíle návrhu Revidovaná lisabonská strategie 1 a sociální agenda 2 vyzdvihují význam mobility pro zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a pro zvýšení flexibility na trhu práce. S ohledem na vzrůstající důležitost systémů penzijního připojištění pro pokrytí rizik spojených se stářím je proto obzvláště důležité zmírnit překážky mobility, které z těchto systémů vyplývají. V lisabonském akčním plánu Komise oznámila svůj úmysl předložit legislativní návrhy v této oblasti. Proto je cílem tohoto návrhu zmírnit překážky jak pro volný pohyb mezi členskými státy, tak pro pohyb uvnitř jednoho členského státu. Tyto překážky jsou vytvářeny některými ustanoveními systémů penzijního připojištění a týkají se: podmínek nabytí nároků na důchod, podmínek zachování odložených nároků na důchod, převoditelnosti nabytých nároků. Navíc má tento návrh za cíl zlepšit informování pracovníků o důsledcích mobility na nároky na penzijní připojištění.
.120	·Obecné souvislosti Systémy sociální ochrany různých členských států musí čelit problému demografického stárnutí. Reformy přijaté nebo plánované ve většině členských států se ubírají směrem ke zvyšování počtu systémů penzijního připojištění, jejichž rozvoj je ostatně některými členskými státy aktivně podporován. Je proto naléhavě nutné ujistit se, že pravidla organizace těchto systémů nepředstavují překážku pro mobilitu pracovníků v tom, že snižují jejich příležitosti k nabytí dostatečných nároků na důchod na konci kariéry a omezují flexibilitu a efektivnost trhu práce. Přestože rozhodnutí změnit zaměstnání je určováno mnoha činiteli, je zřejmé, že skutečnost, že by člověk mohl ztratit podstatnou část svých nároků na penzijní připojištění, značným způsobem sníží jeho ochotu zaměstnání změnit. Tento návrh představuje výsledek několika let debat na evropské úrovni o nutnosti a o nejvhodnějších opatřeních pro zlepšení organizace systémů penzijního připojištění s cílem usnadnit mobilitu pracovníků.
130	·Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Neexistence společného právního rámce pro přenositelnost nároků na penzijní připojištění zůstává překážkou volného pohybu pracovníků a profesní mobility obecně, a to i uvnitř členských států. První krok pro zmírnění těchto překážek představuje směrnice 1998/49/ES 3 , která má za cíl především zaručit právo na rovné zacházení s osobami, které se pohybují z jedné země do druhé.
140	·Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nedávné sdělení Komise určené zasedání Rady na jaře 2005 4 a integrované hlavní směry 5 zdůrazňují velký význam politik zlepšujících reaktivitu trhů práce, zejména podporou profesní a geografické mobility. Ke konci roku 2005 přijme Komise akční plán o legální migraci, který bude rovněž představovat iniciativu v tomto směru.
2)Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů
	·Konzultace zúčastněných stran
211	Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Komise dvakrát konzultovala sociální partnery. První konzultace se týkala vhodnosti a možného zaměření akce Společenství v oblasti přenositelnosti nároků na zaměstnanecké penzijní pojištění 6 . Reakce sociálních partnerů byly většinou nakloněny akci Společenství v této oblasti. Komise proto zahájila druhou fázi konzultace evropských sociálních partnerů 7 o možné náplni akce Společenství. Tato konzultace ukázala, že sociální partneři mají rozdílné pohledy na zaměření akce a na nástroje. Proto nezahájili jednání pro dosažení autonomní dohody. Od svého vzniku v roce 2001 byl výbor pro penzijní připojištění 8 (dále jen „Penzijní fórum“) úzce zapojen do zkoumání překážek mobility tvořených pravidly pro systémy penzijního připojištění. Penzijní fórum tvoří představitelé členských států, sociálních partnerů a penzijních fondů a jiných subjektů činných v této oblasti.
212	Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Odpovědi obdržené od členů Penzijního fóra, včetně členských států a sociálních partnerů, byly zahrnuty do hodnocení dopadu, jež doprovází tento návrh.
	·Sběr a využití výsledků odborných konzultací
229	Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.
230	·Posouzení dopadů Přestože z formálního hlediska by tento návrh, který není součástí pracovního programu Komise, neměl být předmětem hodnocení dopadů, útvary Komise se domnívají, že pro lepší vydávání zákonů a transparentnost je třeba posoudit různé možnosti opatření, která mohou být v této oblasti přijata, jakož i jejich dopad na náklady a výnosy.
3)Právní stránka návrhu
305	·Shrnutí navrhovaných opatření Tento návrh stanoví společné zásady umožňující zlepšit výkon práva volného pohybu, základní svobodu Společenství, a fungování vnitřního trhu, což jsou zásady, které jsou součástí úpravy systémů penzijního připojištění probíhající v členských státech. Mobilita pracovníků jak uvnitř členského státu, tak mezi členskými státy je zásadním činitelem dobrého fungování evropského trhu práce a tvoří nedílnou součást záměrů lisabonské strategie usilující o posílení zaměstnanosti a ekonomického růstu. Je tedy třeba zlepšit nejen mobilitu mezi členskými státy, ale také profesní mobilitu uvnitř jednoho státu. Některá pravidla systémů penzijního připojištění, zejména pokud jde o nabytí, tuto vnitřní mobilitu omezují. To vytváří překážku zejména pro rozvoj podniků z jiných členských států kvůli obtížím při náboru kvalifikovaných zaměstnanců (kteří jsou drženi v podnicích pravidly systémů penzijního připojištění). Tato směrnice tak má za cíl sblížit právní předpisy členských států v této oblasti pro zlepšení podmínek hospodářské soutěže na evropském trhu práce.
310	·Právní základ Právními základy tohoto návrhu jsou články 42 a 94 Smlouvy o ES. Článek 42 již posloužil jako právní základ směrnice 1998/49/ES. Článek 94 Smlouvy o ES je vhodný z toho důvodu, že skutečné zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění je nemožné bez zlepšení profesní mobility obecně, a to i uvnitř členských států. Lepší všeobecná profesní mobilita je dále nezbytná pro dobré fungování společného trhu založeného na flexibilní pracovní síle, která není omezována použitím některých pravidel systémů penzijního připojištění, jako jsou pravidla nutící v některých případech pracovníka zůstat u stejného zaměstnavatele po značnou dobu, než nabude příslušné nároky.
320	·Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije v případě, kdy se návrh netýká oblasti spadající do výlučné pravomoci Společenství.
	Cíle návrhu nemohou být uspokojivě dosaženy akcí členských států z těchto důvodů:
321	Trhy práce nekončí na hranicích členských států, a proto je třeba přijmout opatření na úrovni Společenství pro větší flexibilitu a efektivnost těchto trhů, a to odstraněním některých překážek mobility pracovní síly vyplývajících ze systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění.
	Cílů návrhu může být lépe dosaženo akcí Společenství z těchto důvodů:
324	Různé směry nebo doporučení stanovené několikrát během posledních deseti let evropskými orgány nevedly k významnému sblížení vnitrostátních právních předpisů a naopak hrozí, že rozdíly se budou v Unii rozšířené na 25 států prohlubovat. Současné a budoucí souvislosti vývoje důchodových systémů v evropském měřítku si dnes vyžadují přijetí nástroje Společenství: na jedné straně má Unie od roku 2003 k dispozici právní rámec, který podporuje přeshraniční správu systémů penzijního připojištění; na druhé straně, jak ukazuje nedávná studie Výboru pro sociální ochranu a Komise o budoucnosti systémů zaměstnaneckého penzijního připojištění, tyto systémy by měly zaznamenat dynamický vývoj; je tedy vhodná doba pro poskytnutí společných doporučení.
325	Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.
	·Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:
331	Volba nástroje a jeho pravidla odpovídají zásadě proporcionality: zvolená forma je směrnice a nikoli nařízení, aby byla zachována různorodost v organizaci systémů penzijního připojištění v členských státech a zároveň vytvořen globální rámec, který stanoví cíle, jichž má být členskými státy dosaženo, bez podrobného popisu opatření pro jejich dosažení.
332	Navrhovaná ustanovení byla nakonec určena podle minimálních nezbytných požadavků s ohledem na možné důsledky pro stávající vnitrostátní systémy, vycházející z posouzení dopadů; tato ustanovení mimo jiné stanoví důležité lhůty pro provedení některých ustanovení této směrnice.

