Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku

Protokol o změně Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku

Rozhodnutí 86/238/EHS o přistoupení Společenství k Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu podepsaného v Paříži v roce 1984

Rozhodnutí (EU) 2019/2025 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu o změně Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku

Nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku

JAKÉ JSOU CÍLE ÚMLUVY, PROTOKOLU, ROZHODNUTÍ A NAŘÍZENÍ?

• Cílem úmluvy je zajistit, aby populace tuňáků v Atlantiku byla udržována na úrovni, která umožní maximální udržitelný odlov pro potravinářské a jiné účely, a zavádí Mezinárodní komisi pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).
• Protokol mění úmluvu s důrazem na cíl dlouhodobé ochrany.
• Rozhodnutí z roku 1986 znamená přistoupení Evropského společenství k úmluvě.
• Rozhodnutí z roku 2019 znamená podepsání a prozatímní provádění protokolu jménem Evropské unie (EU).
• Nařízení stanoví pravidla pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu druhů tuňáků, které spravuje komise ICCAT.

KLÍČOVÉ BODY

Poznámka: toto shrnutí se týká úmluvy ve znění protokolu.

Struktura

Úmluva zřizuje komisi ICCAT, aby plnila své cíle a uplatňovala přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup zahrnující tyto aspekty:

• využívání nejlepších dostupných vědeckých poznatků,
• ochrana biologické rozmanitosti mořského prostředí,
• spravedlnost a transparentnost rozhodovacích procesů.

Podle úmluvy by se komise ICCAT měla scházet každé dva roky a měla by se skládat z nejvýše tří zástupců z každého člena ICCAT, kterým budou pomáhat odborníci a poradci. Ve skutečnosti se komise ICCAT schází každý rok a je zodpovědná za:

• studium populací tuňáků, tuňákovitých ryb a příčnoústých (jako jsou například žraloci, rejnoci a pilouni) oceánských, pelagických a vysoce stěhovavých druhů ryb (druhy ICCAT), pokud možno s využitím technických a vědeckých služeb úředních orgánů členů komise ICCAT,
• sběr a analýzu statistických informací týkajících se současných podmínek a trendů druhů ICCAT,
• studium a hodnocení opatření a metod zaměřených na ochranu populací druhů ICCAT,
• doporučení členům komise, která se týkají studií a šetření, a
• publikování výsledků své činnosti.

Rada ICCAT se schází jednou v mezidobí mezi zasedáními komise ICCAT. Tvoří ji předseda a místopředseda ICCAT a 4 až 10 zástupců členů.

Komise ICCAT jmenuje výkonného tajemníka a může zřídit výbory podle druhů nebo zeměpisných oblastí.

Doporučení

Na základě vědeckých důkazů komise ICCAT přijímá doporučení, jejichž cílem je:

• zajistit dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání druhů ICCAT udržováním nebo obnovením četnosti populací těchto druhů na úrovních nebo nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos,
• podporovat ochranu dalších druhů, které jsou závislé na druzích ICCAT nebo s nimi souvisejí, s cílem zachovat nebo obnovit populace těchto druhů nad úrovně, při nichž by mohlo být vážně ohroženo jejich rozmnožování.

Námitky a spory

Členové komise ICCAT mohou předložit písemné námitky proti doporučení, pokud:

• je v rozporu s úmluvou nebo mezinárodním právem,
• neodůvodněně diskriminuje člena, který námitku vznáší,
• člen nemůže opatření dodržovat v praxi nebo
• existují bezpečnostní omezení, v jejichž důsledku není člen, který námitku vznáší, schopen opatření provést.

Strany jakéhokoli sporu musí vést vzájemné konzultace, aby spory urovnaly smírně a co nejrychleji. Pokud se spor nepodaří vyřešit, může být na základě společné žádosti předložen ke konečnému a závaznému rozhodčímu řízení. V příloze jsou uvedeny postupy pro řešení sporů.

Prosazování

Členové komise ICCAT se zavazují, že učiní vše nezbytné pro zajištění prosazování úmluvy, a každé dva roky nebo podle potřeby musí předložit prohlášení o opatřeních přijatých k dosažení tohoto cíle. Členové komise ICCAT musí:

• na požádání poskytnout všechny dostupné statistické, biologické a jiné vědecké informace,
• umožnit komisi ICCAT, aby informace získala na základě dobrovolnosti přímo od společností a jednotlivců,
• spolupracovat s dalšími členy na vhodných účinných opatření,
• vytvořit systém mezinárodní kontroly pro oblasti své jurisdikce.

Finanční ustanovení

Každý člen Komise ICCAT přispívá do rozpočtu částkou vypočtenou v souladu s finančními předpisy přijatými komisí ICCAT, částečně na základě zaokrouhlené hmotnosti celkového úlovku a čisté hmotnosti konzervovaných produktů a míře hospodářského rozvoje členů.

Spolupráce

Úmluva vyžaduje pracovní spolupráci mezi komisí ICCAT a Organizací OSN pro výživu a zemědělství a dalšími mezinárodními rybářskými komisemi a vědeckými organizacemi, které by mohly přispět k její práci, s možností účastnit se zasedání komise ICCAT (nikoli však hlasovat).

Nařízení z roku 2017

Nařízení (EU) 2017/2107 stanoví pravidla pro zachování a kontrolu vysoce stěhovavých ryb řízených komisí ICCAT (dotčené druhy jsou uvedeny v příloze). Nařízení obsahuje podrobná pravidla pro zvláštní opatření týkající se následujících druhů v konvenční oblasti ICCAT:

• tropičtí tuňáci,
• tuňák křídlatý v severním Atlantiku,
• mečouni,
• marlín modrý a marlín bělavý,
• žraloci,
• mořští ptáci a
• mořské želvy.

Zahrnuje také pravidla týkající se:

• povolení,
• kontroly úlovků,
• překládek,
• programů vědeckých pozorovatelů,
• kontroly rybářských plavidel ze zemí mimo EU v přístavech členských států EU a
• vymáhání.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

• Úmluva vstoupila v platnost dne 21. března 1969.
• Úmluvu ve znění protokolu může podepsat kterýkoli členský stát nebo specializovaná agentura OSN. Vstoupí v platnost, jakmile ji ratifikuje, schválí nebo se k ní připojí sedm vlád.
• Nařízení platí od 3. prosince 2017.

KONTEXT

Další informace viz:

• Regionální organizace pro řízení rybolovu (Evropská komise)
• ICCAT (webová stránka).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34–38).

Postupné změny Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Protokol o změně Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 313, 4.12.2019, s. 3–13).

Rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2025 ze dne 18. listopadu 2019 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu o změně Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 313, 4.12.2019, s. 1–2).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1–39).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 17.01.2022