Energetická účinnost (od r. 2025)

KLÍČOVÉ BODY

Energetická účinnost EU

• Tato směrnice přepracovává právní předpisy EU o energetické účinnosti, které:
  • měly za cíl zlepšit energetickou účinnost do roku 2020 o 20 % a do roku 2030 o 32,5 % (ve srovnání s úrovněmi roku 1990) a zahrnovaly požadavek, aby všechny členské státy EU stanovily vnitrostátní cíle energetické účinnosti pro dosažení tohoto cíle,
  • podporovaly energetickou účinnost v celé EU prostřednictvím společných opatření pokrývajících všechny fáze energetického řetězce.
• Opatření EU v oblasti energetické účinnosti, včetně těch, která jdou nad rámec směrnice o energetické účinnosti, se obecně zaměřují na oblasti politiky s největším potenciálem úspor energie, kde je nutný společný přístup všech členských států. Patří sem právní předpisy týkající se:
  • průmyslových emisí, veřejného sektoru, výstavby a renovace budov, odvětví dopravy a dodávek energie, a také ekodesignu a zavedení jednotného systému energetického štítkování.

Zvýšení cílů

• V souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody předložila Evropská komise plán pro dosažení klimatického cíle, který zvyšuje cíl EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň 55 % pod úroveň roku 1990.
• Tato směrnice zvyšuje cíle v oblasti energetické účinnosti jako součást tohoto širšího cíle.
• Cíle této směrnice byly zvýšeny v rámci plánu REPowerEU, jehož cílem je snížit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska.

Cíle pro rok 2030, povinnosti a mechanismy

• Tato směrnice zvyšuje cíl EU v oblasti energetické účinnosti a ukládá členským státům povinnost společně zajistit dodatečné snížení spotřeby energie o 11,7 % do roku 2030 ve srovnání s projekcemi pro rok 2020. To odpovídá cílům energetické účinnosti –40,5 % a –38 % pro spotřebu primární a konečné energie ve srovnání s dříve používaným referenčním scénářem z roku 2007.
  • Celková spotřeba energie v EU by v roce 2030 neměla překročit 992,5 milionu tun ekvivalentu ropy pro primární energii a 763 milionů tun ekvivalentu ropy pro konečnou spotřebu energie.
• K dosažení cíle budou členské státy stanovovat orientační vnitrostátní příspěvky s využitím kombinace objektivních kritérií odrážejících vnitrostátní okolnosti.
• Pokud se členské státy opozdí s plněním svých národních příspěvků, spustí se posílený „mechanismus vyplňování mezer“.
• Členské státy musí dosáhnout kumulativních úspor energie v konečné spotřebě za celé období povinností od roku 2021 do roku 2030, které odpovídají novým ročním úsporám alespoň:
  • 0,8 % konečné spotřeby energie v letech 2021–2023,
  • 1,3 % v letech 2024–2025,
  • 1,5 % v letech 2026–2027 a
  • 1,9 % v letech 2028–2030.
• Stanovuje se roční 1,9% cíl snížení spotřeby energie pro veřejný sektor jako celek a roční 3% povinnost renovace budov se rozšiřuje na všechny úrovně veřejné správy.

Energetická chudoba

Směrnice se rovněž zabývá dopadem energetické chudoby, stanovuje přísnější požadavky pro členské státy na zvyšování povědomí a poskytování informací o energetické účinnosti.