Montrealská úmluva o odpovědnosti leteckého dopravce

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Rozhodnutí 2001/539/ES o uzavření Montrealské úmluvy Evropským společenstvím

Úmluva o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu (Montrealská úmluva)

CO JE CÍLEM ÚMLUVY A ROZHODNUTÍ?

• Cílem úmluvy je představit jednotné zákony, které budou upravovat odpovědnost leteckého dopravce v případě škody způsobené cestujícím, zavazadlům nebo zboží při mezinárodní přepravě.
• Rozhodnutí uzavírá úmluvu jménem Evropského společenství (nyní EU).

KLÍČOVÉ BODY

Úmluva představuje komplexní právní zásady a pravidla. Ty nejdůležitější z nich jsou:

• zásada neomezené občanskoprávní odpovědnosti leteckého dopravce v případě fyzického úrazu; ta se rozděluje na dva stupně:
  • první stupeň přísné odpovědnosti dopravce za škody ve výši až 100 000 SDR (zvláštní práva čerpání, jak je definuje Mezinárodní měnový fond, tj. přibližně 120 000 EUR);
  • při překročení této částky druhý stupeň odpovědnosti založený na předpokládaném zavinění dopravcem, kterého se ten může zbavit pouze prokázáním své neviny (důkazní břemeno je na dopravci);
• zásada provádění zálohovaných plateb v případě fyzického zranění, aby se obětem nebo osobám s nárokem na náhradu škody umožnilo pokrytí okamžitých finančních potřeb;
• možnost oběti nebo osoby s nárokem na náhradu škody podat žalobu u soudů v hlavním místě bydliště cestujícího;
• zvýšení limitů odpovědnosti leteckého dopravce v případě zpoždění a v případě škody na zavazadlech (zpoždění, ztráta nebo poškození);
• modernizace dopravních dokladů (elektronické letecké nákladní listy a letenky);
• vyjasnění pravidel o individuální odpovědnosti smluvního dopravce (letecký dopravce, jehož název nebo kód je na letence) a skutečného dopravce (dopravce provádějící let se nemusí shodovat se smluvním leteckým dopravcem);
• všeobecné zavedení povinnosti pro letecké dopravce uzavřít odpovídající pojištění;
• představení takzvané „regionální“ doložky umožňující organizacím ekonomické integrace, jako je EU, přistoupit k úmluvě.

V roce 1997 EU přijala nařízení (ES) č. 2027/97 (o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod), které na letecké dopravce EU uvaluje neomezenou odpovědnost v případě úmrtí nebo zranění cestujících. Směrnice (ES) č. 889/2002 směrnici (ES) č. 2027/97 mění a uplatňuje pravidla Montrealské úmluvy na všechny lety, ať už domácí, nebo mezinárodní, které provozují letečtí dopravci EU.

ODKDY ÚMLUVA A ROZHODNUTÍ PLATÍ?

Montrealská úmluva vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2003. Rozhodnutí platí ode dne 5. dubna 2001.

KONTEXT

Nedostatečnost Varšavské úmluvy z roku 1929, která upravovala odpovědnost leteckého dopravce v případě úmrtí nebo zranění, a jejích následných revizí vedla k potřebě modernizovat a sjednotit pravidla týkající se odpovědnosti.

V květnu 1999 se smluvní státy Mezinárodní organizace pro civilní letectví dohodly na modernizaci pravidel Varšavské úmluvy a přijaly je v rámci jednoho právního nástroje, který nabízí odpovídající úroveň náhrady škody v případě škody způsobené cestujícím během mezinárodní letecké dopravy.

Další informace získáte zde:

• Práva cestujících – letecká doprava (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Rozhodnutí Rady 2001/539/ES ze dne 5. dubna 2001 o uzavření Úmluvy o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu (Montrealská úmluva) Evropským společenstvím (Úř. věst. L 194, 18.7.2001, s. 38)

Úmluva o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu (Montrealská úmluva) (Úř. věst. L 194, 18.7.2001, s. 39–49).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod (Úř. věst. L 285, 17.10.1997, s. 1–3)

Postupné změny nařízení (ES) č. 2027/97 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 31.07.2018