	·Volba nástrojů
341	Navrhovaný nástroj: směrnice.
342	Jiné nástroje by nebyly přiměřené z těchto důvodů: Méně závazný nástroj jako kodex chování by nedával mnoho příležitostí k dosažení požadovaného výsledku vzhledem k tomu, že více než patnáct let diskuzí na evropské úrovni nevedlo k žádné podobné iniciativě na dobrovolném základě. Nadto mnoho prvků, na nichž spočívají systémy penzijního připojištění, je upraveno právními předpisy členských států. Závaznější nástroj, jako nařízení, by neumožňoval potřebnou flexibilitu pro zohlednění značné rozdílnosti systémů penzijního připojištění a jejich často dobrovolnou povahu.
4)ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
409	Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.
5)Další informace
550	·Srovnávací tabulka Členské státy jsou povinny sdělit Komisi znění vnitrostátních předpisů, kterými se směrnice provádí, a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.
560	·Evropský hospodářský prostor Tato předloha právního aktu spadá do oblasti, které se týká Dohoda o EHP, a je tedy třeba ji vztáhnout na evropský hospodářský prostor.
570	·Podrobné vysvětlení návrhu po kapitolách či článcích Účel (Článek 1) Článek 1 přebírá a shrnuje cíle popsané v odstavci 1.2. Oblast působnosti (Článek 2) Pro zachování konzistence se směrnicí 98/49/ES je oblast působnosti tohoto návrhu shodná s oblastí působnosti uvedené směrnice. Je tedy do ní zahrnut každý systém penzijního připojištění (definovaný v článku 3), s výjimkou systémů, na které se vztahuje změněné nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971. Definice (Článek 3) Vzhledem ke značné různorodosti systémů penzijního připojištění v členských státech je nezbytné definovat některé pojmy používané v tomto návrhu. Odstavce a) („penzijní připojištění“), b) („systém penzijního připojištění“) a d) („nároky na důchod“) obsahují definice shodné s těmi, které byly použity pro směrnici 98/49/ES, v zájmu zajištění konzistence s její oblastí působnosti. Je třeba poznamenat, že pojem "přenositelnost" používaný v tomto návrhu se vztahuje k možnosti odcházejícího pracovníka nabýt a uchovat si nároky na penzijní připojištění. Podmínky nabytí (Článek 4) Pro snížení záporných účinků podmínek nabytí nároků na penzijní připojištění na výkon práva volného pohybu stanoví návrh směrnice tato zmírňující opatření: -    Pracovník, který ještě nenabyl nároky v systému penzijního připojištění, ale který již uhradil příspěvky, o ně nesmí přijít. Za tímto účelem musí být úhrn příspěvků vyplacen nebo převeden. -    Požadavek na zvýšení minimálního věku postihuje mobilitu mladých pracovníků, pokud odchod před dosažením tohoto minimálního věku vede k pozbytí nároků na důchod pro období odpracované před minimálním věkem. Pracovník musí začít nabývat nároky na penzijního připojištění nejpozději od 21 let. -    Je třeba snížit čekací lhůtu, během níž se pracovník ještě nesmí účastnit systému připojištění. Tato lhůta nesmí přesáhnout období jednoho roku (vyjma případů, kdy ještě nebyl dosažen minimální věk). Tak si systémy zachovají zejména možnost spojit čekací lhůtu se zkušební lhůtou (jež obvykle nepřesahuje jeden rok). -    Aby bylo odcházejícím pracovníkům, zejména