Energetická náročnost budov

KLÍČOVÉ BODY

Vnitrostátní plán renovace budov

Každý členský stát EU musí vypracovat plán renovace svých vnitrostátních fondů budov tak, aby byly do roku 2050 vysoce energeticky účinné a dekarbonizované. Plány musí:

• zahrnovat přehled vnitrostátního fondu budovtržních překážek a selhání a kapacit v odvětvích stavebnictví, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;
• stanovovat harmonogram s cíli pro roky 2030, 2040 a 2050 v oblasti roční míry renovací, snížení spotřeby primární energie a emisí skleníkových plynů a snížení energetické chudoby;
• obsahovat přehled provedených a plánovaných politik a opatření;
• obsahovat investiční potřeby, zdroje financování a administrativní zdroje potřebné pro renovaci budov.

Minimální požadavky na energetickou náročnost

Členské státy musí:

• stanovit a pravidelně aktualizovat minimální požadavky na energetickou náročnost budov a stavebních prvků, aby bylo dosaženo nákladově optimální úrovně;
• přijmout metodiku metodiku pro výpočet energetické náročnosti budov s ohledem na podmínky návrhu a kvalitu vnitřního prostředí.

Nové budovy

Členské státy musí zajistit, aby:

• nové budovy ve vlastnictví orgánů veřejné moci byly od roku 2028 budovami s nulovými emisemi a všechny nové budovy byly od roku 2030 budovami s nulovými emisemi – budova s nulovými emisemi musí splňovat vysoké standardy energetické náročnosti, nesmí produkovat žádné emise z fosilních paliv na místě a musí produkovat nulové nebo velmi nízké množství provozních emisí skleníkových plynů.
• od roku 2026 byl u nových velkých budov (o rozloze přes 1 000 m²) vypočítáván potenciál globálního oteplování („global warming potential“ – GWP) za celý jejich životní cyklus, a do roku 2030 se tato povinnost rozšířila na všechny nové budovy.

Normy minimální energetické náročnosti

Směrnice ukládá členským státům povinnost:

• stanovit normy minimální energetické náročnosti pro nebytové budovy, které povedou k renovaci 16 % nejméně energeticky účinných nebytových budov do roku 2030 a 26 % nejméně energeticky účinných nebytových budov do roku 2033.
• stanovit plán postupné renovace obytných budov s cílem zlepšit průměrnou energetickou náročnost jejich fondu budov.

Další pravidla

Směrnice:

• má za cíl zajistit, aby nové budovy byly navrhovány tak, aby optimalizovaly potenciál sluneční energie, a ukládá postupné zavádění zařízení na výrobu solární energie v budovách.
• zavádí systém pasů pro renovaci, který má majitelům budov poskytnout postupné pokyny pro složité procesy renovace.
• stanoví požadavky na instalaci a optimalizaci technických systémů budov pro zlepšení energetické výkonnosti;
• nařizuje instalaci dobíjecích stanic pro elektromobily a parkovacích stání pro jízdní kola v nových a renovovaných budovách;
• zavádí systém hodnocení připravenosti budov na inteligentní technologie, který podporuje využívání inteligentních technologií ke zlepšení energetické účinnosti a výkonnosti.
• usiluje o zajištění toho, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přístup k údajům systémů budov a usnadňuje interoperabilitu služeb a výměnu údajů;
• ukládá členským státům povinnost:
  • poskytovat finanční podporu a odstraňovat tržní překážky s cílem podpořit investice do renovací budov,
  • zavést certifikační systém a jednotná kontaktní místa pro energetickou náročnost budov.
  • zavést systém pravidelných nezávislých kontrol systémů vytápění, větrání a klimatizace.

Zrušení

Touto směrnicí se zrušuje směrnice 2010/31/EU, přičemž konsoliduje a aktualizuje předchozí předpisy.