Správa energetické unie

KLÍČOVÉ BODY

Strategie energetické unie má pět rozměrů:

• dekarbonizace,
• energetická účinnost,
• energetická bezpečnost,
• vnitřní trh s energií,
• výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Nařízení má řadu klíčových rysů.

• Vyžaduje, aby členské státy:
  • do 31. prosince 2019 a následně do 1. ledna 2029 a poté každých deset let vypracovaly integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 a do 30. června 2024 a následně do 1. ledna 2034 a poté každých deset let je aktualizovaly,
  • připravily dlouhodobé strategie snižování emisí s 30letou perspektivou s ohledem na podporu širších cílů udržitelného rozvoje a dlouhodobých cílů stanovených Pařížskou dohodou a podávaly o nich zprávy Evropské komisi,
  • připravily dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů, a to od 15. března 2023, s cílem sledovat pokrok napříč pěti rozměry energetické unie.
• Stanovuje proces opakovaných konzultací mezi Evropskou komisí a členskými státy a podporuje regionální spolupráci mezi členskými státy, zejména před finalizací plánů a pak každých deset let na následující desetiletá období.
• Požaduje, aby Komise sledovala a posuzovala pokrok členských států vzhledem k cílům, úkolům a příspěvkům stanoveným ve vnitrostátních plánech a aby navrhovala opatření a vykonávala své pravomoci na úrovni EU s cílem zajistit společné dosažení těchto cílů a úkolů.
• Stanovuje požadavky pro vnitrostátní a unijní inventurní systémy pro emise skleníkových plynů, politiky, opatření a odhady.
• Stanovuje závazný cíl EU čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % (ve srovnání s úrovní z roku 1990) do roku 2030 a zavazuje se stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody, který Komise doporučuje stanovit na 90 %.
• Zmiňuje nejen závazky členských států, ale také jejich vnitrostátní cíle podle nařízení (EU) 2018/841 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (tzv. nařízení LULUCF).
• V roce 2025 se předpokládá, že Komise provede komplexní přezkum údajů z vnitrostátních inventur předložených členskými státy za účelem stanovení ročních cílů čistého snížení emisí skleníkových plynů členských států a určení ročních emisních přídělů členských států v souladu s nařízením (EU) 2018/842, které stanovuje závazné roční snížení emisí skleníkových plynů.
• Je v souladu s cíli stanovenými v revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie (směrnice (EU) 2018/2001 – viz shrnutí), která usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU na 42,5 % do roku 2030, s dalším 2,5% orientačním navýšením, aby bylo možné dosáhnout cíle 45 %. Každý členský stát je povinen přispět k tomuto společnému cíli.
• Je v souladu s cíli stanovenými v revidované směrnici o energetické účinnosti (směrnice (EU) 2023/1791 – viz shrnutí), která stanovuje závazný cíl EU v oblasti energetické účinnosti, který má do roku 2030 zajistit snížení spotřeby energie nejméně o 11,7 % ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře EU pro rok 2020.

Akty v přenesené pravomoci

• Komise má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely přizpůsobení vzoru vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu změnám rámce politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou přímo a konkrétně spojeny s příspěvky EU podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížské dohody.
• Rovněž má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci pro účely zohlednění změn týkajících se potenciálů globálního oteplování a mezinárodně dohodnutých pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro systém inventarizace EU a stanovení registrů.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 doplňuje nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na hodnoty pro potenciál globálního oteplování a pokyny pro inventury skleníkových plynů a s ohledem na systém inventarizace EU:
  • zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 ode dne 1. ledna 2021,
  • vztahuje se na zprávy předložené členskými státy od roku 2021,
  • členské státy a Komise budou využívat potenciálů globálního oteplování uvedených v příloze I za účelem stanovování a oznamování údajů inventury skleníkových plynů.

Prováděcí akty

Komise přijala tři prováděcí akty:

• prováděcí nařízení (EU) 2020/1208 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení (EU) 2018/1999,
• prováděcí nařízení (EU) 2020/1294 o mechanismu EU pro financování energie z obnovitelných zdrojů a
• Prováděcí nařízení (EU) 2022/2299 o struktuře, formátu, technických podrobných údajích a postupu pro integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.

Zrušení

Nařízením se zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů.