Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody na boj proti změně klimatu
PŘEHLED DOKUMENTU:
Sdělení Evropské komise (COM(2016) 110 final) – dopady Pařížské dohody přijaté v rámci úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu
CO JE CÍLEM TOHOTO SDĚLENÍ?
-
Stanoví klíčové prvky Pařížské dohody a toho, jak je Evropská unie (EU) provádí.
-
EU má za cíl svým příkladem povzbuzovat mezinárodní partnery v jejich úsilí o přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.
KLÍČOVÉ BODY
-
Pařížská dohoda poskytuje celosvětový akční plán boje proti změně klimatu. Patří sem:
-
omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 oC v porovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o udržení nárůstu teploty na úrovni 1,5 oC,
-
počínaje rokem 2023 se každých pět let setkávat při „globálním hodnocení“, jehož účelem bude posoudit pokrok,
-
zajištění právně závazné povinnosti signatářů uplatňovat vnitrostátní opatření ke zmírňování* změny klimatu,
-
zavedení opatření pro větší transparentnost a odpovědnost, včetně podávání inventur skleníkových plynů všemi stranami jednou za dva roky,
-
zajištění financování a další podpory na pomoc méně bohatým zemím, aby mohly přijmout nezbytná opatření v oblasti přizpůsobování*.
-
Dohoda byla otevřena k podpisu dne 22. dubna 2016 a vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016.
-
Mezivládní panel pro změnu klimatu v roce 2018 podá zprávu o politických důsledcích cíle 1,5 oC.
-
Pro provádění Pařížské dohody bude EU:
-
provádět svůj projekt energetické unie, jehož cílem je odklonit se od ekonomiky závislé na fosilních palivech,
-
podporovat výzkum a vývoj se zaměřením na nízkouhlíkové inovace,
-
využívat finance EU, například Evropský fond pro strategické investice, a politiky, zejména unii kapitálových trhů, s cílem stimulovat k větším soukromým investicím,
-
využívat své zkušenosti v oblasti stanovení cen za emise uhlíku s cílem povzbudit další země, aby zavedly podobná opatření,
-
zeširoka povzbuzovat občanskou společnost – veřejnost, průmysl a odbory a malé i velké společnosti – s cílem přispět k naplnění cílů,
-
klást důraz na význam opatření v oblasti klimatu v různých aspektech své politické agendy při jednání s mezinárodními partnery včetně zvláštní pomoci pro rozvojové země,
-
předkládat různé návrhy v oblastech, jako je energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie, aby bylo možné splnit vlastní cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Na domácím trhu má EU za cíl snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030.
KONTEXT
Na Konferenci o změně klimatu v Paříži (COP21) v prosinci 2015 přijalo Pařížskou dohodu 195 zemí jakožto vůbec první univerzální právně závaznou celosvětovou dohodu o klimatu.
Dohoda vstoupila v platnost po tom, co ji ratifikovalo nejméně 55 zemí zodpovědných přinejmenším za 55 % celosvětových emisí.
Více informací najdete zde:
-
„Pařížská dohoda“ na internetových stránkách Evropské komise.
-
„Pařížská dohoda“ na internetových stránkách věnovaných Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu.
* KLÍČOVÉ POJMY
Zmírňování: opatření, jako je například přechod na obnovitelnou a jadernou energii, s cílem řešit základní příčiny změny klimatu snižováním emisí skleníkových plynů.
Přizpůsobování: opatření, jako jsou například zábrany proti zvyšování hladiny moří, s cílem snížit rizika vyplývající z důsledků změny klimatu.
HLAVNÍ DOKUMENT
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (COM(2016) 110 final, 2.3.2016)
Poslední aktualizace 21.11.2016
Haut