Náležitá péče podniků v oblasti udržitelnosti

KLÍČOVÉ BODY

Tato směrnice:

• se vztahuje na společnosti z EU i mimo EU, které splňují jednu z následujících podmínek:
  • měly v posledním účetním roce více než 1 000 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat (pro společnosti z EU) nebo čistý obrat v EU (pro společnosti mimo EU) vyšší než 450 milionů EUR;
  • nedosáhly těchto prahových hodnot, ale jsou nejvyšší mateřskou společností skupiny, která je dosáhla;
  • uzavřely franšízové a licenční dohody s licenčními poplatky ve výši více než 22,5 milionu EUR a čistým obratem více než 80 milionů EUR po celém světě / v EU (buď sama, nebo jako nejvyšší mateřská společnost skupiny).

Náležitá péče

Společnosti musí provádět náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí založenou na rizicích tím, že:

• po konzultaci se zaměstnanci a jejich zástupci začlení do svých politik a systémů řízení rizik následující opatření náležité péče:
  • popis jejich dlouhodobého přístupu,
  • kodex chování obsahující pravidla a zásady pro společnost a její dceřiné společnosti a obchodní partnery,
  • představení zavedených postupů, včetně ověřování shody;
• urychleně aktualizují politiku v oblasti náležité péče po významném vývoji a nejméně každých 24 měsíců;
• identifikují skutečné nebo potenciální negativní dopady v oblasti lidských práv a životního prostředí ve svých vlastních provozech a provozech svých dceřiných společností a v řetězcích svých činností a navíc stanoví priority řešení dopadů na základě závažnosti a pravděpodobnosti;
• předcházejí potenciálním problémům a zmírňují je, odstraňují skutečné problémy a minimalizují jejich škody;
• zajišťují nápravu¹ skutečných nepříznivých dopadů;
• zapojují se s příslušnými zúčastněnými stranami do různých fází procesu náležité péče;
• zavedou přístupné a veřejně dostupné postupy pro oznamování a podávání stížností, včetně vhodných následných opatření, kde mohou jednotlivci a organizace anonymně a důvěrně vznášet obavy v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
• pravidelně (nejméně jednou za 12 měsíců) sledují účinnost své politiky náležité péče v rámci všech svých činností, činností svých dceřiných společností a řetězců činností;
• veřejně informují o své náležité péči zveřejněním ročního výkazu (v souladu se směrnicí (EU) 2022/2464 (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti)) na svých internetových stránkách a jeho zpřístupněním jednotnému evropskému přístupovému místu;
• uchovávají veškerou dokumentaci o dodržování náležité péče po dobu nejméně pěti let.

Musí přijmout a zavést transformační plán pro změnu klimatu, který obsahuje:

• pětileté časově omezené cíle na období 2030 až 2050;
• popisy opatření k dosažení cílů;
• podrobnosti o investicích a financování;
• vysvětlení rolí, které hrají správní, řídící a kontrolní orgány.

Společnosti mimo EU musí jmenovat zplnomocněného zástupce jako kontaktní místo pro vnitrostátní orgány dohledu.

Informační podpora

Evropská komise:

• po konzultaci s členskými státy EU, zúčastněnými stranami a dalšími subjekty a s cílem pomoci společnostem, vnitrostátním orgánům a zúčastněným stranám při plnění jejich legislativních povinností zveřejnila:
  • pokyny k dobrovolným vzorovým smluvním ustanovením do 26. ledna 2027,
  • obecné pokyny k provádění náležité péče se zaměřením na postup identifikace, stanovení priorit dopadů, přizpůsobení nákupních postupů, nápravu, zapojení zúčastněných stran a odpovědné ukončení spolupráce,
  • praktické pokyny k transformačnímu plánu v oblasti klimatu,
  • informace o rizikových faktorech,
  • informace o datech, informačních zdrojích a digitálních nástrojích,
  • informace o sdílení zdrojů a informací pro účely dodržování povinností,
  • informace pro zúčastněné strany a jejich zástupce o tom, jak se zapojit do procesu náležité péče,
  • informace o kritériích vhodnosti pro průmyslové systémy a iniciativy více zúčastněných stran a ověřování třetí stranou,
  • obecné a odvětvové pokyny pro specifické problémy v oblasti lidských práv a životního prostředí;
• zřizuje jednotné kontaktní místo pro společnosti, které hledají informace, poradenství a podporu.

Členské státy samostatně nebo společně provozují internetové stránky, platformy nebo portály, které poskytují informace a podporu podnikům, zejména malým a středním.

Dohled

Členské státy:

• jmenují jeden nebo více orgánů dohledu s pravomocemi:
  • přijímat a v přiměřené lhůtě řešit všechny důvodné obavy,
  • vyžadovat od společností, aby poskytovaly informace,
  • provádět šetření,
  • nařídit společnosti, aby přestala porušovat zákon,
  • ukládat sankce nebo předběžná opatření;
• zajistit, aby společnost nesla odpovědnost za případnou škodu, pokud:
  • tato společnost úmyslně nebo z nedbalosti nerespektovala zákon,
  • škoda vznikla v důsledku tohoto selhání (společnost však nemůže nést občanskoprávní odpovědnost, pokud škodu způsobili pouze její obchodní partneři);
• stanovit sankce pro společnosti, které porušují zákony.

Komise zřizuje Evropskou síť orgánů dohledu, aby usnadnila spolupráci mezi vnitrostátními orgány a koordinaci a sladění různých pracovních činností v oblasti jejich působnosti.

Další pravidla

Směrnice upravuje:

• směrnici (EU) 2019/1937 o whistleblowingu;
• nařízení (EU) 2023/2859, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo.

Komise:

• může přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy o právech a zákazech v mezinárodních smlouvách a úmluvách o lidských právech a životním prostředí;
• nejpozději do 26. července 2026 předloží Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie zprávu o tom, zda by měly být pro regulované finanční podniky zavedeny další požadavky náležité péče v oblasti udržitelnosti v souvislosti s poskytováním finančních služeb a investičních činností, a poté každých pět let zprávu o provádění.