—

Žalobkyně tvrdí, že zúžením své role na omezený přezkum legality namísto provedení plného správního přezkumu rozhodnutí o triclosanu odvolací senát porušil podstatnou procesní náležitost. Podle žalobkyně též odvolací senát porušil dvě podstatné procesní náležitosti, když ponechal bez povšimnutí – bez věcného posouzení – četné klíčové argumenty a vědecké důkazy předložené žalobkyní. Nejenže přitom odvolací senát podle žalobkyně nevykonal svou pravomoc správního přezkumu, ale také porušil její právo na obhajobu.

—

Pokud jde o test na krysách, žalobkyně uvádí, že ECHA i odvolací senát uznaly rozdíly mezi systémem štítné žlázy u krys a u člověka, v případě potenciálních účinků na lidský thyroxin se však opíraly hlavně o údaje ze studií na krysách (zatímco stávající studie týkající se člověka dokládají neexistenci takových účinků). Podle žalobkyně tak rozhodnutí o triclosanu i) nezohledňuje všechny dostupné relevantní informace, ii) je rozporné, iii) opírá se o neucelené důkazy, a z těchto důvodů trpí zjevně nesprávným posouzením ohledně nezbytnosti testu na krysách v rozsahu, v němž z něho vyplývají obavy ohledně údajné vývojové neurotoxicity u člověka. Žalobkyně dále tvrdí, že v případě sledovaných vlastností týkajících se pohlavní reprodukční toxicity, obsažených ve studii na krysách, ECHA i odvolací senát rovněž nezohlednily všechny dostupné relevantní informace a vycházely z neucelených důkazů. Podle žalobkyně se tak ECHA a odvolací senát dopustily zjevně nesprávného posouzení nezbytnosti trestu na krysách u jakýchkoli sledovaných vlastností týkajících se reprodukční toxicity. Podle žalobkyně je test na krysách rovněž zjevně nevhodný, protože výsledky testu neumožňují ECHA objasnit údajné obavy z narušení endokrinní činnosti u člověka. Žalobkyně konečně tvrdí, že rozhodnutí o triclosanu je protiprávní v tom smyslu, že odvolací senát potvrdil test na krysách bez ověření, zda byly splněny všechny požadavky vyplývající ze zásady proporcionality; odvolací senát zejména neověřil, zda byly k dispozici méně omezující prostředky pro účely objasnění údajné obavy z narušení endokrinní činnosti v případě triclosanu.

—

Pokud jde o test na rybách, žalobkyně tvrdí, že i) odvolací senát ve skutečnosti nevykonal svou posuzovací pravomoc a neurčil, zda na základě dostupných vědeckých důkazů bylo dáno „možné riziko“, jež mohlo odůvodnit požadavek na provedení dalších testů, ii) ECHA ani odvolací senát neprokázaly, že na základě dostupných vědeckých důkazů je dáno možné riziko narušení endokrinní činnosti odůvodňující další testy na rybách, a iii) ECHA i odvolací senát obrátily důkazní břemeno a porušily čl. 25 odst. 1 nařízení REACH tím, že po žalobkyni požadovaly prokázání neexistence takového rizika.

—

Pokud jde o test perzistence, žalobkyně tvrdí, že požadavkem, aby tento test provedla jak ve sladké, tak i v mořské vodě, za účelem údajného objasnění možného rizika perzistence triclosanu v životním prostředí, ECHA a odvolací senát nevzaly řádně v úvahu důkazní břemeno v otázce perzistence triclosanu a požadavek na posouzení podmínek významných z hlediska životního prostředí podle přílohy XIII. Žalobkyně dále uvádí, že požadavkem, aby provedla test perzistence v pelagické vodě (tj. v čiré vodě bez usazenin), ECHA a odvolací senát rovněž nerespektovaly jasný pokyn obsažený v příloze XIII nařízení REACH posoudit důkazy, které odrážejí podmínky „významné“ z hlediska životního prostředí. Žalobkyně dále uvádí, že ECHA i odvolací senát následně neprovedly odpovídající expertní posudek k identifikaci vhodných testovacích podmínek, poté, co rozhodly, že derogační simulační zkoušky musí odrážet podmínky významné z hlediska životního prostředí.