těm, kteří postupně zastávali několik zaměstnání, umožněno nabýt v dostatečné míře nároky na penzijní připojištění během jejich kariéry, je třeba vymezit možnost uplatnit zkušební dobu, tzn. dobu účasti, v rámci níž pracovník získá nabytá práva. Tato doba nesmí přesáhnout dva roky. Ochrana odložených nároků na důchod (Článek 5) Mobilní pracovník nesmí být vystaven podstatnému snížení nabytých nároků, které zanechal v systému penzijního připojištění ve svém dřívějším pracovním vztahu. Členské státy disponují různými nástroji pro zajištění této úpravy, zejména podle způsobu, jakým se vyvíjejí nároky aktivních účastníků. Aby se zabránilo příliš vysokým administrativním výdajům vyplývajícím ze správy velkého počtu odložených nároků nízké hodnoty, dává návrh možnost nechránit tyto nabyté nároky, pokud nepřesahují výši stanovenou příslušným členským státem, ale převést nebo vyplatit kapitál představující nabyté nároky. Převoditelnost (Článek 6) Návrh směrnice stanoví, že odcházející pracovník musí mít možnost výběru mezi zachováním nároků v systému připojištění ve svém dřívějším pracovním poměru a převodem svých nabytých nároků, vyjma případů, kdy se na jeho nové zaměstnání vztahuje stejný systém penzijního připojištění nebo pokud je ze strany systému kapitál vyplacen z důvodu nízké hodnoty nabytých nároků. Odcházející pracovník, který požádá o převod svých nároků, nesmí být poškozen výpočty hodnoty převáděných nároků provedenými oběma dotčenými systémy, ani přílišnými správními náklady. Poskytování informací (Článek 7) Cílem článku 7 je doplnit stávající ustanovení na evropské úrovni v oblasti poskytování informací, která jsou stanovena směrnicí 2003/41/ES. Jelikož je oblast působnosti této směrnice, zahrnující rovněž systémy, jež nejsou založeny na průběžném financování, širší než oblast působnosti směrnice 2003/41/ES, musí být v této oblasti stanovena dodatečná ustanovení. Směrnice 2003/41/ES stanoví, že informace budou poskytovány pouze účastníkům a příjemcům, a proto je třeba doplnit tuto oblast tak, že každému (potenciálně) odcházejícímu pracovníkovi, ať už je účastníkem či nikoli, budou poskytnuty informace o důsledcích pro nároky na penzijní připojištění vyplývajících ze skončení zaměstnání. Minimální požadavky – zabránění zhoršení (Článek 8) V duchu provádění vnitřního trhu a ustanovení v sociální oblasti, která se k němu vztahují, návrh směrnice nepředstavuje překážku pro propracovanější ustanovení v oblasti přenositelnosti, jež by mohly přijmout členské státy; stejně tak vylučuje jakýkoli podnět, který by představoval snížení stávajícího stupně přenositelnosti. Provedení (Článek 9) S ohledem na rozdílnost systémů penzijního připojištění v členských státech volí tento návrh směrnice pružný přístup pro provedení některých ustanovení spojených s podmínkami nabytí nároků na důchod a s podmínkami převodu. Členské státy tak mohou využít dodatečné lhůty pro provedení některých ustanovení, která by mohla být krátkodobě příliš zavazující. Vzhledem k významnému zapojení sociálních partnerů do organizace a správy zaměstnaneckých systémů sociálního připojištění stanoví návrh směrnice, že její provedení jim může být členskými státy svěřeno.

2005/0214 (COD)

Provádění lisabonského programu Společenství
Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 42 a 94 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise 9 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 11 ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy 12 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Volný pohyb osob je jednou ze základních svobod Společenství; Smlouva v článku 42 stanoví, že Rada přijme postupem podle článku 251 v oblasti sociálního zabezpečení taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků.

(2)Sociální ochrana pracovníků v oblasti důchodů je zajištěna zákonnými systémy sociálního zabezpečení doplněnými o doplňkové systémy sociálního zabezpečení v návaznosti na pracovní smlouvu, které mají v členských státech stále větší důležitost.

(3)Rada má široký prostor pro uvážení v případě výběru nejvhodnějších opatření k dosažení cíle článku 42 Smlouvy; koordinační systém stanovený v nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství 13 a v nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 14 a zejména pravidla použitelná pro sčítání dob pojištění se netýkají systémů penzijního připojištění, s výjimkou systémů zahrnutých pod pojem „právní předpisy“, tak jak je stanoven v čl. 1 prvním pododstavci písm. j) nařízení (EHS) č. 1408/71, nebo jichž se týká prohlášení členského státu v souladu s tímto článkem. Systémy penzijního připojištění by měly podléhat zvláštním opatřením, aby bylo možné přihlédnout k jejich podstatě a zvláštnostem a k rozdílnosti těchto systémů v jednotlivých členských státech a mezi členskými státy, jakož i k úloze, kterou hrají sociální partneři při jejich provádění.

(4)Směrnice Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění 15 představuje první zvláštní opatření pro zlepšení výkonu práva volného pohybu pracovníků v oblasti systémů penzijního připojištění.

(5)Rovněž je třeba vycházet z článku 94 Smlouvy, jelikož rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy pro systémy penzijního připojištění by mohly představovat překážku jak pro právo volného pohybu pracovníků, tak pro fungování společného trhu. Pro zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění pracovníků pohybujících se ve Společenství a v témže členském státě tak musí být sladěny některé podmínky pro nabytí nároků na důchod a musí být sblížena pravidla pro ochranu odložených nároků a pro převod nabytých nároků.

(6)Aby bylo zajištěno, že podmínky pro nabytí nároků na penzijní připojištění nenaruší právo volného pohybu pracovníků v Evropské unii, je třeba vymezit podmínky tohoto nabytí, aby pracovník, pokud vykonává své právo volného pohybu nebo se pohybuje v členském státě, obdržel na konci kariéry důchod v odpovídající výši.

(7)Rovněž je třeba dbát na spravedlivou úpravu odložených nároků na důchod s cílem předejít penalizaci odcházejícího pracovníka. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo pomocí úpravy odložených nároků podle různých referenčních měřítek, mezi něž patří inflace, výše mezd nebo právě vyplácené důchody, popřípadě výnosnost aktiv z jejich systému penzijního připojištění.

(8)Aby se zabránilo příliš vysokým správním nákladům vyplývajícím ze správy velkého počtu odložených nároků nízké hodnoty, je třeba, aby bylo v systémech umožněno nechránit nabyté nároky, ale provést převod nebo vyplacení kapitálu představujícího nabyté nároky, pokud nepřesahují výši stanovenou příslušným členským státem.

(9)Je třeba zajistit pracovníkům, kteří mění zaměstnání, možnost výběru mezi zachováním jejich nároků na důchod nabytých v původním systému penzijního připojištění a převodem odpovídajícího kapitálu do jiného systému penzijního připojištění, a to i do jiného členského státu.

(10)V zájmu finanční udržitelnosti systémů penzijního připojištění mohou členské státy v zásadě zprostit nefondové systémy povinnosti umožnit pracovníkům převod nabytých nároků. V zájmu rovného zacházení s pracovníky, na něž se vztahují fondové systémy, a pracovníky, na něž se vztahují nefondové systémy, je nicméně třeba, aby členské státy usilovaly o postupné zlepšení převoditelnosti nároků vyplývajících z nefondových systémů.

(11)Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi 16 , měli by být pracovníci, kteří vykonávají nebo se chystají vykonávat své právo volného pohybu, vhodně informováni osobami příslušnými pro správu systémů penzijního připojištění, zejména o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.

(12)Z důvodu rozdílnosti doplňkových systémů sociálního zabezpečení se Společenství musí omezit na stanovení cílů, kterých je třeba dosáhnout v obecné rovině, a proto je směrnice vhodným právním nástrojem.

(13)Protože cílů navrhovaného opatření, totiž odstranění překážek bránících výkonu práva volného pohybu pracovníků a fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality uvedené v tomto článku tato směrnice, opírající se zejména o posouzení dopadů provedené s pomocí výboru pro penzijní připojištění, nepřekračuje opatření nezbytná pro dosažení těchto cílů.

(14)Tato směrnice stanoví minimální požadavky, což ponechává členským státům možnost přijmout nebo zachovat vhodnější ustanovení. Provedením této směrnice nesmí být odůvodňováno jakékoli zhoršení oproti stávající situaci v každém členském státě.

(15)Vzhledem k nutnosti přihlížet k účinkům této směrnice především na finanční udržitelnost systémů penzijního připojištění mohou členské státy využít dodatečné lhůty k postupnému provedení ustanovení, která tyto účinky mohou mít.

(16)V souladu s vnitrostátními předpisy, kterými se řídí organizace systémů penzijního připojištění, mohou členské státy pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost provedením této směrnice, pokud jde o ustanovení týkající se kolektivních smluv, za podmínky, že přijmou všechna nezbytná opatření, aby mohly kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel

Cílem této směrnice je usnadnit výkon práva volného pohybu pracovníků a práva profesní mobility v témže členském státě tím, že budou odstraněny překážky vytvářené některými pravidly systémů penzijního připojištění v členských státech.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se použije pro systémy penzijního připojištění, s výjimkou systémů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1408/71.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

(a)„penzijním připojištěním“: starobní důchod a invalidní a pozůstalostní důchod, pokud je upravují předpisy o systémech penzijního připojištění zřízených podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, které mají doplňovat nebo nahrazovat dávky poskytované zákonnými systémy sociálního zabezpečení pro stejné pojistné události;

(b)„systémem penzijního připojištění“: jakýkoli profesní systém zřízený podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, jako jsou smlouva o skupinovém pojištění nebo soustava přerozdělování pojistného uzavřená v jednom nebo několika odvětvích nebo oblastech podnikání, systém průběžného financování, fondový systém nebo přislíbený důchod zaručený rezervami podniků na důchodové zabezpečení nebo jakákoli jiná společná nebo srovnatelná úprava, která má poskytovat doplňkové platby zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným;

(c)„účastníky“: osoby, jimž jejich povolání dává nebo může dávat nárok na penzijní připojištění v souladu s ustanoveními systému penzijního připojištění;

(d)„nároky na důchod“: jakékoli dávky, na které má účastník nebo jiná opravněná osoba nárok na základě pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních právních předpisů;

(e)„skončením zaměstnání“: rozhodnutí o ukončení pracovního poměru;

(f)„odcházejícím pracovníkem“: pracovník, který před dosažením způsobilosti k pobírání důchodu opustí pracovní poměr, v němž nashromáždil nároky na důchod nebo těchto nároků mohl nabýt, pokud by v tomto pracovním poměru setrval;

(g)„přenositelností“: možnost pracovníka nabýt a uchovat si nároky na důchod při výkonu svého práva volného pohybu nebo profesní mobility;

(h)„příjemcem odloženého důchodu“: každý bývalý účastník, jehož nároky na důchod zůstávají v systému penzijního připojištění odložené až do doby, kdy jsou splněny podmínky způsobilosti pro pobírání penzijního připojištění;

(i)„odloženými nároky na důchod“: nároky na důchod zachované v systému, v němž byly nabyty příjemcem odloženého důchodu, který bude pobírat důchod pocházející z tohoto systému penzijního připojištění, jakmile budou splněny podmínky způsobilosti k jeho pobírání;

(j)„převodem“: ze strany systému penzijního připojištění vyplacení kapitálu, který představuje všechny nároky nebo část nároků na důchod nabyté v rámci tohoto systému, přičemž tento kapitál může být převeden do nového systému penzijního připojištění nebo do jiné finanční instituce poskytující nároky na důchod.

