Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Summaries of EU Legislation

Energetická náročnost budov (do roku 2026)

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

  • Směrnice 2010/31/EU si klade za cíl zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii (EU) s přihlédnutím k různým klimatickým a místním podmínkám.
  • Směrnice stanovuje minimální požadavky a společný rámec pro výpočet energetické náročnosti.
  • Směrnice byla po přezkumu jejího provádění 2010/31/EU v roce 2018 pozměněna směrnicí (EU) 2018/844. Základním cílem je zrychlit nákladově efektivní renovaci stávajících budov a podpořit používání inteligentních technologií v budovách. Jako součást balíčku pro čistou energii doplňuje pozměňující směrnice právní předpisy o energetické účinnosti.

KLÍČOVÉ BODY

  • Členské státy EU musí stanovit optimální minimální požadavky na energetickou náročnost. Ty se každých 5 let přezkoumávají. Musí se vztahovat na budovu, její součásti a energii využívanou pro:
    • vytápění prostoru,
    • chlazení prostoru,
    • teplou vodu v domácnostech,
    • větrání,
    • zabudované osvětlení,
    • jiné technické systémy budovy*.
  • Evropská komise stanovila srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost.
  • Nové budovy musí splňovat minimální normy. Budovy, které jsou vlastněny a užívány orgány veřejné moci, by měly dosáhnout stavu budov s téměř nulovou spotřebou energie* do a jiné nové budovy do .
  • U stávajících budov, u kterých probíhá větší renovace, je nutné snížit energetickou náročnost s cílem splnit příslušné požadavky.
  • Členské státy musí provozovat systém certifikace energetické náročnosti. Certifikáty:
    • poskytují informace potenciálním kupujícím nebo nájemcům o energetickém hodnocení budovy,
    • zahrnují doporučení pro nákladově efektivní zlepšení,
    • musí být uvedeny ve všech reklamách komerčních médií v případě prodeje či pronájmu prostor.
  • Vnitrostátní orgány členských států musí zajistit zavedení systémů pro inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů.

Změny původní směrnice

  • Pozměňující směrnice (EU) 2018/844 vyžaduje, aby členské státy vypracovaly dlouhodobé strategie renovace na podporu renovace obytných i jiných než obytných budov s cílem přeměnit je do roku 2050 na vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný fond budov. Strategie by měly stanovit plán s opatřeními a měřitelnými ukazateli pokroku s ohledem na dlouhodobý cíl EU do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80–95 % ve srovnání s rokem 1990. Plán musí zahrnovat orientační milníky pro roky 2030, 2040 a 2050 a upřesnit, jak přispějí k dosažení cílů EU v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti (viz shrnutí).
  • Navíc revidovaná směrnice:
    • rozšiřuje rozsah současného režimu inspekcí otopných soustav a klimatizačních systémů tak, aby zahrnoval současné systémy (s větráním) a zohledňoval výkon těchto systémů při typických provozních podmínkách,
    • Podporuje použití informačních a komunikačních technologií a inteligentních automatizačních a kontrolních technologií v budovách,
    • podporuje zavádění infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel na parkovištích budov tím, že vyžaduje instalaci kabelových rozvodů a dobíjecích stanic,
    • zavádí „indikátor inteligentní připravenosti“ k hodnocení schopnosti budov přizpůsobit se potřebám uživatele, optimalizovat svůj provoz a komunikovat s rozvodnou sítí.

Nepovinný společný systém EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení

V roce 2020 přijala Komise akt v přenesené pravomoci a prováděcí akt.

  • Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 doplňuje směrnici (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení, tj. definuje ukazatel připravenosti pro chytrá řešení a společnou metodiku, podle které se vypočítává. Metodika sestává z výpočtu skóre inteligentní připravenosti budov nebo ucelených částí budov a odvození hodnocení inteligentní připravenosti budov nebo ucelených částí budov.
  • Prováděcí nařízení (EU) 2020/2156, kterým se stanoví technické podrobnosti pro provádění nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Věnuje se mimo jiné těmto aspektům:
    • akreditace a kvalifikace odborníků na ukazatel připravenosti pro chytrá řešení,
    • vydání certifikátu indikátoru inteligentní připravenosti a podmínky jeho použití,
    • testování systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení.

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 a prováděcí nařízení (EU) 2020/2156 se používají ode dne .

Zrušení

Směrnice 2010/31/EU bude zrušena a nahrazena směrnicí (EU) 2024/1275 (viz shrnutí) ode dne .

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

  • Směrnice 2010/31/EU musela být provedena do vnitrostátního práva do .
  • Pozměňující směrnice (EU) 2018/844 měla být provedena do vnitrostátního práva do .

KONTEXT

Sektor budov EU největším spotřebitelem energie v Evropě, spotřebovává zhruba 40 % energie a zhruba 75 % budov je energeticky neúčinných. Vzhledem k této špatné úrovni energetické účinnosti je jedním z dlouhodobých cílů EU dekarbonizace fondu budov. Tato směrnice je důležitým prvkem zefektivňování budov.

Více informací je k dispozici zde:

KLÍČOVÉ POJMY

  1. Technický systém budovy: Technické zařízení určené k vytápění prostoru, chlazení prostoru, větrání, přípravě teplé vody v domácnostech, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budov, výrobě elektřiny na místě nebo jejich kombinaci, včetně těch systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů, a to v budově nebo ucelené části budovy.
  2. Budova s téměř nulovou spotřebou energie: Budova, jejíž energetická náročnost je velmi vysoká. Nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne  o energetické náročnosti budov (přepracování) (Úř. věst. L 153, , s. 13–35).

Následné změny směrnice 2010/31/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace

Top