Jednotná platba pro zemědělské podniky

Od reformy v roce 2003 se musí společná zemědělská politika (SZP) přizpůsobovat novým výzvám evropského zemědělství, jako je změna klimatu, hospodaření s vodou nebo ochrana biodiverzity. Cílem tohoto nařízení je zjednodušit a modernizovat SZP. Proto postupně ruší podporu vázanou na produkci a zahrnuje ji do režimu jednotné platby (SPS, Single Payment Scheme). Předpokládané změny umožní evropským zemědělcům lépe zohledňovat trendy na trhu při plánování produkce a přispějí k rozvoji venkova.

AKT

Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Viz pozměňovací akty)

PŘEHLED

Od reformy společné zemědělské politiky (SZP) provedené v červnu 2003 se podpora vázaná na produkci postupně ruší a je zahrnuta do režimu jednotné platby (SPS), což je systém přímých plateb evropským zemědělcům. Toto nařízení je pokračováním reformy.

Přímé platby jsou platby poskytnuté přímo zemědělcům v rámci jednoho z režimů podpory uvedených v příloze I tohoto nařízení. Některé z těchto plateb jsou ještě přímo vázané na produkci, ovšem většina přímých plateb byla oddělena a přiděluje se v rámci režimu podpory příjmů zemědělce, který se nazývá „režim jednotné platby“ (SPS). V rámci SPS nezávisí podpora přidělovaná zemědělcům na jejich produkci.

Cílem tohoto nařízení je postupně zahrnout podporu vázanou na produkci do režimu jednotné platby.

PŘÍMÉ PLATBY

Podmíněnost

Přímé platby podléhají zásadě „podmíněnosti“, podle níž zemědělci musí splnit jisté požadavky, aby jim tyto platby mohly být přiděleny. Tyto požadavky se týkají tří oblastí:

• veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin;
• životní prostředí;
• dobré životní podmínky zvířat.

Pokud zemědělec tyto požadavky neplní, je potrestán snížením nebo odebráním přímých plateb.

Modulace

Modulace je systém povinného postupného snižování přímých plateb. Přímé platby převyšující částku 5 000 EUR se každý rok snižují o určité procento, a to až do 10 % snížení v roce 2012.

Odpovídající částky jsou převedeny do Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) na podporu programů rozvoje venkova, zejména na opatření týkající se změny klimatu, obnovitelných zdrojů energie, hospodaření s vodou a biodiverzity. Systém modulace se nepoužije na nejvzdálenější regiony, ostrovy v Egejském moři, ani na nové členské státy v mechanismu postupného zavádění přímých plateb.

Zemědělské poradenství

Zemědělci se mohou účastnit zemědělského poradenského systému zavedeného členskými státy, který jim poskytne poradenství ohledně plnění požadavků tohoto nařízení, pokud jde o řízení zemědělských podniků, obhospodařování půdy a dobrý zemědělský a environmentální stav.

Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém, který umožní zlepšit účinnost a kontrolu podpory přidělované zemědělským podnikům z EU. Pomocí tohoto počítačového systému může členský stát vyřizovat žádosti o podporu, prostřednictvím administrativních kontrol a šetření na místě ověřovat, že jsou platby správně prováděny, v případě potřeby předcházet nesrovnalostem a postihovat je, či vymáhat neoprávněně vyplacené částky.

Pravidla plateb

Platby se provádějí nejvýše ve dvou splátkách za rok během období, které začíná dne 1. prosince a končí dne 30. června následujícího kalendářního roku. Komise může povolit zálohy. Zemědělcům, kteří podmínky požadované pro poskytnutí plateb vytvořili uměle, nebudou žádné takové platby vyplaceny.

REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY

Režim jednotné platby přiděluje podporu zemědělcům nezávisle na jejich produkci. Hlavním cílem tohoto režimu podpory je zajištění větší stability příjmů zemědělců. Ti získávají stejnou částku podpory bez ohledu na produkci, což jim umožní přizpůsobit produkci poptávce trhu. Režim jednotné platby si také klade za cíl zlepšit konkurenceschopnost a udržitelnost zemědělství.

Vnitrostátní stropy

Rozpočtové stropy pro režim jednotné platby pro každý členský stát se každoročně zveřejňují v nařízení Komise.

Vnitrostátní rezerva

Členské státy vytvářejí vnitrostátní rezervu pro udělování platebních nároků novým zemědělcům a těm, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci, a pro přiznávání nároků zemědělcům v oblastech, kde probíhají programy pro restrukturalizaci a/nebo rozvoj.

Platební nároky

Zemědělcům se poskytne podpora v rámci režimu jednotné platby, pokud jsou držiteli platebních nároků, které musí ohlásit s hektary, na něž lze poskytnout podporu. Platební nároky mohou být za určitých podmínek převedeny z jednoho zemědělce na druhého.

Historický model provádění

V „historickém modelu“ provádění se platební nároky vypočítají z částky přímých plateb, které každý zemědělec obdržel v průběhu referenčního období (zpravidla roky 2000, 2001 a 2002; jiné způsoby výpočtu jsou možné ve zvláštních případech, nebo když se jedná o pozdější začlenění). Každý platební nárok se vypočítá vydělením referenční částky počtem hektarů, ke kterým se váže právo získat podporu.

Regionální model provádění

Členské státy mají možnost přidělovat platby na regionální úrovni. V takovém případě jsou stanoveny regionální stropy a platby jsou rozděleny zemědělcům v regionu. Hodnota jejich nároků se získá vydělením finančního krytí počtem hektarů ohlášených v prvním roce provádění systému. Všechny platební nároky v jednom regionu mají stejnou jednotkovou hodnotu.

Částečné provádění

Členské státy měly možnost zvolit částečné provádění systému jednotné platby. V takovém případě si členské státy ponechají část oddělené podpory a rozdělí ji zemědělcům formou dodatečných plateb s ohledem na produkci. Tato možnost zanikne v roce 2012, zachována bude pouze v odvětví chovu koz a ovcí a v odvětví krav bez tržní produkce mléka, aby nedocházelo k zániku zemědělské výroby v určitých regionech.

KONTEXT

Toto nařízení spadá do rámce kontroly stavu společné zemědělské politiky po reformě v roce 2003. Od té doby jde SZP cestou výrazného zjednodušení tím, že většinu plateb přiděluje zemědělcům přímo prostřednictvím režimu jednotné platby. Díky zkušenostem získaným při zavádění SPS hodlá Komise nadále zjednodušovat SZP v oblasti podmíněnosti a stávajících plateb vázaných na produkci.

Poslední aktualizace: 06.05.2011