Zásada předběžné opatrnosti

KLÍČOVÉ BODY

Zásadu předběžné opatrnosti zmiňuje článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zásada má zaručit vysokou úroveň ochrany životního prostředí díky preventivním rozhodnutím v případě nebezpečí. V praxi je však působnost zásady mnohem větší a vztahuje se rovněž na spotřebitelskou politiku, na právní předpisy Evropské unie (EU) týkající se potravin, na zdraví lidí, zvířat a rostlin.

Vymezení zásady musí mít rovněž příznivý účinek na mezinárodní úrovni, aby otázka zajištění vhodné úrovně ochrany životního prostředí a zdraví byla prosazována i v mezinárodních jednáních. Hlásí se k ní již různé mezinárodní úmluvy a objevuje se zejména v Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření (SPS) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

Využívání zásady předběžné opatrnosti

Podle Evropské komise se zásady předběžné opatrnosti lze dovolávat, jestliže určitý jev, produkt či postup může mít potenciálně nebezpečné účinky, zjištěné odborným a objektivním hodnocením, pokud takové hodnocení neumožňuje riziko stanovit s dostatečnou jistotou.

Využití zásady tak spadá do obecného rámce analýzy rizik (která kromě vyhodnocení rizik zahrnuje jejich řízení a oznamování), konkrétněji do rámce řízení rizik, které odpovídá rozhodovací fázi.

Komise zdůrazňuje, že zásady předběžné opatrnosti se lze dovolávat pouze v případě potenciálního rizika a že tato zásada nikdy nemůže být důvodem pro arbitrární rozhodnutí.

Zásada předběžné opatrnosti tedy může být využita, pouze pokud jsou splněny tři předběžné podmínky:

• stanovení potenciálně nepříznivých účinků;
• vyhodnocení dostupných vědeckých údajů;
• rozsah vědecké nejistoty.

Opatření předběžné opatrnosti

Orgány pověřené řízením rizik mohou rozhodnout, zda vzhledem k míře rizika podniknou, či nepodniknou určité kroky. Pokud je míra rizika vysoká, může být přijato několik kategorií opatření. Může se jednat o odpovídající právní akty, financování výzkumných programů, opatření v oblasti informovanosti veřejnosti atd.

Společné pokyny

Využívání zásady předběžné opatrnosti se musí řídit třemi specifickými zásadami:

• co nejúplnější odborné hodnocení a co nejpřesnější stanovení míry vědecké nejistoty;
• hodnocení rizik a potenciálních důsledků nečinnosti;
• účast všech zainteresovaných stran na zkoumání opatření předběžné opatrnosti, jakmile jsou k dispozici výsledky odborného hodnocení a/nebo hodnocení rizik.

Při využití zásady předběžné opatrnosti navíc zůstávají v platnosti obecné zásady řízení rizik. Jedná se o následujících pět zásad:

• úměrnost učiněných opatření vzhledem k požadované úrovni ochrany;
• nediskriminace při uplatňování opatření;
• konzistentnost opatření s opatřeními již učiněnými v podobných situacích či využívajícími podobných přístupů;
• posouzení přínosů a nákladů v případě, že budou opatření učiněna, a v případě, že učiněna nebudou;
• přezkoumání opatření vzhledem k vědeckému vývoji.

Důkazní břemeno

S výjimkou léčiv, pesticidů a potravinářských přídatných látek musí ve většině případů evropští spotřebitelé a sdružení, která je zastupují, nebezpečí spojené s postupem či produktem uvedeným na trh prokázat.

V případě, že jsou učiněny kroky v rámci zásady předběžné opatrnosti, však může být požadováno, aby výrobce nebo dovozce prokázal absenci nebezpečí. Tuto možnost je třeba zvážit v každém případě zvlášť. Nelze ji obecně uplatňovat na všechny produkty a postupy uvedené na trh.