Článek 4

Podmínky nabytí

Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby:

(a)pokud při skončení zaměstnání nebyly ještě nabyty nároky na důchod, celková výše příspěvků uhrazená odcházejícím pracovníkem nebo jménem tohoto    pracovníka byla vyplacena nebo převedena;

(b)minimální věk, pokud je pro nabytí nároků na důchod vyžadován,    nepřesahoval 21 let.

(c)měl pracovník možnost účastnit se systému penzijního připojištění po uplynutí nejvýše jednoho roku zaměstnání, popřípadě nejpozději po dosažení    požadovaného minimálního věku.

(d)pracovník nabyl nároky na důchod po nejvýše dvouleté době účasti.

Článek 5

Ochrana odložených nároků na důchod

1.Členské státy přijmou opatření, která pokládají za nezbytná k zajištění spravedlivé úpravy odložených nároků na důchod s cílem předejít penalizaci odcházejícího pracovníka.

2.Členské státy mohou umožnit systémům penzijního připojištění nechránit nabyté nároky, ale provést převod či vyplacení kapitálu představujícího nabyté nároky, pokud tyto nepřesahují hranici stanovenou příslušným členským státem. Členský stát uvědomí Komisi o stanovené hranici.

Článek 6

Převoditelnost

1.S výhradou situace, kdy je kapitál vyplacen podle čl. 5 odst. 2, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že pokud se na odcházejícího pracovníka nevztahuje stejný systém penzijního připojištění v jeho novém zaměstnání, mohl pracovník na vlastní žádost a nejpozději do 18 měsíců po skončení zaměstnání dosáhnout převodu všech svých nabytých nároků na důchod v rámci členského státu nebo do jiného členského státu.

2.Členské státy by měly v souladu s vnitrostátní praxí zajistit, aby v případě, kdy předpoklady pojistné matematiky a předpoklady vztahující se k úrokové sazbě určují hodnotu převáděných nabytých nároků, odcházející pracovník nebyl penalizován.

3.Systém penzijního připojištění, do kterého se převod uskuteční, nepodrobí převedené nároky podmínkám nabytí a chrání tyto nároky alespoň ve stejné míře jako odložené nároky podle čl. 5 odst. 1.

4.Pokud při převodu vzniknou správní náklady, přijmou členské státy nezbytná opatření s cílem předejít tomu, že tyto náklady budou neúměrné délce účasti odcházejícího pracovníka.

Článek 7

Informace

1.Aniž jsou dotčeny povinnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění vyplývající z článku 11 směrnice 2003/41/ES, které se týkají informací, jež je třeba poskytnout účastníkům a příjemcům, přijmou členské státy nezbytná opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že pracovníci budou informováni osobou příslušnou pro správu systému penzijního připojištění o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.

2.Pracovníkům, kteří o ně požádají, jsou předány v přiměřené lhůtě dostatečné informace týkající se zejména:

(a)podmínek nabytí nároků na penzijní připojištění a důsledků uplatnění těchto    podmínek při skončení zaměstnání;

(b)důchodových dávek stanovených v případě skončení zaměstnání;

(c)podmínek ochrany odložených nároků na důchod;

(d)podmínek převodu nabytých nároků.

3.Příjemce odloženého důchodu, pokud o to požádá, obdrží od osoby příslušné pro správu systému penzijního připojištění informace o svých odložených nárocích na důchod a o jakékoli změně pravidel systému penzijního připojištění, která se jich dotýká.

4.Informace uvedená v tomto článku je předána písemně a srozumitelnou formou.

Článek 8

Minimální požadavky – zabránění zhoršení

1.Členské státy mohou přijmout nebo zachovat vhodnější ustanovení týkající se přenositelnosti nároků na penzijní připojištění, než jsou ustanovení stanovená touto směrnicí.

2.Provedení této směrnice nesmí v žádném případě představovat příčinu snížení stávajícího stupně přenositelnosti nároků na penzijní připojištění v členských státech.

Článek 9

Provedení

1.Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 2008 nebo mohou pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost provedením této směrnice, pokud jde o ustanovení týkající se kolektivních smluv. V takovém případě členské státy zajistí, že nejpozději do 1. července 2008 přijmou sociální partneři formou dohody nezbytná opatření. Dotyčné členské státy přitom přijmou všechna nezbytná opatření, aby mohly kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2.Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy využít, pokud to bude nutné, dodatečné lhůty 60 měsíců ode dne 1. července 2008 pro provedení cíle stanoveného v čl. 4 písm. d). Každý členský stát, který si přeje obdržet tuto dodatečnou lhůtu, o tom uvědomí Komisi a uvede příslušná ustanovení a systémy a zvláštní důvody, které tuto dodatečnou lhůtu odůvodní.

3.Bez ohledu na odstavec 1 a s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám náležitě odůvodněným a spojeným s finanční udržitelností systémů penzijního připojištění mohou členské státy vyjmout systémy fungující na základě průběžného financování, podpůrné pokladny („Unterstűtzungskassen“) a podniky vytvářející rezervy na důchodové zabezpečení svých zaměstnanců z působnosti čl. 6 odst. 1. Každý členský stát, který si přeje obdržet tuto dodatečnou lhůtu, o tom bezodkladně uvědomí Komisi a uvede příslušné systémy a specifické důvody, které tuto výjimku odůvodní, jakož i přijatá nebo plánovaná opatření ke zlepšení převoditelnosti nároků vyplývajících z daných systémů.

4.Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

5.Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijatých k provedení ustanovení článku 5.

Článek 10

Zpráva

1.Každých pět let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zprávu, kterou předloží Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

2.Nejpozději do 10 let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise zvláštní zprávu o používání čl. 9 odst. 3. Na tomto základě Komise případně předloží návrh zahrnující všechny změny této směrnice, jež se ukáží jako nezbytné pro zajištění rovného zacházení s pracovníky, na něž se vztahují fondové systémy, a pracovníky, na něž se vztahují systémy uvedené v čl. 9 odst. 3, pokud jde o převoditelnost nabytých nároků.

Článek 11

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

(1) Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie KOM (2005) 24, Brusel, 2. února 2005

(2) Sdělení Komise o sociální agendě – KOM (2005) 33 v konečném znění, Brusel, 9. února 2005

(3) Směrnice 98/49/ES o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění, Úř. věst. L 209 ze dne 25. července 1998.

(4) Společně k růstu a zaměstnanosti - Nový začátek lisabonské strategie, Sdělení jarnímu zasedání Evropské rady – KOM (2005) 24, Brusel, 2. února 2005.

(5) Zejména hlavní směr 21.

(6) SEK (2002) 597, ze dne 27. května 2002.

(7) SEK (2003), ze dne 12. září 2003.

(8) Výbor zřízený rozhodnutím Komise K (2001) 1775 ze dne 9. července 2001, Úř. věst. L 196, 20.7.2001, s. 26-27.

(9) Úř. věst. C […], […], s. […].

(10) Úř. věst. C […], […], s. […].

(11) Úř. věst. C […], […], s. […].

(12) Úř. věst. C […], […], s. […].

(13) Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 631/2004 (Úř. věst. L 100, 6.4.2004, s. 1).

(14) Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 77/2005 (Úř. věst. L 16, 20.1.2005, s. 3.).

(15) Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46.

(16) Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.